Vadí, když se barva dostane do vajíčka?

22. 3. 2021

Velikonoce se blíží a to znamená jediné: Vajíčka! Barvit tentokrát budeme s pomocí přírody

I když nás ještě zlobí psí počasí, o blížícím se jaru vědí všichni. Je totiž už pořádně vidět – určitě na vás už vykoukly sněženky, a louky, lesy i města jen hrají trylkováním ptáčků. Příprava na nejbarevnější svátky v roce vrcholí. Okenní parapety krášlí zápichy s vajíčky nebo květinami.

Nebývale oblíbené jsou o Velikonocích okenní dekorace. A co teprve zajíčci, beránci a a další roztomilá mrňata ze dřeva, plastu i papíru! Něco nám ale chybí. O co jde? Symbol nového života, domov kuřátek a nejcennější dárek pro koledníka – správně! Jsou to vajíčka!

Barvy, barvičky

Možností, jak „obléci“ naše vajíčko do krásného odstínu je nepřeberné množství. Rodiče,tety, strýčkové i kamarádi – ti všichni mohou mít svoji vlastní metodu na velikonoční barvení.

A vsadíme se, že každá z nich je povedená.

Zbožňujete a hýčkáte si váš způsob? Nebo vám schází inspirace a rádi byste věděli, jak barví vajíčka vaše sousedka? Spolužák? Učitelka? Tady na to možná přijdete.

Koledníkovy poklady

Velikonoční veselí pečlivě sledují i obchody, které nabízejí barvy na vajíčka a další výrobky nezbytné pro každého koledníka i správnou hospodyňku. Sypké i tekuté barvy vykouzlí zaručně krásná a sytá vajíčka.

Je to jednoduché! Ve stejném obchodě ostatně můžete většinou koupit i obtisky, košilky a samolepky – zkrátka všechny nezbytnosti pro ty nejkrásnější Velikonoce.

V poslední době si ovšem malí i velcí šikulové oblíbili spolupráci s jedním z nejspolehlivějších parťáků – přírodou.

V hlavní roli příroda

Jak je možné, že vajíčka před sto lety nebyla o nic méně krásnější než nyní? Zrak někdy až přechází z pečlivých vzorů a jasných barev. Chemické barvy přitom byly velmi málo dostupné – popřípadě vůbec.

Lidé si stejně jako v jiných záležitostech životního koloběhu museli poradit jinak. A zvládli to. Věřili byste, jak dokáže nabarvit vajíčko odvar z cibule, kávy nebo červeného vína? Čtěte dál.

A inspirujte se velikonočním barvením neobyčejně starým – a neobyčejně krásným.

Příprava

Vajíčka nejprve jemně umyjte mýdlovou vodou a pečlivě usušte.

U všech níže popsaných barviček můžeme použít stejný způsob – do nekovové nádoby přidejme 1 litr vody a dvě lžíce octa. Sem přijde i naše barva.

S ní přivedeme k varu a vaříme 15 – 20 minut. Líbí se vám odstín? Odstraňte hrnec z hořáku. Papírovou utěrkou usušte vajíčka a nechte je odpočívat.

Je libo odstín sytější? Beze strachu nechte vajíčka v horké barevné vodě až do vystydnutí.

Pokud ani takto vám barva nestačí, nalijte zchladlou barevnou vodu do misky s vajíčky – a nechte je v ledničce několik hodin, ale klidně i celou noc.

Při libovolném způsobu barvení vejce vždy nakonec skladujeme v lednici. A všechny natěšené jedlíky upozorňujeme, aby vajíčka položená v horké nebo teplé vodě po několik hodin nebaštili!

A o jaké barvě a barevné vodě jsme to vlastně mluvili? Podívejte se s námi!

Červené zelí

Nasekejte zelí do minimálně čtyř šálků. Postupně povařte a nechte namočené přes celou noc. Docílíte tak tmavě modré barvy.

Špenát nebo tráva

Podobným způsobem postupujte i u špenátu nebo trávy – a nasekejte stejně tak do minimálně čtyř šálků. Přivítá vás jasně zelená barva.

• Borůvky
• Povařte více než 4 šálky borůvek a získáte nádherný levandulový odstín.
• Cibule

Barvení nebo zdobení pomocí cibule je velmi dobře známé i u nás. Povařte více než 4 šálky a nadchněte se pro oranžově žlutou barvu – takzvaný odstín sienna.

Paprika

Povařte vodu, do které přidáte minimálně 3 lžičky namleté papriky. Získáte vajíčka s velmi sytou cihlově červenou barvou.

Káva

Uvařte jeden litr silné kávy. Postupně pijte s mlékem nebo použijte na barvení vajíček 🙂 Výsledná barva? Hnědá!

1. Řepový džus
2. Jemnou světle růžovou barvu získáte, když tento neobyčejně zdravý nápoj zředíte půl na půl s octovou vodou.
3. Brusinkový džus
4. Podobný odstín jako u řepového džusu získáte i s pomocí brusinkového nápoje – který je dostupnější. Řeďte opět půl na půl s octem zředěnou vodou
5. Červené víno

Povařte jeden litr vína – a to klidné nezředěné a v plné síle! Získáte krásný sytě purpurový odstín.

Zdroje:

http://www.rd.com/home/decorating/homemade-easter-egg-dye/

http://www.rd.com/home/decorating/unique-egg-decorating-ideas/

vajíčka barvy

Jízda v MHD respektive v autě se budiž nepočítá, ale označuje se, že pomalá doprava pomocí vozidel může být skvělým …

Vhodné pro nechat vylíhnout se od 8 úžasný. Legenda získává, že pro mláďata získává velikonoční vajíčka a sladkosti. Je zapotřebí …

Označ opět barevně násobky tří a za žába skáče (jako jsi ono dělali u násobků dvou). Levá strana tohoto listu …

Možná jste změnu z 50 g pozice 47 g ani nezaregistrovali, bylo ona totiž učiněno chytře a lstivě už v …

Veterinářka říkala, že -li ono sušit seno nezačne jíst, bude tamhleten pro něho špatné, ale teď vím, že budeš souhlasím. …

Oba s přítelem ležíme už týden doma (a moc se nelepšíme). 00:15:35-Záleží dle velikosti objektu, ale trvá od 2 dnů …

Ano, vajíčka obsahují zkracování, ale jsou tahle především omega 6 mastné nenasycené kyseliny, které jsou vlastně “dobrý tuk” a můžou …

Zkoušej i toho Petrlíka, nevěřím, že by byl neúslužný, spíš má jakýkoliv trefný příklad, kvůli kterému chvilkově nemůže vyzvednout dmychadlo. …

Bianka: i Já jsem s tebou. Bianka: právě tak jako ostatním nimi mi také moc líto, co potkalo vaše ušáky. …

Množství mše sebe dáme podobné, jako jsou měli na obědu. Na pánvičce směrem na oleji osmažíme cibulku, pro kterou dáme …

Blechy milují lidskou krev. Jak se jich zbavit?

Můžete být posedlí čistotou a denně uklízet, přesto se vám doma usadí nezvaný návštěvník – blecha.

Fakta o blechách

Blechy žijí s člověkem od nepaměti. Tenhle nepříjemný krev sající parazit se vyskytuje i v perfektně čistých domovech. Stačí, když se blecha dostane do kožichu vašeho zvířecího miláčka a pak skočí na vás. 

1. Dospělci blech vydrží bez potravy až dva týdny. Následně se krmí agresivněji.
2. Blecha naklade až 50 vajíček za den.
3. Blechy dokážou skočit opravdu daleko, zvládnou vzdálenost 150krát větší, než je délka jejich těl. Pro představu – je to jako by člověk o výšce 180 centimetrů skočil 270 metrů…
4. Ve starověku a středověku byla blecha morová zodpovědná za šíření morových ran. Ve 14. století epidemie černé smrti zabila v Evropě a Asii až 200 milionů lidí.
5. Více než 4 miliardy dolarů se ročně utratí v USA za likvidaci blech a odblešování zvířat.

Druhy blech

Blechy na člověka jdou, a dokonce jim naše krev velmi chutná. Taková blecha má hodně příbuzných, počet druhů dosahuje 2500, z toho 90 druhů žije v Česku. Nejčastěji se setkáme s druhy blech, které jsou pojmenované podle svých hostitelů. Pokud nejsme odborníci, pouhým okem rozdíly poznáme jen těžko. 

1. Blecha psí je nejznámějším druhem. Chutná jí i krev kočičí a lidská.
2. Blecha kočičí parazituje na kočkách, ale pochutná si i na dalších savcích včetně člověka, je blízce příbuzná bleše psí.
3. Blecha slepičí žije z krve drůbeže, ale podobně jako další druhy blech není vybíravá a bude hodovat i na nás.
4. Blecha obecná neboli lidská je parazitem, který se živí přímo lidskou krví. Nejspíše se vyvíjela společně s člověkem a původně pocházela od domestikovaných předchůdců psa. Dřív byla nejrozšířenějším druhem blechy, dnes její počty klesají, což souvisí s rozvojem společnosti a zlepšením hygieny. Pokud dnes chytíme blechy, nejspíše to budou ty výše zmíněné, které pocházejí od našich mazlíčků nebo hospodářských zvířat.

Blechám chutná i lidská krev

Kde se blechám daří?

Ačkoliv jsou blechy malé, není radno je podceňovat. Množí se totiž velmi rychle a je těžké se jich zbavit. Důležité proto je, abyste svého zvířecího miláčka pravidelně kontrolovali nebo ještě lépe mu koupili preventivní přípravek proti blechám. Na trhu jich je několik v různých cenových relacích, z nichž si může vybrat skutečně každý.

Blechy se zvířatům usazují na místě, kam si nedosáhnou zuby, takže je najdete například v tříslech nebo na hřbetě. Obecně se usazují na savcích, kteří si budují nory, brlohy nebo pelechy. Ano, to se týká i našich psů a jejich pelíšků a potažmo našich domovů. Blechy potřebují určité zázemí.

Při odblešování tak nezapomeňte ani na pelíšky a čalouněný nábytek (pokud na něm zvíře spí), jinak se blech nezbavíte.

Jak poznat, že máme doma blechy

Červení, hnědí nebo černí parazité měří od 1,5 až do 7 milimetrů. Že má vaše zvíře nějaké potíže, můžete poznat i tak, že se neustále škrábe nebo kouše, často i do krve. Dalším viditelným znamením je bleší trus.

Jde o malé černé kuličky podobné máku, které po rozmáznutí zanechávají tmavě hnědé skvrny.

Blechy totiž vysají daleko více krve, než stráví, a přebytečná krev odchází trusem z jejich těla jako potrava pro larvy – proto ta barva.

Jak vypadá kousnutí od blechy?

Kousnutí blechou svědí a připomíná štípnutí od štěnice nebo komára. Ani zkušený lékař často nedokáže určit hmyz, který kousnutí způsobil. Štípnutí má podobu červeného kolečka, které je velké několik milimetrů až centimetrů. U některých jedinců může vyvolat alergickou reakci.

Ukázka kůže pokousané od blech

Jak se blechy šíří?

Blechy jsou skvělí skokani, toho skvěle využívají, když se přemnoží na původním hostiteli a potřebují nový zdroj potravy, a to klidně i lidi, když jim k tomu dáme příležitost. Dalším způsobem, jak tito parazité rozšiřují své působiště, jsou vajíčka a larvy. Ty se totiž na srsti zvířete při pohybu neudrží, proto je zvířata rozsévají po okolí.

Blechy se usazují na hřbetě nebo tříslech psů, aby byly daleko od zubů a drápů

Z výše uvedeného vyplývá, že jakmile dáme blechám příležitost, zamoří naši domácnost po tisících. A čím víc jich je, tím těžší je se jich zbavit. Nelze je ani vyhladovět, protože larvy bez potravy vydrží až rok, dospělci několik týdnů.

U blech ale platí stejné pravidlo jako u vší – je nutné je vymýtit všechny, pokud jich jen pár zapomenete, zase se rozmnoží. Celou domácnost včetně zvířecích miláčků je nutné odblešovat najednou. A protože většina přípravků zabíjí jen dospělé blechy, ale larvy a vajíčka přežijí, je nutné zásah opakovat.

Jak se zbavit blech?

Proti blechám můžete využít šampon proti parazitům. Ale jsou mazlíčci, kteří se koupání brání zuby drápy, a to doslova. Pro taková zvířata existuje pudr, který jim vetřete do kůže. Vyzkoušet můžete i sprej. Všechny tyto přípravky běžně seženete v drogeriích.

U veterináře může zase koupit pipetu, která se aplikuje zvířeti na kůži, nejčastěji podél páteře. Pipety se liší podle zvířete i podle váhové kategorie a vydrží asi měsíc. Pipety se dají používat i preventivně, například jednou měsíčně. Na zvířecího miláčka pak nejdou klíšťata ani jiní parazité.

Důležité je též odblešit místa, kde se mazlíček pohybuje, zejména jeho pelíšek. Vyperte ho nebo vydezinfikujte a stejně jako u zvířete i toto musíte po čase opakovat.

Jak odblešit byt?

Samozřejmě si můžete pozvat deratizátory, ale za tuto službu budete muset pořádně zaplatit. Jedna jejich návštěva stojí několik tisíc korun a velmi pravděpodobně bude třeba postřik alespoň jednou opakovat.

Odborníci nejprve prohledají zasažené místo a prověří výskyt blech. Následuje postřik. Před zásahem proveďte pečlivý úklid a vyperte pelíšky domácích mazlíčků na 60 °C.

Naplánujte jejich odblešení na stejný termín jako návštěvu odborníků na dezinsekce.

Svůj dům nebo byt můžete začít používat po zaschnutí postřiku (cca několik hodin), postřiky proti blechám jsou bezpečné pro lidi, necílové druhy i životní prostředí.

Jak odblešit byt bez deratizátora?

Dobrá zpráva je, že blechy zvládnete odstranit z domácnosti i sami. Jen budete muset pořádně uklízet. Nesmíte zapomenout ani na kousek bytu, zejména se zaměřte na místa, kde jsou textilie – sedačku, koberec, postel, špinavé prádlo. Vysávejte, perte, vytírejte…

Například koberce je dobré vysávat několikrát denně, stejně tak i podlahy, protože blechy se mohou ukrývat i ve spárách mezi parketami. Pomoci si můžete i chemickými přípravky speciálně určenými na hubení blech, které najdete v drogerii. Těmi pak vystříkejte vše, co můžete.

Po vyvětrání nebo zaschnutí spreje jsou zdravotně nezávadné, a to i pro zvířata a malé děti.

Blechy nejsou jen obtížnými parazity, ale přenášejí i závažné nemoci jako třeba mor a tularémii. Jsou přenašeči tasemnic. Typickým příkladem je blecha psí a blecha kočičí, kdy se pes a kočka nakazí tasemnicí psí pozřením infikované blechy. Z jiných druhů tasemnic přenášených blechami jmenujme tasemnice, které se přenášejí u myší a potkanů.

Mnoho dalších tipů a rad najdete na našem Pinterestu. Sledujte nás:

Mohlo by vás zajímat:

Jak se zbavit molů – ČESKÉSTAVBY.cz

zobrazit 5 fotek

Z vajíček molů (Tineidae) se do týdne vylíhnou až 20 mm dlouhé housenky, jejichž vývoj do podoby motýla může trvat od jednoho měsíce až po rok (mol šatní).

Samičky kladou až 300 vajíček a po značnou část uvedené doby se housenky mola šatního živí tkaninami živočišného původu (např. vlnou, hedvábím, plstí, …) a mola potravinového různými potravinami, přičemž milují špínu, vlhko, teplo a tmu.

Zjednodušeně si lidé rozdělují moly na šatní a potravinové, ovšem ta druhá skupina zahrnuje mola skladištního, moučného a datlového.

Mol skladištní se vyvíjí 6 až 9 měsíců stejně jako mol moučný, mol datlový jen 1 měsíc. Mol skladištní napadá hlavně výrobky z kakaa, olejniny, osiva, sušené ovoce a ořechy, mol datlový napadá hlavně kakaové výrobky a obilniny a v případě mola moučného lze říci jediné: napadá potraviny. Housenky rozeznáte snadno – mol skladištní je má bílé až načervenalé, datlový žlutavě bílé a moučný nazelenalé až bílé. Dospělce poznáte tak, že mol šatní má stříbrná křídla, mol potravinový má na křídlech tmavé skvrny. Dospělci jsou velcí 4 až 8 mm a jsou zajímaví tím, že nepotřebují pít – vodu si vytváří svým metabolismem. Mol šatní je přitom vůbec jedním z mála živočichů, který dokáže trávit vlnu a je rozšířen po celém světě.Byť se snažíte udržovat doma co největší čistotu, moli se u vás mohou objevit velmi snadno. Přinesete si je spolu s potravinami, nebo se k vám dostanou ventilační šachtou v bytovém domě. Usadí se ve spíži a je úplně jedno, jestli je jí skříň, část kuchyňské linky a nebo samostatná místnost, kladou zde vajíčka, rozmnožují se, housenky konzumují potraviny a znečišťují je svými výkaly. Napadené potraviny pak můžete rovnou vyhodit.

Stejné je to s moly šatními, akorát jim chutná něco jiného – tkaniny živočišného původu. Mol šatní preferuje špínu a vlhko, teplo a tmu, čili nevětrané šatníky s dlouho nepraným prádlem a od prachu neomývanými regály jsou pro něj ideální. 

Mol šatní

Pokud molům co nejvíce znesnadníme pobyt u nás doma, nebudou se zde držet. Ve spížích doporučujeme ukládat potraviny do neprodyšně uzavíratelných sklenic (plast, sklo, kov, porcelán). Papírové pytlíky mol rozkouše a když použijete igelitový sáček a gumičku či kolík, dostane se dovnitř, byť by jej rozkousat nemohl. Mol se dovede dostat dokonce i do uzavřených sáčků, sklenic opatřených gumou a nebo drátěným uzávěrem, ale i do vzduchotěsně uzavíratelných dóz (zřejmě byla v tomto případě vajíčka již v zakoupených potravinách).

Přesypávání potravin do nádoby je dobré i proto, že případnou housenku či dospělce mola objevíte. Vůbec nejhorší je nechávat v papírových pytlících mouku, kakao a podobně. Dále je třeba dbát na čistotu spíže.

Tu a tam vysypaná mouka a jiné potraviny se molům stanou prostřeným stolem.

Kromě výše uvedených potravin mol neopovrhne ani těstovinami, strouhankou, pečivem, dětskými piškoty, sušenkami, některým kořením (jiné naopak nesnáší viz níže), luštěninami, cukrem apod. 

Mol potravinový

I proti molu šatnímu se bráníme preventivními kontrolami uskladněného oblečení, čištěním, mytím a větráním skříní a regálů. Obzvláště háklivé jsou sezónní věci, které prostě uložíme a když se k nim po půl roce a delší době vrátíme, může již být pozdě. Dobrou prevencí proti molu šatnímu jsou i pachy. Nesnáší například vůni levandule, pelyňku, tabáku, cigaretového kouře, naftalínu (bohužel nepříjemně zapáchá), bobkového listu, hřebíčku, pepře, chmele, černého bezu, cedru, jalovce, mařinky vonné, rozmarýnu, vratiče, ořechového listí, ale i kůry citrusových plodů (stačí použít sušenou kůru). Vadí jim též novinový papír, proto se dříve dával do starých skříní na regály.

Naše babičky si také šily sáčky z řidší látky a plnily je bylinkami a kořením, jejichž vůně moli nesnáší (viz seznam výše). Používala se též mýdla, ovšem mýdla s vůní levandule a nebo citrusu byla na rozdíl od dneška dosti nedostupná.

Housenka mola šatního

Pokud mola najdete ve spíži či šatníku, vykliďte je a zkontrolujte vše, co je uvnitř ukryto. Napadené potraviny odstraňte z domu (moli mohou přenášet různé choroby např. salmonelu a vajíčka cizopasných červů), ošacení vyperte a skříně důkladně vyčistěte. Použít též můžete takzvané mololapky, které umístíte do skříní. Tyto lapače jsou vlastně lepkavé papírky obsahující feromon, který je silně příjemný samečkům molů. Přiláká je a ti se přilepí. A jelikož se bez nich nemohou samičky rozmnožovat, moli postupně vyhynou. Samozřejmě můžeme sáhnout i po osvědčených chemických prostředcích. Prodávají se spreje, závěsné kapsy s gelem, kuličky např. s vůní levandule apod. Z radikální chemie můžeme zmínit Molík, Bioloit, Raid, Bros, Orion a jiné, ovšem zrovna do ložnic a do spíží tyto přípravky nepatří.

Proti molům se též můžeme účinně spojit se svými sousedy v bytovém domě – vytvořit válečný pakt. Prostě stačí domluvit se a naráz zasáhnout, pokud se ukáže, že s nimi má větší problémy více domácností. Šíření molů ventilací by pak mělo skončit.

Mol šatní

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com

Velikonoční vejce

Kategorie Videorecepty Obtížnost Nízká Čas přípravy 30 minut Počet porcí 20 vajíček Hodnocení 47 hlasů Díky za hlas! Už jste hlasovali!

Vidíte ty krásné barvy? Všechny vznikly přírodní cestou a v domácích podmínkách je zvládnete v pohodě i vy. Stačí mít po ruce pár základních surovin a vajíčka, která chcete obarvit.

Otestoval jsem pro vás spoustu různých způsobů i přírodních barviv. Vybral jsem ty, které bezvadně fungují a ještě navíc dávají úžasné barvy. Přitom si vystačíte jen se čtyřmi základními surovinami a počet odstínů, které dostanete, je téměř nekonečný.

Metodu barvení jsem navíc upravil tak, aby nedocházelo k plýtvání potravinami, které na barvení použijete. Barvivo si totiž připravíte zvlášť a pokud chcete, můžete uvařenou zeleninu (řepu nebo zelí) klidně použít dál.

Pamatoval jsem i na správně uvařená a chutná vajíčka, která budou bez problémů jedlá. Při studené metodě barvení, si vejce uvaříte a zchladíte předem – nebudou pak gumová a se zeleným žloutkem.

A jako bonus pro vás mám i pěkně sytou zelenou barvu hned ve dvou variantách. Ve většině návodů ji moc nenajdete a když už, tak je to jen vybledlá zelená ze špenátu. Já vám poradím hned dvě varianty, jak se k pořádné zelené propracovat.

Opravdu to funguje?

Ano! A krásné fotky nabarvených vajíček mých čtenářů to potvrzují. Pro správné nabarvení vajíček je ale potřeba přesné dodržení návodu – hlavně připravit dostatečně silné barvivo, které opravdu barví.

Určitě nestačí odměřit suroviny a vodu jen tak od oka a počítat, že vše vyjde na jedničku. Pokud se do barvení pustíte, projděte si obecný postup a hlavně přesný rozpis surovin pro přípravu barviva.

Obecný postup

Vejce na barvení musí být bílá, suchá, čistá a odmaštěná. Před barvením je tedy vždy umyjte ve vodě s trochou saponátu. Osušte a nechte vyschnout. Hnědá vejce můžete nabarvit také, počítejte ale s o hodně tmavšími odstíny. Pro barvení zastudena vejce předem uvařte natvrdo (10 minut) a po uvaření ihned zchladťe v ledové vodě.

Barvení zastudena – nejprve si vždy připravte barvivo. Odměřte si potřebné množství základní suroviny a vody. Povařte 15 až 30 minut. Poté sceďte a nechte úplně vychladnout. Barvivo dejte do sklenice, přidejte ocet a promíchejte. Opatrně vložte již uvařená a zchlazená vejce natvrdo a nechte nabarvit přes noc v lednici.

Barvení zatepla – také začněte s přípravou barviva. Povařte 20 až 30 minut a sceďte. Vraťte do hrnce a povařte spolu s vejci do požadovaného sytosti – ideálně ne déle než 10 minut. Vejce po uvaření ihned zchlaďte ve studené vodě.

Leštění vajec – hotová vajíčka můžete naleštit trochou oleje (nebo sádla). Pozor si dejte u světlých vajíček s jemnými pastelovými barvami, u těch po naleštění o jemný odstín přijdete.

Žlutá vejce

Krásně žlutá a svítivá vajíčka získáte s pomocí mleté kurkumy, kterou seženete v každém supermarketu. Kurkuma barví krásně sytě – stačí jen pohlídat dávkování a dobu barvení, abyste dosáhli požadované sytosti. Získáte ta nejkrásnější zlatá vajíčka!

Barvivo: 500 ml vody, 2 lžíce kurkumy a 2 lžíce octa.

U kurkumy fungují dobře obě metody – za tepla i zastudena. Barvení zatepla je rychlejší a barva je i o fous rovnoměrnější.

Růžová vejce

Barvivo z červené řepy dává krásně zabarvená vejce, která jdou od světle růžové až po vínovou. Intenzitu barvy si můžete přesně určit podle délky barvení.

Barvivo: 500 ml vody, 400 g strouhané červené řepy a 2 lžíce octa.

U řepy doporučuji barvit zastudena, ale půjde to samozřejmě i za tepla.

Oranžová a červená vejce

Barvení s pomocí slupek ze žluté cibule je jedno z nejznámějších. Cibulové slupky totiž barví naprosto spolehlivě a dávají pěkné syté barvy. Můžete si tady vybírat od jasně oranžové, přes červenou až k tmavé červenohnědé barvě.

Barvivo: 500 ml vody, slupky z 10 žlutých cibulí a 2 lžíce octa.

Pokud chcete dosáhnout jednolité a krásně syté barvy, doporučuji barvit zatepla. Barvení zastudena dává o fous živější barvy a vejce budou mít na povrchu i mírnou texturu.

Modrá vejce

Modrá vajíčka jdou úplně parádně a můžete vybírat ze spousty různých odstínů a sytostí. Barví se tentokrát červeným zelím a využíváme tady vlastnosti zelné šťávy, která mění barvu podle svého pH.

Čím je barvivo ze zelí kyselejší (ocet), tím jde barva víc do fialova. Čím je naopak barvivo více zásadité (jedlá soda), tím jde výsledná barva víc do modra (až do zelena). Okyselená šťáva barví silněji a dává sytější barvy. Barvivo s trochou sody barví slaběji, ale zase získáte krásně jemné pastelové tóny.

Barvivo: 500 ml vody, 600 g nakrouhaného červeného zelí a buď 2 lžíce octa nebo 2 lžičky jedlé sody.

Modrá vejce doporučuji barvit metodou zastudena. Nejsilněji a nejlépe barví barvivo s přídavkem octa. Pokud si ale chcete vyzkoušet jiné odstíny, můžete do šťávy přidat i trochu jedlé sody nebo nechat šťávu jen tak.

Zelená vejce

V tradičních návodech na barvení obvykle najdete barvení špenátem nebo něčím podobným zeleným, výsledná barva je ale hodně slabá a vybledlá. Já jsem se zelenou trochu experimentoval a nakonec jsem z toho přeci jen nějaké pěkné barvy dostal.

U zelené máte dvě možnosti. U té první získáte pěkné tyrkysově zelené tóny, když modrá vejce (ze zelí) po nabarvení a zaschnutí krátce namočíte do roztoku s jedlou sodou.

Pokud chcete klasickou zelenou, je potřeba začít u vajíček nabarvených kurkumou. Ty pak ještě znovu nabarvit na modro a nakonec také vykoupat v sodě. Tahle barva je pracná a ne úplně předvídatelná. Ale pokud na zelené trváte a nechcete tam mít ty tóny do modra, tak to zabere.

Barvení s kurkumou – nejprve si nabarvěte žlutá vejce v kurkumě a nechte zaschnout. Poté nabarvěte v zelné šťávě za studena a znovu nechte zaschnout (nelekněte se tmavé zelenohnědé barvy). V 100 ml vody rozpusťte 2 lžičky jedlé sody, namočte vejce a nechte zaschnout.

Barvení bez kurkumy – nabarvěte modrá vejce s pomocí zelené šťávy a nechte zaschnout. Poté ve 100 ml vody rozpusťte 2 lžičky jedlé sody, namočte vejce a nechte zaschnout.

Tipy

Správná síla barviva – v rozpisech na barvivo uvádím základní dávku, která by vám měla dál spolehlivě barvící barvivo. Barvivo musí být vždy o několik odstínů tmavší než je požadovaná finální barva. Pokud je barvivo slabé, získáte jen jemné pastelové tóny.

Slabý odstín – pokud je výsledná barva příliš slabá, prodlužte délku barvení nebo si připravte silnější barvivo. Vejce nechte klidně zaschnout. Připravte silnější barvivo a dejte znovu barvit.

Jak odstranit kód na vajíčku? Kód na vejci snadno smyjete houbičkou namočenou v octu.

Související

Kompostovací poradna

Tento odpad má kód v katalogu odpadů:

20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

Jeho nakládání se upravuje nařízením  č.1774/2002 (ES), viz níže.

Pro ČR je tento odpad a jeho způsob zpracování  zahrnut v nejnovější vyhlášce č.341/2008 o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č.294/2005 Sb.

, o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb.

, o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).

V dnešní době lze tento odpad v podstatě pouze zpracovávat v bioplynové stanici, nebo kompostovat s předchozí hygienizací v hygienizační stanici.

Zde něco málo o nařízení č.1774/2002:

Dne 3. října 2002 přijala EU Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě.

Toto Nařízení určuje přísná pravidla k ochraně zdraví zvířat a lidí, pro sběr, dopravu, ukládání, nakládání, zpracování a využití nebo odstranění všech vedlejších produktů živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Tato pravidla platí v celé EU od 1. května 2003. Od 1.

května 2004 se týkají i naší České republiky a mají okamžitý dopad na způsob nakládání s tímto typem odpadů.Součástí BRO je také potravinový odpad. Pravidla pro nakládání s tímto odpadem jsou stále v rámci EU upravována (viz výše). V legislativě ČR byla již dříve částečně tato pravidla ošetřena, a to zákonem č. 166/1999 Sb.

, o veterinární péči (§ 5 odst. 2 písm. c) a vyhláškou č. 299/2003 Sb., o opatřeních proti předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (§ 58, § 93).

Odpad ze stravování (potravinový odpad) je definován jako „veškerý potravinový odpad včetně použitého stolního oleje s původem v restauracích, stravovacích zařízeních a kuchyních včetně ústředních kuchyní a kuchyní v domácnosti“ (Bod 15 v příloze I nařízení, jak je upraveno vyhláškou Komise č. 808/2003).

• Nařízení č. 1774/2002 rozlišuje tři kategorie materiálů vedlejších živočišných produktů, kam je zařazen i potravinový odpad:
•  – materiály I. kategorie,
•    mezi které patří kromě jiných také kuchyňský odpad
•    z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě
•  – materiály II. kategorie
•    (v této kategorii není kuchyňský odpad zahrnut),
•  – materiály III. kategorie,
•    jiný kuchyňský odpad než uvedený v kategorii I.
• Způsob zpracování potravinového odpadu podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1774/2002/ES:
•    Materiály 1. kategorie
• – odpad z pohostinství a stravování vzniklý v prostředcích mezinárodní přepravy

Způsob zpracování, zařízení – v případě odpadu z pohostinství a stravování podle kapitoly II čl. 4 odst. 1 písm. e) odstraněn jako odpad zahrabáním na skládce schválené podle směrnice Rady 1999/31/ES nebo odstraněn přímo jako odpad spálením ve spalovnách schválených v souladu s článkem 12 

   Materiály 3. kategorie

– odpad ze stravování a pohostinství jiný než odpad uváděný v čl. 4 odst. 1 písm. e)

Způsob zpracování, zařízení – v případě odpadu ze stravování a pohostinství uvedeném v odst. 1 písm. l) přeměněn v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování v souladu s postupem podle čl. 33 odst. 2, nebo, dokud tato pravidla nebudou přijata, v souladu s vnitrostátními právními předpisy

1. Pro nakládání s potravinovým odpadem platí:
2.  – Jak anaerobní digesce tak kompostování v uzavřených systémech jsou vhodné pro zpracování potravinového odpadu s předpokladem výroby prodejného produktu;
3.  – Anaerobní digesce je výhodnější z hlediska environmentální perspektivy, především proto, že proces produkuje metan, který může být využit k výrobě energie. Aerobní kompostování je malým odběratelem čisté energie;

 – Všeobecně řečeno, nákladově nejefektivnější a pro uživatele příjemné řešení bude záviset na tom, jak budou systémy sběru a zpracování sladěny společně. Projekt sběru a zpracování by měl být uvažován současně.

Vyhláška 341/2008 (ve formátu pdf, velikost 3,4 MB).

 02.02.2009 11:38