Ministr zemědělství ukázal na devět potravin: Je to Klasa

Ceny potravin rapidně rostou. Částečně i kvůli tomu, že Česká republika není soběstačná a musí se spolehnout na dovoz. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že by se to v budoucnu mělo změnit.

Pane ministře, kilo paprik stojí 120 korun, ceny ovoce jsou o čtvrtinu vyšší než vloni, o vepřovém mase nemluvě. Budou dražší potraviny realitou, na kterou si budou muset Češi zvyknout?Výkyvy cen jsou způsobeny několika faktory.

Jsme závislí na dovozu ovoce a zeleniny ze zahraničí. Druhý faktor je, že ceny ovoce a zeleniny šly nahoru, protože kvůli koronaviru je nedostatek pracovníků a jsou komplikace při dovozu.

Pokud se nám povede investovat do ovocnářství a zelinářství, aby byla závislost na dovozu nižší, tak by ceny mohly být stabilnější.

Chceme snižovat uhlíkovou stopu, ale vozíme sem jablka z Chile

V rádiu běží reklama, ať Češi kupují regionální potraviny, že tím podpoří naše zemědělce a hospodářství. Španělská rajčata ale pořád stojí mnohem míň než ta česká, stejně tak jablka z Chile. Otázka konečné ceny je na řetězcích.

Neumím říct, za kolik se nakupují česká rajčata, ale lidé by kromě ceny měli vzít v potaz i to, že ta naše jsou čerstvější, kvalitnější a nejezdí přes půl Evropy. Spotřebitel by se měl zaměřit i na uhlíkovou stopu a na životní prostředí.

Chceme snižovat uhlíkovou stopu, ale vozíme sem zboží jako jablka z Chile.

K tématu

Spousta lidí by si možná ráda české potraviny koupila, ale zkrátka na to nemají, když stojí dvakrát tolik než potraviny z dovozu. Co s tím hodláte dělat? Snažíme se komunikovat s obchodními řetězci, aby podporovaly lokální produkci. Někdy se obchodníci ale chovají tak, že u potravin, o které je velký zájem, ceny zvyšují. Když někdo vycítí, že je zájem o české potraviny, tak může hnát ceny nahoru. Podporujeme propagaci regionálních potravin, na to jde ročně 30 až 40 milionů korun. Podporujeme Klasu, tam jde kolem 150 milionů. Podporujeme i prodej od farmářů, z toho důvodu jsme tlačili, aby se otevřely farmářské trhy. Snažíme se větší podporou pro zemědělce zlevnit výrobu, aby se závislost na dovozech snížila. Mělo by se to projevit během roku až tří let.

Jak zemědělce podporujete?Snažíme se vytvořit podmínky, aby zemědělci mohli investovat do pěstování ovoce a zeleniny. Vybrali jsme také chmel a brambory, což jsou naše tradiční plodiny. Například jablek se u nás vypěstuje řádově 70 až 80 procent, ale u konzumních jablek jsme pod 50 procenty.

Potřebujeme zvýšit produkci, abychom je vysázeli, a zároveň musíme mít zpracovatelské kapacity a sklady, abychom je měli kde nechat. Na rostlinnou výrobu jsme dali miliardu šest set milionů korun.

Podporujeme investice do chovu prasat a drůbeže, zároveň podporujeme zpracovatelský průmysl, ať to jsou jatka, nebo zpracovny mléka.

Často zaznívá, že stát podporuje velké zemědělce místo těch malých.Není to pravda. Pro malé a střední podniky jsme z celého balíku vyčlenili 600 milionů korun, velcí podnikatelé na tyhle peníze nedosáhnou. Zároveň se ale ti menší mohou hlásit i do programů na větší projekty.

K tématu

Budou se v Česku kvůli suchu pěstovat jiné plodiny než doposud?Tomu počasí se budeme muset přizpůsobit. Ale musíme především přizpůsobit krajinu a chování zemědělců. Převážná část si to uvědomuje, protože půda je pro ně výrobní prostředek. Udělali jsme spoustu opatření, to největší je změna výměry plochy jedné plodiny. Maximální výměra jednoho pole bude 30 hektarů místo nynějších 100 hektarů. Snížili jsme zdanění remízků, udělali jsme zjednodušenou výstavbu rybníků do dvou hektarů a do výšky hráze dva metry. Spustili jsme také pilotní projekt, kdy zemědělci v okolí Želivky dostávají náhrady, aby používali lepší technologie a míň pesticidů.

Takže když člověk poletí letadlem, neuvidí obrovské lány řepky, ale menší pole?Přesně tak. Místo stohektarového pole jedné plodiny pšenice tam budou tři různé druhy plodin, které se v různou dobu zasejí a sklidí, nebo mezi nimi budou pásy široké minimálně 22 metrů.

Jak to pomůže proti suchu?Toto samotné opatření nepomůže, musí to být celá škála opatření. Musíme zadržovat vodu v rybnících. Za rok jsme udělali v průměru každý den jeden rybník. Podporujeme odbahnění, nové rybníky, dáváme na to peníze. V krajině se sází stromy, vznikají nové remízky.

Podcenili stát a politici sucho? Nemělo se s opatřeními začít dřív?Nechci komentovat své předchůdce. Mohla se dřív podpořit stavba rybníků a výstavba vodárenských nádrží, kdokoliv také mohl omezit maximální výměru polí. Ten směr je dobrý, ale musíme zrychlit.

K tématu

Sám říkáte, že výstavba nádrží, které chystáte, bude trvat 15 až 20 let. Jak to tedy zrychlíte?Snažíme se dělat legislativní kroky, ve Sněmovně je zákon o liniových stavbách. Chceme, aby tam byla zařazena i vodní díla, kromě vodárenských přehrad a nádrží potřebujeme také převaděče vody na propojování vodárenských soustav. Letos jsme zahájili sedm pilotních projektů v hodnotě 700 milionů korun, abychom byli schopni převádět vodu z oblastí, ve kterých je vody dost, tam, kde je jí méně.

A to stačí?Musíme hlavně tlačit na zadržování vody v půdě a zabezpečovat pitnou vodu pro obyvatelstvo. Navrhujeme ústavní ochranu pitné vody. Nadřazujeme zájem pitné vody nad všechno ostatní.

Co ten zákon fakticky změní? Jak lidé pocítí, že bude voda chráněná v ústavě?Částečně to bude deklaratorní, že nám na vodě záleží.

Když se bude rozhodovat, jestli někde bude těžba štěrkopísku, nebo jestli tam budou vodní zdroje, tak pitná voda bude mít jednoznačně přednost. Teď tam ta nadřazenost není. Bude na to navazovat vodní zákon, který je ve Sněmovně.

Budou se moct přijímat opatření, jako když se přijímají v období povodní. Stejně tak se budou moct přijímat, když bude sucho.

Vybírat jídlo podle kalorií? Většina lidí volí raději podle ceny

Hlavní strana > Zdraví

21.02.2011 11:19

Lidé se při výběru jídla neřídí uváděnými kaloriemi, spíše hledí na původ a cenu potraviny. Například zveřejnění obsahu kalorií u jídel rychlého občerstvení nemá takový vliv na konzumenty, jaký se předpokládalo, tvrdí tým vědců z lékařské fakulty Univerzity v New Yorku.

Budete mít zájem:  Svatomartinská husa chce vhodné Svatomartinské víno

 Podle odborníků hrají důležitější roli zejména ochranné známky.Původně to měl být bič na obezitu, která se stává problémem ve Spojených státech i v Evropě.

Studie zveřejněná v časopise International Journal of Obesity však tvrdí, že  jen devět procent lidí stravujících se v rychlých občerstveních se při nákupu jídla nechalo ovlivnit uvedenými kaloriemi. Odpovědněji se zachovali dospělí, z nichž až 28 procent kvůli tomu měnilo objednávku.

Ovšem zkoumání pokladních lístků ukázalo, že v celkovém průměru počet spotřebovaných kalorií u dětí ani u dospělých prakticky neklesl.

Podle výzkumníků se zákazníci nechávají ovlivnit chutí jídla a hned poté jeho cenou. Důležitou roli při výběru potravin prý hrají i ochranné známky. Které se nejčastěji objevují v českých obchodech?

KlasaNárodní značka kvality potravin, kterou uděluje ministr zemědělství od roku 2003. V současné chvíli označuje

1347 produktů od 234 českých a moravských výrobců.

Vím, co jímMezinárodní značka, která garantuje, že potravina obsahuje určitý podíl látek, které bojují s civilizačními chorobami. Značka se na českém trhu objevuje od druhé poloviny roku 2010.

Česká kvalitaTento symbol byl zaveden vládou v roce 2002 a označuje nejen kvalitní potraviny, ale také výrobky. Značka tak zahrnuje například ekologicky šetrné výrobky, Czech Made, Bezpečné hračky či Zdravotně nezávadnou obuv.

BioTakzvaná biozebra označuje výrobky, které byly vypěstovány s ohledem na životní prostředí a bez chemických zásahů. Tuto značku uděluje od roku 2005 stát.

Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.

1

AKCR.cz › Zprávy › Potravinářství

30. 05. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Regionální potravina

České Budějovice 17. května 2018 – V Jihočeském kraji se už podeváté vybíraly „top“ výrobky, které ponesou na další čtyři roky značku Regionální potravina. Hodnotitelská komise ocenila dalších osm výrobků z jihu Čech. O značku zde letos soutěžilo 67 produktů od 20 výrobců. Největší zájem byl o kategorii Masné výrobky tepelně opracované, kde se utkalo 17 výrobků.

25. 05. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

Praha 24. května 2018 – Celkem 21 certifikátů Klasa získalo osm výrobců. Nabídka nově oceněných potravin je velice rozmanitá. Zavzpomínat můžeme na dětství v podobě oblíbené ruské zmrzliny a mnoho dalších, ať to jsou uzeniny, maso, mouka, zelenina nebo vynikající proteinová kaše.

17. 05. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Regionální potravina

Ústí nad Labem 15. května 2018 – V Ústeckém kraji mají Regionální potraviny žně už dlouhodobě.

Jedná se totiž o kraj, kde se o značku kvality v rámci celé České republiky uchází již tradičně největší počet výrobků. Letos jich bylo přihlášeno 208 od 42 výrobců.

Největší zájem byl v kategorii Pekařské výrobky, včetně těstovin. Ať je ale výrobků sebevíc, vítězem se může stát za každou z devíti kategorií jenom jeden.

17. 05. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Regionální potravina

Třebíč 11. května 2018 – V Kraji Vysočina se dnes již podeváté soutěžilo o Regionální potravinu. Za každou z devíti kategorií se vybíraly TOP výrobky výjimečných kvalit, které pocházejí svými surovinami i výrobou přímo z regionu. O značku se zde ucházelo celkem 66 produktů od 22 výrobců. Nejsilnější zastoupení měla stejně jako vloni kategorie Ostatní.

17. 05. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Regionální potravina

Plzeň 10. května 2018 – Již podeváté se v Plzeňském kraji soutěžilo o Regionální potravinu. Hodnotitelská komise dnes rozhodla, které další produkty získají punc kvality.

Na stupeň vítězů přivádí výrobky jejich výjimečná kvalita, výborná chuť a suroviny z daného regionu. O značku Regionální potravina se letos ucházelo 111 výrobků od 33 výrobců.

Největší zájem byl o kategorii Masné výrobky tepelně opracované.

17. 05. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Regionální potravina

Hradec Králové 4. května 2018 – Dosoutěženo, „dobojováno“! Královéhradecký kraj má devět nových přírůstků za Regionální potravinu. Letos se do soutěže o prestižní značku přihlásilo 25 výrobců se svými 87 výrobky. Nárůst za dobu trvání soutěže je enormní. Zatímco v roce 2010 soutěžilo 46 výrobků, letos je to téměř dvojnásobek.

02. 05. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

30.4.

2018 – Jednotná metodika testování dvojí kvality potravin i jednoznačný legislativní nástroj proti této nekalé praktice na úrovni Evropské unie (EU) byla předmětem Evropského fóra ke dvojí kvalitě potravin v Sofii v Bulharsku. Na tvorbě metodiky se aktivně podílí i experti z Ministerstva zemědělství, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

26. 04. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Regionální potravina

Příbram 25. dubna 2018 – Středočeský kraj se může pochlubit čerstvými vítězi letošní soutěže Regionální potravina. Odborná komiseocenila celkem 8 výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi ze středních Čech.

O tuto prestižní značku se zde letos ucházelo 76 produktů od 20 výrobců. Soutěžilo se v devíti kategoriích, jedna zůstala neobsazena. Nejsilnější zastoupení měly mléčné výrobky, do této kategorie bylo přihlášeno 19 výrobků.

20. 04. 2018 | Zprávy | Potravinářství

Liberec 17. dubna 2018 – Dnes začal devátý ročník soutěže o Regionální potravinu 2018. Prvním krajem, který otestuje místní výrobky, je právě Liberecký. O prestižní značku, která je synonymem kvality a poctivosti místních výrobců, se ucházelo celkem 90 produktů od 37 výrobců. Nejvíce přihlášených výrobků bylo stejně jako vloni v kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje.

19. 04. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

Praha 19. dubna 2018 – Čeští zákazníci už vědí, co je kvalita potravin. Kampaň boduje u spotřebitelů, pochvalují si ji obchodní řetězce a sklízí vavříny od samotných odborníků. Ukázaly to výsledky kampaně na podporu kvalitních potravin za poslední dva roky, které dnes prezentoval Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na tiskové konferenci.

18. 04. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Bio

18.4.2018 – Více než 4 miliard korun dosáhl v roce 2016 celkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývozu.

Z toho byla celková spotřeba biopotravin, včetně dovozu, v České republice 2,55 miliardy korun, což je proti roku 2015 nárůst o 13,5 procenta. Na konci roku 2016 bylo v Česku registrováno 603 výrobců biopotravin.

To je o 11,3 procenta více než v roce předchozím. Uvádí to Zpráva o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2016,…

18. 04. 2018 | Zprávy | Potravinářství | Kvalita

17.4.2018  – Tisková zpráva – Ministerstvu zemědělství se dnes v Bruselu podařilo po složitých vyjednáváních prodloužit o pět let stávající výjimku používání „rumového aroma“ do tradičního alkoholického nápoje typu Tuzemák pro výrobce lihovin.

17. 04. 2018 | Zprávy | Potravinářství

České potraviny čím dál častěji ochutnávají v cizině. Vyvážejí je tam řetězce jako Lidl či Penny

České potraviny míří do zahraničí také přes řetězec Penny. Jeho zástupce pro komunikaci Tomáš Kubík říká, že pro letošní rok by hodnota měla přesáhnout půl miliardy korun.

„Jedná se zejména o trvanlivé potraviny, uzeniny nebo krmivo pro domácí zvířata. V příštích letech očekáváme další navyšování tohoto objemu.

“

Ostatní řetězce, které jsou členy Svazu obchodu a cestovního ruchu – Ahold (Albert), Makro či Tesco – na otázky neodpověděly.

Fakta Co je to česká potravina?

Co je to česká potravina?

• Zvláště v minulosti se vedly spory o to, co je ještě česká potravina a co již není. Ministersto zemědělství proto v roce 2016 vydalo Pravidla pro dobrovolné označování „Česká potravina“ a použití loga (skládá se z vyobrazení české státní vlajky, pod níž je uvedeno slovní spojení Česká potravina). 
• • O Českou potravinu tedy podle těchto pravidel jde tehdy, kdy:
  • a) 100 % složek celkové hmotnosti nezpracované potraviny, vinařských produktů nebo mléka pochází z České republiky a prvovýroba, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky,
  • nebo
  • b) součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny jiné než uvedené v písmeni a) a výroba proběhla na území České republiky; přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek. 
  • V dalším textu se pak ještě blíže specifikují podmínky pro a) i pro b) plus výjimka z užití pro vinařské produkty.

• V současné době ministerstvo zemědělství zmiňuje nutnost změnit definici České potraviny, protože ta současná neodpovídá situaci na trhu: není dostatek suroviny. 

  Ministerstvo proto dává zatím do diskuse tento návrh: 

  Jako Česká potravina mohou být označeny výrobky, pokud:Pochází 100% z ČR u nezpracovaných surovin.U vícesložkových výrobků pochází 75 procent z celkové hmotnosti složek z ČR a jsou vyrobeny v ČR.

  Jsou výrobky z dovezených surovin, jako jsou čokoládové bonbony a čokoláda, čaje, káva, kávoviny, extrudované a pufované výrobky (rýžové) vyrobeny v ČR. 

• Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR

Dodat potravinám správný punc

Ministerstvo zemědělství prodeje prostřednictvím řetězců chválí. „Jakékoliv kroky a nástroje vedoucí ke zvyšování celkového objemu agrárního obchodu včetně odběru produktů od českých producentů vnímáme velmi pozitivně,“ uvedl mluvčí Vojtěch Bílý.  

Celkový vývoz potravin (bez nápojů) a živých zvířat rostl neustále od roku 2010 do roku 2015, kdy dosáhl téměř 142 miliard korun. Loni to bylo podle údajů Českého statistického úřadu necelých 140 miliard.

V kategorii nápojů a tabáku pak export roste od roku 2009 a loni se dostal na nejvyšší úroveň: téměř 37 miliard korun. 

Druhou stranou této mince je dostupnost českých potravin na tuzemských pultech. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza považuje podporu české produkce potravin za jednu z priorit svazu. „Mělo by se jednat především o ty potraviny, které prošly náročnými testy kvality a získaly některé z ocenění jako Klasa nebo Česká cechovní norma.“

Proto by byl Prouza rád, „kdyby čeští potravináři dokázali navýšit počet výrobků, které těmito testy projdou, alespoň o pět procent ročně“. 

Fakta Co jsou to cechovní normy

Co jsou to cechovní normy

• Systém českých cechovních norem je odpovědí výrobců potravin a nápojů a subjektů, v nichž se sdružují, na dlouhodobé připomínky odborné i spotřebitelské veřejnosti k neexistenci standardů kvality.Po zrušení závaznosti československých státních norem vzniklo faktické legislativní vakuum – tedy i prostor pro nepoctivé výrobce a zejména dovozce nebo prostě jen pro ty, kteří nevydrželi trvalý tlak obchodních řetězců na nesmyslné snižování ceny a začali pomalu měnit složení potravin tak, že nakonec zdevastovali pojem kvality potravin v naší zemi.
• Česká cechovní norma má být základní normou, která stanoví kvalitativní parametry potraviny, pro níž byla zpracována a z níž vyplývají nadstandardní parametry, kterými se daná potravina liší od jiných srovnatelných potravin uváděných na trh.Česká cechovní norma může být zpracována buď pro skupinu potravin vyráběných několika výrobci na území ČR, nebo i pro jednu konkrétní potravinu vyráběnou jedním konkrétním výrobcem, a to bez ohledu na velikost trhu, na který je potravina uváděna.
• Zdroj: Text na stránce cechovninormy.cz.

Ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna soudí, že je to reálný cíl, „protože čeští, moravští a slezští potravináři vyrábí vysoce kvalitní výrobky“. Zdůraznil rovněž, že komora chce nadále pokračovat v rozvíjení České cechovní normy, aby zahrnovala i další kategorie výrobků. 

Připomenul, že v současné době je asi 250 schválených norem, nějaké jsou v přípravě a držiteli je asi 880 potravin. „České cechovní normy vlastně přinášejí návrat k normám definujícím jasně kvalitativní parametry dané potraviny, které kdysi existovaly ve formě Československých státních norem, oborových nebo podnikových.“ Potravináři se mohou k normám přihlásit dobrovolně.

Na prodej kvalitních domácích potravin se v Česku zaměřuje například Asociace českého tradičního obchodu. Uvádí, že má na sedm tisíc prodejen a zhruba 25 procent trhu s potravinami. Vedle obchodníků jsou členy i čeští výrobci potravin. 

Asociace uvádí, že právě prodej kvalitních domácích potravin je jedním z hlavních rysů, kterým se tradiční obchodníci odlišují od zahraničních řetězců. Ovšem i zahraniční řetězce stále více zdůrazňují „českost“ potravin, které prodávají.

Fakta

• Vedoucí pozice patří na trhu rychloobrátkového spotřebního zboží hypermarketům. V roce 2018 se podle GfK podílely na výdajích 31,6 procenta. Oproti minulým letem ale ztrácejí (2017: 32,5 % / 2016: 33,0%).Druhou pozici si stále upevňují diskonty (letos 21,5 %, před dvěma lety 18,6 %). Třetí místo si udržují supermarkety, letos se dostaly na 17 procent.  S odstupem se drží malé obchody (10,9 %), specializované obchody (5,9 %) a drogerie (3,6 %). Necelých deset procent patří ostatním typům. 
• Zdroj: GfK, Spotřebitelský panel

Například řetězec Globus uvedl, že export potravin není jeho doména, ale naopak se soustředí na české dodavatele a české potraviny. „Česká potravina je pro Globus pojmem, který má v sortimentu velkou podporu,“ uvedla mluvčí firmy Rita Gabrielová.

Dodala, že na ni upozorňují v regálech vlaječky u potravin, které splňují kritéria ministerstva zemědělství, a také ji zmiňují letáky.

„Většina našich dodavatelů pochází z České republiky, celoročně spolupracujeme s více než pěti stovkami českých firem,“ dodala mluvčí.

Za další cestu považuje Prouza společnou propagaci potravin ze strany státu, potravinářů a obchodů. 

Jak uvedlo ministerstvo zemědělství, poskytuje dotace na zvýšení konkurenceschopnosti. „Míra podpory je pro letošní rok 35,2 procenta, což je nejvíce za poslední období a o tři procenta více než loni,“ uvedl mluvčí ministerstva Bílý. Podpořeno je podle něho 42 projektů celkem za 1,13 miliardy korun.

Ministerstvo také poskytuje dotace z Programu rozvoje venkova a dlouhodobě podporuje například značky kvality Klasa, Regionální potraviny či BIO.

Fakta

• KlasaPrioritou značky „Klasa“ je především nabízet spotřebitelům kvalitní potraviny, které vykazují výjimečné kvalitativní charakteristiky, jež zvyšují svou přidanou hodnotu a zaručují svou jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu.
• Regionální potravinaZnačku a uděluje ministerstvo zemědělství nejkvalitnějším zemědělským a potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Produkt musí být vyroben na území kraje, ve kterém bylo ocenění uděleno, a ze surovin dané oblasti.
• Česká potravinaLogem s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“ nebo jen slovy „Česká potravina“ si mohou potravináři dobrovolně označit své výrobky, pokud splní dvě základní podmínky, jde o místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin. Je to tedy značka odkazující na místo původu potraviny.
• Zdroj: Ministerstvo zemědělství 

Svaz obchodu zmiňuje i možnou podporu produkčních kapacit malých farmářů ze strany státu. „Ti často nemají kapacity na to, aby dodávali v dostatečném objemu a dlouhodobě zboží v příslušné kvalitě. V zájmu obchodu je, aby bylo k dispozici co nejvíce lokálních potravin, protože zákazníci o ně mají zájem, ale obchodu chybí dostatečně pestré zdroje těchto potravin s příběhem,“ řekl Prouza. 

Na tuto iniciativu má však potravinářská komora odlišný názor. „Úlohou regionálních producentů je především zásobovat lokální trh, ne celou republiku, jinak ztrácejí význam a svoji charakteristiku,“ uvedl Koberna. Dodal, že logická je nižší produktivita těchto výrobců i nižší objem – řada výrobků je zpracovávána ručně.

Fakta Národní značka kvality Klasa

Národní značka kvality Klasa

• Mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům uděluje ministr zemědělství od roku 2003 značku Klasa.Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky.
  1. Logo Klasa má sloužit spotřebitelům k lepší orientaci na trhu při rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami.
  2. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1015 produktů od 227 českých a moravských výrobců.
  3. Například v listopadu získalo značku Klasa devět výrobců s celkovým počtem 22 výrobků. 
  4. Seznam všech výrobků je zde. 

  V roce 2017 kontrolovala České zemědělská a potravinářská inspekce, zda výrobci dodržují požadavky, ke kterým se dobrovolně zavázali, aby získali značku Klasa. Ze 169 výrobků jich uspělo 167. 

Ministerstvo zemědělství uvedlo, že podpora malých farmářů je součástí zvýhodnění malých a středních podniků, jež uskutečňuje více resortů. „V oblasti legislativy jsou malí farmáři zvýhodněni ohledně administrativní zátěže.

Pro drobné zpracovatele jsou povoleny výjimky v oblasti označování výrobků, které je jednodušší.

V rámci Programu rozvoje venkova dosáhnou malí farmáři na dotační podporu při budování vlastních zpracovatelských kapacit,“ informoval Bílý.

Statistiky: 60 procent domácností nakupuje podle ceny

V posledních letech také roste počet Čechů, kteří upřednostňují při nákupech potravin a drogerie kvalitu. Jejich podíl se za posledních pět let zvýšil z 35 na 40 procent. Naopak podíl domácností, které preferují cenu nad kvalitou, v letech 2013–2018 klesl na 60 procent, vyplynulo ze šetření výzkumné společnosti GfK.

Ukazuje se také, že kupující byli ochotni zaplatit o něco vyšší ceny, než indikuje inflace. U potravin a nealko nápojů o čtyři procenta.

Projevuje se také fenomén on-line nákupů. Data GfK ukázala, že právě potraviny a nápoje se nejvíce „vzpírají“ prodeji přes internet. Výhradně on-line se jich prodá jedno procento. Obojím způsobem, například tím, že si zboží vytipovali na internetu a pak zamířili mezi regály, nakupovalo 8 procent oslovených. Celých 91 procent se spoléhá čistě na kamenné prodejny.

Společnost GfK zkoumala loni i letos strukturu nákupního košíku rychloobrátkového zboží. Ukázalo se, že dominují čerstvé a chlazené potraviny. Jejich podíl se letos oproti minulému roku zvýšil ze 46,9 na 47,7 procenta.

Na druhém místě se umístily nápoje (z 15,8 na 16 %), dále to byla drogerie (pokles z 9,4 na 8,6 %) a polotovary (z 9,0 na 9,2 %). Stagnoval podíl cukrovinek a snacků (6,8 %) a základních potravin (3,7 %). Osmiprocentní podíl připadal na ostatní položky.

Hra o slevy nabírá tempo

Šetření GfK ukázalo, že celých 51 procent výdajů, které české domácnosti utratí za balené potraviny, je za zboží ve slevových akcích. Na Slovensku je tento podíl 38 procent a v Německu jen 17 procent. Tento trend, který velmi vyhovuje zákazníkům, se však nelíbí ani svazu obchodu, ani ministerstvu zemědělství, ani obchodníkům, protože snižuje jejich marži.

Z údajů evropského statistického úřadu Eurostatu vyplývá, že Česká republika má šesté nejlevnější potraviny ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Ceny dosahují 84,5 procenta unijního průměru.

Ministr zemědělství Miroslav Toman se již dříve nechal slyšet, že by chtěl uzákonit, aby se potraviny v Česku nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však zrušit slevy jako takové.

„To je standardní marketingová věc. Chceme ve slevách udělat pořádek, aby spotřebitel věděl cenu zboží, aby nedocházelo k plýtvání potravinami. Nechceme potraviny zdražovat.

“ Podle něj ještě bude záležet na diskusi s obchodními řetězci.

 „Právní rámec podnikání musí být spravedlivý a férový pro všechny. Jen tak bude i nadále vítězem zákazník, který řadu let těží z toho, že díky silné konkurenci máme šesté nejlevnější potraviny v Evropě,“ uvedl Tomáš Prouza.

Fakta

• Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uskutečnila v roce 2017 celkem 45 530 vstupů do provozoven potravinářských podniků, provozoven společného stravování, celních skladů a internetových obchodů.
• Zjistila celkem 3184 nevyhovujících šarží potravin a ostatních výrobků, což představuje zhruba 15 procent hodnocených vzorků. Nejvíce nevyhovujících šarží inspektoři odebrali v maloobchodní síti – celkem 2583.
• Z hlediska země původu inspekce v loňském roce zjistila nejvyšší míru pochybení u potravin dovážených z tzv. třetích zemí, u kterých nevyhovělo požadavkům národních nebo evropských předpisů 27,6 % hodnocených šarží. U potravin původem ze zemí EU nevyhovělo 17 % kontrolovaných šarží, tuzemské potraviny nevyhověly v 9,9 procenta.
• Zdroj: SZPI