Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

V londýnském podniku The Berkeley Bar & Terrace má každý drink svůj příběh. Od ročníkového šampaňského zapomenutého ve francouzském sklepě přes slad, který následně zrál po generace, až po červené víno, které si po skleničce vychutnáte jen díky Coravinu. Každá z položek v nabídce je pečlivě vybrána s ohledem na svůj jedinečný charakter.

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Práce v gastronomii, a obzvlášť za barem, je vysilující a mnohdy stresující. Nedat najevo sebemenší únavu a celý večer zvesela šejkrovat jeden koktejl za druhým. Nad ránem pak bolí ruce, nohy i obličej. Co s tím? Řešením může být jóga. Díky ní si protáhnete svaly, a navíc napomůže vaší odolnosti vůči stresu a k psychické pohodě.

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Doufejme, že v tomto neutěšeném roce jsou Vánoce stále obdobím, na které stojí za to se těšit. Ačkoli je pravda, že klidu, nicnedělání a gauče jsme si již všichni užili až dosyta. I přesto ozdobte stromeček, udělejte horu bramborového salátu, napečte cukroví, uvařte vaječňák a namíchejte si drink od našich barmanů.

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Umami se dlouhodobě definuje jako pátá chuť. To je samozřejmě pravda, ale rozhodně ho necharakterizuje jen tento prázdně znějící termín. Ani přirovnání k sójové omáčce, potažmo k celé asijské kuchyni, není nejtrefnější. Takže co si pod pátou chutí máme představit? Kombinaci všech čtyř předchůdkyň dohromady nebo něco úplně jiného? S umami to není tak jednoduché.

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Rum se těší oblibě prakticky po celém světě. K jeho přednostem patří fakt, že svým konzumentům poskytuje až neskutečnou paletu vůní a chutí. Je to velmi rozmanitá kategorie, neboť každý rum je trochu jiný. Má svůj jedinečný charakter, který ovlivňuje nejen způsob výroby, ale také klimatické podmínky, půda a v neposlední řadě i oddaný přístup těch, kteří za jeho výrobou stojí.

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Ke znovuotevření gastronomických provozů došlo před více než dvěma měsíci, rozhodně to ovšem neznamená návrat k normálu.

I přes první nadšenou vlnu, kdy své oblíbené podniky přišli podpořit stálí hosté, provozovny v průběhu června hlásily, že jsou na nějakých 50 % tržeb ve srovnání s předchozím rokem. Ti úspěšnější pak na 70-80 %.

Ovšem panují také obavy, že to nejhorší teprve přijde. Zejména v Praze, kde se očekává, že její obyvatelé využijí první příležitosti metropoli opustit a užít si léto někde jinde.

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Se začátkem roku se pojí hodně předsevzetí. A touto dobou už většina ze zmíněných předsevzetí dávno vzala za své. Ovšem věřím, že pro velkou část populace jedno z předsevzetí platí každoročně a celoročně. A to neustále se vzdělávat, zkoušet nové chutě a objevovat nepoznané. Proto jsme letos přidali do našeho menu novou rubriku věnovanou atypickým surovinám.

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Každodenní karanténní přemýšlení a vzpomínání na otevřené bary mě občas vrátí ve vzpomínkách na ty nejdivnější věci, které jsem kdy ochutnal. A zde je výběr těch, které se mi zrovna vybavují. Je to jednoduše pár drinků, které mi zachutnaly, překvapily mě svým složením či pobavily názvem. Všechny mají společné, že jsou něčím atypické, podivné.

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Ačkoli se v gastronomii čím dál častěji vracíme k tradičním postupům, technologie mají v podnicích své nezastupitelné místo. Těžko si představit, že by v baru či restauraci chyběly.

Jenže svět jde kupředu rychleji než kdy dříve a to, co se před pár lety zdálo jako sci-fi, je dnes krám vhodný jenom do šrotu. Dnes proto můžeme jen hádat, jak bude vypadat bar za deset, dvacet, třicet let.

Přesto, pojďme se na chvíli zasnít.

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Cider coby osvěžující nízkoalkoholický nápoj vznikající fermentací čerstvého jablečného moštu s následným ročním zráním už je u nás poměrně dobře znám i rozšířen. Zato jeho nové barrique podoby se teprve dostávají do popředí. Samotný termín barrique přitom obecně představuje francouzský název pro dubový sud, v němž po určitou dobu zraje víno, whisky či koňak.

Rostlinná strava je úzce spjata s pojmem veganství. Otázkou je, zda tento způsob stravování nabývá na popularitě právoplatně, protože je pro lidské tělo a planetu skutečně tou nejlepší volbou, nebo jestli trend rostlinné stravy rozdmýchává síla médií. Ať tak či onak, gastronomie na otázku veganství musí nějak odpovědět.

Když se umělců zeptáte, kde berou inspiraci pro své dílo, velmi často vám odpoví, že tvůrčí nápady čerpají ze všeho kolem sebe. I v koktejlovém světě se lze samozřejmě inspirovat uměním, proto jsme tři barmany požádali, aby si vybrali kterékoli umělecké dílo a vytvořili koktejl, který z něj bude vycházet.

Nealkoholické nápoje, známé také jako soft drinks, se dnes těší velkému zájmu. Výrobci i podniky reagují na přání svých klientů a hostů, kteří sice nemají zájem o „pouhou“ vodu z vodovodu, ale zároveň sledují trendy a svůj kalorický příjem. Byly ovšem doby, kdy „kolalokovou“ limonádu chtěl pít každý.

Až jedna třetina všech potravin se vyrábí nějakým způsobem fermentace. Od chleba a jogurtu přes víno a pivo až po populární kimči nebo miso. Je to levná a snadná metoda jdoucí ruku v ruce s trendem lokálních a sezónních potravin a řemeslné výroby. Fermentace se tak pochopitelně stala impozantní technikou šéfkuchařů a barmanů, kteří se chtějí odlišit.

V poslední době se hodně hovoří o investicích a o jejich výhodnosti. Já sám jsem na toto téma promluvil bezpočtukrát a ukazoval whisky, jejichž cena za poslední roky raketově vzrostla. Na tomto místě bych se ale rád věnoval investicím z druhé strany, protože není všechno zlato, co se třpytí…

Mistři molekulární mixologie neustále posouvají hranice toho, co může být považováno za nápoj a jakou zkušenost si odneseme při pití našeho koktejlu v budoucnosti. Vizionáři zlaté éry mixologie tak ochotně přejímají techniky molekulární kuchyně. Jednou z využívaných metod je i želatinová filtrace.

Udicí nebo nakuřovací pistole, anglicky smoking gun, je další zařízení, které si našlo svoje místo na baru. Původně se používalo pouze v kuchyni, aby dodalo pokrmům nauzenou chuť, aniž byste je museli udit. Dnes lze smoking gun najít na baru, používá se však méně často, než bychom čekali.

NÁVRAT KE KOŘENŮM

  • Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům
  • už delší dobu sleduju kam kaprařina směřuje a chce mi mi zvracet stopování,lživé údaje o revírech kastování a foukání si do zadku,kde je to co každého jako malého chytlo z úlovku tep,že by praskla pumpa obrovská radost a jako děti i pokora dnes je každej po dvou letech se stojanem odborník na kapry a kdo se vyfotí s logem carpfirmy na prsou hvezda netu :-))))))))
  • rád bych tu potkal lidi co si váží přírody a ryb a hledá místa tam kam se autem nedostane aby to jestě vychutnal a boilie samozřejmě svoje protože to je další level a né šašky s logem i na čepici :-)))))

Prchlajs před šesti roky

ALDO nebyl jsem na carpfishingu nalogován již dlouhou dobu.A ani jsem to neměl v úmyslu.Byť tvoje zadání ,,Zmatečné a zcela zbytečné“ mi nedalo a naqlogoval jsem se jen z důvodu toho abych byť jen zcela mizivou menšinu uvedl v obraz.Ty tady kážeš něco co v tvojí mysli musí působit obrovskou rozepři.Kážeš vodu a piješ víno.

Byl jsem svědkem toho když jsi tady u nás na pískovně ohrnoval nos nad 12ti kg kaprama,,že prej takový chytáš na berounce“A že chceš nějakou tu 18ctku.,.Aldo tu si musíš zasloužit a dát tomu všechno úsilý který v tobě dřímá.Není to tak jednoduchý jak se zdá.Vůbec tvůj pohled na věc nechápu ty kluku jeden.

Neber to jako útok na tebe jen se mi nelíbí že sortýruješ a že se snažíš zjednodušovat něco o čem nevíš nic.

sidneyv před šesti roky

zewlbába » tí jalčáci a američani, to zas hej 🙂

zewlbába před šesti roky

sidneyv » takovej karas stříbrnej nebo truman, kterej tady stejně nemá co dělat, by mi teda v koulích nevadil…btw. mletej tloušť dobrej tloušť; taky : ) (edit: nadsázka)

sidneyv před šesti roky

Smike » morských rýb je „dosť“ 🙂
zdá sa mi to uletené naše sladkovodné ryby mlieť do krmiva. Si vezmi, že by to bola zaj účinnejšie a teraz by si každý kaprár namlel do gulí na výpravu dajme tomu 3kg rýb.. za dva roky máme vody vymlátené do tla.

Budete mít zájem:  Syndrom malé sukně: vážná nemoc začíná zvětšením břicha

. před šesti roky

Šupina » já bych se na ty sardinky už vysral:), když sem je tam zkoušel dávat, nebylo to lepší, ani horší a spíš tím ty koule prodražíš, rybí moučka je levnější ..

kdysi sem tak zkoušel a blbnul. Jinak kdybys chtěl odborníka na netradiční suroviny do koulí, tak se optej Míry Ešpandra, ten by tam byl schopen namlít i mrtvolu.

Dělal kdysi hrozný věci, některý jeho koule byly napůl biologický zbraně:)

Šupina před šesti roky

kok » S játrama jsem zatim skončil páč jsem trochu pohodlněj a je s nima víc práce (dvakrát je melu),ale určitě se k nim vrátím kaprům chutnaj a co jsem se docela divil tak amurům taky

Šupina před šesti roky

kok » Jeden rok jsem ,,játrovky“ dělal a chytal – v pohodě,nic se nekazilo.Letos chci vyzkoušet krabí maso(v konzer­vě),,Čon´gové“ji maj za zajimavou cenu.
Ty sardinky by stáli za zkoušku ……

Smike před šesti roky

sidneyv » a mořské ryby ti v koulích nevadí ?:)

. před šesti roky

Šupina » jak dáš játra, tak se to rychle kazí, …já dával sardinky z plechovky, funguje to úplně stejně jak rybí moučka, kapři to maj rádi

. před šesti roky

sidneyv » spíš je naházet do kastrolu s osolenou vodou a čínskýma nudlema, …polívka jak víno:)

šolcik – co je malý, pomalý a plete se pod nohy, má trošku smůlu:)

Šupina před šesti roky

sidneyv » Nevím proč hnus,někde -tuším v Kaprománii jsem kdysi četl,že Dynamit Baits mele do kulí čerstvé makrely……(já rybí maso nezkoušel)ale syrová játra fungujou, tak proč to nezkusit

sidneyv před šesti roky

kok » tie pošliapané trebalo pozbierať, pomlieť a nafrckať do boilie:) to ma teraz napadlo, keď vidím, že vedľa riešia mletie bielych rýb do gulí…hnus.

Šolcik před šesti roky

kok » Já jel loni na kole tady u nás se projet. Začalo pršet a na silnici se z polí vyrojili tisíce malých žabiček. To nešlo se jim vyhejbat. Taky myslím, že jsem jich pár nechtěně přejel.

. před šesti roky

sidneyv » nikdy:), ten chlap mně je krajně nesympatickej, …a ta závěska byla podstrčená pro porovnání velikosti, těch žab sem měl kolem bivaku hodně, asi se vylíhly nebo co, zvláštní bylo, že všude kolem suchej a jehličnatej les, …sem je sbíral a nosil dál od placu, pak sem se na to vysral bo to němělo konce a několik jich nejspíš zhynulo pod mojí nohou:(, samosebou nechtěně, ale tak dávej pozor každým šlápnutím na takový mrňouse

Příspěvek upraven autorem.

sidneyv před šesti roky

kok » to si mal poslať aj do UK brýlovcovi, že jak si na ňu dlho líčil a jak sa o jeho produkty zaujímajú aj obojživelníci 🙂 možno by aj svoje logo zmenil, eventuálne by ti poslal nejaký propagačný balíček 🙂

Příspěvek upraven autorem.

. před šesti roky

Buldozer » jj, radši drž hubu:))

Buldozer před šesti roky

kok » zdržím se raději komentáru:-)

. před šesti roky

Buldozer » seš na mě za tu fotku hrdej a zatlačil si slzu, že?:)

Buldozer před šesti roky

. před šesti roky

sidneyv » dík, a s tou žábou mě překvapujete, mě by ta fotka až tak moc nezaujala, ale když to lajknul aj bulda, tak asi je to dobrý:)

alda před šesti roky

kok » taky se mi nekdy povedou vyrovnat :-)))))

. před šesti roky

dasty carp » já to umím:), ale teprve včera sem začal dojit foťák a hrabat se ve složkách

dasty carp před šesti roky

kok » Konečně jsi se naučil posílat fotky)Pěkný

sidneyv před šesti roky

kok » super fotky a krásna príroda. žabka je nambr one:)

. před šesti roky

alda » a na tuhle jsem obzvlášť pyšnej:), …bo je to asi jedinkrát kdy mně to fakt lícovalo a mám pruty pěkně pohromadě:). Ukáčka by sice pištěly za ty klacky kolem, že nemám sklopený kličky a že nemám bobiny, ale pro mě je tohle nadlidskej výkon, jinak to mám vždycky jak cigán

. před šesti roky

alda » já sem dávám pro sichr jen to co mně nevadí když lidi poznají. Jínak fotit neumím, ale sem u vody často a hodně za mě zmákne příroda a světlo

Ťava před šesti roky

alda před šesti roky

kok » tak mam rad vetsi vody a na fotce diky mostu poznas vodu zase jsem propalil revir :-(( mas pekne fotky i ja vyfotim nekdy neco ale ne pokazdy u me to je souhra nahod :-)))

. před šesti roky

alda » tady na ty sem jako amatér hrdej zase já, …možná i tuším na které vodě si to štráduješ:)

alda před šesti roky

kok » na tu fotku jsem hrdej a ani nevim jak jsem to dokazal :-))) a takhle vedou ty cesty mimo lidi :-))

. před šesti roky

Šolcik » a tady ještě její nohy

Šolcik před šesti roky

kobr.d » Nemám potřebu. Stejně to nikam nevede.

. před šesti roky

alda » je těžký udržet kázeň, ale CF dělají lidi co přizpívaj, a každej přijde s jinou troškou do mlýna a každýho zajímá něco jinýho.

Šolcik nás tady zmrdal, ale nic nám tu nenapsal, takže hádám že prd ví a nebo je tajnůstkář:) a nebo odsud sosá jen informace a plkama mu hážem klacky pod nohy, nemůže se pročíst k „jádru pudla“ a to ho sejří:), …jinak pěkná zimní fotka a kontruju neskutečně drzou labutí, vylezla z vody, přišla ke mně, prohlídla si mě a pak žrala z ruky a když už sem jí nechtěl dát, chtěla se málem prát

kobr.d před šesti roky

Šolcik » Když se ti zdá, že se řeší hovna, tak zkus ty sám přidat něco zajímavého. Třeba se z toho rozjede pro všechny přínosná diskuze.

alda před šesti roky

kok » ne mazat nebudu nemam cas se tomu venovat to je starost spravcu)´(zivy to stranku CF) par fotek tu bylo zajimavejch hlavne z tve strany koukam ze se tu casem i lidi prestali venovat prvni casti diskuse coz jsem rad protoze to byl muj pohled na to kam to smeruje ale ne o cem tato disluse mela bejt a ze to ted nejde smerem co jsem chtel je jen chyba tech co sem napisou blbost mimo misu ale o tom si kazdy musi udela obrazek sam ja si obcas prectu a podivam na hezke fotky a relativne nedotcenou prirodu diky tomu ze tam nevede cesta a clovek je ochotny za tema misty cestovat dost slozitou cestou necestou :-))

. před šesti roky

Šolcik » diskuzní fórům bez hoven je jako rybník bez vody, …my si tady krásně potlachali, autor diskuze nám to pak stejně promaže, tak nám to teď nekaž:)

Šolcik před šesti roky

Zase řešíte hovna jako na mrku.

judas.

d

před šesti roky

kok » Jj,vím o klukovi co měl tak deset let a chytl metrovího tak ho od tama smíkal až do první ulice:-)))Je to vyrabované.A teď i dost hlídané,což se nelze divit když tam omladina dělala bordel.

. před šesti roky

judas.

d » aha, a o těch hadech jsem slyšel, ale podle mě už vyčubaná voda, místní to podle mě splundrovali, …jinak ze člunu je vidět i nějaký těžařský zařízení co je tam utopený pod vodou, vůbec nelituju že jsem ho vzali, bylo to jak čumět do akvárka:)

judas.

d

před šesti roky

kok » Jo kamaráde to dřív se tam chytalo na blavku když jsme byli floutci to byl masakr i okyši tam byli luxus a hadi do udírny o těch ani nemluvím.Když jsi byl ještě ve varlatech tak to byl svaz:-)))

. před šesti roky

judas.

d » my jsme lapli nějakou plus minus deset kilo nej, …a pěkná voda, takovej atyp, nic podobnýho sem neviděl, snad jen výkleky a svobodné heřmanice, ale to je jinej level, jak velikostí, tak hloubkou

Příspěvek upraven autorem.

. před šesti roky

zapovězená voda, …pohled z místa lovu, směrem ke světlu stráň nad naším bydlením a směrem dolů ze stráně je vidět náše bivakoviště. Z fotky není vidmo, ale sešup byl celkem prudký a s karimatkama jsem pohořeli, takže chrápačka v sedě jen na křesílkách, rozbitej sem byl tehdy jak cigánská hračka:)

judas.

Budete mít zájem:  Konopí a Parkinsonova choroba

d před šesti roky

kok » No možné to je, zenit té vody byl před patnácti léty léty pak už pomalu šla do kytek.Kapři tam byli spíš na délku než na váhu:-))))Tu vodu znám od děcka,tam jsem začínal s pytlačkou:-)

Příspěvek upraven autorem.

. před šesti roky

judas.

d » ten člun odpovídal velikosti té vody:), …prostě jsme ho tehdy vzali, …jinak prdel že za tři dny lovu jsme pochytali skoro všechny ryby co tam plavou, …toho největšího ale ne, udajně tam byla přivezená nějaká čtrnáctka z mlýnů, ale jen jedna bába povídala. Jednoho kapra jsem chytli dvakrát za tu výpravu, jsou tam asi hladní, ze člunu bylo vidět fakt všude a kam ses podíval, jen holej kámen

judas.

d

před šesti roky

kok » Ty vole tam chytat ze člunem?na takové louži:-))))A z těma kapříkama máš pravdu:-))

. před šesti roky

z místa kde to chce zase zapálení a krapet odvahy

. před šesti roky

. před šesti roky

. před šesti roky

tady to bylo taky cajk, nerevír, menší voda a zdroj pitné vody, kde je jen pár menších kaprů, takže ikdyž někteří poznají, není co propálit, …prý hodně hlídaný a dávaj zde bločky, my měly tehdy štěstí, každopádně brutálně čistá voda a ze člunu šli kapři pozorovat jak plavou u dna, hloubka je všude 6metrů

. před šesti roky

Ťava před šesti roky

kok » ja si vozik ale koupim stejne

. před šesti roky

Šupina » vypadá to originálně:)

Šupina před šesti roky

kok » kok píše:,,koupíme letos ten traktůrek a nebo odstrojíme sekačku na trávu“
a co tohle :Motorové kolečko“.

Příspěvek upraven autorem.

. před šesti roky

Kocháč » nekapraří, ostříhal dredy, posiluje a dal se na cyklistiku, pořád ho hecuju, ale říkal že kapři mu neutečou, ale že se k tomu vrátí, …samosebou řidičák taky pořád nemá:)

kzfjhzfbkhj před šesti roky

kok » Cucák ještě kapraří nebo úplně zmizel?

. před šesti roky

Ťava » ale jen první den, pak už máme hlavy vydýmený:), …pamatuju si jen jak jsem stříleli kobrou po koupačích a jak sem sjížděl dyji na karimatce, bohužel není zdokumentovaný, …ale filla měl hodně diskriminujících fotek na mě a na cucáka, …ta krysa měl foťák vždycky když zrovna nemusel:)

Příspěvek upraven autorem.

Ťava před šesti roky

kok » ja myslim ze nakecame az moc, nekecej par perlicek s filem mas ..

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům

Luštěniny představovaly historicky v našich zemích velmi významnou součást stravy, a to ještě v první polovině minulého století.

Zejména proto, že potraviny z masa si drtivá většina populace nemohla dovolit, a nemohla je ani sehnat – maso bylo luxusní a nedostatkové zboží.

Daleko jednodušší, i pro sociálně slabší jedince, bylo proto vypěstovat si suroviny k přípravě jídla na poli – jako třeba hrách.

V oblasti gastronomie je přitom hrách do dneška spojen především s pokrmy, jako je hrachová kaše nebo hrachová polévka. Využití hrachu je ale mnohem širší – a právě na to vsadila tuzemská rodinná firma Ceria (www.

ceria.cz), která svůj klíčový produkt, hrachovou směs Hraška, již několik let úspěšně prezentuje i na mezinárodním poli – například na letošním potravinářském veletrhu Internationale Grüne Woche (IGW) 2014 v Berlíně.

Přečtěte si: Obří food veletrh ukazuje, že i Němci šetří na jídle

Hraška nechce jít do řetězců

V Česku se ale paradoxně s Hraškou spotřebitel v běžných obchodech nesetká. Tento produkt je totiž k dostání především v prodejnách zdravé výživy nebo na požádání v lékárnách, objednat si jej lze ale například přes webové stránky výrobce i prostřednictvím internetových obchodů.

Absence produktu v klasických obchodech není přitom zaviněna neochotou obchodníků – distribuce Hrašky a produktů Ceria přes specializované obchody je rozhodnutím samotného výrobce, který se obává, že by musel čelit tlaku zejména nadnárodních řetězců na nižší ceny. To by mohlo zakládat riziko horší kvality – a od té rodinná firma ustoupit nechce.

Hrachová směs Hraška se skládá pouze z přírodních komponentů, neobsahuje lepek, cholesterol, umělé konzervanty ani barviva. Směs naopak obsahuje hodně vlákniny, látek obecně nazývané antioxidanty, a lze jí využít jako zdroje železa, hořčíku či zinku.

Hrachovou směs lze použít na placky nebo na obalování, například pro zeleninové „řízky“, což v praxi znamená připravit si z ní hlavní „hrachové“ jídlo, stejně tak s ní lze zahušťovat polévky, omáčky, guláše nebo ji použít jako základ různých pomazánek.

Přečtět si: Co jedly naše (pra)babičky a my máme za nové

Potraviny s tradicí

Základní složkou směsi je logicky hrách (mletý a zbavený slupky), další komponenty tvoří směs obilovin (kukuřice, rýže a jáhly, proto také neobsahuje lepek), dietní sůl s obsahem 40 procent draslíku místo sodíku, česnek, chili, směs koření, fruktóza, výtažek z pravé vanilky a přírodní antioxidant kurkuma. Pro účely obalování stačí smíchat zakoupenou směs s vodou, další ingredience, jako například vejce, nejsou potřeba. Ve směsi lze také obalovat různé druhy zeleniny, například papriku, cibuli, nebo třeba houby. Stejně tak při zahušťování polévek stačí směs smíchat s vodou a následně asi 20 minut povařit.

Hraška: moc dobrý návrat ke kořenům
Autor: Vitalia.cz / zdroj: Ceria

Rostoucí zájem o hrachovou směs Hraška vedl výrobce k produkci dalšího výrobku spadajícího do oblasti zdravého stravování s názvem Mahá koření. Jde o směs kmínu, hořčičného semínka a koriandru, která podporuje činnost střev a žaludku a redukuje (což je například o kmínu dlouhodobě známo) plynatost. Koření se do pokrmů přidává v objemu zhruba jedné čajové lžičky pro 4 osoby.

Podle výrobce lze získat intenzivnější chuť Mahá koření jeho krátkým restováním na oleji. Takto upravené koření je prý výborným komponentem do polévek či omáček, ale také jako příměs do špenátu, karbanátků či zeleninových a houbových jídel.

Z uvedeného koření lze také připravit čaj – zhruba půl čajové lžičky se nasype do 250 ml vody, nechá se přejít varem a zhruba po dobu pěti minut se luhuje.

Dále k tématu: Hraška, lze smažit zdravě?

HRAŠKA NA ZAHUŠŤOVÁNÍ BEZLEPKOVÁ 250g

Hrách je velmi sytý a vydatný, v kombinaci se zeleninou a obilovinami poskytuje bílkoviny vysoké kvality, čímž je cenný zejména pro ty, kteří nejedí maso a masné výrobky. U nás jsou k dostání dvě odrůdy, zelená a žlutá. Není mezi nimi chuťově velký rozdíl a obě se stejně dlouho vaří. Hrách poskytuje tělu značné množství vitaminů skupiny B.

Složení

Hrách (70 %), směs obilovin (kukuřice, rýže, jáhly), sůl s obsahem 40 % draslíku, směs koření.

Skladování

Skladujte na suchém místě. Při použití hrašky není nutné připravovat jíšku. Hrašku stačí smíchat s vodou a 20 minut povařit. 1 lžíce směsi Hraška (30 g) zahustí 1,5 l polévky. 50 g směsi Hraška zahustí 600 ml omáčky.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat články. Prosím přihlaste se nebo registrujte.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat články. Prosím přihlaste se nebo registrujte.

    • LEPEK PŠENIČNÝ 400g PROVITA , Provita40,14 Kč / ks
    • VINCENTKA 0,7 l , Vincentka24,15 Kč / ks
    • ŽITNÁ MOUKA CELOZRNNÁ 1kg , Natural Jihlava19,21 Kč / ks
    • ČOKOKMEN PERLA 50g , Perla12,42 Kč / ks
    • OVESNÉ VLOČKY BEZLEPKOVÉ JEMNÉ 1kg , VIA…58,54 Kč / ks
    • TAPIOKOVÝ ŠKROB 200 g Via Naturae , VIA…18,17 Kč / ks
    • Křemelina 500g , VIA NATURAE153,41 Kč / ks
  • 21.10.2019 DÁREK K NÁKUPU

Hvězda Comebacku Leichtová: Být moderní matkou dnes znamená návrat ke kořenům

Redakce

/ROZHOVOR/ Letní shakespearovské slavnosti klepou na dveře. V Ostravě nebude chybět ani známá herečka Kristýna Leichtová. V rozhovoru pro Deník říká: „Je paradoxní, že být moderní matkou dnes znamená návrat ke kořenům.“

Letní shakespearovské slavnosti v Ostravě letos odstartují premiérou nastudovanou režisérem Vojtěchem Štěpánkem společně s herci z ostravských divadel, kteří intenzivně zkouší mistrovu komedii Zkrocení zlé ženy.

Ostrava Diváci budou mít možnost vidět tuto hru ve zbrusu novém kabátě a pod širým nebem na Slezskoostravském hradě hned šestkrát v termínech od 15. do 24. července 2019.

 Hlavní roli Kateřiny ztvární herečka Kristýna Leichtová, se kterou se mimo jiné můžete setkat v ostravské Komorní scéně Aréna v inscenaci Tři sestry a jež bude v nové sezoně vystupovat i na jevišti Národního divadla moravskoslezského v Havlově hře Odcházení.

Budete mít zájem:  Alergie Na Ibalgin Příznaky?

V Ostravě jste se v poslední době objevila hned v několika divadelních hrách. Znamená to, že už jste v Ostravě natrvalo?Ne úplně, já momentálně bydlím zároveň v Ostravě i v Praze, a trochu také v Plzni. Došlo k tomu asi před dvěma lety díky pracovní nabídce mého partnera, který tady nastoupil jako umělecký šéf Národního divadla moravskoslezského.

Co se vám na ostravském divadle zatím nejvíc líbí?To záleží jak na kterém. Ale obecně se mi líbí kulturní pestrost člověk tady má z čeho vybírat.

Když si chce zajít do divadla na něco mladého a provokativního, tak pravděpodobně zamíří k Bezručům, pobavit se může v Míru, na „komořinu“ by vyrazil zřejmě do Arény a přitom má pořád možnost jít na klasiku do velkého divadla a zažít tu vznešenou atmosféru večerního představení.

A mimo jiné se mi moc líbí i to, že se tady herci a divadelníci z různých scén pravidelně scházejí, povídají si a přátelí se. To se třeba v Praze moc nestává.

Přečíst článek ›

Dokázala byste nějak porovnat pražskou a ostravskou divadelní scénu, když obě důvěrně znáte?Připadá mi, že na Prahu je hodně vidět, a možná proto dost podléhá aktuálním trendům, které se snaží mermomocí naplnit, což ale není vždy k užitku.

Na druhé straně Ostrava si nechává na všechno víc času, aby si mohla s tvorbou po svém pohrát, aby si na práci dala záležet a aby byl výsledek propracovaný.

To podle mě platí hlavně o většině komorních scén, samozřejmě, že v NDM je to něco trochu jiného, toho času tam je podstatně méně.

Je naopak něco, co Vám tady chybí?Oproti Praze mi tady docela chybí propojení pohybového divadla nebo například pantomimy a tance s klasickou činohrou.

To mi připadá jako krásné spojení, které tady zatím v divadelních programech moc nenacházím. Taky bych vyzdvihla to, že v Praze se často hraje divadlo i v angličtině.

Důkazem je třeba Prague Shakespeare Company, na kterou chodí hodně lidí, kteří si cení zpracování her v originále.

Věnujete se sama ještě tanci?Momentálně tančím jenom se svojí dcerou, ta je z toho nadšená. Jinak na to teď nemám moc čas. Ale postřehla jsem, že je tady spousta různých možností a zajímavých kurzů, takže až budu mít chvilku, tak bych se ráda do některého přihlásila.

Přečíst článek ›

Jak už jste sama naznačila, máte desetiměsíční dceru Dorotu. Jak zvládáte zkoordinovat zkoušky a péči o ni?Za normálních okolností to docela jde.

Ale zrovna teď zkouším Zkrocení zlé ženy vlastně nepřetržitě, protože moje postava Kateřiny je na scéně skoro pořád. Takže je to náročnější. Ale naštěstí se nám podařilo sehnat báječnou „hlídačku“, která si s Dorotkou sedla a v průběhu zkoušek o ni pečuje.

Ale vypomáhá nám i rodina teď je u nás na návštěvě přítelova maminka a později přijede i ta má.

Sama sebe jste v rozhovoru s Janem Krausem označila za „moderní matku“.

Co to podle vás znamená a jak se to projevuje?Ono je zvláštní a paradoxní, že být moderní matkou v dnešní době znamená vracet se ke kořenům.

Například se snažím kojit, co to jde, protože je to přirozené. Také se vracím zpátky k látkovým plenkám, protože jsou šetrné k přírodě a zároveň to nejlepší pro miminko.

Vy sama jste na Instagramu aktivní a snažíte se poukázat na dnešní environmentální problémy a povzbudit lidi, aby svůj přístup k přírodě měnili. Má to smysl? Dostáváte od svých sledujících nějakou zpětnou vazbu?Určitě to má smysl.

Spousta lidí mi píše a ptá se na další tipy. A musím říct, že se mi zdá, že Ostrava je v tomto směru otevřenější a ekologičtější.

Možná je to jen odraz mé sociální bubliny, ve které žiji, ale mám pocit, že se tady lidi opravdu snaží například proti plastům bojovat víc.

Takže se dá říct, že na sociálních sítích vystupujete jako influencerka?To nevím. Jsem docela technický antitalent, navíc nemám iPhone a nikdy ho mít nebudu, protože ho nesnáším a nerozumím mu. Většinou mi dlouho trvá, než přijdu na to, co jak udělat.

Navíc mi jakákoliv aktivita na sociálních sítích zabere strašně moc času jenom upravit fotku a napsat k ní popisek je docela na dlouho. A já ještě k tomu musím dost volit slova, aby mých komentářů nemohl zneužít bulvár, což se mi občas stává.

Na druhé straně vím, že mám na Instagramu relativně velký dosah, takže se snažím tam zveřejňovat smysluplný obsah, který mé sledovatele poté oslovuje a asi i nějakým způsobem ovlivňuje. Jsem vlastně ráda, že můžu touto cestou ukazovat ostatním svoje pohledy na věc.

Rozhodně se nehodlám vzdávat svých názorů kvůli kritice a uživatelům Instagramu, prostě jsem taková, jaká jsem.

Přečíst článek ›

Právě zkoušíte hlavní roli Kateřiny v Shakespearově hře Zkrocení zlé ženy, kterou režíruje Váš přítel Vojtěch Štěpánek. Přináší to více obtíží nebo naopak hladší spolupráci?Vzhledem k tomu, že už se známe od patnácti let, studovali jsme stejnou školu a už jsme spolu udělali spoustu inscenací, tak jsme docela zvyklí a sehraní.

Myslím, že už máme společný jazyk, který nám funguje. A čím jsem starší, tím méně bojuju a spíš naplním tu vizi, kterou Vojta má, a až poté se o výsledku bavíme a měníme ho. Když se mi i poté něco opravdu nelíbí, tak prostě využiji toho, že po premiéře už do inscenace režisér nezasahuje a už si s tím můžu dělat, co chci.

Ale samozřejmě jenom decentně.

Je pro vás obtížné hrát hašteřivou ženu, jakou Shakespeare popsal v Kateřině?Ne, já myslím, že to pro žádnou ženskou není obtížné. Trochu Kateřiny v sobě máme každá a je dobře, když se tomu někdy popustí uzda.

Je potřeba, aby vás jako Kristýnu, nikoliv Kateřinu, někdo krotil?Já myslím, že v tomto případě je potřeba si definovat to „zkrocení“.

My to třeba v našem zpracování hry máme pojaté spíš jako hledání kompromisu a vzájemné tolerance. Ve vztahu musí každý někdy trochu zmírnit své ego nebo ustoupit.

Já jako Kristýna jsem docela snadno přizpůsobivá a jsem takhle spokojená. Už jenom to, že jsem se kvůli muži přestěhovala do Ostravy, mluví za vše.

Přečíst článek ›

Co vlastně vy a Shakespeare? Studujete jeho hry ráda?Jak tak vzpomínám, tak jsem v něm hrála asi jenom jednou to byla menší role ve hře Marná lásky snaha, kterou jsme shodou okolností taky hráli venku, ale ještě v Plzni.

Shakespeara mám ráda, ale jedna věc mi na něm malinko vadí. Z dnešního pohledu podle mě trochu dehonestuje ženy, protože je většinou popisuje jako naivní bytosti. Z Kateřiny zase vytvořil jakýsi archetyp zlé ženy, která ale doopravdy zas tak zlá není. To je snad jediné, co mi na něm trochu vadí.

Jinak obdivuju to, jak jsou jeho hry stále aktuální.

Budete tento rok na Slezskoostravském hradě hrát poprvé?Ano, a jsem na to zvědavá. On totiž divák, který přichází v létě, je o dost jiný než ten běžný. A také my jako herci máme úplně jiné podmínky. Ale zázemí na Slezskoostravském hradě je geniální, na to se těším.

Máte už v Ostravě nějaká oblíbená místa?Hned několik.

Loni jsme dost často využívali koupaliště na Vřesině, s Dorotkou jako malým miminkem jsme často chodili na Černou louku a večer s přáteli rádi zajdeme do Bulharska, do Lesa, a teď jsem si nově oblíbila i Cooltour.

Jen doufám, že ho nikdo nezbourá nebo nezruší! Konečně se vybudovalo komunitní centrum uprostřed města, kde se všichni setkávají a kde to žije, a jakékoliv plány na utnutí jeho působení nechápu.

KLÁRA HUVAROVÁ

Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector