Císařský řez je operační provedení porodu28 a u nás se vykonává jen v indikovaných případech. Důvody (indikace) císařského řezu jsou ohrožení zdraví nebo života matky nebo dítěte7, případně obou současně.
Video: „Porodní bolesti a dostupné metody jejich tlumení“
Rozhovor s přednostou kliniky SZU, Doc. MUDr. Igorom Rusňákom, PhD.
- Nevynechejte další zajímavé video rozhovory s odborníky na YouTube kanálu Modrého koníka:
- ????️ Jak pomáhá Aniball a Epino?
- ????️ Příznaky porodu.
- ????️ Porodní plán.
Historie císařského řezu
Císařský řez byl prováděn už v dávné minulosti. V 7.století před naším letopočtem byl v Římě vydán rozkaz, že mrtvá těhotná žena nemůže být pochována dříve, než se jí z těla vybere plod.
V minulosti byla téměř 100% úmrtnost matek po císařském řezu a to z důvodu infekcí.
Po zavedení správných zásad týkajících se čistoty a správné hygieny při operacích, při objevení antibiotik a krevních skupin, se úmrtnost matek po provedeném císařském řezu výrazně snížila.
Frekvence a výskyt
V USA je císařský řez28 nejčastější vykonávanou operací, protože až 20-24% porodů se provádí císařským řezem. V Evropě je to přibližně 15%.
Světová zdravotnická organizace WHO doporučuje, aby procentuální vyjádření vykonaných císařských řezů nedosáhlo v jednotlivých krajinách více jak 10-15%.
WHO taktéž doporučuje, aby se počet sekcí pohyboval kolem spodní hrace, tj. 10% vzhledem ke všem porodům.
Důvodem vyššího procenta císařkých řezů je nedostatečně klidné, neempatické a nepodporující prostředí při porodu (více se dozvíte ve článcích Instinkt hnízdění během těhotenství a Hypnoporod2), narušování přirozeného průběhu porodu5 různými vyšetřeními a zákroky (např.
vyvoláváním85 či urychlováním porodu, podáním medikace, nevhodným používání kardiotokografu5, propíchnutím vaku blan6, nucením poloh během porodu11) a vykonání císařského řezu na požádání matky, která trpí nadměrným strachem z vaginálního porodu, tehdy jde o psychosociální indikaci.
Dělení císařských řezů
Císařských řezů (sekcí) existují defacto dva druhy a sice plánovaný a neplánovaný císařský řez.
Primární císařský řez je sekcí plánovanou, kdy už v průběhu samotného těhotenství lékař rozhodne, že porod bude veden císařským řezem (nepravidelná poloha plodu36). Císařský řez může být plánovaný (před nástupem kontrakcí), kdy jsou předem známé překážky vaginálního porodu28 a pokud je riziko vaginálního porodu pro matku a/nebo pro dítě vyšší než u císařského řezu. Může se k němu přistoupit až po nástupu kontrakcí. Je to zpravidla důsledek komplikací porodu a vyžaduje se rychlé jednání v zájmu ochrany matky a/nebo dítěte.
Sekundární císařský řez je sekcí neplánovou, akutní a rozhoduje se o něm v případě, kdy nastanou vážná ohrožení plodu a nebo matky (hypoxie plodu).
Kdy je „císař“ lékařem doporučen?
Lékař musí znát anamnézu těhotné ženy a jejího probíhajícího těhotenství a na jejich základě nejlépe určí, kdy a v jakých případech má být sekce provedena. Císařský řez se tedy nejčastěji provádí v případech, kdy je:
V poslední době přibývá mnoho vysoko rizikových rodiček, které jsou po různých vážných onemocněních a vážných operacích, jako je např. výměna chlopní na srdci, transplantace ledvin atd. Lékař by měl mít proto pochopení i pro tyto ženy, protože i ony touží po dítěti a to i přesto, že je pro ně těhotenství velmi rizikovou záležitostí.
Předoperační příprava
Císařský řez12 je operací, takže jako před jakoukoli jinou operací, je i v tomto případě potřebná příprava.
- nastávající mamince se vysvětlí její zdravotní stav a stav miminka. Taktéž se jí vysvětlí i důvody, proč lékaři přistupují k vykonání císařského řezu a jaké mohou nastat komplikace. Následně maminka podepíše informovaný souhlas, že o všem byla poučena a vše jí bylo řádně vysvětleno.
- Mamince se provedou základní laboratorní vyšetření krve a moči
- Natočí se jí EKG
- Léčí se a zároveň stabilizuje cukrovka2, vysoký krevní tlak a léčba infekce
- K trombóze se přistupuje zodpovědně a předchází se jejímu vzniku i v těchto případech, jako je císařský řez.
- Provede se klystýr15 neboli jinak klyzma
- Vyholí se ochlupení
- Sestry provedou elastickou bandáž dolních končetin, která se dělá jako prevence proti vzniku sraženin
- Vydezinfikuje se operační pole
- Připraví se i anesteziolog – vybere se vhodný druh anestézie. Císařský řez může probíhat v celkové anestézii a nebo v epidurální anestézii22. Při epidurální anestézii je rodička při plném vědomí, vše slyší, mluví mluvit, avšak necítí dolní část svého těla.
Průběh císařského řezu
Operační tým je sestaven z operujícího lékaře, asistenta a instrumentářky, která podáva operační nástroje. Anesteziolog je zodpovědný za anestézii a tým doplňuje i dětský lékař.
Aby se mohl císařský rez začít, musí být splněna jedna podmínka – velká část hlavičky nesmí být fixována a sestoupená hluboko v pánvi.
Poloha rodičky na operačním stole během císařského řezu
Poloha rodičky na zádech může vyvolat pokles krevního tlaku. Císařský řez proto požaduje upravenou pozici rodičky tak, že je operační stůl obvykle vyvýšen o 10-30% a je nakloněn mírně na levou stranu.
5 fází provedení císařského řezu
- Otevření břišní dutiny – lapatomie
- Otevření dělohy – hysterotomie
- Vybrání plodu (dítěte)
- Vybrání placenty9
- Šití ran
Otevření břišní dutiny
Císařský řez si vyžaduje otevření břišní dutiny rodičky řezem. Řez je většinou veden příčně asi 3-5 cm nad stydkou kostí na horní straně ochupení. Řez nesmí být příliš jemný, ani příliš hluboký. Jsou však situace, kdy je nutné zvolit řez podélný, vedený ve směru pupek-stydká kost.
Otevření dělohy
Po otevření břišní dutiny je nutné vytáhnout dítě z dělohy.
Obvyklý řez pro otevření děložní dutiny je veden příčně v její spodní části, protože do budoucna umožňuje u dalšího těhotenství26 porod vedený vaginálně. Lékař si před nařezáním dělohy nahmatá velikost hlavičky.
Podle velikosti hlavičky provede vhodný řez. Při velkém řezu může dojít k masivnímu krvácení. Při otevření dělohy se využívají následující řezy:
- korporální – podélný řez v horní části dělohy směrem od pupíku nahoru. Provádí se u příčné polohy plodu, je tu ale vyšší riziko praknutí dělohy u dalšího těhotenství.
- cervikokorporální řez – podélný řez v dolní části dělohy směrem od pupíku dolů. Provádí se také u příčné polohy plodu, ale je spojen s menším rizikem komplikací než korporální řez.
- malý příčný řez na horní straně ochlupení
- poloobloučkovitý řez – ve tvaru U nad ochlupením
- řez v tvaru písmene S – provádí se u velkých plodů
- obrácený řez – ve tvaru převráceného písmene T
Po vyjmutí dítěte z dělohy je dítě ošetřené novorozeneckým lékářem3. V případě, že je stav dítěte dobrý, je možný i první kontakt dítěte s matkou33 (i pokud je rodička1 v celkové anestezii22, samopřisátí27 je totiž plně v režii miminka, pouze ho na těle matky musí přidržovat tatínek nebo někdo ze zdravotníků).
Vybrání plodu
Během této fáze lékař odebere z dělohy plod. Po vybrání dítěte z dělohy je dítě ošetřeno novorozeneckým lékaře. V případě, že je stav dítěte dobrý a rodička není v celkové anestézii, je možný i první kontakt dítěte s matkou.Tato fáze je spojena s možnými následujícími komplikacemi:
- malý řez
- hlavička je už v pánevním vchodu
- různé příčně a šikmé polohy plodu
- větší počet plodů
Pozn.: V některých porodnických zařízeních probíhá první kontakt s dítětem, tedy bonding – kontakt kůže na kůži, i pokud je vykonán císařský řez a to hned po vyjmutí dítěte z dělohy. Dítě je matce umístěno mimo operační pole, tedy někde v oblasti mezi krkem a prsy tak, aby lékaři operační pole zůstalo volné a mohl dokončit operaci.
Vybrání placenty
Po vybrání plodu se obvykle nečeká na samovolné odloučení placenty. Placenta se s plodovými obaly odebere hned po vybrání plodu. I v tomto se císařský řez liší od vaginálního porodu, u kterého se placenta rodí.
Šití ran
Nejprve se sešívá řez na děloze. Potom se sešije pobřišnice, což je blána, která pokrývá břišní orgány. Po vyčištění břišní stěny se sešije i samotná břišní stěna.
Dělení operačních metod
- konzervativní metody– to jsou takové metody, u kterých je zachována děloha. Tímto způsobem se provádí většina císařských řezů.
- radikální metody– u těchto metod se odstraní část a nebo celá děloha.
Pooperační péče
Císařský řez si vyžaduje důkladnější péči po a proto je po operaci pacientka sledována na lůžku minimálně dvě hodiny. Pokud je to alespoň trochu možné, tak se novorozenec přinese k matce a probíhá tzv.
bonding33 – první vytváření vztahu mezi matkou a dítětem v kontaktu kůži na kůži, ideální je nechat miminko dospět k samopřisátí5 a pak ho nechat se poprvé nakojit27. V případě potřeby může maminku při bondingu zastoupit i tatínek. Matka je po císařském řezu minimálně dva dny na lůžku v nemocnici.
V případě dobrého hojení rány je matka v průběhu 3-5 dní propuštěna z nemocnice.
Možná rizika a komplikace císařského řezu
- Rizika anesteziologická: komplikace vlivem podaných léčiv a přípravků. Tyto látky jsou pro organismus zátěží. Možná je také alergická reakce na podané látky.
- Rizika operace: velká ztráta krve, odstranění dělohy2, poranění okolních orgánů v malé pánvi u jejich netypického umístění, embólie plicní tepny, porucha krevní srážlivosti, vznik žilní trombózy.
- Pooperační rizika: infekce rány a břišní dutiny, krvácení v pooperačním období, embólie plicní tepny, případně další.
- Pozdější rizika výkonu: vytvoření srůstů v břišní dutině, chronické bolesti v oblasti pánve, komplikované hojení rány. U dalšího těhotenství možnost protrhnutí dělohy v místě rány. Další porod končí častěji císařským řezem.
- Rizika pro kojení: podání léků proti bolesti zvyšuje pravděpodobnost opožděného nástupu laktace. Krátký a opožděný kontakt kůži na kůži narušuje bonding33 a snižuje pravděpodobnost správného přisátí5 miminka a může narušit i samotnou tvorbu mateřského mléka7.
Použité zdroje
Na svět císařským řezem
57A_trendy_mala04_R21_2009_n.jpg • Autor: Respekt
Ještě před 20 lety byl porod císařským řezem brán jako vážná komplikace a týkal se nanejvýš jedné ženy ze třinácti. Loni to byla jedna z pěti, v některých nemocnicích jedna ze čtyř rodiček. Přestanou snad ženy přirozeně rodit?
57A_trendy_mala04_R21_2009_s.jpg • Autor: Respekt Jak bude vypadat porod budoucnosti? Žena si v diáři zaškrtne předem určený den po 38. týdnu těhotenství, dostaví se přesně ve stanovený čas, samozřejmě v pracovní době. Na sále již bude personál připravený k operaci. Půjde to rychle, do 20 minut je po všem. Dítě je na světě, rána v podbřišku úhledně zašitá, aby ji nebylo vidět ani v bikinách. A na řadu hned může jít další rodička. Do oběda se narodí čtyři nebo pět dětí a pro dnešek je po práci. Vše je dokonale jednoduché oproti normálnímu porodu, který může vypuknout klidně i v noci nebo ve svátek, může trvat mezi dvěma a 20 hodinami a navíc se může každou chvíli nějak zkomplikovat.
Tohle je samozřejmě sci-fi, realita ale je, že počet císařských řezů (jinak též sekcí) prudce roste: v Česku tak rodí 20 procent žen, přičemž ještě v roce 1990 to bylo 7,7 procenta. V USA je to dokonce 30 procent žen, v Itálii 37 procent.
Ano, je to rychlé, praktické, předvídatelné. Jedna věc je však přece jen divná: dítě neprojde na svět „porodními cestami“, které jsou pro tento účel stvořeny. Namísto toho se cesta dělá za pomoci skalpelu proříznutím břišní stěny a dělohy.
Je to v pořádku? Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje tento trend za negativní a doporučuje, aby procento císařských řezů nepřesáhlo 15 procent porodů (z evropských zemí to splňuje jenom Nizozemsko se 14 procenty, u nás jsme tuhle hodnotu překročili rokem 2000, a jak říkají lékaři, už se k ní nikdy nevrátíme). Také někteří porodníci varují před tímto obcházením přirozeného stavu věcí a nazývají to „epidemií císařských řezů“. Jiní gynekologové ale vycházejí z toho, že bezpečnost obou způsobů je srovnatelná, to jest vysoká, a že tedy není důvod v tom vidět problém.
Císař standard „Na internetu se to pořád řeší, jestli přirozeně, nebo císařem,“ říká Dagmar Půžová v jihlavské porodnici a v postýlkách vedle ní leží čerstvá miminka Eliška a Dominik. Na svět přišla před 18 hodinami císařským řezem.
Pokud jsou v děloze dva plody, lékaři dnes k sekci přistupují celkem běžně. „Kamarádky mi taky říkaly, že císařský řez je lepší, že to nebolí,“ vypráví Dagmar Půžová. „Já jsem spíš strašpytel, chtěla jsem se vyhnout několikahodinovým bolestem a mít to co nejdřív za sebou,“ říká.
Na prohlídku do porodnice přišla rozhodnutá rodit za pomoci skalpelu. Primář gynekologicko-porodnického oddělení Aleš Roztočil jí to vymlouval: je přece zdravá, oba plody jsou ve správné poloze, je jí třiadvacet, takže na zdejší poměry velmi mladá, jedno dítě už porodila. Začal tedy přirozený porod.
Jeho postup se ale po určité době zastavil a lékaři nakonec stejně zvolili operaci. „A bylo to za 25 minut,“ říká paní Půžová.
V Jihlavě mají kolem 22 procent císařských řezů ročně, jsou tedy nad republikovým průměrem. Tomuto řešení se příliš nebrání a mají s ním dostatek zkušeností. Používají epidurální anestezii, takže paní Půžová nespala v narkóze a mohla se s dvojčaty hned přivítat.
Po operaci je neumístili na jednotku intenzivní péče, jak je obvyklé, ale na pokoj, kde mohla mít děti u sebe. Teď, necelý den po operaci, je sice trochu pobledlá, ale prochází se po pokoji a zrovna se jí povedlo miminka poprvé nakojit.
Takže je všechno vlastně v pořádku.
Jenže zase taková samozřejmost to není: „Císařský řez je velká břišní operace. Vždycky když vstupujete do břišní dutiny, je tu riziko komplikací,“ říká Tomáš Peterka, primář gynekologicko-porodnické kliniky v Thomayerově nemocnici v Praze.
V Česku zemře v souvislosti s porodem každý rok asi deset žen (což je relativně hodně, v jiných evropských zemích je to méně), přičemž většina z úmrtí je po císařském řezu. Komplikace zahrnují hlavně krvácení do břišní dutiny a embolie. Nemusí ale jít zrovna o život.
Při řezu se někdy poškodí i jiné orgány, při hojení je riziko zánětů a srůstů.
Velký problém je jizva na děloze: tkáň kolem jizvy už není tak pevná, takže je vždycky obava, že může znovu prasknout. Proto také lékaři rozmlouvají ženám po císařském řezu přirozený porod, což zase vede k dalšímu zvýšení počtu sekcí. Při třetím císařském řezu se v Česku ženám doporučuje sterilizace.
Co se týče dítěte, uvádí se, že císařský řez je pro dítě bezpečný. Je zde vlastně jenom jedna námitka: plánované sekce se většinou provádějí těsně před termínem přirozeného porodu. Tou dobou ale nemusí být plíce dítěte ještě zcela zralé, a tak po vyjmutí z dělohy nezačne dýchat.
Nastupuje pak plácání po zadečku a štípání do ušních boltců, nejrůznější techniky, aby se dech urychleně „nastartoval“. Pokud se to nepovede dost rychle, nastává akutní dechová tíseň. Nedostatek kyslíku v mozku pak může vést k jeho poškození.
Některé studie také říkají, že u dětí porozených císařským řezem je větší riziko astmatu či cukrovky, to jsou však jen dílčí poznatky.
57A_trendy_R21_2009_s.jpg • Autor: Respekt Samozřejmě, těžký fyziologický porod je pro dítě mnohem větší trauma. Metodika císařského řezu, zručnost operatérů, anestezie, to vše se pořád zlepšuje. „Vše je dnes už na špičkové úrovni,“ říká primář Roztočil z Jihlavy. Pro porodníky je to jednodušší, pro ženu méně bolestivé, rodí tak Angelina Jolie i Bára Basiková. Z porodu císařským řezem se postupně stává standardní záležitost.
Medicínské pokrytectví „Jak vidíte, i bez přirozeného procesu, krásným císařským porodem, naplánovaným porodem se může dítě narodit. A ještě ke všemu jsme spěchali, protože táta na to měl dvě hodiny, takže to bylo zorganizovaný.
Žádnej z dětí nebyl zmuchlanej, neměl utrženou hlavu kleštěma,“ říká tatínek a pyšně ukazuje na kameru dva ukázkové blonďaté andílky, kteří si hrají na zahrádce nové vily. Manželé Březinovi vystupují v novém filmu Porodní plán, který bude poprvé k vidění tento týden v rámci akce Týden respektu k porodu. Několik žen se zpovídá ze zkušeností s porodem.
Paní Březinová si zvolila císařský řez, její muž to přes známost domluvil, dokonce včetně dvoudenního epidurálního umrtvení, aby se bolest nedostavila ani po porodu.
Žen, jako je paní Březinová, je pořád víc a přicházejí za lékařem s přáním porodit v dohodnutém termínu císařským řezem. „U nás je to tak pětkrát šestkrát za rok,“ říká Aleš Roztočil na otázku, jak často mu to rodičky navrhují.
„Většinou žena dobře sociálně postavená, podnikatelka nebo manželka podnikatele, která chce, aby všechno proběhlo co nejrychleji a bez komplikací,“ dodává Aleš Roztočil. Protože to je spíš druh městské ženy, v Praze a Brně se s takovými žádostmi setkávají nejčastěji.
Také maminky si na internetu doporučují, kde všude jim „udělají císaře“: stačí se domluvit s porodníkem, zpravidla mu „něco“ dát (prý mezi pěti a dvaceti tisíci) a nechat ho, ať vymyslí nějaký zdravotní důvod. Bez udání důvodu totiž nesmí císařský řez provést.
V názoru na tohle opatření se lékaři značně různí. „Zavedením možnosti císařského řezu na přání či přesněji z psychologické indikace by se zamezilo medicínskému pokrytectví a podvodu,“ myslí si Aleš Roztočil. Jiní porodníci jsou proti.
Primář gynekologicko-porodnického oddělení Daniel Driák z Fakultní nemocnice Na Bulovce říká: „Sám toho zastáncem nejsem.
Na kom bude odpovědnost za medicínsky nezdůvodněné operační řešení porodu? Kdyby se něco stalo, bude to vina lékaře, nebo matky?“ táže se.
Podobně se debatuje i v rámci mezinárodních porodnických organizací a jde přitom o mnohem více, než jen o říznutí do břicha.
A sice: Je správné, aby medicína zasahovala do zdravého těla způsobem odporujícím přirozeným procesům? A dále: Císařský řez je dvakrát až třikrát dražší než fyziologický porod (podle výpočtu VZP 25 tisíc ku 9 tisícům Kč).
Je tedy etické poskytovat zdravým ženám tuto dražší péči? Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO) je proti volitelnému císařskému řezu právě z uvedených důvodů. Organizace amerických porodníků (ACOG) se zase přiklání k názoru, že to jsou rovnocenné možnosti a žena si může vybrat.
A je tu ještě jeden důvod, proč porodníci ochotně řežou. Stížnosti a soudní spory kvůli průběhu porodu jsou stále častější.
Zrovna v březnu dostali podmíněné tresty dva lékaři z Mostu za to, že včas neprovedli císařský řez. Dítě se narodilo přidušené a za několik dní zemřelo. „Sáhnout k sekci, to je často obrana proti průšvihům.
Když porodník provedl císařský řez, udělal maximum,“ uvažuje doktor Peterka.
Ukradený zážitek Zatím byla ale pořád řeč jen o tělu. Je přitom jasné, že porod je také velký psychologický zlom, pro ženu silný, skoro extatický zážitek, pro dítě první krok do života. A tudíž hodně záleží i na tom, jak ho oba prožijí.
Dítě si na své zážitky z porodu nepamatuje, což ale neznamená, že by ho později neovlivňovaly. Jen se zatím málo ví jak.
Několikahodinový boj dítěte, které se hlavičkou napřed dere na svět, může mít svůj význam, to připouští většina dětských lékařů i porodníků.
Další věc je prožitek ženy. V souvislosti s císařským řezem se někdy mluví o „ukradeném porodu“, žena vlastně není u toho, když její dítě vstupuje do světa. Zvlášť v porodnicích, kde se uplatňuje celková anestezie a kde jsou matky automaticky po operaci převedeny na JIP.
„Dlouho jsem nemohla přijít na to, co je mi tak líto,“ uvažuje Bibiana Hubálková z Frenštátu pod Radhoštěm. Vzpomínka na porod první dcery císařským řezem ji vždycky rozlítostnila. Bylo to přitom nejrozumnější řešení, dítě bylo v děloze v poloze koncem pánevním, lidově „nožičkami ven“.
Takových případů je asi pět procent a dřív je zkušený porodník zvládl vyprostit. Dnes to ale lékaři většinou nechtějí riskovat a automaticky volí císařský řez. „Fik mik a už to bylo. Já jsem ležela rozřezaná na stole a plačící holčičku někam odnášeli. Měla jsem ji u sebe až za dva dny,“ říká paní Hubálková.
Druhá dcera byla v děloze pěkně správně „podélně hlavičkou“, a ona mohla tudíž rodit normálně. „Trvalo to 15 hodin, ale prošly jsme tu cestu spolu a došly až do konce,“ porovnává. Nastala velká úleva a štěstí. Holčičku jí pak přiložili na břicho. „Byl to krásný zážitek, plný něhy a dojetí,“ říká paní Hubálková.
Helena Máslová je lékařka, zaměřuje se ale na psychosomatické problémy. Chodí za ní ženy, které trpí poruchami plodnosti i traumaty z porodu. Podle ní to souvisí. „Ženy ztratily schopnost pudového chování, protože jsou celý život vedeny k tomu, aby ho potlačily a chovaly se racionálně.
Jenže při porodu je třeba zapojit právě neracionální stránku, a to je pro mnoho žen skoro nemožné.“ Je to důsledek technizace porodnictví, která probíhá už od šedesátých let. „Dnešní matky se narodily v době, kdy vrcholila odosobněná péče o novorozence. Dítě bylo odděleno od matky, propagovala se umělá výživa.
“ Právě proto, že se jim do podvědomí neuložil zážitek přirozeného porodu a kojení, rodí dnešní ženy tak špatně.
Je to radikální názor, nelze ho vědecky dokázat a porodníci to neberou moc vážně. Spíš se k němu přiklánějí propagátorky přirozených porodů. Těch je ale mezi ženami jen malá menšina.
Většina rodiček ochotně souhlasí, když jim lékař nabídne rychlou a bezbolestnou operaci. „Podle mě vaginální porod evolučně vymizí.
Odhaduji, že až za deset let půjdu do důchodu, bude se císařským řezem dělat třeba i polovina porodů,“ myslí si Aleš Roztočil.
PROČ SE ŘEŽE Důvodů, pro které se přistupuje k císařskému řezu, je stále víc. Tradičně se využíval při překážkách v porodních cestách, pokud dítě bylo příliš velké a pánev ženy moc úzká a v několika dalších přesně stanovených případech.
V posledních letech se aplikuje také při poloze plodu koncem pánevním a často i u jiných odchylek od obvyklé polohy. Císařským řezem se rodí velké děti, je-li plod nad 4 kg, je to už důvod indikovat sekci.
K císařskému řezu se přistupovalo vždycky, když dítě začalo trpět nedostatkem kyslíku. Paradoxně současné citlivé přístroje někdy varují, i když nebezpečí zatím nehrozí. V takovém případě se často řeže spíš pro jistotu.
Mnoho porodníků doporučuje císařský řez i z negynekologických důvodů: může to být velmi špatný zrak (tlačení může v některých případech oko poškodit), v případě obezity, při vyšším věku rodičky nebo pokud má žena z porodu nepřekonatelný strach.
18.–24.5. PROBÍHÁ TÝDEN RESPEKTU K PORODU (WWW.RESPEKTKPORODU.CZ)
Porod císařským řezem
Co je císařský řez
Císařský řez (section caesarea) je operativní vyjmutí plodu z dělohy rodičky. Operace se provádí na gynekologickém operačním sále. Přes břišní stěnu se lékař dostane k děloze – řez je vedený většinou cca 2cm nad stydkou kostí.
Z historie
Údajně se první císařské řezy vykonávaly už v civilizaci starého Egypta. Dochované zprávy potvrzují porody císařským řezem z doby středověku.
Okolo roku 1500 byl v Evropě provedený první císařský řez živé ženě. Středověké operace císařskými řezy zaznamenávaly vysokou úmrtnost rodiček i novorozenců.
Takový porod býval rizikovým pro vniknutí infekce (špatná hygiena, pooperační rána se často ani nešila).
Současnost
Dnes se v ČR provádí císařský řez asi při každém čtvrtém porodu. Nejen u nás, ale celosvětově procento porodů císařským řezem stále stoupá. Důvody jsou vyšší věk současných rodiček, častá vícečetná těhotenství a v neposlední řadě časté žádosti rodiček o tento typ porodu ( v ČR se císařský řez zatím na přání ženy nevykonává).
Indikace k císařskému řezu
- Úzká pánev rodičky
- Špatná poloha plodu, plod se před porodem nepodaří otočit (příčná poloha, poloha koncem pánevním –občas se koncem pánevním zdaří i klasický porod a k císařskému řezu lékař nepřistupuje).
- Vcestná placenta
- Infekce v oblasti porodních cest
- Onemocnění matky (srdeční obtíže, zhoršený diabetes mellitus, preeklampsie, průduškové astma…)
- Vícečetné těhotenství (není vždy nutnost k indikaci porodu císařským řezem)
- Je-li ohrožený život matky nebo plodu
- Předchozí porod císařským řezem – záleží z jakých důvodů byl indikován a zda důvody pro císařský řez i nadále přetrvávají.
Císařský řez
- Lékař tento typ porodu naplánuje již během těhotenství nebo se k němu rozhoduje v akutním případě (neplánovaně)
- Nejčastější typ řezu bývá příčný. U obézních žen nebo po předchozím příčném řezu (či individuálním lékařském uvážení) se může lékař rozhodnout pro podélný řez.
- Operace císařským řezem trvá cca 45-60 minut. Délka řezu bývá okolo 10 cm.
- V případě plánovaného císařského řezu je nutná předoperační příprava rodičky. Lékař nastávající matce vysvětlí důvod pro císařský řez, jak bude operace probíhat, měl by sdělit i možné komplikace operace.
Možné komplikace po císařském řezu
- Krvácení
- Embolie
- Kýla v jizvě
- Infekce v jizvě / infekce v břišní dutině
- Poškození vnitřních orgánů (močového měchýře, tenkého střeva)
- Tvorba břišních srůstů
Průběh porodu císařským řezem
Císařský řez je prováděný v celkové narkóze nebo částečné anestezii (epidurální či spinální). Před operací se žena připraví – oholení, zacévkování, bývá lačná a dostává premedikaci. Do páteřní oblasti se zavede katétr nebo přistupuje anesteziolog k celkové narkóze. Následuje desinfekce operačního pole, zarouškování.
Lékař provede řez a vyjme novorozence z dělohy, stejnou cestou dochází k odejmutí placenty z těla rodičky. Druh řezu a operační technika bývá individuální záležitostí daného pracoviště a lékaře. Čerstvá maminka je na pooperačním oddělení alespoň 24 hodin dále monitorována. Miminko se předává do péče novorozeneckému oddělení.
Po operaci by měla rodička druhý den vstát a s doprovodem sestry se snažit pohybovat (prevence trombózy žil a obnova správné střevní peristaltiky).
Ve spoustě porodnic je umožněná partnerovi (či jinému doprovodu) účast při porodu císařským řezem. Dobré je předem se informovat, zda účast při porodu císařským řezem vaše porodnice povoluje, či nikoli.
Po operaci císařským řezem
- Po operaci císařským řezem se obvykle odesílá maminka i děťátko 5.den domů.
- Po operaci se 7. den odstraní stehy.
- Ženě bývá doporučené nezvedat těžká břemena (kvůli pooperačnímu hojení)
Výhody císařského řezu oproti klasickému porodu
- Porod císařským řezem nepoškozuje svaly pánevního dna ( následek poškození svalů pánevního dna může časem vést k inkontinenci)
- Pochva je po operaci císařským řezem pružná
- Nehrozí potrhání porodních cest a nepříjemné šití, časté při klasickém porodu.
Nevýhody císařského řezu
- Jedná se o operaci – pooperační komplikace
- Delší doba pobytu v nemocnici
- Někdy může i po šestinedělí bolet děloha (při pohlavním styku), protože se déle hojí.
Císařský řez, porod na vlastní žádost?
V USA a některých dalších zemích lze žádat o porod císařským řezem. Rozhodnutí o způsobu porodu je na ženě. Přesto, že zdravotní rizika císařského řezu oproti klasickému porodu jsou šestkrát vyšší, trend provádění císařských řezů na žádost rodiček stoupá.
Jak jste rodily (chtěly byste rodit) vy? Jste pro, aby o způsobu vedení porodu rozhodovala žena nebo výhradně lékař?
Úzká pánev u žen. Porody císařským řezem ovlivňují evoluci
12.12.2016 11:42
Pravidelné provádění porodů císařským řezem má podle vědců dopad na lidskou evoluci. Větší počet matek nyní kvůli úzké pánvi potřebuje operaci, aby mohly porodit, zjistila nová studie.
Vědci podle ní odhadují, že se počet případů, kdy se dítě nedokáže protáhnout porodními cestami, zvýšil z 30 na každých 1000 porodů v šedesátých letech na současných 36 na každých 1000 porodů.
Historicky by se tyto geny úzkého pánevního hrdla z matky na dítě nepřenesly, protože by oba zemřeli při porodu.
Rakouští vědci, kteří studii provedli, odhadují, že tento trend bude pokračovat, ovšem ne do té míry, že by nechirurgické porody zcela vymizely. Podle doktora Philippa Mitteröckera z odboru teoretické biologie Vídeňské univerzity jde o jednu z nezodpovězených otázek v oblasti pochopení lidské evoluce.
„Proč je počet problémů při porodu, a především toho, čemu říkáme fytopelvický nepoměr – tedy v podstatě to, že dítě neprojde porodními cestami matky – tak vysoký?“ ptá se Mitteröcker.
„Bez moderních lékařských zásahů byly podobné problémy často smrtelné, a to je z hlediska evoluční perspektivy způsob selekce. Ženy s velmi úzkou pánví by před sto lety nepřežily porod.
Nyní přežijí a předají své geny úzké pánve svým dcerám,“ dodal.
Evoluční antropologové si dlouho kladou otázku, proč se v průběhu let lidská pánev nerozšířila. Hlava lidského miminka je velká v porovnání s ostatními primáty, což znamená, že zvířata, jako jsou třeba šimpanzi, mohou porodit relativně snadno.
Vědci navrhli matematický model s využitím údajů od Světové zdravotnické organizace (WHO) a dalších velkých studií o porodnosti. A objevili v nich protichůdné evoluční síly.
Jednou z nich je trend větších novorozenců, kteří jsou zdravější.
Ovšem pokud budou novorozenci příliš velcí, pak při porodu uváznou v porodních cestách, což by historicky mělo katastrofální následky pro matku i dítě – a jejich geny by dál nepokračovaly.
„Jedna strana téhle selektivní síly – trend menších novorozenců, jimž nehrozí, že uváznou v porodních cestách – díky císařským řezům vymizela,“ uvedl Mitteröcker. „Naším cílem není kritizovat lékařské zákroky,“ citoval jej zpravodajský server BBC. „Jen chceme upozornit na to, že mají dopad na evoluci lidí,“ dodal Mitteröcker.
Podle odhadů vědců představoval celosvětový počet případů, kdy dítě bylo příliš velké na to, aby prošlo porodními cestami, asi tři procenta. To je těch zmíněných 30 na každých 1000 porodů.
Během posledních 50 až 60 let se tento poměr zvýšil na 3,3 až 3,6 procenta.
Jakkoli se může tento nárůst zdát malý, v poměru k původnímu počtu jde o deseti- až dvacetiprocentní nárůst, o který se zasloužil evoluční efekt.
„Otázka nyní je, co se stane v budoucnosti,“ dodal Mitteröcker. „Já očekávám, že tento evoluční trend bude pokračovat, ale jen pomalu. Existují určité hranice, takže si nemyslím, že by se jednoho dne většina dětí rodila císařským řezem.“
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
Nárůst císařských řezů ovlivňuje evoluci lidstva. Máme ale jinou možnost?
Stále více žen rodí císařským řezem, a to kvůli tomu, že jejich pánev příliš úzká na to, aby jí prošel novorozenec. Časté provádění těchto operací ovlivňuje evoluci člověka jako druhu, ukazuje nová rakouská studie, která byla publikována v žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America.
I když se běžně císařské řezy používají teprve několik desetiletí, což je z pohledu historie vývoje člověka pouhý okamžik, velmi pravděpodobně mají tyto operace vliv na evoluci celého lidstva. Zjednodušeně řečeno, dostupností císařského řezu, který se stal takřka „univerzálním řešením“ porodnických komplikací, bráníme přirozenému výběru, tedy jednomu ze základních principů úspěšné evoluce.
Přežívají totiž děti, jež by se v minulosti nikdy nenarodily.
Vysvětlení této skutečnosti je poměrně jednoduché. Díky zásahů lékařů v podobě císařského řezu mohou živé dítě porodit ženy, jež by toho jinak nebyly schopny, protože by se jejich dítě vzhledem ke své velikosti „nevešlo“ do rozměrů pánve své matky.
Přesněji by nedokázalo přirozeně projít porodním kanálem, a tedy není možné, aby porod proběhl vaginálně, což v minulosti znamenalo smrt dítěte a nezřídka i matky. Podle odhadů týmu, jež publikoval zmiňovanou studii, vzrostla četnost těchto situací.
Zatímco v roce 1960 k nim docházelo ve 30 případech z 1 000 porodů, dnes je těchto případů 36 na 1 000 porodů. To pravděpodobně souvisí s tím, že jsou dál předávány geny, jež mají co do činění se vznikem nepoměru mezi velikostí dítěte a pánví matky.
„Proč je míra porodních problémů, zejména těch, které nazýváme fetopelvickým nepoměrem, tak vysoká? Bez moderních lékařských zásahů by tyto stavy byly smrtelné, a to znamená z pohledu evoluce výběr. Ženy s velmi úzkou pánví by před sto lety nepřežily porod.
Dnes ale rodí a předávají své geny pro úzkou pánev svým dcerám,“ shrnul pro britský zpravodajský portál BBC News Philipp Mitteroecker, který se na Universität Wien věnuje evoluční biologii, a byl vedoucím vědeckého týmu, jež se zaměřil na tuto otázku lidské evoluce.
Těžké porody jako daň za rozvoj mozku a chůzi po dvou
Z pohledu reprodukce není člověk právě nejúspěšnějším druhem. Rodí obvykle jedno mládě, dvě a více jsou u něj skoro abnormalitou, a vlastní porod je spojen s celou řadou rizik.
Byť je porod do značné míry „přirozený proces“, je u člověka komplikovanější než u našich biologicky nejbližších příbuzných. „Ve srovnání s jinými primáty je porod člověka obtížný, protože plod je příliš velký vzhledem k rozměrům porodního kanálu matky.
Je to dlouhodobá evoluční skládačka, proč se pánev nevyvinula širší, čímž by se snížilo riziko porodnických komplikací,“ shrnuje autorský tým vědecký problém, jimž se jeho členové a členky zabývali. Lidská hlava je jednoduše příliš velká, protože v sobě nese velký mozek a současně je užší pánev ve srovnání s ostatními primáty výhodnější pro chůzi po dvou.
Za tyto dvě výhody, které nás posunuly kupředu, ale platíme daň v podobě náročných porodů. Například šimpanzi nebo gorily ve srovnání s člověkem rodí poměrně snadno. Jenže lidská pánev ženy je natolik úzká, že jí dítě projde „jen tak tak“. Tato skutečnost v minulosti vedla k tomu, že některé ženy nebyly schopné dítě porodit.
Přesněji pokud otěhotněly, buď zemřely ještě při porodu, nebo bylo dítě během porodu usmrceno a po částech z těla matky vyjmuto. Žena po takovém zákroku už pak pochopitelně nemohla otěhotnět. To ale také znamenalo, že se dál nešířily její geny.
Císařský řez a zejména to, že je běžně dostupný, umožňuje tuto situaci poměrně jednoduše obejít. I když je dítě v porovnání s rozměry pánve matky příliš velké, nehrozí, že by kvůli své velikosti nemohlo přežít porod.
Podle Mitteroeckera tak odpadl evoluční tlak na to, aby se rodily menší děti. „Palčivou otázkou zůstává, co nastane v budoucnu? Očekávám, že tento vývojový trend bude pokračovat, ale možná jen lehce a pomalu.
Jsou zde limity, a tak nečekejte, že se v budoucnu bude muset většina dětí rodit císařským řezem,“ uklidnil vědec.
Mimochodem, objevují se důkazy o tom, že se zvětšují i lidské lebky. Podle studie provedené vědeckým týmem z Forensic Anthropology Center University of Tennessee došlo během posledních 150 let ke zvětšení lidské lebky.
Na šířku se lidská lebka podle této studie zvětšila v průměru o 5 až 7 milimetrů, zatímco na výšku o 10 milimetrů. Celkově se tak lebka zvětšila zhruba o velikost tenisového míčku.
Za nárůstem velikosti lidské lebky je pak podle vědců celá řada faktorů, od kvalitnější výživy, přes očkování umožňující přežít dětem, které by jinak zemřely v důsledku epidemií infekčních chorob, až třeba po císařské řezy, které pozitivně ovlivnily úmrtnost matek i dětí během porodu. Stejně tak velcí novorozenci přestávají být vzácností, což opět ukazuje na to, že pravděpodobně rostou důvody pro provedení císařského řezu.
Provést císařský řez, nebo neprovést?
Zmiňovaná studie zkoumající dopady běžně prováděných císařských řezů však neřešila, zda jsou tyto operace pro lidstvo „dobro“ či naopak „zlo“.
Pouze konstatovala, že tyto operace ovlivňují lidskou evoluci a to, co bylo v minulosti, překážkou k úspěšné reprodukci, tedy příliš velký plod v poměru s pánví matky, již neřešitelným problémem není. Jenže císařské řezy nejsou prováděny pouze z těchto důvodů.
Podle údajů Centers for Disease Control and Prevention císařským řezem ještě v roce 1970 končilo pouze 5 % porodů v USA, v současnosti je to zhruba třetina všech porodů. Podle údajů OECD ještě v roce 1990 se císařským řezem narodila méně než desetina českých dětí, v roce 2009 to však byl více než dvojnásobek.
V současnosti se pak operačně rodí zhruba čtvrtina novorozenců. Přičemž za „optimální“ považují porodníci situaci, když císařské řezy tvoří zhruba pětinu všech porodů. Pro srovnání, v roce 2009 se císařským řezem narodila méně než pětina dětí v zemích, jako je Norsko, Švédsko, Belgie nebo Nizozemí.
Více dětí se operačně podle OECD narodilo například ve Španělsku, Kanadě nebo Lucembursku. Více než třetina porodů pak proběhla císařským řezem v Portugalsku, Koreji, Itálii nebo Mexiku a Turecku, v obou posledních zemích se jednalo dokonce o více než 40% porodů.
„Počet císařských řezů začal stoupat od té chvíle, kdy začala klesat rizika s touto operací spojená. Rizika mohou být spojena přímo s vlastním prováděním operačního výkonu, včetně rizik spojených s anestezií. V časném pooperačním období ohrožuje nedělku krvácení a infekce,“ shrnuje profesor Pavel Calda, který vede Centrum fetální medicíny a Oddělení ultrazvukové diagnostiky Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Zásadním impulzem k nárůstu počtu císařských řezů ale podle něj bylo zavedení kontinuální kardiotokografie při porodech, které s sebou však přináší jistou chybovost ve výsledcích. „Záznam nemusí vždy odpovídat stavu plodu – tomu se daří lépe, než je ze záznamu patrné. Bohužel někdy je záznam vyhodnocen jako normální a plodu se daří velmi špatně.
Tato metoda může zachránit životy dětí, ale falešná pozitivita kardiotokografických nálezů je příliš vysoká,“ vysvětluje. Část císařských řezů je zřejmě provedena, i když to nebylo nezbytně nutné. Jenže riskovat a operaci neprovést, byť přístroj ukazuje na vážné potíže plodu, je také problém.
Přístroj, který by byl 100% spolehlivý a jednoznačně ukázal, jaký je stav plodu, ovšem neexistuje.
Císařský řez je tak v očích veřejnosti něčím, po čem porodníci sáhnout prostě musí, aby zachránili krizovou situaci. „Existence císařského řezu a jeho časté nadužívání vyvolává v laické veřejnosti klamavý dojem, že tato operace je bezpečnější alternativou přirozeného porodu.
Velmi častou příčinou sporů mezi rodičkou, případně oběma rodiči, a zdravotnickým zařízení je právě nevykonání či z laického pohledu pozdní provedení císařského řezu, což laici nesprávně automaticky vnímají jako chybu. Obavy z možné soudní dohry a kriminalizace lékaře pak mnohdy vedou k tzv.
defenzivní medicíně, kdy lékaři vykonávají zbytečné nebo dokonce škodlivé zákroky pouze kvůli obavám z možných právních postihů.
Příkladem jsou právě zbytečně provedené císařské řezy, ke kterým chybí porodnické indikace, a porodník ví, že by přirozený porod byl pro matku i dítě bezpečný, ale právě ze strachu ze soudních sporů se raději přikloní k císařskému řezu,“ popsal v rozhovoru pro Zdravotnickydenik.cz docent Jozef Záhumenský, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Trnava a také soudní znalec v oboru gynekologie a porodnictví.
Rodí starší a nemocnější ženy, což zvyšuje pravděpodobnost operace
Navíc u mnoha žen dochází k císařskému řezu opakovaně. „Neplatí, že po předchozím císařském řezu by se nedalo porodit spontánně, ale jen za předpokladu, že důvod k provedení tohoto zákroku již v dalším těhotenství neexistuje.
Například předchozí císařský řez byl proveden pro polohu plodu koncem pánevním,“ dodává profesor Calda s tím, že vedle medicínských faktorů hrají roli při rozhodování, zda císařský řez provést či nikoliv, také další faktory, jako jsou zkušenosti, strach či únava lékaře, ale také porody VIP osobností či skryté psychosociální indikace.
„Odborné indikace k císařskému řezu se v posledních letech zásadně nezměnily. Změnili jsme se my – porodníci, změnily se právní podmínky v naší profesi a změnily se rodičky,“ shrnuje. Zjednodušeně řešeno, rodí ženy výrazně starší než v minulosti, což sice automaticky neznamená, že jsou v horší kondici, ale vliv to nepochybně má.
Také tlak na „úspěch“ porodu je větší, stejně jako je reálnější riziko případné žaloby. „Od nás porodníku se očekává, že budeme podávat stále lepší a lepší výsledky, ale realita je taková, že pracujeme se stále staršími a také nemocnějšími ženami než v minulosti.
Chronická onemocnění nebo třeba obezita jsou u rodiček mnohem častější, což s sebou přináší komplikace při porodu,“ popisuje Erik Dosedla, primář Gynekologicko-porodnické kliniky Nemocnice Košice-Šaca. Je pak otázkou, zda „riskovat“ přirozený porod u ženy, které je kolem čtyřiceti, má za sebou několik pokusů o umělé oplodnění a toto těhotenství je pravděpodobně jedinou její šanci na vlastní dítě.
Jenže případné komplikace během porodu, včetně fatálních, bývají přičítány na vrub zdravotníků, bez ohledu na to, zda je skutečně ovlivnili nebo vůbec ovlivnit mohli.
„Pokud má někdo infarkt a na jeho následky zemře, je to částečně očekávaný průběh, ale pokud během porodu zemře novorozenec nebo rodička, je to vždy neočekávaná tragédie a okamžitě se hledá viník. Avšak ani na renomovaných klinikách není možné očekávat, že vždy všechno dobře dopadne.
Existují stavy a komplikace během těhotenství, které jsou nepředvídatelné a navzdory správnému postupu a řešení ze strany zdravotníků zanechávají následky na zdraví novorozence, případně matky,“ přiblížil docent Záhumenský v rozhovoru. A právě podobné situace bývají často důvodem k soudním sporům.
Strach z nich pak vede k tomu, že případnou krizovou situaci lékaři řeší raději operací, než by riskovali, že zpětně bude jejich postup vyhodnocen jako chybný. Tím ale současně klesají jejich reálné zkušenosti s tím, jak jinak komplikace řešit.
Vzdát se relativně snadno dostupného císařského řezu by tak znamenalo i nemalé problémy, nejen větší stres a strach z žalob pro lékaře, ale také to, že by se některé ženy vůbec nestaly matkami.
Třeba právě proto, že z pohledu evoluce nejsou dostatečně „vhodné“, ať už pro svou relativně nedostatečnou šířku pánve, svůj věk nebo zdravotní stav. Přirozený výběr jako hnací motor evoluce znamená, že přežijí jen ti nejsilnější a také nejschopnější, kteří se dokáží vhodně přizpůsobit.
Císařský řez je možnost, jak na poněkud krutou evoluci vyzrát a dát možnost stát se matkou více ženám, aniž by pro ně „příliš velké“ dítě znamenalo rozsudek smrti.
Ludmila Hamplová
Císařský řez v názorné animaci: Není čeho se bát? | Žena.cz
Není, alespoň pokud se díváte na grafiku. Při pohledu na skutečný zákrok si možná pomyslíte, že matka Příroda přece jen dobře ví, co dělá, když ženy rodí přirozenou cestou.
Přesto je procento prováděných císařských řezů oproti přirozeným porodům stále vyšší. Platí však, že k jeho provedení by měl být vždy vážný důvod a že by nemělo jít jen o volbu maminek, které se chtějí vyhnout bolesti.
Čtěte také: Příliš nóbl na porod? Celebrity raději císařský řez
Pokud může matka rodit přirozeneně, tak rizika spojená s císařským řezem rozhodně převáží oproti ušetřenému trápení. Kdy se k císařskému řezu přistupuje?
- když je úzká pánev rodičky a velký plod
- při porodu koncem pánevním
- při vícečetném těhotenství
- při předčasném porodu
- při nedostatečném zásobení plodu kyslíkem (hypoxie)
- při vcestném lůžku nebo předčasném odlučování placenty
- při nepostupujícím porodu
- u starších rodiček
- při těhotenství z asistované reprodukce
- při akutních stavech ohrožujících ženu na životě
- při opakovaném císařském řezu
Jak to probíhá?
Operatér provede dva prsty nad stydkou sponou příčný kožní řez. Pronikne kůží a podkožním tukem, přetne vazivový obal svalů a samotné svaly.
Následně provede malý příčný řez děložní stěnou, který tahem rozšíří do stran. Miminko se dostane z dělohy tak, že porodník silně zatlačí na horní část břicha.
Potom odstraní placentu s plodovými obaly a postupně sešije děložní stěnu, vazivový obal svalů, podkoží a nakonec kůži.
Video: Podívejte, jak se rodí císařským řezem!
První část operace trvá asi tak patnáct minut, druhá zabere přibližně půl hodiny. Postup názorně ukazuje grafika:
Dobrovolně pod nůž?
Jak bylo zmíněno výše, v některých případech ženy nemají volbu. Existují však takové, které volí císařský řez dobrovolně.
Victoria Beckham, Angelina Jolie, Miranda Kerr, Nicole Kidman, Britney Spears, Jennifer Lopez, Christina Aguilera…
O těchto hollywoodských hvězdách se říká, že přírodní řád trochu popohnaly a porodily císařským řezem před termínem, aby své tělo zachovaly co nejméně „poškozené“ těhotenstvím a porodem.
Ve skutečnosti ovšem císařský řez zdaleka není taková idyla. Následující video tudíž doporučujeme jen silným povahám. Kdyby ho viděly zmíněné dámy, možná by si všechno ještě rozmyslely!
úvodní foto: YouTube / Nucleus Mediacal Media
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Císařský řez je trend, ale i otázka etiky, říká lékař
- Nejplodnější matka světa porodila 69 dětí
- Bolest zad: 4 jednoduché triky, jak ji odstranit
Video Mohlo by Vás také zajímat: Pornografie z pomsty: Jsou to bolestné příběhy, které spojuje zrada, říká Patočková | Video: Martin Veselovský