Krvácení dásní – jaké jsou příčiny a jak je vyřešit?

Nejčastější příčinou vzniku zánětu dásní je nedostatečná zubní hygiena a tedy působení zubního plaku. V prvních dnech se zánět spouští drobnými mechanickými, či termickými poškozeními. Pokud se k těmto poraněním přidá nedostatečná ústní hygiena, vniká v daných místech akutní zánět. Ten může být v krajních případech i bolestivý.

Bakteriální flóra zubního plaku po delším působení překlene zánět do jeho vleklého stavu. Chronický zánět se projevuje zaoblením interdentálních papil a podnětovým krvácením mezizubních prostor. Vleklý a neléčený zánět může přerůst i v nebezpečnou a nepříjemnou parodontitidu, jejíž léčba bývá mnohonásobně náročnější a nákladnější.

Chronická gingivitida a její příčiny

Hromadění plaku v ústní dutině a působení škodlivých bakterií způsobuje infekci. Tyto bakterie uvolňují toxiny, na které dásně odpovídají obrannou reakcí – zánětem. Ten je ale velmi často komplikován a podmíněn kromě plaku dalšími rizikovými faktory jako:

• diabetem,
• kouřením a stresem,
• zubním kamenem,
• hormonálními změnami (menstruace, těhotenství, puberta),
• užíváním starších druhů perorální antikoncepce,
• užíváním kortikoidů a jiných speciálních léků,
• a nedostatkem vitamínu C.

Jiné příčiny gingivitidy

Kromě masově rozšířené – plakem indukované gingivitidy, existují i jiná onemocnění a komplikace, která krvácení a zánět dásní způsobují. Většinu z nich provází infekce a komplikace i v jiných částech sliznice ústní dutiny a vyžadují pomoc lékařů a odborníků i mimo okruh zubních hygieniků a lékařů.

K dalším příčinám mimo jiné patří:

• jiné bakteriální infekce (kapavka, syfilis),
• virové infekce (HIV, herpes),
• kvasinkové infekce,
• alergie způsobené kovy, rtutí, plasty, chemikáliemi z ústních vod a zubních past
• citlivost a alergie na potraviny.

Jak poznám že trpím zánětem dásní?

Gingivitida se ze začátku nemusí projevovat nikterak drasticky. Ale už počátku by se její důsledky neměly podceňovat. Pokud pociťujete průvodní příznaky zánětu dásní, neváhejte neprodleně navštívit svého zubaře. Zásadními ukazateli zánětu jsou:

• krvácení dásní při čištění zubů,
• citlivost, zarudnutí a otok dásní,
• ustupující dásně v oblasti zubních krčků,
• neustálý zápach z úst (halitóza),
• a usazování zubního kamene.

První pomoc při odhalení gingivitidy

Je velmi důležité rozpoznat probíhající zánět už v počátku. Pokud by se jeho léčba odkládala a projevy přehlížely, může zánět přejít hlouběji až do tkáně parodontu.

U dlouhodobě trpících pak vzniká vysoké riziko parodontitidy, která má nevratné a hluboké následky. Při prvních příznacích je důležité navštívit svého lékaře, který snadno zánět rozpozná.

Díky metodě PBI Indexu (indexu krvácivosti papil) dokáže odhalit i míru poškození dásní. Jde o bezbolestné měření krvácivosti pomocí parodontální sondy. 

Krvácivost lze snížit na minimum i do fáze úplného uzdravení. Při pravidelných návštěvách lékaři na tuto možnost vždy upozorňují.

Spočívá pouze v pravidelné a přísné zubní hygieně se správnou technikou a vhodnými zubními a mezizubními kartáčky.

Není radno přehlížet i doporučení k používání vhodných zubních past a ústních vod, které snižují množství škodlivých bakterií v ústní dutině a tak i pomáhají k regeneraci ústní bakteriální flóry.

Bohužel mnoho pacientů od pečlivého čištění odrazuje krvácivost a první bolestivé projevy přísného dodržování ústní hygieny. Ty ale během prvních dnů správné péče odezní. A při poctivém dodržování se už ani nevrátí. Platí proto jednoduchá rovnice – výborná ústní hygiena se rovná nulové krvácivosti a nízkému riziku parodontitidy.

Co pomáhá na zánět dásní?

Kromě mechanického odstranění mikrobiálního povlaku plaku je možné probíhající zánět dásní zmírňovat několika jednoduchými opatřeními:

• výplachy čaji (odvar z šalvěje, či květu heřmánku)
• ošetření roztoky k ústním výplachům 
• ošetření gely s antiseptickým a anestetickým účinkem

Jednodušší je zánětu předcházet než řešit jeho následky

Prevence je ta nejjednodušší cesta, jak předcházet infekci dásní. Pravidelná a důkladná ústní hygiena vás vždy bude stát méně než následná léčebná opatření, která je nutné podstupovat v případě parodontitidy. Správnou techniku a intenzitu čištění zubů s vámi nacvičí vaše dentální hygienistka.

K návštěvě a provedení profesionální ústní hygieny se doporučuje docházet jednou za půl roku. Hygienistka vám v rámci návštěvy doporučí i aktuální ideální velikost mezizubních kartáčků a vhodnou tvrdost a hustotu štětin zubního kartáčku.

Ti nejpoctivější z vás pak mohou sáhnout i po zubní škrabce, která odstraní škodlivé bakterie z povrchu jazyka a vhodné ústní vodě, která nejen osvěží dech, ale pomáhá v bitvě s nežádoucími bakteriemi. 

Jak řešit ústní hygienu na cestách, či mimo domov

Lidé se svých dentistů často ptají, jak mají řešit ústní hygienu v práci, či na cestách. Není žádným tajemstvím, že jiné národy po každém jídle bez ústní hygieny už nedají ani ránu. V našich krajích se k tomuto pravidlu teprve snažíme dospět pomocí osvěty v zubních ordinacích.

Obecně se doporučuje po každém jídle vypláchnout ústní dutinu alespoň vodou. Pokud víte, že se vám po každém jídle drobné částečky potravy zachytávají i v mezizubních prostorech, je vhodné si zuby rovnou vyčistit. Praktickou variantou je v tomto případě cestovní sada zubních pomůcek, která může být vždy po ruce.

A tím i vaše jistota svěžího dechu a zdravých dásní.

Pečlivá zubní hygiena Co na parodontozu

Krvácení z dásní: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Krvácení dásní je hlavním a nejčastějším příznakem onemocnění dásní, nicméně může být i známkou jiného onemocnění či problému. Občasné krvácení z dásní může být způsobeno nesprávnou technikou čištění zubů (například pacient příliš tlačí při čištění zubů) nebo nošením zubních náhrad, které nesedí dobře.

Pokud z dásní krvácíte často, může se jednat o závažnější problém či onemocnění, jako jsou například:

• periodontitida (pokročilá forma zánětu dásní)
• leukémie (rakovina krevních buněk)
• nedostatek některých vitamínů
• nedostatek krevních destiček (trombocytopenie) v krvi, které jsou odpovědné za srážlivost krve a hrají důležitou roli při stavění krvácení

Příčiny krvácení z dásní

Příčiny krvácení z dásní lze rozdělit do tří skupin, a to příčiny související s nedostatečnou nebo nesprávnou péčí o chrup (sem patří například zánět dásní – gingivitida a jeho pokročilá forma periodontitida, která postihuje vlastní závěsný aparát zubu), na příčiny související s nedostatkem některých živin a minerálů (zejména nedostatek vitamínů C a K může vést ke krvácení z dásní) a na ostatní příčiny, mezi které patří například špatně sedící rovnátka nebo zubní náhrady, používání nevhodných pomůcek k čištění zubů (například tvrdé zubní kartáčky, které mohou poranit dásně a způsobit krvácení a navíc také narušují sklovinu, což se může projevit zvýšenou citlivostí zubů na teplé či studené),  těhotenství, užívání některých léků (hlavně léků na ředění krve, jako je warfarin nebo nová orální antikoagulancia – NOAC, mezi které patří například rivaroxaban – například Xarelto nebo apixaban) nebo některá onemocnění krve, jako jsou například leukémie (rakovina krevních buněk) a hemofilie (onemocnění, projevující se poruchou srážlivosti krve a zvýšenou náchylností ke krvácení).

Gingivitida (zánět dásní)

• Zánět dásní neboli gingivitida se rozvíjí nejčastěji z důvodu nesprávné nebo nedostatečné zubní hygieny.
• Zuby si čistíme proto, abychom odstranili zbytky jídla a zdraví škodlivých baktérií z dutiny ústní, které tvoří takzvaný zubní plak.
• Při nesprávném čištění zubů zůstávají zbytky plaku na rozhraní zubního krčku a dásní, což časem vede ke vzniku zánětu dásní a k jejich krvácení při čištění zubů.
• Další příčinou zánětu dásní a krvácení z dásní může být zubní kámen Časem navíc nahromaděný zubní plak ztvrdne a vytvoří zubní kámen, který rovněž zvyšuje riziko krvácení a podílí se na dalším rozvoji gingivitidy.
• Kromě krvácení z dásní patří mezi příznaky gingivitidy také otoky dásní.
• Proto je důležité naučit se správnou techniku čištění zubů a používat kromě vhodných kartáčků na zuby, také dentální niť a další pomůcky.
• Navíc, byste si pravidelně (alespoň 2x ročně), měli nechat odstranit zubní kámen na dentální hygieně.

Periodontitida

Zjednodušeně řečeno je periodontitida pokročilou formou gingivitidy. Tímto lékařským termínem označujeme zánět dásní, čelisti a závěsného aparátu zubu, který připojuje zub k dásním a kosti.

U periodontitidy tedy, kromě krvácení z dásní a otoků, hrozí navíc riziko uvolnění zubu z lůžkaa jeho vypadnutí.

Nedostatek některých vitamínů

1. Příčinou krvácení z dásní může být také nedostatek některých vitamínů, a to hlavně vitamínů C a K.
2. Vitamín K se vyskytuje v několika formách (K1, K2 a K3 – syntetická forma) a je, mimo jiné, důležitý pro správnou funkci některých bílkovin, které zajišťují srážlivost krve a jeho tak může vést ke zvýšenému krvácení.

3. Kritický nedostatek vitamínu C se projevuje onemocněním zvaným skorbut (kurděje), mezi jehož hlavní příznaky patří krvácení z dásní.
4. Toto onemocnění je ale dnes velmi vzácné, protože většina lidí má obou vitamínů dostatek.

5. Pokud není krvácení z dásní způsobeno zánětem dásní nebo nevhodnou technikou čištění zubů, můžete si hladiny vitamínů C a K nechat změřit a případně je doplnit.

6. Mezi potraviny bohaté na vitamín C, mimo jiné, patří:
7. Mezi potraviny bohaté na vitamín K, mimo jiné, patří:

• listová zelenina (salát, kapusta, špenát)
• květák
• mangold řapíkatý
• olivový olej
• řepkový olej
• řeřicha
• sójové boby

Ostatní příčiny krvácení z dásní

• Mezi další příčiny krvácení z dásní patří:
• Špatně sedící rovnátka nebo zubní náhrady
• Pokud se u vás krvácení dásní objevilo po nasazení rovnátek nebo umělých zubních náhrad, informujte o této skutečnosti svého zubního lékaře.
• Možností léčby v tomto případě je upravení zubních náhrad (například pořízení nových otisků a další) tak, aby lépe seděly a/nebo povolení rovnátek (dásně často krvácí v případě jejich přílišného utažení).
• Těhotenství

Častou příčinou krvácení z dásní je těhotenství.

Je to kvůli tomu, že hormonální změny v těhotenství způsobují vyšší náchylnost dásní ke krvácení.

Některá onemocnění krve a kostní dřeně

Příčinou krvácení z dásní mohou být také některá onemocnění krve a kostní dřeně, jako jsou například hemofilie nebo leukémie.

Hemofilie je vrozeným onemocněním, při kterém postiženým pacientům chybí některé bílkoviny (srážecí faktory) nutné pro správnou srážlivost krve. V případě, že srážecí faktory chybí, má pacient vysoké riziko krvácení z dásní a také dalších orgánů, včetně vnitřního krvácení (například krvácení do GITu nebo krvácení z konečníku).

Někdy vnitřní krvácení není na první pohled vidět a projeví se například černou stolicí či zvracením krve.  

Léčba hemofilie spočívá zejména v neustálém dodávání chybějícího srážecího faktoru a v úpravě životního stylu.

Leukémie je zhoubné nádorové onemocnění krve a kostní dřeně, které se, mimo jiné, projevuje krvácením z dásní, výraznou únavou, poruchou srážlivosti a dalších funkcí krve (například obranyschopnosti a zásobování tkání živinami a kyslíkem).

Při leukémii je v krvi velké množství vadných prekurzorů krevních buněk, což vede k nedostatku normálních (zdravých) krevních elementů (anémie – nedostatek červených krvinek, leukocytopenie – nedostatek bílých krvinek nebo trombocytopenie – nedostatek krevních destiček) a krev pak nemůže plnit svou funkci.

Léčba leukémie závisí na konkrétním typu onemocnění a mezi používané způsoby léčby patří podávání speciálních léků, transplantace kostní dřeně nebo doplňování chybějících krevních elementů.

Některé léky

Pacienti, kteří užívají některé léky, mají vyšší riziko krvácení z dásní (1). Nejvíce jsou ohroženi ti, kteří užívají léky na ředění krve (warfarin, heparin nebo nová orální antikoagulancia – NOAC, jako jsou rivaroxaban – Xarelto nebo apixaban) v kombinaci s antiagregancii (clopidogrel nebo kyselina acetylsalicylová – aspirin).

1. Krvácení z dásní také bývá častým nežádoucím účinkem imunosupresiv (léky na potlačení imunitního systému), jako je například metotrexát (analog kyseliny listové).
2. Vyšší riziko krvácení z dásní mají také pacienti, kteří užívají léky, jejichž nežádoucím účinkem je sucho (xerostomie), hořkost nebo jiné pachutě v ústech.
3. Mezi tyto léky patří například některé léky užívané v léčbě vysokého krevního tlaku (antihypertenziva), depresí a jiných duševních onemocnění (antidepresiva), obecně všechny léky, které antagonizují účinky acetylcholinu na jeho receptorech (anticholinergika) a také některé drogy, jako jsou například amfetaminy nebo metamfetaminy.
4. Protože tyto léky zvyšují pocit suchosti či hořkosti v ústech, zvyšují současně i riziko gingivitidy a periodontitidy a tím i riziko krvácení dásní.  

Léčba krvácení dásní

Prvním a nejdůležitějším krokem v léčbě krvácení dásní je správná ústní hygiena.

Každý rok byste alespoň 2x měli navštívit svého zubního lékaře, který zjistí, zda nemáte zubní kaz či jiná onemocnění a případné problémy včas opraví a vyřeší. Na gingivitidu nebo periodontitidu vám zubní lékař může předepsat nebo doporučit vhodnou ústní vodu na omezení tvorby plaku v ústech a další možnosti léčby.

• Příznaky spojené s krvácením a otoky dásní můžete zmírnit také pravidelným vyplachováním úst vlažnou slanou vodou (2x denně).
• Důležité je také alespoň 2x ročně navštívit pracoviště dentální hygieny.
• Někteří zubní lékaři nabízí současně i služby dentální hygieny.
• Na dentální hygieně vám profesionálně vyčistí zuby, odstraní zubní kámen a v případě potřeby vám doporučí správné nástroje a pomůcky na čištění zubů, včetně dentálních nití, mezizubních kartáčků, apod.
• Na čištění zubů používejte spíše měkké kartáčky, které nepoškozují oteklé a citlivé dásně a snižují tak riziko krvácení.
• Někteří zubní lékaři doporučují elektrické zubní kartáčky, jejichž účinnost je ale dosti sporná, protože při nesprávné technice čištění se může problém s krvácením dásní ještě zhoršit.
• Proto byste elektrické zubní kartáčky měli vybírat jen na základě doporučení svého zubního lékaře a naučit se je správně používat tak, abyste si zuby a dásně ještě více nepoškodili.
• O vhodnosti či nevhodnosti používání elektrických zubních kartáčků se poraďte se svým zubním lékařem nebo na dentální hygieně.

Co si z článku odnést?

1. Nejčastější příčinou krvácení z dásní jsou onemocnění dásní a závěsného zubního aparátu, jako jsou gingivitida nebo periodontitida, nicméně krvácení z dásní může být způsobeno i špatně sedící zubní náhradou, příliš utaženými rovnátky, některými léky či chorobami krve a kostní dřeně, jako jsou například hemofilie nebo leukémie.
2. V případě, že při čištění zubů plivete krev, navštivte co nejrychleji svého zubního lékaře, aby se zjistilo, co za krvácením dásní stojí.
3. Léčba krvácení dásní závisí na vyvolávající příčině.
4. Záněty dásní se často vyléčí speciálními ústními vodami na omezení tvorby zubního plaku, v kombinaci se zlepšením techniky čištění zubů.

Krvácení dásní – příznak pro zánět dásní

Pokud vám při čištění zubů krvácejí dásně, dost možná máte zánět dásní. V raných fázích jde o problém, který lze řešit velmi snadno. Je však důležité zachytit jej včas, protože může vést k postupnému zhoršení a zánět dásní může přejít v parodontitidu.

Přečtěte si, proč ke krvácení dásní dochází a jak ho zastavit, co pomáhá na dlouhodobý zánět dásní a především, jaké existují účinné způsoby prevence. 

V počátečních stádiích ještě nemusíte zánět dásní sami na sobě ani pozorovat. Jako první příznak se většinou objeví trochu krve v zubní pastě při čištění zubů. Postupně se množství krve zvětšuje a její přítomnost v zubní pastě je častější. 

Zanedlouho od prvních projevů zánětu dásní budete moct pozorovat jejich postupné zarudnutí, případně i otoky. Tmavě červené dásně začnou být také velmi citlivé na dotek. 

Zdravé dásně mají naopak světle růžovou barvu a jsou pevné. Jejich povrch je ucelený, nekrvácí a při čištění nebolí. Zuby pevně drží ve svém lůžku a neviklají se.

Zánět dásní vzniká nedostatečným či nevhodným čištěním zubů. Nejčastější příčinou krvácení dásní je právě špatná ústní hygiena a péče o dásně a mezizubní prostory. To vede ke hromadění škodlivého zubního plaku. Ten je plný bakterií, při jejichž dlouhodobém působení dásně reagují zánětem.

V raných fázích lze zánět dásní jednoduše léčit. Pokud však dovolíte, aby se zánět dásní zhoršil, může přejít až v parodontitidu, tj. zánět závěsného aparátu zubu, což může mít za následek i ztrátu zubů.

Zánět dásní totiž přechází v zánět hlubších struktur, ve kterých drží zub. Okolní tkáně a kost začnou ubývat a zub ztrácí stabilitu ve svém lůžku.

Zuby se můžou začít rotovat, posouvat, viklat až nakonec vypadnou. Léčba parodontitidy je mnohem bolestivější, náročnější a nákladnější než léčba prvotních příznaků zánětu dásní.

Nepodceňujte proto již první krvácivé projevy v ústní dutině.

Při prvním pozorování zarudlých dásní a krvácení je nejlepší navštívit zubaře. Ten vám především potvrdí, zda se opravdu jedná o zánět dásní a určí jeho stupeň a rozsah. Poté vám doporučí, jak se zbavit zánětu dásní.

Podle zjištěných informací vám ukáže správné techniky čištění zubů, případně vám poskytne i přípravky k léčbě krvácení dásní a dalších prvotních příznaků zánětu dásní.

 S velkou pravděpodobností vám doporučí pravidelné návštěvy u dentální hygienistky. Dodržujte tyto pokyny i v případě, že vám bude čištění způsobovat diskomfort.

Ten po pár dnech či týdnech odezní, což je znamení zlepšení stavu dásní.

V lékárně si můžete zakoupit gely, roztoky a ústní vody k léčbě krvácení z dásní a zmírnění zánětů. Ty přispívají k dobré kondici dásní, ale bez dodržení správné techniky čištění jsou neúčinné.

Domácí léčbu zánětu dásní můžete doplnit i pravidelnými výplachy ústní dutiny odvarem ze šalvěje, heřmánku či jiných bylinek s protizánětlivým účinkem.

Zánět dásní je možné zcela vyléčit, ovšem parodontitidu lze již pouze zpomalit nebo zastavit její průběh. Nejlepší a nejdůležitější prevence je důkladné čištění zubů, mezizubních prostor a ústní dutiny dvakrát denně.

Minimálně jednou ročně absolvujte profesionální dentální hygienu. Zubař anebo dentální hygienistka vám pečlivě odstraní zubní kámen a pevně usazený nános zubního plaku, který již běžný kartáček nevyčistí.

Efekt čištění můžete zvýšit používáním vhodné zubní pasty a případně i ústní vody. Nenechte se ale zmást svěžím pocitem po použití ústní vody – ten rozhodně ještě neznamená důkladně vyčištěnou ústní dutinu.

Stejný postup dodržujte i pro prevenci zánětu dásní u dětí.

Výběr vhodného kartáčku je nejdůležitějším krokem v prevenci vzniku zánětu dásní. Pouze správným, důkladným a zároveň šetrným čištěním můžete dosáhnout zdravých a pevných dásní.

Vhodný elektrický zubní kartáček by měl používat princip stírání nečistot směrem od dásně. Důležitá je také frekvence těchto pohybů. Čím víc pohybů váš kartáček vykoná, tím efektivnější je čištění. Elektrický kartáček by měl poskytovat také jemnou masáž dásní. Tím je prokrví a dodává zpevnění.

Kartáčky Philips Sonicare jsou kompatibilní s celou řadou kartáčkových hlavic. Jestli vás trápí citlivé dásně, zvolte si hlavici vyvinutou přímo pro zlepšení stavu dásní.

Se sonickým zubním kartáčkem Philips Sonicare je velmi snadné se trvale zbavit problémů s dásněmi. Kartáčková hlavice stírá a rozrušuje plak vysokou frekvencí a dosáhne i na obtížně přístupná místa chrupu. Zánět dásní tak nebude mít šanci.

Zánět dásní: příčiny, příznaky a léčba

• Zánět dásní neboli gingivitida patří mezi nejčastější onemocnění ústní dutiny. Jedná se o běžnou zdravotní komplikaci, která trápí až 90 % dospělé populace.
• Zánět dásní je většinou způsobený nedostatečnou ústní hygienou. Za jeho vznik jsou zodpovědné bakterie, které v ústní dutině vytvářejí zubní plak. Pokud ho člověk pravidelně neodstraňuje, vzniká nepříjemná infekce.
• Pokud pacienta trápí gingivitida, jeho dásně bývají rudé a zanícené, otékají, snadno krvácí nebo se poraní, začínají ustupovat a dochází proto k odhalování zubních krčků.
• Pokud se pacient rozhodne zánět dásní ignorovat, může časem přejít v parodontitidu. Ta způsobuje úbytek kostí, které kotví jednotlivé zuby, a následnou ztrátu zubů samotných.
• Léčba zánětu dásní spočívá hlavně v důsledné ústní hygieně. Pacient by si měl pravidelně a správně čistit zuby i mezizubní prostory a případně docházet také na zubní hygienu.
• K dispozici jsou také různé pomůcky, pomocí kterých můžete zánět dásní eliminovat a předcházet mu. Patří sem například zubní nit, mezizubní kartáčky, speciální pasty nebo gely.
• Zánět dásní bývá spojený také s obdobím hormonálních změn, často tedy trápí nastávající maminky, ženy v přechodu nebo děti v pubertě.

Zánět dásní (gingivitida) patří mezi nejčastější onemocnění ústní dutiny. Jedná se o infekci vyvolanou bakteriemi zubního plaku, které se postupně vytváří na zubech i dásních.

Tělo se proti těmto činitelům brání prostřednictvím zánětu, který se projevuje tím, že dásně snadno krvácí, otékají, jsou zanícené, podrážděné a zarudlé. Pomocí správné péče se však můžete zánětu snadno zbavit a udržovat své zuby i dásně zdravé.

Zánět dásní představuje běžnou zdravotní komplikaci, se kterou se v dnešní době potýká až 90 % dospělé populace. Dá se poměrně snadno léčit pomocí správné ústní hygieny a speciálních pomůcek pro čištění zubů i mezizubních prostorů. Pokud se však pacient o své zuby a dásně dostatečně nestará, může se onemocnění rozvinout až v parodontitidu.

Příčiny zánětu dásní

Zánět dásní většinou souvisí s nedostatečnou ústní hygienou. Toto onemocnění totiž způsobují bakterie, které se hromadí v ústní dutině a vytvářejí zde zubní plak.

Ten poté jednoduše přilne na povrch zubů i dásní. Pokud ho člověk neodstraňuje pravidelným čištěním, postupně ztvrdne, promění se v zubní kámen a dráždí dáseň.

Tím pádem vzniká větší prostor pro rozšíření bakteriální infekce.

V menší míře mohou hrát roli i dědičné faktory a na vzniku zánětu dásní se někdy podílí také kouření nebo stres. Některé skupiny lidí jsou navíc ohrožené mnohem více než jiné.

Rizikové skupiny

• Těhotné ženy
• Diabetici
• Starší pacienti
• Uživatelé orální hormonální antikoncepce
• Uživatelé kortikoidů nebo jiných speciálních léků

Jaké má zánět dásní příznaky?

Zdravé dásně jsou pevné a mají růžovou barvu. Projevy zánětu jsou tedy obvykle patrné na první pohled, jelikož dásně pacientů vykazují tyto příznaky:

• Dásně jsou rudé a zanícené
• Mohou být měkké
• Otékají
• Snadno krvácí
• Snadno se poraní
• Ustupují a dochází k odhalování zubních krčků

Gingivitida ve většině případů nebolí. Pokud tedy máte bolestivé a citlivé dásně, může se jednat o jiný problém, jako je například zubní absces nebo poranění vlivem špatné techniky čištění zubů. Někdy ale akutní zánět dásní bolest přeci jen vyvolat může. Kromě toho způsobuje také nepříjemný zápach z úst.

Formy zánětu dásní

Akutní zánět dásní může být způsoben bakteriálními povlaky, ale dochází k němu také při poranění dásní třeba při přílišném čištění zubů. Na rozdíl od chronické formy bývá také bolestivý. Jak dlouho trvá zánět dásní? Pokud si pacient i přes bolest správně a dostatečně čistí zuby, obvykle odezní za 7‒10 dní. V opačném případě může přejít v zánět chronický.

Chronický zánět dásní vzniká v důsledku dlouhodobě zanedbávané ústní hygieny nebo jako následek neléčeného akutního zánětu. Tato forma nebolí, typickým projevem je však krvácení z dásní a vytváření tzv. nepravých dásňových chobotů neboli prohloubení dásňového žlábku. Jedná se o předstupeň parodontitidy, které se lidově říká parodontóza.

Zánět dásní a možné komplikace

V časných stádiích je možné zánět dásní zcela vyléčit. Pokud však pacient ignoruje varovné příznaky, neléčený zánět dásní časem může vést ke vzniku parodontitidy. Ta způsobuje úbytek kosti, která kotví jednotlivé zuby, a její postupný rozklad vlivem působení škodlivých bakterií. Následně proto dochází také ke ztrátě zubů.

Vyšetření na zánět dásní

Zánět dásní stomatolog rozpozná pohledem do pacientových úst, jeho závažnost však obvykle určuje podle krvácivosti dásní. Toto vyšetření lékař provádí pomocí speciální zakulacené sondy, každý mezizubní prostor vyhodnocuje zvlášť a po sečtení bodů za celou ústní dutinu je schopný změřit tzv. PBI index, který vypovídá o celkovém stavu dásní.

Jaké jsou jednotlivé stupně krvácivosti?

• 0 – dásně nekrvácí
• 1 – bodové krvácení či krvácení na menších úsecích
• 2 – několik krvácivých bodů či krvácení z větších úseků
• 3 – mezizubní prostor se po vyšetření sondou plní krví
• 4 – při vyšetření sondou dochází k silnému krvácení

Jak léčit zánět dásní?

Abyste zamezili dalším komplikacím, důležité je odhalit probíhající zánět dásně už v zárodku a neignorovat varovné příznaky. Pokud tedy máte podezření na gingivitidu, rozhodně byste měli pro jistotu navštívit lékaře.

Co pomáhá na zánět dásní? Léčba zánětu dásní spočívá především v důsledné ústní hygieně. Nezbytná je proto dobrá spolupráce se zubním lékařem, který pacientovi poradí, jak na zánět dásní vyzrát a jak si co nejlépe čistit zuby a mezizubní prostory. Také obvykle doporučí další speciální pomůcky pro správnou hygienu, jako je například:

• Zubní nit
• Mezizubní kartáčky
• Ústní voda na zánět dásní
• Speciální zubní pasta na zánět dásní
• Mundisal gel na zánět dásní
• Larypront na zánět dásní
• Florsalmin na zánět dásní

Stomatolog či zubní hygienistka mohou také provést hluboké čištění zubů, které eliminuje zubní plak, odstraní zubní kámen a zlepší možnosti čištění ústní dutiny v domácích podmínkách. Pokud je zánět bolestivý, lze podat léky proti bolesti (analgetika) a v závažných případech lékaři předepisují na zánět dásní antibiotika.

Co na zánět dásní radí naše babičky?

Kromě správné ústní hygieny a odstranění mikrobiálního plakového povlaku pomáhá na zánět dásní domácí léčba. Vyzkoušet můžete třeba ošetření dásní roztokem peroxidu vodíku, masáž olejem z hřebíčku či myrty nebo speciální bylinné výplachy. Nejlépe pomáhají tyto bylinky na zánět dásní:

• Šalvěj
• Slez lesní
• Dubová kůra
• Heřmánek

Zánět dásní v těhotenství

Těhotenská gingivitida postihuje více než 30 % nastávajících maminek a vyskytuje se u žen, které měly zánětlivé změny na dásních již před početím. První příznaky jsou patrné již od 2.

měsíce těhotenství, hlavním projevem je silná krvácivost a zduření dásní, které jsou vlivem hormonů zvětšené a bolestivé.

Po porodu mohou problémy dále přetrvávat až do té doby, než hormony opět klesnou na běžnou hladinu.

V těhotenství by proto ženy měly péči o dásně věnovat zvýšenou pozornost. Důležité je čistit si zuby pravidelně, a to nejlépe po každém jídle, a především po konzumaci něčeho sladkého.

Také je vhodné používat měkké zubní kartáčky, zubní nit, mezizubní kartáčky i ústní výplachy s antibakteriálním účinkem. Těhotné ženy by neměly zapomínat ani na pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa.

Zánět dásní u dětí

Jelikož bývá zánět dásní spojený s obdobím hormonálních změn, často trápí také děti v pubertě. Je proto nutné dohlédnout na to, aby dospívající lidé chodili na pravidelné zubní prohlídky a aby dbali na správnou ústní hygienu.

Zánět dásní foto

Zdraví

Nepřehlížejte krvácení dásní

Málokdo si chce v dospělém věku připustit, že si nečistí správně zuby. Zánět dásní (gingvitida) ale skutečně vznikne v naprosté většině případů proto, že na zubech zůstává zubní plak, který se nedostatečně či vůbec nečistí.

Jinými slovy dojde k nahromadění zubního plaku na okraji dásní. Tento povlak obsahuje bakterie, které uvolňují toxiny a ty způsobují zánět. Jedná se o nejčastější onemocnění lidského těla. Spousta lidí mu však nevěnuje větší pozornost, jelikož projevy jsou minimální.

Gingvitida se projevuje již zmíněným zarudnutím dásně, krvácením při čištění zubů, později i při jídle, zápachem z úst. Jde o velmi častý problém. Uvádí se, že 8 z 10 osob starších 35 let trpí některým typem onemocnění dásní.

Výše uvedené problémy dásní většinou nejsou bolestivé a to je hlavní důvod, proč je mnoho lidí přehlíží.

Jakým potížím se můžete vyhnout?

Důležité je vědět, že gingvitida (povrchový zánět dásní), je vratný proces . Pokud se neřeší, velmi pravděpodobně postupně přejde do parodontitidy. Zde už se jedná o hlubší destruktivní proces, který kromě dásní postihuje i další tkáně, které upevňují zuby v čelisti. Při postupu tohoto onemocnění dojde k viklavosti a později vypadávání zubů.

Toto onemocnění je už nevratné a může mít dopad i na celkové zdraví.

Je třeba si totiž uvědomit, že škodlivé bakterie nejsou pouze v dutině ústní, ale krevní cestou se dostávají do celého těla a mohou způsobit onemocnění jiných orgánů – záněty kloubů, předčasné porody, potraty, mozkové mrtvice, srdeční infarkty, záněty srdečních chlopní, ale i ovlivnit průběh diabetu mellitus II. typu aj.

Rostoucí množství důkazů vyplývajících z třicetiletého výzkumu naznačuje, že skutečně existují silné vazby mezi parodontitidou a celkovými onemocněními, jako jsou např. cukrovka (diabetes mellitus) nebo kardiovaskulární onemocnění. Bakterie mohou zvýšit také riziko komplikací v těhotenství (předčasný porod, nízká porodní hmotnost dítěte).

Jak problémům předejít? Zlepšit zubní hygienu má smysl v každém věku

Jediný způsob, jakým lze gingivitidě a parodontitidě předcházet je správná ústní hygiena. To znamená čistit zuby tak, aby nikde nezůstával povlak. Zuby musí být po vyčištění hladké.

Nejlepší kontrola je vlastní jazyk. Zuby by měly být hladké, jako když olíznete skleničku či hrneček.

Jakmile někde jazykem ucítíte, že jsou zuby jakoby chlupaté, drsnější, tak je potřeba vzít opět kartáček a zuby dočistit.

Ústní voda zuby nedočistí, jak si spousta lidí myslí. Ta brzdí tvorbu nového povlaku a podporuje remineralizaci zubů, ale nejprve musí být zuby dobře vyčištěné, jelikož účinné látky z ústní vody mají mnohem větší působnost v prostředí dobře vyčištěných úst.

Nezapomeňte také na mezizubní prostory, které jsou většinou běžných zubních kartáčků obtížně dosažitelné. Pro jejich dočištění je třeba používat zubní nit nebo mezizubní kartáček.

Jakmile zvládnete techniku čištění, je samozřejmě vhodné se zaměřit i na výběr vhodných pomůcek pro zubní hygienu. Můžete využít např. systém pro ochranu a podporu přirozené regenerace dásní zn. meridol.

Dle informací výrobce tento systém využívá kombinaci aktivních složek aminofluoridu a fluoridu cínatého, která je dle vědeckých studií účinná při ochraně a regeneraci podrážděných dásní. Přípravky mají antibakteriální, antiplakové a protizánětlivé účinky. Kromě zubní pasty meridol si můžete koupit i zubní pastu meridol GENTLE WHITE, která navíc uchovává přirozenou bělost zubů.

Součástí systému je také ústní voda meridol s významným antibakteriálním účinkem. Za zmínku určitě stojí také zubní kartáčky meridol, které umožňují obzvláště účinné čištění i v dásňových okrajích a velmi dobrý přístup do mezidásňových prostor. Mají totiž speciální ultrajemná kónická vlákna, která se už při nejmenším dotyku na špičce ohýbají.

Tyto kartáčky jsou tudíž velmi jemné k dásním, i když jsou dásně podrážděné. Malá čistící hlavička vám umožní snadné čištění všech zubních povrchů. Podrobnější informace ke všem produktům najdete na: http://www.meridol.cz/ (komerční tip)

Nejbezpečněji si stav vašich dásní a parodontu ověříte při pravidelných návštěvách zubního lékaře. Velmi vám může pomoct i dentální hygienistka, která vám zuby dokonale vyčistí a naučí vás, jak zlepšit zubní hygienu. Budete určitě mile překvapeni . Pokud budete důslední a zubní hygienu skutečně zlepšíte, problémy s krvácením dásní pravděpodobně velmi rychle ustoupí.

Jak přesně parodontitida vzniká?

Jak již bylo řečeno, počáteční příčinou jsou bakterie, které se nacházejí v prostoru mezi zubem a dásní. Zmnožení bakterií pod okrajem dásně v podobě bakteriálního povlaku, nazývaného zubní plak či biofilm, vede k zánětu okolních tkání, t.j. ke gingivitidě neboli zánětu dásní. Odstraní-li se příčina, tedy zubní plak, lze gingivitidu poměrně snadno vyléčit.

Pokud se tak nestane, dochází u citlivých jedinců k rozvoji parodontitidy. Měkký povlak, který se hromadí kvůli nedostatečnému čištění zubů, vlivem ukládání minerálů ztvrdne a vznikne zubní kámen. Na něm se pak mnohem více usazuje zubní plak. Mezi kořenem zubu a dásní se vytvoří mezera v podobě kapsy, kterou nazýváme parodontální chobot.

V něm se množí bakterie a uvolňují toxiny.

• Závažnost takto vzniklého onemocnění parodontu pak závisí především na úrovni ústní hygieny, vaší individuální obranyschopnosti a také rizikových faktorech.
• Důležité příznaky

• krvácení nebo zarudnutí dásní
• zápach z úst
• přecitlivělost zubů
• zvýšená pohyblivost zubů
• změna polohy zubů

To vše postupně může vést ke ztrátě zubů.

Co zvyšuje riziko?

Je třeba znovu zopakovat, že pro prevenci parodontitidy, je velmi důležité si dobře čistit zuby (v tom vám může výrazně pomoct zubní hygienistka) a také nezanedbávat pravidelné návštěvy zubního lékaře.

Důležitým rizikovým faktorem je kouření. Kuřáci onemocní parodontitidou výrazně častěji než nekuřáci. Kuřáci také reagují na léčbu parodontitidy hůře, než nekuřáci.

Uvádí se, že více než 90% pacientů, u kterých se léčbou nedaří zastavit parodontitidu, jsou kuřáci.

Dalšími rizikovými faktory jsou některá celková onemocnění (např. cukrovka nebo osteoporóza), hormonální změny (těhotenství, menopauza).

Léčba parodontitidy

Nejprve je potřeba zajistit trvale dobře prováděnou ústní hygienu. Zuby je potřeba zbavit snadno dosažitelných mikrobiálních povlaků. Dalším krokem je leštění a fluoridace povrchu zubů. To vyžaduje jednu či více návštěv u zubního lékaře nebo dentální hygienistky.

Součástí tohoto ošetření je i odstranění zubního kamene nahromaděného pod dásní a ohlazení povrchu kořene.Následuje poučení o správném provádění dentální hygieny.

To se již v žádném případě neobejde bez vaší spolupráce – jinými slova v domácím prostředí to za vás nikdo neudělá.Při následné návštěvě lékař nebo hygienistka posoudí, zda dosavadní postup stačil nebo je potřeba pokračovat v léčení chirurgickou cestou.

Očištění povrchů zubních kořenů a okrajů čelistní kosti v lokálí anestezii. To je ale nutné jen v některých případech.

1. Dlouhodobý úspěch léčby parodontitidy každopádně závisí na Vašem přístupu ke každodenní zubní hygieně a dodržování pravidelných návštěv zubního lékaře.
2. Stručné shrnutí zásad péče o zuby a dásně

• 2-3x denně si čistěte zuby kartáčkem a pastou 
• denně používejte zubní nit nebo mezizubní kartáčky (vhodné pomůcky vám doporučí v zubní ordinaci
• podle doporučení zubního lékaře nebo dentální hygienistky využívejte k vyplachování úst i ústní vodu
• každé 2-3 měsíce vyměňte zubní kartáček
• 1 nebo 2krát ročně navštivte zubního lékaře nebo dentální hygienistku (kontrolní vyšetření, které zahrnuje i kontrolu stavu parodontu)

Zdroj:

Čerpáno zejména z materiálu Zánět dásní a parodontitida, vydaného společností COLGATE – PALMOLIVE Česká republika spol. s r.o.

a praxe dentální hygienistky Mgr. Hany Stratilové.

Na AZRODINA.cz zveřejněno 16.2.2017

Příčiny gingivitidy, parodontitidy a onemocnění dásní | GSK – Partner pro zdraví

Onemocnění parodontu je způsobeno zubním plakem1–4

• onemocnění parodontu je způsobeno bakteriemi na okraji dásní, které tvoří plak na zubní pelikule1,3
• endotoxiny a odpadní látky uvolňované těmito bakteriemi plaku způsobují zánět okolní dásně známý jako gingivitida1,2,4
• pokud není plak odstraněn, časem se tato zánětlivá reakce může stát chronickou parodontitidou, což vede k progresivní destrukci tkání1,2

Gingivitida je reverzibilní onemocnění, které se vyvine ze zdravých dásní, když plak podél linie dásní vyvolá zánět. Pokud se neléčí, může chronický zánět dásní progredovat do chronické parodontitidy, což způsobuje nevratnou destrukci parodontálních tkání. Přestože ne všechny gingivitidy progredují, pravděpodobnost výskytu je téměř u poloviny dospělých.2

Dásně bez zánětu a jakýchkoli známek onemocnění parodontu. Typické charakteristiky:

• bledě růžové a pevné dásně
• tečkování
• pevné přilnutí k zubům
• ostré okraje
• běžně nejsou náchylné ke krvácení při čištění zubů nebo zubní prohlídce

Reverzibilní zánět dásní vyvolaný zubním plakem.2 Typické charakteristiky:

• změna barvy dásní
• otok na okrajích dásní a zaoblení gingiválních papil
• krvácení při zubní prohlídce nebo čištění zubů
• hloubka sondáže gingivální štěrbiny nepřesahuje 3 mm
• gingivální úpon zůstává beze změny

Nevratná destrukce parodontálních tkání způsobená chronickým zánětem.2 Typické charakteristiky:

• dásně viditelně zanícené
• krvácení při sondáži nebo čištění zubů
• destrukce junkčního epitelu a ztráta gingiválního úponu (parodontální kapsy a recese)
• úbytek alveolární kosti
• mobilita a drift zubů

• Zvětšení dásní vyvolané podrážděním, plakem, zubním kamenem, opakovaným třením nebo traumatem či vyšším počtem užívaných léků.
• Běžná akutní infekce v parodontální kapse. Abscesy mohou být akutní nebo chronické a asymptomatické, pokud dojde ke spontánní perforaci.
• Nekrotizující ulcerózní gingivitidaBolestivá ulcerace mezizubních papil s šedou nekrotickou tkání viditelnou na povrchu vředů. Může způsobit ztrátu papil. Časté u kuřáků a pacientů se špatnou ústní hygienou; predispozicí může být také stres. Nekrotizující ulcerózní parodontitidaDiagnostikována u nekrotizující ulcerativní gingivitidy, pokud dojde také ke ztrátě gingiválního úponu.
• Rychlejší ztráta gingiválního úponu než u chronické parodontitidy. Vyskytuje se u 1 z 1 000 pacientů, kteří jsou obvykle mladší 35 let a jsou jinak zdravotně v pořádku, často s prokázaným výskytem u dalších blízkých členů rodiny.
• Tyto léze se mohou vyskytovat samostatně nebo splývat a mohou pocházet buď z gingivy, nebo z apexu.

Současný klasifikační systém onemocnění parodontu, který byl vyvinut v roce 1999 na Mezinárodním semináři pro klasifikaci onemocnění parodontu (International Workshop for Classification of Periodontal Conditions), je založen na osmi kategoriích.2 Nový klasifikační workshop se konal koncem roku 2017; konsenzus z tohoto zasedání měl být zveřejněn v roce 2018.2

Hlavní kategorie onemocnění v současné klasifikaci onemocnění parodontu
1	Onemocnění dásní
2	Chronická parodontitida
3	Agresivní parodontitida
4	Parodontitida jako projev systémového onemocnění
5	Nekrotizující onemocnění parodontu
6	Absces parodontu
7	Parodontitida spojená s endodontickými lézemi
8	Vývojové nebo získané deformity a obtíže

Rizikové faktory onemocnění parodontu lze rozdělit do dvou kategorií2

Lokální

• plak a zubní kámen2,5
• nošení částečných náhrad2
• defektní chrup včetně otevřeného skusu a převislé a špatně tvarované výplně2,5
• anatomické faktory včetně nesprávné pozice zubů, furkací, kořenových drážek a vyklenutí a sklovinných perel2,5

Systémové

• špatná ústní hygiena2
• kouření a tabákové výrobky2
• stres2
• špatná výživa2
• diabetes mellitus (špatně kompenzovaný)2
• užívání léků, které způsobují xerostomii2

Cílení na preventabilní rizikové faktory, jako je např. špatná ústní hygiena, může zlepšit zdraví dásní a pozitivně ovlivnit výsledky léčby

Těžko dostupná místa

• jakákoli nepravidelnost, která ztěžuje čištění zubů, může podpořit hromadění plaku,5,7 např.:
  • špatná pozice zubů5
  • převislé okraje výplně5
  • špatně tvarovaná výplň5
  • některé typy zubních náhrad5
• tvorba kamene (zubního kamene) může způsobit retenci plaku5

Pacienti ignorují příznaky a odbornou radu

Rané příznaky onemocnění dásní mohou být ignorovány z mnoha možných důvodů:

• nedostatek povědomí o důležitosti zdraví dásní (krvácení dásní považují za „normální“)8
• názor, že zuby jsou důležitější než dásně8
• zaměření se spíše na současné kosmetické problémy než na možné budoucí problémy způsobené onemocněním parodontu9
• očekávání, že problémy s dásněmi vyřeší zubní lékař a vlastní péče pacienta o zdraví dásní není dostatečná9