Ovoce a
zelenina jsou zdrojem vitaminů, minerálních látek a také vlákniny.
Máme dva
druhy vlákniny – rozpustnou a nerozpustnou, přičemž nerozpustná vláknina je
obsažena například ve slupce jablka a slouží pro lepší
činnost našich střev.
Dužina je rozpustná vláknina, která bobtná, takže sytí a
je také důležitá pro snížení hladiny krevního cukru, tuku a cholesterolu. Ideální
je, pokud máme ovoce nebo zeleninu ke každému dennímu jídlu.
I zdravé má svou mez
Ovoce a
zelenina jsou v našem jídelníčku nezastupitelné, ale i to co je zdravé, má
svou mez. Denně bychom měli sníst zhruba 500 gramů zeleniny a do 300 gramů
ovoce. V praxi to může znamenat například jeden banán, půlku jablka, dvě
jahody a trocha vína.
Dejte si
pozor na to, jaké ovoce jíte, jelikož každé ovoce má jiný obsah cukru.
Například jednomu banánu tak odpovídá zhruba čtvrt kila jahod.
Ovoce nás
také příliš nezasytí, proto je vhodné kombinovat je s mléčnými výrobky. Příklad
vhodné svačiny je třeba jablko a cottage sýr nebo jogurt a miska drobného
ovoce.
Ovoce jezte
ráno a ke svačině, večer si dejte raději zeleninu.
A co
kompoty a sušené ovoce? Kompotované ovoce má větší obsah cukru, což je logické,
jelikož je naloženo ve sladkém láku. Pokud si chcete zachovat podobnou
energetickou hodnotu, jako má ovoce čerstvé, nálev vylijte.
Takovým
pomyslným chytákem je ovoce sušené. Má vysoký obsah cukru díky odpaření vody.
Stává se tedy cukernou „bombou“. Například 100 g hroznového vína odpovídá 20 g
rozinek. Tedy jakékoliv sušené ovoce přijímejte v pětinovém množství
oproti ovoci čerstvému.
Karolína Hlavatá s Petrem Havlíčkem poradí, jak dodržovat doporučené množství, jaké druhy ovoce a zeleniny si vybírat a na co si dát pozor:
Zelenina jako bohatý zdroj vitaminů
Zelenina má
velice nízkou energetickou hodnotu, takže ji můžeme konzumovat prakticky
neomezeně. Platí však, že bychom měli sníst alespoň půl kilogramu denně.
Ideální je, pokud kombinujete různé druhy zeleniny, jelikož každá zelenina se
vyznačuje něčím specifickým. Například u rajčat nalezneme bohatý zdroj
lykopenu, což je významná antioxidační látka.
Červené druhy, například paprika,
zase obsahují vysoký podíl betakarotenu.
Zelenina
však obsahuje málo bílkovin, proto je vhodné do pokrmu bílkoviny přidat. Můžeme
využít sýr, maso, šunku nebo bílkoviny rostlinného původu, které nalezneme
v luštěninách nebo klíčcích.
Speciální kategorií jsou houby. Ty jsou
energeticky chudé, takže si je můžeme dopřávat častěji. Pozor si však dejte na
jejich úpravu.
Houba nasává, takže při přípravě volte nádobí s nepřilnavým
povrchem a jen malé množství tuku.
Tipy pro úpravu
Ovoce a
zeleninu nepřijímáme jen v syrovém stavu, a tak je dobré vědět, na co si dát
pozor při úpravě. Při tepelném zpracování se ztrácí zejména vitamin C, proto je
důležité pracovat rychle a nenechávat nakrájené ovoce ani zeleninu dlouho volně
na vzduchu. Tepelně ji upravujte v páře, protože tím minimalizujete ztráty
výluhem.
Ochutit ji můžete citronovou šťávou či různými druhy octů a dresinků. Pokud si
jednou za čas chcete dopřát majonézu, tak to s ní ale nepřehánějte.
Vybírejte odlehčené druhy a na porci nepoužívejte víc než jednu lžíci.
S výběrem výživově hodnotných potravin poradí spotřebitelům snadno a přehledně logo Vím, co jím.
Jediným pohledem na obal zjistíte, že produkt má nízký obsah rizikových živin, jako jsou sodík, jednoduchý přidaný cukr, nasycené a trans mastné kyseliny.
Mnohé potraviny, nesoucí logo, mají i vyšší obsah vlákniny, která je pro lidské tělo nedocenitelná. V současné době je označeno přes 350 výrobků a další neustále přibývají.
Ovoce a zelenina z obchodů obsahují spoustu chemikálií. Co budeme jíst?
Kuřata jsou vyhoněná prášky, zelenina obsahuje zbytky postřiků a ovoce nemá téměř žádné vitamíny, zamýšlí se Pavel Maurer. Nejde o katastrofický scénář?
Onehdy jsem držel v ruce ošklivé a trochu svraštělé jablko. Barva nic moc, povrch jako topografická mapa Uher, prostě taková vybledlá jablková chudinka.
Jsem si jist, že tohle jablko by si žádný prodejce supermarketu netroufl položit na pult mezi silnou konkurenci nablýskaných značek, jakými jsou třeba vyšlechtěný Golden Delicious, kultivovaný Royal Gala nebo Green Apple. Byla by to vizuální katastrofa. Jenže málokdo z nás si je ochoten připustit, že to podstatné na jablku není vnější nablýskaná vizáž, ale jeho vnitřní kvalita.
Jedno jediné kvalitní jablko, které netrpí přešlechtěností, přílišnými postřiky a umělou závlahou, dokáže vydat víc vitamínů než jeden a půl kilogramu většiny nablýskaných kousků z obchodů s ovocem a zeleninou.
Je to úplně tragické zjištění, ale většina ovoce a zeleniny, kterou kupujeme v klasických obchodech, obsahuje spoustu nežádoucích látek a kultivačních změn.
Mnohdy chroupáme téměř nic neobsahující dužinu, která je navíc plná nežádoucích chemikálií.
Čtěte také
Dejte si pozor na to, co jíte
Nemluvím jen o jablkách. Děsí mě myšlenka, že doporučujeme svým dětem, aby jedly co nejvíce ovoce a zeleniny. Jenže tušíme, co je v ní obsaženo? Není to náhodou tak, že čím více těch konvenčně vypěstovaných surovin jíme, tím více do sebe dostáváme škodlivin, chemikálií a konzervantů?
Ale co máme tedy jíst? Kuřata jsou vyhoněná prášky, zelenina obsahuje zbytky postřiků a ovoce nemá téměř žádné vitamíny. Přešlechtěné odrůdy nemají žádnou sílu a exotické ovoce je utrženo ještě zelené a dozrává až během dlouhých transportů.
Nechci dělat katastrofické scénáře, ale doporučuji dávat si větší pozor. Podporujme lokální farmáře a zemědělce, zajímejme se pozorně, odkud potraviny pocházejí a jak byly vypěstovány. Není také od věci vědět, jak byla zvířata chována a jaký měla život. Pokud někdo krmí slepice rybí moučkou, nemůže se divit, že kuřecí maso nevoní kuřetem ale rybou.
Se vším se dá něco dělat, například přestat kupovat a konzumovat blbosti, zvláště pokud jsme získali důkaz, že to opravdu neodpovídá zdravému stravovacímu rozumu. Informací je na trhu docela dost, takže stačí mít zájem nakrmit nejen břicho, ale i mozek.
Související příspěvky
Není kuře jako kuře. Některé vám nemusí vonět, tvrdí Pavel Maurer
Pavel Maurer o bílé mouce: Tahle vykastrovaná pšenice má špatný vliv na naše trávení
Pozor na černou listinu! Pavel Maurer prozrazuje, co je špatného na kuřatech a tuňáku
autor: Pavel Maurer
Barvy ovoce a zeleniny – jaký mají vliv na zdraví? – Viviente
Od malička slýcháme od všech okolo „jez ovoce“ a „jez zeleninu“ je to zdravé. Všem, kterým nestačí toto jednoduché shrnutí a chtějí vědět, co obsahují, že budeme zdraví při jejich pravidelné konzumaci, pojďte si přečíst následující článek. Aneb jak různé barvy ovoce a zeleniny ovlivňují naše zdraví?
Ovoce a zelenina obsahují kromě tzv. makroživin (sacharidů, tuků, bílkovin) také mikroživiny (vitamíny a minerální látky) a tzv. bioaktivní látky.
Tyto látky mají významné fyziologické vlastnosti a nazývají se fytochemikálie. Kromě pozitivních účinků na naše zdraví dodávají některé fytochemikálie ovoci a zelenině také charakteristickou barvu.
Zelená
Látky zodpovědné za zelenou barvu zeleniny se nazývají glukosinoláty a je jich velké množství (asi 120 druhů). V zelenině se jich však vyskytuje jen kolem 10 – 15. Všechny glukosinoláty obsahují síru, která v rostlinách pravděpodobně působí jako přirozená obranná složka proti škůdcům.
Určité druhy glukosinolátů a jejich rozkladné produkty jsou spojovány se sníženým rizikem výskytu některých typů rakoviny. (Protirakovinný efekt glukosinolátů je vysvětlován aktivací enzymů, které jsou zahrnuty v detoxikaci rakovinných látek.
Dále potlačením enzymů pozměňujícím metabolismus steroidních hormonů a ochranou proti oxidačnímu poškození.)
Mezi zdroje glukosinolátů patří brukvovitá zelenina např. brokolice, květák, růžičková kapusta, zelí, kedluben, ředkev, tuřín, čínské zelí.
U nás se doporučuje konzumace brukvovité zeleniny alespoň 2x týdně, a různé druhy by se měly střídat, jelikož každý druh brukvovité zeleniny obsahuje trochu jiné druhy glukosinolátů.
Zelená listová zelenina také obsahuje vysoké množství železa a kyseliny listové, a kyselina askorbová neboli vitamín C, který usnadňuje vstřebávání železa.
Oranžová
Fytochemikálie zodpovědné za oranžovou barvu ovoce a zeleniny, např. mrkve, manga nebo dýně, se nazývají karotenoidy a nejznámějším z nich je α-karoten a β-karoten, o kterém jsme již psali v jiném článku.
α-karoten a β-karoten jsou ve výživě velmi důležité látky, neboť se z nich vytváří vitamín A, a jsou tedy také označovány jako prekurzory vitamínu A.
Vitamín A ovlivňuje tvorbu hormonů, regulaci buněčného růstu a diferenciaci buněk a má také vliv na imunitní systém.
Další důležitou vlastností karotenoidů je, že působí jako významné antioxidanty a chrání především před ultrafialovým zářením.
Je tedy vhodné, minimálně jednou denně do jídelníčku zařadit ovoce nebo zeleninu obsahující i tato barviva.
Červená
Červené zbarvení ovoce a zeleniny jako např. rajčat, vodního melounu nebo grepu, je díky látce zvané lykopen. Tato látka také patří mezi karotenoidy. Červeno-fialové až modré zabarvení hroznů, borůvek, malin a brusinek je způsobeno látkami zvanými antokyany.
Lykopen má velmi silnou antioxidační kapacitu, hraje roli v buněčné komunikaci a dle experimentů chrání proti rakovině prostaty, kardiovaskulárním onemocněním, před poškozením z ultrafialového záření a tabákového kouře.
Antokyany patří do největší skupiny fenolických látek, nazývané flavonoidy. Bylo zjištěno, že antokyany jsou ze stravy absorbovány v nezměněné podobě. Antokyany mají také antioxidační vlastnosti a výzkumy naznačují jejich důležitou roli v prevenci karcinogeneze a mutageneze.
Oranžově-žlutá barva
Tuto barvu má na svědomí velká skupina látek zmíněná v předešlém textu, tedy flavonoidy společně s β-kryptoxantinem. Zbarvují například broskve, papáju nebo pomeranč
Flavonoidy ve stravě vykazují antivirové, protizánětlivé, antihistaminové a antioxidační vlastnosti. Brání peroxidaci lipidů, zhášejí volné radikály, vážou na sebe ionty železa a mědi a modulují buněčné signální dráhy.
Tvorba peroxidů a volných radikálů je spojována s rakovinou, stárnutím a neurodegenerativními nemocemi jako například Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba.
Flavonoidy chrání také LDL cholesterol před oxidací, tím zabraňuje tvorbě aterosklerotických plátů ve stěnách cév.
β-kryptoxantin podobně jako β-karoten nebo lykopen patří mezi karotenoidy. Má významnou funkci jako antioxidant, chrání buňky a tkáně před oxidačním poškozením.
Zeleno-žlutá barva
Za zeleno-žlutou barvu zeleniny je zodpovědná látka zeaxantin a lutein. Obě pigmentové látky patří do skupiny, která se nazývá xantofyly, jež jsou také členy velké rodiny karotenoidů. Dodávají nažloutlou barvu, která je ovšem často překryta zelenou barvou chlorofylu, například ve špenátu nebo avokádu.
Kromě příznivých vlastností karotenoidů, jsou tyto 2 látky velmi důležité, protože se hromadí v oční sítnici. Dle studií je příjem luteinu dáván do souvislosti se snížením očních onemocnění, které jsou spojeny se stárnutím, jako například šedý zákal nebo makulární degenerace.
Závěr
Ovoce a zelenina jsou velmi důležitou součástí zdravé a vyvážené stravy. Pokud jich budeme denně zkonzumovat dostatečné množství, mohou nám pomoci v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a určitých typů rakoviny.
Světová zdravotnická organizace doporučuje denně zkonzumovat 400 g ovoce a zeleniny (z čehož by větší část měla tvořit zelenina) jako prevenci chronických onemocnění jako například rakovina, diabetes nebo obezita.
Při snaze o konzumaci daného množství ovoce a zeleniny bychom se měli snažit, abychom konzumovali rozmanité druhy a barvy, tak abychom mohli získat všechny možné benefity pro naše zdraví. Není třeba si počítat denní dávku karotenu, luteinu nebo glukosinolátů, důležité je jíst pestře a nezapomínat na ně, pak budete vědět, že vám nic nechybí.
Zdroje:
Rouškovníček 1, 2, 3
22.03. 2020Rouškovníček, stejně jako my, teď nosí roušku, pečlivě si umývá ruce, dodržuje hygienu a snaží se jíst co nejvíce zeleniny a ovoce, aby byl zdravý a chránil se před onemocněním. Doma s maminkou je to prima, hrají různé hry, kreslí, prohlíží si knížky a dětské časopisy, dokonce jí i pomáhá při vaření, utírá nádobí.
Večer se těší na tatínka, až přijde z práce, aby mu všechno vyprávěl. A také na ty legrační pohádky, co mu čte před spaním. Ale přesto je mu trochu smutno, protože teď nemůže být se svými kamarády, stejně jako my. Tak jsme ho pozvali k nám na naše stránky, aby si společně s námi mohl hrát, třeba se i něčemu přiučit.
Rouškovníček také přišel se zajímavým nápadem, že bychom si tady mohli udělat takovou módní přehlídku roušek, které jste si společně s rodiči nebo babičkou a dědečkem ušili a nebo vám ji někdo daroval.
Tak kdo by se chtěl této přehlídky zúčastnit a ukázat nám, jak zajímavou rouškou chrání svoje zdraví a zdraví druhých, může nám její fotografii poslat na školkový e-mail a my ji tady vystavíme.
Logohrátky s písmenkem Š
Maminka Saša šije Rouškovníčkovi roušku na šicím stroji. Po vytisknutí můžeš obrázek vybarvit.
Doktora se nebojíme
Jak už jsme říkali, Rouškovníček rád jí ovoce a zeleninu a pečuje o svoje zdraví. Určitě by se mu líbila naše oblíbená písnička od Pavla Nováka. Tak mu ji můžeme na dálku zazpívat 🙂
1.Zajíc přišel k zubaři a měl plno strachu
doktor řekl v pravý časmáme tady zubní kazproto tedy brachužádné sladké dobroty dej si raděj navíczeleninu, ovocea zas budeš zdravý.
R:/:Máme rádi ovoce
koupeme se v potocezeleninu rádi jíme doktora se nebojíme:/
2.Na lékařskou prohlídku přiskákala žába
měla rýmu kašlalaže je léto nedbalaměla teplý kabátpak doktor se zamyslelpotom řekl koukejdenně sprchu studenoua zas budeš oukej
R:
3.Když už bylo k večeru pak šnek se svou chýškou
stěžoval si velicena lékařské prohlídcejak ho bolí bříškoPan doktor ho proklepaldo lékařské zprávynapsal více sportovata jíst méně trávyR:
Víme, co je zdravéStejně jako Rouškovníček i my víme, co máme jíst pravidelně, abychom byli zdraví, co si můžeme dopřát jen občas, co jíst nemůžeme ba dokonce nesmíme. Rouškovníčkovi se obrázky moc líbí, všechny správně pojmenoval, nastříhal si je a schoval do krabičky, aby si s nimi mohl hrát i příště. Mohli bychom to také tak udělat a příště si s nimi znovu hrát 🙂
Kaktusová vejceAhoj děti, moc vám děkuji, že jste mě vzaly mezi sebe, když teď nemůžu být s kamarády. Bylo mi s vámi fajn a fakt jsem si to užil. Písnička „Doktora se nebojíme“ je bezva, moc se mi líbí a určitě se ji naučím a budu ji zpívat s vámi. Jo a mám pro vás překvápko – návod na kaktusová vejce.
Minulé Velikonoce jsme je vyráběli s mamkou a taťkou (akorát, že my jsme použili temperové barvy a lepidlo Herkules). Jedno jsme dali babičce a dědovi a měli z něho velikou radost. A protože se Velikonoce blíží, řekl jsem si, že by se vám to mohlo hodit. Tak se mějte. Budu se těšit, až se tady zase setkáme. Doufám, že to bude brzy.
Rouškovníček
26.03. 2020″Ahoj kamarádi,už jsem se na vás moc těšil 🙂 Přemýšlel jsem, jaké překvapení pro vás připravím dneska. A pak mě napadlo, že bych Vám mohl dát recept na výborný pečený jablka. Včera jsme je upekli taťkovi, a moc mu chutnaly. Tak je vyzkoušejte, fakticky jsou moc dobrý.“To zní lákavě, Rouškovníčku, tak to já hned ta tvoje pečená jablka vyzkouším. No a teď pojď ten svůj mlsný jazýček s námi trochu rozhýbat…
Pečená jablka (viz Aktivity, náměty, nápady 2)
Logohrátky – gymnastika mluvidel(viz Aktivity, náměty, nápady 2)“A já zas pro vás mám tři hádanky na rozhýbání mozkových závitů…“
1. Fialově kvetu,zjara se mám k světu.Když se skryji v křoví,má vůně to poví.2. Sedí holka u potoka, kvete – a je modrooká.3.
Hlavička kulatáa vlásky ze zlata.Foukni!Její chmýří
po trávě se šíří. „Podařilo se vám je uhodnout? Jestli ne, tak nevadí, já je také neuhádl všechny 🙂 Když si budeš chtít své odpovědi zkontrolovat, najdeš je dole pod všemi úkoly.“Děti, Rouškovníčku, máte připravené kartičky s obrázky Víme, co je zdravé? Ano? Tak to je dobře, protože pro vás máme připravené 3 úkoly, ke kterým je budete potřebovat. Jestli je ještě nemáš a chceš se námi pustit do řešení úkolů, nic se neděje, dole v příloze je list s obrázky, které budeš potřebovat, tak si je v klidu nastříhej a dáme se do toho.
1. Vyber ze všech kartiček ty, na kterých je ovoce a dej je na jednu hromádku. Stejně tak to udělej s obrázky, na kterých je zelenina. Tu dej na druhou hromádku.
Kolik máš kartiček s ovocem?Kolik máš kartiček se zeleninou?Čeho je více? Čeho je méně?
2. Teď vyber všechny kartičky, na kterých vidíš zelenou barvu. „Je, je, jej těch je, že je ani nespočítám!“ Máš pravdu, Rouškovníčku, je jich opravdu hodně. Ale zkusit to můžeme, budeme počítat společně. Děti, pomůžete nám, prosím?
3. A máme tu poslední úkol, spíš slovní úlohu, jako školáci. Na jedné kartičce jsou lízátka, která patří Rouškovníčkovi. Najdi tuhle kartičku.
Kolik je lízátek na obrázku?Rouškovníček není lakomý, a tak jedno lízátko dal mamince a jedno lízátko tatínkovi. Kolik lízátek mu zbylo?„Teda kamarádi, nevím jak vy, ale já už se těším, až vyběhnu na zahradu a trochu se protáhnu. Pojďte taky.Tak zase brzy ahoj :-)“ Odpovědi a výsledkyHádanky:1. Fialka2. Pomněnka3. PampeliškaVíme, co je zdravé – úkoly1. Ovoce – 5 kartiček (hruška, jablko, citron, jahoda, banán)Zelenina – 7 kartiček (rajče, ředkvička, cibule, meloun, řepa, mrkev, okurka)Více je zeleniny, méně je ovoce.2. Zelená – kartička na které je hruška, čaj, rajče, řekvička, cibule, lískový oříšek, lízátka, kaštan, meloun, řepa, citron, jahoda, perníčky, mrkev, okurka15 kartiček3. Lízátka – 3 na obrázku
Rouškovníčkovi zbylo 1 lízátko.
30.03. 2020″Kamarádi, tak jak jste si užili víkend? Já docela dobře. S rodiči jsme hráli různé hry, zazpívali jsme si a také jsme pracovali na zahrádce. Rozzlobil mě akorát sousedovic kluk. Pořád nám dělá naschvály. Hází nám kamínky na zahradu, dráždí našeho psa Maxíka, leze nám po plotě atd. Už jsem ho několikrát prosil, aby to nedělal, ale on si nedá říct. Tak jsem si vzpomněl na bajku Čáp a liška, co nám četla paní učitelka ve školce. Liška je také takový naschválníček… Jenom si nejsem jistý tím, jak to vyřešil s liškou čáp… Myslíte, že to vyřešil dobře?No uvidíte, až si bajku s pomocí rodičů přečtete. Po přečtení vás čeká spousta zábavných úkolů a veselých obrázků. A já budu přemýšlet, jak to s tím sousedovic klukem vyřeším.“ Teda Rouškovníčku, můžu ti říct, že jsem moc ráda, že mám hodné a slušné sousedy. Určitě nám dej vědět, jak to se sousedovic klukem dopadlo. No a vy děti, než se pustíte do malovaného čtení a úkolů, rozhýbeme si nejprve jazýček.
Logohrátky – jazýčkův dobrodružný den (viz Aktivity, náměty, nápady 3)
A teď už jsem zvědavá na tu bajku Čáp a liška…
Čáp a liška(viz Aktivity, náměty, nápady 3)
Naše milé děti, myslíme na vás a přemýšlely jsme, čím bychom vám mohly udělat radost… Tak tentokrát pro vás nemá překvapení Rouškovníček, ale my, paní učitelky. A protože se jako učitelky nezapřeme, hnedle s překvapením jsme vám připravily i zapletité úkoly 🙂
https://msmratin.rajce.idnes.cz/Poznej_pisnicku/
1. Poznáš, jaké písničky vám paní učitelky zahrály?2. Dokážeš pojmenovat všechny nástroje, které paní učitelky Hanička, Janička a Vendulka použily?Tak hurá do toho a těšte se na další překvápko 🙂
Na jaře nestačí jíst jen ovoce a zeleninu
„Po zimním období, po nějaké zátěži, po nemoci či v těhotenství je vhodné dodat organismu vitamíny a stopové prvky. Pro organismus je sice ideální přijímat tyto látky přirozenou cestou, ale jaro je právě takovým obdobím, kdy je vhodné mu pomoci vitamínovými či komplexními přípravky. Jejich užívání ale nemá být dlouhodobé, stačí jen období několika týdnů,“ uvádí profesor MUDr. Tomáš Zima, přednosta Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.
Pokud se rozhodujeme, zda si máme vybrat multivitamínový preparát, nebo užívat jen jeden, pak neplatí žádné univerzální doporučení. „Jsou stavy, kdy je vhodné podávat pouze jednotlivé vitamíny, proto je třeba postupovat individuálně. Platí ale, že pro jejich celkové doplnění je spíše vhodnější multivitamínový přípravek.
Pokud ale multivitamíny podáváme dětem, měli bychom volit takové, které se pro ně doporučují, případně se poradit s dětským lékařem,“ říká profesor Zima.
Ačkoli je v přirozené formě musí člověk přijímat denně, používání vitamínových přípravků každý den se dlouhodobě nedoporučuje a není to ani vhodné. Mají sloužit pouze k doplnění a vyrovnání případných nedostatků v organismu. Je třeba si totiž uvědomit, že jejich nejvhodnějším zdrojem jsou přírodní produkty.
U vitamínů rozpustných ve vodě (C, skupina B a další) nemůže nadbytek vzniknout, protože se z těla vylučují močí. Riziko hypervitaminózy (chorobný stav způsobený nadměrným přívodem některých vitamínů) je pouze u těch, které jsou rozpustné v tucích. To jsou A, D, E, K, a z nich se to týká pouze A a D.
„Vysoké dávky vitamínu A jsou rizikové pro těhotné ženy. Jeho celkový denní příjem by neměl překročit 10 000 IU. K této situaci může dojít špatnou a nadbytečnou konzumací přípravků, které ho obsahují.
Předávkování se může projevit únavou, zvracením, suchostí kůže a dalšími nespecifickými příznaky. Odborná literatura také uvádí, že nás může ohrozit zvýšená konzumace jater ryb, tuleňů a také ledních medvědů – to byla první popsaná hypervitaminóza A.
Tento problém však v naší zeměpisné šířce zrovna nehrozí.
Také vysoké dávky vitamínu D jsou toxické. Potíže mohou nastat pouze při zvýšeném příjmu potravou či vitamínových přípravků. Příznaky hypervitaminózy se nevyznačují ničím zvláštním. Jde o bolest hlavy, zvracení či psychózu. To je duševní onemocnění, kdy nemocný ztrácí kontakt se skutečností.
Vitamín E je i ve vysokých dávkách relativně dobře tolerován dospělými, a to v dávce 400-800 mg/den. Proto riziko hypervitaminózy nehrozí. Vitamín K je prakticky netoxický, a to i při dávkách 500x vyšších, než je běžný příjem,“ dodává prof. Zima.
Vhodnější a přirozený zdroj vitamínů najdeme hlavně v ovoci a zelenině, např. jedno kiwi pokryje denní potřebu vitamínu C.
Jeden kg pomerančů obsahuje přibližně 500 mg vitamínu C, jahody 600 mg, paprika 1600 mg, rajčata 200 mg vitamínu C. Denní doporučená dávka platná v ČR je pro dospělého 75 mg.
Je zcela zbytečné příliš zvyšovat jeho dávky, protože při příjmu větším než 200 mg denně stoupá jeho vylučování močí.
- je vhodný jako ochrana před UV zářením
- při jeho prokázaném nedostatku
- při zvýšené citlivosti kůže na sluneční záření
- povzbuzení obranyschopnosti organismu
- podpůrná terapie u septického šoku
- u předčasně narozených dětí
- působí antioxidačně (neutralizují volné radikály a tím napomáhají k ochraně organismu)
- uplatňuje se v léčbě atrofie (zmenšení) sliznic
- při neurodegenerativních onemocnění
- působí antioxidačně
- je prospěšný i u kardiovaskulárních onemocnění
Nelze také jednoznačně určit, který z vitamínů je pro člověka nejdůležitější. Každý má svoji nezastupitelnou roli pro organismus. Pokud už je musíme užívat, jsou výhodnější ty, které se uvolňují do těla postupně. Nejlepší je ale jejich konzumace v přirozené formě. Je třeba myslet také na to, že špatným skladováním množství vitamínů v ovoci a zelenině ubývá.
Hlavní zprávy
Denně sním až osm kilo ovoce a zeleniny, říká vyznavačka raw stravy
Před lety se rozhodla zdravé a syrové potraviny přivést také na český trh. Dlouho to však vypadalo, že její podnikání skončí v dluzích.
|
Kdy jste si naposledy dopřála řízek s bramborovým salátem?To muselo být kolem mých čtrnácti v jídelně na základní škole, nebo možná tou dobou na Vánoce, takže před dvaceti lety. Dobrovolně jsem tyhle české klasiky nevyhledávala, takový pečený bůček nebo koleno jsem nikdy neochutnala, stejně jako třeba hamburger.
Koketovala jste tehdy s vegetariánstvím?Maso jsem jedla až do dvaadvaceti, než jsem se stala vitariánkou. V dětství mi hodně „jela“ kuřátka, ryby a poctivá libová šunka. Vepřové a hovězí jsem jedla spíš z donucení ve školní jídelně. Ale od šestnácti, kdy jsem začala řešit, co jím a nejím, jsem červené maso už nevyhledávala. Zůstala mi v jídelníčku drůbež, ryby a mořské plody.
Máte někdy sny o voňavé šunce nebo dobrém steaku?Vůbec. Maso mě nechává chladnou. V létě na grilovačkách mi pohled na mastnou krkovici nedělá dobře. To mě spíš láká grilovaný lilek nebo restovaná zelenina, které do konceptu syrové stravy nepatří, nicméně výjimečně si je dopřeju.
Když vás přátelé pozvou na večeři, netápou, čím vás pohostit?Jsem zvyklá, že se sama postarám o to, abych měla co jíst. Přinesu si suroviny, z kterých si něco rychle připravím. Navíc pro takovéhle situace si dávám ústupek, že jídlo nemusí být striktně raw, ale musí být veganské a bez lepku. Bramboru na uvaření má doma každý, nehrotím to.
Daří se vám najíst v restauracích? Ještě před časem byl vrcholem bezmasého jídelníčku v mnoha restauracích smažený sýr.Ano, nebo smažený květák či žampiony, tak si někteří šéfkuchaři představují vegetariánská jídla.
S vegany už si rady vůbec nevědí, a přitom je tak jednoduché udělat například veganské curry s rýží. O vitariánské stravě ani nemluvě, saláty v českých restauracích bývají trapné, nezasytíte se jimi.
Lepší se to, v Praze přibyla spousta raw a veganských restaurací, ale na Západě je nabídka jídel širší i v běžných podnicích.
Máte vlastně vůbec doma sporák?Mám, ale jen díky tomu, že žiju v podnájmu a už tam byl. Dokonce je často zapnutý, protože ho používají moji spolubydlící.
BLÁZNIVÉ HUBNUTÍ
Jak se z vás stala vitariánka?Okolo dvaadvaceti jsem zjistila, že se cítím lépe, když z jídelníčku vynechám škroby, tedy pečivo, brambory, rýži. To byl první krok.
A pak jsem od sestry, která žije v Americe, dostala knížku o raw stravě. Tu jsem přečetla skoro na jeden zátah a obrátila mi život o 180 stupňů.
Všechno mi najednou začalo dávat smysl a prakticky ze dne na den jsem se stala vitariánkou.
Jídlo jste řešila vždycky, nebo až v dospělosti?Od dospívání, protože jsem byla boubelka, a tak jsem se od třinácti vrtala v dietách. Vyzkoušela jsem snad všechny, propadla jsem jim.
K tomu jsem se snažila svědomitě cvičit, absolvovala jsem různé „aerobiky“ a neustále sledovala svoji váhu. Pak ale přišly zdravotní problémy a diety přestaly fungovat. Cítila jsem se oplácaná a nešlo s tím nic dělat.
A najednou se v mém životě zjevilo raw a mně došlo, že stravování musím radikálně změnit, začít jíst úplně jinak.
Ordinovala jste si také hladovky?I tyhle bláznivosti jsem zkoušela. Ve třinácti jsem několik dní nejedla a pak jsem spořádala pytlík chipsů na posezení.
Později, když jsem pronikla do tajů alternativního léčení, jsem se k tomu vrátila, ovšem v podobě zdravotního hladovění, půstu. Ten praktikuju dodnes, ale už jen občas v rámci detoxu. Oproti hladovění je půst něco jiného.
Víte, jak ho máte vést, proč ho podstupujete a rozhodně neskončíte tím, že na závěr vybílíte lednici.
Čím podle vás několikadenní hladovění prospívá zdraví?Je to tisíciletími prověřená metoda očisty organismu. Půst praktikují i zvířata. Pokud jim není dobře, nežerou, stejně tak lidé, když jsou nemocní, nemají chuť k jídlu.
Proč mluvíte o detoxu, když se stravujete zdravě? Čeho se zbavujete?Každé jídlo, byť sebezdravější, s sebou přináší také odpad, kterého se tělo musí zbavit. Když organismu přestanete jídlo dodávat, po počátečním šoku a hladu, tedy přibližně po dvanácti až čtyřiadvaceti hodinách, se hlad přestane ozývat a v těle se nastartuje očista.
Díky půstu má organismus čas na svůj vlastní vnitřní úklid a zbavuje se věcí, které vedou k nemocem. Ale je důležité mít na paměti, že chce-li člověk s touto oblastí experimentovat, je zcela zásadní si před půstem pořídit kvalitní literaturu a načerpat co nejvíce informací z relevantních zdrojů.
Jde totiž o mocnou a velmi efektivní zbraň, která však při nerozumném přístupu může být i zdraví nebezpečná.
Jak dlouhý byl váš první půst?Byla jsem pět dní o vodě a pak jsem se postupně vracela k jedení ovoce. A tehdy jsem na sobě pocítila první výrazné změny.
V čem?Cítila jsem se lehčí, významně se zlepšilo moje trávení, což byla věc, se kterou jsem dlouho bojovala, než jsem zjistila, že moje tělo se cítí nejlépe, když jím hlavně čerstvé ovoce a zeleninu. Nadále v mém jídelníčku zůstaly i oříšky a semínka, ty k raw stravě patří, ale jím je v dost omezeném množství.
Ty jsou přitom alfou a omegou řady raw pokrmů.To jsou, ale zároveň jsou hodně tučné, a tím pádem pro trávení náročné. Když si dáte salát, zalijete ho deci oleje, přidáte avokádo a pořádně osolíte, je to tuková bomba. Nelze mluvit o detoxikačním jídle, ač se jedná o raw. Já před čtyřmi lety zjistila, že oříšky nepotřebuju.
V celkovém objemu by jich mělo být tak pět procent denně, zbytek je ovoce a zelenina. Z ovoce získáte energii, kalorie a vitaminy, ze zeleniny minerály, vlákninu a základní aminokyseliny. Ovoce a zeleninu je třeba jíst ve větším množství, než si většina lidí představuje.
To, že si dáte salát se čtyřmi listy, nic neřeší, protože vy byste toho salátu měla sníst dvě hlávky.
Prosím? To se dá sníst?Chce to trénink. Proto do začátku doporučuju mixované smoothie. K obědu si vezmu pytel špenátu, rozmixuju ho s dvěma banány a dvěma mangy, a dostanu tak do sebe požadované množství listové zeleniny.
Kolik ovoce a zeleniny denně sníte?Záleží kde a kdy. V létě je poměr ovoce rozhodně vyšší než teď, to sním třeba pět šest kilo ovoce za den. Dohromady se zeleninou je to okolo osmi kilo. Tyto potraviny mají v sobě nějakých sedmdesát procent vody, strávíte je rychle, takže je třeba je jíst ve velkém množství, abyste neměli hlad.
V Česku ovšem od podzimu na dobrou zeleninu a ovoce narazíte málokdy.To máte pravdu, opravdu tu není dost ovoce, které by mě chuťově lákalo. Navíc, i kdybych sehnala zralý vodní meloun, nedám si ho, protože bych zmrzla, jak by mě vnitřně ochladil. Takže v zimě si ovoce dopřávám jen k snídani a zbytek dne si dělám hlavně zelené džusy, třeba z brokolice, zelí, rukoly.
V Karibiku si vitariánství umím představit, ale ve zdejší zimě toužím spíš po horké zelňačce, a ne po rajčeti.Souhlasím, že praktikování vitariánství je tady náročnější než třeba v Kalifornii. Většinou si proto najdete určitý kompromis.
Ale znám lidi, co i tady praktikují stoprocentní raw celý rok. Na prohřátí se dá pít teplá voda, bylinkové čaje. Polévky si můžete ohřát na 40–45 stupňů. Nebo si do smoothie přidat zázvor, chilli, které vás také zahřejí.
Pak si to žádá i dostatek pohybu, dvacet kliků vás solidně rozhicuje.
Jak reagovali vaši rodiče na to, že jste nejprve přestala jíst maso, pak se stala vegankou a nakonec vitariánkou?V té době jsem žila jen s mámou, která to neřešila.
Nikdy nevyvařovala omáčky, knedlíky, sama tíhne spíš k francouzské kuchyni. I další moje sestra je veganka a také inklinuje k raw stravě. K té jsme přesvědčily i další sestru, ale vydržela jen půl roku.
Přece jen se jí nechtělo vyvařovat zvlášť pro manžela a syna a k tomu dělat saláty pro sebe.
A co lékaři? Nerozmlouvali vám raw stravu?Já k doktorům nechodím. Svoji praktickou lékařku jsem viděla jen dvakrát, z toho jednou, když jsem k ní v osmnácti přecházela od dětské doktorky a potřebovala jsem razítko na řidičák.
Vitariánem byl i Steve Jobs, zakladatel značky Apple, který v 56 letech zemřel na rakovinu slinivky. Není jeho brzká smrt argumentem proti vitariánství?Nevím, jak přesně to v jeho případě bylo. Ale co sleduji ve svém okolí, není zdravá výživa jako zdravá výživa.
Hodně lidí tvrdí, že se stravuje zdravě, a přitom jí spoustu tofu, cpe se přeslazenými kašemi a prolévá se sójovým mlékem. Navíc důležité není jen to, co daný člověk jedl, ale také, jaký styl života vedl.
Není to tak jednoduché a řada lidí praktikuje raw svým vlastním, ne úplně ideálním způsobem.
Co je na tofu špatného?Bývá z geneticky modifikované sóji, obsahuje látky zpomalující trávení, stejně jako řadu bílkovin, z nichž některé jsou hůř stravitelné. Neříkám, že sója je špatná, ale musíte si vybírat. Ta klasická, z které bývá tofu v supermarketech, zdraví prospěšná není. To samé platí o většině sójových mlék.
V rámci toho, co je zdravé, koluje množství dezinformací. Teď se třeba tvrdí, že máte jíst spíš sádlo než ztužené margaríny. Přitom před pár lety byly margaríny hitem zdravé výživy a zázrak prevence srdečních chorob. Navíc vybrat si mezi sádlem a margarínem, to je jako kdybych si měla zvolit, jestli chci střelit do nohy, nebo do ruky.
Ztužené margaríny jsou zlo, ale sádlo je náročné pro kardiovaskulární systém.
DVĚ ŠKOLY A DLUHY
Vystudovala jste dvě vysoké školy, práva a ekonomii. Jedna vám byla málo?Neuměla jsem se rozhodnout.
Chtěla jsem jít na práva, ale kolovaly zkazky, jak jsou tam těžké přijímačky, tak jsem si dala pro jistotu přihlášku na ekonomku, kde se dalo studovat mezinárodní právo, diplomacie a jazyky. Další pojistkou byla politologie a mezinárodní vztahy na fakultě sociálních věd.
Dostala jsem se na všechny školy a mezi ekonomkou a právy jsem se nedokázala rozhodnout. Netušila jsem, co budu chtít v životě dělat, a přišlo mi, že když vystuduju obě, budu mít větší šanci na úžasnou kariéru.
A jsou ty školy klíčem ke skvělé kariéře?Že jsou víceméně k ničemu, mi došlo po čtyřech letech studia. Dokončila jsem je jen proto, že mi bylo líto to vzdát. Státnice jsem udělala na obou, ale diplom z ekonomky jsem si dodnes nevyzvedla.
To prozření byl důvod, proč jste ve čtvrťáku odjela na dva roky do zahraničí?Přesně tak. Domluvila jsem si od února semestr na univerzitě na Novém Zélandu v rámci programu Erasmus.
Odletěla jsem už na konci října a procestovala Austrálii, v létě jsem se pak přesunula na brigádu do restaurace ve Francii. Když jsem se na podzim měla vrátit do lavic v Praze, zjistila jsem, že mohu studia na jedné škole přerušit a na druhé mi stačí přijet na zkoušky v lednu.
Odjela jsem znovu do Austrálie a odtamtud jsem se vrátila jen proto, že jsem se vážně zranila.
| Do češtiny se překládá jako syrová či živá strava zásadně rostlinného původu a její vyznavači se označují jako vitariáni. Při přípravě jídel se používá teplota maximálně 42–45 stupňů Celsia, jinak „vaření“ spočívá v mixování, krájení, vysoušení, odšťavňování či klíčení semínek. Tím, že se jednotlivé suroviny nezahřívají, raw strava dodává tělu maximální množství vitaminů, minerálů, enzymů, antioxidantů a dalších živin. |
Co se stalo?Mou velkou vášní je kitesurfing, surfování s tažným drakem. A při jedné jízdě u australského pobřeží jsem ztratila kontrolu a silný poryv větru mě srazil tak, že jsem si rozdrtila rameno. Operovali mě a bylo nutné, abych intenzivně rehabilitovala, aby se rameno vyléčilo.
Jenže pojišťovna mi rehabilitace v zahraničí nechtěla hradit. Zpátky domů se mi nechtělo, necítila jsem se po operaci dobře, ale když mě měsíc nato srazilo auto, pochopila jsem, že je čas se vrátit.
Myslela jsem si ovšem, že v Praze odchodím rehabilitaci, dodělám si školu a přiletím do Austrálie zpátky.
Proč to nedopadlo?V Česku jsem začala řešit, že zdravých potravin je tu minimum, a chtěla jsem je dovážet. Tak jsem založila Lifefood a do obchodů se zdravou výživou jsem vozila mladý ječmen, nepražené kakaové boby, mořské řasy… Představovala jsem si, že něco málo přivezu, něco prodám, vydělám patnáct dvacet tisíc měsíčně a práce zabere pár hodin v týdnu.
Podnikatelská realita byla úplně jiná, že?Ten odbyt nebyl velký a došlo mi, že musím prodávat něco, co lidé jedí každý den. Začala jsem shánět, kdo by pro mě vyráběl veganské potraviny v raw kvalitě, jenže tenhle nápad ztroskotal na špatné kvalitě výrobků. Oslovené firmy nebyly schopné splnit naše vysoké nároky.
Musela jsem se do toho pustit sama. V centru Prahy jsem našla starou pekárnu na prodej, pece šlo přestavět na sušárny, a tak se tam daly začít vyrábět raw sušené krekry. K tomu ovšem bylo potřeba zásadní investice a já si musela půjčit peníze na vysoký úrok.
Tím začala pořádná divočina, po chvíli jsem dlužila přes osm milionů.
Nechtěla jste podnikání v tu chvíli ukončit, než dluh naroste ještě víc?První dva roky jsem pracovala šestnáct hodin denně a ráno se budila s hrůzou, co bude třeba zase zaplatit, že nebude na výplaty.
Přestávala jsem věřit, že to bude výdělečný byznys, ale musela jsem to zvrátit aspoň tak, abych odešla s holým zadkem a dluhy mě nepronásledovaly až do smrti. Začala jsem uvažovat o zahraničních trzích a naštěstí se nám podařilo uchytit v Německu.
Po pěti letech existence jsme konečně začali být schopni generovat stabilní příjem a splácet dluhy. Za další rok jsme dosáhli vytoužené nuly a to už podnikání začalo být zábavnější.
Jak šel dohromady proklamovaný zdravý životní styl v jídle spolu se stresem z práce?Kolikrát jsem si říkala, co jsem to provedla, když jsem si bláhově myslela, jak budu ozdravovat svět zdravým jídlem, a samu sebe jsem tím uvedla do totální nepohody. Ale v té době jsem prostě neměla na vybranou, musela jsem se z toho průšvihu dostat.
Nebojíte se, že raw je jen módní vlnou a až odezní, skončí i vaše podnikání?Možné je cokoliv, ale vzhledem k tomu, že naše potraviny mají spoustu dalších benefitů – jsou veganské, bez cukru, v bio kvalitě, tak si myslím, že to bude fungovat i dál, pořád bude dost lidí, kteří chtějí jíst zdravě. Současně jsem přesvědčená, že raw je nejpřirozenější způsob stravování, který je logický a dává smysl. A takové záležitosti nepodléhají módním trendům.