Svatba, narození dítěte nebo přestěhování? Zaměstnanec má nárok na volno

Pokud máte zaměstnance, nebo jste sami zaměstnaní, jistě se hodí vědět, kdy mají zaměstnanci nárok na neplacené a placené volno. Jak je to například se svatbou, pohřbem nebo třeba návštěvou lékaře?

Nárok na pracovní volno

Zaměstnanci mají jednak nárok na čtyři týdny dovolené a jednak také na pracovní volno. Výčet situací a životních událostí, při kterých je možné čerpat pracovní volno, je uvedený v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. V některých situacích má zaměstnanec právo na neplacené volno, v jiných zase na volno placené.

V jakých případech má zaměstnanec nárok na volno?

• svatba
• pohřeb
• narození dítěte
• lékařské vyšetření
• doprovod rodinného příslušníka k lékaři
• doprovod dítěte do poradny
• doprovod postiženého dítěte
• přestěhování
• hledání nového zaměstnaní
• přerušení dopravního provozu

Svatba

Pokud se zaměstnanec žení nebo vdává, má nárok na jeden den placeného volna. V případě, že se svatba koná v pracovní den, může si vzít volno také následující den, tento den však už proplacený mít nebude.

Nárok na den placeného volna vzniká také ve chvíli, kdy jde zaměstnanec na svatbu svého dítěte. To však platí jen pro dny, ve které měl být zaměstnanec v práci.

V případě, že se jedná o svatbu rodičů, má zaměstnanec nárok na jeden den neplaceného volna.

Pohřeb

Nárok na placené volno vniká také ve chvíli, kdy se zaměstnanec účastní pohřbu rodinného příslušníka. Jedná-li se o manžela/manželku nebo druha/družku zaměstnance, má nárok na dva dny. Jeden den při úmrtí a druhý v den pohřbu.

Volno kvůli dětem

Co se týče volna, které se vztahuje na otce v případě narození dítěte, má podle zákoníku práce nárok na placené volno pouze na nezbytně nutnou dobu při odvozu ženy do porodnice nebo při odvozu domů.

V případě, že by chtěl být u porodu, vzniká mu nárok jen na neplacené volno. Pokud zaměstnanec doprovází dítě do školského poradenského zařízení, může si vzít neplacené volno.

Nárok na placené volno vzniká jen v případě, že doprovází do speciálního zařízení nebo školy zdravotně postižené dítě.

Návštěva lékaře

Dalším případem, kdy vzniká nárok na volno, je návštěva lékaře. Pokud se jedná o lékaře, který je nejblíže bydlišti zaměstnance, vniká nárok na placené volno. Jestliže je však lékař dále, volno placené není. Nárok na placené volno vzniká také tehdy, pokud jde o nezbytný doprovod člena rodiny k lékaři.

Darování krve

Také v případě odběrů krve má zaměstnanec nárok na placené volno, ale pouze v případě, že ho nemůže podstoupit mimo pracovní dobu. Zaměstnavatel musí zaměstnance uvolnit na dobu odběru, cestu tam a zpět a případné zotavení.

Reklama

Stěhování

Jak je to s nárokem na volno v případě stěhování? Pokud se zaměstnanec stěhuje kvůli práci na přímou žádost zaměstnavatele, vzniká mu nárok na nejvýše dva dny placeného volna. V případě, že se stěhuje z vlastní vůle, má také nárok na volno, ale neplacené.

Hledání nové práce

Pokud zaměstnanec dostal výpověď, má nárok na půlden placeného volna týdně, ve výpovědní době má pak také nárok na půlden volna, které mu však zaměstnavatel neplatí.

Dopravní zácpa a kalamita

Když se zaměstnanec nemůže dostat do práce včas kvůli dopravní zácpě, nehodě nebo jiné kalamitě a není jiná možnost, jak se dostat do práce včas, má nárok na neplacené pracovní volno po nezbytně nutnou dobu.

Nárok na pracovní volno může být zrušený ze strany zaměstnavatele v případě, že měl zaměstnanec v daném měsíci neomluvenou absenci v práci. Za těchto okolností nemusí zaměstnavatel volno udělit.

Neplacené volno

Zaměstnavatel musí dát zaměstnanci neplacené volno také v situaci, kdy je to ve veřejném, obecném nebo společenském zájmu. Seznam takovýchto překážek je k nahlédnutí v paragrafu 200 a 205 zákoníku práce.

Jedná se například o dobu výkonu senátora, poslance nebo člena zastupitelstva nebo o dobu výkonu občanské povinnosti, která se týká například soudních znalců, svědků nebo tlumočníků.

Za předem specifikovaných okolností musí dát zaměstnavatel neplacené volno také členovi horské služby, který pomáhá při záchranné akci, nebo vedoucímu táboru, zdravotníkovi a instruktorovi.

Neplacené volno za jiných okolností

Existují i další situace, kdy zaměstnanec žádá o neplacené volno, příkladem může být cestování nebo delší čas strávený péčí o nemocného člena rodiny. V těchto případech zaměstnanci na volno žádný právní nárok nevzniká. Záleží už jen na zaměstnavateli, jak se se zaměstnancem dohodne.

Neplacené volno a sociální pojištění

Zaměstnanec po dobu neplaceného volna nedostává mzdu ani náhradu mzdy, nemusí tedy ani platit sociální pojištění. Je však důležité vzít v potaz to, že když zaměstnanec čerpá neplacené volno dlouhodobě, může to ovlivnit výši jeho důchodu.

Neplacené volno se velmi často zaměňuje s náhradním volnem. Náhradní volno si však zaměstnanec může vybrat pouze v případě přesčasů nebo práce ve svátky.

Víte, kdy máte nárok na volno? Svatba, pohřeb i odběr krve

zdroj: pixabay.com

Chcete se vdát, oženit? Nebo musíte naopak na pohřeb? Odběr krve nebo stěhování v zájmu zaměstnavatele. Berete si pro tyto případy dovolenou? Nemusíte.Zaměstanavtel by vám podle zákona měl v těchto lidských situacích vyjít vstříc.

Mezi překážky z důvodu obecného zájmu lze řadit výkon občanských povinností, například pomoc při požáru, odběr krve, účast na školeních či odborovou činnost.

Za tyto překážky, pokud není domluveno jinak, vám náleží pouze pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nikoliv však náhrada platu nebo mzdy. Do této skupiny patří i výkon veřejné funkce.

Pokud se necháte zvolit do zastupitelstva obce, máte od zaměstnavatele nárok na minimálně 20 dnů pracovního volna navíc.

V těchto případech by vás měl zaměstnvatel omluvit

Nejčastěji však výkon práce znemožňují důležité osobní překážky.

Skrývají se za nimi dlouhodobější záležitosti, jako je dočasná pracovní neschopnost, ošetřování a péče o dítě, mateřská a rodičovská dovolená či karanténa. Další takové situace upravuje speciální nařízení vlády.

Jsou jimi lékařská vyšetření, doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení, narození dítěte, stěhování, svatba či pohřeb blízkého člena rodiny.

Nárok na volno ano, ale bez náhrady mzdy

Mezi důležité osobní překážky v práci, kdy zaměstnanec sice má nárok na volno, ale nikoli na náhradu mzdy, se řadí čas strávený při přerušení dopravního provozu nebo pracovně-lékařské prohlídce, jeden den k chystání svatby, dobu, po kterou se muž účastní porodu svého dítěte, půlden týdně na hledání nového zaměstnání během výpovědní doby nebo dva dny na přestěhování zaměstnance.

Za stěhování kvůli práci placené volno

Pokud se ale zaměstnanec stěhuje v zájmu zaměstnavatele, náhrada mzdy či platu mu náleží.

Stejně tak i za den strávený na svatbě svého potomka a další den na chystání své vlastní (na svatbu jsou tak určeny dva dny – jeden placený a druhý neplacený).

Náhrada odměny patří zaměstnanci na den či dva i při úmrtí blízkých příbuzných, pohřbu kolegy či na den doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení.

S oznámením neotálejte

Vaší povinností jako zaměstnance je vždy o překážkách v práci včas svéhozaměstnavatele informovat a zažádat o pracovní volno. Pokud se vám stane úraz nebo jste nemocní, je potřeba to oznámit co nejdříve.

Volno můžet dostat i na stávkování, ale neplacené

Zvláštním druhem překážky na straně zaměstnavatele je stávka, neboť při ní rovněž nedochází k výkonu práce z důvodu vzniklého na straně zaměstnance. Účast na ní se považuje za omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou nepřísluší mzda ani její náhrada.

Náhradní volno: kdo má nárok a v jakých případech?

Chcete-li čerpat volno nad rámec zákonem stanovených čtyř týdnů, vždy záleží na tom, k jakému účelu bude tato dovolená sloužit. Zákoník práce sice pojmy, jako je placené a neplacené volno, nezná, ale zmiňuje se o osobních překážkách v práci, které by měly být důvodem pro dočasné uvolnění ze zaměstnání, a to buď s náhradou mzdy, nebo bez ní.

Zatímco důležité osobní překážky, jako je mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování dítěte mladšího než 10 let či dočasná pracovní neschopnost, najdete v § 191 zákoníku práce, okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance jsou upraveny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. 

Volno na svatbu

Pokud chystáte vlastní veselku, máte jako ženich či nevěsta nárok na dva dny pracovního volna, přičemž jeden z nich je placený, ale za druhý vám již náhrada mzdy nenáleží.

Paragraf na svatbu, jak někteří příslušné nařízení vlády označují, dále říká, že nárok na jeden den placeného volna z důvodu svatby mají i rodiče dětí, které se chtějí vzít. To ale samozřejmě platí i naopak.

Jestliže do toho chtějí praštit vaši rodiče, také můžete požádat o jeden den volna, ovšem bez náhrady mzdy či platu.

Volno z důvodu narození dítěte

Další radostnou událostí, kdy můžete zaměstnavatele požádat o náhradní volno, je narození dítěte. Pracovní volno s náhradou mzdy či platu vám náleží po dobu nezbytně nutnou k převozu těhotné manželky (nebo družky) do porodnice a zpět. Pokud se svou drahou polovičkou chcete být u porodu, dostanete volno neplacené.

Volno na pohřeb

Mezi další rodinné důvody, které představují překážky v práci na straně zaměstnance, patří úmrtí v rodině. Pokud jste přišli o manžela či manželku, druha, družku nebo dítě, náleží vám dvoudenní pracovní volno s náhradou mzdy a máte také nárok na jeden den placeného volna určený k účasti na smutečním obřadu člena rodiny.

Den volna s náhradou mzdy musí zaměstnavatel poskytnout také pro účast na pohřbu rodiče, sourozence, tchýně, tchána, švagra, švagrové, neteře, synovce, zetě či snachy. Pokud navíc toto poslední rozloučení organizujete, máte dle paragrafu na pohřeb v případě potřeby nárok ještě na další den volna, abyste mohli vše zařídit.

Po dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na jeden den, vás zaměstnavatel musí z práce uvolnit také v případě, že se chcete zúčastnit pohřbu některého z prarodičů (i prarodičů manžela) či vnoučat. To samé pak platí také pro osoby, které s vámi v době úmrtí sdílely společnou domácnost. Jestliže se staráte o zařizování pohřbu, náleží vám jeden den placeného volna navíc.

Kromě výše zmíněných případů vám může zaměstnavatel poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy či platu také pro účast na pohřbu kolegy či kolegyně. Zaměstnance, kteří se posledního rozloučení zúčastní, však vybírá sám zaměstnavatel a volno poskytuje pouze na nezbytně dlouhou dobu, jež je k účasti na smutečním obřadu potřebná.

Jestliže potřebujete v práci doložit, že jste se zúčastnili posledního rozloučení s blízkou osobou, pohřební služba vám může vydat potvrzení o účasti na pohřbu, které následně dodáte zaměstnavateli. Mějte však na paměti, že váš nárok na placené volno z důvodu pohřbu může být zrušen, a to v případě, že jste měli za daný měsíc v práci neomluvenou absenci.

Návštěva lékaře

Pokud vás čeká pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování, jež souvisí s výkonem vaší práce, dostanete od zaměstnavatele volno na nezbytně nutnou dobu.

Nejste si jistí, co je myšleno onou „nezbytně nutnou dobou“? Tento pojem zahrnuje nejen čas strávený přímo v ordinaci, ale i dobu potřebnou k cestě do zdravotnického zařízení a zpět a čas strávený čekáním na dané vyšetření.

Jestliže vaše návštěva zdravotnického zařízení s výkonem práce nesouvisí, placené volno by vám měl zaměstnavatel poskytnout na dobu nezbytně nutnou, ale pouze v případě, že splníte několik podmínek.

První z nich je skutečnost, že se jedná o zdravotnické zařízení nejbližší vašemu bydlišti nebo pracovišti, které je schopné danou péči poskytnout.

Také by mělo mít podepsanou smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou.

Chcete-li se kvůli ošetření či preventivní prohlídce vydat na vzdálenější pracoviště, máte nárok na volno neplacené. Pro potvrzení, že jste opravdu navštívili zdravotnické zařízení a podstoupili vyšetření či ošetření, je nutná propustka k lékaři (lidově označovaná také jako omluvenka od lékaře). Tu si nezapomeňte vzít s sebou, aby vám ji mohl doktor potvrdit.

Doprovod rodinného příslušníka k lékaři

Propustka z práce vás nemine ani ve chvíli, kdy zajišťujete doprovod k lékaři některému z členů vaší rodiny. Jestliže do zdravotnického zařízení doprovázíte manžela, manželku, druha, dítě, rodiče, tchána, tchýni nebo prarodiče (i ze strany manžela), náleží vám placené volno po dobu nezbytně nutnou k vyšetření či ošetření daného člověka, maximálně však na jeden den.

Bez náhrady mzdy si pak můžete vybrat volno ve chvíli, kdy potřebujete zajistit doprovod k lékaři pro ostatní členy rodiny.

Co se týče doprovázení zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb, do školy či na internát, i zde má jeden z rodinných příslušníků nárok na placené volno po dobu nezbytně nutnou (nejvýše však na 6 kalendářních dnů v rámci jednoho roku). Neplacené volno pak můžete čerpat při doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení.

Volno na stěhování

Stěhujete se v zájmu zaměstnavatele na nové místo? Pak vám náleží dva dny placeného volna, kdy můžete zajistit vše potřebné, co s přestěhováním souvisí. Z práce vás uvolní také v případě přesunu do nového bydliště ve vlastním zájmu, tentokrát se však podle paragrafu na stěhování bude jednat o dva dny volna neplaceného.

Volno na hledání zaměstnání

Toužíte po změně zaměstnání? Pokud jste dali výpověď, začali jste se rozhlížet po novém uplatnění a chcete se zúčastnit výběrového řízení, pohovoru či schůzky na úřadu práce, vzniká vám nárok na neplacené volno. Během výpovědní lhůty si každý týden můžete vybrat jeden půlden, po domluvě se zaměstnavatelem se to však může změnit v celý den jednou za 14 dní.

Volno placené ve stejném rozsahu vám pak bude náležet v případě, že jste od zaměstnavatele dostali výpověď nebo končíte svůj pracovní poměr dohodou z důvodů, které jsou uvedené v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce. Pokud vám to odsouhlasí zaměstnavatel, pracovní volno je opět možné slučovat.

Dopravní zácpa či kalamita

Znemožnila vám cestu do práce dopravní nehoda, nekonečná kolona nebo nějaká přírodní pohroma? Pokud jste se opozdili z důvodu přerušení či omezení provozu, máte nárok na pracovní volno po dobu nezbytně nutnou. Platí to však pouze za předpokladu, že nebylo možné využít jiný dopravní prostředek, jenž by vám umožnil dorazit do práce včas.

Volno ve veřejném zájmu

Kromě výše zmíněných případů vám musí zaměstnavatel poskytnout neplacené volno v nezbytně nutném rozsahu také v případě, že se jedná o veřejný, obecný či společenský zájem. Tím může být třeba výkon funkce poslance, senátora nebo člena zastupitelstva územního samosprávního celku, dále také účast na soudním jednání nebo třeba poskytnutí první pomoci.

Neplacené volno po dohodě se zaměstnavatelem

Pokud nutně potřebujete uvolnit ze zaměstnání a nemáte již k dispozici dostatek dovolené, v souladu se zákoníkem práce je možné domluvit se s vaším zaměstnavatelem také na dalších osobních překážkách v práci. Mezi nejčastější situace, kdy zaměstnanci žádají o čerpání neplaceného volna, patří například tyto situace:

• zaměstnanec plánuje dlouhodobé cestování či pobyt v zahraničí,
• zaměstnanec již vyčerpal veškerou dovolenou, ale potřebuje další volno z osobních důvodů,
• zaměstnanec si našel sezónní práci,
• zaměstnanec se dlouhodobě stará o nemocného člena rodiny,
• zaměstnanec potřebuje další volno po skončení rodičovské dovolené.

Zda v těchto případech dostanete neplacené volno, nebo vás čeká odmítavá reakce, záleží jen a pouze na vašem zaměstnavateli a případně také na interních předpisech. Žádost o neplacené volno se nevyplňuje do žádného předem daného formuláře. Obsah a forma vždy závisí na domluvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Placené volno. Kdy máte nárok a kolik dostanete

Vedle čtyř týdnů dovolené mají zaměstnanci ze zákona nárok také na pracovní volno. Konkrétní výčet situací a životních událostí, při kterých lze volno čerpat, stanovuje předpis vlády. V některých případech navíc musí zaměstnavatel volno proplatit. Náhrada mzdy pak dosahuje průměrného výdělku a počítá se stejně jako náhrady mzdy za dovolenou.

Kromě volna, na které máte nárok ze zákona, si můžete se zaměstnavatelem dohodnout také neplacené volno. Zákonný nárok na něj ale není, v praxi proto záleží na šéfovi, jestli vám ho povolí. Na druhou stranu – zaměstnavatel nemůže neplacené volno nařídit.

Neplacené volno si ale nepleťte s náhradním volnem – to si můžete vybírat jen v souvislosti s přesčasem nebo prací ve svátek.

Svatba, narození dítěte, pohřeb

Jedna ze situací, kdy má zaměstnanec nárok na volno, je svatba. Když se vdáváte nebo ženíte, musí vás zaměstnavatel uvolnit na dva dny – jeden den je potřeba čerpat na svatební obřad, další můžete využít například na svatební přípravy. Náhrada mzdy se ale počítá jen za jeden den.

Den placeného volna dostanou také rodiče na svatbu svých dětí a stejně to platí i naopak: dítě, kterému se žení nebo vdává jeden z rodičů, má taky nárok na jeden den placeného volna.

Vedle svatby si může o placené volno říct zaměstnanec, který veze manželku (nebo družku) do porodnice. Zaměstnavatel ho navíc musí uvolnit i na dobu porodu – za tohle volno už ale náhradu mzdy nedostane.

Od příštího roku si ale budou novopečení tatínkové moct vybírat otcovskou dovolenou – sedmidenní volno, během kterého jim správa sociálního zabezpečení vyplatí dávku otcovské poporodní péče.

Podrobnosti včetně kalkulačky najdete v článku:

Na placené volno vzniká nárok také při úmrtí člena rodiny. Když jde o smrt manžela, druha nebo dítěte, omluví vás z práce na dva dny. Další den navrch můžete čerpat na pohřeb. Za všechny tři dny musíte dostat náhradu mzdy.

Co se ostatních rodinných příslušníků týče, máte nárok na placené volno v den pohřbu. Konkrétně když vám zemřou rodiče, sourozenec, tchýně nebo tchán, švagr či švagrová, zeť nebo snacha. Další den placeného volna můžete čerpat, pokud pohřeb zařizujete.

Na pohřeb prarodiče, případně vnuka nebo vnučky, vám dá šéf placené volno na dobu nezbytně nutnou, nanejvýš na jeden den. To samé platí při úmrtí prarodičů vašeho manžela nebo osoby, která s vámi v době úmrtí žila ve společné domácnosti. Na zařízení pohřbu máte další den k dobru.

Doprovod k lékaři, vlastní vyšetření, darování krve

Volno – na „dobu nezbytně nutnou“ – i náhradu mzdy dostanete taky na lékařské vyšetření nebo ošetření. Podmínkou je, že se necháte vyšetřit ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíž od vašeho bydliště nebo pracoviště. Když jedete za doktorem dál, máte sice nárok na volno, náhradu mzdy ale nedostanete.

Nárok na placené volno má člověk také po odběru krve, samozřejmě pokud ho nemůže podstoupit mimo pracovní dobu. Šéf vás musí uvolnit na dobu odběru, cesty tam a zpět, a případného zotavení (maximálně ale do 24 hodin od počátku cesty k odběru; nad tento limit už se proplácí jen doba nezbytně nutná a prokázaná).

Nejvýš jeden den volna dostanete, když k lékaři doprovázíte rodinného příslušníka. Musí ovšem jít o nezbytný doprovod a vyšetření, které nejde vyřídit mimo pracovní dobu.

O trochu složitější je to s náhradou mzdy. Tu totiž dostanete, jen když doprovázíte manžela (manželku), druha (družku), dítě, vlastní rodiče a prarodiče nebo rodiče či prarodiče partnera.

S ostatními členy rodiny půjdete k lékaři zadarmo.

Bez náhrady mzdy se musíte obejít, když doprovázíte dítě do školského poradenského zařízení ke zjištění jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Volno ale zaměstnavatel přiznat musí.

Nová práce nebo stěhování

Když dáte výpověď nebo padáka dostanete a během výpovědní lhůty si hledáte práci novou, musí vás šéf uvolnit každý týden alespoň na půl dne. V případě výpovědi od zaměstnavatele navíc dostanete také náhradu mzdy. Když šéf souhlasí, lze pracovní volno slučovat: místo půldne týdně si můžete vybrat například jeden den za čtrnáct dní nebo dva dny za měsíc.

Nanejvýš dva dny volna pak dostanete na přestěhování. S náhradou mzdy ale nepočítejte. Nárok budete mít, jen když půjde o stěhování v zájmu zaměstnavatele.

Zácpa nebo kalamita

Když se nemůžete dostat včas do práce kvůli dopravní zácpě, nehodě nebo jiné dopravní kalamitě, která způsobí přerušení nebo zpomalení provozu, a není jiná možnost, jak se do práce dostat, máte nárok na pracovní volno po nezbytně nutnou dobu. Současně ale musí jít o nepředvídatelnou potíž – ohlášená stávka dopravního podniku se nepočítá. Náhradu mzdy v tomto případě nedostanete.

Neplacené volno: Doplatek na zdravotní pojištění

Když se vás netýká žádná z událostí popsaných výš, můžete se se šéfem dohodnout na neplaceném volnu. V tomto případě ale záleží na zaměstnavateli, v jakém rozsahu jeho čerpání povolí. Když šéf na neplacené volno kývne, dost možná se také nevyhnete doplatku na zdravotní pojištění. V praxi bude záležet, jestli práci vynecháte na celý měsíc nebo jen jeho část.

V prvním případě máte platbu zdravotního pojištění z vlastní kapsy jistou. Pojistné na zdravotní pojištění se vypočítá z minimální mzdy, která letos dosahuje 11 tisíc korun. Pojistné dělá 13,5 procenta – připravte se tedy na platbu ve výši 1485 korun. Sociální pojištění ani daň z příjmů ale řešit nemusíte.

Při kratším neplaceném volnu budu záležet, kolik si za měsíc vyděláte. Když bude příjem vyšší nebo stejný jako minimální mzda, doplatku na zdravotní pojištění se vyhnete.

Kdo si ale vydělá míň než 11 tisíc korun (míň než minimální mzdu), musí doplatit třináct a půl procenta z rozdílu mezi svým výdělkem a minimální mzdou.

Například při výdělku osm tisíc korun bude dělat pojistné na zdravotní pojištění 405 korun. Sociální pojištění i daň z příjmů za vás odvede zaměstnavatel.

Doplatek zdravotního pojištění se netýká státních pojištěnců: osob pobírajících důchod, příjemců rodičovského příspěvku, žen na mateřské nebo osob na rodičovské dovolené, osob pečujících o osoby závislé na péči a další.

Stejná výjimka platí pro toho, kdo nemá povinnost platit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu – minimální mzdy: osoby tělesně nebo mentálně postižené, které mají průkazku ZTP nebo ZTP/P, osoby v důchodovém věku, osoby celodenně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo dvě děti do 15 let věku.

Stěhování a pracovní volno | STĚHOVÁNÍ Praha, spol. s r. o

Zákoník práce v § 199 definuje tzv. jiné důležité překážky v práci, kdy nám zaměstnavatel musí poskytnout pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy. Okruh těchto překážek včetně minimální doby uvolnění z práce stanovila vláda nařízením č. 590/2006 Sb. Mimo stěhování sem patří i svatba, narození dítěte, úmrtí v rodině, lékařské prohlídky nebo problémy s dopravou.

Na jak dlouho vás zaměstnavatel musí uvolnit

Vládní nařízení stanoví povinnost zaměstnavatele poskytnout volno na stěhování po nezbytně nutnou dobu – nejvýše 2 dny – pokud jde o změnu bydliště u zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení a stěhuje se ze své vůle. Zákoník práce upřesňuje toto ustanovení benevolentněji – dle něj může být volno poskytnuto i na delší dobu, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dopředu domluví.

Definice vlastního bytového zařízení

Vlastním bytovým zařízením se rozumí především nábytek, spotřebiče a další běžné vybavení vaší domácnosti. V praxi samozřejmě nikdo nebude zkoumat, co přesně stěhujete. Smyslem tohoto ustanovení je zamezit žádostem o uvolnění těch zaměstnanců, kteří nestěhují vlastní, ale například kamarádovo bytové zařízení.

Náš tip! Chcete-li urychlit stěhování, rádi vám dopředu zdarma doručíme krabice na stěhování a další obalové materiály. Do nich své věci jednoduše zabalíte a výrazně usnadníte jejich převoz.

Placené volno na stěhování

Pokud se stěhujete z vlastního rozhodnutí, nárok na náhradu mzdy vám nepřísluší. Jedinou výjimkou jsou situace, kdy vás zaměstnavatel přeřadil na jiné pracoviště a přesouváte se tedy v jeho zájmu. V tom případě vám musí mzdu nebo plat nahradit v plné výši.

Dovolená vs. uvolnění z práce

Z ekonomického hlediska vyjde rozhodně výhodněji vzít si na přesun do nového bydliště dovolenou, protože budete mít tento den proplacený. Další variantou je provést vše o víkendu, kdy firma Stěhování Praha pracuje bez jakéhokoli příplatku.

Stěhování ve výpovědní lhůtě

Potřebujete-li se na všechny změny náležitě připravit, je tu ještě možnost využít volna na vyhledání nového zaměstnání. Pokud jste ve standardní dvouměsíční výpovědní lhůtě, zaměstnavatel vám musí poskytnout 1 půlden v týdnu na hledání nové práce. Tyto termíny lze i spojit a získat tak měsíčně až 2 volné dny v celku.

V případě, že podáte výpověď sami, bude toto volno neplacené. Pokud vám dal výpověď zaměstnavatel z důvodu překážek na jeho straně nebo kvůli ztrátě způsobilosti k výkonu práce ze zdravotních důvodů, přísluší vám za čas strávený hledáním nové práce i náhrada mzdy.

Máte-li jakékoli dotazy nebo si přejete sjednat termín stěhování, neváhejte nás kontaktovat.

Nárok na volno z práce: Kdy jej můžete uplatnit? – E15.cz

Počítač

• 

ZDROJ: profimedia.cz

Lékařské vyšetření, svatba, narození dítěte a další. Na některé životní události se vztahuje placené volno.

Existuje hned několik takzvaných osobních překážek v práci. Pokud tyto situace nastanou, není nutné „plýtvat“ dovolenou, je možné využít nároku na volno.

Na pohřeb je víc než na veselku

Na svatbu má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci dva dny volna, z toho jeden den k účasti na samotném svatebním obřadu. Proplacen bude jen jeden z těchto dvou dní. Dále dostane jeden den neplaceného volna matka nebo otec v případě svatby potomka, stejně tak jako dostane syn či dcera jednodenní povolení k návštěvě svatby rodiče.

Další soukromou událostí, během které vás musí v práci omluvit, je úmrtí v rodině. Zaměstnavatel vám proplatí všechny volné pracovní dny spojené s úmrtím v rodině.

Při úmrtí manžela, druha nebo dítěte má zaměstnanec dostat volno v den pohřbu. Nárok má pak ještě na dva volné dny. Jeden volný den se poskytuje na pohřeb rodiče, sourozence, tchýně a tchána, švagra a švagrové, snachy a zetě.

Pokud zaměstnanec organizuje pohřeb, připadá mu další den volna.

Účast při porodu a stěhování se neproplácí

Mezi osobní překážky v práci patří i narození potomka. Pracovní volno s náhradou mzdy dostane manžel či druh k převozu manželky do nemocnice a zpět. Pokud ale budoucí tatínek chce být u porodu, volno dostane, ovšem neplacené. Uvolnění je možné také při stěhování, maximálně však na dva dny a bez náhrady platu.

Hledání nového místa

Odcházíte-li ze stávající práce, máte právo na volno pro účast na pohovorech a výběrových řízeních nebo na návštěvu úřadu práce.

Jedná se o jeden půlden v týdnu po dobu vypršení výpovědní lhůty. Půlden lze se souhlasem šéfa slučovat například na celý den během dvoutýdenní doby.

Takové volno je neplacené s výjimkou případů, kdy byl pracovní poměr rozvázán ze strany zaměstnavatele.

Návštěva lékaře

Preventivní prohlídku a vyšetření či očkování spojené s výkonem práce vám v práci proplatí. Firma vám dá volno na dobu nezbytně nutnou.

Na ošetření, které nijak nesouvisí s výkonem práce, dostanete také placené pracovní volno na nezbytně nutnou dobu.

„Nezbytně nutnou dobou se rozumí nejen samotná prohlídka, ale také čas strávený v čekárně a během cesty tam a zpět,“ upřesňuje právník Bořivoj Šubrt.

Dalším z případů, kdy je firma povinna zajistit vám volno, je doprovod někoho z rodiny k lékaři. Nárok na proplacení volna máte, když doprovázíte manžela, druha, dítě, rodiče nebo tchána a tchýni. V jiných případech se jedná o volno neplacené. Mimo pracoviště můžete být opět pouze dobu nezbytně nutnou, maximálně však jeden den.

Doprovod zdravotně postiženého potomka do sociálního zařízení a do specializovaných školních institucí musí firma pracovníkovi též proplatit.

V případě doprovodu dítěte do pedagogické nebo sociální poradny má jeden z rodičů právo na neplacené pracovní volno.

„Jedná se například o dítě s vadami řeči, specifickými poruchami učení nebo chování či dítě zdravotně postižené,“ konkretizuje případy Nataša Randlová, advokátka, která se specializuje na pracovní právo.

Kdy máte nárok na volno?

• Lékařské vyšetření nebo ošetření
• Preventivní prohlídka
• Očkování či vyšetření související s výkonem práce
• Přerušení provozu nebo zpoždění dopravního prostředku
• Svatba
• Narození dítěte
• Pohřeb
• Doprovod rodinného příslušníka k lékaři
• Doprovod postiženého dítěte do internátní školy
• Doprovod dítěte do pedagogicko-psychologické poradny
• Přestěhování

Autor: Kamila Ondráčková, Pavla Lokajová

Nárok na volno při stěhvání | DYMAS s.r.o. | 605 125 869

Nárok na volno při stěhování má každý z nás. Věděli jste to? Za jakých podmínek vás zaměstnavatel musí uvolnit z práce a na jak dlouho?

Nárok na volno při stěhování máte ze zákona

Každý z nás, kdo se stěhuje, dobře ví, jak složité a leckdy nepříjemné situace tato činnost přináší. Naštěstí nás tak trochu chrání zákoník práce, který umožňuje každému, kdo se stěhuje, požádat svého zaměstnavatele o volno.

Zákoník práce v § 199 definuje nejrůznější překážky v práci, kdy nám zaměstnavatel musí poskytnout pracovní volno a to ve stanovených případech, včetně náhrady mzdy. Okruh těchto překážek včetně minimální doby uvolnění z práce stanovila vláda nařízením č. 590/2006 Sb. Mimo stěhování sem patří i svatba, narození dítěte, úmrtí v rodině, lékařské prohlídky nebo problémy s dopravou.

Nárok na volno při stěhování máme dva dny, další dny závisí na domluvě

V případě, že se stěhujete, máte právo na volno a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle se rozumí doma dva dny – pokud jde o změnu bydliště u zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení a stěhuje se ze své vůle. Zákoník práce upřesňuje toto ustanovení benevolentněji – dle něj může být volno poskytnuto i na delší dobu, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dopředu domluví.

Jak si zařídit volno pro stěhování

• Při stěhování požádejte svého zaměstnavatele o volno, na které máte nárok
• ze zákona máte až dva dny volna na přestěhování
• pokud potřebujete více času, požádejte svého nadřízeného o další dny pro stěhování
• zvažte, zda se vám vyplatí neplacené volno, nebo zvolíte raději vybrání dovolené
• skvělým způsobem, jak ušetřit peníze i čas, je stěhování o víkendu

Nárok na volno při stěhování je i není placené

Potřebujete volno na stěhování? Pak existují dvě možnosti, od kterých se odvíjí to, zda vám zaměstnavatel volno proplatí či nikoli. Pokud se stěhujete ze své vlastní vůle, nárok na náhradu mzdy vám nepřísluší. Pokud se však stěhujete z důvodu přeřazení na jiné pracoviště a musíte se tam i přestěhovat, máte nárok na placené volno a to v plné výši vaší mzdy.

V případě se stěhujete z vlastní vůle, je výhodnější, vzít si pro stěhování dovolenou. Tak budete mít den proplacený. Další variantou je, nechat stěhování na víkend.

Naši profesionální stěhováci pracují každý den v týdnu, včetně svátků. Proto není žádný problém, jednat si naše stěhovací služby Dymas s.r.o.

a ušetřit si nejen čas pro letní dovolenou s vaší rodinou, ale také peníze.

Nárok na placené volno

Tak zvané osobní překážky v práci nemusí být hned důvodem k čerpání dovolené, které není nikdy dost. Čas od času se v životě každého zaměstnaného naskytnou události, kdy prostě není možné jít do práce. Na takové situace a případy myslí zákoník práce, který ukládá zaměstnavateli povinnost udělit zaměstnanci placené volno.

V souvislosti s placeným volnem není řeč o dočasné pracovní neschopnosti, nemocenské nebo rodičovské či mateřské dovolené. Řeč je o mimořádných životních událostech, jako jsou svatby, pohřby, narození dítěte, ale i například mimořádná lékařská prohlídka. Každý zaměstnanec by měl znát svá práva, stejně jako své povinnosti a placené volno patří mezi první případ.

• Přečtěte si také: 
• Neplacené volno vás bude něco stát  
• Nárok na hledání práce ve výpovědní lhůtě
• Příplatky ke mzdě a jejich sčítání

Svatba

Svatba je naprosto ojedinělým zážitkem v životě snoubenců, ale i jejich nejbližší rodiny. Kromě toho, že jde o událost finančně nákladnou, je svatba i časově náročnou záležitostí. Snoubenci mohou žádat o dva dny placeného volna, přičemž jeden jen volna je určen pro účast na obřadu.

Druhý den volna si snoubenci mohou vybrat – zda to bude den před obřadem nebo den po obřadu. Ovšem pozor, velmi záleží na tom, kdy svatba probíhá. Je-li svatba mimo pracovní den (sobota nebo neděle), zaměstnanci mají nárok pouze na jeden den volna (pátek nebo pondělí).

Na jeden den placeného volna mají nárok i rodiče snoubenců. 

Narození dítěte

I tato událost je v životě naprosto zásadní, pro oba dva rodiče naprosto stěžejní a pokud jde o placené volno, jde o záležitost vztahující se k otcům, kteří ve většině případů nemohou u narození potomka chybět.

Zaměstnavatel musí umožnit zaměstnanci doprovodit ženu do porodnice a to na dobu k tomu nezbytně nutnou. Stejná pravidla platí v souvislosti s převozem ženy a dítěte z porodnice domů. Jinak je tomu v případě, že chce být otec přítomen u porodu.

Zaměstnavatel to sice otci musí povolit, ale bez nároku na mzdu.

Doprovod k lékaři

Doprovod někoho blízkého z rodiny k lékaři není nijak ojedinělou záležitostí.

Už na začátku je třeba upozornit, že zaměstnanec má v takovém případě nárok pouze na jeden den placeného volna, nikoli na dva nebo více.

Doprovod k lékaři se nevztahuje jen na vlastní děti, které jsou nejčastějším důvodem, ale i na druha nebo manžela, na vlastní rodiče nebo prarodiče a nakonec i na prarodiče manžela nebo manželky.  

Stěhování

I stěhování je záležitostí finančně a časově nákladnou a dvojnásobek to platí, pokud se zaměstnanec stěhuje na místo velmi vzdálené. Na placené volno mají zaměstnanci nárok jen v jednom případě a to ve chvíli, kdy stěhování probíhá na příkaz či přání zaměstnavatele, třeba do jiného města.

V takovém případě náleží zaměstnanci dva dny placeného volna. Marně se někteří zaměstnanci domnívají, že mají na placené volno nárok i v případě stěhování z vlastní vůle, ale opak je pravdou. Zaměstnavatel sice musí poskytnout dva dny volna, ale neplaceného a bez nároku na mzdu.

 

Úmrtí v rodině

Nárok na placené volno vzniká i v případě úmrtí někoho z rodiny. Dva dny placeného volna získává zaměstnanec v případě, že zařizuje pohřeb, přičemž jeden den slouží k zařízení pohřbu, druhý den k účasti na pohřbu.

Problémy většinou nastávají ve chvíli, kdy se jedná o úmrtí vzdáleného příbuzného, například tety či sestřenice. V takovém případě je nutné, aby pohřební služba vystavila potvrzení, na jehož základě bude mzda proplacena.

I v tomto případě však platí, že vše záleží hlavně na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Darování krve a dalších biologických materiálů

I v tomto případě lze žádat o placené volno, ale jsou zde jisté podmínky.

Na placené volno mají zaměstnanci nárok v případě, že dárcovství není možné uskutečnit mimo pracovní dobu a proplácena bývá jen doba strávená na cestě k odběru a zpátky, doba strávená na samotném odběru a také doba na zotavenou – maximálně 24 hodin od odběru. Pokud by zaměstnanec žádal o placené volno nad limit 24 hodin, je nutné lékařsky prokázat, že je to z hlediska zdravotního stavu vyžadováno.

Dopravní komplikace

Pokud vzniknou na cestě do práce dopravní komplikace, například kolona na silnici, náhlé přerušení provozu a to jak na silnici, tak i na železnici, má zaměstnanec nárok na placené volno po dobu nezbytně nutnou. To ovšem neplatí v případě, že jsou komplikace cestujícím dopředu hlášeny – stávka na železnici. Placené volno se tedy vztahuje jen k naprosto nepředvídatelným událostem.

Na placené volno vzniká nárok i v následujících případech:

• lékařské vyšetření nebo ošetření
• preventivní prohlídka
• očkování nebo vyšetření související s výkonem práce
• hledání nového zaměstnání ve výpovědní době
• doprovod dítěte do pedagogicko-psychologické poradny
• doprovod postiženého dítěte do internátní školy 

Hledáte práci nebo brigádu? Vyberte si zde!

Najít práci Najít brigádu

Neplacené volno

Neplacené volno dělíme na dva druhy a to na:

• Neplacené volno na které máte ze zákona nárok
• Neplacené volno se kterým musí souhlasit zaměstnavatel

Je dobré vědět, že vám neplacené volno nemůže nařízeno vaším zaměstnavatelem.

Kdy máte na neplacené volno nárok

Jedné se většinou o závažné osobní důvody. Například svatba vás nebo vašich rodičů, narození vašeho dítěte, pohřeb v rodině, stěhování, kolaps dopravy do zaměstnání (např. při povodních) nebo pokud jste zastupitel na městském úřadě a máte zrovna zasedání.

Nárok na neplacené volno ze soukromých důvodů

• k vyšetření nebo ošetření provedeném v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení (k bydlišti nebo pracovišti zaměstnance),
• při přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků,
• na svatbu,
• při narození dítěte,
• při přestěhování,
• k vyhledání nového zaměstnání.

Nárok na neplacené volno z veřejných důvodů

• výkon veřejné funkce,
• výkon občanských povinností: svědků, tlumočníků, soudních znalců i a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout,
• činnost člena Horské služby a fyzické osoby, která na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu,
• činnost zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání,
• výkon jiné odborové činnosti než uvedené v ust. § 203 odst. 2 písm. a) zákoníku práce, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech.

Kdy není nárok na neplacené volno

Neplacené volno neslouží pro řešení překážek na straně zaměstnavatele (nedostatek zakázek či porucha výrobního stroje). Tyto případy řeší § 207 a 209 zákoníku práce.  

Kdy musíte podat žádost o poskytnutí neplaceného volna

Dohodu o poskytnutí neplaceného volna si musíte nechat podepsat v zaměstnavatele ve všech případech kromě výše uvedených, kdy máte na neplacené volno nárok. Většinou se jedná o situace kdy máte vyčerpanou dovolenou, ale přesto potřebujete volno.

Zákoník práce a neplacené volno

Neplacené volno je v zákoníku práce upraveno v dle § 199/1 zákoníku práce, který říká že je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v případě tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci – viz úvod tohoto článku.

Neplacené volno od 1.1.2021

Změnou ke které od začátku tohoto roku došlo je zvýšení minimální mzdy na 15 200 Kč. Tato informace je důležitá ve vztahu zdravotního pojištění a neplaceného volna.

Zdravotní pojištění při neplaceném volnu

Pokud je neplacené volno poskytnuto po celý kalendářní měsíc a zaměstnanec nemá žádný příjem a zároveň nepatří mezi osoby, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, pak se pojistné zaměstnance stanoví z minimální mzdy. Vyměřovací základ zaměstnance je v takovém případě nulový a zaměstnanec je povinen provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi tímto (nulovým) vyměřovacím základem a výší minimální mzdy. Pouze v případě, že by doplatek pojistného vznikl z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, musel by rozdíl uhradit zaměstnavatel.

Neplacené volno a sociální pojištění

Jelikož jako zaměstnanec nemáte během čerpání neplaceného volna započitatelný příjem, tak neplatíte sociální pojištění ani daň z příjmu fyzických osob. To ale znamená že v případě nemoci během doby sjednaného čerpání neplaceného volna nemáte nárok na nemocenskou nebo ošetřovné.

Neplacené volno po rodičovské dovolené

Prodloužit si rodičovskou dovolenou o další rok, je poměrně běžné. Děje se to právě za pomoci neplaceného volna.

Nutno poznamenat, že v tomto případě by měl zaměstnavatel zaměstnanci vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Zvlášť po přihlednutí k životní situaci zaměstnance.

Ale bohužel, automatický nárok na něj nemáte. Stále se může stát, že zaměstnavateli jeho situace nedovolí neplacené volno poskytnout

Z pohledu placení zdravotního pojištění se jedná o výjimkou, kdy při neplaceném volnu není odváděno zdravotní pojištění zaměstnancem, ale místo toho státem, je prodloužení péče o dítě do 4 let věku po vyčerpání rodičovského příspěvku.

Žádost o neplacené volno formulář

Zde si můžete stáhnout vzor žádosti o neplacené volno