Naše děti by se měly nakazit včas

Pro předplatitele Čtěte bez omezení s předplatným HN. VYBERTE SI PŘEDPLATNÉ 

Laboratoř CLIP ve Fakultní nemocnici Motol se za normálních okolností věnuje hlavně specializované diagnostice dětských leukémií a poruch imunity. S nástupem koronavirové pandemie začali odborníci zkoumat vliv infekce na lidskou imunitu. Zjišťují, jak imunita reaguje bezprostředně po nákaze, i to jaká je odpověď po šesti měsících. „Předpoklad, že se virem společnost bezbolestně promoří, je nesmyslný. Je to nová infekce, následky vidíme už nyní a při infikování většiny populace by byly obrovské,“ říká vedoucí laboratoře, imunolog Ondřej Hrušák.

Článek pro předplatitele

Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

• Mobilní aplikaci HN
• Web bez reklam
• Odemykání obsahu pro přátele
• On-line archiv od roku 1995
• a mnoho dalšího…

Newsletter Odebírat

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička – každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru

Související

Přestože existuje celonárodní očkovací strategie, některé kraje chtějí očkovat podle svého. Přednostně požadují vakcíny pro zaměstnance kritické…

Ještě si přečtěte

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová připraví do příštího týdne úpravy protiepidemického systému PES,… Chcete si koupit náš nový pick-up? Pak se musíte smířit s tím, že bude mít o trochu větší spotřebu… Ještě v prosinci roku 2019 Zoom denně používalo jen 10 milionů uživatelů, už o pět měsíců později… V nemocnicích bylo po tomto víkendu 9401 pacientů s nemocí covid-19, z toho 2045 mělo těžký průběh… Velký debut zažil v zámořské NHL český brankář Daniel Vladař. Při své premiéře vychytal 34 střel,… Co na tomhle přístroji stojí 12 tisíc korun? To je otázka, která musí nutně napadnout každého, kdo… Rekordní objemy prodaných hypoték pokračují i rok po vypuknutí hospodářské krize způsobené epidemií…

Neštovicová party, ano či ne? | MÁMA A JÁ

Myslíte si, že to není možné? Která matka by nechala nakazit své dítě infekčním onemocněním?! Věřte nám, je jich mnoho. Často je za tím snaha o co nejméně bolestivé načasování nemoci, jež dítě vyřádí z kolektivu na pár týdnů. Některé mámy se také domnívají, že čím mladší dítě dostane neštovice, tím budou následky v podobě jizviček na pokožce menší.
„Minulý rok jsem měla možnost zažít to na vlastní kůži. Zatímco naše tříletá dcerka byla bez horečky a po osmi dnech fit (a to měla opravdu hodně neštoviček), já, ve věku čtyřiceti let, jsem po týdnu měla stále teploty, po dvou týdnech se ještě objevovaly nové a nové pupínky… V životě jsem už lecos vydržela, ale toto byl děs. Dnes už se nad tou vzpomínkou usmívám, ale tehdy mi bylo do pláče. A to svědění nepřeju nikomu. Malé děti ani nevědí jak, a zvládnou to, i když samozřejmě i u nich mohou nastat komplikace, jako u každé nemoci,” popisuje Magda. Po špatné zkušenosti s neštovicemi ve starším věku tvrdí, že neštovice by měly prodělat děti předškolního věku, které toto onemocnění snášejí nejlépe.

Co jsou to neštovice?

Plané neštovice neboli varicella jsou vysoce nakažlivá choroba, kterou do svých dvaceti let překoná devadesát procent lidí. Vyskytují se však v každém věku, nejčastěji je „chytí” děti předškolního věku.

„Nejvýraznější výskyt onemocnění zaznamenáváme v zimním obchodí, ale objevují se celoročně. Virus se rychleji šíří v chladném počasí. Během letních prázdnin se vyskytují sporadicky.

Pár pacientů s varicellou k nám přichází ještě začátkem léta, později jen zřídka, protože děti jsou již vyloučeny z kolektivu a chybí vektor nákazy.” vysvětluje MUDr. Rozmanová.

PRO i PROTI

Neštovicová party není výmyslem moderních maminek. Setkání dětí za účelem předání si nákazy tu byla i v minulosti. K pediatrům, kteří je neodsuzují, patří i dětská lékařka MUDr. Alena Rozmanová. Všechno však má své ale. „Když rodič nevidí problém být vyřazen z pracovního procesu a dítě ze školy, organizování setkání ze účelem nákazy dítěti neuškodí.

Ale ne každé dítě se nakazí. Navíc rodiče by neštovicím neměli úmyslně vystavovat děti do jednoho roku života, protože onemocnění snášejí hůř,” vysvětluje zkušená pediatrička.
Samozřejmě že ne každá maminka je nakloněna úmyslnému nakažení dítěti infekčním onemocněním. „Můj syn se nakazil, když mu bylo osmnáct měsíců.

Onemocnění mělo u něho velmi těžký průběh a dodnes má na tělíčku mnoho jizev po neštovicích. A to byl v té době dokonce kojený. Takže nevěřím tomu, že v nižším věku je zaručen lehčí průběh nemoci. Proto bych nikdy nenechala své děti onemocnět záměrně. Sestřin syn, od něhož se malý nakazil, neměl dohromady žádné vyrážky, a to byl o rok starší.

A my jsme zápasili jeden a půl měsíce. Člověk nikdy předem neví, jak dítě zareaguje,” vzpomíná Petra.

S jejím názorem se ztotožňuje i MUDr. Marta Špániková, pediatrička, který tyto aktivity maminek neschvaluje: „Plané neštovice mohou být závažným onemocněním, a proto nedoporučuji žádné neštovicové party a vystavování dítěte tomuto onemocnění. Když přijde včas, většina dětí toto onemocnění překoná.”

Expresní nákaza

Pravděpodobnost, že se nakazíte virem varicelly při kontaktu s nemocnou osobou, se přibližuje k devadesáti procentům. Nakazit se můžete dotykem, a dokonce i pohybem v místnosti, ve které infikovaný jedinec byl. Platí to však je v případě, že jste toto onemocnění ještě neměli. Pokud jste ho překonali, získali jste bonus v podobě doživotní imunity.

Nakazit se neštovicemi není žádný problém. Infikovaný člověk je infekční již dva dny před tím, než se na jeho těle začnou tvořit vodnaté vyrážky.

Onemocnění se šíří kapénkovou infekcí až na vzdálenost deseti metrů. Nákaza se do těla dostává přes sliznici nosu, úst, očí, odkud putuje do plic, krevního oběhu, jater a sleziny.

Následně se krví dostane do kůže, kde se projeví vyrážkou. To vše se děje za 14-24 dní od nákazy. 

Neštovice diagnostikujeme podle kožního výsevu, avšak už dva tři dny před výsevem se mohou objevit příznaky jako teplota, únava, nachlazení. Typické vyrážky se musejí objevit i ve vlasaté části hlavy nebo na přechodu vlasů a kůže,” popisuje MUDr. Rozmanová, která ze léta praxe viděla nejrůznější projevy tohoto onemocnění.

Je třeba zdůraznit, že plané neštovice nejsou onemocněním kůže, je to virové onemocnění, které se projevuje výsevem na kůži, ale má velkou afinitu (příbuznost) nervovému sytému. „Nejlehčí průběh, jaký jsem viděla, byla jedna neštovička a nejtěžší průběh byl s teplotami do 40 °C s masivním kožním výsevem eflorescencí (chorobná změna kůže, pozn. red.

) a s příznaky dráždění mozkových blan,” vyjmenovává.

Léčba neštovic mnoho možností nenabízí

Je symptomatická a zmírňujeme jen příznaky. Při teplotě podáváme malému pacientovi léky na její snížení, doplňujeme mu tekutiny a vitaminy. „Podáváme antihistaminika na zmírnění svědění, léky proti teplotě podle hmotnosti, preferujeme léky na bázi paracetamolu.

Od druhého dne můžeme děťátko osprchovat (i dvakrát denně) čistou, teplou vodou, pak ho neutíráme třením, ale jen jemně přikládáme ručník na kůži a dáme čisté oblečení, volné, nepřiléhavé, bavlněné.

Pokud jsou typické vyrážky velmi zanícené, s červeným lemem, můžeme udělat krátkou koupel nebo obklad velmi světlým roztokem hypermanganu.” radí MUDr. Špániková.

„Používání tekutého pudru s mentolem ustupuje do pozadí, někdy rodiče volili špatnou techniku natírání a nanášení dětem pudr v silné vrstvě a kožní eflorescence se hojily jizvičkami. velmi dobré zkušenosti máme i s lokální aplikací dezinfekčního roztoku dvakrát denně u dětí starších jednoho roku a perorálního podávání antihistaminik,” doplňuje MUDr. Rozmanová.

Jelikož jde o velmi infekční onemocnění, léčba by měla probíhat v uzavřeném domácím prostředí. „Minimální čas léčení jsou dva týdny, ideální by byl návrat do kolektivu po třech nebo čtyřech týdnech. Dítě je totiž v rekonvalescenci, imunita je snížena a je náchylnější k jiným onemocněním – střevním, respiračním a tak dále.”

Po odpadnutí posledního strupu už dítě není infekční. Zpravidla to trvá dva týdny. Není však vhodné vystavovat dítě slunečním paprskům alespoň po dobu tří týdnů. V chladnějších měsících se tato doba o týden zkracuje.

Ochrání nás očkování? 

Očkování proti planým neštovicím není povinné. Je na rozhodnutí rodičů, zda své dítě nechají očkovat, nebo ne. Dětská lékařka MUDr.

Marta Špániková: „Očkování má zásadní význam pro děti s chronickým onemocněním, například s atopickou dermatitidou, protože u těchto dětí je kůže již namáhána a neštovice u nich často probíhají s komplikacemi.

Očkování se také doporučuje dětem a rodinným příslušníkům v rodinách, kde je dítě se závažným, například onkologickým onemocněním, protože nákaza nemocného dítěte neštovicemi může i při úspěšné léčbě onemocnění ohrozit jeho život.

Očkovací schéma se skládá ze dvou dávek vakcíny podaných v odstupu nejméně šesti týdnů, ideálně půl roku. Už po první dávce je jen asi patnáctiprocentní pravděpodobnost, že dítě onemocní, většinou už tehdy je průběh mírnější. Po řádném přeočkování dvěma dávkami je pravděpodobnost nákazy planými neštovicemi minimální.”

Těhulky v ohrožení

Jelikož očkovat proti neštovicím se u nás začalo poměrně nedávno, nikdo nám nezaručí, že neštovice navzdory vakcinaci nedostaneme. Velký význam však má toto očkování u žen, které se chystají otěhotnět a neštovice ještě neprodělaly.

V počátečních měsících těhotenství totiž může virus infekce varicellou způsobit poškození plodu – mozku, kostí a smyslových orgánů. „Pokud matka onemocní planými neštovicemi těsně pře porodem, je dítě, které se v tomto čase narodí, ohroženo na životě.

Dobrá zpráva je, že pokud matka plané neštovice překonala, je dítě v prvních měsících života chráněno protilátkami přenesenými během nitroděložního vývoje. Matky, ale někdy i otcové, kteří neštovice neprodělali nebo nevědí, jestli je překonali, se mohou nechat vyšetřit, zda mají či nemají protilátky proti tomuto onemocnění.

Je to jeden odběr krve na sérologii. Pokud výsledek prokáže, že vyšetřovaný neštovice nepřekonal, je možné ho naočkovat dvěma dávkami vakcíny ve výše uvedeném schématu. Žena nesmí po očkování tři měsíce otěhotnět,” doplňuje MUDr. Špániková.

Jak překonat neštovice

• Svědění zmírní sprcha čistou teplou vodou.
• Nepoužívejte antihistaminový gel, upřednostněte jeho perorální formu.
• Ostříhejte dítěti nehty – zabráníte škrábání pupínků a jejich následnému zranění.
• Při zvýšené teplotě podejte děťátku antipyretika, přednostně na bázi paracetamolu.

Lékaři onemocnění oznamte hned, podle stavu dítěte rozhodne, zda je nutné okamžité přijít na ošetření, měl by vás poučit o léčbě a nejčastějších komplikacích.

„Po skončení onemocnění je třeba přijít na kontrolu, i z důvodu, že onemocnění má být řádně zaznamenáno ve zdravotní dokumentaci (je to důležité například pro vypsání dokumentů před studiem v zahraničí, pokud není jasný údaj, je třeba vyšetřit protilátky, případně dítě očkovat),” upozorňuje MUDr. Špániková.

Nezapomeňte:

Pokud dítěti neklesne horečka pět dní po sobě, nebo se znovu vrátí, je třeba kontaktovat lékaře.

Při komplikacích, z nichž jsou nejčastější: horečka, bolesti hlavy, zvracení a neudržení rovnováhy – jsou projevem zánětu mozečku, objevení se malých modřinek v okolí vyrážek, krvácení z nosu, jiné projevy krvácení – projevem poklesu krevních destiček. Obě tyto situace jsou důvodem k okamžitému vyhledání lékaře a hospitalizaci na infekčním oddělení. Jsou to život ohrožující stavy.

Těžké dýchání a kašel – příznak, že se infekce rozšířila do plic.

Tak tedy jak? Přijmout pozvání na neštovicovou party, nebo ne?

Je to samozřejmě na vás. Mnoho rodičů to dělá i proto, že u staršího dítěte nemá dobrou zkušenost s průběhem onemocnění. Určitě se však poraďte se svým pediatrem, který vás na možná rizika upozorní.

Nám z toho vyšlo, že je přece jen lepší své dítě „programově” nákaze nevystavovat. Jak se říká, co má přijít, přijde. Koneckonců, pokud se ve školce neštovice objeví, je velká pravděpodobnost, že je dítě dostane.

A pokud ne? Mějte radost, má dobrou imunitu.

Koronavirus: zásady prevence

Publikováno dne 09.03.2020

Informace pro rodiče, jak chránit sebe a své děti před nákazou.

Koronavirus: co je potřeba vědět

Co je nový koronavirus?

Nový koronavirus je nový kmen koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Virus se poprvé objevil na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan.

Jak se nový koronavirus přenáší?

Virus se přenáší kapénkovou infekcí při přímém kontaktu s nemocným (kašlem a kýcháním) a při dotyku povrchů kontaminovaných virem.

Prevencí nákazy je časté a důkladné mytí rukou.© UNICEF/UN029882/Al-Issa

Jaké jsou příznaky koronaviru?

Příznaky zahrnují horečku, kašel a dušnost. Ve vážnějších případech může infekce způsobit zápal plic nebo dýchací potíže.

Tyto příznaky jsou podobné chřipce nebo běžnému nachlazení, které jsou mnohem častější. Z tohoto důvodu je pro potvrzení nákazy koronavirem vyžadováno testování. Preventivní opatření jsou stejná jako u chřipky – časté mytí rukou a hygienické návyky (zakrývat si při kašli nebo kýchání ústa předloktím nebo kapesníkem, který poté vyhodíte do uzavřeného koše).

Jak je možné předcházet riziku nakažení?

1. Často a důkladně si myjte ruce mýdlem a vodou nebo pomocí dezinfekčních prostředků na alkoholové bázi
2. Kýchejte nebo kašlejte do rukávu na předloktí nebo do kapesníku – kapesník okamžitě vyhoďte a umyjte si ruce
3. Vyhněte se kontaktu s nemocnými lidmi, kteří vykazují příznaky chřipky (zejména kašel)
4. Pokud máte horečku, kašel a potíže s dýcháním, kontaktujte svého lékaře

Doporučení, jak se chránit proti nákaze koronaviremZdroj: UNICEF

Mohou se koronavirem nakazit i děti?

Protože jde o nový virus, zatím nejsou k dispozici dostatečné informace o jeho vlivu na děti a těhotné ženy. Víme, že je možné se tímto virem nakazit v jakémkoliv věku, ale dosud bylo potvrzeno jen velmi málo případů nákazy koronavirem u dětí. 

Mohou těhotné ženy přenést virus na nenarozené dítě?

V současné době není k dispozici dostatek důkazů, které by určily, zda se virus během těhotenství přenáší z matky na své dítě, ani potenciální dopad, který může virus na dítě mít.

Těhotné ženy by měly i nadále dodržovat příslušná preventivní opatření, aby se ochránily před nákazou virem, a v případě výskytu příznaků, jako je horečka, kašel nebo potíže s dýcháním, by měly včas vyhledat lékařskou péči.

Dosud bylo potvrzeno jen velmi málo případů nákazy koronavirem u dětí.© UNICEF/Frank Dejongh

• S kým se mohu poradit?
• Pokud potřebujete poradit v souvislosti s aktuálním výskytem onemocnění COVID-19, ať už jste občan či zdravotník, je vám k dispozici nonstop infolinka Státního zdravotního ústavu:
• +420 724 810 106 
• +420 725 191 367
•  +420 725 191 370

Vaše pomoc je pomocí dětem

Takto můžete pomoci:

HIV

HIV (Human Immunodeficiency Virus, virus imunitní nedostatečnosti) je virus, který oslabuje imunitní systém člověka a způsobuje, že naše tělo se pak nedokáže bránit běžným infekcím. Aby se virus HIV mohl množit, napadá v lidském těle velmi důležitou podskupinu bílých krvinek, kterým se říká CD4+ T-lymfocyty, zkráceně CD4 buňky. 

Tyto CD4 buňky hrají důležitou roli v získané imunitě a regulují naši imunitní odpověď.  Virus HIV tyto buňky během svého životního cyklu v těle nakaženého člověka zabíjí a snižuje tak jejich počet.

  Jak se počet CD4 buněk snižuje, organismus reaguje pomaleji a méně efektivně zejména na podněty jako jsou infekce nebo nádorová bujení.

Imunitní systém se tak postupně vyčerpá, až se u nakaženého člověka následně rozvine onemocnění AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome, syndrom získaného selhání imunity).

HIV je označení pro virus, který napadá buňky imunitního systému člověka. 

AIDS je potom označení pro soubor onemocnění, která jsou následkem pokročilého poškození organismu při infekci virem HIV. Je to stav s velmi nízkým počtem CD4 buněk doprovázený určitými (tzv. oportunními) infekcemi, nádory a syndromem chátrání.

Zpočátku nemusí mít člověk nakažený virem HIV žádné zdravotní obtíže a často velmi dlouhou dobu nepozná, že je nakažený. Snadno tak může přenést infekci na další osoby. Podle současných znalostí nelze s určitostí říci, kdy se u konkrétního člověka nákaza projeví a za jak dlouho od nákazy virem HIV dospěje konkrétní člověk do stádia AIDS.  

Pokud se obáváte, že jste se mohli virem HIV nakazit, zkuste si udělat jednoduchý test:

Spustit test

Lidé nakažení virem HIV, kteří se začnou léčit včas, mají obdobnou délku života jako HIV negativní. Počet nově nakažených každoročně převyšuje počet úmrtí na HIV, proto počet HIV pozitivních osob narůstá. V České republice je ročně zjištěno okolo 220 nových případů infekce HIV. 

Odhaduje se, že na celém světě žije asi 37.9 milionů lidí s virem HIV.  Více než dvě třetiny nakažených žijí na africkém kontinentě. Lidé nakažení virem HIV, kteří jsou léčeni včas, umírají v dnešní době později a z jiných příčin, než je selhání organismu při AIDS.

Pokud se obáváte, že jste se mohli virem HIV nakazit, zkuste si udělat jednoduchý test:

Spustit test

Virus HIV je velmi citlivý k zevním vlivům, a proto může přežívat pouze v tělních tekutinách. Vyskytuje se hlavně v krvi, spermatu, preejakulátu a vaginálních sekretech infikovaných osob. Tyto tekutiny jsou hlavním prostředníkem přenosu viru.

Nejčastější cestou přenosu je tedy jakýkoliv nechráněný pohlavní styk.  Dále se člověk může nakazit virem HIV krevní cestou, což je možné v podstatě jen sdílením injekčních stříkaček, jehel či roztoku při aplikaci drog nebo jiných látek.

Virus se může přenášet i z matky na dítě v těhotenství, při porodu nebo také při kojení. 

V akutní fázi infekce virem HIV jsou příznaky nespecifické, nejčastěji podobné chřipce či infekční mononukleóze, často se objevuje i vyrážka nebo mírné průjmové onemocnění.

Akutní obtíže jakéhokoli typu se ale při akutní nákaze projeví jen asi u třetiny nakažených s odstupem přibližně 2-4 týdny po nákaze. Toto vše komplikuje rozpoznání nákazy HIV ve velmi časné fázi.

Může trvat až 3 měsíce než se v těle vytvoří protilátky, které lze spolehlivě zjistit testem.

Potom může následovat velmi dlouhé bezpříznakové období, kdy se HIV množí v buňkách imunitního systému a postupně ničí imunitu nakaženého.

 Bezpříznakové období může trvat 2-15 let v závislosti na stavu imunitního systému daného člověka.

  Pokud se v tomto období o své infekci člověk nedozví a nezačne se léčit, postupně se u něj začnou projevovat stále závažnější příznaky a obtíže.

V poslední fázi, kdy dochází k úplnému selhání imunitního systému, HIV pozitivní člověk přechází do stadia AIDS. K tomuto stadiu patří typické infekční a nádorové komplikace, ale i celkové chátrání a demence. Infekce HIV, která není zjištěna a léčena ani ve stadiu AIDS, pak vede k úmrtí.

• Zvětšené uzliny
• Úbytek tělesné hmotnosti
• Noční pocení
• Neustupující horečky
• Vleklé průjmy
• Infekce a vředy sliznice dutiny ústní a hltanu
• Poševní infekce
• Pásový opar
• Trvalou únavu

Testování na HIV není součástí preventivních prohlídek, a pokud nedojde k výjimečným situacím, nemůže lékař bez Vašeho souhlasu test na HIV provést. O cílený test na HIV prováděný z žilní krve můžete požádat svého praktického lékaře nebo zajít do jakéhokoliv HIV centra.

HIV centra se však primárně specializují na léčbu a péči lidí již nakažených virem HIV. Existuje také anonymní a bezplatné testování v HIV checkpointech České společnosti AIDS pomoc a v dalších nevládních neziskových organizacích.

 Povinné testování na HIV (testování ze zákona) pak platí v ČR pro dárce krve, orgánů, tkání, spermatu, vajíček, mateřského mléka a také se provádí u všech těhotných žen.

Všechny výsledky HIV testů, které nejsou negativní, jsou označeny jako reaktivní a konečný výsledek reaktivního testu je uzavřen až po opětovném vyšetření několika různými metodami v rámci tzv. konfirmace v Národní referenční laboratoři.

Běžný test prováděný z žilní krve zahrnuje vyšetření protilátek, které vytváří tělo proti HIV, ale také test na přítomnost antigenu p24, který je přímo součástí struktury viru HIV. K testování HIV lze kromě žilní krve použít i kapilární krev (kapka krve z prstu) a sliny.

V praxi jsou však tato vyšetření méně spolehlivá, a proto každý reaktivní výsledek z testování slin nebo kapilární krve musí být ověřen novým HIV testem ze žilní krve. 

Seznam specializovaných pracovišť – HIV center, checkpointů a dalších míst pro testování HIV naleznete ZDE nebo se obraťte na svého praktického lékaře. 

Spustit test

Infekci HIV zatím nelze zcela vyléčit, ale životní cyklus viru HIV je možné léčbou téměř úplně zastavit.

Léčba v dnešní době umožňuje spolehlivě dosáhnout stavu, kdy virus již není detekovatelný v krvi a lidská imunita se stabilizuje.

HIV pozitivní lidé tak mohou žít stejně kvalitní život jako HIV negativní. Je ale velmi důležité, aby byla léčba zahájena včas, co nejdříve od nákazy virem HIV.

• Neléčená infekce HIV vede k rozvoji AIDS a úmrtí, proto je léčba HIV celoživotní. 
• Pokud se obáváte, že jste se mohli virem HIV nakazit, zkuste si udělat jednoduchý test:
• Spustit test

Hlavním, nejdostupnějším a nejjednodušším nástrojem prevence nákazy HIV zůstává konzistentní užívání kondomu při pohlavním styku a užívání vlastních jehel a stříkaček při injekčním užívání drog nebo jiných látek.

Další možností prevence je strategie zahrnující užívání léků na HIV. Jde o tzv. pre-expoziční profylaxi – PrEP, a dále post-expoziční profylaxi – PEP. Při PrEP se jedná o preventivní užívání léků ještě před možným rizikovým chováním.

Více informací o PrEP na https://www.hiv-prevence.cz/.

PEP (Post-expoziční profylaxe) označuje využití některých léků na HIV po jednorázovém případu vysoce rizikového chování, aby se zabránilo množení viru HIV a jeho šíření v těle.

PEP je třeba zahájit co nejdříve od rizikového chování, aby byla tato prevence účinná – a to nejpozději do 3 dnů od možného vystavení se viru.

Pokud se domníváte, že jste byli před krátkou dobou vystaveni viru HIV, navštivte co nejdříve lékaře v HIV centru, abyste zjistili, jestli je pro vás PEP vhodná. Více o PEP na https://www.hiv-prevence.cz/

• 17.03. ZRUŠENO Olomouc, Šmeralova 12 14:00 – 17:00
• 18.03. Havířov, u OC Elán 10:00 – 13:00
• 18.03. Ostrava, před vlak. nád. Svinov 13:30 – 16:00
• 22.03. Olomouc, Šmeralova 12 14:00 – 17:00
• 24.03. Olomouc, Šmeralova 12 14:00 – 17:00
• 25.03. Ostrava, Nezvalovo nám. 14:00 – 15:30
• 25.03. ZRUŠENO Olomouc, u vlakového nádraží 14:00 – 18:00
• 25.03. Opava, parkoviště před OC Breda 16:30 – 18:00
• 26.03. Brno, ul. Uhelná 14:30 – 18:00
• 29.03. Olomouc, Šmeralova 12 14:00 – 17:00
• 30.03. Zlín, nám. Míru 14:30 – 17:30
• 31.03. Olomouc, Šmeralova 12 14:00 – 17:00
• 31.03. Praha, vstup u metra Anděl 16:00 – 19:00

Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí

Už osmý měsíc ovládá dění v Česku neviditelný nepřítel – koronavirus. Někdo ho překoná téměř bez obtíží, jiní bojují v nemocnicích o život.

Děti procházejí onemocněním prakticky bez příznaků, což ovšem může být pro okolí nebezpečné, muži mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se nakazí. Dokáže postihnout řadu orgánů v těle.

A imunologové vzkazují: virus se nijak výrazně nezměnil a chladnější počasí mu dodává na síle.

Server iROZHLAS.cz vyzpovídal doktory, kteří léčí těžce nemocné, imunology a další odborníky a prostudoval poslední dostupné studie. Co dnes, po více než deseti měsících od prvních nakažených v čínském Wu-chanu, víme o novém typu koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19? V řadě věcí udělal svět značné pokroky, ale stejně tak zůstává hodně neznámých.

Začněme tím, jestli a jak se virus proměňuje.

„Ze své podstaty je koronavirus mnohem méně náchylný k mutacím než jiné RNA viry, všechny mají opravný aparát. Umí si díky tomu mutace opravit,” říká virolog a biochemik Libor Grubhoffer.

Vědci se shodují na tom, že se koronavirus změnil oproti jaru jen málo, zaznamenané mutace si můžete prohlédnout zde.

Sílí ovšem hypotéza, že jedna změna má vliv. „Původní forma viru byla vystřídaná jinou formou a oprávněně se zdá, že je nakažlivější. A proto vytlačila tu původní variantu. Ale ne každý tomu věří,” popisuje imunolog Václav Hořejší.

Podle něj se sice snadněji přenáší, ale na průběh nemoci nemá vliv. „Stejně tak se nechová antigenně – laicky tedy protilátky z první vlny fungují i v té druhé,” vysvětluje.

Zatím nic nenaznačuje tomu, že by byla tato mutace nebezpečnější pro zdraví lidí. Naopak, některé indicie spíše vedou k tomu, že se na ni umírá méně. „Zdá se, že tato mutace převládla. A zdá se, že se šíří rychleji.

Sice to nevíme jistě, ale zajímavé je, že počet úmrtí v Evropě výrazně klesl v porovnání třeba se Severní Amerikou, Brazílií nebo dalšími částmi světa,“ uvádí Paul Tambyah, prezident Mezinárodní společnosti pro infekční choroby.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že zdravotnictví je na nemoc připravené mnohem lépe než na jaře. Jisté je, že koronavirus se v populaci šíří rychleji než chřipka a také způsobuje násobně více těžkých případů.

U chřipky se uvádí, že zhruba jedno procento nakažených skončí v nemocnici, u koronaviru je to mezi 5 a 20 procenty nakažených. Jaká je u koronaviru smrtnost, se nedá zatím přesně určit, nevíme, kolik lidí je opravdu nakažených.

Odborníci ji odhadují zhruba na jedno procento, pro srovnání u chřipky se udává smrtnost 0,1 procenta.

Před téměř rokem někteří věřili, že koronavirus možná přes léto sám vymizí. V podobném duchu mluvil ještě v srpnu český premiér Andrej Babiš (ANO), když tvrdil, že virus zeslábl. Nynější poznatky ale tyto domněnky vyvrací.

Koronavirus nezmizel. Nezeslábl. A bude tu s námi nejspíše navždy.

Navíc přírodní podmínky na severní polokouli naopak podle imunologů způsobí, že virus nabere na síle. „Nižší teplota koronaviru pomáhá stejně jako třeba viru chřipky. Proto i ty chřipkové epidemie jsou v zimě,” srovnává Hořejší.

A souhlasí s ním i další odborníci. „Kolegové fyzici říkají, že kapénky v takovém počasí déle vydrží a stejně jako u dalších respiračních chorob to viru usnadní šíření kapénkovou cestou. Ale není to jasně dané,” podotýká infektolog a epidemiolog Petr Smejkal.

„Nakažlivost covidu-19 závisí striktně na průměrné teplotě. Když o jeden stupeň klesne teplota, tak nakažlivost stoupne asi o tři procenta,” odkazuje Jaroslav Flégr na čínskou studii.

Podobně se ostatně chová většina respiračních onemocnění, včetně nemoci SARS, kterou způsobil jiný typ koronaviru.

Neznámou zůstává, jak ovlivní koronavirovou epidemii očekávaný nástup podzimních viróz a sezonní chřipky. „Nevylučuju, že by to mohlo zhoršit situaci.

Ale čekáme, co s tím udělá také fenomén interference (vzájemnému ovlivňování – pozn. red.) virů,” říká virolog a biochemik Grubhoffer.

Laicky řečeno: zatím není jasné, jestli onemocním koronavirem, pokud budu mít už chřipku nebo i obyčejnou rýmu.

Čím více nakažených, tím více poznatků, jak koronavirus řádí v lidském těle, pokud se do něj dostane. „Virus vstoupí přes sliznice nosohltanu a hltanu, popřípadě přes spojivky. Poté začne sestupovat přes lymfatický okruh do hrtanu a do dýchacích cest, kde začne postihovat plíce.

Předtím ho také spolknete a dostane se i do trávicího traktu a to může přinést symptomy jako průjem nebo zánět žaludku,” popisuje Martin Balík z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se starají o vážně nemocné pacienty s covidem. „Ti lidé zvrací a vypadá to jako střevní chřipka.

A buď se přes to přehoupnou, nebo se poté projeví i v dýchacích cestách. Někdy to žaludeční šťávy zničí, ale ne vždy.“

Po proniknutí do těla viry zaútočí na buňky v organismu. „Nasednou na povrch hostitelské buňky.

Poté následuje proces, ve kterém si vlastně ten vir otevře dveře do buňky a splyne s její povrchovou membránou a dostane dovnitř genetickou informaci.

Poté se podle ní začnou tvořit virové proteiny a výsledkem je, že v buňce vznikne velký počet kopií viru, a ty opouští buňky. Tak ji vysílí, že odumře, a viry se šíří dál,” vysvětluje imunolog Hořejší.

Podle dostupných poznatků koronavirus hlavně napadá dýchací soustavu a cévy. „Když se dostane do těla ve velké infekční dávce, tak začne dělat zánět po cévních stěnách a to se může projevit na každém dobře prokrveném orgánu – to jsou plíce, ale i cévní problémy a sraženiny, mohou tam být cévní mozkové příhody, případně mají plicní embolizace,“ vypočítává Balík.

Komplikací pro oběhovou soustavu jsou mikrosraženiny, které koronavirus způsobuje. Ty poškozují srdce. „Objevují se hlavně v akutní fázi, ale zanechá to po sobě hroznou paseku.

Myslím, že často ty problémy, co si pak lidé nesou, tak jsou spojené s tím, že virus jim tam zanechal mikrosraženiny. To souvisí i s tím, že jsou slabí a nevýkonní. To je zánět v kombinaci s mikrosraženinami. Ale bavíme se o těžkých formách,“ říká Balík.

Koronavirus postihuje nejen plíce a srdce, ale třeba i ledviny a mozek.

Nejčastější příznaky u covidu jsou: horečka, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů, únava. Dalším příznakem může být ztráta chuti a čichu.

A potom také takzvané kovidové prsty, což je u respiračních onemocnění nečekaný příznak. Podle lékařů souvisí už se zmíněnými mikrosraženinami. „To je přesně postižení té cévní stěny.

A i zánět aorty, který se popisuje jako syndrom u dětí, tak to také souvisí s tím,“ upozorňuje Balík.

„Souvisí to s tou srážlivostí. Je to tím, že vlásečnice jsou ucpané a projevuje se to na vzhledu prstů,” souhlasí imunolog Hořejší.

Covidové prsty | Zdroj: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Netypickým a tím pádem zajímavým příznakem je i ztráta čichu a chuti, což spolu souvisí.

„Zdá se, že je virus trochu neurotropní a jde po chuťových a čichových buňkách, když se namnoží na sliznici,“ popisuje Balík. „Čichové buňky jsou de facto nervová zakončení čichového nervu, který jde z mozku. A jak tam běží zánět na sliznici, tak je to poškodí a lidé pak nic necítí a všechno je bez chuti,“ říká Balík.

Záleží na míře poškození, ale čichové buňky se obnovují velmi pomalu, to je důvod, proč někteří lidé popisují, že se jim po vyléčení čich vrátil až po několika týdnech. Ztráta čichu je také poměrně jasný náznak toho, že koronavirus pronikl do těla. „Je to dobrý indikátor nemoci.

Když mi teď někdo z ambulantů zavolá, že ztratil čich, tak mu říkám: ‚Běž na test.’ A ještě se mi nestalo, že by neměli covid-19. Je to dost specifická věc.

U jiných virových nemocí respiračního systému se s tím moc nesetkáváme,” líčí pneumolog Vladimír Koblížek z Hradce Králové, který spolu se svými kolegy z fakultní nemocnice systematicky studuje dlouhodobé následky onemocnění.

Ztráta čichu může také naznačovat, že je jedinec odolnější a virus se tak zastaví v nose a neproniká dále do těla. „Anosmie má častější výskyt u asymptomatických pacientů, kteří se setkali s menší virovou náloží nebo jsou imunitně silnější.

Imunitní systém zadrží virus v oblasti čichových vláken a ten tak neproniká dále do plic, kde může být pro mnohé lidi fatální,“ cituje Deník N Jana Plzáka, přednostu Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, FN v Motole.

TikTok users turn their symptoms into a viral taste test challenge…. �