Nedokonalá zelenina: místo na kompost míří k zákazníkům

Aktualizováno 2020-12-15 09:42:32

Na zahradě vzniká během roku mnoho organického materiálu, například posečená tráva, plevele, rostliny po slizni, a na podzim zejména hodně spadaného listí. Odpad ze zahrady doplňuje organický kuchyňský odpad, například slupky cibulí, brambor nebo zbytky zeleniny. Co s tímto odpadem? Dá se nějak použít? Vhodným řešením je kompostování.

Kompostování je proces, při němž dochází k rozkladu organického materiálu na živiny bohatý kompost. Samotný rozklad však způsobují živé organismy množící se velkou rychlostí.

Jsou to především mikroorganismy, různé bakterie, červi a mnoho dalších drobných živočichů. Organický odpad se díky působení drobných živočichů přeměňuje na humus a kyprou zeminu.

Organický odpad tak můžete vrátit do přírody, ovšem v kvalitní a velmi prospěšné formě pro půdu a rostliny.

V čem kompostovat a jaké místo zvolit?

Kompostovat můžete na volné kupě nebo v zemní jámě. Nicméně pokud chcete vytvořit kvalitní kompost v co nejkratší době, je vhodné si pořídit kompostér. Kompostér lze vyrobit  z dřevěných desek.

Rychlejší variantou je použití vaků na zahradní odpad. Tyto vaky jsou vyrobené z  tkané, velmi pevné zahradní textilie. Vak má nosnost až 1 tunu a pro upevnění vaku jsou určeny jeho čtyři uši, do kterých upevníte kůly. Ty zajistí pevný tvar vaku.

Tento snadno vytvořený kompostér poslouží pro kompostování několik let.

Třetí možností je plastový kompostér. Díky jeho termoizolaci je kompostování v něm nejrychlejší. Teplo vznikající rozkladem kompostovaného materiálu se v termokompostéru  zadržuje a proces rozkladu organického materiálu pokračuje bez přerušení i v zimním období.

Kompost je vhodné umístit na místo, kde nikoho nebude rušit vzhledem ani zápachem, který může při kompostování vznikat.

Ideální umístění je někde pod stromy, například pod ořešákem nebo pod jinými stromy s výraznou silicí, které zároveň odpuzují hmyz. Zároveň bude chráněný proti přímému slunci, větru či dešti.

Při jeho zakládání je důležité mít na paměti, že k němu budete často chodit, proto se vyplatí zpevněná cestička a co možná nejkratší vzdálenost.

Co vše je možné kompostovat?

Na zahradě se jedná o veškerý zdravý organický odpad, který není napadený chorobami nebo škůdci. Využít můžete posečenou trávu, listí, květy, rozdrcené větve, ovoce, zeleninu, popel ze dřeva, hobliny či plevel před tvorbou semeníků. Kromě toho můžete do kompostu dávat také kuchyňský odpad, zbytky jídel, zeleniny, ovoce (kromě slupek tropického ovoce) nebo čaj a kávový výluh.

 Do kompostu není vhodné dávat  zbytky napadených rostlin, dále slupky od banánů nebo jiného tropického ovoce (pomeranče, mandarinky, aj.), natě košťálové zeleniny nebo první seč trávy po použití selektivního herbicidu a plevele s vyzrálými semeny.

Jak kompostovat?

Pro rychlé a kvalitní kompostování  je třeba především vytvořit potřebné podmínky. Na spodu kompostu je vhodné umístit hrubší a vzdušnější materiál, například větvičky a piliny. To zajistí lepší prodyšnost celého kompostu.

Poté již vrstvíte jednotlivé organické odpady. Hlavní zásadou je udržet maximální vzdušnost a optimální vlhkost kompostu, tak aby nedocházelo k zahnívání, které by velmi výrazně snížilo jeho kvalitu.

Obecné zásady při kompostování jsou:

• Míchejte vždy vlhké materiály se suchými, nebo také zelené s hnědými. Tedy například posečenou trávu s pilinami.
• Hrubší větvičky je nutné rozdrtit.
• Pro podporu kompostování je vhodné přidat zralý kompost nebo zeminu.
• Kontrolujte vlhkost kompostu. Nesmí být přemokřený, protože by snáze zahníval, avšak nesmí být ani suchý, neboť by se omezil život mikroorganismů, které kompost rozkládají.
• Udržujte kompost dostatečně vzdušný.
• Pro kvalitní kompost použijte jen odpady, které je vhodné kompostovat.

Například posečená tráva sama o sobě je ke kompostování nevhodná, neboť je příliš vlhká, neprovzdušněná a proto zahnívá a páchne. Proto je dobré k ní přidávat rozdrcenou dřevní hmotu – nadrobno nasekané větvičky nebo piliny nebo hobliny.

Tím se travní hmota provzdušní a snáze humifikuje (rozkládá).

Čím podpořit rychlost rozkladu organické hmoty?

Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Doporučený je urychlovač kompostování ve formě granulí Urychlovač kompostu granulát.

Aplikuje se rozsypem do každé vrstvy kompostu. Je vyrobený z péřové moučky, kostní moučky, kakaových slupek a bakterií. Neobsahuje chemické látky. Je vhodný pro použití v kompostérech,  nekrytých kompostech i pro plošné kompostování spadaného listí.

Další dobrou možností pro urychlení kompostování je použití enzymatických a bakteriálních přípravků Komposty EnviComp.

Tyto přípravky obsahují milióny enzymů a bakterií, které je nutné aktivovat ve vlažné vodě. Zhruba po 20 minutách se daná vrstva tímto roztokem prolije. Při používání enzymatických a bakteriálních prostředků není nutno kompost přehazovat.

Přípravky výrazně podporují proces rozkladu a celý výsledný čas se velmi výrazně zkrátí.

Poslední možností je kapalný přípravek vyrobený z bylin Urychlovač kompostu.

Tento přípravek je vodný koncentrovaný extrakt z šesti druhů bylin, které pomáhají rychlému rozkladu organických látek v kompostu a zároveň pozitivně působí pro vytvoření ideálních podmínek ke zvýšení počtu mikroorganismů, potřebných v procesu kompostování.

Díky výtažku z dubu výrazně omezuje vznik zahnívajících procesů a vytváří kompostovanou hmotu bez plísní a kvasných procesů, které zhoršují kvalitu finálního kompostu. Aplikuje se velmi jednoduše zálivkou konví do každé nové vrstvy. Jeho předností je také velmi nízké dávkování.

Ohodnoťte prosím tento článek. Dáte nám tím cennou zpětnou vazbu pro zlepšení obsahu této stránky.

1 2 3 4 5

Děkujeme za zanechání zpětné vazby.

OBI – Zakládání kompostu

Kompost by měl být chráněn před prudkým sluncem a větrem a nejlépe se mu daří v polostínu. To se pozitivně projevuje na procesu rozkladu: žížaly, svinky a mikroorganismy se tam cítí obzvlášť dobře a kompost méně vysychá. Praktickou přidanou hodnotou je, pokud je navíc dobře dostupný.

Kompostová zemina vzniká procesem odbourávání a přeměny organických látek, kterého se účastní mikroorganismy, svinky, aktinomycety a červi. Je ideální jako hnojivo pro nejsvrchnější vrstvy půdy, nehodí se však jako spodní vrstva pro pěstování, protože je příliš bohatá na živiny. Při smíchání se zeminou a pískem vytvoříme dobrou zeminu pro květiny.

Kompostování se provádí jak na zahradách, tak i v zemědělství cíleně za účelem rychlejší a kontrolované přeměny organických substancí na půdu. Ukážeme Vám jak založit vlastní kompost a na co je třeba v průběhu času dbát.

• Založení
• Podklad
• Instalace
• Mezivrstva
• Zakončení

Kompost si můžete založit kdykoli (jedinou výjimkou je mráz). Ideálním obdobím pro vytvoření kompostu je podzim, kdy je nejvíce odpadů ze zahrady.Na místě, na kterém má vzniknout kompost, vykopejte na ploše o velikosti a rozměrech kompostu (např. 1,50 m x 1,50 m) 15 cm zeminy a položte na něj drenáž. U jílovité zeminy přidejte vrstvu písku, u písčité půdy vrstvu jílovité zeminy.Kompost potřebuje teplo, vzduch a vlhkost. Vytváří se ve vrstvách, a to tak, aby mohla odtékat voda a cirkulovat vzduch. K tomu je zapotřebí založit spodní vrstvu z hrubých odpadů (odštěpky ze živého plotu, rozmělněné úlomky větví, atd.) a poté volně a vzdušně navrstvit střídavě vrstvy ze zelených řezů a proutí v poměru 2:1.Mezi tyto 20 až 25 cm vysoké vrstvy smíšených odpadů přijde vždy tenká mezivrstva z dusíkatého živočišného hnojiva nebo močoviny a vápna (pozor: vápnem jen lehce poprášit!) – jako alternativu lze použít i urychlovač kompostu, a na něj pak v tenké vrstvě zeminu nebo kompost z předešlého roku.Kompost se musí směrem nahoru zužovat a nesmí být vyšší než 1,50 m. Jako kryt je nejlépe použít ochrannou vrstvu z listí, slámy nebo trávu z posekaného trávníku.

Příliš vlhký? Příliš suchý?

Je-li kompost příliš vlhký, dostává se do něj málo vzduchu. Hrozí pak hniloba. Kompost musí být provětrán a přenesen na jiné místo. Je-li kompost příliš suchý, vyvíjí příliš mnoho tepla. Proto, pokud je kompost příliš suchý, je třeba jej zalít. Při vytrvalých deštích kompost zakryjte.

1. Přerovnání
2. Rozložení
3. Prohazovací síto

Je-li kompost příliš vlhký, dostává se do něj málo vzduchu. Hrozí pak hniloba. Kompost musí být provětrán a přenesen na jiné místo. Je-li kompost příliš suchý, vyvíjí příliš mnoho tepla. Proto, pokud je kompost příliš suchý, je třeba jej zalít. Při vytrvalých deštích kompost zakryjte.Po devíti měsících je to konečně tady! Kompost je správně založen a lze jej rozmístit po zahradě. Nejlepším obdobím k tomu je podzim. Již dříve je možné použít takzvaný surový kompost, který se rozmísťuje ještě ve větších částech a je obzvláště vhodný k mulčování (mulčovací kompost se na zeminu rozděluje pouze povrchově).Pomocí prohazovacího síta můžete vzniklou kompostovanou zeminu ještě dodatečně prosít. Zbylé hrubé zbytky lze vrátit do kompostu. Kompostovaná zemina se poté rozmístí na zahradě a jen lehce zahrabe (nezakopává se!).

• Zahradní odpad
• Zbytky posekaného trávníku
• Listí
• Odřezky z keřů a stromů (rozřezané, příp. nasekané)
• Skořápky od vajec
• Odpady z ovoce a zeleniny
• Kávová sedlina, zbytky čaje
• Sláma, seno, hobliny

• Zbytky jídla a potravin
• Plevel nesoucí semena (ptačince, kopřivy, peťour, atd.)
• Plevel s kořeny (např. svlačec rolní, bršlice)
• Zahradní odpad obsahující choroby rostlin (spála, plíseň (didymella applanata), nápadné tlení atd.)
• Rostliny ošetřené insekticidy

Větší je lepší: Silné samovolné zahřátí urychluje zetlení. Kompost by měl být vlhký asi jako vyždímaná houba. Je-li na dotek zřetelně sušší, přidejte vodu. Přílišná vlhkost se pozná podle hnilobného zápachu. Přimíchejte suchou mulčovací kůru.

Pozor u zbytků posekaného trávníku – tlení probíhá rychle. Nejlépe předem vysušit na povrchu, poté přimíchat mulčovací kůru nebo odřezky z větví a kůry stromů. Často přehazovat: Při teplotách do 60 °C je proces uvnitř rychlejší.

Promíchávání způsobuje rovnoměrné zetlení.

Zakládáme kompost. Jak správně postupovat?

Kompostování je vhodnou metodou pro nakládání s bioodpadem. Pokud rovněž plánujete, že se do této činnosti v nejbližší době pustíte, máme pro vás jednoduchý návod, jak s ní začít.

zdroj obrázku: ireceptar.cz

Kompost – perfektní využití bioodpadu

Kompostování je zajímavým postupem, jak účinně využít bioodpad (tedy např. kuchyňské zbytky), který by byl jinak s největší pravděpodobností bez užitku vyhozen. Je pochopitelné, že kompostovat lze na různých místech. Zejména se jedná o soukromé zahrady, nicméně tato metoda je aplikována i na komunitní či průmyslové úrovni.

V současné době není již dokonce problémem kompostovat i v rámci domácností, a to za pomoci tzv. vermikompostérů. Buď jak buď, ve všech případech dochází díky činnosti mikroorganismů a anaerobním procesům ke vzniku kompostu, který lze např. využít pro přihnojování trávníku, záhonů, stromů apod. Jenže jak vlastně začít?

Založení kompostu krok za krokem

S kompostováním je možné začít v době, kdy je teplota nad nulou, neboť pouze pak dochází k rozkladným procesům. Kompost lze tedy založit na jaře, v létě anebo třeba v průběhu podzimního úklidu na zahradě. V každém období je ovšem nutné pamatovat na několik důležitých kroků…

• V prvé řadě je klíčové vybrat vhodné místo. Ostré sluneční záření totiž kompostu v žádném případě neprospívá, neboť je vysušován. Navíc musíte zohlednit skutečnost, že se jedná o zdroj zápachu, pod okna tedy rovněž nepatří. A jeho velikost? To záleží pouze na vás.
• Ideální je, pokud kompostujete v ohradníku, který může být z různých materiálů (dřevo, plast, dráty apod.). V každém případě je nutné neustále pamatovat na vzdušnost (jednou až dvakrát měsíčně kompost promíchejte) a vlhkost (jednou za čas ho zalijte), protože jen tak bude prosperovat.
• Důležité je rovněž složení kompostu. Na jeho dno patří spíše hrubší materiály, což je důležité pro vzdušnost. Jedná se přitom o tzv. hnědý („uhlíkatý“) odpad. Ten by se měl následně střídat s odpadem zeleným neboli „dusíkatým“. Obecně však platí, že více by mělo být v kompostu hnědého odpadu.
• Co tedy do kompostu vlastně patří? Hnědým odpadem jsou myšleny různé druhy papíru (noviny, lepenka či ubrousky), dále suché listí, piliny, skořápky od vajíček a ořechů, sláma atd. Zeleným odpadem je naopak ovoce a zelenina, čerstvé listí a tráva, zbytky od čaje a kávy apod.
• Naopak na kompost nevyhazujte materiály, které nepatří mezi bioodpad. To znamená, že zde není místo pro plastové či skleněné odpady, výkaly, kosti a zbytky masa, nebezpečné odpady, ale ani pro ovoce, zeleninu a rostliny, které byly napadeny určitými chorobami.
• A kdy budou znát výsledky? Pokud budete dělat vše správně, skutečně kvalitní a vyzrálý kompost získáte za cca půl roku až rok. Použít lze ovšem již mladší kompost. Ten by ovšem měl „zrát“ minimálně 2 až 6 měsíců. Už po této době lze dodat květinám, ovocným stromům či zelenině kvalitní živiny.

Nemáte místo pro kompost a v bytě vám žížaly vadí? Zkuste kompostování s pomocí Bokashi bakterií!

Bokashi kompostování

Zatímco běžné kompostování vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu a působení živých organismů, Bokashi kompostování funguje na bázi anaerobní fermentace, kdy se do bioodpadu přisypávají speciální bakterie. Organická hmota nepotřebuje přístup vzduchu na to, aby se dokázala fermentovat. Ke kompostování jsou zapotřebí sušené Bokashi bakterie a bokashi kompostér.

Bakterie Bokashi

Sušené Bokashi je fermentovaný substrát z pšeničných otrub, špaldových plev, základního roztoku EM (efektivní mikroorganismy – kvasinky, fotosyntetizující organismy, aktinomycety, tedy nejběžnější bakterie v půdě a enzymaticky aktivní houby), třtinové melasy, vápence s korálovými řasami a vody. Koupíme je v eko-obchodech.

Kompostér

Ve specializovaných obchodech koupíme Bokashi kompostér, což je nádoba uzavřená vzduchotěsným uzávěrem a opatřená ventilem na spodní části kompostéru. Tím se odpouští přebytečná tekutina. Kompostovací nádoba Bokashi má na dně rošt, aby mohla odtékat šťáva, která vzniká ze směsi bakterií a bioodpadu. Tato šťáva je považována za hlavní produkt celého procesu kompostování.

Postup při kompostování

Do Bokashi kompostéru začneme vkládat bioodpad. Jakmile vytvoří alespoň 4 cm silnou vrstvu, přidají se bakterie. Každou vrstvu je třeba řádně stlačit, aby byl vytlačen veškerý nežádoucí vzduch. Tím se vytvoří ideální podmínky pro činnost bakterií.

Díky vzduchotěsnému krytu je také regulován únik zápachu a znemožněn přístup hmyzu. Až je nádoba kompletně naplněna, nechá se její obsah 10 dní fermentovat a nakonec z ní vznikne hotový kompost. Uvnitř nádoby dochází k rychlému rozkladu odpadu, jeho objem se zmenšuje a kapacita sběrné nádoby se zvětšuje.

Už třetí den vznikne v kompostéru tekutina, tzv. „Bokashi čaj“, která se používá jako velmi kvalitní hnojivo. To je možné ve zředěné formě (1:200) používat například k hnojení pokojových rostlin.

Nezředěnou šťávu je možné využívat pro čištění odtoků v koupelně a kuchyni – zamezuje totiž vzniku pachů a zároveň dokáže potrubí vyčistit od řas a škodlivých bakterií.

Jaký odpad můžeme dávat do Bokashi kompostéru

• Slupky z ovoce a zeleniny
• Zbytky jídel
• Skořápky z vajec a ořechů
• Čajové sáčky
• Kávová sedlina
• Obilniny, pečivo apod.
• Sýr, jogurt, vajíčka
• Menší kosti
• Zvadlé květiny

Co do kompostéru nedávat

• Příliš tekuté odpady
• Větší kosti
• Popel
• Papír
• Zvířecí výkaly
• Shnilé a rozkládající se odpadky

Výsledný produkt Bokashi kompostování

Ve speciálních uzavřených nádobách Bokashi si odpad zachovává svou strukturu, ale jeho vlastnosti a výživová hodnota se výrazně změní. Tyto fermentované zbytky můžete zužitkovat dvěma způsoby.

Buď je přidáte k existujícímu zahradnímu kompostu, nebo je můžete přímo zakopat do země. Tam se zbytky budou dále kompostovat a potrvá měsíc až dva (v závislosti na ročním období, charakteristice, teplotě a vlhkosti půdy), dokud se fermentovaná hmota zcela rozloží a stane se součástí půdy. V tomto stádiu si už váš kompost nevyžaduje aktivitu.

Kompletně se tedy rozloží až poté, co je zapracován do půdy. Má však mnohonásobně vyšší hnojivý efekt, než klasický kompost. Kyselé pH se po několika dnech zneutralizuje a tím se zlepší vlastnosti půdy. V případě, že se smíchá ještě se zahradním kompostem, bude rozklad organických zbytků ještě rychlejší.

Výhody Bokashi kompostování

Použití efektivních mikroorganizmů v kompostu vylučuje hnilobu v kupě kompostu. Tím se úplně odstraňují nepříjemné pachy a jedovaté zplodiny látkové výměny, vznikají vitaminy a bioaktivní látky. Bokashi kompostování je nenáročné, protože odpadá časté obracení v době kompostování.

Živiny a především dusík zůstávají v Bokashi obsaženy a neunikají jako skleníkové plyny do atmosféry. Dusík zůstává převážně organicky vázán a nedá se proto snadno vyloužit do spodních vod. Plody rostlin, které jsou hnojeny, obsahují více antioxidantů, bioaktivních látek, vitaminů i stopových prvků.

30 věcí, které na kompost rozhodně (ne)patří

Table Of Content

Už jste se rozhodli, že si na zahrádce založíte kompost, ale pořád si nejste jistí, co do něj vlastně patří? Připravili jsme pro vás pár přehledných tipů, co na kompost (ne)dávat. Na kompost v zásadě mohou putovat jakékoliv organické zbytky z kuchyně a zahrady, jsou ale výjimky, kterým je lépe se vyhnout, případně je dávat do kompostu jen v menší míře.

Začněme tedy odpadem, za který vám váš kompostér určitě bude vděčný:

• zbytky zeleniny a ovoce (slupky, okrojky, zvadlé listy, …),
• čajové sáčky a vyluhovaný čaj sypaný (u sáčků dejte pozor na materiál a případnou kovovou sponku, SONNENTOR sáčky můžete kompostovat bez obav),
• kávová sedlina (přiláká žížaly, které si na ní rády pochutnají),
• vaječné skořápky,
• čerstvě posečenou trávu a spadané listí,
• znečištěný papír (papírové ubrousky, utěrky a kapesníky),
• lepenka a čistý starý papír,
• piliny, dřevní štěpka, kůra,
• popel ze dřeva,
• sláma, podestýlka vašeho býložravého mazlíčka.

TIP: Vaječné skořápky před kompostováním dobře podrťte. Rozkládají se totiž hůř, obsahují však vápník a pomáhají držet okyselení kompostu na uzdě.

Pozor si dejte na novinový, barevně či hustě potištěný papír kvůli množství tiskařských barev.

Co na druhou stranu do kompostu rozhodně nedávat?

• plasty, sklo, kovy či kameny,
• chemicky ošetřené materiály (barvy, laky),
• sáčky z vysavače či jejich obsah,
• zbytky látek,
• kosti, odřezky masa a kůže (v kompostu není tak vysoká teplota, aby zničila původce chorob),
• stolní oleje a tuky,
• popel z uhlí a z cigaret,
• exkrementy všežravých zvířat (u býložravých mazlíčků problém není).

Vyhněte se také vykvetlým plevelům, některým druhům rostlin (túje, vratič nebo pelyněk) a zbytkům vařených jídel.

Nezapomeňte na základní pravidla kompostování – různorodost, vlhkost a vzduch.

Různorodost bioodpadu vám zaručí rovnoměrné a bezproblémové kompostování. Míchejte vlhký materiál se suchým, porézní s hutným, „zelený“ (tráva, zbytky z kuchyně) s „hnědým“ (papír, piliny, kůra).

TIP: Větve před uložením na kompost podrťte v drtiči nebo štěpkovači. Rychleji se rozloží, navíc krásně kompost provzdušní. Pokud jich máte větší množství, odložte si štěpku vedle kompostu a postupem času ji přidávejte v menších vrstvách.

Kompost – Wikipedie

Tento článek je o hromadě biomasy. O internetovém serveru pojednává článek Kompost.cz.
Kompost, rozkládající se organická hmota

Kompost je organický prostředek pro zlepšení půdy obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým rozkladem směsi sestávající zejména z rostlinných zbytků a mající deklarované kvalitativní znaky.

Co se děje v kompostu

Při dostatečné vlhkosti a teplotě jsou organické složky kompostu rozkládány živými organismy, které se živí organickými zbytky. Jsou to především houby, aktinomycety, řasy, kvasinky, bakterie, roztoči, červi, chvostoskoci a mnoho dalších drobných živočichů.

Souběžně s rozkladem se mění struktura a vlastnosti kompostu. Organická hmota se mění na kyprou zeminu. Kompost patří do skupiny statkových hnojiv.

Složení kompostu

Běžně připravovaný kompost se skládá výhradně z poměrně rychle se rozkládajících zbytků organického původu. Prakticky jsou součástí kompostu především části rostlin a plevel, který se během roku v zahradě vypleje.

Malopěstitelé do kompostu přidávají i kuchyňské odpadky. Do kompostu se často přidávají přísady jako rohová moučka a hnojiva, která se dlouhodobě rozkládají. Nerozložitelné zbytky do kompostu nepatří.

Popel ze dřeva je vždy obohacením kompostu[zdroj?].

K lepší kvalitě kompostu přispívají i různá hnojiva. Rozhodně se nepřidává vápno, neboť vysoká alkalita potlačuje mikrobiální život a také zbytečně urychluje uvolňování dusíku. Lze používat i běžně používaná hnojiva podporujíce tak rozvoj mikroflory, nebo výluhy a chemické prostředky, které mají urychlit rozklad kompostu a zkrátit jeho zrání.

Umístění kompostu

Kompost svým vzhledem je třeba organicky začlenit do celkového vzhledu zahrady.

Kompost však nikdy není součástí rozlehlých parků a botanických zahrad, vzhledem k dostatku místa a prostředků se obvykle umisťuje dostatečně daleko na vyčleněné místo s dalším technickým vybavením, jako sklady, nářaďovny, pracovny, pařeniště, skleníky a šatny pro zaměstnance, aby nenarušoval návštěvníkům zážitek z parkových kompozic zápachem a zjevem.

Kompost, plný rozkládajících se odpadků i v malé okrasné zahradě ruší, a proto patří mezi naše hlavní úkoly výběr vhodného a nenápadného místa pro kompost, nejraději někde pod stromy, například pod ořešák královský a jiné stromy s výraznou silicí a odpuzující hmyz.

Správně založený kompost však nezapáchá, zejména při vhodném složení s odpovídajícím poměrem C : N, cca 15–30 : 1 a promísením se zeminou. Kompost lze maskovat řadou hustých a vysokých rostlin, živým plotem, který zastiňuje zrající kompost a udržuje tak potřebnou vláhu v kompostu. Kompost také nikdy nemá být umístěn centrálně. Ke kompostu musí vést cesta, dobře sjízdná kolečkem anebo větší mechanizací, podle okolností.

Kompostovací postupy

Podomácku zhotovený kompostovací buben
Moderní kompostér z plastu

V průběhu času se vyvinuly různé postupy pro nakládání s rozličnými složkami a přísadami, z nichž vzniká kompost, a to buď formou domácího kompostování, nebo průmyslově.

Domácí kompostování

Související informace naleznete také v článku Domácí kompostování.

Možnosti domácího kompostování

• Bokashi – anaerobní kompostování různých biogenních odpadků pomocí velmi účinných mikroorganismů
• Kompostovací sáčky a tašky – sběr a převoz organického odpadu
• Kompostovací pytle – alternativa klasického kompostování, pytel je vhodné umístit do pevné nádoby (např. květináče)
• Kuchyňské nádoby na kompostování – odvětrávané košíky, keramické nádoby nebo obyčejné plastové kyblíky
• Fermentátor (mikrokompostér) – způsob kompostování na bázi anaerobní fermentace
• Otočný kompostér – tvar sudu s klikou na rotování nádoby
• Vermikompostér – klasický kompost provzdušňovaný díky všudypřítomným žížalám.

Průmyslová výroba kompostu

Krechty na farmářské kompostárně
Faremní kompostárna Josefa Bodingbauera v Pregartenu, okres Freistadt, Rakousko

Průmyslově se může kompost vyrábět několika různými postupy, a to bioreaktorovým či krechtovým kompostováním, vermikompostováním nebo v kompostovacích vacích.

Šarže kompostu je část kompostu vyrobená jednotným postupem. Může jít o jednu nebo více
zakládek.

Homogenita kompostu je stejnorodost fyzikálních vlastností a chemického složení zakládky kompostu svědčící o řádném zpracování surovin. Biologická stabilita materiálu (kompostu) se stanovuje pomocí respiračního testu.

• Bioreaktorové kompostování znamená kompostování v uzavřených bioreaktorech/fermentorech, v nichž je proces kompostování urychlován optimalizací aerace, vlhkosti a řízením teploty.
• Kompostovací vak je vak určený ke kompostování biologicky rozložitelných odpadů, vybavený aerací a dalším příslušenstvím nezbytným pro kontrolu a řízení kompostovacího procesu.
• Krechtové kompostování znamená kompostování v podélných hromadách, které jsou pravidelně překopávány kvůli zvýšení poréznosti hromady a homogenity kompostovaných materiálů.

Těžce rozložitelné látky jsou látky, u kterých probíhá proces mineralizace a humifikace dlouhodobě a nesnadno a nebo které je třeba předfermentovat nebo upravovat (zejména stromová kůra, dřevní odpady, kapucín, rohovina aj.).

Nerozložitelné příměsi jsou látky, které se při procesu humifikace nemohou rozkládat (např. kameny, kovové předměty, sklo aj.).

Nerozpojitelné částice jsou částice rozměrů větších než 5 cm, které nelze rozdrtit tlakem ruky nebo které brání bezporuchovému provozu techniky používané k aplikaci kompostů (nerozložitelné příměsi, kusy dřev aj.).

Kompostárna je technologické zařízení, ve kterém za aerobních podmínek dochází ke zpracovávání organických surovin jejichž finálním produktem je kompost.

Provozovatel kompostárny je fyzická nebo právnická osoba, která je odpovědná za kompostárnu v souladu s platnou legislativou České republiky a Evropské unie.

Kompostovatelné hmoty

Směs v kompostu musí být optimalizována, aby se docílilo efektivního a rychlého rozkladu hmot.

V surovinovém složení kompostu je nejdůležitějším elementem organická hmota rozložitelná mikroorganismy, které svou činností přeměňují odpadní suroviny na dále využitelnou hmotu.

Některé kompostovatelné materiály a jejich vlastnosti s ohledem na optimalizaci směsi pro založení kompostu (Váňa, 1997):[1]

HMOTA

VLHKOST [%]

ORG. LÁTKY [%suš.]

N [%suš.]

Chlévská mrva skot	75–82	78–85	1,8–2,4
Chlévská mrva koně	68–73	86–92	1,9–2,5
Chlévská mrva ovce	65–70	88–96	2,5–3,0
Močůvka	96–99	0–3*	0,1–0,9*
Kejda prasat	91–98	72–78	5,0–5,8
Kejda skotu	94–99	70–81	3,5–4,5
Kejda drůbeže	82–97	65–76	5,0–8,1
Sláma obilovin	13–20	92–96	0,4–0,6
Sláma řepky	15–18	95–97	0,5–0,7
Nať brambory	25–60	88–91	0,7–0,8
Listí	15–40	88–94	0,9–1,5
Odpad zeleniny	80–90	85–90	1,2–2,5
Stařina z luk	10–30	88–95	0,8–1,0
Výhozy z příkopů	10–40	15–20	0,3–0,6
Kuchyňský odpad	65–80	75–88	1,2–2,3
Výlisky z ovoce	65–87	78–92	0,1–0,6
Piliny	40–70	97–99	0,0–0,2
Stromová kůra	40–70	94–98	0,2–0,4
Zemina cukrovar. a škrobárenská	15–35	7–13	0,1–0,2
Šáma cukrovarnická	15–50	3–12	0,2–0,5
Kanalizační kal	55–96	27–45	2,0–4,5
Jímkový kal (a ze septiků)	91–98	30–48	2,2–4,0
Popel ze dřeva	5–40	4–10	0,0–0,1
Vytříděný bioodpad	37–64	69–82	1,2–1,9
Pazdeří	10–15	83–98	0,4–0,7
Rybniční bahno	25–80	8–25	0,3–0,6
Lihovarské výpalky	80–93	86–89	2,9–3,3
Kostní šrot	5–20	17–23	1,4–1,9
Kapucín, hnědouhelný prach	15–40	30–64	0,2–0,7
Odpad mlýnský, krmivářský	8–15	65–85	0,8–1,3
Rašelina	60–80	55–90	1,2–3,0
Jateční odpad	70–85	75–95	5,0–9,0

Obsah uhlíku v sušině organického materiálu je převážně roven polovině obsahu spalitelných látek v sušině tohoto materiálu.

Odkazy

Reference

1. ↑ Optimalizace surovinové skladby při kompostování zbytkové biomasy [online]. Biom.cz [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 

Literatura

• VÁŇA, J. Výroba a využití kompostů v zemědělství. 2. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR 1997. 40s. ISBN 80-7105-144-6

Související články

• Kompostoviště
• Kompostování
  • Komunitní kompostování
  • Domácí kompostování
• Kompostárenská technologie
• Detrit
• Měl

Externí odkazy

• Slovníkové heslo kompost ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu kompost na Wikimedia Commons
• Přehled zpracovatelů biologicky rozložitelného odpadu = Kompostáren

Portály: Zahrada a zahradnictví

Autoritní data: PSH: 13522

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kompost&oldid=19003140“

Jak správě založit kompost?

Založe si vlastní kompost a snižte produkci odpadu z domácnosti až o jednu třetinu…

Založit si vlastní kompost? To je otázka, kterou si klade téměř každý majitel zahrady. Některé odradí představa, že se budou muset o kompost složitě starat, bude zapáchat a hyzdit okrasnou zahradu. Za tu cenu jim trocha kompostu nestojí…

Tato představa o kompostu je však mylná, založení kompostu není nijak zvlášť složité, správně udržovaný kompost nezapáchá a v žádném případě nemusí hyzdit zahradu. Na trhu existuje velké množství kompostérů z nichž si vybere téměř každý. Kutilové si mohou jednoduše postavit kompostovací zařízení přesně podle svých představ.

Navíc díky kompostování zbytků z domácnosti, trávy, ořezaných větví a dalšího bioodpadu lze snížit množství produkovaného odpadu téměř o třetinu. 

Kompostování – co to vůbec je?

Kompostování je přírodním procesem, při němž dochází k rozkladu kompostovaného materiálu, působením živých organismů žijících v půdě, vody a kyslíku, na humus.

 Člověk se tento proces snaží urychlit tím, že kompostu vytváří co nejideálnější podmínky k rychlému vyzrání. Hlavními aktéry při tvorbě kompostu jsou žížaly a další drobní živočichové.

 Díky těmto živočichům se ze zbytků z domácnosti, trávy a dalšího kompostovaného materiálu stane velmi brzo, na zahradě téměř neocenitelná surovina – kompost, který obsahuje především humus.

Při pěstování je humus nepostradatelný, neboť zadržuje v půdě vodu, zachytí zdraví škodlivé látky a vyrovnává kyselost, stimuluje růst a posiluje zdraví rostlin. Správně vyzrálý kompost dokáže nahradit drahou rašelinu.

Jdeme do toho – začínáme s kompostováním

Prvním krokem při zakládání kompostu je nalezení vhodného místa a zvolení správného kompostovacího zařízení. Kompost by měl být situován na dobře přístupném místě, zároveň by však neměl rušit celkový vzhled zahrady. Kompost by ideálně neměl být vystaven přímému slunci, větru a hustému dešti.

 Nejvhodnější je tedy polostinné stanoviště pod stříškou (pokud si neplánujete pořídit kompostér s víkem). Při výběru stanoviště pro kompostér se nesmí zapomenout na to, aby do kompostu měli přístup „dělníci“ tj. žížaly a další půdní organismy. Kompostér tedy nesmí stát na betonové ani jiné nepropustné podložce.

 Výběr kompostovacího zařízení závisí na plánovaném množství kompostovaného materiálu i na zručnosti zahrádkáře.  Pro menší zahrádkáře  jsou jako stvořené plastové kompostéry o objemu cca 400 – 600 litrů. V našem e-shopu si můžete vybrat plastový kompostér v neutrální černé barvě.

Na větších zahradách, kde se předpokládá i kompostování většího množství trávy, listů a větví je vhodnější sestavení si vlastního kompostéru např. z desek ze starých europalet, plotovek… Při výrobě kompostéru nezapomeňte na prázdné dno a možnost odstranit jednu stranu kompostéru při překopávání kompostu.

Nápadům českých kutilů se při výrobě kompostéru meze nekladou. V našem e-shopu najdete i urychlovač kompostování.

Kompostér stojí na správném místě – kompostujme tedy…

Kompostér, ať už zakoupený či vlastnoručně vyrobený, stojí na vybraném místě, nastává čas založit první kompost. Na dno kompostéru by měly přijít drobné větvičky, které budou mít za úkol přivádět do kompostu vzduch – provzdušňovat ho ze spod. Na větvičky je možno skládat další kompostovaný materiál.

V případě, že do kompostu budete dávat najednou větší množství trávy, listí či zbytků zelenin,y je dobré promíchat je s trochou běžné zeminy. Zápachu lze zamezit dobrým provzdušněním kompostu pomocí větviček nebo vrstvy ze slámy.

 Díky smíchání zeminy s kompostovaným materiálem mají drobní živočichové a půdní mikroorganismy ulehčenou práci, protože se nemusí dostávat přes tak velké množství materiálu. Skládání kompostovatelného materiálu a jeho prokládání lze provádět až do naplnění kompostéru.

Provzdušňování pomocí větviček či slámy nestačí, proto je třeba alespoň 1-2x ročně kompost překopat. Důkladným překopáním se do kompostu dostane dostatek vzduchu důležitého pro urychlení vyzrávání kompostu. Znakem, že je třeba kompost důkladně překopat je i zápach linoucí se z kompostéru.

 Práce vám půjde od ruky s novými vidlemi vyvinutými právě pro překopávaní kompostu. Díky jejich ergonomickému tvarování, pohodlnému držení i kvalitnímu materiálu zaručenému značkou Fiskars budete chtít překopávat kompost mnohem nejčastěji.

 Proces vyzrávání kompostu lze kromě pravidelného překopávání urychlit i přidáním urychlovače kompostu nebo aktivátoru kompostu. V nabídce našeho e-shopu těchto přípravků pro urychlení zrání kompostu najdete celou řadu.

Kam s tím – co do kompostéru patří a co ne

Bioodpad vhodný pro kompostování:

• zbytky ovoce, zeleniny z kuchyně
• slupky z citrusových plodů pouze v malém množství
• odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami
• tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra
• popel z dřeva
• čajové sáčky, káva
• papír – pouze dobře rozložitelný – letáky odevzdejte do sběru
• trus drobných hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků)

Do kompostéru rozhodně nepatří:

• plevele a rostliny napadené škůdci a chorobami
• natě z brambor
• pecky z ovoce
• maso, kosti, tuky
• kameny, stavební suť
• popel z uhlí
• plasty, porcelán, kovy a další nerozložitelné materiály
• chemikálie, léky, barvy
• trus psů a koček

Rada: Do plastových kompostérů nedávejte příliš mokrý materiál, protože by mohlo dojít k hnití .

Správná vlhkost má důležitou roli při kompostování

Kompost by neměl být ani příliš suchý ani příliš mokrý. Sucho by mohlo utlumit kompostovací procesy, díky přemokření by mohlo dojít k hnití. Příliš suchý kompost je rozeznatelný na první pohled. Jeho povrch je zbarven do šeda, drolí se, nově přidaný materiál se téměř nerozkládá nebo se rozkládá příliš pomalu.

Znakem příliš suchého kompostu jsou i svinky. První pomocí pro suchý kompost je pokropení dešťovou vodou, překopání a přidání dostatečného množství čerstvého a vlhkého materiálu. Zásada praví – vždy míchat vlhké se suchým. Opačným problémem je přemokřený kompost. Příliš vlhký kompost ucítíte již z dálky.

Přemokření si pak jednoduše ověříte zmáčknutím malého množství kompostu v dlani – pokud z něj vytéká voda, je to špatně. Hlavním opatřením proti přemokření je zamezení zatékání vody do kompostu – zastřešení. Při přemokření není vhodné do kompostu přidávat vodnaté ovoce a zeleninu.

V tuto dobu do kompostéru patří suchý materiál (listí, sekaná sláma či suchá zemina), který se promísí s navlhlým materiálem.

Do kompostéru vkládáme správné suroviny, pravidelně ho překopáváme, překonali jsme problémy – kdy ho bude možné použít?

Jak již bylo řečeno, díky zásahu člověka se doba kompostování zkrátí oproti běžné době téměř o polovinu. Při vytvoření ideálních podmínek je možné první kompost získat cca po 8 – 10 týdnech kompostování. Tento kompost však ještě není dostatečně vyzrálý a hodí se zejména k mulčování. Zralosti, tj.

optimální doby pro použití  kompost dosáhne po cca 7 – 12 měsících. V tuto dobu by již z kompostovaného materiálu měla být temně hnědá, drobivá hmota, která bude příjemně vonět po lesní půdě. Objem vyzrálého kompostu je až o polovinu menší než bylo původní množství kompostovaného materiálu.

 Domácí kompost se přidává do substrátu pro pěstování okrasných rostlin, zeleniny i pokojovek místo hnojiva či rašeliny.