Biopsie prsu – co je to – kdy a proč se provádí?

Po přihlášení v recepci se pokojně se posaďte v čekárně a čekejte, až Vás někdo z personálu centra vyzve.

Před mamografickým vyšetřením Vás laborantka pozve do kabinky, kde si odložíte veškeré oblečení, které by bránilo vyšetření prsů. Znamená to odložit i podprsenku. Při samotném vyšetření je velmi důležité spolupracovat s laborantkou, aby se snímky Vašich prsů zdařily a lékaři se dobře hodnotily.

Laborantka Vám vysvětlí, jak se k mamografu postavit, kam položit prs a kam dát ruku. Každý prs se rentgenovými paprsky prosvítí dvakrát v odlišné poloze. Laborantka si pokaždé prs rozloží na podložku mamografu do ideální pozice a přimáčkne jej průhledným umělohmotným držákem, aby byl prs při snímkování v neměnné poloze.

Tento moment vyšetření může být nepříjemný, mírně bolestivý. Jde o statický tlak, nejde o úder, proto se prs nezhmoždí.

Biopsie prsu – co je to – kdy a proč se provádí?

Ilustrační obrázek: shutterstock.com

Mírnou tlakovou bolest je třeba snést, bez ní nebude snímek kvalitní. Tlak působí jen po dobu expozice, kdy vzniká mamografický snímek. Rentgenová asistentka ihned po ukončení expozice, která trvá jen několik vteřin, stlačení na dálku uvolní pomocí tlačítka na ovládací desce mamografu.

Po mamografickém vyšetření se obléknete a posadíte opět v čekárně. V některých centrech odcházíte po mamografii domů, poté, co se Vám sdělí kdy a jak se dozvíte výsledek vyšetření.

V jiných centrech dostanete po krátké době čekání výsledek přímo do ruky nebo se dozvíte, že Vám ještě bude doplněno sonografické vyšetření prsu. Pátrejte vždy po důvodu tohoto dalšího vyšetření.

Na některém pracovišti Vám sonografické doplňující vyšetření provedou ihned, jinde dostanete termín, kdy se k němu máte dostavit.

Před sonografickým vyšetřením Vás laborantka rovněž pozve nejprve do kabinky, kde si opět odložíte oblečení. Samotné vyšetření probíhá vleže, je celkově pohodlnější než mamografie. Lékař si Vaše prsy prohlédne, případně vyšetří pohmatem.

Pak nanese na kůži Vašich prsů gel, který umožňuje klouzání ultrazvukové sondy po povrchu prsů. Lékař sedí vedle Vás, prohlíží si vzniklé obrázky vašich prsů na obrazovce ultrazvuku a Vy máte jedinečnou příležitost se zeptat na cokoli, co Vás v souvislosti s Vašimi prsy trápí.

Součástí vyšetření je také oblast podpaží, kam lékař rovněž zamíří vyšetřovací sondou. Je vhodné, když má žena odstraněné ochlupení z podpaží, není to ale nezbytně nutné. Celé ultrazvukové vyšetření je zcela nebolestivé.

Na závěr vyšetření Vás lékař informuje, zda jste zdravá a kdy by se měla uskutečnit další kontrola.

Biopsie prsu – co je to – kdy a proč se provádí?

Ilustrační obrázek: shutterstock.com

V závěrečné zprávě je zřetelně popsáno, jak vyšetření dopadlo. Některá centra odešlou výsledek (závěrečnou zprávu) poštou lékaři, který Vás poslal, jiná centra Vám výsledek vydají přímo do ruky. Ověřte si, zda výsledek dostal i lékař, který Vás na vyšetření odeslal.

Rakovina prsu – příznaky, prevence a možnosti léčby

Biopsie prsu – co je to – kdy a proč se provádí?

Rakovina prsu patří mezi českými ženami k nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním. Lékaři u nás každý rok diagnostikují 6 000 nových případů, více než 2 000 pacientek pak na toto onemocnění zemře. Nádor prsu se vytváří z abnormálních rakovinných buněk, které ztratily svou původní funkci a vymkly se kontrole. Může se také šířit do okolních uzlin a vytvářet metastáze.

Hned po rakovině kůže je karcinom prsu nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním, vyskytuje se hlavně ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky. Nejvíce ohrožené jsou ženy po čtyřicítce, rakovina se však nevyhýbá ani mladším pacientkám.

Největší nebezpečí této nemoci spočítá v tom, že v počátečních stádiích nádor nevykazuje žádné na první pohled viditelné příznaky a nemusíte si ho proto vůbec všimnout. Včasná diagnóza je však velmi důležitá, protože výrazně zvyšuje šanci úspěšné léčby. Pokud nádor odhalíte příliš pozdě, může mezitím rozšířit své zhoubné buňky i do vzdálenějších orgánů.

Rakovina prsu a její příčiny

Stejně jako u dalších druhů rakoviny nejsou příčiny karcinomu prsu zatím přesně známé. Existuje ovšem řada rizikových faktorů, které pravděpodobnost tohoto onemocnění výrazně zvyšují. Jejich rozpoznání lékařům pomáhá určit rizikové skupiny žen a díky úspěšné léčbě snížit úmrtnost.

Hlavním rizikovým faktorem je věk. Čím starší totiž žena je, tím větší riziko rakoviny prsu u ní hrozí. Důležitou roli hraje i výskyt rakoviny v rodině, zhruba 5-10 % nádorů se projeví na základě dědičné dispozice. Pokud karcinom prsu zjistili u vaší matky, sestry či dcery, riziko onemocnění je u vás dvakrát větší než u ostatních.

Další rizikové faktory:

  • Časná menstruace (před 12. rokem)
  • Pozdní menopauza (po 55. roku)
  • Porod prvního dítěte po třicítce
  • Bezdětnost
  • Nadváha
  • Ukládání tuku v oblasti pasu
  • Výskyt dalších nádorů v rodině
  • Dlouhodobé užívání hormonální substituční terapie
  • Konzumace většího množství alkoholu

Rakovina prsu u mužů

V naprosté většině případů postihuje rakovina prsu ženy, ani muži se však tomuto onemocnění zcela nevyhnou. Tvoří ovšem pouze 1 % postižených, na jednoho muže totiž připadá zhruba 100 žen s diagnózou prsního karcinomu.

Nejvíce zasaženi jsou muži ve věku 60‒70 let, onemocnět můžete však prakticky v jakémkoliv věku. Známé jsou i případy, kdy se rakovina prsu objevila u malých chlapců.

Rizikové faktory u mužů:

  • Vysoká hladina estrogenu v krvi
  • Cirhóza jater
  • Radioterapie při léčbě jiného nádorového onemocnění
  • Genové mutace
  • Výskyt rakoviny prsu v rodině

Příznaky rakoviny prsu

Když se řekne rakovina prsu, většina lidí si vybaví hlavně bulku v prsu, která je pro toto onemocnění typická. Existuje ale celá řada dalších příznaků, na které by si žena měla dávat dobrý pozor. Jak rakovinu prsu poznáte?

Rozdílná velikost prsů

U některých žen jsou asymetrická prsa normální, drobné odchylky v tvaru a velikosti mají již od dospívání. Pokud ovšem pozorujete, že se jeden váš prs zvětšuje a tuhne, neodkladně vyhledejte lékaře.

Nepravidelnosti bradavky

Nádor může způsobit také zploštění nebo vtažení bradavky. Někdy to může být patrné na první pohled, jindy si toho můžete všimnout při souhybech nebo v kontrastu s druhou bradavkou, která je volná a pravidelná.

Pomerančová kůže

Když nádorové buňky zaplní drobné lymfatické cévy, na prsu můžete pozorovat takzvanou pomerančovou kůži. Tento efekt je viditelný trvale nebo při stisku.

Výtok z bradavky

Rakovinu prsu může signalizovat zaschlý sekret okolo bradavky nebo také změny připomínající ekzém. Pokud vám z bradavky začne vytékat zabarvená tekutina nebo i krev, okamžitě vyhledejte lékaře.

Bulka

Pokud si nahmatáte v prsu jakoukoliv bulku nebo jiný tuhý útvar, návštěva lékaře je nezbytně nutná. Jen díky mamografickému vyšetření (případně i ultrazvuku) se totiž můžete přesvědčit o tom, zda se jedná pouze o nezhoubnou cystu, nebo zda jde o rakovinu prsu.

Vtažení prsní tkáně a důlkovatění

Kůže na zdravém prsu by měla být volná a hladká. Pokud se však objeví bulka, je v prsu fixovaná a při zvednutí horních končetin odolává pohybu. To se projeví vtažením kůže a následně vznikají na prsou také důlky.

Zarudlá kůže

Rudá teplá kůže na prsu může být pouze příznakem zánětu. V některých případech ale signalizuje i zánětlivý karcinom.

Rozšířená spleť žilek a bolesti

Bolest prsou může být způsobena například hormonálními změnami, cvičením nebo namáhavou prací. Není však vyloučeno, že může jít i o předzvěst rakoviny prsu. To samé platí i o viditelné spleti žilek.

U pacientky se může projevit kombinace těchto příznaků, někdy se ale vyskytují i samostatně. Pokud u sebe některý z těchto symptomů objevíte, nepanikařte. Nemusí se nutně jednat o rakovinu prsu, ale pro jistotu co nejrychleji navštivte svého lékaře.

Rakovina prsu a metastáze

Karcinom prsu nejčastěji metastazuje do plic, jater, kostí a měkkých tkání (kůže nebo mízní uzliny). K projevům rakoviny prsu se poté přidají i další symptomy. U metastáz na plicích se jedná o dušnost, kašel či opakované plicní infekce. Jaterní metastáze jsou spojené s trávicími potížemi, žloutenkou nebo bolestí pod pravým žeberním obloukem.

Pokud jde o kostní metastáze, ty se projevují bolestmi v oblasti páteře nebo končetin. Metastáze měkkých tkání pak poznáte podle bulky nebo specifického otoku kůže. Jestliže u sebe pozorujete některé z těch příznaků, neprodleně kontaktujte svého onkologa.

Jak se rakovina prsu diagnostikuje?

Rakovinu prsu můžete odhalit různě. Hlavní diagnostické metody zahrnují:

Každá žena by měla provádět minimálně jednou měsíčně samovyšetření obou prsů. Důležité je postupovat pomalu a důkladně prozkoumat, zda se u vás nevyskytují některé příznaky popsané výše. Každá žena starší než 15 let má také právo jednou ročně zajít na kontrolu ke svému gynekologovi, který provádí vyšetření pohledem a pohmatem.

Ženy nad 45 let mají každé dva roky nárok na bezplatné mamografické vyšetření. Jedná se o rentgenování obou prsů slabým paprskem. Pokud však rakovinou prsu onemocněl někdo z rodiny, měly by tuto možnost využít i ženy mladší. S výběrem centra, kde vyšetření proběhne, vám může pomoci gynekolog či praktický lékař.

Budete mít zájem:  Endoskopie – co to je a co byste měli vědět?

Pokud existuje podezření na karcinom prsu, lékaři pro potvrzení nebo vyloučení diagnózy obvykle volí další vyšetření, mezi které patří diagnostické mamografické vyšetření, magnetická rezonance prsu nebo cílená biopsie z hmatné léze.

Rakovina prsu a možnosti léčby

Pokud je rakovina prsu odhalena včas, existuje velká naděje na kompletní uzdravení. U pokročilejších stádií, kde je prognóza obvykle horší, je pak důležité naplánovat vhodný léčebný postup, který se bude soustředit především na zmírnění symptomů a prodloužení života pacientek.

Možnosti léčby jsou dnes velmi pokročilé, postupuje se dle doporučení celého týmu lékařů, kteří při výběru vhodného způsobu berou v úvahu všechna specifika pacientovy situace. Mezi nejčastější metody patří chirurgická léčba, biologická léčba či chemoterapie. Po léčbě mají pacientky nárok také na lázně.

Operace prsu

V případě, že je nádor operovatelný a nebyla prokázána přítomnost vzdálených metastáz, se většinou volí jeho chirurgické odstranění. Lékaři se v dnešní době snaží provádět tento zákrok v co nejmenší možné míře, protože pro ženu taková operace představuje velmi radikální krok.

Podle velikosti a umístění nádoru lékaři zvolí vhodný typ operace:

  • Lumpektomie – z prsu se vyjme pouze nádor s centimetrovým okrajem zdravé tkáně
  • Částečná mastektomie – odstraní se čtvrtina nebo větší část prsu, která obsahuje nádor
  • Úplná mastektomie – odstraní se celý prs včetně bradavky
  • Radikální mastektomie – odstraní se celý prs, malý prsní sval i podpažní uzliny

Chemoterapie

Chemoterapie představuje systémovou metodu léčby rakoviny. Využívají se cytostatika, což jsou chemické preparáty, které zastavují růst a množení zhoubných buněk. Zasahují ovšem i zdravé buňky a mají řadu nežádoucích účinků. Aplikace chemické léčby probíhá ve dvou až čtyřtýdenních cyklech po dobu 3‒6 měsíců, mezi jednotlivými dávkami se dělají přestávky.

Radioterapie

Ozařování způsobuje, že nádorové buňky zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Využívá se jako doplněk operace, samo o sobě totiž není schopné rakovinu vyléčit. Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně po dobu 5‒7 týdnů, celá tato procedura je nebolestivá.

Hormonální léčba

Hormonální léčba představuje dlouhodobou záležitost, často se aplikuje samostatně nebo po chemoterapii a trvá několik let. Její účinnost je podmíněna především přítomností hormonálních receptorů v nádorové tkáni, které jsou znakem toho, že nádor je závislý na hormonálních podnětech. Pokud se v buňkách nevyskytují, tato léčba nemá smysl.

Biologická léčba

Nejnovějším způsobem léčby rakoviny prsu je biologická léčba. Na rozdíl od chemoterapie tyto preparáty působí na molekuly a pochody specifické pouze pro nádorové buňky. Právě proto mají minimální vedlejší účinky.

Léky se podávají buď nitrožilně nebo ve formě tablet. Taková léčba je sice nákladná, ale pokud pacientka prokáže, že se u ní jedná o typ nádoru, na který biologická léčba účinkuje, plně ji hradí zdravotní pojišťovna.

Rakovina prsu v těhotenství

Pokud se u těhotné ženy potvrdí diagnóza rakoviny prsu, v dnešní době to již neznamená, že musí těhotenství ukončit. Léčba je ovšem komplikovanější, protože je nutné brát ohledy také na vyvíjející se plod.

Na výběr vhodné léčby má vliv pokročilost těhotenství a také stádium rakoviny. Pokud karcinom není ještě příliš rozvinutý, doporučuje se chirurgické odstranění nádoru. Nevhodná je naopak hormonální léčba.

Chemoterapie v prvním trimestru ohrožuje vývoj dítěte, pacientce v pokročilém stádiu rakoviny tak může být doporučeno i ukončení těhotenství. Podle novějších studií některé druhy chemoterapie nevedou v pozdějších fázích těhotenství ke spontánním potratům ani k poškození plodu, mohou ale zapříčinit předčasný porod.

Prevence

Jako prevence se doporučuje především samovyšetření prsu. Ženy starší než 20 let by se měly nechat vyšetřit ultrazvukem u specialisty, po čtyřicítce jsou vhodná pravidelná vyšetření na mamografu. Snížit riziko rakoviny prsu je možné také díky zdravému životnímu stylu a pravidelnému cvičení.

Další doporučení:

  • Omezte tučná jídla
  • Hlídejte si svou váhu (obezita patří k rizikovým faktorům)
  • Omezte pití alkoholu
  • Omezte kouření
  • První těhotenství by mělo přijít do 30. roku
  • Kojení by mělo trvat alespoň 6 měsíců

Jak se s nemocí vyrovnat?

Po sdělení diagnózy je o každou ženu postaráno a lékaři jí zpravidla navrhnou optimální léčebný postup. Významnou pomocí pro pacientky jsou různá sdružení a organizace, které poskytují nejen poradenství, ale také psychologickou pomoc a skupinovou terapii (HELP, Amélie, Žapka).

Edukaci pro veřejnost i onkologické pacientky poskytuje Aliance žen s rakovinou prsu, známé jsou také celosvětové pochody proti rakovině prsu, kde statisíce lidí vyjadřují podporu nemocným ženám a jejich rodinám.

Výsledek mamografického vyšetření se dozvíte do pár minut

Díky pravidelným kontrolám lze rakovinu prsu odhalit v počátečním stadiu a šance na úplné uzdravení jsou vysoké. Vedoucí lékařka EUC Kliniky v Olomouci MUDr. Lucie Hallamová přibližuje příčiny a symptomy rakoviny prsu i postup při samotném vyšetření. Nově se navíc EUC Klinika přesouvá do zrekonstruovaných prostor, které nabídnou nejmodernější mamograf s minimální radiační zátěží.

Jednoznačná příčina nádoru prsu není známa. Mezi rizikové faktory patří začátek menstruace před jedenáctým rokem, pozdní nebo žádné těhotenství, nástup menopauzy u žen starších padesáti pěti let.

Dále také celkově vyšší věk, obezita, alkohol, stres, nevhodná strava, dědičnost, tedy genová mutace, hormonální stimulace, předchozí léčba zářením na oblast mezihrudí nebo prsou. Naopak například kojení snižuje riziko vzniku karcinomu prsu. Vzniku rakoviny prsu zatím nedovedeme zabránit.

Včasnou diagnostikou a díky screeningové mamografii můžeme objevit nádor v počátečním stadiu a zajistit velmi vysokou šanci na úplné uzdravení.

Potkává jen ženy nebo se vyskytuje i u mužů?

Rakovina prsu je považována za výhradně ženské onemocnění. Bohužel se toto onemocnění nevyhýbá ani mužům. Poměr výskytu onemocnění mezi ženami a muži je přibližně sto ku jedné.

Rakovina prsu představuje u mužů méně než jedno procento ze všech zhoubných nádorů, zatímco u žen je to dvacet šest procent.

Za jeden rok zemře na následky karcinomu prsu celosvětově čtyři sta osmdesát mužů a přibližně čtyřicet tisíc žen.

Hraje zde roli genetika? Jaká je pravděpodobnost, že matka přenese nemoc na své potomky?

U desíti až patnácti procent žen je rakovina prsu způsobena genovou mutací a u nositelek těchto genů se onemocnění může objevit již v mladém věku. Jedná se nejčastěji o genové mutace BRCA 1 anebo BRCA 2.

Riziko vzniku rakoviny prsu je u genové mutace BRCA 1 asi osmdesátiprocentní, u běžné populace žen je toto riziko šesti až osmiprocentní. Změny na genech lze zjistit genetickým vyšetřením.

U žen pocházejících z rodin se zvýšeným výskytem rakoviny prsu nebo vaječníku, dvě a více přímých příbuzných, a není jim zjištěna prokazatelná genová mutace, lze míru rizika onemocnění rakovinou prsu vypočítat pomocí speciálních tabulek.

Jaké může žena, případně muž, na sobě pozorovat symptomy?

Je nutné provádět pravidelné samovyšetření prsů již od dosažení dospělosti, nejlépe jedenkrát za měsíc, vždy po ukončení menstruace. Mezi nejčastější symptomy rakoviny prsu, které lze pozorovat, patří:

  • Bulka, zatvrdnutí či vyklenutí části prsu, zesílení kůže připomínající pomerančovou kůru
  • Krvavý výtok z bradavky
  • Změny ve velikosti, tvaru či vzhledu prsu
  • Změny na povrchu prsu (vtažení, zduření, šupinatění, svraštění) či vtažení bradavek
  • Odlupování kůže či jiné změny na dvorci či bradavce (svědění, ekzém)
  • Barevné změny nebo zarudnutí
  • Zvětšení lymfatických uzlin v podpaží a pod klíční kostí
  • Otok paže, bolest nebo zvýšená teplota prsu ​

Bohužel v počátečních stadiích je nádor většinou tak malý, že ho nelze nijak nahmatat a je viditelný pouze na snímku z mamografu. Některé nádory je i na mamografu náročné identifikovat, proto každý snímek hodnotí dva nezávislí odborníci a pro potvrzení diagnózy se vždy dělá biopsie, tedy odběr vzorku tkáně z problematického místa.

V případě, že na sobě zjistíme některé ze symptomů, máme se obrátit na svého gynekologa nebo se přímo objednat na mamograf?

Při potížích je nutné zajistit si k vyšetření žádanku od gynekologa či obvodního, praktického lékaře a poté se k vyšetření prsu objednat na naše pracoviště. Při akutních potížích vyšetřujeme ženy ihned či do druhého dne. 

Jak si má žena plánovat den vyšetření? Existuje doporučení, ve které části menstruačního cyklu se má žena dostavit, může používat deodorant či je zde nějaké omezení?

Preventivní mamografické vyšetření prsu je nejvhodnější provádět v období týden po ukončení menstruace. Pacientkám radíme neprovádět vyšetření před menstruací. V den vyšetření nedoporučujeme používat deodorant. V případě podezření na možné těhotenství je nutné informovat radiologickou asistentku nebo přímo lékaře screeningového centra.

Za jak dlouho se dozví výsledek vyšetření?

Na našem pracovišti se klientka dozví výsledek vyšetření do několika minut.

Budete mít zájem:  Co ovlivňuje glykémii u dětských a dospívajících diabetiků?

Je péče v mamocentru na EUC Klinice Olomouc hrazená ze zdravotního pojištění?

Preventivní, tedy screeningové mamografické vyšetření prsu hradí pojišťovna každé dva roky ženám od čtyřiceti pěti let. K objednání na toto vyšetření je potřeba mít žádanku od gynekologa či obvodního lékaře. Ženy mladší čtyřiceti pěti let si preventivní vyšetření prsu, mamograf či ultrazvuk hradí samy. Většina pojišťoven na něj ale přispívá.

Od kolika let a jak často by měla žena chodit na preventivní vyšetření?

Doporučujeme ženám chodit na preventivní vyšetření prsů již od třiceti let. U žen do čtyřiceti let je vhodný ultrazvuk, od čtyřiceti již mamograf.

Měla by se žena snažit své prsa vyšetřit i sama? Jak případně na to?

S pravidelným samovyšetřováním by žena měla začít ideálně již od dosažení dospělosti. Doporučujeme vyšetřovat si prsa pravidelně každý měsíc.

Nejvhodnější doba pro samovyšetření je těsně po ukončení menstruace, kdy jsou prsa nejméně citlivá a dobře prohmatatelná.

Každá žena se může ohledně samovyšetření informovat u našeho lékaře, případně jsou k dispozici i informační brožury. Dále je možné najít postup i na stránkách EUC Kliniky Olomouc či na mamo.cz.

Častým důvodem, proč ženy na mamografii nechodí, je fakt, že mají obavu ze škodlivosti rentgenového záření. Je to opodstatněná obava?

Není to opodstatněná obava, přesto se velmi často objevuje vlna spamů ohledně nebezpečnosti mamografie, které upozorňují na údajně velkou dávku u screeningové mamografie.

Mnoho žen právě z tohoto strachu z rentgenového záření nechodí ke screeningové mamografii a k vyšetření přichází, až pokud se objeví nějaký problém, což může být již pozdě.

Mamografie je první volbou v prevenci nádoru prsu a je spojena s velmi nízkou dávkou záření (0,1 mSV), kterou normálně každý člověk dostává z přírodního pozadí za přibližně patnáct dní. Strach tedy rozhodně není na místě. 

EUC Klinika Olomouc doposud sídlila na poliklinice Spea, ale nyní se přesouvá na jinou adresu, kam přesně a co lepšího nabídne nové pracoviště pacientkám?

Od 1. 4. 2019 naše mamocentrum funguje v nově zrekonstruovaných prostorách v ulici Na Šibeníku 1, ve 2. patře. Naše nové pracoviště nabízí našim klientkám zcela nový nejmodernější mamograf zn.

Hologic s minimální radiační zátěží, komfortní větší prostory s vlastní čekárnou, bezbariérový přístup, výbornou dostupnost MHD, bezplatné parkování přímo před budovou.

O naše stávající i nové klientky se postará stabilní tým zkušených mamodiagnostiků, mezi které patří například i moje kolegyně MUDr. Yveta Lenertová.

MUDr. Lucie Hallamová vystudovala Lékařskou fakultu UP v Olomouci, pracovala na Radiologické klinice FN Olomouc, od roku 2016 působí jako lékařka mamodiagnostického screeningového centra na EUC Klinice Olomouc.

Má atestaci z radiologie a zobrazovacích metod, specializuje se na mamodiagnostiku. Je členkou České radiologické společnosti a Asociace mamárních diagnostiků, pravidelně se účastní odborných kongresů, na kterých také přednáší.

 

Zdroj: olomouckadrbna.cz

Karcinom prsu

Primárně se léčba zářením používá pouze u pokročilých nádorů, u kterých není chirurgická léčba z jakýchkoli důvodů proveditelná. Po jejím ukončení a zmenšení rozsahu nádorového postižení může být dodatečně proveden chirurgický výkon.

Častěji se radioterapie provádí jako doplňující a zajišťovací léčba po předcházející operaci.

Děje se tak v případech, kdy při podrobném vyšetření operačně odstraněných tkání existuje podezření, že nádor v některých místech mohl klinicky nepozorovatelně přesáhnout hranice operačního výkonu.

K léčbě zářením se v současné době používají vysoce specializované přístroje, které vytvářejí vysokoenergetické rtg nebo částicové záření.

Moderní přístrojová technika umožňuje naplánovat ozařování tak, aby se maximum záření dostalo do nádorové tkáně a minimum bylo zachyceno ve zdravých tkáních.

Riziko trvalého poškození zdravých tkání při protinádorové léčbě zářením je proto minimální. V žádném případě v rámci protinádorové léčby zářením nehrozí riziko nemoci z ozáření.

Systémová léčba u karcinomu prsu

Pokud před operací nebo provedením radioterapie došlo k šíření nádorových buněk lymfatickými nebo krevními cestami, mohou vznikat vzdálená dceřiná ložiska (metastázy), jejichž léčba přesahuje možnosti jak chirurgického řešení tak radioterapie. V těchto případech je zapotřebí použít léčbu, která dokáže ovlivnit nádorové buňky v kterékoli části lidského těla. Hovoříme o systémové léčbě. K té patří:

  • léčba hormonální
  • léčba cytostatická (chemoterapie)
  • biologicky zacílená léčba

Hormonální léčba

Princip hormonální léčby karcinomu prsu se opírá o fakt, že karcinom prsu je při svém vzniku nádorem závislým na hormonální stimulaci. Stimulujícími hormony, jak jsme zmínili již dříve, jsou estrogeny.

Aby estrogeny mohly účinně působit na buňky prsní tkáně musí mít na svém povrchu specifické struktury, na které se estrogeny mohou navázat a tak zprostředkovat stimulační účinek.

Tyto struktury označujeme jako hormonální receptory, které v případě prsní žlázy a karcinomu prsu rozlišujeme na:

  • estrogenní receptory
  • progesteronové receptory

Jednou z možností hormonální léčby karcinomu prsu je použití látek, které jsou svoji strukturou podobné estrogenům, ale po navázání na hormonální receptory nevyvolávají stimulační účinek, naopak účinek estrogenů blokují. Tyto látky označujeme jako antiestrogeny nebo látky selektivně ovlivňující estrogenní receptory (SERM). Touto léčbou dosáhneme zastavení množení nádorových buněk a růstu nádoru.

Jinou možností hormonální léčby karcinomu prsu je snížení dostupnosti estrogenů pro receptory nádorových buněk. U žen před menopauzou jsou estrogeny tvořeny převážně ve vaječnících. Odstranění vaječníků (ovarektomie) vede k rychlému a trvalému poklesu hladin estrogenů.

Kromě chirurgického odstranění lze dosáhnout útlumu produkce estrogenů v jinak funkčních vaječnících podáváním chemických látek, které jsou schopny tvorbu estrogenů utlumit. Jedná se o vysoce účinné látky, jejichž účinek trvá po dobu jejich podávání. Zatímco odstranění vaječníků vede k trvalému a nevratnému zastavení tvorby estrogenů, podávání chemických látek s tlumivým účinkem (tzv.

LHRH superagonisté nebo antagonisté) vede k dočasnému útlumu, který vymizí, jakmile léčbu těmito látkami ukončíme.

Po menopauze tvorba estrogenů ve vaječnících ustává, nicméně estrogeny se mohou nadále tvořit, byť ve výrazně menším množství, v některých jiných tkáních, především v tukové tkáni. Možnosti působení takto vznikajících estrogenů můžeme zabránit podáváním látek, které blokují přeměnu výchozích látek (prekurzorů) na konečnou látku, estrogen.

Jedním z vysoce účinných mechanismů je inhibice enzymu aromatázy, zajišťující přeměnu prekurzorů na estrogen. Inhibicí aromatázy tak snížíme koncentraci estrogenů a jejich dostupnost pro hormonální receptory nádorových buněk. Další možností je inhibice tvorby estrogenních receptorů.

Pokud zamezíme novotvorbě estrogenních receptorů, snížíme nebo zcela zablokujeme stimulační působení přítomného estrogenu na nádorové buňky.

Jsou-li nádorové buňky zbaveny stimulačního účinku estrogenů, odumírají a rozpadají se, takže může dojít k úplnému vymizení existujících nádorových ložisek.

Vzhledem k rozhodující úloze hormonálních receptorů je hormonální léčba u karcinomu prsu určena pouze pro ty případy, kdy v nádorové tkáni prokážeme přítomnost hormonálních receptorů. Pokud v nádorové tkáni nejsou estrogenní ani progesteronové receptory zjistitelné, je hormonální léčba neúčinná a nepoužívá se.

Možnosti hormonální léčby karcinomu prsu:

  • Chirurgické odstranění vaječníků (ovarektomie) – použití u žen s karcinomem prsu před menopauzou.
  • Léčba pomocí LHRH superagonistů/antagonistů – použití u žen s karcinomem prsu před menopauzou.
  • Anitiestrogeny / SERM – použití u žen s karcinomem prsu po menopauze jako samostatná léčba, u žen před menopauzou lze použít pouze po předchozí ovarektomii nebo v kombinaci s LHRH superagonisty/antagonisty.
  • Inhibitory aromatázy – použití u žen s karcinomem prsu po menopauze jako samostatná léčba, u žen před menopauzou lze použít pouze po předchozí ovarektomii nebo v kombinaci s LHRH superagonisty/antagonisty Selektivní inhibice novotvorby estrogenních receptorů (SERD).

Použití hormonální léčby u nádorů s pozitivitou hormonálních receptorů

Adjuvantní hormonální léčba karcinomu prsu je léčbou, která navazuje na základní léčbu s cílem posílit její léčebný účinek. V současné době je doporučeno, aby adjuvantní hormonální léčba trvala bez přerušení minimálně 2 roky, nicméně 5-ti letá léčba poskytuje ještě lepší výsledky z hlediska dlouhodobého přežití než 2-letá léčba.

Adjuvantní hormonální léčba snižuje pravděpodobnost znovuvzplanutí nádorového onemocnění, snižuje riziko vzniku nového nádoru ve druhém prsu a prodlužuje celkovou dobu přežití. Výhodou hormonální léčby je minimum obtěžujících nežádoucích účinků. Léčba je vcelku dobře snášena.

Plně účinná je adjuvantní hormonální léčba pouze v případě, kdy probíhá po celou dobu bez přerušení.

Hormonální léčba metastazujícího karcinomu prsu je určena pro léčbu nádorů s pozitivními hormonálními receptory, u nichž došlo k vytvoření druhotných dceřiných ložisek (metastáz) nebo k opětovnému objevení se nádoru v oblasti dříve odstraněného primárního nádoru (recidiva). V těchto případech se délka hormonální léčby řídí odpovědí nádorových metastáz. Pokud na léčbu dobře odpovídají a pacientka léčbu dobře snáší, podává se hormonální léčba bez přerušení až do úplného klinického vymizení nádorových metastáz, případně ještě 2-3 měsíce po jejich vymizení. Avšak pokud při hormonální léčbě dojde k dalšímu zvětšování existujících metastáz anebo objevení se nových ložisek je léčba považována za neúčinnou a je ukončena. Následuje jiná systémová léčba (chemoterapie, biologická cílená léčba).

Neoadjuvantní hormonální léčba karcinomu prsu je v současné době užívána jen omezeně, a to u pokročilých a obtížně nebo zcela neoperovatelných nádorů. Jejím cílem je dosáhnout výrazného zmenšení nádoru a umožnit jeho následné chirurgické odstranění.

Budete mít zájem:  Turmalín – jaké má účinky a vliv na zdraví?

Délka neodadjuvantní hormonální léčby se řídí podle odpovědi nádoru na léčbu. Snahou je dosáhnout co největšího zmenšení rozsahu nádorového postižení prsu.

Nicméně pokud v průběhu prvých 4-8 týdnů léčby není patrná žádná odpověď, nebo pokud se nádor dále zvětšuje, je nutné léčbu ukončit a přistoupit neprodleně k léčbě zářením, případně jiné systémové léčbě.

Léčba cytostatická (chemoterapie)

Cytostatika jsou obecně chemické látky, které různým způsobem narušují buněčné pochody, zastavují buněčné dělení, případně podněcují odumírání poškozených buněk. V případě karcinomu prsu se chemoterapie používá především u nádorů, kde nebyla prokázána přítomnost hormonálních receptorů.

Společnou vlastností cytostatik je to, že jejich účinek není specifický a že působí i na zdravé buňky různých tkání a orgánů. Na cytostatika reagují nejvýrazněji buňky, které se nejvíce a nejrychleji množí.

Zatímco v případě působení na nádorové buňky je jejich poškození a odumírání vítané, v případě působení cytostatik na zdravé buňky dochází ke vzniku různých nežádoucích vedlejších účinků, které jsou pacientkami špatně snášeny a někdy mohou být i závažné.

Ze zdravých buněk jsou vůči působení cytostatik nejvnímavější krevní buňky (především bílé krvinky), buňky střevní sliznice, buňky vlasových váčků. Některá cytostatika pak vykazují selektivní toxicitu vůči jaterním nebo ledvinným buňkám, případně i buňkám srdeční či nervové tkáně.

Nicméně při správném léčebném postupu tyto nežádoucí účinky obvykle po ukončení chemoterapie odeznívají. Navíc v současné době existují možnosti jak mnoha nežádoucím účinkům předcházet nebo je tlumit. To přispívá nejen k lepší snášenlivosti cytostatické léčby, ale také ke zvýšení jejího léčebného účinku.

Cytostatická léčba se obdobně jako léčba hormonální používá buď jako léčba adjuvantní, neoadjuvantní nebo jako léčba recidivujícího nebo metastazujícího nádoru. V případě adjuvantní chemoterapie je oproti adjuvantní hormonální léčbě rozdíl v délce trvání. Adjuvantní chemoterapie obvykle trvá významně kratší dobu, v průměru 6 měsíců.

Biologicky zacílená léčba

Většina nádorových onemocnění, mezi nimi i karcinom prsu, vzniká v důsledku nahromadění různých změn v biologické výbavě buněk zdravých tkání a orgánů. Jedná se především o změny, které ovlivňují buněčné dělení, funkční vyzrávání buněk a jejich schopnost dlouhodobého přežívání.

Pokud jsme schopni určit, které z buněčných změn se na vzniku nádoru podílí, můžeme vyvinout a následně léčebně využívat látky, které cíleně zablokují působení těchto změn.

Ve srovnání s cytostatiky, je účinek biologicky zacílené léčby zaměřen proti nádorově změněným buňkám a buňky zdravých tkání ovlivňuje minimálně.

Přesto i tyto vysoce účinné léčebné přípravky mohou vyvolávat pro ně specifické nežádoucí účinky, které však většinou nebývají závažné a mnohdy při pokračující léčbě odeznívají.

Psychická zátěz související s diagnózou karcinomu prsu a jeho léčbou

Pro většinu žen sdělení diagnózy karcinom prsu podvědomě znamená cosi jako vyslovení rozsudku smrti. Přestože dnes pro více než 80 % žen s karcinomem prsu existuje možnost žít dále minimálně 5 let, a pro více než polovinu možnost žít dále minimálně 10 let, zůstává diagnóza karcinomu prsu nadále velmi silným negativním faktorem, vyvolávajícím zděšení, úzkost nebo depresi.

Ženy, u nichž byl zjištěn zhoubný nádor prsu a které stojí před rozhodnutím podstoupit nezbytnou léčbu, potřebují významnou psychickou podporu, jak ze strany svých nejbližších, tak ze strany zdravotníků.

V kritických obdobích není třeba se obávat ani dočasné podpůrné léčby pomocí přípravků určených k psychickému zklidnění, snížení napětí a strachu.

Rychlé zklidnění, snížení či potlačení úzkosti nebo deprese, které farmakoterapie nabízí, může ženě pomoci k rychlejšímu obnovení psychické rovnováhy a posílit její schopnost aktivního přístupu k nezbytné léčbě i k životu samotnému.

Biopsie

Biopsie znamená odběr vzorku živé tkáně z organizmu. Vzorek získané tkáně může být následně odeslán na cytologické, histologické a případně histochemické vyšetření. Hodnocení bioptických vzorků je základem moderní patologie. Biopsie je možno provádět z celé řady tkání a z různých indikací, o kterých si povíme níže.

Princip: Biopsie se většinou provádí pomocí určitého nástroje, který umožní získat malý vzorek tkáně. Nejčastěji jde o různé typy drobných kleští, speciálních jehel a chirurgických nástrojů. Velké rozdíly jsou v tom, jak tyto nástroje do místa odběru dostaneme.

K místům odběru lokalizovaným v dutých orgánech se můžeme dostat pomocí endoskopických přístrojů a bioptický nástroj nástroj tam zasuneme pracovním kanálem endoskopu. Problém je s hlubokými anatomickými oblastmi, které jsou endoskopicky nepřístupné. U nich máme dvě možnosti.

První možností je biopsie jehlou, kterou zavedeme do cílového místa pod kontrolou některých zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT). Druhou možností je operační zákrok, při kterém se cílová oblast chirurgicky zpřístupní a biopsie je provedena během operace.

Význam: Biopsie je cenná k získání informací o dané tkáni a odhalení různých chorobných procesů.

Biopsie jsou důležité v odhalení různých zánětlivých procesů, přičemž nám mohou do určité míry pomoci určit jejich charakter včetně autoimunitních nebo granulomatózních zánětů.

Zcela nezastupitelná je biopsie v diagnostice nádorů, kdy nám může pomoci určit nezhoubné a zhoubné nádory a tzv. přednádorové stavy (prekancerózy). Kromě toho může biopsie pomoci prokázat přítomnost různých látek v dané tkáni a tak pomoci např. v diagnóze amyloidózy.

Přesnější informace můžeme získat při popisu konkrétních příkladů využití biopsie. Vcelku pochopitelně jsem vybral pouze ty klinicky nejvýznamnější příklady:

Biopsie plic – Může sloužit k diagnostice neznámých ložisek v plíci včetně podezření na rakovinu plic a sarkoidózu. Získání vzorku plicní tkáně má kromě toho význam při průkazu plicní fibrózy.

Biopsie jater – Cílená jaterní biopsie může být cenná v diagnostice podezřelých ložisek jaterní tkáně včetně rakoviny jater, necílená biopsie může prokázat například vazivovatění jater, jaterní cirhózu a různé autoimunitní procesy napadající jaterní tkáň (autoimunitní hepatitida, primární biliární cirhóza, primární sklerozující cholangitida).

Biopsie jícnu – V jícnu nám biopsie může pomoci v diagnostice Barrettova jícnu a ložisek rakoviny jícnu.

Biopsie žaludku – Biopsie žaludku je důležitá v diagnostice rakoviny žaludku a nejrůznějších žaludečních zánětů.

Biopsii je rozhodně vhodné provést z podezřelých žaludečních polypů, abychom znali jejich histologickou strukturu.

Dále dodejme, že biopsie sliznice z dolní části žaludku s dalším vyšetřením vzorku je jednou z možností, jak odhalit přítomnost bakterie Helicobacter pylori v žaludku.

Biopsie dvanáctníku – Biopsie sliznice vzdálenějších částí dvanáctníku mají důležitou úlohu v diagnostice slizničních změn typických pro celiakii.

Biopsie terminálního ilea – Terminální ileum je nejspodnější část tenkého střeva, která ústí do střeva tlustého. Tuto oblast je možné vyšetřit kolonoskopicky, kdy je přístroj do terminálního ilea zaveden právě z tlustého střeva. Nejčastější indikací je podezření na Crohnovu nemoc, jejíž nejčastější forma je lokalizována právě zde.

Biopsie tlustého střeva – V tlustém střevě se biopsie provádí z ložisek podezřelých na rakovinu tlustého střeva a dále pak ze zánětlivě změněné sliznice k určení typu zánětu (ischemická kolitida, Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida).

Biopsie prostaty – Biopsie prostaty se provádí zejména s cílem prokázat (nebo vyloučit) rakovinu prostaty a případně určit agresivitu přítomného nádoru. Diagnostikovat biopticky lze nicméně i chronické záněty prostaty.

Biopsie kostní dřeně – Obvykle se provádí z lopaty kosti kyčelní a v takovém případě hovoříme o trepanobiopsii. Využívá se v rámci diagnostiky řady hematologických onemocnění (např. leukémie, lymfomy, mnohočetný myelom, myelodysplastický syndrom, nedostatek červených krvinek, bílých krvinek a destiček nejasného původu).

  • Biopsie štítné žlázy – Biopsie štítné žlázy se provádí zejména z podezřelých uzlů a jiných ložisek, kdy máme obavy z přítomnosti rakoviny štítné žlázy.
  • Biopsie ledviny – Biopsie ledviny má největší význam při podezření na přítomnost některé z glomerulonefritid.
  • Biopsie děložního čípku – Biopsie z děložního čípku se provádí zejména v rámci diagnostiky rakoviny děložního čípku a jejích přednádorových stavů.

Biopsie prsu – Biopsie prsu se provádí u různých ložisek nalezených v prsní tkáni. Cílem je pochopitelně potvrdit, nebo vyloučit rakovinu prsu.

Biopsie ze svalu – Biopsie ze svalu se provádí u různých onemocnění svalů (myopatie a myozitidy), které se projevují bolestmi svalů a svalovou slabostí.

Biopsie z kůže – Biopsii je možné provést všude tam, kde se na kůži vyskytují chronická ložiska nejasného původu. Dodejme nicméně, že při podezření na polozhoubné a zhoubné kožní nádory (basaliomy, melanomy) je vhodné nebrat z nich biopsie, ale rovnou je celé odstranit a histologicky vyšetřit.

Nevýhody: Biopsie může vést k poranění cílové tkáně, ke krvácení, případně k zanesení infekce. Zejména u hlubokých biopsií prováděných pod kontrolou zobrazovacích metod může snadno dojít i k poranění okolních tkání.

Zdroje

https://www.mayoclinic.orghttps://www.healthline.com

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *