Projekt písemného a obrazového projevu mé maličkosti s cílem dokumentace událostí, setkání a akcí, přibarvený notnou dávkou nadsázky.
Příjemný večer návštěvníku, vítej zpět
Pokud nemáte účet a chcete jej vytvořit, anebo chcete být informováni o nových článcích a galeriích, proveďte registraci.
20.03.2021
Úterní noc byla o poznání teplejší. Paní šéfová dle slibu zatopila, navíc ručníky kolem okenních rámů (které instalovala Lucka) zamezily přístupu chladu do našeho pokoje. Noc a vstávání bylo o poznání pohodlnější.
Jak by také ne, bez rampouchů u nosu a jinovatky na čele. Vystrojili jsme se k snídani, zaťukali u sousedů (holky vyhnaly kluky z postelí) a společně odešli (a odskákali) na první denní jídlo.
I dneska byly mísy plné komponent, z kterých bylo možné postavit vydatnou a chutnou snídani. I když jsem si před odjezdem vnitřně slíbil, že se nebudu ládovat k prasknutí, neodolal jsem. Dvě housky naslano, jedna na sladko a k tomu kus koláče.
Kafe, džus a dočistit talíře po holkách. Schody jsem vyfuněl a to nás čekal za chvíli výlet. I na dnes jsme měli s Aničkou a Martinem dohodnutý společný výlet.
05.03.2021
Kdybychom spali v penzionu, tak já bych se na rozdíl od manželky velmi dobře vyspal. Byl bych zahrabán až po bradu pod peřinou a celou postel s velmi pohodlnou matrací bych měl jen pro sebe. Naproti tomu by Lucka, jak jí znám, spala uprostřed dvoulůžka, tedy v mezeře mezi postelemi. Navíc obklopená dcerami.
Vzhledem k tomu, že naše cácorky by byly prostorově náročné (hlavně Terezka) Lucka by byla pokopaná, rozlámaná a věčně nepřikrytá. Tudíž by se ráno probudila lehce zmrzlá. Nízká teplota v cimře by však nebývala způsobená jen nedostatkem lůžkoviny, ale také mrazem, který by za okny vládl. Za oknem i mírně před ním.
24.02.2021
I když věříme v to, že naděje umírá poslední, byli jsme dopředu smíření s tím, že společná horská dovolená se letos konat nebude.
Kombinace neporazitelného viru, neohleduplnosti lidí a schopnost jistých vysoce postavených představitelů nás nechala na vážkách až do neděle, kdy jsme se měli ze sdělovacích prostředků dozvědět další, poslední dobou dosti podobné, nařízení.
Žádné překvapení, fatální změna, ani pomoc shůry nepřišly. I dál byl vyhlášen stav společenského útlumu. A tak, abych se zcela nezbláznil, jsem si jednotlivé dny dovolené představoval. Kdyby bylo bývalo…
18.01.2021
Již od našeho prvního setkání nás s Mildou spojuje něco velmi blízkého. I když neměnných a pevných tvrzení v dnešní době hodně ubývá, troufám si říci, že vzájemné spojení nás dvou zůstane stejné napořád. A je to rozdíl pouhých osmnácti hodin, který nás dělí od narození.
Toto pouto se rozhodla využít Mildova přítelkyně Jana, která také plánovala tajnou akci. Samozřejmě i v tomto případě překvapení pokazil všemocný bacil. Z výjezdu za Prahu se stalo pozvání naší rodiny k Janě a Mildovi.
Já se chystal, jak budu Mildu zahrnovat nabitými zážitky v nové životní dekádě a všichni jsme se těšili na pana vedoucího a paní vedoucí.
zobrazit články zobrazit seriály 1
Registrací získáte vlastní účet, možnost přiřazení avatara a odpadne nutnost vyplňování kontrolního součtu u všech formulářů. Navíc se Vám budou sčítat body za aktivity.
Jakožto neregistrovaný návštěvník máte možnost být informován o novinkách na webu. Stačí vyplnit do tohoto formuláře Vaší emailovou adresu a odeslat. Poté obdržíte do Vaší schránky odkaz, na který stačí kliknout a tím bude registrace odběru dokončená.
V prvním měsíci života toho dokáže málokdo stihnout. Objevil jsem se na světě, brečel, jedl a… no to třetí.
Začal jsem lézt, poprvé si sednul, vylezl mi první zub, udělal jsem první krok. Od hekání jsem přes žvatlání přešel k existujícím slovům. A chodil do jeslí.
Podle odborníků nastává erupce dočasného chrupu. Co to znamená nevím, ale já chodil do školky, kde se začaly projevovat moje sklony k potížím a zlobení.
Základní školou jsem plynule proplul. I když u mě nastoupila puberta.
Středoškolská léta, začal jsem bydlet sám a v rámci možností se staral o sebe. Proběhl pokus o vysokou školu, navštěvoval jsem brigády a na rok se oblékl do uniformy.
Poté, co jsem nastoupil do prvního zaměstnání, stal jsem se konečně samostatně výdělečným. Z úředníčka jsem se stal ajťákem.
Pohlcen pracovním režimem, pozbyl jsem trochu volného času. Dost ho zbylo ale proto, abych se stačil jsem oženit. A manželství nám dalo dvě krásné dcery.
Tuhle životní etapu naštěstí zatím ještě nemůžu plnit. A doufám, že tomu tak zůstane ještě hodně dlouho.
Někdy působivé, jindy trefné a vtipné, občas šokující. Takovými citáty nás holky nepřetržitě zahrnují.
Rodičovsko – dětský slovník. Některé výrazy nám byli jasné ihned, u některých jsme museli hodně pátrat a lámat si hlavu nad jejich výrazem.
Velké i malé události, které změnily život nám, anebo našim dcerám.
Bootstrap Theme Made By www.w3schools.com
88.214.236.20
Jak přesvědčit lidi a donutit je k tomu, co chceš ty?
Na Refresheru jsme ti přinesli už několik, nazvěme to seberozvojových článků, které se setkaly s velkou oblibou a zmíněná témata vzbudila v komentářích pořádně intenzivní a opravdu plodnou diskusi. Dnes se spolu vrhneme na jedno z dalších témat a kdoví, možná budou podobné články jen a jen přibývat.
Téměř každý z nás se rád dozví a naučí nějaké lifehacks, které může použít v reálném životě na zlepšení svého sociálního postavení nebo jednoduše na přesvědčení kamaráda o tom, že byste spolu měli jít jíst do mekáče a ne na bagetu.
Zdroj: pixabay.com
To, co chceš ty, nikoho nezajímá
Toto je velmi známá a velmi mainstreamová self-help kniha. A tato ještě více. Nedokázali jsme tuto informaci ověřit nikde na internetu, ale obě knihy mají stejného autora a v obou se píše toto: „New York Telephone Company provedla detailní studii telefonních konverzací, aby zjistila, jaké slovo je používáno nejčastěji.“
Co myslíš, jaké slovo to bylo?
Já. Tedy v angličtině I. „V 500 konverzacích bylo použito více než 3900krát.“ Samozřejmě, toto číslo by v Česku bylo výrazně nižší, v našem jazyce máme tendenci zamlčovat podmět a jednoduše říci: „Šel jsem na autobus,“ přičemž „Já“ přeskočíme. Průzkum ale samozřejmě poukazuje na něco víc než jen to, jaká slova používáme.
„Když se zúčastníš skupinové fotografie a konečně ji uvidíš, koho v ní hledáš jako prvního?“
Samozřejmě, sebe. „Každého zajímá více nová vyrážka na jeho krku než čtyřicet zemětřesení v jeden den v Japonsku.“ Nebo jinak. Každý se zajímá o sebe víc než o cokoli jiného.
Předtím, než napíšeš negativní komentář, tak i když si více než čehokoli ceníme tvého názoru, toto jsou citáty, ne naše tvrzení. Ale možná, když se zamyslíš, zjistíš, že to je všechno opravdu přesně tak.
A teď se vraťme k úvodu. Fakt chceš jít na tu bagetu a těšíš se na ni od rána, ale tvůj kamarád zase touží po hranolkách z McDonald's. Chcete být spolu, ale každý na jiném místě. Začnete se dohadovat a navzájem se přesvědčovat o tom, co je lepší. Jaké budou vaše argumenty?
„Mně to druhé jídlo nechutná. Mám to blíž k domu. Nemám peníze na drahou bagetu. Nesnáším sezamová semínka na hamburgeru z mekáče. Ve tři mám schůzku, a pokud bychom měli jít do bageterie, tak ho stíhám jen na těsno.“ ⇐ Toto jsou špatné argumenty.
„Jenže to jídlo má hodně kalorií a ty se snažíš hubnout, pojďme raději na mou bagetu. To jídlo je smažené na palmovém oleji a to ty přece nemáš rád. Nyní bagety trošku zdražily, a tak nevím, jestli máš dost peněz, pojďme raději jinam. Spěcháš a bagetu by ti připravovali i patnáct minut, myslím, že by pro tebe byly lepší hranolky.“
⇐ Toto jsou dobré argumenty.
Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami argumentů je snadno patrný. V těch správných neřešíš sebe. Řešíš toho druhého. Každý se zajímá o sebe víc než o cokoli jiného. Protože i když jste ti nejlepší kamarádi na celém světě, každý se cítí lépe, když se jeho plánu podřizují ostatní, než aby se on musel podřídit jim. Vnutit někomu něco tedy není dobrá cesta.
„Peklo jsou jen ostatní lidé.“ – Jean-Paul Sartre
Zdroj: Alberto Korda
Reálný život není vždy o bagetách
Sigmund Freud byl populární v Evropě, ale i americká strana měla svého geniálního psychologa. Tím byl sociální expert, filozof a behaviorista John Dewey (1859-1952).
Známý byl například tím, že se podle něj lidé od zvířat neliší myšlením, ale schopností přizpůsobit se prostředí. Jedna z jeho nejvýznamnějších částí práce se věnovala studiu lidských pudů.
Zatímco Freud řešil rozmnožování, Dewey se vydal jiným směrem a prohlásil, že nejhlubším a nejsilnějším pudem člověka je pud být důležitým.
Dewey však nebyl první, kdo něco takového objevil. Aristoteles ve svém díle Rétorika tvrdí: „Z různých způsobů přesvědčování vykonávaných mluveným slovem jsou tři nejvýraznější. (…první z nich:) Přesvědčování je dosažitelné obyčejným charakterem toho, kdo mluví, pokud mluvená řeč dělá toho druhého kredibilním (hodnotným, důležitým, důvěryhodným).“
Zdroj: pixabay.com
To neznamená, že musíš hned vládnout světu, ale každý z nás potřebuje pozornost a lidi, kteří se o nás zajímají a lidi, pro které jsme důležití.
Tím, že při vyhrocené diskusi o bagetách a hranolkách myslíš na zájmy toho druhého, děláš ho pro tebe důležitým. Díváš se na věci z jeho úhlu. Tím, že budeš křičet: „Pojďme sem, tady to mám raději,“ ho nikdy nepřesvědčíš.
Mysli na to, až budeš příště od někoho něco potřebovat nebo budeš chtít někoho přesvědčit.
V jedné z knížek je uveden úžasný příklad, který upřednostníme před vlastním:
Jeden muž pravidelně organizuje semináře pro lidi pracující v zaměstnáních s pořádnou dávkou mezilidského kontaktu. Na setkáních učí zacházet s lidmi, učí se psychologické triky a učí se přesvědčovat.
Semináře se dějí v zasedačce hotelu, kde organizátor platí tisíc korun za hodinu. Manažer hotelu se však pokusí získat více peněz a organizátorovi seminářů pošle dopis oznamující, že cena pronájmu stoupne na pět tisíc korun za hodinu.
Vžij se do pozice organizátora, který samozřejmě nechce platit více. Co teď?
„Nebudu platit. Nase*te si! Zbláznil jste se, pětkrát tolik? To je nenasytné! Nemám tolik peněz. Navrhněte kompromis. Pět tisíc si nemohu dovolit. Ne, ani čtyři tisíce si nemohu dovolit. Odejdu!“ ⇐ Toto jsou špatné argumenty.
Před jakýmkoli důležitým mezilidským kontaktem se vyplatí udělat tyto věci:
- připravit si začátek konverzace
- vytyčit si směr, průběh konverzace a ideální výsledek
- předpokládat všechny možné námitky či problémy a mít v záloze zničující a pohotovou odpověď
Logicky můžeme usoudit, že motiv zvýšení ceny pronájmu je velmi jednoduchý – vytřískat víc peněz na náš úkor. To se nám však nelíbí, proto mu musíme nabídnout velmi dobré důvody k tomu, aby nám cenu nezvyšoval o tolik. Pokud mu jde o peníze, nejlepší, co můžeme udělat, je ukázat, že zvýšením ceny peníze nezíská.
„Tolik si nemohu dovolit, musel bych odejít do jiného hotelu a vy byste zvýšením jen ztratil peníze. Plná hala působí dojmem rušného hotelu a zároveň příjemného místa. Moje semináře přitahují vzdělanou klientelu.
Tahám sem lidi, kteří se zde setkávají s dobrou zkušeností, což znamená, že se mohou stát potenciálními zákazníky.
Váš hotel je na okraji města a zná ho málo lidí, na každé setkání sem přijdou desítky lidí, kteří se zde často ubytují a dokonce o něm možná řeknou známým.“ ⇐ Toto jsou dobré argumenty.
Teorií je však více
Ale ne vždy si odporují, spíše přinášejí jiný úhel pohledu. A nyní zpět k Aristotelovi, k jednomu z nejmocnějších řečníků všech dob. Ten se rozhodl podělit se světem o své schopnosti a ve svých dílech rozdělil mysl člověka na několik typů. Na každou mysl se dá zaútočit správným poměrem tří různých typů:
- ♦ ETHOS se zaměřuje na přesvědčování o správnosti návrhu, o jeho morálních a etických hodnotách.
- „Mé desetileté zkušenosti městského poslance mě dostatečně kvalifikují na pozici hejtmana.“
- ♦ PATHOS útočí na emoce.
„Mé desetileté zkušenosti městského poslance mě naučily, že nejen lidé, ale i zvířata potřebují pomoci. Denně auta zabijí stovky koček v našem městě a jak hejtman udělám vše pro to, abychom tomu zabránil.“
♦ LOGOS jsou jasně podané informace útočící na logické uvažování člověka.
„Mé desetileté zkušenosti městského poslanec mě naučily, že o dopravu je třeba se starat. Rozběhli jsme proto několik počítačových simulací a vyplynulo z nich, že mé řešení je nejefektivnější.“
Podle Aristotela má každý člověk slabinu v jednom z těchto pojmů.
Někdo je skeptický vůči logice, ale roztaje se nad koťaty, jiného zase před volbami nepřesvědčí laskavost předvolebních darů, ale volební program.
Samozřejmě, velikost této slabiny také závisí na emocionálním rozpoložení, ale to ovlivňuje snad každý sociální faktor člověka a úroveň sociálních dovedností člověka určuje právě to, jak moc dokáže s emocemi druhých zacházet.
Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Tomáš Klus – Dopis
Píšu Ti , protože mě trápí spousta věcí, nejen prázdný cesty domů a to věčný přemejšlení k tomu. Trápí mě pět ranních probuzení v týdnu a to pořád není všechno. Trápí mě, že mě lidi nechápou a že se držejí svejch kolejí a kolem jako by nic a kolem jako by nic
jenom prochází se.
Dvě lodě na vodě, dvě ryby pod hladinou, při svý cestě za vidinou snad dobrý lidi nezahynou. Mám jenom jediný přání –
nikdy neskončit na dně.
Dvě lodě na vodě, dvě ryby pod hladinou, při svý cestě za vidinou snad dobrý lidi nezahynou. Mám jenom jediný přání –
nikdy neskončit špatně.
Píšu to Tobě, Ty snad tušíš oč tu běží. Proč na vyhlídkový věži stojím, s rozumem v koncích. S životem na startovní čáře, kolem ty nechápavý tváře. Píšu Ti , protože mi schází Tvoje síla a Tvý pastelový oči. Mám trochu strach, že svět se rychle točí, no a že když neseskočím a nezlámu si kosti,
jako bych tu nebyl. (Debil).
Dvě lodě na vodě, dvě ryby pod hladinou, při svý cestě za vidinou snad dobrý lidi nezahynou. Mám jenom jediný přání –
nikdy neskončit na dně.
Dvě lodě na vodě, dvě ryby pod hladinou, při svý cestě za vidinou snad dobrý lidi nezahynou. Mám jenom jediný přání –
nikdy neskončit špatně.
Píšu Ti o tom, že mě děsí tisíc věcí, jako pocit ježka v kleci, jako: “ Promiň mi ten výraz, byl jsem pod vobraz, ale zůstaňme přátelé, vždyť se nic nezměnilo.“ Jsem hadr na podlahu, jsem pára nad kotlem, mám jenom marnou snahu a jeden velkej sen, ale nic převratnýho není ve mně,
není ve mně ukrytýho.
Dvě lodě na vodě, dvě ryby pod hladinou, při svý cestě za vidinou snad dobrý lidi nezahynou. Mám jenom jediný přání –
Nikdy neskončit na dně.
Dvě lodě na vodě, dvě ryby pod hladinou, při svý cestě za vidinou snad dobrý lidi nezahynou. Mám jenom jediný přání –
nikdy neskončit špatně.
Je první květen a v parku tolik lásky, voní to létem a sluncem a spoustou hezkejch okamžiků. Utíkám před Tebou na tramvaj, pro obálku, známku, schránku a černej čaj, to aby lépe se mi přemýšlelo,
to abych věděl, co psát.
Dvě lodě na vodě, dvě ryby pod hladinou, při svý cestě za vidinou snad dobrý lidi nezahynou. Mám jenom jediný přání –
nikdy neskončit na dně.
Dvě lodě na vodě, dvě ryby pod hladinou, při svý cestě za vidinou snad dobrý lidi nezahynou. Mám jenom jediný přání –
nikdy neskončit špatně.
Testování – Chytré robotické vysavače vás přesvědčily o tom, jak skvěle fungují a jak vám usnadní úklid
Se společností BLAKAR trading jsme pro vás připravily testování dvou populárních domácích pomocníků, které vám ušetří mnoho času a sil. Konec ručního vysávání – to jsou chytré robotické vysavače, které jste měly možnost u nás vyzkoušet v rámci zážitkového testování.
Robot, který skutečně vysává od vás získává 90% hodnocení a spousta z vás si ho dokonce pořídila domů nastálo!
Vybíráme z recenzí:
Kristina Rybova 25.6.2018Vysavač máme doma a nemůžu si ho vynachválit. Úžasný pomocník do domácnosti, komu by se nehodilo, kdyby za něj vysavač sám odvedl všechnu práci vysáváme tedy pouze plovoucí podlahu a lino takže nemůžu úplně posoudit jak funguje třeba na koberci, ale za mě ho určitě doporučím.
Monumentka
25.6.2018Měla jsem možnost testovat LEGEE-668 a od prvního spuštění jsem věděla, že už je to můj další mazel, říkám mu manželi Když se ptají kamarádky co doma, odpovím no manžel zrovna vytírá. Co se týče funkčnosti, za mě spokojenost. Mám opravdu velký byt a jednoho syna a psa a LEGEE alis manžel splňuje to co jsem od něj očekávala. Běží každý den po odchodu do práce. Udělá tu hrubou práci, kterou já při každodenní čínosti během týdne nestihnu. Takže LEGEE proč jsem Tě neměla dřív, ušetřila bych si spoustu energie a nervů na každodenní úklid prachu a chlupů drobků a všeho. A prosím je jasné, že je to robot a že prostě něco nevysaje nebo nevytře. Ve chvíli klidu a volna ráda vezmu mop do ruky a ráda si odrelaxuji u vytírání nebo vysávání. Ale to k čemu byl určen za mě splňuje dokonale. Takže všem co řeší časovou tíseň a nesnáší nalepené drobky a chlupy a vlasy na nohách a nemají každý den čas a energii vysávat a uklízet, tak určitě LEGEE-668 to za Vás vyřeší a vy se pak budete těšit na vytírání jednou za čas. U nás se manžel LEGEE-668 zabydlel i syn a pes ho milují. Takže si ho doma necháme. 🙂
CleanMate QQ-6S je robotický vysavač, který podlahy skutečně vysává. Nový vysoce výkonný sací motor posbírá z Vašich podlah všechny nečistoty do větší vylepšené nádobky s indikací její plnosti.
Výstupní HEPA filtr zachytí i jemné částečky prachu a alergeny. Inovativní ultrazvukové senzory pomáhají robotickému vysavači v navigaci prostorem a zabrání kolizím s nábytkem.
Atestovaná UV dezinfekční lampa podlahu dezinfikuje a odstraňuje bakterie a viry. CleanMate QQ-6S využívá chytrý systém detekce nečistot a když mu dojde energie, dojede se sám nabít.
S užitečným plánovačem úklidu můžete zvolit den a čas, kdy bude robot Vaše podlahy uklízet a sonickou zdí vymezíte uklízený prostor. Adaptivní modul se speciálním spirálovitým kartáčem a dvěma bočními kartáčky přispívají k dokonalému úklidu všech typů podlah. Unikátní nárazník s dvěma režimy nastavení bezdotykový nebo zpomalený dotek.
Robotický vysavač a mop 4v1
Robotický vysavač a mop 4v1 LEGEE 668 nabízí unikátní spojení robotického vysavače a robotického mopu. Jako jediný produkt dokáže kompletně uklidit hladké podlahy v jednom kroku, bez zbytečného zdržování. Speciální systém FastBrush 4-Stage Cleaning zajistí komplexní úklid, který zahrnuje vysávání, suché mopování, automatické dávkování vody a vytírání.
Výkonné sání v přední části LEGEE-668 vysaje veškeré větší nečistoty, vlasy a zvířecí chlupy.
Suchý mop kmitá po podlaze a stírá jemný prach, dvě speciální trysky dávkují vodu na uklízenou podlahu, přičemž množství vody je kontrolováno systémem „Smart Spray“ a druhý kmitající mop vytře podlahu pomocí vody, kterou Legee-668 nadávkoval na čištěnou podlahu.
Měla jsem možnost testovat robotický vysavač řady CleanMate QQ-6S. Velmi jsem se na testování těšila a otestovala jsem ho, myslím až dosti. I kamarádky mi ho záviděly a měly zájem také testovat. Na první testování si musel poradit s 10 denní nečistotou a popral se s tím svědomitě a se ctí. Vysavač jsem testovala jak na hladkém povrchu – plovoucí podlaha, tak na dlažbě a i na koberci. A to i na koberci sestaveném s dlaždic. Pomocník uklízel místnost, kde byly položené malé koberečky (předložky u posltele) na plovoucí podlaze. Bohužel jsem po cca 14 dnech zjistila, že i když je to spolehlivý pomocník, nebude bohužel naším kamarádem, protože se nám nepodaří zkoordinovat s chodem naší domácnosti. Vysavač pro jeden úklid menší místnosti je zapnutý i 2 hodiny. Máme dům koncipován tak, že je dost otevřený a členěný do pater a bez minima dveří. Tedy i když vysavač uklízel nejspodnější část domu, byl slyšet v horním patře a "rušil". Dále nebylo moc technicky možné udržet děti dvě hodiny bez možnosti vztupu do pokoje, kde právě uklízel. Vzhledem k tomu, že má dcera dlouhé vlasy, několikrát se nám stalo, že se vysavač zastavil a bylo třeba osobního zásahu. Tedy kdyby byl zapnutý bez naší účasti v domácnosti, neuklidil by a po našem návratu domů by bylo neuklizeno. Tyto poznatky nepíšu jako přímá negativa, protože jsou to specifika naší domásnosti a ne tak nedokonalosti přístroje. Moc Vám děkuji za možnost testování, bylo to pro mě velmi přínosné, byla jsem rozhodnutá, že si vysavač pořídím. Bohužel praxe ukázala, že bohužel nebude naším stálým členem domácnosti. Velmi se mi líbilo, že si na stroji mohu nastavit to, že bude buď narážet do bariér (samozřejmě citlivě), nebo je bude kopírovat s několika milimetrovych odstupem. Věří, že když se vysavač používá pravidelně, že se zlepší čistota domácnosti a bude věrným pomocníkem. jako negativní vlastnost hodnotím fakt, že jsem při testování musela přenášet vždy nabíjecí stanici do každé místonosti za vysavačem. Domnívala jsem se. že jeho baterie bude výkonější a budu stroj nabíjet až po uklídu více místností. Přístroj neumí vyčistit rohy. V rohách vždy zůstane špína. Vysavač – logicky nevyčstil spáry a jiná místa, která jsou v přechodových částech mezi pokoji, nebo u vestavěných stříní, tedy musela jsem, stejně jako u rohů, jít ručně dočišťovat. Testovala jsem Legíčka a po jeho počátečním trucování jsme se rychle skamarádily. A to tak, že jsem si s ním i povídala, jako s pejskem :-). Nechávala jsem ho vytírat jednotlivé pokoje, které jsem vždy zkontrolovala, aby se tam neválely třeba elektrické šňůry po zemi. Obývák máme velký, spolu s propojenou kuchyní cca 50 m. Uprostřed hladký kusový koberec, na který bohužel přístroj bez problémů vyjel, takže jsme ho pak rulovali do kouta. Zametání opravdu skvělé, v nádržce bylo vidět, že bere i drobný prach. Vytírání slouží spíše k odstranění prachu, větší nečistotu nezvládne. Údržba velice snadná. Mít opravdu jen čistě hladkou podlahu, jdu do něj. Teď uvažuji spíše o druhém testovaném výrobku, CleanMate, který by zametl a vyluxoval najednou. Samotného bych ho doma nenechala, přece jen se musí hlídat, aby se někde nezasekl. Robotický vysavač a mop 4v1 LEGEE 668 jsem si odnesla domů z testování a od té doby jsem ho využívala cca 2x týdně. Musím přiznat, že jsem si na jeho služby velmi rychle zvykla a bude mi chybět. Legee v prvním kroku vysaje a vzápětí vytře. Vzhledem k tomu, že nemám doma žádné koberce a všude mám dřevěnou podlahu,zdá se mi tato varianta robota jako ideální. Je to super pocit když za Vás Legee uklízí a vy si děláte manikůru :-). Nechávala jsem ho uklízet po jednotlivých pokojích, vždy jsem prostor vyklidila, aby se nikde nic neválelo a měl tak dostupnost do všech koutů. Perfektně uklidí denní špínu, pokud jde o zaschlé fleky například od vaření, ty jsem musela setřít hadříkem, protože nemá takovou sílu, aby tento druh skvrn vytřel na první pokus. Obsluha i údržba přístroje je jednoduchá, je tišší než obvyklý vysavač, jeho zvuk po zavření dveří neruší. Legee šetří čas i energii, kterou můžete využít pro sebe. Doporučuji! Nevýhodou je vyšší cena přístroje. Musíte počítat s tím, že prostor kde se uklízí musíte trochu vyklidit, uklidí běžnou špínu, jednou za čas bude muset člověk vzít hadr a kýbl, aby jste vytřeli i místa kam se robot nedostane, ale s tím se počítá. Pokud pro Vás finance nejsou problém vřele doporučuji. Zobrazit více recenzí
Nejsme hadr na podlahu, stěžuje si místopředseda ANO Brabec na chování Sobotky a ČSSD
Místopředseda ANO Richard Brabec patří k nejvlivnějším lidem v hnutí ANO a pravděpodobně se brzy stane také vicepremiérem po svém šéfovi Andreji Babišovi, který by měl z vlády odejít. Než k tomu všemu dojde, musí se koalice dohodnout na novém ministrovi financí. Jestli to dokáže, není jisté.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se v pondělí postavil proti dvěma kandidátům hnutí ANO, což rozzlobilo Brabce i další politiky ANO. „Pokud pan premiér odmítne náš další návrh, jsem si téměř jistý, že bychom už další jméno nenavrhovali,“ tvrdí Brabec v rozhovoru pro Aktuálně.cz a nevylučuje ani odchod z vlády.
„Museli bychom se vážně poradit, jak dál,“ říká.
Premiér Sobotka po pondělním jednání koalice odmítl návrh vašeho hnutí ANO, aby novou ministryní financí byla Alena Schillerová. Jak probíhalo samotné jednání koalice? Byla šance ještě premiéra přesvědčit, aby ji navrhl?
Snažili jsme se, aby dal pan premiér paní Schillerové alespoň šanci, což bychom považovali za fér. Chtěli jsme, aby dal alespoň šanci někomu, než ho poměrně brutálně odsoudí a poškodí ho lidsky i profesně. Noviny budou psát řadu dnů o tom, že je paní náměstkyně nespolehlivá nebo že je převodová páka Babiše. Takové tvrzení pana premiéra o paní Schillerové je přece hrozně závažné.
Takže jste se ho snažili na koaliční radě přesvědčit?
Snažili jsme se hodinu přesvědčit nejen pana premiéra, ale také pana místopředsedu Zaorálka, který se poslední dny vyjadřoval k paní Schillerové velmi negativně a řekl bych, že i velmi neseriózně. Chtěli jsme, aby se s ní alespoň potkali a řekli jí věci, které jí vyčítají, a ona je mohla vysvětlit.
Jestliže je náměstkyní pana ministra Babiše, a navíc jeho nejbližší spolupracovnicí na financích, tak je logické, že někdo může mít podezření, jestli takový náměstek není „převodovou pákou“ ministra, jak naznačil premiér.
Pokud si něco takového připustíme, tak nebude potom pan Štech, náměstek končící ministryně Valachové, také její prodlouženou rukou, pokud ji nahradí? A co pan Havlíček, který byl nominovaný za ministra Mládka? To jsou také převodové páky? To, že má náměstek blízko k ministrovi, to je přece normální.
Je absurdní říct, že ministrem nemůže být náměstek, když v některých případech jím náměstek je. Kdybych takto paranoidně uvažoval, a já takto neuvažuji, tak bych říkal, jestli náměstci sociálně demokratických ministrů, kteří jsou nyní ministři, něco nezakopávají pod koberec. Ale my takto neuvažujeme. Ten člověk je pod služebním zákonem. To je věc, která se pohybuje v trestně právní rovině.
Když o někom řeknu, že není nezávislý, tak já ho de facto obviňuji z trestné činnosti.
Rozdíl je ale v tom, že v případě firem Andreje Babiše má finanční správa prošetřit svým způsobem jeho firmy a jeho poctivost, a lidé můžou mít logicky obavu, že paní náměstkyně Schillerová by mohla vyšetřování ovlivnit.
Dobře, ale znovu se dostáváme na velmi tenký led, protože říkáme, že ten člověk je nespolehlivý a není nezávislý. Tím destruujeme systém řízení. Moji náměstci taky neovlivňují, co se děje například na České inspekci životního prostředí.
Finanční správa je zcela nezávislá, a kdybychom připustili, že na ni někdo tlačí, tak bychom připustili, že to tam jde od deseti k pěti. Kdybychom připustili, že tam někdo na něco tlačí, tak to už říkáme rovnou, že tam jde na zadání ministra.
To už je zásadní vyjádření nedůvěry. My tenhle náhled zásadně odmítáme.
Ale máme jistotu, že by paní Schillerová při prošetřování Agrofertu postupovala podle hesla „padni komu padni“ bez ohledu na blízkost k panu Babišovi? Viz debata o jejím vystupování na rozpočtovém výboru, kde podle některých poslanců mluvila tak, aby dluhopisy Agrofertu nebyly prošetřované?
Tam zjevně došlo k nějakým nedorozuměním, jak kdo chápal vyjádření paní Schillerové na tomto výboru. Jestli o tom mluví ministr Zaorálek, tak při vší úctě, on není specialista v těchto operacích.
On vycházel z toho, co padlo na jednání rozpočtového výboru, a ukázalo se, že ta věc ani není v zápise.
Já bych čekal, že po takovém nedorozumění někdo zavolá paní Schillerovou a poprosí ji o vysvětlení, co říkala a jak to myslela.
Úplně překvapený jsem nebyl
V pondělí se poprvé objevila překvapivá informace, že ve hře o post ministra financí jste byl i vy. Jak došlo vůbec k tomu, že ANO přišlo s vaším jménem? Zmínil jste tuto možnost jako první před Andrejem Babišem, nebo on či někdo jiný z hnutí ANO vás oslovil, zda byste na toto místo neusedl?
Moje jméno patrně padlo poprvé při pátečním večerním setkání pana premiéra s panem předsedou Babišem. Myslím ale, že padlo jako jakási alternativa, jen na okraj jednání. Naší kandidátkou byla paní Schillerová.
Přesto jste ale mohl být ministrem financí, kdyby na to premiér kývl. Což neudělal. Překvapilo vás jeho odmítnutí?
Neuměl jsem si představit, že by kolegové z ČSSD na mou kandidaturu přistoupili. Pokud před několika dny říkali, že mají podmínku, aby takový člověk neměl nic společného s korunovými dluhopisy a se skupinou Agrofert, tak je jasné, že všichni vědí, že já jsem do roku 2011 byl ředitelem Lovochemie, spadající pod Agrofert.
Ale přesto jste to s vaší kandidaturou u ČSSD zkusili…
Byla to jen naprosto záložní varianta. Trochu mě ale překvapilo, že pan premiér sice souhlasí s tím, abych byl vicepremiér vlády, ale jako ministra financí mě už nechce. Já se za práci v Lovochemii nestydím a jsem přesvědčený, že bych byl jako ministr financí nezávislý na čemkoliv.
Neumím si moc představit, že bychom zůstali ve vládě
Premiér odmítl už dva kandidáty hnutí ANO. Navrhnete další kandidáty?
My se musíme v hnutí ANO zamyslet nad otázkou, jestli to náhodou není od ČSSD jenom hra, aby nám zazdili všechny naše nominace. Jestliže nominace Aleny Schillerové byla odmítnuta příkře a bez debaty s ní, tak si nemůžeme říkat, že to byla náhoda. Třeba premiér bude odmítat všechny nominace. Nějaký důvod se vždy najde. My musíme uvažovat nad tím, co je jeho cílem.
- Pokud by premiér odmítl i třetí návrh, navrhli byste další jméno?
- Jsem si téměř jistý, že bychom další jméno nenavrhovali.
- Co byste potom jako ANO udělali?
Těch možností je více. Vrátí se kromě jiného prezident a ten k celé politické krizi také něco řekne. Adepti na ministra financí se nevytahují jak králíci z klobouku. My si musíme ověřit, jak to vlastně sociální demokraté myslí, jestli chtějí krizi řešit. My ji řešit chceme. Pokud by další jméno zapadlo, tak si myslím, že to je potvrzení toho, že nemají zájem politickou krizi řešit.
Zůstali byste dál ve vládě?
Jsem si téměř jistý, že další jméno již bychom nenavrhli, protože ve chvíli, kdy by odmítli další jméno, tak by to znamenalo, že opakovaně a cíleně porušují koaliční smlouvu. Nechci spekulovat o tom, co bychom udělali.
Pro nás je zásadní, aby spadly masky a aby koaliční partneři řekli, co vlastně chtějí.
Stále ještě děláme v ANO všechno pro to, abychom neotravovali lidi prodlužováním této krize, ale v případě dalšího odmítnutí by už byla struna opravdu strašně napjatá.
Neobáváte se, že ten, kdo by z vlády odešel, by na to v podzimních volbách doplatil?
My doufáme, že nám lidé věří, že chceme politickou krizi řešit. Nejsme ale hadr na podlahu.
Kdo další připadá v úvahu jako možný kandidát na ministra financí? V zákulisí hnutí ANO jsem zaslechl, že máte problém najít další adepty. Je to pravda?
Vytáhnout ministra financí není jen tak. Musí dokázat dát dohromady rozpočet, což není vůbec jednoduché. Jsem zvědavý, jestli by v ostatních stranách takové lidi tahali z kapsy.
Příběhy z Bible: Nezapomenutelná dovolená
Rodiče mi oznámili, že jedeme na dovolenou do Mexika. Nemám nic proti dovoleným. Mám je rád, pokud se opravdu jedná o dovolenou. V případě mých rodičů takové situace nastávaly jen výjimečně.
Tentokrát se rozhodli pro dovolenou v uprchlickém táboře na okraji města Mexico City. Můj táta je chirurg, máma zdravotní sestra.
Rozhodli se, že dovolenou věnují uprchlíkům z Nikaraguy a El Salvadoru, kteří žijí v uprchlickém táboře.
Použil jsem veškeré vyjednávací schopnosti, abych rodiče přesvědčil, že zůstanu doma a budu hlídat náš dům. Už jsem skoro dospělý, je mi přece šestnáct. Rozhodné rodičovské NE zpečetilo můj úděl.
Po příletu do Mexico City jsme se ubytovali v hotelu. Druhý den pro nás přijela stará rachotina, kterou jsme museli roztlačit, aby vůbec nastartovala, a odvezla nás do tábora. Naprosto jsem nebyl připraven na to, co jsem tam viděl. Celé rodiny, části rodin, staří lidé i malé děti – všichni žili ve strašné bídě a špíně, byli vyhublí a někteří vypadali velmi nemocně.
Rodiče se dali hned do práce. Ani jsme se nevybalili, nebylo vlastně kam. Rodiče si rozložili jen potřebné nástroje a pomůcky. Cítil jsem se hrozně. Pokud jsem to vydržel, sledoval jsem otce, jak dává dohromady polámané ruce a nohy.
Maminka myla a ošetřovala malé děti a staré lidi, takže neměla čas na mě ani promluvit. Po čtrnácti hodinách intenzivní práce byli rodiče naprosto vyčerpaní. V improvizované ordinaci jsme si lehli na podlahu.
Byla to snad nejhorší noc v mém životě.
Ráno se zapomnělo na snídani; v poledne, když nebyla ani řeč o obědě, jsem se obrátil na otce, který právě operoval malé, vyhublé děvčátko: „Tati, umírám hlady.“ Otec zvedl hlavu a prohlásil: „Tak tohle už nikdy nechci od tebe slyšet, nevíš, o čem je řeč.“ Raději jsem mu šel z očí.
Prošel jsem se po táboře a pak se rozhodl, že půjdu pěšky do města. Před bránou stála dlouhá řada lidí. „Ti všichni chtějí být přijati do tábora, seňore,“ vysvětloval mi strážný u brány.
Oni chtějí do tábora? Co bych dal za to, kdybych mohl být někde jinde.
Mezi čekajícími jsem si všiml malého chlapce. Byl zvláštní. Strašně hubený, vypadal hrozně. Nohu měl ovinutou špinavým hadrem. Jeho maminka se mě ptala, zda jsem doktor. Lámanou španělštinou jsem jí vysvětlil, že nejsem, ale že můj táta je lékař. Prosila mne, abych se podíval na nohu jejího chlapce. Odmotal jsem hadr. I já jsem poznal, že se jedná o sněť.
„Ten chlapec musí jít ihned na operaci,“ sdělil jsem rozhodně strážnému. Svolil, aby matka i s chlapcem vešli do tábora. Dovedl jsem je do improvizované ordinace. Otec právě operoval. Po několika minutách jsem se osmělil a zeptal se: „Tati, můžeme něco pro toho kluka udělat?“
Táta se na mě ani nepodíval, ale hodil po mně velkou pinzetu a zavelel: „Můžeš pomalu jeho nohu namáčet do vlažné vody a odstraňovat odumřelou kůži.“
Chvíli jsem na něho nechápavě koukal a pak se zmohl jen na: „Cože?“
Našel jsem staré, oprýskané, smaltované umyvadlo a naplnil ho čistou vlažnou vodou. Maminka položila svého chlapce na podlahu a nemocnou nohu jsme ponořili do vody. Za chvíli jsem začal pinzetou odstraňovat odumřelou kůži. Otec na mě jen zakřičel: „Musíš pinzetu sterilizovat plamenem.“ Na stole jsem našel kahan, chvíli jsem pinzetou mával v plameni a pak se dal zase do práce.
Nikdy nezapomenu na vděčné pohledy maminky, která sledovala, jak ošetřuji chlapcovu nohu. Po čase na mě táta zavolal: „Dobře jsi to udělal, přines mi ho sem.“ Přenesl jsem chlapce na operační stůl. Pokusil jsem se beze slova vytratit. Otec to ale postřehl a zavolal na mě: „Když jsi operaci začal, tak mi ji pomoz také dokončit.“
Než jsem se stačil zeptat, co tím míní, ukázal na umyvadlo v rohu a poručil: „Pořádně si vydrhni ruce.“ Další příkaz zněl: „Vezmi si gumové rukavice.“ Nezmohl jsem se na odpor. Nemá smysl, abych líčil podrobnosti, ale operace byla úspěšná. Nohu se podařilo zachránit.
Po zbytek dne jsem zůstal jako otcův „asistent“. Pracovali jsme dlouho do noci. Podával jsem mu nástroje a dělal všechno, co mi řekl. Máma mi přinesla talíř rýže a malé černé fazole. Zatímco jsem jedl, zastoupila mě na „operačním sále“.
Večer jsme ulehli zase na zem. Tentokrát jsem spal jako zabitý. Když jsem se ráno probudil, rodiče už byli v plné práci. Jakmile maminka zpozorovala, že jsem vzhůru, přinesla mi pomeranč.
Ale než jsem ho stačil oloupat, zastavila mě. „Nejdříve budeme cvičit, pak ho sníš.“ Hned měla v ruce injekční stříkačku i s jehlou. „Naučíš se píchat injekce.“ A hned mi ukazovala, jak se to musí dělat.
Chudák pomeranč, ten jich dostal.
V následujících dnech jsem píchal pacientům injekce, pomáhal tátovi při operacích nebo mámě u ležících pacientů. Ty dva týdny uběhly jako voda.
Do tábora dorazil jiný manželský pár lékařů, který měl vystřídat moje rodiče. Když nás z tábora odvážela na letiště stejná stará rachotina, cítil jsem smutek i radost. Smutek, protože bych rád pomáhal dál.
Radost, protože u brány si hrál ten malý chlapec a vypadal mnohem lépe.
V letadle se ke mně obrátil můj táta a polohlasem mi řekl: „Hochu, udělal jsi tam mnoho dobrého, jsem na tebe hrdý.“ Také mě objal kolem ramen. Měl jsem pocit, že snad začne slzet. Potom mi máma podala malý dárek.
Když jsem krabičku otevřel, byla v ní ta stará pinzeta, jíž jsem čistil chlapci nohu.
„Až vystuduješ medicínu, budeš používat lepší nástroje, ale tato pinzeta, to je suvenýr, který ti bude připomínat naši společnou dovolenou.“
Dodnes ji schovávám. Je to pro mne symbol nezištné služby, praktické pomoci. Symbol toho, že i to málo, co dokážeme udělat, může pro někoho jiného znamenat velmi mnoho.