Rýže nemusí být jen nudně bílá a chleba pískový. Dejte jídlu zcela nový rozměr. Vsaďte na přírodní barvy z ovoce a zeleniny a připravte si třeba růžový dresink na salát, modrou snídaňovou kaši nebo si upečte duhový chleba.
Bude to bavit nejen děti, ale i vás!
Psychologické studie barev dokazují, že nevýrazné barvy v nás mohou vyvolávat pocity sklíčení, a naopak pastelové barvy nás povznáší.
To je důvod, proč potravinářský průmysl barví zářivými barvami většinu nabízených potravin, zejména těch pro děti.
Dnešní potraviny obsahují až 5x více barviv, než dříve a je dokázáno, že barviva způsobují jak zdravotní problémy, tak také dětské ADHD (1). Naopak přírodní barvy z ovoce a zeleniny zdraví prospívají a našemu jídlu dodají šmrnc. Nezapomeňme na to, že jíme také očima!
Domácí barvičky na obarvení jídla si můžeme vyrobit několika jednoduchými způsoby:
- Odšťavnění – zeleninu a ovoce typu řepa, mrkev, červené zelí, špenát, pomeranč, žabinec aj. odšťavníme a šťávu použijeme na obarvení.
- Vymačkání šťávy – tvrdší zeleninu jako je třeba mrkev, řepa nebo červené zelí nastrouháme na struhadle a vymačkanou šťávu použijeme na obarvení.
- Rozmixování – bezinky nebo aronii rozmixujeme bez vody a vymačkáme přes sítko. Šťávu použijeme na obarvování.
- Prášek – různé typy plodů, zelenin a ovoce si můžeme nasušit a prášek použít do těst nebo obilovin na obarvení – například plody bezinek, arónie, červenou řepu, fialovou kukuřici.
- Koření – použijeme již koupené koření jako je kurkuma, červená paprika, kari.
- Mrazem sušené plody – v obchodě si můžeme koupit mrazem sušené ovoce, rozmixovat ho na prášek a použít na obarvování. Například maliny, jahody, černý rybíz aj.
- Kari – zamíchejte do pokrmu nebo například orestujte s obilovinou či luštěninou, přimíchejte do slaných těst nebo omáček, polévek
- Kurkuma – zamíchejte do pokrmu, orestujte s obilovinou či luštěninou, přimíchejte do sladkostí, dezertů, krémů, sladkých i slaných těst, omáček či polévek, sushi rýže
- Šťáva z citronu – do agarových dezertů a báboviček (namísto vody), do limonád
- Pyré z manga/ananasu – do zmrzlin, krémů, pudinků, sladkých kaší, dezertů, smoothie, šťáv
Symbolika žluté barvy:
Povzbuzuje, osvobozuje, přináší uvolnění, pocit souladu, harmonie, působí vesele a otevřeně, ale může být spojována i s povrchností a přelétavostí.
- Šťáva z mrkve – uvařte v ní kaši, přidejte do těst, do agarových dezertů a báboviček (namísto vody), do pomazánek, dipů a dresinků, sushi rýže
- Šťáva z pomeranče – uvařte v ní sladkou kaši, přidejte do sladkých těst, do agarových dezertů a báboviček (namísto vody), zmrzlin
- Pyré z mrkve/dýně/batátu – do sladkých i slaných těst (pečivo, perník aj.), palačinek
Symbolika oranžové barvy:
Je slavnostní, vyvolává pocit radosti, je spojena s představou slunce, tepla, bohatství, zlata, úrody, slavnostního vzrušeného očekávání, ale i s bezcílným hektickým rozčilením.
- Šťáva z borůvek – do zmrzlin, kaší, dezertů, sladkých těst, do agarových dezertů a báboviček (namísto vody), milkshaků, smoothie
- Spirulina prášek – do zmrzlin, kaší, dezertů, sladkých i slaných těst, smoothie, vody, milkshaků, dipů, pomazánek a dresinků
- Šťáva z červeného zelí – do polévek, slaných těst, slaných kaší, pomazánek, dresinků a dipů
Symbolika modré barvy:
Znamená klid, důvěru, tradice, stálost přetrvávající na věky, matriarchát.
- Spirulina prášek – do zmrzlin, kaší, dezertů, sladkých i slaných těst, palačinek, smoothie, vody, milkshaků, dipů, pomazánek a dresinků
- Ječmen prášek – do krekrů, slaných těst, vody, smoothie, kaší
- Matcha prášek – do sladkých i slaných těst, kuliček, krémů, dezertů, kaší, sushi rýže
- Pšenice prášek – do vody, smoothie, kaší, krémů, dezertů, kuliček, sladkých i slaných těst
- Rozmixované nebo uvařené listy ze zeleniny (mangold, špenát, listy kedlubny, ředkví aj.) – polévky, špenát, smoothie, šťáva, omáčky, slaná těsta, palačinky, těstoviny
Symbolika zelené barvy:
Působí přirozeně, ale někdy i jedovatě, je spojena s představou chladu, vlhka, ticha, rostlin, přírody, ekologie a růstu.
- Šťáva z červené řepy – do omáček, sushi rýže, polévek, dezertů, pudinků, zmrzlin, krémů, dipů, dresinků, pomazánek, na obarvení sladkých i slaných těst, karbanátků, těst na těstoviny
- Maliny – smoothie, krémy, dezerty, kuličky, agarové (želatinové) dezerty, milkshake, zmrzliny, jogurty
- Jahody – smoothie, krémy, dezerty, kuličky, agarové (želatinové) dezerty, milshake, zmrzliny, jogurty
- Červený rybíz – smoothie, krémy, dezerty, kuličky, agarové (želatinové) dezerty, milshake, zmrzliny, jogurty
- Prášek z fialové kukuřice – do sladkých i slaných těst, palačinek
- Koření červená paprika – do dipů, dresinků, pomazánek, hlavních jídel (segedýn), polévek
- Pyré z řepy – sladká těsta na dezerty a buchty (brownies), slaná těsta (chléb), těsto na těstoviny, do omáček, polévek, smoothie, přesnídávky, karbanátky
- Rajčatové pyré / pasta – do polévek, omáček, dipů, pomazánek, dresinků, hlavních jídel, slaných těst, těst na těstoviny
Symbolika červené barvy:
Vzrušující, energická, prudká až náruživá, silná, mocná, spojená s představami ohně, krve, nebezpečí, lásky, hluku. Zároveň je vznešená, je symbolem energické akce, změny, přetváření a pronikání vpřed, dobývání, energie a sebevědomí, výstrahy.
- Šťáva z červené řepy – do omáček, sushi rýže, polévek, dezertů, pudinků, zmrzlin, jogurtů, krémů, dipů, dresinků, pomazánek, na obarvení sladkých i slaných těst
- Jahody / maliny se smetanou – do milkshake, zmrzliny, drinků, krémů, polev
Symbolika růžové barvy:
Symbolizuje lásku, náklonnost a oddanost v srdeční úrovni, bez pudové smyslnosti. Je to barva něhy, jemnosti a oddanosti. Je to barva jemného způsobu života, zdrženlivé elegance, slavnostních nálad a sentimentálních citů. Může však narušovat vztah k realitě a vědomé odvrácení se od vážných věcí života. Zvyšuje chuť na sladké.
- Černý rybíz – jogurty, smoothie, zmrzliny, krémy, pudinky, dezerty, kuličky, sladká těsta
- Ostružiny – jogurty, smoothie, zmrzliny, krémy, pudinky, dezerty, kuličky, sladká těsta
- Bezinky – jogurty, smoothie, zmrzliny, krémy, pudinky, dezerty, kuličky, sladká těsta
- Aronie – jogurty, smoothie, zmrzliny, krémy, pudinky, dezerty, kuličky, sladká těsta
- Prášek z fialové mrkve – do slaných i sladkých těst, palačinek, slaných kaší, obilovin
- Prášek z fialové kukuřice – do slaných i sladkých těst, palačinek
Symbolika fialové barvy:
Melancholická, osobitá, náročná, značí zastřené vzrušení, skryté tajemství vyvolávající znepokojení, zdrženlivou střízlivost, pokoru, skromnost.
- Kakao – do kaší, sladkých těst, krémů, polev, kakaového nápoje, smoothie
- Karob – do kaší, sladkých těst, krémů, polev, kakaového nápoje, smoothie
- Káva – do kaší, sladkých těst, krémů, polev, kakaového nápoje, smoothie
Symbolika hnědé barvy:
Je střízlivá, mlčenlivá, solidní a vážná, realistická, spojená s představou jistoty a pořádku, domova, tradice, zdrženlivosti.
- Živočišné uhlí – do kaší, smoothie, krémů, sladkých i slaných těst
Symbolika černé barvy:
Barva smrti, koncový bod tmavosti představuje konečné rozhodnutí, agresivní vzdor, popření pestrého života, nicotu, absolutní odříkání, je výrazem pro bojovné „ne“.
- Rostlinné mléko, jogurt a smetana – krémy, omáčky, polévky, dezerty, pudinky, zmrzliny, agarové (želatinové) dezerty, dresinky, zálivky, dipy
- Rozmixované bílé tofu – krémy, omáčky, polévky, dezerty, pudinky, zmrzliny, agarové (želatinové) dezerty, dresinky, zálivky, dipy, pomazánky
Symbolika bílé barvy:
Neurčitá, nejistá, spojená s představou nevinnosti a čistoty, osvobození, absolutní svobody, nových začátků.
Zdroj: symbolika barev zpracována podle Maxe Lüschera (1969), onlio.com
Your account will be closed and all data will be permanently deleted and cannot be recovered. Are you sure?
Děkujeme, že jste se stavili. Vemte si ještě
VIDEO KURZ ZDARMA
Zlepšete zdraví i postavu a začněte podle Jíme Jinak.
45 minut videí, rady a recepty.
PŘIHLÁSIT ZDARMA
Modré přírodní barvivo tekuté| SVĚT PLODŮ
Zobrazit všechny související produkty
Přírodní barviva jsou ve srovnání s těmi umělými výrazně méně zářivá, na druhou stranu však neobsahují žádná umělá éčka ani konzervanty.
Barviva slouží pro potravinářské účely, dodávají barvu vašim výtvorům, avšak neovlivňují jejich chuť. Naše modré barvivo je získané z modré spiruliny, a tak si můžete být jisti, že je přírodní.
Je vhodné i pro vegany a díky tekuté konzistenci zamezuje tvorbě otravných hrudek. Barevné pečení ještě nikdy nebylo tak snadné!
5 věcí, které jste o surovině nevěděli
- Čistě přírodní barvivo.
- Vhodné pro vegany.
- Neobsahuje žádná umělá éčka.
- Ovlivňuje pouze barvu, ne chuť.
- Složeno pouze z modré spiruliny.
| Složení | přírodní barvivo z modré spiruliny |
| Alergeny | Alergeny jsou vyznačeny podtržením. |
| Země původu | Velká Británie |
| Trvanlivost | 3–8 měsíců |
| Skladování | do 22 °C s vlhkostí vzduchu do 70 %,chraňte před přímým slunečním zářením |
| Balení | skleněná lahvička |
| Velikost | nespecifikované |
| Úprava | tekuté barvivo |
| Obchodní třída | nespecifikované |
| Odrůda | nespecifikované |
Zatím si na mě nenašel čas, ale určitě sem co nejdříve něco doplní.
Jak skladovat barviva?
Přírodní barviva skladujte ve tmě a v suchu. Nikdy je nevystavujte teplu a silnému světlu, jelikož by tím mohla být ovlivněna a jejich vlastnosti by se mohly změnit až na zdraví neprospěšné. Před použitím protřepejte.
Jaký je rozdíl mezi umělými a přírodními barvivy?
Umělá barviva se získávají ze surovin anorganického neboli „neživého“ původu. Použití těchto barviv je velmi přísně kontrolováno. U některých potravin se proto umělá barviva nesmí vůbec používat, u ostatních potravin je zákonem stanovený bezpečný limit.
V procesu tvorby barviv s přírodním původem by při přípravě neměly být použity žádné chemikálie ani umělé konzervanty. Takové barvivo je možné připravit i přímo doma v kuchyni, v menším množství vody jednoduše vyvařte potravinu s přirozeně silným zbarvením (např.
červenou řepu, mrkev či maliny a borůvky) a hustou tekutinu následně přidávejte do vybraných pokrmů. Takto připravené barvivo byste měli zkonzumovat do dvou týdnů. Pro zajištění delší životnosti barviva můžete přidat citrónovou šťávu, která působí jako přírodní konzervant.
Pro výrobu sušeného barviva je nutné surovinu lyofilizovat a rozdrtit, v tomto případě se však zachová mnohem výraznější chuť potraviny. Tato přírodní barviva mnohokrát přebírají názvy po svých čerstvých rodičích – například žluté barvivo kurkumin získalo jméno podle kurkumy.
Tip
Pokud se chystáte péct, vyzkoušejte i naše 100% ořechové mouky, pasty a ozdobte si výtvor lyofilizovaným ovocem.
| Výživové hodnoty | na 100 g |
| Energie | kJ / kcal |
| Tuky | g |
| z toho nasycené mastné kyseliny | g |
| Sacharidy | g |
| z toho cukry | g |
| Vláknina | g |
| Bílkoviny | g |
| Sůl | g |
| Výživové hodnoty | na 100 g |
| Vápník | mg |
| Železo | mg |
| Hořčík | mg |
| Fosfor | mg |
| Draslík | mg |
| Sodík | mg |
| Vitamín C | mg |
Zobrazit všechny podobné produkty Předchozí produkt Další produkt
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Barviva
První
zmínky o
používání indiga
pochází ze starověké Číny,
kam se dostalo z Indie. Číňané
také používali k barvení
oděvů tzv. zeleň čínskou získávanou
z krušiny, žlutou z divoké
rezedy a černou ze směsi popela a tuku.
Zachované části barevných tkanin
z hrobů v Egyptě dokazují, že
také
zde bylo barvířství na vysoké
úrovni.
Egypžané používali kromě
rostlin
(Světlice barvířská – Carthamus
tinctorius) i minerální barvy (hematit,
arsen, žlutý a červený okr).
V Řecku se příze i hotové
výrobky barvily např.: šafránem,
mořenou
barvířskou, květy granátového stromu,
dubovou kůrou nebo borytem barvířským.
Z
této doby jsou známa také mořidla,
z nichž byl používán nejčastěji
vinný
kámen.
Ve
středověku se tkaniny
barvily na šarlatovo kermesem (Cossus
ilicis, hmyz žijící
v jižní
a střední Evropě na dubu Quercus
ilex).
Červené barvivo se získávalo
z kořenů mořeny barvířské a
santalového
dřeva. Na žluto se barvilo škumpou (Rhus
typhina).
Jako modré barvivo byl znám
od starověku boryt a nepochybně také
indigo.
Ve
12.-13. století
se k barvení používal černý
bez (Sambucus nigra),
svízel přítula (Galium
aparine) a truskavec (rdesno)
ptačí (Polygonum aviculare).
Cenným
fialovým barvivem známým již ve
starověku a hojně používaným i v 19.
století byla orselie – produkt fermentace různých
druhů rostlin rodu Rocella.
V 18.-19.
století po
zavedení syntetického alizarinu došlo
k likvidaci převážné části
porostů
mořeny barvířské.
V Čechách
a
na Moravě se barvíři dělili na tzv. černobarvíře
a
krasobarvíře. Černobarvíři barvili na černo, na
modro a na hnědo. Krasobarvíři
na žluto, červeno a zeleno. Zdroje některých
přírodních barviv se nacházely i u
nás. Například mořena
barvířská se pěstovala
v okolí Prahy a Brna již
v 17. století.
Po celý středověk se
v Čechách a na Slovensku pěstoval
boryt a šafrán (na Moravě již ve 13.
století). Na zušlechtění
lněných výrobků
se podíleli běliči, barvíři pláten a
mandlíři. V 15.
století měli
pražští
běliči své bělidlo pod Letnou a roku 1562 si založili cech,
a to nejen pro
Prahu, ale pro celé České
království.
Výhradně
přírodní barviva byla
používána k barvení
oblečení a ostatního textilu do
poloviny 18. století. Od této doby začal
místo nich chemický průmysl produkovat
syntetické náhražky. Začátkem 21.
století je přírodními barvivy barven
pouze zlomek
z vyrobeného textilu.
V poslední
době však stoupá zájem o
přírodní barviva. Veřejnost si
začíná stále více
uvědomovat zdravotní a environmentální
problémy související
s používáním
umělých barviv.
Barvení
přírodními barvami snižuje význam
toxického znečištění
odpadních vod pocházejícího
z procesu barveními umělými barvivy. Při
použití přírodních barviv
v barvícím procesu se obvykle
musí používat
barvířské mořidlo. Jsou to
především soli hliníku, železa, chromu
a mědi.
Jsou
nezbytné pro zabezpečení
přiměřené
stálobarevnosti na slunečním světle a při
praní.
Dělení
přírodních barviv
| Barva | Chemické zařazení |
Rostlina (anglický název) |
Rostlina (český název) |
| flavonová barviva |
weld, quercitron, fustic, chamomile, marigold |
rezeda žlutá, dub barvířský, moruše barvířská, rmen barvířský, blatouch bahenní, |
|
| žlutá | iso-chinolová barviva |
barbery | dřišžál obecný |
| oranžovožlutá | chromanová barviva |
kamala | rotlera barvířská |
| hnědá a purpurově šedá |
naftochinonová barviva |
henna, walnut | lawsonie bezbranná, ořešák vlašský |
| červená | antrachinonová barviva |
cochineal, madder | košenila – červec nopálový, mořena barvířská |
| purpurová a černá |
benzopyronové barvivo |
logwood | kampeška |
| modrá | indigová barviva |
indigo, woad | Indigo, boryt barvířský |
| neutrální | rostlinné taniny (galotaniny, elagitaniny, catecholové taniny) |
wattle, myrobalan, pomegranate, sumach, chestnut, eucalyptus |
akácie, myrobalán, granátové jablko, škumpa, kaštan, blahovičník |
Základním
zdrojem surovin pro výrobu syntetických barviv je
ropa a černouhelný dehet
získávaný vedle koksu a amoniaku
suchou destilací černého uhlí.
Přírodní
barviva jsou naproti tomu získávána
z přírodních zdrojů a mohou vedle
nižšího zatížení životního prostředí při jejich výrobě
znamenat také nové tržní
příležitosti pro farmáře a malé a
střední podniky.
Výhody
přírodních barviv spočívají
v podpoře biodiverzity, výrobě
vycházející
z obnovitelných zdrojů, v jedinečnosti
odstínů, v podpoře zaměstnanosti,
řemesel a lidové tvořivosti.
Mezi
jejich nevýhody
patří závislost kvality barviv na jejich zdroji,
nižší stálost barev (jsou
citlivé na pH, teplotu, světlo, atd.), omezená
škála odstínů, možnost
barvení
pouze přírodních vláken a tkanin a
v neposlední řadě zdlouhavý proces
barvení.
Světový trh
s přírodními barvivy
V celosvětovém
měřítku se ročně spotřebuje asi milión tun
barviv. Zatímco celosvětová poptávka
po přírodních barvivech se odhaduje na 10 tis.
tun (asi 1 % z celosvětové
spotřeby barviv).
Nejvýznamnější
vývozci přírodních barviv
Mezi země,
které
vyvážejí největší objem
přírodních barviv do USA patří Mexiko,
Indie, Itálie,
Maroko, Německo, Nizozemí a Japonsko.
Mezi země,
které vyvážejí
největší objem přírodních
barviv do zemí EU patří Mexiko, Indie,
USA, Peru, Tunis, Švýcarsko a Čína.
Nejvýznamnější
dovozci přírodních barviv
USA a země
EU patří mezi největší dovozce
přírodních barviv. Objem
dovážených barviv (v
tis. t) e uveden
v následující tabulce:
| Rok | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 |
| USA | 2,8 | 1,7 | 2,0 | 3,5 | 3,3 |
| EU | 3,4 | 4,1 | 4,0 | 4,8 | 5,5 |
Zdroj:
Fintrac Market Survey: Natural Dyes
Trh
s přírodními barvivy v USA a v
EU je v poslední době
narušován
výrobou „organických barviv“.
Výrobci průmyslových barviv tak zareagovali na
odpor veřejnosti proti syntetickým . Organická
barviva tak v mnohém nahradila
syntetická barviva anorganická složená
z těžkých kovů. Přitom byla
zachována stejná kvalita barvy, avšak
toxický odpad je minimální.
Obecně se
trh
s přírodními barvivy jeví
jako stagnující až mírně
ochabující, mnozí
odborníci ale vidí jeho budoucnost optimisticky.
Poukazují na fakt, že
přírodním potravinám trvalo
více než 20 let, než se prosadily mezi
spotřebiteli, a stejně tak i přírodní barviva
potřebují svůj čas.
Postup barvení
přírodními barvivy
Konečný
barevný efekt ovlivňuje kvalita a množství
použitého barviva, složení a
kombinace mořidel a kvalita vlákna, které je
barveno. Pro zdárný výsledek
barvení je zapotřebí dodržet
následující zásady:
1)
Výběr vhodného textilního
materiálu
Přírodní
a syntetická vlákna se od sebe
liší chováním ve vodě.
Přírodní vlákna jsou
hydrofilní, a proto nasávají
velké množství vody čímž se proces
barvení
ulehčuje. Nejsytěji se barví tkaniny z vlny a
hedvábí, o něco hůře se
barví len. Plně syntetické tkaniny se ve
většině případů nedají
tímto způsobem
vůbec barvit.
2)
Příprava textilního
materiálu před barvením
Přízi
je nejprve třeba provázat
(nejvhodnější váha přadena je 25, 50
nebo 100
g). Poté
se namočí na několik hodin do
teplé vody (50 °C vlna, 90 °C
hedvábí) s prostředkem na
odmaštění na
několik hodin. Nakonec ji vymácháme
v čisté vodě.
3)
Voda
Vhodná
je měkká neželezitá voda. Na 100 g
příze asi 5 litrů vody.
4)
Moření
Moření
provádíme pro lepší
přijímání barviva. Mořidlo
rozpustíme v malém množství
horké vody a přidáme ho do 20 litrů vody o
teplotě 50 °C. Do mořidla ponoříme
mokrou přízi, po hodině přivedeme k varu
a necháme v lázni (vlna 1
hodinu, hedvábí 24 hodin). Zvolené
mořidlo ovlivní konečné zabarvení.
| Mořidlo | Barva | Dávka (100 g vlny) |
| Kamenec (síran hlinitodraselný) |
žlutá | 20 g + 6 g vinný kámen |
| Chlorid cínatý |
žlutá | 5 g + 5 g vinný kámen |
| Modrá skalice (síran měďnatý) |
Zelená (zjemňuje) |
15 g + 5 g vinný kámen |
| Zelená skalice (síran železnatý) |
Zelená (ztmavuje) |
5g |
| Vinný kámen (kyselina vinná) |
Všechny (projasňuje) |
kombinace |
| Soda (hydrogenuhličitan sodný) |
Červená | |
| Ocet | Při barvení plody |
|
| Thiosíran sodný, čpavková voda |
Modrá |
5)
Postup při vlastním barvení
Suché
rostliny se máčí 24 hodin před vařením
barvící lázně. Čerstvé se
požívají
rovnou. Byliny se nakrájejí nebo
rozsekají. Po louhování je jednu až
čtyři
hodiny povaříme při teplotě 82-93 °C, dokud
nedocílíme žádanou barvu.
Byliny se
vyjmou, voda se nechá vystydnout na tělesnou teplotu a lehce
se do lázně vloží
příze, která se nechá hodinu
namáčet, a další hodinu vařit na
mírném ohni.
Poté
se nechá vystydnout na teplotu těla a
vymáchá v teplé, potom ve
vlažné a
nakonec ve studené vodě.
- Na
pokusné stanici
Arrdhor-Critt (Rochfort, Francie) probíhal výzkum
110 rostlinných druhů, které by se mohly pěstovat
k získávání
barviv.
Rostlinné druhy byly testovány podle
těchto tří rozhodujících
kritérií: - ·
možnost
použití mechanizace při sklizni a vysoká
produkce čerstvé hmoty · pigmenty se silnými barvicím
účinkem - · termostabilita a fotostabilita.
Následujících
deset rostlin bylo z tohoto hlediska vyhodnoceno jako
nejlepších: krásnoočko
barvířské (Coreopsis tinctoria),
krásenka
sírožlutá (Cosmos sulphureus),
kručinka barvířská (Genista tinctoria),
ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare,
bobule), rdesno Polygonum
tinctorium, rýt barvířský
nebo-li reseda žlutá (Reseda luteola),
řešetlák Rhamnus alaterus (bobule),
řešetlák počistivý (Rh.
catharticus, bobule), krušina obecná (Rh.
frangula, bobule) a mořena barvířská (Rubia
tinctorum).
Nejvhodnější
rostliny pro získávání
přírodních barviv v ČR:
- rezeda žlutá
(Reseda
luteola L.) Rezeda obsahující luteolin
je jako většina přírodních
organických barviv, mořidlové barvivo.
Pomocí mořidel (v tomto
případě kamence) můžeme barvit tkaniny na
jasně žluto, při použití sloučeniny chrómu na
zlatě žluto a za pomoci
sloučeniny cínu na žluto-oranžovo. Se skalicí
obarví látky na olivovou barvu.
Kov pak udává odstín žluté
barvy. žluž získaná z rezedy je velmi
čistá,
ale má malou kryvost. - světlice
barvířská (Carthamus tinctorus
L.) Květy světlice
barvířské obsahují
červené barvivo
karthamin a žluté barvivo nazývané
„saflorová žluž“. Zatímco žluté barvivo se
rozpouští ve vodě, karthamin je dokonale
rozpustný pouze v lihu. Červeným
karthaminem se barvilo hedvábí a lněné
látky a připravovala se z něj
barevná líčidla. - kručinka
barvířská (Genista
tinctoria L.) - boryt
barvířský (Isatis tinctoria
L.) - mořena
barvířská (Rubia tinctorum
L.) Mořena jako barvivo na
textilní vlákna poskytuje
stálé barvy s použitím
mořidel, obsahujících
různé soli kovů. Ve starších
dobách byl používán téměř
výhradně kamenec, který
poskytuje s mořenou červený odstín, soli mědi žlutohnědý, soli mědi vínově
červený, soli železa a hořčíku
fialový a soli cínu růžový.
Alizarin a
purpurin jsou v mořeně obsaženy ve formě glykosidů, které se
uvolňují
hydrolýzou zředěnými
minerálními kyselinami.
V Itálii byly zkoumány kořeny
jako zdroj alizarinu pro průmyslové využití.
Množství alizarinu se u
jednotlivých rostlin pohybovalo
v rozmezí od 181,8 mg do 917,8 mg na
rostlinu. Purpurin je méně stálý ke
světlu, ale přesto mořena patří
k nejstálejším
přírodním barvivům. - řešetlák
počistý (Rhamnus
carthartica L.) - ptačí
zob
obecný (Ligustrum
vulgare L.) - mezi
ostatní
barvířské
rostliny patří např.: afrikán, bez
černý, cibule setá, hadinec obecný,
kakost
smrdutý atd.
Jsou
přírodní barviva šance pro
výrobce
Zájem
o
přírodní barviva vzrůstá, protože
barvení látek a oděvů
přírodními barvivy je
šetrné k životnímu
prostředí. Avšak kvůli nedostupnosti
standardizovaných
barviv na trhu a jejich nízké stálosti
se používání
přírodních barviv rozšiřuje
velmi pomalu. Dalším důvodem je
omezený výběr odstínů a též
jejich
nahraditelnost umělými barvivy.
Jako
úspěšný příklad může
posloužit firma Alps
Industries, které se však podařilo
nevýhody přírodních barviv překonat
tím, že
vyrábí látky již
z přírodně barvených vláken,
čímž zajišžuje jejich
reprodukovatelnost a umožní tak vyrobit velkou
škálu odstínů s poměrně
dobrou stálostí barev.
Přírodní barviva vyvinutá
v Alps Industries mohou
být použita k barvení všech
typů přírodních i syntetických tkanin,
jako je
vlna, hedvábí, nylon, polyester atd.
Firma
vyrábí
sedm základních barev: modrou, zelenou, purpurově
červenou, hnědou, žlutou,
lněnou a černou.
Vlákna obarvená
v těchto sedmi základních
barvách jsou
smíchána s neobarvenými
vlákny vždy v určitém poměru,
čímž vznikne
280 možných odstínů.
- Doporučení,
jak zvýšit
podíl přírodních barviv na trhu: - a
zvýšit
objem sklizně a
obsah barviva u vybraných rostlin, - a
zajistit
dlouhotrvající
stálost barev, - a
snížit
náklady na výrobu
přírodních barviv, - a
vyvinout
široké spektrum
kvalitních barviv a dobrou technologii výroby
šetrnou k životnímu
prostředí, - a
vyvinout
technologii
nezbytnou pro barvení dřeva, kůže, papíru,
použití přírodních barviv
v kosmetice a k osobní potřebě, - a
vyvinout
jednotnou
marketingovou strategii, která by spotřebitele informovala o
ekonomických,
ekologických, estetických
a sociálních
výhodách přírodních barviv.
Zpracovatelé
V České
republice se v současnosti nepodařilo najít
průmyslový závod, který by se
zabýval barvením přírodními
barvivy. Tato barviva jsou spíše
využívána
jednotlivci se zájmem o šetrný životní styl. Některé
nevládní organizace jako
např.: Rosa, o.p.s. pořádají kurzy
„barvení přírodními
barvivy“. Více na www.rosa.ecn.cz.
Další
informace:
Bidlová
2004:
Barvení pomocí rostlin Rosa o p s. 28 str.