PRAHA V České republice v loňském roce poznamenaném epidemií koronaviru zemřelo zhruba o 20.000 lidí více, než se narodilo. To je nejvyšší převaha zemřelých nad narozenými od roku 2000.
Informoval o tom v pondělí na webu Český statistický úřad (ČSÚ). Počet obyvatel České republiky se loni zvýšil o 7838 na 10,702 milionu. Přírůstek byl podstatně nižší než v předchozích letech a zajistila ho pouze zahraniční migrace.
Meziročně loni ubylo narozených, sňatků a rozvodů.
V Česku loni zemřelo 129 289 lidí, což je nejvíce od roku 1987. Proti roku 2019 jich přibylo o 15 procent, přičemž nejvyšší meziroční nárůst zemřelých byl u lidí starších 75 let. Narodilo se 110.200 lidí.
„Obdobná převaha zemřelých obyvatel nad počtem narozených dětí na úrovni okolo 20.000 osob ročně byla naposledy zaznamenávána ve druhé polovině 90. let 20. století,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky Terezie Štyglerová.
Podle ní tehdy za tím ale stál rapidní pokles počtu narozených, zatímco loni byl příčinou vysoký počet zemřelých.
Proti roku 2019 loni zemřelo o 16.900 více lidí. Téměř veškerý tento přírůstek připadl na čtvrté čtvrtletí, kdy bylo zemřelých meziročně o 15 700 více, uvedli statistici.
Nejvíce lidí zemřelo v listopadu, a to 15 800. V říjnu a prosinci jich bylo shodně 14 200.
Podle statistiků zemřelých přibylo ve všech věkových kategoriích nad 30 let, nejvyšší meziroční nárůst byl ale u lidí ve věku 75 až 79 let a 80 až 84 let.
  |
Počet narozených dětí se loni proti předchozímu roku snížil o 2000 a podle statistiků to byl třetí pokles počtu narozených v řadě.
Počet sňatků v ČR loni po šesti letech nepřetržitého růstu meziročně klesl o 9455 na 45 400. Nejméně sňatků bylo v březnu, kdy byl v ČR potvrzen první případ nemoci covid-19. Zároveň meziročně ubylo o 2400 rozvodů, úřady loni ukončily rozvodem 21 700 manželství.
Z hlediska regionů se počet obyvatel v průběhu loňského roku zvýšil v pěti ze 14 krajů. Stejně jako v předchozích letech byl nárůst obyvatel největší ve Středočeském kraji a Praze, kde jako v jediném kraji k růstu populace přispěla i přirozená změna, doplnili statistici.
Počet zemřelých loni v ČR převýšil počet narozených o 20.000
Ilustrační foto – Krematorium Ostrava (na snímku ze 6. ledna 2021), jediné v Moravskoslezském kraji a největší v Česku, zpopelňovalo měsíčně v průměru 950 až 970 zesnulých, v posledních měsících je to v důsledku pandemie koronaviru o 60 procent víc. ČTK/Ožana Jaroslav
Praha – V České republice v loňském roce, který poznamenala epidemie koronaviru, zemřelo zhruba o 20.000 lidí více, než se narodilo. Je to nejvyšší převaha počtu zemřelých nad počtem narozených od roku 2000.
Předběžné výsledky dnes na on-line prezentaci představil Český statistický úřad (ČSÚ). Počet obyvatel Česka se loni zvýšil o 7838 na 10,702 milionu. Přírůstek byl podstatně nižší než v předchozích letech a zajistila ho pouze zahraniční migrace.
Meziročně loni ubylo narozených, sňatků a rozvodů.
V Česku loni zemřelo 129.289 lidí, což je nejvíce od roku 1987. Proti roku 2019 počet vzrostl o 15 procent, nejvíc u lidí nad 75 let. Úmrtnost se u mužů zvedala od středního věku, nejvíc pak mezi 75 a 89 lety. U žen se zvýšila především po osmdesátce.
Život v Česku se loni zkrátil. Muži mají šanci žít o rok a ženy o 0,7 roku méně. V roce 2019 se podle údajů ČSÚ měli muži naději dožít 76,3 roku a ženy 82,1 roku. V minulých letech se doba dožití každý rok protahovala.
Česko se tak kvůli epidemii loni vrátilo zhruba o sedm let zpátky do roku 2013, vyplývá z dat ČSÚ. V roce 2019 měli pětašedesátiletí Češi před sebou podle údajů 16,29 roku a Češky 19,94 roku. Loni se pětašedesátníkům délka života zkrátila o 1,1 roku a pětašedesátnicím o 0,8 roku.
Ve vyšším věku je podle vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerové zkrácení ještě větší.
Proti roku 2019 loni zemřelo o 16.900 lidí víc, většina z nich v posledním čtvrtletí. Tehdy Česko procházelo podzimní vlnou epidemie. Celkem evidují statistici za minulý rok 129.300 zemřelých.
Nejvíc z nich bylo v listopadu, a to 15.800. V říjnu a prosinci se počet dostal shodně na 14.200. Zemřelých přibylo ve všech věkových kategoriích nad 30 let.
Ve věku mezi 80 a 84 lety zemřelo o 3600 lidí víc, ve věku mezi 75 a 79 lety pak o 3400 víc.
Zemřelých přibylo ve všech krajích. Ve Zlínském kraji počet meziročně vzrostl o 24 procent, v Karlovarském a Olomouckém o 18 procent. Nejmírněji se zvedl v Plzeňském kraji a Praze, a to o 11 a 12 procent.
Za krajovými rozdíly podle Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky jsou věkové složení obyvatel, dostupnost zdravotní péče i počet nakažených. „Úmrtnostní poměry jsou různorodé.
Zlínský kraj, kde je zvýšení nejvyšší, patří mezi nejstarší kraje,“ řekla Němečková.
V Česku se loni narodilo 110.200 dětí, tedy o 2000 méně než v předchozím roce. Byl to třetí roční pokles v řadě. Na svět tak přišlo zhruba o 20.000 dětí méně, než kolik lidí zemřelo.
Podle statistiků je loňský úbytek od roku 1947 po poválečné stabilizaci počtu obyvatel mimořádný, a to nejen svou výší, ale i příčinou. „Loňský úbytek je sice obdobný jako ve druhé polovině 90.
let minulého století, tehdy ale příčinou bylo to, že se rodilo málo dětí. Loni byl vysoký počet zemřelých,“ podotkla Štyglerová.
Průměrný počet dětí na ženu se nezměnil. Zůstal na hodnotě 1,71. Do věku rodičů se dostává slabší generace z 90. let, počty narozených jsou proto nižší.
Podle statistiků loni pokračovalo stárnutí české společnosti. Seniorů nad 65 let přibylo. Jejich podíl překročil dvacetiprocentní hranici. Bylo jich 2,16 milionu. Osob v aktivním věku naopak ubylo na 6,82 milionu.
Počet sňatků v ČR loni po šesti letech každoročního růstu meziročně klesl o 9455 na 45.400. Nejméně svateb bylo v březnu, a to pod 700. Podle Štyglerové je to nejméně v poválečné historii. Statistici poukazují na to, že na jaře se obřady kvůli celonárodní uzávěře nemohly konat, na podzim pak byly omezené.
Meziročně ubylo o 2400 rozvodů, tedy o desetinu. Úřady loni ukončily 21.700 manželství. Největší meziroční pokles počtu statistici zaznamenali v březnu až květnu, méně výrazně pak i v listopadu. Nejvyšší nárůst byl naopak v červnu. Rozvodem končilo loni téměř 41 procent manželství, v dvou předchozích letech to bylo 45 procent.
Počet obyvatel se loni zvedl v pěti ze 14 krajů. Stejně jako v předchozích letech byl nárůst největší ve Středočeském kraji a Praze. Třetím nejlidnatějším krajem republiky se stal Jihomoravský kraj. Odsunul tak Moravskoslezský kraj.
Do země se přistěhovalo 55.661 cizinců, naopak 28.734 lidí zamířilo z Česka za hranice. Česko tak získalo 26.927 obyvatel. V meziročním srovnání to bylo téměř o 40 procent méně. O přírůstek se postarali nejvíc lidé z Ukrajiny, přibylo jich 16.000. Úbytek byl největší u cizinců z EU. Podle statistiků to částečně souviselo se změnou zákona o pobytu cizinců.
demografie ČSÚ 2020
- Autor: ČTK
Růst počtu obyvatel výrazně zpomalil. Ubylo i sňatků a rozvodů
Počet obyvatel České republiky zůstal na konci 1. pololetí těsně pod hranicí 10,7 milionu.
V průběhu prvních šesti měsíců letošního roku se zvýšil o pět tisíc, ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 šlo ale o přírůstek zhruba čtvrtinový.
Opatření proti šíření onemocnění Covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Nižší byl letos i počet narozených a rozvodů, zatímco počet zemřelých zůstal na úrovni předchozího roku.
Populace České republiky v průběhu letošního prvního pololetí nadále rostla. Tempo růstu ale bylo výrazně nižší než v předcházejících letech. Ve srovnání s přírůstkem za první pololetí roku 2019 byl ten letošní ve výši 5,2 tisíce osob zhruba čtvrtinový.
Počet obyvatel se tak od počátku roku do konce června zvýšil z 10,694 milionu na 10,699 milionu. Na meziročně nižším přírůstku obyvatel se podílelo zejména nižší saldo zahraniční migrace, částečně k němu přispěl ale i výraznější přirozený úbytek.
Počet zemřelých převýšil v prvním pololetí počet živě narozených dětí o 3,1 tisíce.
Během měsíců ledna až června se živě narodilo 53,8 tisíce dětí, obyvatel Česka. Šlo o počet téměř o 1,9 tisíce nižší než v prvním pololetí roku 2019. Pokles počtu narozených z velké části odráží změny ve věkové struktuře, kdy se do věku nejvyšší plodnosti přesouvají početně slabé ročníky žen narozených v 90. letech 20. století.
Stejnou měrou, o 3 %, se meziročně snížil jak počet narozených vdaným ženám (na 27,9 tisíce), tak i ženám nevdaným (na 25,8 tisíce). Děti narozené mimo manželství představovaly 48,1 % všech živě narozených a jejich podíl meziročně stagnoval. Polovina narozených měla matku ve věku 27 až 33 let.
Necelých 48 % dětí se narodilo prvorodičce, 38 % dětí bylo druhorozených, 14 % bylo dětí třetího či ještě vyššího pořadí.
Počet obyvatel Česka, kteří zemřeli v průběhu prvního pololetí, dosáhl 56,9 tisíce a byl o 245 nižší než v témže období roku 2019. V porovnání s obdobím prvního pololetí v předcházejících pěti letech odpovídal letos počet zemřelých průměru. Nejvíce úmrtí, shodně 10,2 tisíce, bylo v lednu a v březnu.
Téměř třetině (31 %) zemřelých bylo v době úmrtí minimálně 85 let. Zastoupení osob ve věku 85 a více let bylo přitom u zemřelých žen dvakrát větší než u mužů (42 vs. 20 %).
Před dosažením jednoho roku věku zemřelo během ledna až června roku 2020 celkem 127 dětí, kojenecká úmrtnost tak činila 2,4 ‰ a dál se držela na velmi nízké úrovni.
Počet sňatků během prvního pololetí letošního roku byl nízký – 13,4 tisíce představovalo počet o 9,6 tisíce nižší než o rok dříve. Meziročně se snížil počet uzavřených manželství ve všech měsících s výjimkou února. Nejvýraznější úbytek byl zaznamenán v dubnu, kdy počet sňatků meziročně poklesl o čtyři pětiny (na 740).
Historické minimum však připadlo na měsíc březen: 631 sňatků představuje nejnižší měsíční počet sňatků za více než stoletou historii České republiky. Ve srovnání s obdobím prvního pololetí roku 2019 byl letos mezi snoubenci zaznamenán vyšší podíl rozvedených či ovdovělých (30 %), tedy těch, kteří nevstupovali do manželství poprvé.
Vyšší byl i průměrný věk ženichů a nevěst.
Počet rozvodů, které nabyly právní moci do konce června letošního roku, byl 10,2 tisíce, meziročně o 2,3 tisíce nižší.
V pozadí nižšího počtu rozvodů však pravděpodobně stálo i omezení činnosti soudů v době nouzového stavu, neboť největší meziroční úbytek rozvodů byl v dubnu, a dále v květnu a březnu. Větší část rozvodů, 59 %, ukončila manželství, kde žily nezletilé děti.
Celkem bylo zasaženo rozvodem 9,4 tisíce nezletilých dětí. Naopak ve 41 % rozvedených manželství žádné nezletilé děti nežily. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství.
Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se během měsíců leden až červen do České republiky ze zahraničí přistěhovalo 26,4 tisíce osob, o 5,7 tisíce méně než v prvním pololetí roku 2019. Úbytek přistěhovalých nastal v druhém čtvrtletí, nejvýraznější byl v dubnu.
Počet vystěhovalých z ČR do zahraničí se naopak v prvním pololetí meziročně zvýšil, a to o 7,0 tisíce na 18,1 tisíce. Meziročně více bylo vystěhovalých ve všech měsících prvního pololetí. Saldo zahraničního stěhování dosáhlo v prvním pololetí 8,3 tisíce, což představovalo meziroční pokles o 60 %, resp.
bylo o 12,7 tisíce nižší. Nejvyšší saldo bylo, stejně jako v předcházejících letech, zaznamenáno u občanů Ukrajiny (6,9 tisíce), meziročně však bylo o pětinu nižší. Druhé nejvyšší bylo saldo občanů Ruska (1,1 tisíce) a třetí občanů Rumunska (0,5 tisíce).
Saldo stěhování občanů Slovenska, které bylo v loňském prvním pololetí druhé nejvyšší, dosáhlo letos záporné hodnoty (–124).
Vůbec největší převaha vystěhovalých nad přistěhovalými byla v letošním prvním pololetí zaznamenána u občanů Velké Británie (–1,4 tisíce) a dále u našich sousedů, občanů Polska (–0,8 tisíce) a Německa (–0,7 tisíce), u kterých bývalo v minulých letech obvykle saldo kladné.
Tato změna z velké části souvisí s administrativními úkony navazujícími na legislativní omezení platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu 10 let. Jejich přesný rozsah však nelze z dostupných zdrojů určit. Saldo zahraničního stěhování Čechů zůstalo jako tradičně záporné, ztráta však byla ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 zhruba pětinová (–112).
___________________
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2020 jsou předběžné.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Mgr. Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva, tel. 274 052 160, e-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Mgr. Michaela Němečková, oddělení demografické statistiky, tel. 274 052 184, e-mail: [email protected]
- Metoda získání dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv
- Rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR
- Stěhování – Informační systém evidence obyvatel (MV ČR) a Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie)
- Termín ukončení sběru dat: 2. září 2020
- Navazující datová sada: 130062-20 Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. pololetí 2020
- Termín zveřejnění další RI: 11. prosinec 2020
- Zdroj: ČSÚ
Koronavirus loni v Olomouckém kraji ovlivnil počty úmrtí i rozvodů
Loni se v kraji narodilo 6 584 dětí a zemřelo 8 126 lidí, výsledkem je tudíž přirozený úbytek o 1 542 obyvatel. Narozených oproti roku 2019 přibylo mírně, zato počet zemřelých meziročně vzrostl o 17 procent.
Zatímco posledních pět let se tak pokles počtu obyvatel kvůli většímu množství zemřelých než narozených pohyboval v regionu zhruba mezi čtyřmi až sedmi stovkami lidí ročně, loni číslo vzrostlo téměř na trojnásobek.
„Vysoký nárůst se týkal především posledního čtvrtletí, ve kterém zemřelo oproti stejnému období roku 2019 o téměř 67 procent více lidí. Nejvíce úmrtí nastalo v listopadu, kdy zemřelo 1 039 osob, zatímco průměrný počet zemřelých v listopadu v letech 2015 až 2019 byl 558,“ shrnula Jarmila Benešová z olomoucké pobočky Českého statistického úřadu.
„Statistické údaje o zemřelých podle příčiny úmrtí zatím nejsou, ale dá se usuzovat, že na výrazném nárůstu úmrtnosti měl významný podíl covid-19,“ doplnil demograf David Fiedor z Univerzity Palackého.
V regionu žilo ke konci minulého roku 630 522 obyvatel, z toho více než třetina v okrese Olomouc a pětina na Přerovsku. Naopak v nejméně lidnatém jesenickém okrese to bylo pouze šest procent, ten je navíc s necelými 38 tisíci obyvateli nejmenším okresem Česka. O několik tisíc lidí více má v regionu třeba jen Přerov či Prostějov a samozřejmě Olomouc.
Polovina dětí se narodila neprovdaným ženám
Součástí statistik je i migrace, kromě Šumperska takto loni získala většina oblastí více obyvatel než prostřednictvím narozených dětí. Do kraje se přistěhovalo necelých pět tisíc lidí, v kladných číslech nicméně v tomto ukazateli bylo jen Prostějovsko a Olomoucko, jinde se víc lidí odstěhovalo. Z přistěhovaných tvořili zhruba čtvrtinu cizinci.
„Je vidět, že Jesenicko, Šumpersko a Přerovsko jsou pro lidi z jiných částí republiky méně zajímavé okresy, proto se z nich víc lidí vystěhovává,“ okomentoval to demograf Fiedor.
V roce 2020 se v kraji narodilo o 3,5 procenta více dětí než za rok 2019, z toho prvorozených z nich byla téměř polovina, druhorozených více než třetina a necelá tisícovka se narodila matkám jako třetí či další dítě v pořadí.
Vyrovnané pak byly počty dětí narozených provdaným matkám a narozených mimo manželství, o čtyři děti více bylo těch spadajících do druhé zmíněné kategorie. Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl na Jesenicku, kde se jich takto narodilo téměř 65 procent. V Česku mají vyšší podíl už jen v okresech Bruntál, Sokolov a Most.
Svateb ubylo o pětinu, rozvodů o desetinu
Naopak počet sňatků v uplynulém roce poklesl v porovnání s rokem 2019 o 548, což představuje sedmnáctiprocentní úbytek. Z těch, kteří se stali manželi, šlo pro čtvrtinu ženichů a nevěst o druhý nebo další sňatek.
Poklesl ale také počet rozvodů, meziročně soudy rozvedly o 122 manželství méně, což představuje pokles o devět procent.
Olomoucký psycholog Lubomír Smékal míní, že i tento ukazatel ovlivnila koronavirová situace. „Méně rozvodů lze přičíst i obavám, kam jít. Pro jednoho z dvojice znamená rozvod stěhování jinam, a to je dnes mnohem složitější než v normálních časech. Ekonomické důvody a životní podmínky teď hrají mnohem větší roli,“ vysvětlil.
Podle něj se rozvodovost zase zvýší. „Řekl bych, že pandemie je v tomto ohledu jakýsi katalyzátor. V podstatě urychlí něco, co se má stát, takže lidé, kteří by se jinak rozvedli třeba za pět let, se rozvedou výrazně dřív. Rozvod s velkou pravděpodobností postihne i ty, kteří ho loni jenom odsunuli, je to pouze otázka času,“ míní Smékal.
Trend se obrací. V Česku ubylo rozvodů i mimomanželských dětí. Sňatků je nejvíc za 11 let
Údaje ČSÚ
Sňatek uzavřelo 54 470 párů. Je to nejvíce od roku 2007. „Na sňatky nejbohatší byly měsíce červen a srpen. V každém z nich se konalo více než deset tisíc svatebních obřadů,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Ženichům bylo nejčastěji 29 let, nevěstám 27 let.
V Česku se loni narodilo 114 036 dětí, meziročně o 369 méně. Podíl dětí narozených mimo manželství byl 48,5 procenta, o rok dříve to bylo 49 procent. Je to poprvé od roku 1988, kdy se tento podíl v meziročním srovnání snížil. Počet potratů klesl zhruba o 2400 na 32 600, nejčastěji se týkal žen ve věku 31 let.
Počet rozvodů loni klesl na 24 122. Ve více než 14 000 případů měli rozvádění manželé nezletilé děti. Čtyři pětiny mužů a žen se rozváděly poprvé. Rozvedeným mužům bylo v průměru 44,8 roku, rozvedeným ženám 41,9 roku.
V ČR žije přes 10,6 milionů lidí, nejvíce ve Středočeském kraji
Počet obyvatel České republiky loni vzrostl o téměř 40 000 na 10 649 800 lidí. Většinu přírůstku způsobila migrace. Do ČR ze zahraničí přišlo rekordních 58 148 lidí, vystěhovalo se jich 19 519. V Česku v loňském roce přibylo zhruba 13 200 Ukrajinců a 5200 Slováků. S odstupem pak následovali Rumuni a Bulhaři.
Nejlidnatějším krajem jsou stále střední Čechy, kde žilo na konci roku 1 369 332 lidí. Středočeský kraj zároveň zaznamenal nejvyšší meziroční přírůstek, a to o 16 537 obyvatel. Úbytek mělo šest krajů. Nejvíce to bylo v Moravskoslezském kraji, kde se počet obyvatel snížil o 2587 lidí.
Zemřelých bylo loni 112 920, o 1477 více než v roce 2017. Zemřelo více mužů než žen. Během prvního roku života zemřelo 292 dětí. Kojenecká úmrtnost se tak meziročně mírně snížila na 2,6 promile.
V Praze přibyli obyvatelé, hlavně díky stěhování
Počet obyvatel Prahy se loni zvýšil o 14 119 lidí na téměř 1,31 milionu. Většina z nich se do metropole přistěhovala. Přirozeným přírůstkem se počet Pražanů v roce 2018 zvýšil o 3043. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Do Prahy se loni přistěhovalo 40 503 lidí, téměř 21 000 přišlo z jiné části Česka, ostatní byli cizinci, zejména Ukrajinci, Rusové a Slováci. Naopak z Prahy se za loňský rok vystěhovalo 29 427 osob, z nichž 22 177 zavítalo do jiného českého regionu, ostatní za hranice.
Přirozeným přírůstkem se počet obyvatel metropole zvýšil o 3043 lidí. Loni přišlo v metropoli na svět 15 460 dětí, naopak 12 417 Pražanů ve stejném období zemřelo. Do manželství v Praze v loňském roce vstoupilo přes 6500 párů. Naopak skoro 2800 manželství úřady rozvedly.
Hlavní město zůstává druhým nejlidnatějším regionem České republiky. Na prvním místě je Středočeský kraj, kde na konci loňského roku žilo téměř 1,37 milionu obyvatel. Více než milion mají ještě Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde
Čtěte také: Středočeští úředníci rozhodli o Babišově střetu zájmů. Neřekli ale, jak
Rezignujte, žádají ministra Staňka pracovníci muzea v Olomouci kvůli stavbě
Češi loni uzavřeli nejvíc manželství za dekádu, zato rozvodů ubylo
Česká populace byla loni nejpočetnější od konce druhé světové války, v tuzemsku žilo 10 649 800 obyvatel. Oproti předešlému roku jde o přírůstek bezmála čtyřiceti tisíc lidí, necelých devětatřicet tisíc nových obyvatel přibylo díky zahraniční migraci. Nejvyšší přírůstek stěhováním zaznamenali statistici u Ukrajinců a Slováků.
Obyvatel přibývá hlavně ve skupně lidí starších 65 let. Seniorů přibylo zhruba 46 tisíc a v Česku jich nyní žijí více než dva miliony. Roste rovněž počet dětí do čtrnácti let, ovšem pomaleji. Za minulý rok jich přibylo dvaadvacet tisíc, celkem jich je 1,69 milionu.
Naproti tomu lidí v produktivním věku za poslední dekádu ubývá. Za rok 2018 tato skupina čítala necelých sedm milionů lidí, meziročně jejich počet klesl o 29 tisíc.
„Průměrný věk obyvatel Česka plynule roste od počátku 80. let a loni činil 42,3 let.
Na sto dětí do 15 let věku připadlo v minulém roce 123 seniorů ve věku 65 a více let,“ uvádí Roman Kurkin z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Více svateb, méně rozvodů a dětí
Statistici loni zaznamenali nejvyšší počet svateb za posledních deset let, manželství uzavřelo 54 tisíc párů, nejčastěji se lidé brali v červnu a srpnu.
„Muži uzavírali první sňatek v průměru ve věku 32 let, ženy téměř ve 30 letech,“ uvedla Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Vedle toho rozvodovost mírně klesla.
Podle údajů ministerstva spravedlnosti bylo loni rozvedeno 24 tisíc manželství, nejméně od začátku tisíciletí.
Současně velmi mírně ubylo narozených dětí. Loni jich v Česku přišlo na svět 114 tisíc, zhruba o čtyři stovky méně než o rok dříve. Jde o první pokles od roku 2013. Poprvé od roku 1988 se také snížil počet dětí narozených mimo manželství – ze 49 procent v roce 2017 na 48,5 procenta v roce minulém.
V polovině zemí světa lidská plodnost pozoruhodně klesá, překvapilo vědce
„Úhrnná plodnost rostla v posledních sedmi letech až na současných 1,71 dítěte na ženu. Vyšších hodnot bylo dosaženo naposledy na počátku 90. let. Průměrný věk matky při narození dítěte loni činil 30,1 let, při narození prvního dítěte 28,4 let,“ uvedl ČSÚ.
Meziročně pak loni přibylo zemřelých, jejich počet se zvýšil o patnáct set na 113 tisíc, což je nejvíce od roku 1996. Naděje dožití při narození se v roce 2018 u mužů meziročně zvýšila o osm setin roku na 76,1 let, u žen o pět setin roku na 81,9 let.
ČSÚ: Vývoj obyvatelstva ČR za rok 2018 1.07 MB
V Česku za 30 let ubylo sňatků a dětí, zvýšil se naopak počet seniorů nebo cizinců
V době listopadové revoluce mělo Česko 10,36 milionu obyvatel. Jejich počet v dalších letech postupně klesal. Nejnižší byl v roce 2002, kdy spadl na 10,2 milionu. Mezi lety 1994 až 2005 země vymírala. Zemřelých bylo víc než narozených. Od poloviny 90. let do prvních let nového tisíciletí nedokázala úbytek zvrátit ani migrace.
Průměrnému obyvateli Česka je nyní 42,3 roku. Průměrný Čech brzy oslaví 41. narozeniny, průměrné Češce schází do 44 let zhruba čtyři měsíce. V době listopadové revoluce průměrný věk v ČR dosahoval 36,1 roku. Mužům bylo v průměru 34 let a pět měsíců, ženám skoro 38 let.
Na konci minulého režimu měli čeští muži naději dožít se 68 let, teď je to o osm let víc. Ženy měly před sebou před třemi desetiletími 75,5 roku a nyní téměř 82 let. Od začátku 60. let do konce roku 1989 si ženy připsaly dva roky, mužům za tu doby přibyl zhruba měsíc života.
Více seniorů a svobodných
Podíl seniorů roste. Na konci minulého režimu tvořili lidé nad 65 let necelých 13 procent obyvatel, nyní téměř pětinu. Jsou jich víc než dva miliony. Za tři desetiletí jich přibylo 800 tisíc. Naopak ubylo dětí do 15 let. Od roku 1989 jejich počet z 2,25 milionu klesl o 560 tisíc. Podíl se snížil z 22 procent obyvatel na 16 procent.
Na konci minulého režimu a na začátku 90. let se ročně rodilo asi 130 tisíc chlapců a děvčat. Číslo se pak prudce propadlo. Deset let po sametové revoluci přišlo na svět ani ne 90 tisícdětí. Nový baby boom zažila republika kolem roku 2008, kdy se do věku rodičů dostala početná generace 70. let, takzvané Husákovy děti.
I tak se množství narozených dostalo nejvýš ke 120 tisíc. V posledních letech se pohybuje kolem 114 tisíc. Téměř polovina dětí přichází na svět mimo manželství. Na konci komunistické éry to bylo necelých osm procent.
Víc než 42 procent lidí v Česku je svobodných. V roce 1989 to bylo 37 procent. Tehdy měl rozvod za sebou zhruba každý devatenáctý obyvatel republiky, teď každý devátý. V manželství na konci minulého režimu žila polovina Čechů a Češek, na konci loňska dvě pětiny.
‚Samozřejmě nejsme schopni vyhovět všem.‘ Domovy pro seniory loni odmítly 35 tisíc žádostí
Číst článek
Zatímco před 30 lety na tisícovku obyvatel připadalo zhruba osm svateb, teď pět. Před pěti lety to byly dokonce jen čtyři sňatky. Od roku 2013 zájem o tradiční svazek mírně roste. Dvojice ho ale uzavírají mnohem později než dřív.
Před 30 lety se muži poprvé ženili v průměru v necelých 26 letech, teď ve více než 32 letech. Ženy se poprvé vdávaly v průměru ani ne ve 22 letech, teď jsou o osm let starší. Prvního potomka Češky v 80. letech mívaly v průměru krátce po 22. narozeninách, teď je jim o šest let víc.
Rozvodů přibylo. V roce 1989 se rozpadalo 37 procent manželství. Loni rozvodovost dosáhla 45 procent. Nejvyšší byla v prvním desetiletí nového tisíciletí, kdy se blížila 50 procentům. Páry spolu ale nyní vydrží déle než před 30 lety. Zatímco na konci minulého režimu manželství trvalo zhruba deset let, teď přes 13 let.
Počet obyvatel v Česku narostl loni o 40 tisíc. Hlavním důvodem je tradičně migrace
Číst článek
Po pádu komunistického režimu se lidem otevřely nové možnosti i hranice. Mohli začít cestovat, studovat, podnikat a věnovat se kariéře. Přibylo vysokoškoláků. Víc absolventů vysokých škol tvoří ženy.
Životní styl i přístup k tradičním modelům se proměnil. K prodlužování života přispívá zdravější životní prostředí i strava a moderní medicína. Podle demografů a sociologů Česko kopíruje vývoj ve vyspělých státech.
Obyvatelé z ciziny
Po roce 1989 se proměnilo i složení české společnosti. Zatímco v době listopadové revoluce byla jednolitá a cizinci v desetimilionové zemi tvořili 3,4 promile obyvatel, na konci loňska 5,3 procenta. Před 30 lety tedy z ciziny pocházel jeden z 294 obyvatel, teď jeden z 19.
Na konci minulého roku mělo v ČR svůj trvalý či přechodný domov 566 931 mužů, žen a dětí ze zahraničí. V roce 1989 jich bylo 35 561, tedy šestnáctkrát méně. Počet rostl citelně každý rok kromě několika krizových let po roce 2008, kdy klesl, nebo se zvýšil jen mírně.
Nový boom nastal s ekonomickým oživením po roce 2013. Od té doby lidí ze zahraničí přibylo téměř o třetinu, tedy skoro o 128 tisíc. To je víc, než kolik obyvatel má Liberec či Olomouc.
Česko patří k odpůrcům migrace, a to hlavně té ekonomické. Bez ní se přitom republika neobejde. Ekonomičtí migranti tvoří naprostou většinu cizinců ve státě. Pětinu z nich ale představují lidé ze Slovenska, na konci loňska jich ministerstvo vnitra evidovalo 116 800.
Nejpočetnější skupinou migrantů jsou Ukrajinci a Ukrajinky, na konci loňska jich v zemi legálně přechodně či trvale žilo 131 700.
Přerovsko: v loňském roce ubylo sňatků, ale i rozvodů
Stejný trend zaznamenaly ale i jejich kolegyně z Hranic a z Kojetína. Nárůst svatebních obřadů v loňském roce, i když jen nepatrný, hlásí z Přerovska pouze matrikářky z Lipníku nad Bečvou a Tovačova.
Důvod je prostý. Snoubence totiž k uzavření sňatku čím dál více lákají památky. Zatímco Tovačov nabízí ke svatební obřadům renesanční zámek, nedaleko Lipníku nad Bečvou se zase nachází hrad Helfštýn.
„Předloni jsme zaznamenali 230 sňatků, v loňském roce ale bylo svateb jen 196,“ vyčíslila přerovská matrikářka Jana Filoušová. Podle jejích slov však měli loni snoubenci mnohem větší zájem o uzavření sňatku před farářem. „Předloni bylo oddáno v kostele 9 párů, loni bylo církevních sňatků dokonce 15,“ upřesnila Filoušová.
Snoubenci, kteří si jako termín sňatku zvolili loňský rok, se však museli spokojit jen s obřadní síní na přerovské matrice. Kvůli opravám si totiž nemohli své životní „ano“ říci na přerovském zámku. „Letos už ale na zámku opět oddáváme,“ podotkla Filoušová.
Méně svateb oproti předcházejícímu roku zaznamenala loni i matrika v Hranicích. Tamní úřednice hlásí úbytek celkem o osm sňatků. K poklesu svatebních obřadů došlo ale loni také na Kojetínsku.
„Předloni jsme zaznamenali 21 sňatků, loni jich však bylo jen 13. O sňatky je čím dál menší zájem. Pamatuji si, že když jsem asi před jedenácti lety nastoupila na místo matrikářky, měli jsme za rok až 50 svateb.
Teď je ale mezi mladými jiný trend,“ řekla kojetínská matrikářka Jarmila Vašíčková. Podle ní se veškeré loňské svatby odehrály v obřadní síni na matrice.
Pouze v jednom případě si snoubenci vybrali jako místo ke svému obřadu soukromou zahradu.
S nepatrným nárůstem sňatků se v loňském roce naopak setkaly matrikářky z Tovačova. Snoubence zde totiž láká svatební obřad na místním zámku. „Loni jsme měli o dvě svatby více než předloni. Celkem jsme zaznamenali 88 sňatků. Oddáváme v obřadní síni na zámku, ale pokud je v letní sezoně zájem, pak i na zámeckém nádvoří,“ řekla tovačovská matrikářka Jana Halířová.
Mírný nárůst sňatků zaznamenala loni i matrika v Lipníku nad Bečvou. „Počet svateb vzrostl z předloňských 64 na loňských 69,“ upřesnila lipnická matrikářka Marta Borovičková. Podle jejích slov snoubenci mají zájem uzavřít sňatek nejen v obřadní síni, ale často si volí i netradiční místa.
„Obřad na žádost snoubenců může proběhnout i na zámecké střešní zahradě, v zámeckém parku, nebo na hradě Helfštýně,“ upřesnila Borovičková.
Trend v poklesu sňatků se drží už od začátku devadesátých let minulého století. Podle odborníků vstup do manželství a založení rodiny mladí lidé odkládají, dokud nenaplní některé ekonomické aspekty. Mnozí chtějí před samotným uzavřením sňatku vyřešit bytové zázemí, stálé zaměstnání, ale chtějí dosáhnout i určité míry seberealizace, zejména při studiu a cestování.
Tyto důvody jsou také příčinou stále rostoucího věku při vstupu do manželského svazku. Pozitivní trend však loni zaznamenal přerovský soud u rozvodů. „V loňském roce bylo rozvedeno 404 manželství, předloni dosáhl počet rozvodů 433. Loni došlo také k úbytku žádostí o rozvod, a to z předloňských 478 na loňských 428,“ informovala předsedkyně Okresního soudu v Přerově Táňa Šimečková.
Podle ní o rozvod častěji žádají ženy a zajímavostí je, že i věk žadatelů o rozvod stoupá. Jako nejčastější důvode rozvodu bývá uváděna takzvaná rozdílnost povah a zájmů.