Dobrá zpráva pro tlouštíky: Obezita může být zdravá

Obezita je nemoc. Jak se zdá, žijí však mezi námi šťastlivci, kteří mohou být současně tlustí i zdraví. Alespoň do určité míry.

Dlouhodobá obezita kromě jiného výrazně zvyšuje pravděpodobnost mrtvice, srdečních příhod a vzniku diabetu 2. typu. Část populace má ale kupodivu hodnoty BMI (body mass index, hmotnost v kg dělená výškou v metrech na druhou) nad třicet, což značí výraznou obezitu, aniž se u nich ale objevují metabolické poruchy.

Metabolicky zdravá obezita

Výzkumníci z Tufts University, Boston University School of Medicine a Friedman School v článku publikovaném v časopisu Molecular Aspects of Medicine označují tento stav za metabolicky zdravou obezitu. Domnívají se, že šťastlivci mezi tlouštíky mají jiné fungování tukových buněk (medicalxpress.com/news/2014–10-people-fat-complications-obesity.html).

Většinu tuku máme uloženou v bílé tukové tkáni. Jak přibíráme na váze, do tukových buněk (adipocytů) se ukládají stále další triacylgliceridy, buňky bobtnají a regulace jejich metabolismu se začíná zadrhávat. Příliš velké buňky mohou umírat, čímž v tkáni vznikne zánět, nebo začít vylučovat samovolně (tj.

nikoliv v reakci na pohyb či hladovění) mastné kyseliny. Vylučování mastných kyselin a další metabolické změny, jako je pokles „hodného“ HDL cholesterolu a naopak nárůst koncentrace glukózy v krvi pak mj. vyvolává rezistenci k inzulínu, tj. diabetes 2. typu. Stejně tak dochází k poškozování cévních stěn.

Někteří lidé ale podle všeho dokáží nacpat do své tkáně více tuku bez toho, že by se jim tukové buňky přitom poškozovaly. Na rozdíl od většiny populace ukládají tuk více pod kůží, druhým a nejpodstatnějším rozdílem je to, že nejen tuk futrují do buněk, ale novou tukovou tkáň vytvářejí také buněčným dělením – jak přibývají na váze, přibývá jim i buněk.

Přimět tukové buňky k dělení není ovšem jedinou možností. Metabolismus tuků se zkoumal na různých myších modelech. Jeden z kmenů geneticky modifikovaných myší například produkoval v tukových buňkách zvýšené hladiny proteinu adiponektinu.

Ten působil protizánětlivě a i buňky přecpané tukem fungovaly víceméně normálně. Jiný kmen myší s několika umlčenými geny měl metabolismus podobný zdravě obézním lidem, tedy více menších tukových buněk spolu s ukládáním tuku blíže pod kůží.

Bude možné tento postup nějak simulovat u lidí?

V případě adiponektinu stojí za pozornost, že jeho koncentraci snižuje kouření, které tak kromě jiného zhoršuje účinky obezity. Adiponektin je dnes každopádně intenzivně zkoumanou látkou a léky zvyšující jeho sekreci se již i při léčbě cukrovky používají – možná by tedy stálo za to je nasazovat ještě před samotnou diagnózou onemocnění.

Výzkumníci z Vídeňské lékařské univerzity zase zkoumali „zdravou obezitu“ podle koncentrace enzymu hem-oxygenázy-1 (medicalxpress.com/news/2014–07-healthy-obesity.html). Ve studii publikované v časopisu Cell tvrdí, že čím je vyšší, tím horší jsou účinky obezity.

Inhibice tvorby tohoto enzymu vytvořila zdravě obézní myši, jeho blokátory by tedy mohly být nadějné i v lidské medicíně. Dříve se paradoxně hem-oxygenáze-1 připisoval protizánětlivý účinek, ale je to asi naopak.

(Podrobněji o zdravé obezitě a hem-oxygenáze-1 v článku Dobrá zpráva pro tlouštíky: Obezita může být zdravá)

Adiponektin i hem-oxygenáza-1 by se také mohly používat jako další markery, které naznačují závažnost onemocnění.

Na druhé straně existuje i „nezdravá štíhlost“. Metabolické efekty obvykle spojené s obezitou se mohou objevovat i u lidí, kteří žádnou nadváhu nemají. Asi 5–10 % žen trpí syndromem polycystických vaječníků (hyperandrogenní syndrom).

Asi polovina z nich nemá nadváhu, ba mohou mít i podváhu, nicméně i tak jejich tukové buňky ve zvýšené míře vylučují mastné kyseliny a vyvolávají inzulinovou rezistenci.

I těmto pacientkám by tedy nové postupy používané pro obézní lidi mohly pomoci.

Pilulka a pohyb

Možná najdeme „kouzelnou pilulku“, která sice neodstraní nadváhu, ale zabrání jejím nejhorším důsledkům. Samozřejmě, že tím by se vyřešily pouze metabolické poruchy. I „zdravě tlustý“ člověk se při cestě do schodů bude zadýchávat a záda nosící tučný břich ho budou stále bolet, ale lepší být živý s bolavými zády než mrtvý po infarktu.

Statistiky ukazují, že „zdravě obézních“ je mezi tlouštíky asi čtvrtina. Autoři výše citovaných výzkumů se domnívají, že pozitivní roli ve „zdravé obezitě“ hraje pohyb. Trochu se přejídat při sedavém zaměstnání je horší než provozovat jídelní orgie a přitom sportovat.

I když výsledkem může být v obou případech obdobná nadváha, druhý člověk bude zdravější. Tak mají třeba hodnoty krevního tuku i fungování inzulínu obvykle v pořádku zápasníci sumo.

Jakmile však skončí s aktivní kariérou a pohybem, jde to s nimi rychle z kopce a do roka bývají mrtví.

Jak naznačují i další výzkumy (medicalxpress.com/news/2013–11-metabolically-healthy-obesity-bill-health.html), zdravá obezita nemusí být tedy dána jen geny a jednou daným metabolismem, ale může se klidně proměnit v nezdravou. Ani zdravě obézní nemají vyhráno jednou provždy…

Zajímavosti – Česká asociace nutričních terapeutů

Rostoucí počet lidí trpí nadváhou napříč zeměmi, které jsou součástí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), což snižuje HDP v průměru o odhadovaných 3,3 %.

Jíme více kalorií, aniž bychom více cvičili, následkem čehož zdravotní problémy spojené s rostoucím obvodem pasu zvyšují absenci v práci a snižují produktivitu.

Rostoucí míra nadváhy poškozuje naše zdraví, bohatství a pohodu, zhoršuje výsledky dětí ve škole, zvyšuje riziko nezaměstnanosti a zkracuje délku života. 

V příštích třech desetiletích si nadváha v zemích OECD vyžádá až 92 milionů životů. Nemoci spojené s obezitou a nadváhou zkrátí do roku 2050 střední délku života o 3 roky.

 Zpráva OECD analyzuje ekonomické, sociální a zdravotní dopady související s nárůstem obezity a nadváhy až v 52 zemích, včetně zemí OECD, Evropské unie (EU28) a skupiny G20.

Tento nárůst obezity je naléhavým důvodem pro zvýšení investic do opatření na podporu zdravého životního stylu a výzkumu očekávaných výdajů, efektivity a návratnosti investic při řešení tohoto rostoucího zdravotního problému na celém světě. 

Výzvy rostoucí obezity 

Více než polovina populace má nyní nadváhu ve 34 z 36 zemí OECD a téměř každý čtvrtý je obézní. Průměrná míra obezity u dospělých se v zemích OECD zvýšila z 21 % v roce 2010 na 24 % v roce 2016, takže dalších 50 milionů lidí se zařadilo mezi obézní.

I přes velkou snahu o zvládání nárůstu obezity v posledním desetiletí je třeba udělat více v oblasti sedavého životního stylu a nárůstu dostupnosti nadbytečných kalorií.

V zemích OECD došlo k téměř 20% zvýšení kalorií dostupných k spotřebě za posledních 50 let. 

Vyšší míra nadváhy a obezity přispívají k sociální nerovnosti 

Zejména děti zaplatí za obezitu vysokou cenu. Děti s nadváhou si vedou v škole méně dobře – mají horší známky, častěji ve škole chybí a obvykle i déle než děti se zdravou hmotností.

U dětí s obezitou je o 13 % méně pravděpodobné, že budou mít dobré školní výsledky, a když vyrostou, je méně pravděpodobné, že dokončí vysokoškolské vzdělání.

Děti s obezitou vykazují nižší životní spokojenost a jsou až trojnásobně častěji šikanovány, což může přispět k horším studijním výsledkům. 

V dospělosti jsou jedinci s alespoň jedním civilizačním onemocněním spojeným s nadváhou o 8 % méně pravděpodobně zaměstnáni v následujícím roce. Když mají práci, je až o 3,4 % vyšší pravděpodobnost, že budou mít absenci nebo budou méně produktivní. Dospělí, kteří jsou obézní, jsou vystaveni většímu riziku civilizačních onemocnění a nižšímu věku dožití. 

Nadváha poškozuje nejen zdraví obyvatelstva, ale i rozpočty na zdravotnictví a hospodářství 

Podle analýzy OECD od roku 2020 do roku 2050 sníží nadváha a s ní související nemoci průměrnou délku života v zemích OECD, EU28 a G20 asi o tři roky.

 Nárůst počtu lidí s vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI) stlačuje rozpočty na zdravotní péči kvůli vysokým nákladům na chronická onemocnění spojená s nadváhou, jako jsou diabetes, rakovina a srdeční onemocnění.

Země OECD vynakládají asi 8,4 % svého rozpočtu na zdravotní péči na léčbu nemocí souvisejících s nadváhou. 

Lidé s nadváhou využívají zdravotnické služby více, podrobují se častěji chirurgickým zákrokům a mají více než dvojnásobek léků na předpis než lidé se zdravou hmotností. V zemích OECD se nadváze v průměru přičítá 71 % všech nákladů na léčbu diabetu, 23 % nákladů na léčbu kardiovaskulárních nemocí a 9 % nákladů na léčbu nádorových onemocnění. 

Analýza OECD odhaduje, že léčba nemocí způsobených nadváhou stojí 423 miliard dolarů ročně na základě parity kupní síly v 52 analyzovaných zemích (OECD, G20, EU28, přistupujících zemích OECD a vybraných partnerských zemích). Péče související s vysokým BMI stojí v průměru v zemích OECD více než 200 dolarů na osobu a rok. 

Boj s nadváhou je skvělou investicí

Prakticky všechny země OECD mají národní akční plán pro obezitu a většina zemí má specifický akční plán pro boj s obezitou u dětí, jakož i národní směrnice na podporu zdravé výživy a aktivního životního stylu. Odezvu na tato opatření je však potřeba urychlit.

Analýza OECD ukazuje, že každý dolar vynaložený na prevenci obezity dosahuje až šestinásobné ekonomické návratnosti.

OECD identifikuje čtyři kategorie nástrojů pro řešení problému obezity a hodnotí účinek tří slibných „balíčků opatření“, které pomohou zemím dosáhnout lepšího výsledku a většího dopadu při řešení epidemie obezity. Mezi analyzovaná opatření patří označování potravin a jídelních lístků, regulace reklamy na nezdravé potraviny pro děti a propagace fyzické aktivity, a to i prostřednictvím lékařů a škol.

Jedním ze zjištění zprávy je, že 20% snížení obsahu kalorií v energeticky bohatých potravinách by mělo významný přínos pro zdraví jednotlivců a také celkových ekonomik. Model OECD naznačuje, že pokud by byl takový plán implementován ve 42 zemích světa, umožnilo by to eliminovat více než 1 milion případů civilizačních onemocnění ročně, zejména kardiovaskulárních chorob.

Obezita: výpočet BMI, zdravotní rizika, léčba, zahrada jako prevence

27. 01. 2016 | Doba čtení 14 minut

Na planetě Zemi je spousta míst, kde lidé ještě umírají hlady. Obyvatele evropských zemí, Severní a Jižní Ameriky však trápí opačný problém — nadváha a obezita.

Nadváhou trpí 1,6 miliardy lidí starších patnácti let, celkem 400 milionů lidí se pak potýká s obezitou. Prognózy říkají, že v roce 2015 by mohlo být na světě už 2,3 miliardy dospělých s nadváhou a více než 700 milionů lidí trpících obezitou! Situace začíná být vážná i u dětí: s nadváhou se potýká přinejmenším 20 milionů dětí starších pěti let.

Ani Česko není výjimkou, nadbytečné kilogramy trápí podle průzkumu Všeobecné zdravotní pojišťovny každého třetího Čecha, každý pátý je pak obézní.

Definice obezity

Obezita je onemocnění, charakteristické zvýšeným množstvím tukové tkáně v organismu. Hodnocena je dle tzv. BMI, čili Body Mass Indexu.

• Vypočteme jej tak, že vydělíme hmotnost v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech.

Obezita se nevyhýbá ani čechům Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Tělesná hmotnost se zvyšuje především kvůli nerovnováze mezi energií přijímanou a vydávanou. Nevyužitá energie se v těle ukládá v tukových buňkách, a pokud tato nerovnováha přetrvává delší dobu, člověk začne tloustnout.

Nerovnováha v příjmu a výdeji energie může být způsobena přejídáním, konzumováním přemíry tuků, nedostatkem pohybu v kombinaci s určitým podílem genetických vloh.  

Hmotnost rozdělujeme podle BMI takto:

• Podváha: BMI nižší než 18,5
• Normální tělesná hmotnost: 18,5—24,9
• Nadváha: 25,0—29,9
• Obezita 1. stupně: 30,0—34,9
• Obezita 2. stupně: 35,0—39,9
• Obezita 3. stupně: více než 40,0

Zdravotní komplikace obezity

S ručičkou na váze se zvyšuje i zdravotní zátěž pro celý organismus, s obezitou pak úzce souvisí řada onemocnění. Záleží přitom na stupni obezity, tedy na množství tuku, a na způsobu, jakým je tuk v těle rozložen.

Vyšší riziko vzniku metabolických a oběhových komplikací obezity mají osoby s rozložením tuku převážně v oblasti břicha. Nebezpečný přitom není viditelný (podkožní) tuk, který můžeme nahmatat.

Mnohem zákeřnější je tuk vnitřní, tzv. viscerální. Usazuje se kolem orgánů a uvolňuje do těla škodlivé látky, které podporují rozvoj cukrovky a nemoci srdce.

diabetes – měření cukru v krvy Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Cukrovka

Obezita je jednou z hlavních příčin jejího vzniku. Nadváha je totiž hlavním důvodem nedostatečné citlivosti těla na inzulin a tedy vzestupu cukru v krvi. Riziko vzniku cukrovky 2.

typu je u obézního člověka 53x vyšší, než u normálně vážícího člověka.

U většiny případů obézních lidí nemocných cukrovkou postačí snížení nadváhy o 10 % k tomu, aby mohl být snížen příjem léků nebo injekcí inzulinu.

Prevencí proti vzniku cukrovky a součástí léčby cukrovky je tedy snížení hmotnosti a pravidelný pohyb. I mírné snížení hmotnosti se projevuje zřetelným snížením inzulinové rezistence a celkového metabolismu.

Tělesná aktivita poskytuje dvojí užitek — hraje klíčovou roli při kontrole hmotnosti, ale také zlepšuje citlivost na inzulin a správné využívání glukózy, především ve svalech.

Metabolické a oběhové choroby

Mezi nejčastější komplikace obezity patří i závažné choroby, jako jsou ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu, ateroskleróza mozkových tepen a cévní příhoda mozková, ateroskleróza končetinových tepen nebo jiné projevy aterosklerózy a dna.

Obézní lidé mívají zvýšený krevní tlak, zvýšené hladiny nebezpečného cholesterolu v krvi a nízkou hladinu „ochranného“ HDL cholesterolu, zvýšené hladiny triglyceridů a kyseliny močové.

vysoký krevní tlak Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Vysoká hladina tuků v krvi vede ke kornatění cév, které postihuje všechny tepny v těle, ale nejdůležitější jsou důsledky postižení srdečních a mozkových cév. Pokud se uzavře aterosklerotická věnčitá tepna, následuje infarkt (odumření) části srdečního svalu. Obézní lidé musí počítat s tím, že často bez varování přichází také mrtvice, která se nemusí dopředu nijak projevit.

Pokud ovšem obézní pacienti zhubnou, mohou počítat s příznivým účinkem, který se projeví nejenom snížením potřebné dávky léků, ale v mnoha případech i prodloužením délky života. Výrazně se sníží také riziko vzniku komplikací vyplývajících z aterosklerotických změn cév.

Problémy pohybového aparátu

Obezita významně ovlivňuje i stav pohybového aparátu.

I když nebylo prokázáno, že by nadváha přímo způsobovala degenerativní onemocnění kloubů, je jednoznačně dokázáno, že pokud se toto postižení rozvine, obezita je významně zhoršuje, přičemž rychlost změn na postiženém kloubu je obvykle přímo úměrná míře nadváhy postiženého. Jinými slovy, čím je člověk obéznější, tím rychleji u něj dojde ke zničení kloubu, který v počátku byl jen minimálně postižen a jehož stav by se u člověka bez nadváhy tak rapidně nezhoršoval.

V dnešní době je sice tento problém poměrně spolehlivě řešitelný kloubní náhradou, jako každá operace je však spojen s určitou mírou rizika pooperačních komplikací. U obézních pacientů je toto riziko ve srovnání s pacienty s normální váhou až desetinásobně vyšší.

problémy s pohybovým aparátem Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Obézní pacienti jsou tak při těchto operacích daleko více ohroženi rizikem vzniku krevních sraženin v dolních končetinách (které mohou skončit nebezpečnou plicní embolií), proleženin, zápalu plic, infekcí močových cest a dalšími problémy. U obézních pacientů také dochází ke komplikacím při hojení pooperačních ran, jejichž konečným důsledkem může být rozvoj infekce totální endoprotézy, která může vést až k trvalému upoutání na invalidní vozík.

Onkologická onemocnění

U lidí s nadváhou a obezitou se prokázalo zvýšené riziko rakoviny konečníku a střev, rakoviny prsu u žen po menopauze, agresivních forem karcinomu prostaty a dalších zhoubných nádorů, například jícnu, slinivky, žlučníku nebo dělohy. Odhaduje se, že 5—10 % všech nádorů je způsobeno nadváhou a obezitou, pacienti s nadváhou a obezitou mají navíc vyšší riziko závažných komplikací při chirurgickém výkonu, chemoterapii nebo radioterapii.

Zatím se nepodařilo zcela objasnit, proč nadváha a obezita zvyšují riziko nádorů. Jisté je, že následkem nadváhy narůstá produkce inzulinu a některých dalších hormonů. Ty působí jako růstové faktory pro nádorové buňky, tedy podporují jejich růst a množení.

Dalším důvodem ke zvýšení rizika nádorů u lidí s nadváhou je zvýšená konzumace rizikových potravin, jako jsou uzeniny, živočišné tuky a smažená jídla, a naopak menší zastoupení čerstvého ovoce a zeleniny ve stravě.

Jak se bránit zdravotním rizikům?

Lidský organismus je uzpůsoben tak, aby šetřil energií a uschovával si její nadbytek na horší časy. Ovšem dnes horší časy nepřicházejí, a tak trpíme nadváhou a obezitou, která má výše zmíněné významné zdravotní dopady.

Aby žaludek nebyl odpadním košem Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Jelikož množství a složení stravy má zásadní vliv na naše zdraví, je důležité zajímat se o to, co, kdy, v jaké kvalitě a kolik sníme. Neměli bychom přitom podléhat módním trendům nebo populárním dietám, nýbrž používat zdravý rozum. Snížením množství jídla snížíme i příjem energie, měli bychom se však také zaměřit na kvalitu toho, co jíme.

Je poctivé přiznat, že zdravější alternativy jednotlivých druhů potravin jsou ve většině případů dražší. Ovšem v levnějších, méně kvalitních potravinách přijímáme velké množství „prázdné“ energie. Navíc nižší cena potraviny je vykoupena jejím horším složením a složky, které nahrazují chybějící živiny i kvalitu potraviny, nepřinášejí našemu zdraví nic pozitivního.

Náhradou za bílkoviny jsou v nich použity mouka a tuk, kvalitnější máslo nebo sádlo pak suplují podřadné oleje, místo vhodného kořenění je pro výrobce snazší a levnější produkt přesolit…

Jak ven z tohoto bludného kruhu? Odborníci na výživu doporučují:

1. Kupujte méně potravin, ale o to kvalitnější, soustřeďte svou pozornost zejména na maso a masné výrobky. To samé platí pro mléko, mléčné výrobky a cereálie. Kvalitnější rozhodně neznamená jen potraviny zahraniční, případně bio.
2. Kupujete zeleninu vypěstovanou blízko vašeho bydliště, nikoliv převážnou přes půl Evropy nebo z druhého konce světa. Vraťte se k potravinám, které se pěstují v tuzemských klimatických podmínkách. Mrkev, jablka nebo ředkvičky pomohou doplnit potřebné vitaminy a v sezoně nebývají drahé.
3. Neutrácejte bez rozmyslu za balené vody nebo slazené limonády. Ve většině míst České republiky teče z kohoutku kvalitní voda, kterou stačí ochutit citronem nebo ovocnou šťávou.  

Dobrá zpráva pro všechny zahrádkáře

Pokud chcete zhubnout, měli byste nejen snížit příjem energie, ale také se více hýbat. Pokud nepatříte k příznivcům běhu nebo zdvihání činek v posilovně, máme pro vás dobrou zprávu!

Podle studie, kterou zveřejnil na svých internetových stránkách britský Journal of Sports Medicine, prospívají zdraví lidského srdce takové aktivní koníčky, jako jsou práce okolo domu a zahrádkaření. Jejich přínos lze srovnat s návštěvou tělocvičny. Starší lidé s těmito zálibami mají prokazatelně nižší riziko infarktu a dokonce o 30 % nižší riziko úmrtí.

Důležité je co člověk jí Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Lékaři sledovali 4000 osob starších 60 let po dobu 12,5 roku. Během tohoto období se účastníci studie podrobovali nejrůznějším testům a zkouškám, které zkoumaly zdraví jejich srdce, hladinu krevního cukru a další parametry.

Součástí výzkumu bylo i dotazování se na jejich stravu, kouření, konzumaci alkoholu a pohybové návyky.

Již od počátku studie bylo zřejmé, že ti, jejichž přirozená pohybová aktivita byla vysoká (a nemuselo jít právě o fanatické návštěvníky tělocvičny), měli nejmenší riziko srdečních potíží.

Měli užší pas, nižší hladinu cukru v krvi i krevních tuků. Podobně na tom byli ti, kteří udávali vysoké množství formálního cvičení.

Během studie utrpělo 476 účastníků první infarkt a 383 z nich z nejrůznějších příčin zemřelo. Výsledky prokázaly, že lidé s nejvyšší pohybovou aktivitou měli riziko vzniku infarktu nižší o 27 % a riziko úmrtí dokonce o 30 % nižší než ti, kteří se hýbali nejméně. Co z toho vyplývá?

Pokud jste starší dospělý, mohou dvě hodiny práce okolo domu nebo na zahradě nahradit hodinu intenzivního cvičení podle kardio DVD. Znamená to tedy, že se nemusíte trápit v tělocvičně, pokud zůstanete přirozeně aktivní.

Závěry studie jsou vynikající zprávou pro všechny, kdo chtějí zůstat zdraví i ve vyšším věku, ale nechtějí kvůli tomu chodit do posilovny, do bazénu nebo běhat — přirozená každodenní aktivita, jako je například zahradničení, má totiž zcela srovnatelné účinky.

Očkujte nejdříve obézní, radí studie. Češi z ní nevycházejí dobře

Vědci ze Světové federace pro obezitu ve své studii zjistili, že celých 88 procent obětí nemoci covid-19 připadá na státy, které mají obézní více než polovinu obyvatel. Jako obézní jsou označováni lidé, jejichž index tělesné hmotnosti (BMI) přesahuje číslo 25.

Typickým příkladem jsou Spojené státy, kde už nemoci podlehlo přes 531 tisíc lidí. Organizace proto vyzvala vlády, aby při očkování, ale i testování dávaly přednost lidem trpícím obezitou.

Kromě USA mají více než 50 procent obézní populace i další země, na které udeřil virus zvlášť silně – například Velká Británie nebo Itálie. Naopak v zemích, které vykazují méně než polovinu obézních lidí, je riziko úmrtí radikálně nižší – studie dokonce mluví o jedné desetině oproti „hubeným“ zemím.

Vyšší hodnoty BMI jsou také spojeny se zvýšeným rizikem hospitalizace, přijetí na jednotku intenzivní péče a připojení na plicní ventilaci. Konkrétně v Británii připisují vědci 36 procent hospitalizací s koronavirem nedostatku pohybu a přílišné hmotnosti.

Na základní otázku, zda obezita zhoršuje průběh nemoci, odpovídá Světová federace pro obezitu poukazem na studie z 11 různých zemí.

Například Čínská akademie věd uvádí, že lidé s nadváhou mají o 84 procent vyšší riziko těžkého průběhu koronaviru, u lidí obézních je pak riziko vyšší dokonce o 240 procent.

Jedna ze španělských studií pak uvádí o 51 procent vyšší riziko úmrtí u obézních pacientů oproti zbytku populace.

Jak prokázaly i další studie, je právě obezita druhým nejvíce přitěžujícím faktorem při nemoci covid-19. Na prvním místě zůstává věk pacientů. Studie však odmítá teorii korelace mezi bohatstvím států (ty mají často větší podíl obézní populace) a vyšší úmrtností na koronavirus.

Studie poukazuje i na fakt, že nynější pandemie není první, u níž se prokázalo, že obezita zhoršuje průběh respiračních onemocnění. Podobné výsledky vědci zaznamenali i u epidemie SARS nebo chřipky H1N1.

Kromě přednostního testování a očkování studie doporučuje i další kroky: větší monitorování obezity, investování do trvale udržitelného potravinářství, do aktivní dopravy, ale i zajištění přístupu k pitné vodě – v některých státech světa jsou totiž nezdravé slazené nápoje dostupnější než obyčejná voda. V oblasti školství pak experti radí poskytovat výživově hodnotné obědy znevýhodněným školákům a pokračovat v tom i v případě, že se školy kvůli pandemii zavřou.

The data in this new report show the sad fact that countries in which over 50% of the adult population are overweight have had the highest death rates from COVID-19. https://t.co/gmQy2c6Lmy

— Sarah Aitken (@SarahAitken11) March 4, 2021

V závěru studie Světová federace pro obezitu připojila údaje k jednotlivým státům světa. Česko v tomto směru nevychází vůbec dobře – podle údajů z roku 2016 žije v zemi 62 procent lidí s nadváhou a 26 procent obyvatel je obézních.

Obezita má přitom podle organizace v příštích letech narůstat – pokud se nic nezmění, bude v Česku v roce 2025 32,5 procenta obézních mužů a 29 procent obézních žen. U dětí by obezita měla vzrůst na 13,4 procenta.

Nedostatečnou fyzickou aktivitu přisuzuje studie více než 31 procentům dospělé populace.

Vědci proto soudí, že ani úspěšné očkování nás před dalšími pandemiemi nezachrání, pokud výrazněji nezměníme stravování a životní styl. Po koronaviru mohou přijít další pandemie, v nichž bude obezita opět přitěžujícím faktorem.

Lékaři se snaží zjistit, proč má obezita vliv na těžký průběh koronaviru

V počáteční fázi pandemie covidu-19 si lékaři u pacientů s těžkým průběhem onemocnění všímali jedné věci: mnoho z nich bylo obézních. S tím, jak se koronavirus šířil po světě a informací přibývalo, se tato spojitost stává stále jasnější a vědci se snaží zjistit, proč tomu tak je, napsala agentura AP.

U lidí, kteří mají nadváhu, existuje vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine řada zdravotních problémů, mezi nimi třeba srdeční onemocnění nebo cukrovka. Právě tyto nemoci patří k faktorům, které mohou vést k tomu, že koronavirovou infekci u dotyčného pacienta budou doprovázet závažné komplikace.

Ale existují už také důkazy, že jen samotná obezita znamená vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19.

Z jisté studie, které se účastnilo 5200 nakažených, z nichž 35 procent bylo obézních, vyplynulo, že pravděpodobnost, že člověk skončí v nemocnici, byla větší u lidí s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI).

Bylo tomu tak i tehdy, když výzkumníci přihlédli k dalším zdravotním komplikacím, které pacienty zařadily do rizikové skupiny.

Souvislost je patrná například ve Spojených státech

Vědci připomínají, že zřejmá souvislost mezi obezitou a těžkým průběhem covidu-19 je dalším příkladem toho, že současná pandemie ukázala palčivost některých přetrvávajících zdravotních problémů, s nimiž se svět potýká. Obezita je zřejmě jedním z důvodů, proč některé země nebo skupiny obyvatelstva byly koronavirem zasaženy mimořádně tvrdě.

Například ve Spojených státech podíl obézních lidí na celkové populaci už desítky let roste a nyní dosáhl 42 procent. Mezi černochy a Hispánci je ještě vyšší. Za obézního je považován člověk, jehož BMI se přehoupl přes třicet. U lidí s extrémní obezitou, kteří mají BMI 40 a vyšší, je nebezpečí těžkého průběhu covidu-19 ještě výraznější.

BMI se vypočítává vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky v metrech.

Podle vědců pravděpodobně existuje celá řada faktorů, kvůli kterým se pacienti trpící obezitou hůře vypořádávají s koronavirovou infekcí, jež může poškodit plíce. Kilogramy navíc znamenají pro lidské tělo zátěž a nadbytečný tuk může omezit schopnost plic rozšiřovat se.

Dalším problémem je chronický zánět, který obezitu často provází. Zánět je přirozeným způsobem, jakým naše tělo bojuje proti škodlivým „vetřelcům“ jako viry.

Ovšem dlouhotrvající zánětlivý stav rozhodně v pořádku není a může ohrozit obranyschopnost organismus v okamžiku, kdy se objeví skutečná hrozba.

Hrozba hlavně pro muže

Svoji roli může hrát i to, jak je tuk v těle rozložen. Autoři jedné studie zjistili, že covid-19 je nebezpečnější pro obézní pacienty, týká se to ovšem jen mužů.

To může souviset se skutečností, že mužům se častěji tuk více ukládá v oblasti břicha, říká odbornice na infekční nemoci Sara Tartofová, jedna z autorek studie.

Břišní tuk je spojován s produkcí hormonu, který může přispívat k závažnějšímu průběhu covidu-19, dodává Tartofová.

Vědci se rovněž snaží vyřešit otázku, zda je něco specifického na koronaviru jako takovém, kvůli čemu jsou obézní lidé náchylnější závažně onemocnět. Virus napadá buňky tak, že se přichytí na receptory na povrchu určitých buněk.

Na tukových buňkách se takové receptory vyskytují v hojném počtu, a vědci proto zkoumají, zda kvůli tomu fungují jako „dobré hnízdo pro virus“, vysvětluje François Pattou z univerzity ve francouzském Lille, který se podílí na výzkumu spojitosti mezi obezitou a těžkou formou covidu-19.

Problémy se mohou objevit i tehdy, když obézní pacient s covidem-19 skončí v nemocnici. Aby se nemocným lépe dýchalo, zdravotníci je pokládají na břicho.

To ovšem u obézních lidí může být náročné, a tak je pravděpodobnější, že budou muset být napojeni na plicní ventilaci.

Vědcům dělá starosti také to, že vakcína proti koronaviru nemusí být u lidí s obezitou stejně účinná jako u ostatních. Podobně tomu je například s očkováním proti chřipce nebo jiným nemocem.

Obezita trápí stále více lidí. Jak ji léčit?

• Obezita představuje chronické onemocnění, pro které je charakteristické, že pacient přijímá více energie, než je schopný vydat, a proto má na svém těle nadměrné množství tukové tkáně.
• Mezi hlavní příčiny vzniku obezity patří nadměrný příjem potravy a kalorií, nevhodné složení stravy, dědičné faktory, nedostatek pohybu a spánku nebo také hormonální příčiny či působení některých léků.
• Stupeň obezity se dá zjistit pomocí různých druhů měření, jako je například index tělesné hmotnosti (BMI), rozmístění tukové tkáně na těle pacienta, obvod pasu nebo třeba měření obsahu tělesného tuku.
• Obezita je často spojená také s různými zdravotními komplikacemi, které zahrnují například cukrovku 2. typu, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární choroby, nemoci pohybového aparátu nebo třeba žlučové kameny.
• S obezitou často souvisí také psychologické problémy, protože se pacienti straní společnosti nebo zažívají posměch okolí. Proto se u nich často projeví snížené sebevědomí, straní se kolektivu a upadají do depresí.
• Léčba obezity spočívá většinou v celkové změně životosprávy, což zahrnuje individuálně sestavený jídelníček a různá pohybová doporučení. K tomu se může přidat psychoterapie, léčba antiobeziky nebo také chirurgický zákrok.
• Žádné drastické diety při shazování nadbytečných tukových zásob většinou nepomáhají. Stejné je to i se zázračnými přípravky, hubnoucími koktejly, speciálními pilulkami nebo čaji.

Obezita patří mezi významné zdravotní problémy naší populace a někdy je také právem označována jako epidemie třetího tisíciletí. Jedná se v podstatě o chronické onemocnění, kdy se pacientům v těle ukládá nadměrné množství tukové tkáně, což může vést ke vzniku dalších závažných zdravotních komplikací. Léčba musí být vždy komplexní a vyžaduje velké úsilí ze strany pacienta.

Definice obezity

Obezita, které se česky říká také otylost, se obvykle definuje jako zvýšené množství tukové tkáně (a tím pádem i zvýšená tělesná hmotnost). Tento stav vzniká ve chvíli, kdy člověk přijímá mnohem více energie, než je schopný vydat. Nadbytečný příjem se později projeví tak, že se nespotřebovaná energie promění v tukové buňky.

Ačkoliv si někteří lidé myslí, že obezitou trpí hlavně obyvatelé vyspělých států, v současné době rapidně přibývá případů obezity také v rozvojových zemích.

Jedná se tedy o celosvětový problém, který významně souvisí se snadnou a rychlou dostupností stravy (což zahrnuje třeba i různé sladké pokrmy a nápoje nebo také hodně slaná a tučná jídla), s leností a stále se snižující pohybovou aktivitou.

Příčiny vzniku obezity

Na vzniku obezity se obvykle podílí celá řada faktorů, nejčastěji se však jedná o kombinaci nevhodného životního stylu, genetických předpokladů a působení okolí. Vliv mohou mít také některé stresující životní situace, jako je například období dospívání (puberta), těhotenství, klimakterium, nástup do sedavého zaměstnání nebo třeba odchod do důchodu.

Co hraje roli při vzniku obezity?

• Nadměrný příjem potravy a kalorií (přejídání)
• Nevhodné složení stravy
• Nedostatek pohybu
• Nedostatek spánku
• Hypofunkce štítné žlázy
• Hormonální příčiny (mateřství, nadbytek estrogenů…)
• Působení některých léků
• Vliv rodiny a okolí

Ačkoliv při rozvoji obezity často hrají významnou roli právě genetické faktory, lékaři zdůrazňují, že tyto nechtěné vlohy ještě samy o sobě neznamenají, že pacient musí být nutně obézní. Je pouze na něm, zda sklony k obezitě podpoří špatným životním stylem, nebo se bude snažit všem rizikovým faktorům vyhnout.

Jak správně zjistit stupeň obezity?

Obezita se dělí do několika stupňů či kategorií. Existují různé způsoby, jak tento stav definovat a zjistit, zda má konkrétní člověk normální hmotnost, trpí nadváhou nebo dokonce obezitou.

Body Mass Index

Obezitu můžeme na první pohled celkem jasně poznat. Její míra se ovšem určuje hlavně podle indexu tělesné hmotnosti neboli BMI (z anglického body mass index). Abyste tuto hodnotu spočítali, je nutné vydělit tělesnou hmotnost v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech. Pro bělošskou evropskou populaci jsou výsledné hodnoty BMI definovány takto:

• BMI 18,5‒24,9 – normální tělesná hmotnost
• BMI 25,0‒29,9 – nadváha
• BMI 30,0‒34,9 – obezita 1. stupně
• BMI 35,0‒39,9 – obezita 2. stupně
• BMI vyšší než 40,0 – obezita 3. stupně (morbidní obezita)

Index tělesné hmotnosti se ovšem dá obecně považovat pouze za statistický nástroj, který sám o sobě ignoruje velké množství dalších důležitých faktorů, jako je například stavba těla konkrétního člověka. Výslednou hodnotu je navíc nutné interpretovat také v závislosti na věku a pohlaví pacienta.

Další způsoby měření obezity

Kromě BMI jsou ovšem důležité také další faktory, jako je například rozmístění tukové tkáně na těle.

Tam totiž mohou probíhat škodlivé zánětlivé procesy, které lidský organismus ohrožují.

Nejrizikovější je nitrobřišní obezita neboli abdominální obezita, kdy dochází k hromadění tuku v břišní dutině (tzv. viscerální tuk). Takový typ postavy se poté lidově nazývá „jablko“.

Pokud se člověku tuk ukládá především na bocích a zadku, jedná se o typ „hruška“. Tento stav, který se označuje také jako gynoidní obezita, můžeme pozorovat především u žen. Lidé ho vnímají hlavně jako estetický nedostatek, jelikož nepředstavuje tak velké riziko vzniku zdravotních komplikací jako předchozí typ.

Orientačním ukazatelem obezity a nadváhy je také obvod pasu.

O obezitu se jedná ve chvíli, kdy obvod mužského pasu přesáhne hranici 102 centimetrů, u žen je tato hodnota nastavená na 88 centimetrů.

Mezi další faktory, které je nutné brát v potaz, patří třeba poměr obvodu pasu k obvodu hýždí. Dále se provádí přesnější měření obsahu tělesného tuku a tloušťky podkožních tukových vrstev.

Možné komplikace a následky

Obézní pacienti se často straní společnosti, a to buď zcela záměrně nebo nedobrovolně. S tím samozřejmě souvisí různé problémy, jako je sociální izolace, snížené sebevědomí, samota či deprese. Obezita s sebou ale navíc přináší také závažné zdravotní komplikace. Mohou se rozvinout například tato onemocnění:

Léčba obezity

Jelikož se na vzniku obezity většinou současně podílí mnoho různých faktorů, terapie musí být vždy komplexní a vyžaduje především plné nasazení pacienta samotného. Léčbou obezity se zabývá obor jménem obezitologie, kde spolupracuje celá řada lékařů, jako jsou například:

• Ošetřující lékař
• Diabetologové
• Nutriční specialisté
• Chirurgové
• Gastroenterologové
• Psychologové

Konzervativní léčba obezity se většinou zahrnuje celkovou změnu životosprávy, individuálně sestavený jídelníček a různá pohybová doporučení, kterými by se měl obézní pacient řídit. K tomu se přidává také podpůrná psychoterapie zaměřená na to, aby si pacient zvykl na trvalé změny životního stylu, které s léčbou obezity a redukcí tělesné hmotnosti souvisí.

Někdy lze léčbu obezity doplnit také užíváním léků, které se nazývají antiobezika. V České republice jsou dostupné dva takové léky. První z nich s účinnou látkou fentermin snižuje pocit hladu, druhý obsahuje látku orlistat a ovlivňuje trávení tuků. Je ovšem nutné dobře zvážit také nežádoucí účinky těchto léků.

U pacientů trpících 3. stupněm obezity lékaři někdy volí také chirurgickou léčbu. Jedná se konkrétně o oblast chirurgie jménem bariatrie, kde se výkony provádí laparoskopicky na žaludku nebo střevech pacienta. Nejčastěji je to bandáž žaludku, tubulizace žaludku nebo sleeve resekce.

Obezita a drastické diety

Každý z nás určitě někde slyšel doporučení na různé zázračné diety, které člověku zaručeně pomohou zbavit se tělesného tuku a opět ho dostanou do perfektní kondice. Takových „zaručených“ rad jsou plné internetové stránky, televizní vysílání i diskuse v rádiích. Obezity se ovšem nelze zbavit ze dne na den.

Žádné drastické diety, hubnoucí koktejly, speciální pilulky nebo čaje, které slibují rychlý váhový úbytek, ve většině případů nepomáhají.

Pacienti nedokáží diety držet dostatečně dlouho, mají kvůli nim ještě větší problémy a když se vrátí k původnímu jídelníčku, opět přiberou a někdy se tak dostanou na ještě vyšší váhu, než byla ta původní.

Organismus si navíc na hladovění postupně zvykne a metabolismus přizpůsobí tak, aby šetřil energii.

Obezita u dětí

Obezita se samozřejmě netýká pouze dospělých, ale stále častěji se s ní potýkají také menší i větší děti. Většinou se jedná o alimentární obezitu, kterou způsobuje nadměrný příjem energie a nedostatek pohybu.

Kromě vážných zdravotních komplikací, které může dětská obezita způsobit, je často také zdrojem psychických problémů a depresí.

Je proto nutné začít tuto situaci řešit včas a poradit se o vhodném řešení s ošetřujícím lékařem dítěte nebo jiným specialistou.

Obezita v České republice

V naší zemi trpí různou mírou obezity přibližně 30 % obyvatel. Pokud bychom ale chtěli připočítat také pacienty s nadváhou, dostaneme se u žen na 68 % a u mužů dokonce na 72 %. Tato čísla jsou velmi alarmující, mezi Evropany totiž patří náš národ mezi nejotylejší. Stejné je to i u českých dětí, kde počet obézních jedinců každoročně stoupá.

Obezita trápí spíš muže. Zatočí s ní aplikace v mobilu

S nadbytečnými kily se v Česku potýká každý druhý. Třetina lidí má nadváhu, 21 procent je dokonce obézních. Stále víc lidí však chce s přibíráním zatočit a na pomoc si bere chytrý telefon. Hitem jsou totiž mobilní fitness aplikace, které počítají uběhnutou vzdálenost nebo spálené kalorie.

Jak ukazuje dlouhodobý průzkum společnosti Stem/Mark, počet lidí s nadváhou a obezitou zůstává od roku 2008 na stejné úrovni. Dobrá zpráva to ale příliš není, obezita totiž stále způsobuje řadu onemocnění.

„Na prvním místě se jedná o cukrovku 2. typu, kterou má dnes téměř desetina naší populace a 80 procent z nich je obézních. Obezita také vyvolává vysoký tlak, poruchu metabolismu tuků v krvi, vysokou hladinu kyseliny močové v krvi a mnoho dalších chorob,“ vyjmenovává obezitolog Robin Urbánek. Nadbytečná kila přetěžují i klouby.

• OBEZITA U DĚTÍ20 – 30 % má nadváhu nebo jsou obézní28 % cítí problémy se svou váhou25 % jí nejraději hamburgery, párek v rohlíku, brambůrky a sladkosti55 % dává přednost slazeným nápojům27 % tráví denně více než dvě hodiny u počítače
• 14 % sportuje jen při školním tělocviku

Problémy s váhou má 65 procent mužů, ale jen 46 procent žen. Zatímco obézních žen za poslední roky mírně ubylo, muži se naopak zakulacují. Víc než polovina má rizikový obvod pasu, tedy nad 80 centimetrů. Nejvíc se přitom tloustne v sedmé dekádě života, kdy průměrný Čech přibere 3,6 kilogramů.

Když běháte nebo jezdíte na kole

Zhubnout stále více lidem pomáhají sportovní aplikace pro chytré telefony, které usnadňují pohybové aktivity. Svými výsledky a pokroky se pak řada lidí chlubí na sociálních sítích, kde získávají podporu přátel nebo soutěží s ostatními. Nový trend už dávno není doménou jen mladých, na chuť mu přicházejí i lidé ve středních letech.

„Používám aplikaci Endomondo pro běh a jízdu na kole. Ukáže mi, kolik jsem uběhl, za jak dlouho a kolik jsem spálil kalorií, ale má i řadu dalších funkcí,“ říká čtyřiačtyřicetiletý Radovan Žáček z Ústí nad Labem, který už díky aplikaci zhubl tři kila. Na podobném principu fungují i běžecké aplikace Runtastic PRO nebo Nike+.

Kromě vydaných či přijatých kalorií dovede chytrý telefon shromažďovat statistiky o vašem pohybu, podle instrukcí v aplikaci můžete zkusit i sami cvičit. Některé vás spojí přímo s nutričním specialistou, osobním trenérem nebo dalšími nadšenci pro fitness.

Bonusy na cvičení rozdávají i letos

Mezi ryze české aplikace patří například Krokoměr nebo Kalorické tabulky.

„Krokoměr naučí více chodit i toho, komu se chodit nechce, protože při jeho použití začne sám se sebou soutěžit o další kroky. Kalorické tabulky jsou vhodné pro průběžné sledování nutriční hodnoty stravy, ukazují, zda je daná porce příliš, či nikoliv,“ vysvětluje nutriční terapeutka Tamara Starnovská.

Bojovat proti obezitě a motivovat nejen děti, ale i dospělé k pohybu se snaží také zdravotní pojišťovny. I letos řada z nich nabízí příspěvky na pohybové aktivity. Například u VZP mohou dospělí získat 500 korun na plavání, tenis, aerobic, badminton, pilates nebo třeba spinning. Děti mohou čerpat až tisícovku.

Obezita ve světě – Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mělo v roce 2014 39 % světové populace nad 18 let nadváhu a 13 % obezitu.- V období od roku 1980 do 2014 se globální výskyt obezity více než zdvojnásobil.

– Výskyt obezity je nejvyšší na americkém kontinentu, kde 34 % dospělých má nadváhu a obezitou trpí až 27 % dospělých. Nejmenší problémy s váhou mají lidé v jihovýchodní Asii.- V Evropě má dle WHO nadváhu přes 35 % obyvatel, obezitou trpí 23 % Evropanů.

Podle českých výzkumů je poměr v ČR podobný.

1. Obezita v ČR – Častými depresemi trpí 42 procent obézních lidí.
2. – 58 procent lidí trpících obezitou považuje svou kvalitu života za nízkou.

– Nejrizikovějším místem z hlediska obezity je obec mezi tisíci až dvěma tisíci obyvateli, kde se dvě třetiny obyvatel pohybují v pásmu nadváhy či obezity. – Víc než desetina kuřáků se bojí přestat kouřit, protože by přibrala.- Pětina kuřáků, kteří přestali kouřit, přibrala víc než 5 kilo.