Ministerstvo varuje před pečicím papírem

Zobrazit recept Tisk receptu

Vzpomínám na svou první návštěvu Paříže. Na ty úžasné pekárny, které se nacházely snad na každém rohu.

Nikdy jim nešlo odolat a já tak vždy musela alespoň letmo nakouknout, co se v nich skrývá.

Nespočty voňavých francouzských baget, koláčů či drobného pečiva na mě koukali pěkně vyskládané za pultem i v regálech celého pekařství. Člověk snad ani nevěděl co zvolit, i přesto pro mě byla volba pokaždé jasná:

„un croissant au beurre s’il vous plaît“

Nic lepšího, než čerstvě upečený máslový croissant totiž na snídani ani není!

Croissant je vynikající volbou na chutnou snídani. Ve chvíli, kdy však ochutnáte ten z kvalitní pekárny, nebo ten právě doma připravený, ke koupi jeho příbuzného z obchodu již nikdy nepřistoupíte. Poctivě připravený croissant je totiž dokonalost sama. Má to však jeden háček.

Ne v každé pekárně, je vážně tak dobrý a pokud budete chtít přistoupit k jeho přípravě doma, musíte si na něj udělat dostatek času a s těstem si trochu pohrát.

Dnes bych Vám však chtěla trochu této francouzské atmosféry přinést i do vašich domovů, a proto jsem připravila velmi podrobný recept i s fotopostupem na pravé croissanty tak, aby pro Vás jejich příprava byla co nejsnadnější. Pustíte se do toho semnou?

Ještě než se pustíme do samotné přípravy těsta ráda bych se zaměřila na tři nejčastější otázky, které při přípravě croissantů vyvstávají.

JAKÉ TĚSTO NA PŘÍPRAVU CROISSANTŮ POUŽÍT (LISTOVÉ NEBO PLUNDROVÉ)?

Princip máslového těsta, které se používá na croissanty, spočívá v přípravě plundrového těsta, tedy těsta kynutého a máslového obdélníku, kde se takový obdélník položí na vyválené máslové těsto a obě tyto vrstvy se společně překládají. Díky tomu vzniká vrstvené těsto podobné těstu listovému jen s tím rozdílem, že těsto na croissanty je na rozdíl od listového těsta tvořeno z těsta kynutého. Je tak ještě vláčnější a nadýchanější než těsto listové.

DROŽDÍ SUŠENÉ NEBO ČERSTVÉ?

Jelikož se jedná o přípravu kynutého těsta, budeme zde používat droždí, a tak vyvstává otázka, jaké droždí použít, zda čerstvé nebo sušené. Tentokrát nechám volbu na Vás. Croissanty mám vyzkoušené z obou droždí. Příprava těsta z droždí sušeného je za mě však lepší ze dvou hledisek.

Jednak nemusíte předem zadělávat kvásek, což Vám práci ulehčí a současně díky tomu, že se sušeným droždím těsto trochu jinak pracuje, je pevnější a kynutí není tak rychlé, je pro mě práce s ním pohodlnější. Každý však na to může mít jiný názor. Vyzkoušejte obě varianty a uvidíte sami, se kterým těstem se Vám bude pracovat lépe.

Následující návod je koncipován pro sušené droždí.

JAK SI ROZPLÁNOVAT ČAS?

Příprava croissantů je časově náročná, a proto je dobré si před jejich přípravou vše dobře rozplánovat. Níže se můžete inspirovat dvěma postupy přípravy.

Croissanty hotové večer: v 8:00 zadělám těsto a ve 20:20 mám hotovo

(8:00 vypracuji těsto, 8:30 vypracuji máslovou placku, 9:15 těsto a máslovou placku spojím a vyválím, 10:30 2. válení, 11:45 3. válení, 13:00 4.

válení, 19:00 tvarování croissantů (nyní je před kynutím můžete vložit do mrazničky a upéct kdykoliv si vzpomenete nebo pokračovat dále a upéct ještě dnes), 20:00 pečení croissantů, 20:20 hotovo)

 Croissanty ráno upečené: v 15:00 zadělám těsto a v 8:50 mám hotovo

(15:00 vypracuji těsto, 15:30 vypracuji máslovou placku, 16:15 těsto a máslovou placku spojím a vyválím, 17:30 2. válení, 18:45 3. válení, 20:00 4. válení, 7:00 tvarování croissantů, 8:30 pečení croissantů, 8:50 hotovo)

• 560 g hladké mouky
• 200 ml vody
• 150 ml mléka
• 30 g másla
• 60 g krupicového cukru
• 7 g sušeného droždí nebo 18 g čerstvého droždí
• špetka soli

Na proložení těsta

• Jako první si připravíme kynuté těsto. Hladkou mouku promícháme se solí a poté je prosejeme do větší misky. Uprostřed uděláme důlek, do kterého nasypeme cukr a nalijeme vlažnou vodu i mléko (Je dobré, aby mléko i voda byly vlažné, ne teplé. Teplé tekutiny by mohly zahubit kvasnice. Příliš studené tekutiny by naopak mohly být příčinou toho, že těsto bude kynout příliš pomalu.). Nyní do mléka nasypeme droždí a v tekutině jej lehce rozmícháme. Přidáme na menší kousky nakrájené máslo, suroviny promícháme a vysypeme na pracovní plochu, kde z nich vypracujeme hladké, kompaktní těsto. Těsto vložíme do misky, kterou přikryjeme mikroténovým sáčkem a necháme jej kynout 1 hodinu v lednici.
• Zatím co těsto kyne, připravíme si máslový obdélník. Nejprve si připravíme dva pláty pečicího papíru. Kostku lehce změklého másla nakrájíme na menší stejně velké dílky, které doprostřed pečicího papíru naskládáme tak, aby zaujímaly tvar obdélníku. Máslo přikryjeme druhým plátem pečicího papíru a vyválíme jej na 0,5 cm silně, přičemž se stále snažíme držet tvar obdélníku a jeho rovné hrany. Máslo dobře zabalíme a vložíme do lednice na rovnou podložku tak, aby se plát nekroutil. Zde jej necháme 30 minut odpočinout.
• Vykynuté těsto vyndáme z lednice a vyválíme jej do tvaru obdélníku na tloušťku 1 cm (Mělo by mít oproti máslové placce dvojnásobnou velikost.). Máslovou placku položíme doprostřed těsta diagonálně a zabalíme ji jako obálku. Nyní těsto válečkem opatrně vyválíme (Vyvalujte jej lehce jemným a opatrným tlakem tak, aby se Vám máslo v těstě rozválelo, ale současně nepotrhalo.). Když je těsto tlusté zhruba 1 cm, přeložte jej po delší straně na třetiny, vložte do sáčku, aby neosychalo a nechte v lednici 1 hodinu kynout.
• Vykynuté těsto vyndáme z lednice a necháme jej 5 minut odpočinout na lince, aby lehce povolilo, poté jej otočíme o 90 ° a opět opatrně vyválíme na 1 cm silně. Znovu jej přehneme po delší straně na třetiny. Opět ho vložíme do sáčku a necháme 1 hodinu kynout v lednici. Tento proces opakujeme ještě dvakrát. Poté necháme těsto kynout v lednici 6 -12 hodin.
• Vykynuté těsto vyválíme na dlouhý šál, který bude zhruba 25 cm široký a 0,5 cm silný. Šál rozkrájíme na hubené, ale dlouhé trojúhelníky, jejichž základu nakrojíme 1,5 cm hluboko (Díky tomu se croissanty dobře tvarují.).
• Z každého trojúhelníku zarolujeme croissant jako rohlík od základny směrem po špičku. Základnu díky nakrojení můžeme pohodlně na začátku rolování lehce roztáhnout do stran, aby konce croissantu byly zatočené.
• Takto vytvarované croissanty poskládáme na dva plechy vyložené pečicím papírem s dostatečným rozestupem (Během pečení totiž nabydou jednou tak velké velikosti.). Poté necháme připravené croissanty 1,5 hodiny kynout.
• Vykynuté croissanty pomažeme rozšlehaným vejcem a pečeme v troubě vyhřáté na 200 °C zhruba 15 – 20 minut.

Těsto na croissanty si můžete připravit kdykoliv předem. Syrové croissanty nechte zmrazit  a poté je můžete upéct až na ně dostanete chuť. Je to nejjednodušší varianta jak si dopřát čerstvé croissanty kterékoliv ráno. Stačí dodržet jen několik zásad.
Těsto v poslední fázi kynutí, tedy po 6-12 hodinách kynutí vyválejte, vytvarujte na croissanty a ještě před závěrečným kynutím zamrazte (Vyskládejte je na mřížku, na které je nechte 30 minut zamrazit, poté je z mřížky sundejte a přendejte do sáčku.). Takto je můžete upéct kdykoliv se vám zachce. Stačí je 2 hodiny před pečením vyndat na plech vyložený pečicím papírem a až poté upéct.  

Případ pečicího papíru. Jak chemické látky (ne)otravují náš život

Obavy ze zdravotních rizik pečicího papíru vycházejí z toho, že se do něj přidávají různé látky, aby nepropouštěl tuk a vodu a těsto se na něj nelepilo. Dnes se nejčastěji používá silikon, v minulosti to byly i takzvané perfluorouhlovodíky (PFC).

Licence | Volné dílo (public domain)

Pečicí papír je příkladem jednoduchého a levného výrobku, který nám usnadňuje a zrychluje práci v domácnosti. Čas od času se ale objevují zprávy, že jeho používání je zdravotně rizikové. Kolik je na takových zvěstech pravdy? Krátce je možné říci, že většina pečicích papírů zdraví škodlivé látky neobsahuje. Spotřebitelský časopis dTest k tomu vydal před Vánoci zprávu, ve které je uvedeno: „Na internetu se objevují zvěsti, že se z papíru na pečení v troubě uvolňují nebezpečné látky. Tato tvrzení nejsou založena na žádných testech ani odborných studiích. Papír na pečení neskýtá zdravotní rizika, ale může se při nadměrné teplotě vznítit.“ Obavy ze zdravotních rizik pečicího papíru vycházejí z toho, že se do něj přidávají různé látky, aby nepropouštěl tuk a vodu a těsto se na něj nelepilo. Dnes se nejčastěji používá silikon, v minulosti to byly i takzvané perfluorouhlovodíky (PFC). Silikony byly po dlouhou dobu považovány za toxikologicky neškodné, alespoň pro člověka. To dnes ale již nelze říci bez omezení. „Silikon může obsahovat rezidua stavebních jednotek siloxanů, které mohou migrovat z daného výrobku do potraviny. Dostupné studie zatím neprokázaly jednoznačné zdravotní efekty spojené s jejich příjmem z potravin,“ uvádí vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy na Vysoké škole chemicko-technologické Jana Pulkrabová. Podle zprávy rakouského Spolkového úřadu pro životní prostředí máme málo informací o zdravotních účincích siloxanů, abychom mohli říci, že silikony jsou jako skupina nebezpečné, ale i bezpečné. Zatím se testovaly jen na zvířatech. V EU byl zatím klasifikován jako nebezpečný pouze jeden z nich, označovaný jako D4. V testu výrobků pro snadnější pečení, které v roce 2012 provedla ekologická organizace Arnika, nebyla zaznamenána přítomnost PFAS (perfluorované alkylované látky) v žádném z 11 vzorků papírů na pečení. Stopy perfluorovaných sloučenin byly ale nalezeny v některých papírových košíčcích na muffiny.

Licence | Volné dílo (public domain)

Přístup k silikonům ilustruje, jak se s účinky chemických látek na zdraví potýkáme. Řadu let prostě nevíme, jaké jsou jejich skutečné účinky. Čekáme, až se projeví. Pokud zůstaneme u příkladu pečicího papíru, tak dnes používané silikony nahradily dříve přidávané perfluorované sloučeniny. O těch dnes po letech používání víme, že jsou pro zdraví velmi rizikové. Podle neziskové organizace Arnika nejsou toxické účinky u lidí příliš známy, ale z pokusů na zvířatech vyplývá, že po expozici dochází k poškození žaludku, jater a narušení rovnováhy hormonů štítné žlázy. U některých z nich byly prokázané karcinogenní vlastnosti, jsou také podezřelé z narušení působení hormonů nebo negativního vlivu na zdravý vývoj dětí u těhotných žen. Dobrá zpráva je, že od používání perfluorovaných sloučenin ve výrobcích, které přicházejí do styku s jídlem, se upouští. Zdravotní rizika těchto látek jsou již poměrně dobře známá a zároveň jsou k dispozici alternativy, kterými je můžeme nahradit. Z tohoto hlediska ale může být problematická recyklace, která v oběhu udržuje látky, které dnes již z různých důvodů používat nechceme. V testu výrobků pro snadnější pečení, které v roce 2012 provedla ekologická organizace Arnika, nebyla zaznamenána přítomnost PFAS (perfluorované alkylované látky) v žádném z 11 vzorků papírů na pečení. Stopy perfluorovaných sloučenin byly ale nalezeny v některých papírových košíčcích na muffiny. Letošní rok chystá Arnika nové velké testování, které se zaměří na celou skupinu perfluorovaných a polyfluorovaných látek. Jeho výsledky budou koncem roku 2020. „Mohu potvrdit, že perfluoralkylované látky (PFAS) se do různých typů materiálů přicházejících do styku s potravinami, jako je například pečicí papír, přidávají. Toto je přehledně shrnuto i v nedávném stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin,“ napsala nám Jana Pulkrabová z VŠCHT. Impregnace perfluorovanými sloučeninami (PFC) je problematická proto, že z obalů se tyto látky mohou uvolňovat do jídla a s ním putovat do těla. Proto je použití některých perfluoralkyovaných látek omezeno a zakázáno. Uvedeny jsou například i na seznamu škodlivých látek Stockholmské konvence. Nejbezpečnější způsob, jak se vyhnout perfluorovaným látkám, je nekupovat nepromokavé oblečení s voděodolnou vrstvou jako je goretex či podobné aplikace, teflonové pánve apod. Řada evropských výrobců dnes aktivně tyto látky opouští a svůj výrobek označuje jako PFCs-free. Takové výrobky je dobré kupovat.

Licence | Volné dílo (public domain)

Špatná zpráva je, že z výrobků, které nejsou potraviny, se nedozvíte jejich složení, a tedy ani informaci, zda obsahují látky, které mohou být pro zdraví rizikové. „Spotřebitel nemá jednoduchou možnost dozvědět se, jaké látky jsou v pečicím papíru obsažené. Výrobky nemusejí obsahovat informace o složení, zejména o chemických látkách v nich obsažených,“ uvádí Karolína Brabcová z Arniky, která se chemickými látkami v prostředí dlouhodobě zabývá. „Tato povinnost je pouze u kosmetiky, potravin, léčiv a výrobků označených jako chemické směsi, což jsou čisticí prostředky, barvy, lepidla a podobně,“ vysvětluje Brabcová. Výrobci ale mají možnost na výrobku uvést informaci, že výrobek žádné perfluorované sloučeniny neobsahuje (označení PFC free). Z námi náhodně vybraných papírů na pečení tuto informaci ale neuváděl ani jeden. Zeptali jsme se tedy na složení výrobku několika společností, pod jejichž značkou se u nás pečicí papír prodává. Společnost Alufix nám odpověděla, že nejsou výrobcem papíru a jeho přesné složení tedy neznají. „Skupina Alufix pouze z velkých rolí pečicího papíru vyrábí a balí výrobky pro domácnosti a pro komerční spotřebitele. Přesné složení pečicího papíru nemáme k dispozici,“ stojí v odpovědi Aloise Pěkného, jednatele společnosti Alufix Bohemia. Od koho Alufix papír kupuje, je ale důvěrná informace. Chcete ekologicky šetrnou dovolenou? Vůbec to není jen o letence „Výrobce má povinnost na dotaz sdělit, zda výrobek obsahuje tzv. látky vzbuzující mimořádné obavy, mezi něž patří i PFOA a dalších asi 8 perfluorovaných látek,“ poradila nám Karolína Brabcová. Na takto formulovaný dotaz Alois Pěkný z Alufixu odpověděl: „Chtěl bych Vás ubezpečit, že ani naši zákazníci nemají informace o přesném složení pečicího papíru a tato povinnost nám jakožto jejich dodavateli ani ze žádného zákona nevyplývá.“ U výrobků, které nejsou jídlo, ale do styku s jídlem přicházejí, se musíme spolehnout na to, že na trh jsou puštěny jen výrobky pro zdraví bezpečné. „Vy jakožto zákazník a konečný odběratel máte právo pouze znát informaci, že výrobek, který jste si koupila, nikterak neohrožuje vaše zdraví, pokud jej používáte v souladu se všemi upozorněními a návody, které balení obsahuje,“ doplňuje Alois Pěkný s dovětkem, že látky vzbuzující mimořádné obavy pečicí papír Alufix neobsahuje. Ostatní výrobci či distributoři čeští či zahraniční se nám k dotazu nevyjádřili vůbec.

Jsou na trhu zdraví škodlivé výrobky?

Jak jsou spotřebitelé chráněni před tím, abychom nebyli vystaveni nebezpečným chemickým látkám? Jedním z největších zdrojů PFC v prostředí jsou podle ekologické organizace Arnika hasicí pěny používané pro hašení paliv. Hasicí pěny se používají i preventivně při hasičských cvičeních, proto v těchto místech podle Arniky dochází k největším únikům a znečištění.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Katja Schulz / Flickr „Spotřebitelé jsou chráněni legislativou – jednak evropským nařízením REACH a jednak POPs nařízením. Proces prokazování nebezpečnosti látek je ale bohužel zdlouhavý a trvá často desetiletí, než je jednotlivá látka zakázána,“ říká Karolína Brabcová. Toxické látky vyřazujeme z používání až poté, kdy je jejich toxicita prokázána. Tento proces ale může trvat 30 nebo 50 let, během kterých testujeme, zda má látka zdraví škodlivé účinky. Když si zhruba po třiceti letech ověříme, že je látka opravdu zdraví škodlivá, nahradíme jí jinou, s podobnými vlastnostmi. Těmi pozitivními, ale často i těmi negativními.

Dodržujeme princip předběžné opatrnosti?

„Už od roku 1951 firma DuPont testovala toxicitu perfluorovaných látek a 50 let výsledky tajila. Později se ukázalo, že tyto látky jsou teratogenní, karcinogenní a jsou to i endokrinní disruptory.

A teprve před několika lety se jedna z těchto látek (PFOA) nahradila za jiné, které bohužel mají velice podobné vlastnosti,“ uvedl na prosincové přednášce Zpráva o stavu planety Tomáš Cajthaml z Karlovy univerzity.

Podle Tomáše Cajthamla tak obcházíme princip předběžné opatrnosti, který má zajistit, že do životního prostředí neuvolňujeme nebezpečné látky. „V podstatě nelze než souhlasit, a to i když se situace významně zlepšila.

Máme přísnější normy a testy, ale často nemusí být, i z časového hlediska, dostatek údajů pro jednoznačné rozhodnutí,“ odpovídá na naši otázku na porušování zásady předběžné opatrnosti Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu.

„Jenom bych zde asi nemluvil o přímé (akutní) toxicitě, ta je v podobných případech známá, ale o vyhodnocení a interpretaci zdravotních rizik a rizik pro životní prostředí (včetně potenciálních). Přesněji řečeno o získání dostatečných podkladů pro takové vyhodnocení. To vždy trvá dlouho.

A musí se získat potřebná úroveň jistoty pro konečné rozhodnutí,“ dodává Bohumil Kotlík. „Perfluorované látky používáme masově od 70. let. Důkazy o jejich toxicitě se od té doby množí exponenciálně. Po 20 – 30 letech jsme dokázali zakázat v Evropě jedinou, a to je PFOS. Další z nich, PFOA, je omezována, ale jen v některých aplikacích. Další stovky až tisíce perfluorovaných látek jsou stále na trhu,“ ukazuje Karolína Brabcová na příkladu perfluorovaných sloučenin, jak zdlouhavý je proces vyřazování chemických látek z použití.

Co mohu dělat, abych se perfluorovaným sloučeninám vyhnul?

„Spotřebitelům radíme, aby si nekupovali nepromokavé oblečení s voděodolnou vrstvou jako je goretex či podobné aplikace, teflonové pánve apod. Řada evropských výrobců dnes aktivně tyto látky opouští a svůj výrobek označuje jako PFCs-free. Takové výrobky je dobré kupovat. Nejlepší alternativou je pečicí papír nepoužívat vůbec – po staletí jsme si vystačili s pečením na plechu bez této pomůcky,“ doporučuje Karolína Brabcová. Perfluorované sloučeniny jsou skupina asi 4700 látek, které mají široké využití. Získaly přezdívku „věčné chemikálie“, protože jsou velmi stabilní, v přírodě se vůbec nerozkládají. Hromadí se v prostředí, popřípadě v organismu. Kontaminují půdu a vodní zdroje. Nejčastěji je najdeme v oblečení, které je opatřeno voděodolnou vrstvou. Do roku 2013 byla jedna z perfluorovaných látek, PFOA, používaná k výrobě textilie Gore-Tex. Dnes již existují úpravy textilu, které perfluorované látky nepoužívají. Velkým zdrojem perfluorovaných látek je teflonové nádobí – teflon je obchodní značka povrchové úpravy PFOA, kterou vyrábí globální chemický gigant Dupont. PFC jsou také ve voscích na lyže. Dodnes se perfluorované látky přidávají do obalů na potraviny, jako jsou papírové sáčky na popcorn, krabice na pizzu nebo obaly na fastfoodové jídlo. Jedním z největších zdrojů PFC v prostředí jsou hasicí pěny používané pro hašení paliv (ropy, benzínu, jiných chemických provozů). Hasicí pěny se používají i preventivně při hasičských cvičeních (na letištích či vojenských základnách). V těchto místech dochází podle ekologické organizace Arnika k největším únikům a znečištění, protože cvičení se konají i několikrát do roka a pravidelně se tak do prostředí dostávají kilogramy hasicích pěn. S nimi unikají tyto látky do vody a půdy. Podle zprávy americké organizace EWG uveřejněné 22. 1. 2020 jsou perfluorovanými sloučeninami kontaminovány všechny největší zdroje pitné vody v USA. Podle návrhu zprávy amerického ministerstva zdravotnictví by měl být bezpečný limit pro perfluorované sloučeniny snížen desetkrát. EPA (Environmental Protection Agency, Agentura na ochranu životního prostředí) a Bílý dům se podle agentury Reuters snažili, aby tato zpráva nebyla uveřejněna. V Evropské unii je zákaz perfluorovaných látek tématem jednání. V prosinci 2019 poslaly vlády Nizozemí, Dánska, Švédska a Lucemburska s podporou Norska dopis, kde navrhují jednat o zákazu celé skupiny perfluorovaných látek (perfluorinated alkylated substances, PFAS). Evropská chemická agentura tento postup podporuje. Ve Státech roste odpor proti účtenkám, zbytečným papírkům z pokladen reklama

Dýňová roláda bez lepku. Jak na ni poradí foodblogerka | Dobrá chuť

Jako malá jsem si v cukrárně nikdy nedávala nic jiného než ořechovou roládu. A to ještě jen jeden druh. Ostatní dorty mě nijak nelákaly. Je tedy pravda, že už je to nějaká doba a nabídka byla výrazně slabší a nudnější než ta současná. Nicméně ochutnat tehdy tuhle dýňovou roládu, měla bych nového jasného favorita.

TĚSTO

• 200 g dýně hokaido
• 4 vejce
• 80 g mandlové mouky
• 1 lžička perníkového koření nebo mleté skořice
• cca 30 g sladidla (med, kokosový cukr, datlový sirup, erythritol, xylitol aj. – konkrétní druh i množství zvolte podle vašeho výživového stylu)
• 50 g pekanů nebo vlašských ořechů
• 3 g prášku do pečiva (s vinným kamenem), nebo 2 g běžného

KRÉM

• 75 g másla
• cca 20 g sladidla (med, kokosový cukr, datlový sirup, erythritol, xylitol aj. – konkrétní druh i množství zvolte podle vašeho výživového stylu)
• pár kapek vanilkového extraktu, nebo zrníčka z 1/2 vanilkového lusku
• 200 g krémového smetanového sýru (např. Goldessa nebo Philadelphia)

Postup: Alespoň hodinu předem nechte v pokojové teplotě povolit máslo a krémový sýr, potřebné na krém.

TĚSTODýni zbavte semínek, nakrájejte na kostičky, nasypte na plech vyložený pečicím papírem a dejte péct do trouby předem vyhřáté na 170 °C. Pečte do změknutí, cca 20 minut. Nechte vychladnout. Dýni by se vypařením vláhy měla cca o třetinu snížit hmotnost. Oddělte bílky od žloutků. Upečenou dýni rozmixujte dohladka se žloutky, mandlovou moukou, kořením a zvoleným sladidlem.

Vaření jídla mě provází od dětství, bavilo mě už jako malou holku. Mé počátky ale nebyly o vaření zdravého jídla. Naopak. Ke kvalitní stravě jsem se musela prokousat hodně špatným jídlem. Následné zdravotní potíže a nadváha mě donutily podívat se na potraviny z nového úhlu. Začala jsem se v oblasti stravování vzdělávat. Zjišťovat, jaký dopad na mé tělo mají jednotlivé suroviny, objevila jsem nový svět vaření. Váha začala po mnoha neúspěšných pokusech výrazně klesat, zdravotní potíže zmizely. Dnes vím, že strava bez lepku, Paleo nebo Primal je pro mě správnou cestou. Není podstatné jakou “nálepku” stravování dáte. Není to dieta, ale důležitá pravidla a doporučení. Podstatné je, jak na mé tělo jídlo působí, jestli mi energii a zdraví dává, nebo bere. Více se dozvíte na webových stránkách.

Ručně vmíchejte rozdrcené pekany nebo vlašské ořechy (neměly by být v příliš velkých kusech, aby netrhaly těsto, spíše jako středně hrubý písek). Vypracujte do tuhého sněhu bílky a na závěr do nich zašlehejte prášek do pečiva.

Bílkový sníh po částech jemně zapracujte do dýňovo-ořechové směsi. Nadýchané těsto rozetřete do cca 1cm vrstvy na plech vyložený pečicím papírem. Snažte se vytvořit obdélník s rovnými stranami, aby se vám pak lépe dělala pravidelná roláda.

Plech vložte do trouby vyhřáté na 170 °C a pečte dozlatova cca 20 minut.

Po upečení těsto vyndejte z trouby, položte papírem nahoru na rozloženou bavlněnou utěrku a papír stáhněte. Plát nechte chvíli vydýchat a ještě teplý (ne horký) po délce stočte i s utěrkou do rolády. Těsto neutahujte, rolujte jen jemně a ne na těsno. Nechte zabalené zcela vychladnout.

KRÉMPovolené máslo v pokojové teplotě vyšlehejte dohladka se zvoleným sladidlem (pokud má hrubou strukturu, nejprve ho jemně umelte) a vanilkovým extraktem. Zašlehejte i krémový sýr.

ROLÁDAOpatrně rozbalte zcela vychladlý upečený plát a pomažte ho krémem. Na jedné kratší straně nechte pár centimetrů bez náplně. Těsto s krémem pevně po délce (směrem ke straně bez náplně) stočte do rolády. Zabalte do pečicího papíru a uložte na pár hodin lednice, aby krém ztuhl a roláda se zpevnila. Po vychlazení nakrájejte na plátky a podávejte.

TIPY: Protože v těstu chybí lepek, nemá takovou pružnost jako to z klasické mouky. Částečně lze tuto vlastnost „dohnat“ přidáním třeba psyllia nebo xantanové gumy. Osobně si ale raději dám nedokonalou roládu. Proto je v receptu nenajdete.

Abyste co nejvíce zabránili lámání upečeného plátu, snažte se dodržet několik kroků. Těsto příliš nepřepečte. Mělo by zůstat příjemně vlhké, ne úplně vysušené. Musí z něj jít ale snadno stáhnout pečicí papír.

Upečený plát zarolujte do utěrky ještě teplý. Tvar rolády jen naznačte, těsto do utěrky vyloženě neutahujte. Rozbalujte až po úplném vychladnutí. To bude díky zamotání trvat trošku déle, tak mějte trpělivost.

Pokud se vám těsto i přes veškerou snahu potrhá, nezoufejte. Jemnější praskliny se nenápadně zacelí po namazání krémem, takže si toho ve finále nikdo ani nevšimne.

V případě „totální katastrofy“ těsto rozdrobte a ve vrstvách s krémem jím naplňte skleničky. Nebo ho s krémem smíchejte, vytvořte kuličky, nechte vychladnout a obalte v čokoládě.

Vždy můžete předstírat, že to tak mělo být. 

Pokud si na roládu netroufáte, můžete připravit řezy. Upečený plát nezamotávejte. Přeřízněte ho napůl, pomažte částí krému, přiklopte druhou polovinou těsta a pomažte zbytkem krému. Navrch můžete udělat posypku podobnou té z mrkvových řezů nebo dýňové kešu bábovky.

Kromě mandlové mouky lze použít i jiné jemně umleté ořechy nebo třeba i slunečnici.

Dýni můžete nahradit mrkví. Jen ji před pečením nastrouhejte najemno.

Kromě krémového sýru a másla můžete náplň připravit třeba z tvarohu a našlehané smetany, z mascarpone nebo třeba i dohladka rozmixovaných kešu ořechů s troškou kokosového mléka.

Pokud budete najemno mixovat sladidlo do krému, pár gramů si ho nechte stranou na závěrečné poprášení rolády.

Vánoční perníčky bez cukru a lepku

Perníčky mají oproti jiným pochoutkám jednu výhodu navíc. Fantazii při jejich tvarování a zdobení se meze nekladou. Co si vymyslíte, to vytvoříte. A to ocení hlavně děti, které chtějí s přípravou vánočního „cukroví“ pomáhat.

Pokud jste se vydali cestou, kdy už nechcete mít nic společného s cukrem, určitě víte, že to rozhodně neznamená život bez dobrot. Jistě máte své osvědčené ingredience a recepty. A máte mezi nimi i recept na perníčky s polevou? Nemusí se ani blížit Vánoce a přijde vám vhod. Vyzkoušejte perníčky bez cukru a navíc bez lepku. Jsou snadné, zdravé a hlavně dobré.

Co potřebujeme

• 2¼ šálku mandlové mouky
• 1 polévková lžíce skořice
• 1½ lžičky mletého zázvoru
• ¼ lžičky mletého hřebíčku
• ¼ lžičky muškátového oříšku
• ½ lžičky prášku do pečiva bez lepku
• ⅛ lžičky soli
• Sladidlo, například stévie, kokosový cukr nebo xylitol
• 3 lžíce másla
• 1 velké vejce
• vanilkový extrakt

Pracovní postup

1. Smíchejte mandlovou mouku, skořici, mletý zázvor, hřebíček, muškátový oříšek a prášek do pečiva.
2. Rozšlehejte máslo, sladidlo a vanilkový extrakt a vmíchejte do směsi mandlové mouky s kořením, aby se vytvořilo těsto.

3. Udělejte z těsta kouli a nechte odpočinout 30 minut v chladničce.
4. Předehřejte si troubu na 180 °C.
5. Odpočaté těsto rozválejte mezi dvěma kusy pečicího papíru na tloušťku cca půl centimetru.
6. Vykrajujte své oblíbené tvary, vkládejte je na plech vyložený pečicím papírem.

7. Pečte v troubě 10 až 15 minut, dokud nejsou okraje do zlatova.

Teď už jen ozdobit polevou. Vyberte si, jestli máte raději polevu nanesenou na celý perníček, v tom případě zvolte citronovou, nebo raději vytváříte na perníčku vlastní ornamenty. To pak zvolte polevu bílkovou.

Pokud nemáte kornout na zdobení, ustřihněte malinký růžek mikrotenového sáčku. Jde to také.

Citronová poleva

• šťáva alespoň z jednoho citronu
• kokosový olej
• sladidlo
• sušené mléko

Poleva z bílku

• 1 bílek ušlehat vmíchat
• 1 lžičku citronové šťávy
• sladidlo podle chuti
• 4 lžičky kukuřičného škrobu

Jak perníčky bez cukru skladovat?

Je pravda, že tyto perníčky nejsou tak trvanlivé jako ty klasické s cukrem. V ledničce vydrží v pohodě týden, ale jestli je budete dělat s větším předstihem, uložte je do mrazáku. V pohodě si uchovají svou dobrou chuť.

Recept na perníčky bez cukru a lepku je jen jeden z nekonečné řady receptů na zdravé jídlo. Vydat se směrem, kdy vám cestou ke zdraví nehází cukr či lepek klacky pod nohy, za to stojí.

Pro někoho jsou bohužel tyto speciální recepty a specifické diety zdravotní nutností, protože mají diagnostikovanou nějakou formu potravinové intolerance.

Pokud se to týká právě vás, je dobré vědět, že Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra vytvořila Program podpory specifických diet, díky kterému můžete získávat finanční příspěvky na speciální potraviny.

Jídlo Jaro podle kalendáře přichází právě teď. Prognóza jarního počasí je zatím sice stále nejistá, ale příroda a my sami se začínáme probouzet ze zimní otupělosti a potřebujeme nový zdroj energie. Zdravý životní styl Jarní probouzení, protáhnutí, nabírání síly, zbavování se následků zimního útlumu. Rady od lékařky se hodí. Pohyb Doba covidová sportu a pohybu příliš nepřeje. Sportoviště, fitnessy či posilovny jsou zavřené. Co teď? Nepropadejte depresi. Nastupuje jaro a s ním se otevírá ta největší tělocvična. Venku, v přírodě. Tato tělocvična nabízí možnosti takřka neomezené.
Zdravé dítě

Kliničtí logopedi u dětí neřeší jen správnou artikulaci hlásek. Rodičům může být těžké vysvětlit, že někdy je třeba nechat dítě dozrát.

Pohled lékaře Chcete vědět o těle a nemocech více a v širších souvislostech? V novém seriálu „Od hlavy k patě“ probereme postupně všechny části těla a hlavní orgány. Podíváme se na jejich funkci a příznaky jejich poškození nebo nemoci. Před nemocemi nás tělo dokáže chytře varovat. Když těmto signálům porozumíme, můžeme daleko dříve zařadit zpátečku nebo společně s odborníky začít problém řešit. Pohled lékaře Hubnete? Dietujete? Dejte si pozor na to, aby vašemu tělu zejména v době pandemie nechyběly látky, bez kterých se naše imunita neobejde. V tomto miniseriálu vám připomínáme několik důležitých až nepostradatelných látek, které by vašemu tělu a zejména vaší imunitě mohly v době respiračních infekcí chybět.