Kde sehnat ošatku? Kdo mi dá kvásek? Co použít místo ošatky? Jak často krmit? Jak se peče kváskový chléb? A jde upéct kváskové housky? Na Pečempecen.
cz a hlavně na facebookové stránce tohoto rozmilého komunitního projektu se po publikování článku na idnes.cz s podobnými otázkami roztrhl pytel.
Krátký souhrn toho, co vám na začátku pečení kváskového chleba může pomoct, najdete tady. Není toho moc, žádný strach:)
Jsem úplný začátečník a chci si upéct svůj úplně první chleba. Poradíte mi, kterým začít?
Vůbec neumíte hníst těsto, vlastně nikdy jste kynuté pečivo nepekli a nemáte ošatku? Přesně pro vás je chleba bez hnětení, a to dokonce ve dvou verzích! Jestli už máte kvásek, zkuste kváskovou Šumavu bez hnětení – bez námahy, ale s tou správně kyselkavou chutí, kmínovou vůní a strukturou, jak si ji pamatujete z lepších časů:)
Jestli na svého dárce kvásku teprve čekáte, vytáhněte kousek droždí a zamíchejte těsto na pšeničný chléb bez hnětení. Chuť je oproti normálnímu kupovanému pečivu z droždí jiná. Posílená opravdu dlouhým kynutím a struktura je hezky kyprá, přitom “hnětení” za vás obstará samo těsto a dlouhá doba čekání a nicnedělání, což je zázrak srovnatelný s nožem, který jiné nože krájí jako máslo. Chleba je extrémně bublinatý a výborně si rozumí s máslem, medem, marmeládou a vším, co vám k bílému pečivu chutná.
Moje tipy k chlebu bez hnětení:
- Upéct se dá skoro v čemkoli vhodném do trouby.
- Pomoučené utěrky, ve kterých těsto kyne naposled, se dají nahradit olejem potřenou potravinářskou fólií, na kterou se vám chleba nepřilepí, nebo ošatkou, pokud už jste vybavení. Později budete experimentovat s přídavkem jiné mouky (cca ⅓ můžete nahradit a vlastnosti těsta zůstanou podobné), semínky…
A jestli budete mít chuť zamakat si, zkuste český pšenično-žitný chleba ????
Kdo mi dá kvásek?
Nejlepší je najít na pečepecen.cz někoho blízkého a napsat přímo jemu, kvásek za vámi sám nepřihopká. Samozřejmě je možné si vypěstovat kvásek i sám, ale trvá to déle a kvásek je v začátcích dost citlivý, takže to ne vždy vyjde. Nebojte se cizích bakterií;)
Pokud už kvásek máte a chcete se podělit, vyplňte tento krátký formulář a na mapu vás moc rádi přidáme.
Jak často krmit kvásek?
Nejjednodušší je mít v lednici schovanou malou dávku kvásku, kterou v případě potřeby včas osvěžíte a z osvěženého kvásku zase část schováte do lednice napříště. Tak budete mít chleba vždycky kyprý a akorátně kyselý. Krmit lze čímkoli – žitnou, pšeničnou nebo špaldovou moukou (i jejich celozrnnými verzemi) a nemusíte chovat tři druhy kvásků zároveň.
Chcete-li vyrábět třeba čistě bílý pšeničný chleba – jednoduše odeberete z žitného kvásku (nebo třeba špaldového, máte-li ten) a nakrmíte ho pšeničnou moukou.
- Časem budete kvásek krmit a odebírat si do zálohy automaticky, ze začátku raději nastudujte tento jednoduchý návod.
- Kde najdu recepty na kváskový chléb?
Pokud už máte kvásek, není nic jednoduššího, než si vybrat recept.
Něco je tady na Maškrtnici, základní kváskový chleba typu Šumava a další fajn recepty nejen z kvásku najdete zase tady u Cuketky, další tipy třeba Na Kopci, na fóru o Domácích pekárnách, na Kváskovýchléb.
cz, spoustu cenných informací se dozvíte i na pekařských fórech The Fresh Loaf, Sourdough.com nebo třeba na německém Sauerteig.de a probírat se můžete i nepřeberným množstvím blogů (Pekárnománie, Pekařina s Mirkem…), ačkoli v češtině jich tolik není.
Najdete-li recept, který volá například po 300 g kvásku, myslí se tím 300 g aktivního, oživeného kvásku.
To znamená, že alespoň 12 hodin před zaděláním těsta nakrmíte vaši lžičku z lednice 150 g vody a 150 g mouky (a pak samozřejmě zase odeberete lžičku do lednice).
Někdo má na lince pořád větší množství kvásku, nepečete-li však každý den, snadno přezraje a chleby pak máte kyselejší (někdy dokonce placaté).
Pokud umíte anglicky a pečení řemeslného chleba vás opravdu chytne, doporučuju koupit knihu Petera Reinharta The Bakers Apprentice.
Srozumitelně vysvětluje základy výroby pečiva a mimo to najdete v knize spoustu krásných receptů (pár základních pravidel, která vlastně o pečení říkají skoro vše, když je doopravdy pochopíte, už jste mohli najít u pana Cuketky). Já mám moc ráda J.
Hamelmana a jeho Bread, kde podobně jako Reinhart vysvětluje technologii, ale jde na to víc „profesionálně“ a přidává tipy a recepty pro zarputilé nadšence, pečící ve velkém. Normálně si vychovává konkurenci!
Hamelman se mimo knihu postaral i o krásnou sérii návodných videí. Na kanálu KingArthurFlour najdete, jak chléb zadělat a překládat, rozdělit těsto, vytvarovat, ozdobně nařezat a odborně posoudit kvalitu vašeho výrobku. Můj nejoblíbenější večerníček.
Tak, už máte zaděláno na těsto? A v čem necháte váš bochník kynout?
Kde sehnat ošatku?
Buď máte doma někoho šikovného, kdo vám ji uplete, nebo si ji koupíte. Možností je několik – specializované pekařské eshopy (Pekařský ráj, Pekařské ošatky apod.) a gastropotřeby na internetu, Fler, různí košíkáři na trzích, domácí potřeby a některé supermarkety (Albert, Globus).
Praha
- obchod na Lidické, odkud ji mám já, košík, jako je na níže uvedeném obrázku v Globusu, fairtrade ošatky mají prý i v Baumaxech a hobbymarketech
- FT obchod Jeden svět na Korunní 60
- Les Houbeles – vinohradský (stěhují se do centra, aktuální info na FB) obchod s protěným zbožím a vůbec vším pro houbaře
- v Dejvicích najdete taky obchod zaměřený na košíky. Jmenuje se jednoduše „Proutěné zboží„
Plzeň
- V Plzni prý tady. Není to sice kamenný obchod, ale můžete se domluvit na rychlém osobním odběru.
Brno
- Brno má třeba Svět pečení
ČB
- České Budějovice – Domestika (obchod s řemeslnými výrobky, Panská 4/207)
košík na pečivo – gastrotu.cz
V supermarketech koupíte za pár korun košík na pečivo. Lidé do něj sice dávají už hotové rohliky, ale škoda ho používat jen k tomu – chleba v něm kyne jedna báseň. Ošatku hojně vysypejte žitnou moukou, lepí méně než hladká pšeničná.
Upřednostňuju přirodní materiály – různé druhy proutí, sláma, bambus, pedig – před plastovými ošatkami, ve kterých bochník nedýchá.
Superpečivo?
„Nejinteligentnější“ potravina všech dob …
…není podle západní společnosti maso a dokonce ani ovoce, které zase řadí na první stupeň žebříčku vegetariáni. Kdo by to však řekl do „obyčejné“ obiloviny, z nichž nejužívanější je rýže? Obiloviny pro nás ale představují pouze stahující a zpevňující část našeho jídelníčku a to nám k životu nestačí.
K harmonizaci těla potřebujeme ještě jejich protikladnou složku – zeleninu. Ta představuje opačnou, tedy expandující a uvolňující část našeho jídelníčku. Jsou-li tyto dvě skupiny potravin vyrovnané, začnou naše orgány hrát vytouženými tóny. Srdce se bude rytmicky stahovat a roztahovat, stejně jako např.
plíce a všechny buňky. Expanze a kontrakce jsou dvě čisté síly, které musíme v našem těle sladit jako první! Pak teprve přichází na řadu důležitost vitaminů, enzymů a dalších složek. Je to podobné, jako když kdysi dávno vznikal vesmír.
Nejdřív byla polarita “+/-“, pak mohly vzniknout energie (tedy i světlo) a ty se „vysrážely“ v různé typy částic, minerálů…
Z evolučního vývoje života na Zemi je patrné, že nejsložitější, a tím i nejdokonalejší, strukturu buněk a genů má člověk, obiloviny a částečně zelenina! Chceme-li se tedy fyzicky i mentálně vyvíjet, musejí tyto potraviny tvořit hlavní část našeho jídelníčku! Pečený chléb, který je běžně k dostání v obchodech v západní Evropě, je nejen plný chemie, tzv.
přídatných látek, ale i nebezpečných hi-tec technologií. Koho by napadlo, že nepřirozená kypřidla a kypřicí kultury produkují pro naše trávení nevhodné látky, které se také podepisují na našem zdraví? Dnes se už ani nedopátráme, „koho chleba jíme“. A najít na chlebu etiketu s výčtem všech ingrediencí bývá nad lidské síly.
Možná je to s podivem, ale pravý, čistě kváskový chléb již dnes neumí téměř nikdo.
Tradiční chléb zná jen pár triků, aby obilí bylo pro člověka dobře stravitelné. Protože obilí v jeho původním stavu z přírody, tedy zrna, je těžko stravitelné a vede jen k problémům v trávícím traktu. Přesto je dnešní strava plná obilnin, a to zcela oprávněně.
Podívejme se ale proč. Obilí, jako je pšenice nebo žito, dodávají celou řadu minerálů a důležitých živin. Nicméně v obilí číhají i ne tak známé látky, jako je například kyselina fytová, která musí být nejprve odstraněna.
Až na vyjímky se odborníci shodují v tom, že syrové obilí je špatně stravitelné. Proto se doporučuje obilí povařit, nebo upéct, nebo vločky třeba opražit.
Celá zrna obsahují kyselinu fytinovou, která na sebe váže různé látky – jak škodlivé (například olovo nebo kadmium), tak ale i látky prospěšné (například železo, zinek nebo vápník) a vytváří těžko rozpustné komplexy.
Proto pokud jíme velké množství celozrnných obilovin, luštěnin či semen a ořechů, měli bychom být opatrní a vědět, jak ji odbourávat. A protože je příroda dokonalá, semena a zrna, obsahují i enzym (jmenuje se fytáza), který umí tuto kyselinu štěpit.
Aby tento enzym mohl účinkovat, potřebuje teplo, vlhko a čas.
Kyselina fytinová se tedy rozštěpí pokud semena či zrna klíčíme, pokud pečeme stoletími ověřený chléb z kvasu, který kyne (kvasí) mnohem déle než z droždí nebo pokud tyto potraviny vaříme a hlavně necháme přes noc před vařením máčet.
Jak tedy udělat dobrý chléb, který je zároveň zdraví prospěšný a proč především kvásek nabízí tolik výhod?
Dnes obilí konzumujeme především prostřednictvím chleba, ale ještě před pár desetiletími to bylo formou kaše a krupice, protože vařené je obilí mnohem lépe stravitelnější.
Nejdůležitějšími triky pekařů pro dobrou stravitelnost jsou fermentační procesy, které přeměňují části cukru v mouce. Klasicky se to dosahuje přidáním kvasnic nebo kvásku. Kvásek má ale oproti kvasnicím mnoho výhod.
V pravém přírodním kvásku je bakteriální flóra kyseliny mléčné a kvasinek velmi bohatá. Kvašení kyselinou mléčnou díky kvásku je příznivější než klasické kvašení pomocí kvasnic, a to hlavně protože značně zvýší hydrataci chleba a jeho svěžest.
Kromě toho obsah kyselin, který se tvoří během kvašení, zpomaluje degradaci škrobu, který spontánně inklinuje k obnovení do jeho původní formy a který je zodpovědný za stárnutí chleba. Takže působením kvásku a vysokou hydratací si takový chléb udrží svou čerstvost, texturu a vůni i po několik dní.
Přírodní kvásek vyžaduje především čas a znalost mistrovského řemeslníka. Chléb proto má vznikat po dobu několika dní, aby bylo dosaženo jeho vlastností.
Výhody z nutričního hlediska
Kvásek umí zlepšit nutriční vlastnosti. Důležitým bodem je odbourávání kyseliny fytinové. Pomalé kvašení přírodního kvásku snižuje pH v jeho prostředí a zvyšuje teplotu, čímž se aktivuje enzym, který je přirozeně obsažen v mouce: fytáza.
A co teď s tím?
Při pečení chleba dbáme na dodržování přesného postupu a průběžné kontroly a měření teploty, aby v chlebu byly opravdu zachovány veškeré živiny a vlhkost, která je následně postupně uvolňována do organismu člověka. Po upečení chléb ještě celý den zraje a teprvé poté je expedován k zákazníkovi.
Tak jako chléb musí i suroviny býti těmi nejlepšími. Proto používáme mouku výhradně z českého obilí, nejlépe z ekologických farem v okolí. I zpracování se snažíme držet v souladu s udržitelným způsobem vztahu k přírodě. Samozřejmostí je pro nás naprostá absence přídavných látek, čímž přispíváme ke zdravé výživě.
Pekárna má vlastní mlýn na mouku. Jedině tak můžeme zajistit, že je mouka vždy čerstvá a kvalitní.
Chléb Šumava
Kategorie Videorecepty Obtížnost Vysoká Čas přípravy 16 hodin Počet porcí 1 bochník Hodnocení 110 hlasů Díky za hlas! Už jste hlasovali!
Mouka, voda, sůl a kmín. Nic víc není potřeba. Možná tedy ještě pár desítek let tradice a malý pekařský zázrak, kterému říkáme žitný kvas. Upečte si klasický český chleba doma. Ukážu vám jak na to a společnými silami vykoulíme ukázkový bochník!
Domácímu pečení chleba a vedení kvasu jsem se na blogu docela intenzivně věnoval. Teď přišel čas tuhle klasiku oprášit a připravit pro recept pořádné video.
Uvidíte na něm všechny klíčové fáze – založení kvasu, míchání těsta, důležité tvarování i práci s ošatkou. Chléb s žitným kvasem určitě patří k těm náročnějším receptům. Pokud se do něj pustíte, určitě se nenechte odradit nezdary a pokračujte dál.
Pokud s chlebem začínáte, přečtěte si prosím i návod Jak na první domácí chleba na webu Maškrtnica. Najdete tam totiž odpovědi na všechny otázky, které začínající pekaře zajímají.
Jestli se budete chtít do světa pečení ponořit ještě hlouběji, rádi vás uvítáme ve skupině PečemPecen.cz. Je to největší pekařská komunita na českém internetu a má už přes 40 tisíc členů – nadšených pekařek a pekařů.
Suroviny
- Na žitný rozkvas:
150 g žitné chlebové mouky
150 g vody
20 g žitného kvasu - Na těsto:
300 g žitného kvasu
300 g pšeničné chlebové mouky
170 g vody
12 g soli
4 g kmínu
1 Zhruba 12 až 16 hodin před pečením (tedy hned ráno nebo naopak večer) si připravte rozkvas. Do mísy dejte žitný kvas, žitnou mouku a vodu. Promíchejte, aby se suroviny spojily. Zakryjte a nechte kynout 12 až 16 hodin při pokojové teplotě.
2 Jakmile máte připravený rozkvas, můžete se pustit do výroby těsta. Do mísy dejte připravený žitný kvas (nezapomeňte si kousek odebrat a uschovat), vodu, pšeničnou chlebovou mouku a sůl.
Míchejte v robotu s hákem na těsto (4 minuty) nebo velkou vařečkou (7 minut). Těsto vyklopte z mísy na pomoučenou pracovní desku a ještě jej chvíli hnětejte v ruce.
Dejte do mísy, přikryjte fólií a nechte kynout 60 minut.
3 Připravte si mezitím ošatku. S pomocí sítka ji rovnoměrně posypte chlebovou moukou. Pokud to chcete pojistit, tak přidejte i trochu hrubé krupice.
4 Vykynuté těsto vyklopte z mísy na pomoučenou pracovní desku. Pomoučenými dlaněmi těsto mírně stlačte do tvaru přibližného obdélníku. Teď je potřeba těsto několikrát přeložit a vytvarovat bochník (mrkněte na video). Začněte u horní strany, kterou přeložte zhruba do jedné třetiny. Poté vezměte pravý roh a přeložte ho doleva do středu.
To samé s levým rohem, který přeložíte doprava. Postup zapakujte i dole – pravý dolní roh doleva, levý dolní roh doprava. Pomoučenými dlaněmi pak těsto srolujte směrem od spodní strany nahoru. Srolované těsto otočte a prsty stiskněte vzniklý svár. Opatrně vložte do ošatky (svárem nahoru). Poprašte moukou, uzavřete do sáčku a nechte kynout 2 až 3 hodiny.
5 Těsto v ošatce mezitím krásně nabude a vyplní celý objem ošatky. Zhruba 45 minut před pečením zapněte troubu a rozehřejte ji na 230 °C (klidně i na 250 °C, pokud to trouba zvládne).
Na dno trouby dejte plech. Do dolní třetiny pak kámen na pečení pizzy nebo nějaký silnostěnný pekáč, do kterého se chléb z ošatky tak akorát vejde.
Připravte si buď hrnek s horkou vodou (stačí 100 ml) nebo rozprašovač na zapaření trouby.
6 Jakmile je těsto vykynuté a trouba je rozehřátá, opatrně vyndejte předehřátý plech (kámen) na pečení. Těsto z ošatky opatrně vyklopte (pokud se mu nechce, nespěchejte a opatrně ošatku nakloňte, těsto se postupně odlepí).
Pokud je na povrchu hodně mouky, můžete jí oprášit štětcem nebo mašlovačkou. Chléb ihned vsaďte do trouby a na dno plechu opatrně nalijte horkou vodu pro zapaření (nebo na stěny trouby nastříkejte vodu z rozprašovače). Troubu hned zavřete a nechte páru působit.
Jakmile se voda zcela vypaří (asi po minutě), tak postup ještě alespoň jednou zopakujte.
7 Chléb nechte v úvodní fázi péct na maximální teplotu. Tu pak asi po 15 minutách snižte na 210 °C a dopečte dalších 20 až 30 minut. Docela dobře se můžete orientovat podle barvy kůrky, která by měla být kaštanově hnědá.
Upečený chléb také při poklepání na spodní stranu zvučně duní. Jakmile jste s chlebem spokojení, vyndejte ho z trouby a nechte zcela vychladnout na mřížce. Se zakrojením opravdu počkejte – chléb po vyndání z trouby stále pracuje a střídka je na krájení ještě příliš vlhká.
Pokud nemůžete odolat, tak maximálně patičku! Za odměnu si ji určitě zasloužíte… 😉
Související
HLEDAT
Křupavý průvodce pro rok 2021. Tohle je ten nejlepší chleba v Praze
Přiznání na začátek: chleba je jednou z mých hlavních food obsesí. Dojet si pro čerstvý chleba přes celé město kdykoli – není problém. A i mimo Prahu jsem vždy připraven strávit nějaký čas hledáním malých pekáren a ochutnáváním, kde se dá. To samé platí pro cestování v zahraničí – kdo neochutnal aspoň pět různých typů chleba v Gruzii, ten neumí žít.
Chlebu jsem věnoval už několik článků a hodlám v tom pokračovat. A ke zděšení mých známých a kamarádů jsem ochoten o kvalitním chlebu vždy, kdekoli a s kýmkoli diskutovat. Dlouho!
A tím se dostávám k jádru tohoto článku. Sestavil jsem ryze subjektivní žebříček svých aktuálně oblíbených chlebů, které lze koupit v Praze.
Jsem si vědom toho, že v něm bezpochyby budou chybět někteří vaši favorité, ale to už je úskalí podobných výběrů.
Budu ale rád, pokud nám, třeba na sociálních sítích, prozradíte své osobní tipy na ten nejlepší, nejvoňavější bochník chleba, který máte rádi právě vy.
A jaký je tedy podle mě perfektní chleba? Formován českým tradičním pečivem, v mém případě pšeničnou-žitnými chleby od pekařů Kučery a Romana Sebery na Plzeňsku, perfektní chleba pro mě musí splňovat několik základních bodů:
- zaprvé kůrka musí být pevná a křupavá a spodek chleba musí být tvrdý a při poklepu by měl lehce zadunět, čili jak se říkalo kdysi, „musí zvonit“. Kůrka nesmí při zmáčknutí připomínat housku či veku. Pokud ji připomíná, není to dobrý chleba.
- zadruhé střída chleba musí vonět – pšenicí, žitem, často kmínem a v případě typického českého chleba také lehce nakysle kváskem. Střída by měla být kyprá a nikoli suchá. Správně upečený chleba s pevnou kůrkou a kyprou střídou se dobře krájí. Pokud se chleba kroutí nebo bortí pod nožem – ano, hádáte správně – není to dobrý chleba.
- zatřetí občas vám v ní zmizí kus másla, ale i přesto – bubliny jsou v pořádku. Naopak pokud střída chleba žádné bubliny nemá, má hladkou, mechovou texturu, jde téměř vždy o výrobek z velkopekárny, který je kromě mouky, kvasu, vody a soli nakrmený také lecčím dalším. A to nechcete!
- a začtvrté upečený kvasový chléb nepatří do igelitového pytlíku, ale do utěrky nebo textilního sáčku, já většinou používám jednu z bavlněných textilních tašek. V utěrce chleba vždy vydrží čerstvý minimálně několik dní a chutná stále dobře. Postupně může sice trochu vyschnout, ale nikdy nezačne plesnivět. Pokud plesnivět začne, víte, že v chlebu bylo něco, co v něm být nemělo. A platí tedy opět – nebyl to dobrý chleba.
Ok, objektivní metriku už tedy znáte. Teď přichází na řadu už pouze můj subjektivní čich a chuť.
A jací jsou tedy mí aktuální oblíbenci? Vezmeme to od pětky po jedničku, jako ve škole. Jdeme na to:
#5 Old Charles, artic Bakehouse
Islanďan Davíd Arnórsson se usadil na pražském Újezdě teprve nedávno. Přesto si již vysloužil řadu velmi loajálních zákazníků, kteří se pro jeho chleba pod Petřín sjíždějí z celého města.
A nesjíždějí se jen kvůli němu – Bakehouse umí velmi dobré sladké pečivo, od skořicových šneků po mé oblíbené ovocné scones.
Určitě nebudete litovat, zastavíte-li se tam na kávu a něco sladkého před procházkou po Kinského zahradách nebo do petřínských sadů.
Old Charles je Davídova pocta tradičnímu českému chlebu. Jde z poloviny o pšeničnou, z poloviny žitnou mouku doplněnou kmínem a anýzem, a tedy velmi poctivou „homage“ tomu nejtypičtějšímu chlebu, který všichni dobře známe.
Charles byl dlouhou dobu můj oblíbenec a jezdil jsem si pro něj pravidelně. Poslední dobou jej mírně zastínilo pár jiných favoritů, ale nedávno jsem se pro něj do pekárny znovu vrátil.
Důvodem, proč není tento chleba na žebříčku na vyšší pozici, je, že mi posledně připadala střída o něco sušší a kůrka nezvonila tolik, jak jsem byl zvyklý předtím.
Mohlo jít ale jen o krátkodobý problém s moukou nebo kvasem, a proto je stále v top pětce.
K čemu se hodí? Jako většina kmínových tmavších chlebů chutná výborně především naslano – tedy s máslem, sýry nebo masem.
Kde jej koupíte? artic Bakehouse, Újezd & Myslíkova, Wolt.com
#4 Bramborovo-pšeničný, Slovenské delikatesy & pekárna, Pražská tržnice
Čistě pšeničné chleby jsou v Praze stále spíše výjimkou. Já mám díky slovenským příbuzným ale pro světlý chléb od dětství slabost, vlastně si, mám-li být upřímný, myslím, že vůni čerstvé „pšenice“ se téměř nic nevyrovná.
Kromě italských bister La Bottega’s, kde pečou velmi dobré chleby italského typu, je tu ještě malý obchod s pekárnou vedle populární Haly 22.
Chléb, který zde pečou (a který tu je mimochodem u zákazníků stále méně populární než jejich žitno-pšeničný či jejich rohlíky) je specifický přidáním brambor do těsta. Brambory dodávají těstu vlhkost a to je pak krásně kypré a vydrží takové několik dní.
Chleba sice po pár dnech mírně vyschne, ale pokud vám zbyde, dejte jej do toasteru, protože právě světlý chleba chutná opečený stejně dobře, ne-li lépe.
Tento chleba ve výběru může vypadat jako otloukánek, nejedná se o výrobek z pekárny s nablýskanou mašinou na prémiovou kávu, ale je tomu přesně naopak – jde o ostříleného matadora, který si možná nepotrpí na image, ale svou kvalitu si drží už celou řadu let. A ano, posledně jsem za celý bochník stále platil neuvěřitelných 45 Kč.
K čemu je ideální? Na rozdíl od žitno-pšeničných je pšenice velmi verzatilní, chutná stejně dobře se slanou pomazánkou či masem jako s máslem a džemem nebo medem. Chcete-li jej ale ochutnat tak, jak se snídá na jižním Slovensku, doporučuji máslo a čerstvé papriky nebo rajčata.
Kde jej koupíte? Slovenské delikatesy, Hala 22, Pražská tržnice
#3 Pane Nuovo, Pizza Nuova, Ambi Group
View this post on Instagram
A post shared by Pizza Nuova (@pizza_nuova)
Nejmladší favorit ve výběru pochází z malé prodejny v přízemí Pizza Nuova na Náměstí Republiky. I přestože jde o chléb, který se tady peče teprve od léta, získal si okamžitě moje srdce.
Pane Nuovo se s vlastním chlebem pralo pěkně dlouho. Bylo období, kdy si zde pekli italský bílý chleba, který ale spíš než právoplatný chleba připomínal veku – kromě nepřesvědčivé kůrky šlo o typický, drobivý „papírák“, který druhý den už nebyl k jídlu.
Toto platí o celé pekařské anabázi Ambi Group – občas jim chvíli trvá, než vyladí receptury. V momentě, kdy ale najdou ten správný poměr, začnou chrlit bestsellery!
Nový chléb z Pane Nuovo, si troufám tvrdit, patří k tomu nejlepšímu, co aktuálně v Ambi ochutnáte. Jde o světlejší chleba (80 procent pšenice, 20 procent žita), který výrazně voní pšenicí, ale zároveň má krásně tmavou zvonivou kůrku typickou pro tmavší chleby.
Za jeho vývojem stojí přesuny v rámci optimalizace během pandemie – Sláva Grigoryk, který dříve pracoval jako kreativní šéfkuchař, přešel po pekařské stáži v Dánsku do Pane Nuovo a zřejmě si řekl, že pořádně zatřese nabídkou produktů.
A Pane Nuovo se mu povedl na výbornou.
K čemu je ideální? A to je právě to. Tenhle chleba je tak všestranný, že vám bude chutnat stejně tak se sýrem jako třeba opečený a křupavý s Nutellou.
Kde jej koupíte? Pane Nuovo, Kantýna, Bufet Karlín
#2 Špalda, Praktika
Nový způsob pečení, který Praze představil Tomáš Solák v Praktice, je paradox. Tomáš se, podle svých slov, totiž jen vrátil k tomu, jak se pekl chléb dříve – z mnohem čerstvější mouky, která neseděla v pytli před použitím několik let ve skladu.
Úskalí pečení z takzvané čerstvé mouky je celá řada – chleba je daleko vlhčí a tím pádem po upečení nezískáte tak dokonalý pecen jako používáte-li dokonale suchý produkt. Těsto je tedy daleko nevyzpytatelnější a chléb i po upečení zůstává vlhčí. To zpočátku mátlo řadu zákazníků, kteří přišli do Praktiky poprvé.
Benefitem ale je, že chléb z čerstvého zrna si uchovává daleko více živin a vitamínů, které z mouky jinak časem vyprchají. Tomáš během let dokázal recepturu zkrotit a jeho chleba je dnes už daleko stabilnější, než byl na počátku. Navíc si vychoval vlastní zákazníky, kteří se do Praktiky pro chléb pravidelně vracejí.
Díky tomu se mu po vinohradské pekárně podařilo otevřít druhou pobočku na Letné. K té má navíc přibýt zanedlouho i třetí obchod v Karlíně.
Z chlebů, které Praktika prodává, mám nejraději špaldu – jde o jeden z chlebů, který byl v nabídce Praktiky hned od počátku. Kombinace špaldové a pšeničné mouky v bio kvalitě má příjemnou, oříškovou příchuť a pevnou propečenou kůrku.
K čemu je ideální? Naslano i nasladko. Můžete na něj vyzkoušet třeba moji oblíbenou kombinaci – burákové máslo a lemon curd.
Kde jej koupíte? Praktika Bělehradská, Praktika Letná, Rohlik.cz
#1 Eska 33, Eska, Ambi Group
View this post on Instagram
A post shared by Eska (@eska_karlin)
V Esce se po otevření chvíli trápili s recepturou na ideální chleba. Po čase ji ale postupně vyladili a výsledkem je i třicet trojka – produkt tak populární, že je lepší si pro něj před víkendem dojít do Esky nebo Našeho masa brzy ráno, jinak hrozí, že odejdete s prázdnou.
Klíčem k úspěchu tohoto chleba je kombinace žitné a pšeničné mouky, která se ustálila na (ano) 33 procentech žita. Tím, že do těsta přidali navíc vařené brambory, získal chleba kyprost a vláčnost.
A kmínem mu přidali přesně tu správnou chuť, kterou si většina z nás pamatuje z dětství. Eska tak vytvořila chleba, který je dokonalý remix tradičního pšenično-žitného chleba s twistem.
Klasický kmínový bochník chleba, jen o něco lepší.
První místo mu náleží i proto, že si 33 udržuje stabilní kvalitu už několik let.
K čemu je ideální? Vzhledem ke kmínu jde o chleba, který si rozumí především se slaným. Kdybych měl říct jedno ideální kombo, dal bych si 33 s máslem a párky nebo míchanými vajíčky, ideálně během dlouhé víkendové snídaně.
Kde jej koupíte? Eska, Naše Maso, Rohlik.cz
Chléb jak má být — Svět zázraků — Česká televize
Poznali byste rozdíl mezi chlebem z průmyslové velkovýroby a chlebem z malého tradičního pekařství? Posvítili jsme si na dva exempláře. Ingredience použili stejné, ale každý byl vyroben v odlišných konkurenčních provozech. V prvním případě jsme se zaměřili na pravou ruční výrobu. V druhém na strojově vyráběný chléb, který se dá koupit po celém Německu.
U tradičního pšeničnožitného chleba nesmí chybět kvásek, což je mix mouky, vody a mikroorganismů. Tento přírodní kypřící prostředek donutí chleba nakynout a dodá mu nezaměnitelné mírně nakyslé aroma. Těsto musí odpočívat až dvacet hodin, přičemž samo od sebe nabude. Jeho zralost se ve velkopekárně určuje na základě ukazatele kyselosti pH.
Pokud by byla hodnota nižší než má, poznali bychom to na chuti. Chléb by byl kyselejší a měl by štiplavější chuť. Klaus Schneider se jako zástupce tradiční regionální pekárny spoléhá na vlastní smysly, jako indikátor zralosti používá svůj čich. Čím déle kvásek zraje, tím intenzivnější je aroma. Vyzrálost těsta ovlivňuje trvanlivost chleba.
Jak při ruční výrobě, tak v průmyslovém provozu se kvásek smíchá s pšeničnou a žitnou moukou, vodou, solí a trochou droždí. Více přísad není k výrobě chleba potřeba. Různé druhy chleba neexistují pouze díky přidání dalších ingrediencí, ale díky nestejnorodé kvalitě půd a tím pádem i odlišných druhů obilí.
Chuť chleba se liší rovněž díky různým recepturám, které se liší v poměru jednotlivých základních ingrediencí.
Těsto pšeničnožitného chleba musí po hnětení odpočívat, protože jedině tak může dojít k ideálnímu rozložení všech látek obsažených v obilí.
Po vyzrání těsta se ve velkopekárnách chlebové těsto dokonale vytvaruje strojově. V malých pekárnách se chleba tvaruje ručně, a proto v důsledku mají pokaždé originální tvar.
Nakonec jde chleba ještě na hodinu do kynárny. Po druhém odpočinku jdou bochníky konečně do pece.
Když se oba exempláře vyrobené v různých provozech dopekly, přizvali jsme si na ochutnávku odborníka Manfreda Stiefela, který chleby testoval podle vůně, chuti, kůrky, křupavosti a tvaru.Chleba z velkopekárny měl podle něj slušnou kvalitu, ale jeho vůně a chuť by mohly být výraznější.
Konkurent je na první pohled hezčí, má typicky hnědou barvu, jeho kůrka je silnější. Chléb je křehčí a má výraznou chuť. Chleba z malé tradiční pekárny prošel u odborníka na jedničku.
Jeho verdikt zní: Čím více času pekař chlebu věnuje, tím je lepší! V našem testu se ale ukázalo, že většina kolemjdoucích chléb z malé pekárny odlišit neumí.
Podle průzkumu se ukazuje, že až dvě třetiny veškeré výroby nakupujeme v supermarketech a diskontech. V minulosti nebývalo zvykem, že by zákazník dostal ve večerních hodinách teplý chléb.
To se změnilo, pekaři se musí přizpůsobovat spotřebitelům, pečou chleba i víckrát denně a skladují jej. V tradiční pekárně se peče jenom brzy ráno. Malý obchodník riskuje, že už třeba ve 4 hodiny odpoledne nebude moci chleba nabídnout, protože bude vyprodaný.
Bohužel i v menších pekárnách občas přijde i na výrobu z pečící směsi.
» Jídlo a nápoje
Jak upéct vlastní chléb od A do Z?
Kdo si v dnešní době nepeče svůj vlastní chleba, jako by nebyl. Domácích pekařů přibývá jako hub po dešti. Aby ne, když v současnosti existuje řada přístrojů, které nám domácí pečení značně ulehčují a zpříjemňují.
Mlýnek na mouku, kuchyňský robot nebo moderní trouba s parní funkcí za nás udělají tu nejtěžší práci – o tom se našim babičkám, které při zadělávání těsta hezky postaru potily krev, ani nezdálo. Mnoho pekařských nadšenců ale v začátcích pečení dost tápe.
Co všechno je třeba o domácím chlebu vědět, než si vyhrnete rukávy a pustíte se do pečení?
Typy chlebů
Není chleba jako chleba. Nejběžnějším bochníkem, který najdete na pultech v obchodech, je chléb pšenično-žitný. Bývá označován jako chléb konzumní, kmínový nebo šumava. Každý také určitě zná tmavý žitný chléb, který se peče v hranaté formě, a proto má typický obdélníkový tvar. Je hutný a navlhlý.
Oproti tomu chleby bílé (čistě pšeničné), které jste možná někdy ochutnali v Itálii nebo ve Francii, v sobě mívají velké bubliny, jsou křupavé a vhodné k lámání (podobně jako bageta). Strávníci v Anglii se u stolu nejčastěji setkají s chlebem toustovým, předem nakrájeným na plátky. Arabský pita chléb ve formě placek je skvělý k nabírání hummusu a jiných dipů.
V malých řemeslných pekárnách narazíte na různé netradiční chleby – ořechové, s bylinkami, se sušeným ovocem, bramborami nebo třeba fialovou mrkví.
Některé chleby chtějí trochu cviku, ale všechny si je můžete upéct i u sebe doma. Při přípravě chleba pekaři nejčastěji sahají po zrnu pšeničném – to totiž obsahuje hodně lepku, který dává těstu pórovitost a elasticitu. Chléb se tradičně peče také z mouky žitné, někdo rád bochník peče třeba i z mouky ječmenné, kukuřičné nebo ovesné.
Kváskový vs. drožďový chléb
Aby chleba nakynul, je třeba mu trochu pomoct. Proces kynutí lze nastartovat dvěma způsoby – buď pomocí droždí, nebo za použití kvásku. Většina lidí při přípravě kynutého pečiva sahá po droždí, protože kynutí je díky němu velmi rychlé, což je v dnešní uspěchané době pro mnohé velké plus. Drožďové pečivo s sebou ale přináší určité nevýhody – především se rychle kazí a je nadýmavé.
Těsto připravované z kvásku potřebuje na kynutí mnohem delší čas. Po upečení je chléb tmavší a vydrží déle čerstvý. Rozdíl je kromě barvy také v chuti – kvasové pečivo je kyselejší. Nutričně je hodnotnější, díky přirozenému procesu zrání je kváskový chleba zdravější a vstřebatelnější. A také lépe zasytí, protože má nižší glykemický index.
Kvásek
Správný kvásek neobsahuje žádné droždí. Jedná se o přirozeně fermentovanou (nakvašenou) celozrnnou mouku a vodu. Nic víc, nic míň. Jak si kvásek obstarat? Nejjednodušší varianta je samozřejmě sehnat v okolí někoho, kdo kváskový chléb peče, vzít si od něj do skleničky lžíci kvásku a ten už pak jen doma rozkrmit.
Pokud najdete recept, kde se píše, že potřebujete 300 g kvásku, myslí se tím kvásek „oživený“ (tzn. že 12 hodin předtím, než zaděláte těsto, vezmete z lednice lžíci kvásku a nakrmíte ji 150 g mouky a 150 ml vody).
Předtím, než přidáte potřebné množství kvásku do těsta, si odeberte lžičku kvásku do malé skleničky na příště. Skleničku uchovávejte v lednici. Pokud zrovna dlouho nic nepečete, nezapomeňte čas od času kvásek nakrmit a omladit, aby byl stále aktivní (stačí jednou týdně). Z kvásku lze péct i sladké pečivo.
Kynutí je delší a chuť trošku jiná, kyselejší. Nebojte se toho! Existuje spousta skvělých receptů.
Vybavení pro pečení domácího chleba
Jestli se pekařem chleba stáváte jednou ročně, vystačíte si s tím, co už většinou máte doma. Stačí vám vařečka, větší mísa (na hnětení a první kynutí těsta), cedník (na kynutí již vytvořeného bochníku, těsto potřebuje dýchat) a látková utěrka. Práci si každopádně můžete ulehčit kuchyňským robotem.
Samozřejmostí je trouba. Třeba trouby Gorenje s klenutým tvarem po vzoru tradičních kamenných pecí jsou technologicky a tvarově přizpůsobené tak, že vám chleba upečou rovnoměrně a vy s ním během pečení nemusíte vůbec manipulovat.
Pokud máte v plánu péct chleba pravidelně, budete pracovního náčiní potřebovat víc. V kuchyni by vám rozhodně neměla chybět kuchyňská váha, kterou využijete i při přípravě jiných dobrot. Dřevěný vál ochrání pracovní desku kuchyňské linky a nebudete mít mouku rozsypanou všude po kuchyni. Pokud chcete mít v kůrce chleba typické vroubky, pořiďte si ošatku.
Bochník v ní skvěle kyne, také má díky ní ukázkový tvar. Na žitný nebo toustový chléb budete potřebovat formu – chléb v ní vykyne a posléze ho ve formě i upečete. Skvělým pomocníkem je sázecí lopata.
Vykynutý chléb na ni vyklopíte, pomocí žiletky ho ozdobíte řezy a poté snadno vyklopíte do trouby, nejlépe na kámen nebo litinový tál (lze je nahradit litinovým hrncem – pokud byste navíc měli těsto tekutější, nikam vám tak neuteče).
Malé, ale užitečné rady
Během formování bochníku těsto zpracovávejte mokrýma rukama. Jedině tak se vám těsto na ruce nebude lepit a budete s ním moct pracovat. Když si ruce nenamočíte, bude to o nervy. Držte se receptů, alespoň ze začátku. Každá surovina, její množství i jednotlivé pracovní kroky jsou v receptu uvedeny z nějakého důvodu.
Předejdete tak zbytečným katastrofám v kuchyni. Pokud byste rádi vyzkoušeli zdravějšího variantu chleba z celozrnné mouky, myslete na to, že taková mouka saje tekutinu víc než mouka bílá, a musí se proto vždy upravit poměry mouky a vody.
Aby chléb vydržel co nejdéle čerstvý, vložte ho do lněného plátna (pokud ho nemáte, postačí čistá látková utěrka) a takto zabalený bochník skladujte v chlebníku.
A jestli se bojíte, že během pečení chleba zaneřádíte kuchyni, tak se obáváte zbytečně, není to žádné drama, jaké znáte z chalup našich babiček. Kdyby bylo nejhůř, moderní trouby mají samočistící program. Na vás tedy v podstatě zbývá pouze drobné nádobí a otřít linku od mouky.
Zdroj: průvodce Kateřiny Winterové & gorenje.cz
Kateřinin průvodce: Jak upéct vlastní chléb od A do Z
Kdo si v dnešní době nepeče svůj vlastní chleba, jakoby nebyl. Domácích pekařů přibývá jako hub po dešti. Aby ne, když v současnosti existuje řada přístrojů, které nám domácí pečení značně ulehčují a zpříjemňují.
Mlýnek na mouku, kuchyňský robot nebo moderní trouba za nás udělají tu nejtěžší práci – o tom se našim babičkám, které při zadělávání těsta hezky postaru potily krev, ani nezdálo. Mnoho pekařských nadšenců ale v začátcích pečení dost tápe.
Co všechno je třeba o domácím chlebu vědět, než si vyhrnete rukávy a pustíte se do pečení?
Typy chlebů
Není chleba jako chleba. Časy, kdy jste se v pekárně rozhodovali mezi šumavou celou a poloviční, jsou dávno pryč. Druhy chleba už na prstech rukou nespočítáte. Jaké jsou nejčastější typy chlebů, se kterými se setkáte v obchodech? Některé chleby chtějí trochu cviku, ale všechny si je můžete upéct i u sebe doma.
Při přípravě chleba pekaři nejčastěji sahají po zrnu pšeničném – to totiž obsahuje hodně lepku, který dává těstu pórovitost a elasticitu. Chléb se tradičně peče také z mouky žitné, někdo rád bochník peče třeba i z mouky ječmenné, kukuřičné nebo ovesné.
Nejběžnějším bochníkem, který najdete na pultech v obchodech, je chléb pšenično-žitný (nebo chléb žitno-pšeničný, které zrno je v názvu napsáno jako první, toho je v chlebu větší množství). Bývá označován jako chléb konzumní, kmínový nebo šumava.
Každý také určitě zná tmavý žitný chléb, který se peče v hranaté formě, a proto má typický obdélníkový tvar. Je hutný a navlhlý.
Oproti tomu chleby bílé (čistě pšeničné), které jste možná někdy ochutnali v Itálii nebo ve Francii, v sobě mívají velké bubliny, jsou křupavé a vhodné k lámání (podobně jako bageta).
Strávníci v Anglii se u stolu nejčastěji setkají s chlebem toustovým, předem nakrájeným na plátky. Arabský pita chléb ve formě placek je skvělý k nabírání hummusu a jiných dipů.
V malých řemeslných pekárnách narazíte na různé netradiční chleby – ořechové, s bylinkami, se sušeným ovocem, bramborami nebo třeba fialovou mrkví. Často se však jedná jen o velmi limitované množství a chleby jsou hned pryč, pokud nemáte domluvenou podpultovku, ráno si ho máslem nenamažete.
Kváskový vs. drožďový chléb
Aby chleba nakynul, je třeba mu trochu pomoct. Proces kynutí lze nastartovat dvěma způsoby – buď pomocí droždí, nebo za použití kvásku. Jaký je rozdíl mezi kostkou droždí kupovanou v obchodě a kváskem vypěstovaným doma?
Pekařské droždí, kterému se také často říká „kvasnice“, je tvořeno jen jedním druhem kvasinek (Sacharomycosa), které pro své rozmnožování potřebují dodat cukr.
Oproti tomu kvásek (nebo dle správné pekařské terminologie „kvas“) obsahuje stovky různých kvasinek a bakterií, které jsou přirozeně přítomny v obilném zrnu a vzduchu, přidaný cukr nepotřebuje.
Enzymy obsažené v mouce rozkládají škroby na jednoduché cukry, ty pak živí kvasinky a bakterie mléčného kvašení a vytváří se kyselina octová a mléčná.
Většina lidí při přípravě kynutého pečiva sahá po droždí, protože kynutí je díky němu velmi rychlé, což je v dnešní uspěchané době pro mnohé velké plus. Drožďové pečivo s sebou ale přináší určité nevýhody – především se rychle kazí a je nadýmavé.
Těsto připravované z kvásku potřebuje na kynutí mnohem delší čas. Po upečení je chléb tmavší a vydrží déle čerstvý. Rozdíl je kromě barvy také v chuti – kvasové pečivo je kyselejší. Nutričně je hodnotnější, díky přirozenému procesu zrání je kváskový chleba zdravější a vstřebatelnější. A také lépe zasytí, protože má nižší glykemický index.
Kvásek
Správný kvásek neobsahuje žádné droždí. Jedná se o přirozeně fermentovanou (nakvašenou) celozrnnou mouku a vodu. Nic víc, nic míň. Jak si kvásek založit?
- První den ve větší sklenici smíchejte 100 g žitné celozrnné mouky se 100 ml vlažné vody. Rozmíchejte vše lžící dohladka, konzistence by měla připomínat těsto na lívance. Ve směsi nesmí být hrudky. Pokud by směs byla příliš hustá (každá mouka saje tekutinu jinak), opatrně přilijte ještě trošku vody. Vzniklou směs zakryjte igelitovým pytlíkem a nechte ji při pokojové teplotě kvasit 24 hodin.
- Druhý den odeberte většinu směsi. Vyhoďte ji. Ve sklenici ponechte jen větší lžíci této směsi. V kvásku se už možná budou objevovat malé bublinky. Pokud ne, nevadí. Kvásek nakrmte stejným způsobem jako první den – přidejte k němu opět 100 g mouky a 100 ml vody. Důkladně promíchejte a nechte směs přikrytou kvasit dalších 24 hodin.
- Třetí den by ve směsi už určitě měly být bublinky. Opět si ponechejte pouze lžíci kvásku a tu nakrmte 50 g mouky a 50 ml vody. Proces zrání zopakujte, zase nechte kvásek stát při pokojové teplotě 24 hodin.
- Čtvrtý den – v kvásku musí být bublinky. Stejně jako předchozí dny si necháte lžíci kvásku, kterou dokrmíte 50 g mouky a 50 ml vody. Necháte fermentovat posledních 24 hodin. Poté je kvásek hotový a můžete s ním začít péct.
Nejjednodušší varianta je samozřejmě sehnat v okolí někoho, kdo kváskový chléb peče, vzít si od něj do skleničky lžíci kvásku a ten už pak jen doma rozkrmit.
Pokud najdete recept, kde se píše, že potřebujete 300 g kvásku, myslí se tím kvásek „oživený“ (tzn.
že 12 hodin předtím, než zaděláte těsto, vezmete z lednice vaši lžíci kvásku a nakrmíte ji 150 g mouky a 150 ml vody).
Předtím, než přidáte potřebné množství kvásku do těsta, odeberte si vždy lžičku kvásku do malé skleničky na příště. Skleničku uchovávejte v lednici.
Pokud zrovna dlouho nic nepečete, nezapomeňte čas od času kvásek nakrmit a omladit, aby byl stále aktivní (stačí jednou týdně). A nemusíte se bát, že vám kvásek „provoní“ lednici. Moderní lednice už mají technologie, které zabraňují zápachům (a ještě pomáhají k delší trvanlivosti potravin).
O kvásek se vám pomůžou postarat technologie AdaptTech a MultiFlow360°.
Z kvásku lze péct i sladké pečivo. Kynutí je delší a chuť trošku jiná, kyselejší. Nebojte se toho! Existuje spousta skvělých receptů.
Vybavení pro pečení domácího chleba
Jestli se pekařem chleba stáváte jednou ročně, nepotřebujete k jeho přípravě skoro nic. Vystačíte si s tím, co už většinou máte doma.
Stačí vám vařečka, větší mísa (na hnětení a první kynutí těsta), cedník (na kynutí již vytvořeného bochníku, těsto potřebuje dýchat) a látková utěrka. Práci si každopádně můžete ulehčit kuchyňským robotem. Samozřejmostí je trouba.
Současné moderní trouby jsou technologicky a tvarově přizpůsobené tak, že vám chleba upečou rovnoměrně – a vy s ním během pečení nemusíte vůbec manipulovat.
Pokud máte v plánu péct chleba pravidelně, postupně se v pečení zdokonalovat a zkoušet různé druhy chlebů, budete pracovního náčiní potřebovat víc. Například trouby Simplicity disponují funkcí AdaptBake.
Trouba si zapamatuje nastavenou teplotu pro každý přednastavený program a při nejbližším použití navrhne poslední nebo nejčastěji používané nastavení. Můžete si tedy nastavit program speciálně pro váš chleba a příště si už nemusíte lámat hlavu tím, jak že jste to minule nastavili.
V kuchyni by vám dále rozhodně neměla chybět kuchyňská váha, kterou využijete i při přípravě jiných dobrot. Dřevěný vál ochrání pracovní desku kuchyňské linky a nebudete mít mouku rozsypanou všude po kuchyni. Pokud chcete mít v kůrce chleba typické vroubky, pořiďte si ošatku.
Bochník v ní skvěle kyne, také má díky ní ukázkový tvar. Na žitný nebo toustový chléb budete potřebovat formu – chléb v ní vykyne a posléze ho ve formě i upečete. Skvělým pomocníkem je sázecí lopata.
Vykynutý chléb na ni vyklopíte, pomocí žiletky ho ozdobíte řezy a poté snadno vyklopíte do trouby, nejlépe na kámen nebo litinový tál (lze je nahradit litinovým hrncem – pokud byste navíc měli těsto tekutější, nikam vám tak neuteče).
Malé, ale užitečné rady
Během formování bochníku těsto zpracovávejte mokrýma rukama. Jedině tak se vám těsto na ruce nebude lepit a budete s ním moct pracovat. Když si ruce nenamočíte, bude to o nervy. Držte se receptů, alespoň ze začátku. Každá surovina, její množství i jednotlivé pracovní kroky jsou v receptu uvedeny z nějakého důvodu.
Předejdete tak zbytečným katastrofám v kuchyni. Pokud byste rádi vyzkoušeli zdravějšího variantu chleba z celozrnné mouky, myslete na to, že taková mouka saje tekutinu víc než mouka bílá, a musí se proto vždy upravit poměry mouky a vody.
Aby chléb vydržel co nejdéle čerstvý, vložte ho do lněného plátna (pokud ho nemáte, postačí čistá látková utěrka) a takto zabalený bochník skladujte v chlebníku.
A jestli se bojíte, že během pečení chleba zaneřádíte kuchyni, tak se obáváte zbytečně, není to žádné drama, jaké znáte z chalup našich babiček. Kdyby bylo nejhůř, moderní trouby mají samočisticí program.
Od největších nečistot chrání trouby z řady Simplicity mimořádně odolný smalt a katalytický kryt ventilátoru, který pomáhá se samočištěním.
Na vás tedy v podstatě zbývá pouze drobné nádobí a otřít linku od mouky.