„Jedná se o nadějný lék, který cílí na bílkovinu beta-amyloid. Zatím se zkoušel u pacientů s rozvinutými obtížemi, teoreticky při včasném podání ve velmi raném stadiu by mohl mít ještě lepší efekt, než prokázaly dosavadní studie,“ řekl serveru Lidovky.cz přední český neurolog Jakub Hort z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
„Že byl spuštěn na trh, je šancí pro pacienty a pro jejich pečující,“ doplnil. O léku se podle něho s jistotou ví, že z mozku právě tuto bílkovinu, způsobující zánik nervových buněk, odstraňuje či její hladinu alespoň snižuje.
„To, co je méně průkazné, nicméně to statisticky prokázáno bylo, je následný dopad na klinický stav pacientů. Ukázalo se, že dochází k určitému zlepšení v tom, jak fungují v běžném životě. Došlo i k současnému zlepšení paměti a kognitivních funkcí,“ shrnul. Přístup k léku mají ale zatím jen Američané, Evropa schvalovací kolečko teprve rozbíhá.
„Podali jsme veškerou dokumentaci potřebnou pro posouzení léku na Evropskou lékovou agenturu, její odpověď očekáváme v průběhu příštích 12 měsíců,“ potvrdil serveru Lidovky.cz Filip Mavrov, ředitel pro vnější vztahy společnosti Biogen Česká republika. Podle Horta je pravděpodobné, že lék nebude schválen v tak volném módu jako v USA, ale domnívá se, že „razítko“ nakonec dostane.
„Dále bude posuzován Státním ústavem pro kontrolu léčiv SÚKL. Následně, v ideálním případě koncem roku 2022, by v případě pozitivního rozhodnutí mohl být lék dostupný i v ČR,“ dodal Mavrov s tím, že jeho použití bude patrně pouze pro časná stadia onemocnění. „Řádově jde o jednotky desítek tisíc pacientů v Česku,“ podotkl.
  |
Nevýhodou léku je podle jeho kritiků astronomická cena.
Společnost Biogen uvedla, že léčba průměrného pacienta novým přípravkem vyjde ročně zhruba na 56 tisíc dolarů (1,7 milionu korun), do čehož ještě nejsou započítány nákladné diagnostické testy, jimiž se Alzheimerova choroba potvrzuje. Aplikace léku s sebou ponese podle Horta i změnu organizace zdravotní péče, neboť se podává formou infuzí jednou měsíčně.
„Bude potřeba zdravotní systém ve všech zemích tomuto přizpůsobit, což může přivést personální a prostorové náklady. Nutností jsou i časté kontroly a nákladná vyšetření, která by i kontrolovala vedlejší nežádoucí účinky,“ vysvětlil.
Aduhelm je prvním krokem na léčbě Alzheimerovy choroby, není však jedinou nadějí, k níž se pacienti upínají. Ve velký triumf věří i v Americe žijící český neurolog Martin Tolar, jehož firma Alzheon slibuje v blízké budoucnosti dokonce tablety, které by měly nemoc zkrotit.
Úspěch výzkumu nicméně závisí na financích. A právě těch do této oblasti neputuje podle vědců tolik, kolik jde například na boj s rakovinou. Chybí i dostatečná osvětová kampaň.
Alzheimerova nemoc je chorobou centrálního nervového systému, chorobou mozku. A pro léčiva je velmi těžké se do mozku dostat, musejí totiž překonat bariéru oddělující mozek od cévního systému. Všechny léky, které nefungovaly nebo účinkovaly jen částečně, selhávaly proto, že jich do mozku neproniklo dostatečné množství.
Nemocí podle odhadů trpí po celém světě asi 30 milionů lidí, v Česku jde zhruba o sto tisíc lidí. Vzhledem k tomu, jak se v důsledku stárnutí populace mění demografická křivka české společnosti, lze podle expertů očekávat nárůst počtu nemocných.
To s sebou ponese i větší zátěž zdravotnického systému, stranou nebude stát ani státní kasa.
Průměrný věk populace českých mužů je nyní 40,8 roku, u žen 43,6. Podíl osob nad šedesát let věku je přibližně 25 procent. Demografické predikce ukazují, že v následujících třiceti letech dojde k významnému nárůstu podílu obyvatel starších 65 let, tedy těch, pro něž je Alzheimerova choroba největším strašákem.
Epidemiologické odhady hovoří o tom, že v současné době v Česku žije s demencí kolem 140 tisíc lidí. Postupující demence znamená u většiny nemocných postupnou ztrátu soběstačnosti a vznik poruch chování. Podle lékařů je nejdůležitější správná a včasná diagnóza, zvažuje se i preventivní screeningové vyšetření populace starší 65 let.
21. září Mezinárodní den Alzheimerovy choroby, SZÚ
Mezinárodní den Alzheimerovy choroby připadá každoročně na 21. září. Alzheimerova choroba (demence) je degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Významně ovlivňuje kvalitu života nemocného.
Člověk si nevzpomíná na to, co dříve znal, obtížně si vybavuje názvy předmětů a nezvládá obsluhu jednoduchých přístrojů například telefonování. Nepoznává členy rodiny, ukládá věci na neobvyklá místa a pak je nemůže najít, nepamatuje si, co říkal a stále dokola pokládá ostatním stejné otázky. Nemocný s demencí není schopen pochopit různé pojmy a plánovat.
Ztrácí kontrolu nad svými náladami i pocity, může být netečný nebo podrážděný. Nedodržuje základní hygienické návyky, je inkontinentní. Nedokáže se obléknout, najíst ani vyjádřit a stává se zcela závislým na péči okolí. Onemocnění nepostihuje pouze pacienty v pokročilém věku, ale také mladší generaci.
Příčiny Alzheimerovy choroby nejsou zcela objasněny, a proto je důležité se z hlediska prevence zaměřit, jak tomuto závažnému onemocnění předcházet.
Centrum podpory veřejného zdraví připravilo k tématu prevence Alzheimerovy choroby několik zdravotně výchovných materiálů. Rovněž zde najdete pozvánky na akce k tomuto dni.
MOTTEM pro rok 2017 je „Prevence je zábavnější než demence!“
- V kolika letech bychom měli s prevencí Alzheimerovy choroby začít?
- Čím dříve, tím lépe… Nejlépe hned od narození …
- Ale nikdy není pozdě začít… Prevence Alzheimerovy choroby
- Akce pořádaná v rámci Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby v Praze
- Přehled dalších akcí pořádaných Státním zdravotním ústavem k tomuto dni po celé České republice
- Plakát: Prevence je zábavnější než demence
Materiály:
- Poster A2 : „Nenechte svůj mozek zahálet“
- Leták A5 : „Nenechte svůj mozek zahálet“ (ochranné a škodlivé faktory)
- Přesmyčky A4: Doplňovačka (prospěšné potraviny pro mozek)
- Obrázky – trénink paměti
Audiospot:
Alzheimer 2017
Videospot:
Prevence je zábavnější než demence
ROK 2016
Video
Pochod proti Alzheimerově chorobě 21. 9. 2016, Praha – Stromovka
Pozvánka na Pochod proti Alzheimerově chorobě:
1. pozvánka Praha
2. pozvánka Plzeň, Liberec, Jihlava, Frýdek – Místek
Zprávy z akcí, které byly pořádány v roce 2016
Spoty:
- r. 2016 Spot 1
- r. 2014 Spot 1
- Spot 2
- Spot 3
Chat: Odborníci a tvůrci dokumentu na téma Alzheimerova choroba — Život s Alzheimerem — Česká televize
Martin: „Dobrý večer, maminka má zatím lehkou formu Alzheimera, ale prognóza není příznivá. JAK poznat, že nastal čas k umístění do Domu se zvláštním režimem? Děkuji.“
Martin Vališ: „Záleží na celkových okolnostech a zázemí, v zásadě je potřeba toto připravovat již v tomto stadiu, vzhledem k omezeným možnostem zdravotního systému. Když již péči nebudete zvládat, tak je vhodný čas.“
Denisa: „Dobry vecer, diagnosticke kriteria pre Alzheimerovu demenciu u pacientov vo Vasom filme boli prosim rovnake? Neslo o rozne druhy demencie?“
Martin Vališ: „Kritéria jsou stejná, ale šlo o rozdílné druhy.“
SK: „AK – Kdo všechno Vám pomáhá v péči o manžela s Alzheimerem?“
Alena Kastelic: „Dobrý den, pomáhají mi moje rodiče, manželova rodina vůbec ne. Mně osobně pomáhají nejvíc děti, byť to zní zvláštně, ale jsou moje největší motivace, pak moji rodiče, různé neziskové organizace a kamarádi.“
Jarmila: „Maminka byla nemocná s Alzheimerem. Jak velká je pravděpodobnost, že onemocním také touto nemocí? Lze v dnešní době vyšetřením (kromě psychologických testů) zjistit, zda se nemoc rozvíjí? Děkuji.“
Martin Vališ: „Určitě máte vyšší riziko vzniku a při podobných obtíží navštivte neprodleně neurologa specializovaného na tuto oblast.“
Hana: „Mojí teď už neslyšící mamince (82 r.) se poslední dobou zhoršuje demence, je velmi podezíravá, má dojem, že ji všichni křivdí. Říká nám věci, které nejsou pravdivé. Nechce jít k žádnému lékaři.
Nebydlíme spolu, odmítá k nám jít bydlet, odmítá dovoz obědu či pečovatelku. Snažím se jí pomáhat, ale nemohu si z existenčních důvodů dovolit přestat chodit do práce. Prosím o radu, jak lze takovou situaci řešit.
Děkuji.“
Martin Vališ: „Musíte navštívit s maminkou neurologa či psychiatra.“
SK: „AK – Kde čerpáte sílu ohledně péče o manžela s Alzheimerem?“
Alena Kastelic: „Dobrý večer, je to zákeřná nemoc, která postihuje hlavu, nikoliv tělo, což u mladého člověka je o to těžší…“
- ANTI: „AK – Je podle Vás Alzheimer ta nejhorší nemoc vůbec?“
- Alena Kastelic: „Dobrý večer, nedokážu posoudit, nemám zkušenosti s dalšími chorobami, ale jako zákeřné mi přijde fakt, že hlava přestane fungovat, ale tělo funguje dál.“
- SK: „JP – Kde jste čerpala sílu těch 12 let péče o maminku s Alzheimerem?“
Jitka Pogranová: „V modlitbě, ve vztazích s rodinou, s přáteli, při procházkách v přírodě, v umění – na koncertech a v galeriích, v poslouchání audioknih. Také sauna mi dělala velmi dobře.“
Steinmetzová: „Dobrý večer. Ráda bych se zeptala na hygienu. Manžel se nemyje, nekoupe, nepřevléká, zkratka nic co se toho týče. Nevíme si s nim rady, je silný a dá se říct zdravý, ještě pořád v síle. Prát se s ním nemůžeme, je potom zlý. Kdo mi prosím pomůže? Děkuji.“
Daniel Hudeček: „Je třeba tuto situaci řešit s ošetřujícím lékařem, který by Vám mohl poradit určité ošetřovatelské a komunikační techniky, které by umožnily hygienické úkony s manželem provést. V krajních případech silného odporu a negativismu je někdy nutná i zklidňující medikace.“
Hynek Šrenk: „Dobrý den, žiji s mámou /73/ v jednom domě, každý ve svém bytě. Vidím, jak je „zmatená“ a často i agresivní na okolí a na mě. Běžné věci už také nezvládá, jako třeba dopočítat hodnotu vrácených peněz, ovládat mobil /pro seniory/, zorientovat se v televizních programech /čas, datum…/.
Obviňuje z toho mě, že ji věci špatně vysvětlím a okolí, že jsou zlí… Má doma velkou sumu peněz a nyní by chtěla vybrat její úspory z účtu domů, abych je já nebo někdo na poště nevzal. Nedokáži ji přimět, ať jde k lékaři, protože ten na ni byl prý také zlý /ne jeden, všeobecně/. Mám obavu o ni, ale i o nás, aby třeba nezapomněla vypnout plyn atd….
Jak mám postupovat, když ona sama nikam nechce jít ? Děkuji.“
Martin Vališ: „V tomto případě navrhuji kontaktovat Vašeho praktického lékaře, který Vám poradí nejlepší postup. Třeba preventivní prohlídku, kde se udělají či objednají potřebná vyšetření.“
ANTIMONY: „NS – Měla jste někdy nějakou osobní zkušenost s Alzheimerem přímo vy?“
Nataša Slavíková: „Přeji dobrý den, ano, maminka měla tuto nemoc, starala jsem se o ni se svými syny 7 let. Bylo to náročné, ale podařilo se nám to zvládnout, což mohu říct, že člověk dopředu nikdy neví, zda to dokáže.“
SK: „JP – Je podle Vás Alzheimer ta nejhorší choroba vůbec?“
Jitka Pogranová: „Ne, nemyslím si.“
Marek: „Můžou děti dostat Alzheimerovu chorobu? A co přesně je Alzheimerova choroba?“
- Martin Vališ: „Ne a všechny základní informace jsou zcela volně dostupné na internetu.“
- SK: „MV Co se o Alzheimeru ještě vše neví?“
- Martin Vališ: „Zcela jistě více než doposud víme.“
- ANTI: „NS Plánujete natočit nějaké pokračování, nějaká pokračování, dokumentu Život s Alzheimerem?“
Nataša Slavíková: „Připravujeme hraný film, kde téma Alzheimerovy nemoci hraje významnou roli. Měl by tam hrát Karel Roden a Regina Rázlová v hlavních rolích. Téma dokumentu nebylo určitě vyčerpáno, ale není jednoduché získat pečující, aby se účastnili natáčení.“
Lukáš: „Dobrý den, babička mé ženy zemřela na Alzheimerovu chorobu. Jaká je možnost, že jí může dostat moje žena? Je třeba udělat něco pro to, aby jí nedostala? Na co si dát pozor a čeho se vyvarovat? Děkuji za odpověď.“
Daniel Hudeček: „Dobrý den, nejedná se o přímého příbuzného, tudíž riziko není velké, znepokojoval bych se až když by nemocí trpěl přímý příbuzný – rodič, sourozenec.
V současné době je jistě vhodná strategie včasného záchytu – tedy podstoupení neuropsychologického vyšetření v případě prvních potíží s pamětí.
A samozřejmě zejména preventivní strategie – zdravý životní styl, dostatek pohybu, středomořská strava, minimalizace stresu, dostatek spánku, důsledná kontrola krevního tlaku, hladiny cholesterolu atd.“
Petr: „Dobrý večer, do jaké míry se dnes diskutuje možnost, že Alzheimer je způsoben požíváním fluoridových past, nebo osmdesátých letech fluoridací pitné vody, či plošným rozdáváním fluoridových tablet proti kazivosti chrupu? Díky za odpověď.“
Martin Vališ: „Vyloučeno a zcela zcestná hypotéza.“
ANTI: „AK – Jak se díváte na Alzheimerovu nemoc přímo vy, jaký na ni máte náhled?“
Alena Kastelic: „Dobrý den, nedívám se na ní nijak pozitivně, ale je důležité si říct, co její projevy znamenají. Nejedná se pouze o ztrátu paměti, ale o ztrátu soudnosti, chápání souvislostí, důsledků toho co dělám, agresivita, protože pacient nechápe co se s ním děje.“
- Pavel: „Je pravda, že počet lidí s Alzheimerem stoupá a bude stoupat, nebo je to jen lepší diagnostikou?“
- Daniel Hudeček: „Bohužel, počet nemocných stoupá, a stoupá více než by bylo vysvětlitelné pouze stárnutím populace a zlepšením diagnostiky.“
- Marie Lašáková: „Dobrý večer, může být nespavost a únava předzvěstí začátku Alzheimerovy nemoci?“
- Martin Vališ: „Velmi pravděpodobně ne.“
- SK: „NS – Jak se podle Vás dokument Život s Alzheimerem povedl?“
Nataša Slavíková: „To je asi na posouzení jiných. Nebylo jednoduché získat pečující, kteří by byli ochotní svěřit se svými problémy na kameru, ale jsou určitě i problémy, které provázejí pečující, které se nám do filmu nepodařilo dostat.“
ANTI: „DH – Jak vidíte Alzheimerovu chorobu jako geriatr?“
Daniel Hudeček: „Dobrý den, coby geriatr mám tendenci se zaměřovat na co nejlepší úroveň péče o nemocné a sociální aspekty nemoci, tedy vytvoření co nejlepších podmínek pro péči v rodině, edukaci členů rodiny o projevech nemoci a její lepší pochopení ze strany rodinných pečovatelů. Po medicínské stránce se snažím o minimalizaci škodlivých vlivů postradatelné léčby a co nejlepší kompenzaci komplikujících závažných onemocnění.“
Václava: „Dobrý večer, zajímalo by mě, zda výzkum přinesl nějaké vysvětlení, co ve většině případů pacienti prožívají – zda spíše pocit štěstí, klidu, spokojenosti, či trápení, neklid. Děkuji.“
Martin Vališ: „Nelze jednoznačně odpovědět. Většinou s průběhem choroby dochází ke zhoršení kladných emocí u pečovatelů a spíše nárůst „spokojených- kladných“ u pacientů.“
JaNa: „Dokáže člověk (nelékař) diagnostikovat nástup alzheimerovské demence sám na sobě? Kolik mu v tom případě zbývá času vyřídit si rozumně a se ctí svoje poslední věci?“
Martin Vališ: „Ne.“
STOP: „JP – Jaký máte názor, náhled na Alzheimerovu chorobu?“
Jitka Pogranová: „Je to nemoc jako každá jiná, má svá specifika. Dá se na ni připravit, když se objeví první příznaky. Je dobré si něco nastudovat a být připraven na to, co může nastat, že člověk s Alzheimerem nebude moct být sám.
Posledních pár let se naše babička ani sama nenajedla, vše jsme mixovali a krmili ji, neuměla se sama napít. Celá rodina se naučila, že když přišli do kuchyně k babičce, dali jí napít. Tím jsme předcházeli dehydrataci.
A takových věcí, na které musíte myslet a zorganizovat vše tak, aby všichni byli spokojeni a o vše bylo postaráno, je tisíc a jedna. Ale dá se to, když člověk chce a snaží se cestu najít.“
Magdalena: „Ďakujem pani Slavíkovej (a P. Slavíkovi) za otvorenie témy a reálny dokument, pokračujte prosím v podobnom.. Posilnilo nás to! (my, ktorí opatrujeme svojich doma)“
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE | 21. září Mezinárodní den Alzheimerovy choroby
Na dnešní den připadá Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Připomeňme si tedy základní informace, které jsou o této nemoci známé, její základní projevy, příznaky, léčbu.
Alois Alzheimer byl německý psychiatr a neuropatolog. Alois Alzheimer jako první v roce 1907 popsal symptomy onemocnění dementia praecox, kterou Emil Kraepelin později nazval Alzheimerovou chorobou.
Alzheimerova nemoc je degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácí svou funkci. Na vině je bílkovina – amyloid beta, která se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje.
Důvody, proč se tyto procesy začnou dít a co je spouští, jsou zatím neznámé a jsou předmětem výzkumu vědců po celém světě. Říkáme, že onemocnění je neurodegenerativní a považuje se za nejčastější formu demence. To jednoduše znamená úbytek intelektu.
Abychom však nepaušalizovali, musíme dodat, že ne každý, u koho pozorujete úbytek intelektu a mozkové síly trpí Alzheimerovou nemocí.
Příznaky Alzheimerovy nemoci dělíme do několika skupin podle stádia, ve kterém se nemocný nachází. Charakteristické je, že se postupem času mění k horšímu, až nakonec pacient ztratí samostatnost a je odkázaný na pomoc druhého. Včasným testováním se však dá mnohé ovlivnit.
První příznaky přicházejí plíživě a ze začátku jim okolí nepřipisuje žádný význam. Říká se, že pro staršího člověka je normální, když něco zapomene, neumí ovládat nové spotřebiče nebo si plete jména. Opak je ale pravdou, a proto každou změnu chování pečlivě vnímejte. V raném prvním stádiu se soustřeďte na tyto první příznaky:
Zapomínání
Každý z nás na něco někdy zapomene. Konec konců, jde o přirozený obranný mechanismus mozku proti přepracování. Zdravý člověk si vzpomene později, protože má dobrou paměť, člověk s Alzheimerovou nemocí si nevzpomene už vůbec.
Odkládání věcí na jiné místo
Opět ruku na srdce, taky někdy nevíme, kde máme mobil nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí odkládá věcí na místa, kam vůbec nepatří, ukládá třeba jídlo do pračky, klíče do mikrovlnné trouby nebo šperky do ledničky.
Obtížné dorozumívání a problémy s řečí
Nemocný člověk si nevzpomene ani na jednoduchá slova nebo je nahradí jinými, takže věta pak ani nedává smysl. Opět si říkáte to se mi stává, že nemohu najít to správné slovo. Pokud se pak umíte plynule vyjádřit i bez onoho slova a nahradit ho jiným, máte paměť v pořádku.
Místní dezorientace aneb bloudění na známých místech
Člověk s Alzheimerovu nemocí se ztratí na místech, které dříve dobře znal. Ztratí se třeba ve vlastní ulici. Neví, kterým směrem se vydat domů a může zabloudit ještě víc.
Časová dezorientace
Pacient s diagnózou Alzheimer se v čase těžko orientuje. Kouká na hodiny, ale nevybavuje si, co daná čísla nebo poloha ručiček znamenají. Nefunguje to ani opačně.
Když ho požádáte, aby nakreslil hodinový ciferník a naznačil čas deset hodin a deset minut, může to dopadnout všelijak.
Nepamatuje si, jaký je zrovna den, měsíc nebo rok, zato si do detailu pamatuje příhody, které se staly před 20 lety.
Změny v náladě
Takové změny jsou opět něčím, co o čem si pomyslíte, že určitě máte. Dobrá nebo špatná nálada se u zdravého člověka váže na emoce a události kolem něj. U člověka s Alzheimerovou nemocí přichází tato změna náhle, bez podnětů a bezdůvodně propadnou úzkosti, strachu nebo depresi.
Změny osobnosti
Osobnost se taky časem mění. Postoje a názory, které máte dnes, jste možná před časem neměli o pár let mohu být zase jiné. U člověka s Alzheimerovou nemocí se objeví několik vlastností jako jsou zmatenost, podezíravost, vztahovačnost, sobeckost.
Ztráta iniciativy a zájmu o koníčky
Každý máme občas nechuť do práce, nic se nám nechce a potřebujeme si odpočinout. Rychle to ale přejde a vy opět s chutí pracujete.
Člověk s Alzheimerovou nemocí se už nevěnuje koníčkům, které ho předtím bavily, do všeho ho musíte pobízet a potřebuje mít kolem sebe podněty. Pokud tomu tak není, může upadnout do pasivity.
Pacient strádá i společensky a vyhýbá se lidem. Má strach, že se bude cítit nepříjemně a že si okolí všimne jeho potíže.
Zhoršené abstraktní myšlení
Pod tím si například představte situaci, kdy pacient vidí čísla na svém účtu, ale neví, co znamenají a co s nimi má dělat. Placení účtů tak představuje problém. Problematické může být i vaření a příprava jídla, protože si nevybaví postup.
Zhoršené vykonávání každodenních činností
Člověk s Alzheimerovou nemocí se například komicky oblékne a dá si několik vrstev svetrů, čepici v létě nebo pyžamo v zimě. Potíže mu může dělat i osobní hygiena, nákupy, používání spotřebičů a jiné každodenní činnosti.
Druhé stádium Alzheimera
V druhém, středním stádiu se prohlubují potíže, které se již projevují v prvním stádiu. Pacient v tomto stádiu nemoci potřebuje pomoc při osobní hygieně a oblékání, pomoc s nákupem, při jídle a na procházce.
Nemůže zůstat dlouho bez dozoru, protože může zapomenout zavřít vodovodní kohoutek, vypnout sporák nebo žehličku. Práce s takovým člověkem může být někdy i vyčerpávající, protože se prohlubují i změny osobnosti, zmatenost, je podezíravý a špatně se s ním komunikuje.
Má myšlenky, ale nenapadají ho slova, kterými by je vyjádřit.
Třetí stádium Alzheimera
Třetí, pozdní stádium je pro okolí hodně náročné protože takový pacient vyžaduje neustálou péči. Nepoznává své blízké a nerozumí, co se kolem něj děje.
Není schopen souvisle komunikovat a neumí vyjádřit své potřeby. Má potíže při chůzi, s příjmem potravy a tekutin, a proto tělesně chřadne.
Často tento stav doprovází i inkontinence moči a stolice, hubnutí, poruchy spánku, připoutání na vozík nebo lůžko.
Dědičnost
Aby vědci definitivně odhalili, do jaké míry je Alzheimerova nemoc dědičná, budou potřebovat ještě řadu let. Existuje souvislost mezi genetickou výbavou získanou od rodičů a rozvojem nemoci.
To ale neznamená, že pokud měl tuto nemoc někdo z vašich předků, rozvine se také u vás.
Na rozvoj mají velký vliv i vnější podmínky jako jsou výživa, pohybové aktivity, společenský život, vzdělávání a duševní aktivity.
Léčba Alzheimerovy nemoci
V průměru žijí pacienti s Alzheimerovou nemocí 8 let od diagnostiky. Často se stává, že diagnóza se stanoví až ve středním nebo pozdním stádiu, kdy léčba nezlepšuje stav paměti, pouze ji udržuje na momentální úrovni.
Nemocný pak v pozdním věku strádá a je ohrožen nedostatkem živin, dehydratací, podchlazením když se zatoulá, nebo také nechtěným úrazem. Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnostika a nasazení léků, které podporují činnost mozku.
Alzheimerovou nemoc nelze úplně vyléčit, podobně jako i ostatní degenerativní onemocnění, ale je možné pomocí léků zlepšit příznaky nemoci.
Nemocní užívají kognitiva, která zlepšují funkce jako myšlení, paměť či orientaci a zabraňují odbourávání acetylcholinu, který je důležitý pro přenos nervových signálů.
Tyto medikamenty se užívají hlavně na začátku nemoci nebo u středně pokročilých stádií.
Pacientům pomáhají také hypnotika, tedy léky na poruchu spánku, neuroleptika na odstranění agresivity a neklidu, antidepresiva a léky proti úzkosti.
Prevence
Prevence proti nemoci neexistuje. Její vznik nelze ovlivnit ani zdravým životním stylem a dostatkem pohybu. Takto posílený organismus je v případě onemocnění však schopný nemoci déle odolávat. Doporučuje se také mozek trénovat – např. namáhat ho luštěním křížovek, učením se nových věcí, různými hrami a poslechem hudby.
Dle studie z roku 2000 trpělo Alzheimerovou chorobou 1,6 % populace Spojených států (ve věkové skupině 64–74 let také 1,6 %, ve věkové skupině 75–84 let 19 % a ve skupině nad 84 let až 42 % populace). V rozvojových zemích je onemocnění vzácnější.
Kvůli stárnutí populace počet nemocných s Alzheimerovou chorobou roste. Péče o pacienty je velmi časově i finančně náročná a odhaduje se, že celosvětové náklady na péči o pacienty s demencí v roce 2005 činily více než 300 miliard amerických dolarů (>7 bilionů korun), tedy více než činí např.
náklady na zdravotní potíže související s kouřením nebo s cukrovkou.
Alzheimerova choroba může udeřit i před čtyřicítkou, počet nemocných roste
úterý, 21. září 2021, 18:00
Ztrácení předmětů, opakování otázek, problém s rozeznáním blízkých. Alzheimerova choroba mění kvalitu života asi třetině osmdesátníků i jejich rodině. Přestože trápí čím dál více osob včetně mladších ročníků, zůstává neléčitelným strašákem nového tisíciletí.
Zákeřná Alzheimerova choroba útočí na část lidského mozku a postupně způsobuje pokles kognitivních funkcí, jako jsou paměť, myšlení a úsudek.
První náznaky, že není něco v pořádku, přijdou ve chvíli, kdy postižení lidé začnou mít problém s časovou orientací, zapomínáním běžných věcí i zhoršením každodenních aktivit.
Postupem času se z pacientů stávají osoby závislé na neustálé pomoci druhých. Právě na dnešek připadá mezinárodní den věnovaný této nemoci.
Rizikovými faktory pro vznik Alzheimerovy choroby jsou rodinné dispozice, věk i ženské pohlaví. Nejčastěji se proto do ordinací lékařů dostávají ženy ve věku nad šedesát let.
„Nejnižší věk pacientů v našem centru byl něco pod čtyřicet let, kdy šlo o monogenně dědičnou, takzvanou familiární formu Alzheimerovy nemoci.
Vzniká v důsledku mutace v důležitých genech a týká se zhruba jednoho procenta všech případů,“ vysvětlila vedoucí lékařka Centra pro kognitivní poruchy Lenka Krajčovičová z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, jež se specializuje na pomoc lidem s demencí.
Pacientů přibývá, vyhlídky nejsou příznivé
Podle mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) loni klientů s Alzheimerovou chorobou, stejně jako v letech minulých, meziročně přibylo, ač ne drasticky.
„Vloni se léčilo s Alzheimerovou chorobou 47 255 klientů VZP, z toho téměř třiatřicet tisíc žen.
V minulém roce přibylo pacientů výrazně méně, nižší záchyt nemoci mohl být způsoben epidemiologickou situací, kdy řada lidí návštěvu lékaře raději odložila,“ vysvětlila mluvčí Viktorie Plívová.
Právě odkládání vyšetření ale v případě Alzheimerovy choroby není vhodným postupem. Většina pacientů bývá diagnostikována až v pozdějších stádiích, v nichž již léčba není tak účinná.
„Pokud má někdo podezření, že u něj Alzheimerova nemoc započala, v prvním kroku by měl navštívit svého praktického lékaře. Ten provede alespoň základní vyšetření krve a screeningový test kognitivních funkcí.
Pokud se podezření potvrdí, došetří dotyčného specialista,“ řekla Krajčovičová.
Počet nemocných se rok od roku zvyšuje, za posledních pět let vzrostl jejich počet o třetinu a neúprosná statistika naznačuje, že s nadcházejícími desetiletími se situace nezmění. Asi desetinu nemocných nyní tvoří lidé pod pětašedesát let a výjimečně se mezi pacienty objeví také třicátníci.
Důležitost tréninku paměti
A jak se nemoci vyhnout? Dědičné formě choroby bohužel není možné předejít. V případě takzvané sporadické formy, jež se projevuje až v pozdějším věku, může ale člověk její příchod do určité míry ovlivnit.
Menší pravěpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby mají lidé, kteří dodržují zdravý životní styl, zdravě jedí, udržovují si dobrou tělesnou hmotnost či dostatek pohybu.
Kromě obezity jsou přitěžujícími faktory pro rozvoj nemoci také cukrovka, vysoký krevní tlak a cholesterol i kouření.
Pro fungující léčbu je důležitá včasná diagnostika a nasazení léků, které podporují činnost mozku. Medikamenty sice není možné Alzheimerovu nemoc zcela vyléčit, pomáhají ale ke zmírnění příznaků.
K udržení kognitivních funkcí postižených osob pomáhá také vystavování mozku určité záteži. K dostání jsou speciální sešity určené k procvičování krátkodobé paměti, pozornosti i schopnosti plánovat.
Stejně jako různá cvičení ale pacienti potřebují podporu nejbližší rodiny.
Smog může zvyšovat riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou
Pokud se nejnovější objev potvrdí, znamená to ohrožení až pro 90 procent populace. Právě tolik lidí žije v prostředí se znečištěným ovzduším.
V mozkových kmenech mladých lidí, tedy částech mozku navazujících na páteřní míchu, objevili vědci drobné cizorodé částice pocházející právě ze znečištěného prostředí.
Tyto částice pak mají souvislost s poškozením molekul kmenu, což může vést k Alzheimerově nebo Parkinsonově chorobě.
Odborníci z oblasti medicíny jsou ale ohledně zjištění zatím opatrní.
Uvádí, že zatímco nanočástice jsou pravděpodobnou příčinou poškození molekul v mozkových kmenech, stále není jasné, zda poškození později povede také k neurogenerativním onemocněním, jakým je kupříkladu Alzheimerova choroba. Studii, na níž se podílel tým vedený profesorkou Lilian Calderón-Garcidueñovou z Univerzity v Montana, publikoval časopis Environmental Research.
O možném vlivu znečištěného ovzduší na onemocnění některou z neurogenerativních chorob už vědci a lékaři mluví delší dobu.
Proč je tedy poslední zjištění tak přelomové? Především z toho důvodu, že vědci přišli na možný mechanismus, jak k tomu může dojít.
Výzkumníci totiž při zkoumání mozku 186 mladých lidí z Mexico City, kteří náhle zemřeli ve věku od 11 měsíců do 27 let, nalezli právě nanočástice znečištění.
U všech zkoumaných jedinců našli stopy znečištění v šedé hmotě mozkové. Nanočástice se do mozku dostanou poté, co je člověk vdechne a absorbuje do krevního řečiště.
Již zmíněné částce byly objeveny v částí mozku nazvané substantia nigra neboli černá substance ve středním mozku, která je úzce spjatá právě s Parkinsonovou chorobou.
Naopak v mozku lidí, kteří nežili v tolik znečištěných oblastech, jako je hlavní město Mexika, vědci nenalezli žádné stopy podobných částic.
Podle profesorky a spoluautorky studie Barbary Maherové z Univerzity v Lancasteru je ale předčasné dělat závěry.
„Zatím nemůžeme dokázat kauzalitu, ale jak byste mohli očekávat, že nanočástice, které obsahují různé druhy kovů, budou v kritických buňkách mozku neškodné?“ cituje Maherovou deník The Guardian.
„Je to něco jako zbraň, vypadá to, jako by tyto nanočástice střílely jakési kulky, které způsobují uvedené neurodegenerativní onemocnění,“ vysvětluje Maherová.
Maherová uvedla, že studie zatím nabízí pouze hypotézy, které je teď potřeba prověřit. Například poškození mozkového kmene by bylo možné pozorovat na problémech s pohybem a chůzí u mladých lidí. Pokud by tedy příčinou byly nanočástice, měly by tyto problémy růst s větším znečištěním.
Příčiny neurodegenerativních onemocnění jsou i dnes ne zcela prozkoumané a pochopené. „Určitě je potřeba brát v potaz i genetické faktory a je vysoce pravděpodobné, že budou existovat i další neurotoxické látky,“ řekla Guardianu Maherová. „Na znečištění ovzduší je ale zvláštní to, v jaké míře jsou mu lidé vystaveni,“ dodává Maherová.
„Nemyslím si, že by si lidské organismy vyvinuly obranné mechanismy, které by je chránily před nanočásticemi,“ domnívá se vědkyně. Maherová dále vysvětlila, že výrazně snazší bude hypotézy z výzkumu studovat na dětech, které nejsou vystaveny tolika faktorům, které způsobují tento typ onemocnění, jako je například alkohol. „Staly se takovými kanárky v dole,“ vysvětluje profesorka.
„Znečištění ovzduší je spojeno s mnoha zdravotními riziky a stále více důkazů naznačuje, že to zahrnuje i riziko vzniku demence a podobných onemocnění. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, než můžeme říci, že znečištění přispělo k rozvoji těchto nemocí u dětí,“ řekla Guardianu ředitelka výzkumu ve společnosti Alzheimer’s Research UK Susan Kohlhaasová.
Za každým osmým předčasným úmrtím v Evropě stojí znečištění životního prostředí, zejména vzduchu. V září zveřejněné zprávě o tom informovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která vycházela z dat Světové zdravotnické organizace (WHO). Počet předčasných úmrtí ve světě kvůli znečištění se pak pohybuje okolo čtyř milionů.
Mezinárodní den Alzheimerovy choroby
Mezinárodní den Alzheimerovy choroby připadá každoročně na 21. září.
Cílem dne je zvýšit povědomí široké veřejnosti o této závažné nemoci, která způsobuje postupný pokles kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku.
Bývá jednou z nejčastějších příčin demence, která vede k závislosti nemocného na každodenní pomoci další osoby. Nemoc postihuje především pacienty v pokročilém věku, může však postihnout i mladší jedince.
Světový den Alzheimerovy choroby připadá na 21. září a celosvětově se rok od roku těší stále větší pozornosti. Problematika této choroby však nespočívá pouze v její úspěšné léčbě, ale také v tom, jak jejímu propuknutí úspěšně předejít, což je často opomíjeno.
Nezřídka kdy se také zapomíná na fakt, že nemoc se netýká pouze seniorů, ale také o poznání mladších ročníků, pro které je znalost účinné prevence stěžejní.
Centrum podpory veřejného zdraví se proto pod hlavičkou Státního zdravotního ústavu rozhodlo v tento den uspořádat akci, jejímž posláním bude seznámit širokou veřejnost s možnostmi prevence tohoto zákeřného onemocnění.
Akce s názvem „Pochodem proti Alzheimeru“ se bude konat v městském parku Stromovka a začne shromážděním účastníků v prostorách nádvoří Planetária Praha v 18:00. Následovat bude úvodní slovo a zahájení průvodu. Vycházkovým tempem se vydáme po okruhu dlouhém cca 2,5 km.
Pochod samotný má znázorňovat ukázku jednoduché pohybové aktivity, která nás nestojí téměř nic, ale jako jedna z metod účinné prevence proti tomuto onemocnění, je k nezaplacení.
V průběhu trasy návštěvníci obdrží dárkem plátěné tašky s tématikou akce, které budou obsahovat informační materiály týkající se prevence Alzheimerovy choroby a volné vstupenky na film Noční obloha 8K, jehož promítání bude součástí doprovodného programu.
Pochod bude zakončen opět na nádvoří planetária, odkud se návštěvníci budou moci přesunout do vestibulu, kde bude zdarma ke zhlédnutí stálá astronomická výstava.
V 19:15 začne v promítací kopuli další doprovodný program, který se bude skládat z krátké přednášky na téma Alzheimerova choroba a prevence, následovat bude promítání filmu planetária a nakonec návštěvníci obdrží symbolický dárek – svítící náramky, které budou znázorňovat funkční, tedy svítící, neuronovou síť – zdravý mozek, a které jim posvítí na cestu nočním parkem domů.
Zdroj: http://www.szu.cz/21-zari-mezinarodni-den-alzheimerovy-choroby; http://www.szu.cz/svetovy-den-alzheimerovy-choroby-pochodem-proti-alzheimerove
Alzheimer. Nemoc, o níž se nemluví, ale které přibývá
Připojte se ke Světovému dni boje proti Alzheimerově choroběAkcí „Pohybem a hrou proti Alzheimerově chorobě“ se Liberecký kraj připojí k Světovému dni boje proti Alzheimerově chorobě, který připadá právě na 21. září.
V Liberci bude program zaměřený na osvětu v oblasti prevence tohoto onemocnění probíhat od 10:00 do 17:00 hodin a zúčastnit se ho může každý.
Od Severočeského muzea k dětskému koutku v Lidových sadech povede vyznačená trasa, na níž bude připravena pestrá nabídka pohybových aktivit, procvičování paměti, např.
luštění různých přesmyček, možnost orientačního vyšetření krevního tlaku, podkožního tuku nebo diskuze o odvykání kouření. Krajský úřad Libereckého kraje, odbor zdravotnictví, se tak akcí připojí k městům Praze, Jihlavě, Plzni a FrýdkuMístku, která akci podpořila.
Ve věkové kategorii nad 70 let je pět procent nemocných, nad 75 let trpí nějakou formou demence každý desátý člověk, u lidí nad 90 let jich je dokonce polovina. „Není to jen tím, že populace stárne. Skutečně přibývá i případů nemoci.
Nevíme proč, ale zatímco před deseti lety bylo nemocných mezi 65 až 70 lety pět procent, dnes je to už sedm. Stárnou bohužel i silné poválečné ročníky, takže do budoucna to bude opravdu velký problém,“ říká primářka Jitka Čulíková.
Nemoc má několik fází, je krutá jak k nemocnému, tak i k jeho okolí. „Nevíme, co přesně se odehrává v nemocném. Nemocní mají problémy s vyjadřováním. Ale i když se v pokročilejší fázi někdy chovají jako děti, stále musíme ctít jejich osobnost, inteligenci a důstojnost, i když je to někdy velmi těžké,“ upozorňuje lékařka.
Pro nemocného je nejkrutější ta, kdy se střídají okamžiky jasného rozumu a kdy si sami uvědomují, že přijde zlom, kdy nebudou vědět kdy, kde a s kým jsou.
Demenci často provází vzdor až agrese, kdy nemocný vyžaduje veškerou pozornost a okolí dostane do fáze, kdy svým nejbližším, často tomu, s kým je v nejužším kontaktu, nevědomky ubližuje.
„Moje sestra často plakala a ptala se: Proč mi to ta maminka dělá,“ svěřuje se lékařka.
Alzheimerova choroba Jde o neurodegenerativní onemocnění, při kterém dochází k nevratným změnám na mozku a poklesu takzvaných kognitivních funkcí myšlení, paměti, úsudku. Nemoc je nevyléčitelná, lékaři však dokážou zpomalit její průběh.
Přesná příčina není známá, mezi rizikové faktory patří věk a dědičnost. Může to být ale i nadváha a špatný krevní oběh. Onemocnění postihuje hlavně starší osoby, výjimečně je ale může dostat (zejména zdědit) i mladý člověk.
Choroba dostala jméno po německém lékaři Aloisi Alzheimerovi, který ji v roce 1907 jako první popsal.
„Musíme si stále opakovat, že to nedělá maminka, ale ta nemoc. A tuhle pravdu musíte s největší pokorou přijmout. Když to nepřijmete, tak se utrápíte. Z vlastní zkušenosti ale vím, jak je to těžké, ráno jsme plni dobré víry, v poledne už se musíme obrnit trpělivostí a laskavostí, odpoledne se snažíme udržet, ale stalo se, že jsem k večeru sama vybouchla,“ popisuje vlastní zkušenost.
Pro okolí, rodinu, je zase těžké připustit si, že se jim blízký člověk ztrácí, ačkoliv je stále s nimi.
Aby se nemoc se všemi projevy dala zvládnout, je podle ní nezbytné, aby se v rámci rodiny v péči střídali. „Myslet si, že se to dá zvládnout jedna ku jedné, tedy na jednoho nemocného jeden pečující, je nesmysl a pokud chceme chránit zbytek rodiny, je to falešné zakrývání skutečnosti.
Pokud jsou v rodině dobré vztahy, musí se semknout a pečujícímu pomáhat. Třeba v tom, že ho nechají den, dva v klidu vyspat. Nemocní totiž často trpí nočním neklidem.
Když nikdo nebude pečovat o pečujícího, tak může sám onemocnět nebo se zhroutit a s ním se zhroutí i zbytek rodiny, protože najednou nebude řešit jednoho, ale hned dva lidi.
My jsme se třeba střídaly se sestrou, já jezdila na víkendy a ona se svěřila, že v pátek jí bylo dobře, protože věděla, že si dva dny bude moci konečně odpočinout. Ta péče je nesmírně náročná a člověk, na němž leží, musí vědět, že přijde okamžik, kdy ho někdo vystřídá, jinak to dlouhodobě není možné zvládnout,“ zdůrazňuje lékařka.
MUDr. Jitka Čulíková Primářka Centra doléčování a rehabilitace (CEDR) Nemocnice Jablonec. Působila také jako lékařka na chirurgii a oddělení ARO. Přední odbornice na gerontologii a paliativní péči. Stála u počátků hospicové péče v Libereckém kraji. Na téma demence a péče o nemocné přednáší.
V kraji je na šest tisíc nemocných a jen 406 lůžek. Čeká se i pět měsíců
Domov seniorů v libereckém Františkově získal od České alzheimerovské společnosti certifikát Vážka. Uděluje se zařízením s kvalitní péčí o lidi s demencí. V Libereckém kraji je jediný s tímto označením.
Podle statistik je v Libereckém kraji 11 domovů se zvláštním režimem, které mají 416 lůžek pro lidi se sníženou soběstačností zaviněnou chronickým duševním onemocněním nebo různým typem demencí včetně Alzheimerovy choroby. Demencí je v kraji postiženo odhadem asi 5 700 lidí. Pokud se rodina už nemůže o nemocného starat doma, čeká se na umístění v některém zařízení i pět měsíců.
Certifikát získala obě oddělení se zvláštním režimem a kapacitou 34 lůžek. Získaný certifikát může zařízení pomoci jejich počet rozšířit, to je však podle ředitele Jana Gabriela jen částečné řešení problémů. „Nejde ani tak o kapacitu, jako o personál.
S otevřenou náručí bych vítal každého zájemce,“ netají se ředitel, podle kterého je základním kamenem úrazu nedostatečné ohodnocení lidí v sociálních službách. „Je to psychicky i fyzicky náročná práce.
Nejde jen postarat se o základní hygienu a výživu, je to i péče o duši, pacientům se musíte věnovat i po této stránce,“ shrnuje ve zkratce dvanáctihodinové služby, které podle něj mohou vykonávat jen lidé, zpravidla ženy, které v této práci nacházejí naplnění.
„Potřebovali bychom i muže, ale za dvanáct, třináct tisíc hrubého je těžko seženete,“ dodává ředitel.
Získaná certifikace je tak pro zaměstnance podle Gabriela jednou z forem odměny a společenského ocenění jejich práce.
Domov od 1. října začne poskytovat další službu. Otevře kontaktní místo pro rodiny, jejíž člen má Alzheimerovu nemoc či jiný typ demence.
Tam získají příbuzní pacientů všechny potřebné informace, týkající se péče, ale dozvědí se například i to, kam by mohli svého nemocného člena rodiny umístit, když už se o něj nedokážou postarat.
Od listopadu by se tu lidé také mohli otestovat, zda případné problémy s pamětí nejsou počátečními příznaky nemoci.