Naprosto jednoduše! Žádný zaběhlý pravidlo předávající se z generace na generaci nečekejte. Je to moje osobní pravidlo, které jsem si doslova vykoukala, ověřila nejméně 700krát v praxi (lehké počty… jsem tu skoro dva roky, na zmrzlinu chodím denně…to máme 365×2 …no a nějaké dny mimo Itálii.
..tak jsme na 700 :D) a pokaždé, ale naprosto pokaždé se mi moje zmrzlinová vychytávka potvrdila. A i když jsou Češi hlavy mazané a někdo mi bude prostě chtít dokázat, že se mýlím, nezapomínejme, že výjimka potvrzuje pravidlo.
Tak mi prostě věřte, zkuste to a už nikdy nebudete nad zmrzlinou ohrnovat nos!
I když možná je tady jedna šance, jak mě vyvést z omylu a učinit tak moje vypozorované pravidlo neplatným…aplikuji ho totiž pouze a jen na Itálii 😀 …mám jaksi problém objednat si zmrzlinu, jakmile opouštím území Itálie. Jednou si zvyknete na tu delikatesu tady, pochopíte, co vůbec slovo „zmrzlina“ obnáší a říkáte si, jak definovat tu hmotu, kterou jste do té doby s tak velkou chutí vychutnávali. Ale nebudu negativista. Všechno se začíná měnit a Italové roztroušení po celém světě přináší své tradiční recepty i do dalších zemí, a tak se už dá narazit na ten jejich národní skvost i jinde než jen v Itálii. Samozřejmě netvrdím, že mimo Itálii mají špatnou zmrzku…chápu, že milovníci zmrzliny z Opočna (nebo odkud to je, co mi pořád lítá od někoho na FB) by se mnou naprosto nesouhlasili a poslali by mě s tou mojí Itálií do místa, kde slunce nesvítí, však víte kam.
Zpět k Itálii ale. Gelaterie (= zmrzlinárny – existuje vůbec tohle slovo v češtině? :D) jsou tady opravdu na každém rohu. Jenže…ne vždy jsou dobré. Vážně neplatí, jak všichni předpokládají, že v Itálii je zmrzlina dobrá všude….to je asi jako očekávat, že v každém českém hostinci dostanete skvělou svíčkovou. Nemyslím si teda.
Osobně bych rozdělila gelaterie na dva typy – lákavé vitríny pro turisty, ty „skromnější“ vitríny pro místní. Abych byla přesnější, až někdo z vás na typickém turistickém místě jako je Lago di Garda objeví dobrou zmrzlinu, dejte mi, prosím vás, vědět. Myslím to vážně! Vyzkoušela jsem skoro vše s Italem na Gardě a zmrzlinu tam prostě už vynecháváme.
Nechci urážet nějaký národ, ale je to vážně zmrzlina „pro turisty z Německa“ = velké porce, tisíce druhů na výběr, lákavé křiklavé barvy zmrzliny. To je přece jedno, že to nemá pravou chuť, hlavně že je toho kopec, že jo ? 😀 (Ne Češi vážně nejsou „trapnými turisty“ jak se nám všude smějí a vleče se to s námi.
Naopak jsme docela hodně vzdělaný a dobře se adaptující národ, co se týče chování v zahraničí!)
1. Vyhněte se turistickým místům – běžte tam, kde jsou místní
Tohle je všeobecné pravidlo platící na všech místech světa. Ať si objednáváte jakoukoliv pochoutku, místní ví prostě nejlépe, kam zajít na to nejlepší!
2. Více druhů, méně kvality
Většinou platí, že čím více druhů/chutí máte na výběr, tím méně si vyhrajou s jednou chutí. Je lepší navštěvovat menší gelaterie, kde dbají hlavně na kvalitu než kvantitu.
Většinou to poznáte i dle nabídky – výborné gelaterie chutě obměňují dle dostupných sezónních surovin a podle daného období sestavují svůj nejlepší výběr. Třeba taková hrušková zmrzlina, po které bych se utloukla, chutná naprosto dokonale v podzimním období.
Pokud ji ale objevíte v nějaké gelaterii během jara či léta, chuť je naprosto odlišná.
3. Vsaďte na barvu – umělý odstín, umělé přísady
A tohle je to moje tajemství, to nejvzácnější! Prostě a jednoduše koukejte na barvu zmrzliny! Pokud se vám barva zdá až příliš nápadně výrazná, taková, která z přírodních surovin nejde vykouzlit, prostě se otočte k východu a hledejte jinou gelaterii.
Tady totiž platí, že čím více „mdlé“ barvy až s takovým pastelovým nádechem, tím lepší zmrzlina! Je to vážně velmi jednoduché, ale fungující pravidlo. I můj Ital se tím už řídí.
On vždy jinak sáhl po nějaké hrůze a já, trpící vyhazováním jídla (ano, vyrostla jsem na klasické rodičovské frázi „co by za to děti v Africe daly“) to pak musela dojídat.
Raději si prostě nechte nandat zmrzlinu s „přírodní“ pastelovou barvou, než pak mít v kornoutu pouze zmrzlinu vhodnou akorát tak na instagramovou fotku díky zářícím jedovatým barvám.
un cono = kornoutek
- una coppetta = umělý kelímek
- i gusti = příchuti
- uno = 1
- due = 2
tre = 3 ….tři vám vážně budou stačit 😀 Nezapomeňte, že v Itálii nabírají zmrzlinu takovou menší lopatou a neotírají jí o vaničku, naopak ještě přihrábnou! Já sním opravdu hodně a objednávám si vždy dvě příchuti a menší či střední velikost.
- una pallina = jeden kopeček / due palline / tre palline
- piccola = malá
- media = střední
- grande = velká
Vorrei un cono / una coppetta con (počet) gusti – (příchuť) e (příchuť)!
Buongiorno! Vorrei una coppetta con due palline – pera e cioccolato, per favore. Grazie!
Moje tři nejoblíbenější gelaterie ve Veroně se nacházejí v blízkosti Ponte Pietra (v centru města). Všechny mají dlouhou tradici a ve všech najdete přesně takovou tu na pohled mdlou, ale chuťově bezkonkureční zmrzlinu.
Dvě se nacházejí na Via Ponte Pietra, ulice vedoucí přímo ze známého mostu směrem do města – jedna Gelateria Ponte Pietra a druhá na rohu Caffè Alcova di Là. Tu třetí najdete přes most, nalevo od schodů vedoucích na hrad, Dolcezze al Pompiere.
Jestli vám nebude chutnat zmrzlina tam, tak už asi nikde 😀 No a pak klasika dva řetězce La Romana (není přímo v centru), kde mají i zmrzlinové dezerty, dorty, přes zimu i vynikající palačinky, nebo pak Amorino (přímo na Piazza Erbe). Tahle pětka je vždy narvaná k prasknutí a vždy dobře pořídíte.
Co osobně zbožňuji na La Romana je to prostředí, cítíte se tam jako doma. Sem chodím zejména v zimě, mají i krásný vánoční stromeček! A ty jejich dorty k tomu! Já jeden dostala k narozeninám a další za přijímačky a oba byly naprosto úžasný.
Amorino je o něco dražší než klasická gelaterie, ale je známé pro zmrzlinu ve tvaru kytičky! Takže si klidně můžete dát několik příchutí a oni vám je tak nádherně naaranžují! Poslední dobou tam ujíždím hlavně na příchuti „bazalka s citrónem“. Navíc v Amorino také pořídíte zmrzlinové makronky!
Co se týče ceny za zmrzlinu v Itálii…hlavně nepřepočítávejte na koruny, takhle prostě porovnávat neporovnatelné nelze! Moje klasická objednávka je střední velikost, 2 příchutě …většinou kolem 2,50 – 2,70 Euro.
A chutě, které bych doporučila? Většinou si pochutnávám hlavně na sezónních příchutích, ale nejraději mám cioccolato fondente, hrušku, nějaká kombinace se zázvorem nebo v létě hodně svěží ovocné příchutě.
A koho jen klasická zmrzlina ( i když ona teda není nikdy „klasická“ v dobré gelaterii) neuspokojí, hodně gelaterií nabízí také různé zmrzlinové dezerty, které si můžete vzít s sebou.
A víte co mám na zmrzlině nejraději? Že i když jdu sama, nikdy tam nejsem sama! V každé gelaterii v Itálii je tak pozitivní energii a lidi si tam chodí sami jen tak po práci dáchnout, něco smlsnout, zpříjemnit si den…všichni jen sedí a blaženě se usmívají (občas vám to přijde jakoby všichni byli pod dávkou něčeho tvrdšího :D).
Ale ono po náročném dni vás tenhle malý zázrak vážně nakopne! Třeba taková gelateria La Romana, ta funguje jak nějaký páteční meeting point, kdy se tam pravidelně o půlnoci z pátka na sobotu setkává snad celé město a všichni mlsají s naprostou pohodou.
Vážně to není jen o zmrzlině jako o pokrmu takovém, v Itálii je to součást kultury!
No co dodat… Ital a já jsme vážně milovníci GELATA! I když to někomu můžně vyznít dosti bizarně, většina našich krásných chvil se opravdu pojí s nějakou tou gelaterií, kam chodíme společně vychutnávat! 😀
S láskou #foodlover Barbora!!!
VIDEO: Dobrou zmrzlinu poznáte pohledem. Kvalitu prozradí barva pistáciové
Sledovat další díly na iDNES.tv
„Všechny ingredience smíchejte dohromady,“ říká mi majitelka IF café Iveta Fabešová. Zdánlivě jednoduchý úkol, na pultu přede mnou ale leží několik misek a ve všech je stejně vypadající bílý prášek.
Do hrnce nasypu cukr krupici, neutro 5, dextrozu, inulin a glukozu. Každá složka má specifický význam. „Třeba neutro je stabilizátor, bez kterého zmrzlina nejde. Potřebujeme tam mít nějakou složku, která nám drží zmrzlinu pohromadě,“ vysvětluje majitelka kavárny.
Stejný význam má také inulin neboli vláknina. „Aby tam bylo víc pevných složek. Množství se přidává podle toho, kolik vlákniny obsahuje zmrzlina samotná,“ popisuje Iveta.
Nasypal jsem vše, teď to zaliju vodou, přidám mražené maliny a pořádně rozmixuju. Poté směs vliju do zmrzlinovače. Mají tu opravdu profesionální vybavení, tento stojí podobně jako luxusní automobil. Během pár minut umí zmrzlinu uvařit a následně rychle zchladit.
    |
„Smetanové zmrzliny se tím, že obsahují mléčnou bílkovinu, musí pasterizovat na 85 stupňů Celsia. Ovocné sorbety nic z toho neobsahují, tudíž jim stačí teplota 65 stupňů.
Osobně si ale myslím, ať už je to příprava krémů, sorbetů či zmrzlin, že by se vždy měly ingredience zahřát dohromady. Tím se hezky spojí a propojí se i chutě.
Teprve potom bychom to měli vychladit, vyšlehat nebo vymrazit,“ radí zkušená cukrářka, která otevřela v Praze už čtyři pobočky své kavárny.
Podle ní si takovou zmrzlinu můžete vyrobit doma i vy. Ingredience prý běžně seženete. „Samozřejmě asi je rozdíl ve zmrzlinovači za dva tisíce korun a za půl milionu a víc, takže struktura zmrzliny bude jiná, ale chuť může být velmi podobná,“ líčí Fabešová.
Poté, co stroj zmrzlinu nejdříve zahřál a následně zmrazil, ji špachtlí úhledně nandám do vaničky, dám na 15 minut zmrazit do šokeru a poté ozdobím čerstvými malinami.
„Kdybychom odnesli zmrzlinu hned do vitríny, začala by nám padat. Zmrazením v šokeru se vytvoří ochranná krusta,“ říká cukrářka.
Ve vitríně vydrží zmrzlina 48 hodin. Pokud ještě zbyde, musí se znovu převařit a opět zchladit. „A takto se to dá dělat pořád dokola,“ tvrdí Fabešová. V klasickém mrazáku může zůstat takto vyrobená zmrzlina měsíc až dva.
Kvalitu poznáte i pohledem
Podle Ivety Fabešové poznáte kvalitní zmrzlinu, aniž byste ji ochutnali. Stačí se zaměřit na některé druhy. „Je několik, na kterých to poznáte. První je pistáciová,“ uvádí.
Řada lidí se domnívá, že pistácie jsou zelené. „Ty ale mají samozřejmě hnědou barvu, je to prostě ořech. Když uvidíte pistáciovou zmrzlinu, která má hodně sytou, ostrou, škaredou zelenou, tak je vám jasné, že nebyla použita stoprocentní pistáciová pasta. A tudíž můžete předpokládat, že i u všech ostatních druhů jsou některé složky nějakým způsobem nahrazené,“ radí Iveta.
Pokud ale pistáciovou nemají, vanilková bývá snad v každé vitríně. „Pro vanilku jsou typická semínka, která jsou v lusku, a ta byste ve zmrzlině měli vidět,“ říká.
Další poznávací znamení: zmrzliny by se neměly lesknout a všechny by měly mít stejnou konzistenci. „Často se stává, že třeba čokoládová bývá hodně tuhá a vanilková hodně měkká. To znamená, že zmrzlinář nemá správně vybalancované receptury pro svou vitrínu,“ dodává majitelka IF café.
Domácí zmrzlina, hotová za 3 minuty
Asi nemusím moc dlouho vysvětlovat, že domácí zmrzlina je poměrně slušná výzva pro každého milovníka studeného a sladkého. Proč?
Když doma v obyčejném mrazáku zmrazíte sebelepší smetanový krém anebo ovocné pyré, vytvoří se v něm při tuhnutí hrubé krystaly vody, které pak drhnou na jazyku a vůbec vám nedopřejí vychutnat si chuť původních surovin. Jo a navíc to může být tuhé jako kámen, když to s mražením přeženete.
Prostě na domácí zmrzlinu se musí odborně, což ale neznamená, že to je složité.
Domácí zmrzlina vs. kupovaná zmrzlina
Už je tomu pár let, co jsem dělala test vanilkových zmrzlin pro časopis Gurmet. Koupili jsme, co se dalo sehnat, ochutnávali jsme, zaznamenávali jsme a nakonec jsme to porovnali s mou úplně obyčejnou domácí zmrzlinou, kterou jsem připravila z obyčejných surovin obyčejným postupem. Výsledek? To kupované se nedalo jíst.
Domácí verzi se možná trochu na dohled přiblížila zmrzlina Haagen Dazs, nejdražší položka testu, ale všechno ostatní obsahovalo emulgátory, rostlinné tuky, aromata, barviva, lepilo se to na pusu a celkově to chutnalo podezřele uměle.
Prostě o důvod víc, proč domácí zmrzlině podlehnout a dát jí přednost před tím z obchodu.
Jak vzniká zmrzlina
Abychom se pohybovali na stejné myšlenkové vlně, prozradím vám, co považuju za dobrou zmrzlinu. Když zmrzlina při výrobě postupně tuhne pod bodem mrazu, potřebuje, aby s ní bylo neustále promícháváno, protože jen tak se neutvoří velké krystalky vody. Čím lépe a častěji se míchá, tím menší krystalky a tím hebčí a hladší pocit budete mít v ústech.
Obvykle by tedy recept na domácí zmrzlinu měl obsahovat pokyny typu “každou půl hodinu vytáhneme tuhnoucí zmrzlinu z mrazáku, rychle promixujeme a zase ji tam vrátíme.” Jenomže ne každý má tu možnost pohybovat se v těsné blízkosti kuchyně, aby byl včas u mrazáku.
Tenhle problém řeší domácí přístroje, které mrazí a zároveň míchají, jsou to tak zvané výrobníky zmrzliny a určitě se s nimi v létě dosytosti vyřádíte, neboť zvládnou proměnit ve zmrzlinu ledacos. Bohužel je to nemalá finanční investice a taky to zabírá nemalé místo na lince. Krom toho o výrobníku obvykle víte, protože ho slyšíte, když zrovna mrazí.
A poslední nevýhoda? Domácí výrobníky zmrzliny bývají poměrně pomalé, zvládnou zhruba půl až tři čtvrtě kila zmrzliny za půl hodiny. Jejich malý motor obvykle větší množství zmrzliny nepokoří.
I Magdalena Dobromila Rettigová a její vrstevnice připravovaly doma zmrzlinu z nejrůznějších surovin: jen je to stálo mnohem víc času a tělesné námahy.
Za neustálého prošlehávání míchaly metličkou směs postavenou na ledu (který mimochodem opravdu nevyndaly ze soudobé mrazničky), dokud nebyla dost tuhá.
Dokonce už tehdy existovali předchůdci domácích výrobníků zmrzliny, samozřejmě na ruční pohon a s chlazením přírodním ledem v dvouplášťové nádobě.
Pokud se ptáte, zda se nějaké uspokojivě dobré zmrzliny můžete dobrat doma i bez drahého výrobníku, odpověď je ano. Další možností jsou speciální chladící mísy ke kuchyňským robotům jako je Kitchen Aid.
Taková mísa má dvojité dno, protože v meziprostoru se nachází nějaké kapalné médium s velkou tepelnou kapacitou.
Když si včas vzpomenete a dáte tuhle mísu den předem do mrazáku, médium se stihne dost vychladit a naakumulovat do sebe hodně chladu.
Mísu pak vytáhnete z mrazáku, nalijete do ní zmrzlinovou směs k zamražení, a robot už se postará o to, aby se vše v klidu několik minut promíchávalo, dokud namražená mísa nepředá svůj chlad zmrzlinovému krému.
Mícháním se zároveň do krému přišlehává vzduch, takže zmrzlina bude tak akorát nadýchaná. Vzniklá zmrzlina má sice teplotu pod bodem mrazu, ale je měkká, dobře se s ní pracuje a skvěle se servíruje – na rozdíl od výrobků, které koupíte hluboce zmražené a snažíte se je lžící udloubnout, v horším případě něčím utlouct.
Poslední možnost výroby domácí zmrzliny bez drahého vybavení skrývá můj dnešní recept. Princip přípravy spočívá v tom, že zmražené kousky ovoce rozsekáte mixérem s nezbytným minimem tekutiny, což velmi rychle vede ke krému s konzistencí zmrzliny.
Musíte však svěřit veškerou svou důvěru síle, výkonnosti a kvalitě technického provedení svého kuchyňského robota, s pomocí kterého hodláte mražené ovoce rozsekat. Zásadně vše předem konzultujte s příslušným návodem k vašemu přístroji a hledejte zmínku, zda robot zvládne pokořit led nebo zda se tomu máte vyhnout. Za případné škody na vašem kuchyňském vybavení neručím.
Ovocné obměny nechávám na vás. Stejně tak si můžete vyhrát s mléčnou složkou. Já doporučuju kvalitní zakysanou smetanu, ale pokud se rozhodnete pro šlehačku, mascarpone, jogurt, řecký jogurt, tvaroh, pribiňák, termix, lipánek, kokosovou šlehačku, sojové mléko, mandlové mléko nebo mléko z ovesných vloček, dobře vám tak.
Nebojte se místo cukru sladit medem či banánem, oba dva jsou vazké a ještě o něco vylepší strukturu zmrzliny. Stačí, když se budete držet hesla, že každé ovoce potřebuje jiné množství cukru a je třeba se mu přizpůsobit. (To je samozřejmě záminka, abyste v průběhu přípravy ochutnávali.)
Letní zmrzlinová škola
A ještě něco pro vás dnes mám. Pokud vás téma zmrzliny zaujalo, nenechte si ujít i tuhle vzdělávací vsuvku. Dozvíte se v ní, jak vlastně poznat dobrou zmrzlinu.
Co se smí prodávat pod označením zmrzlina?
Podle české legislativy smí mít označení zmrzlina pouze výrobek, který má nejvýš 7 procent tuku a u kterého je tento tuk výhradně živočišný.
Schválně si projděte regál s mraženým zbožím v supermarketu: moc výrobků s označením zmrzlina nenajdete. Všechno ostatní je tzv. mražený krém.
Zatímco u špekáčků si na označení pozor dáme, u zmrzliny tuhle věc málokdo ví.
Jak se zdraví zmrzlináři?
Ať vám slunce svítí!
Lze vůbec ještě vyrobit zmrzlinu bez moderní potravinové chemie, jen ze základních surovin?
Ano, dělala se tak před třiceti lety, tak proč by to nešlo i dnes? Problém je, že poctivější a tradičnější postup je zároveň zdlouhavější.
Když zmrzlinář připraví ochucený smetanový základ na zmrzlinu, měl by ho nechat asi 6 hodin vyzrát a odpočívat při teplotě kolem 2 stupňů, teprve potom ho svěřit výrobníku zmrzliny. Ne každému se tahle technologická pauza hodí a práškové zmrzliny se bez ní klidně obejdou.
A že je z nich cítit škrob na jazyku a drží je pohromadě hrst chemických sloučenin? Málokdo to bohužel dnes pozná.
Má být zmrzlina měkká nebo tuhá?
U dobrého zmrzlináře dostanete zmrzlinu, která je pod bodem mrazu, ale přitom měkká a tvárná.
Taková zmrzlina se neuchovává při mínus 18 stupních, jako máme všichni doma v mrazáku, protože pak ztvrdne na kámen. Pokud někdo zmrzlinu vyrobí, ten samý den neprodá a přes noc uloží do mrazáku, zničí se její struktura a je to pak na ní druhý den poznat.
Dobrý zmrzlinář se tedy snaží večer všechno rozprodat a vyprodat, ale novou zmrzlinu doplní až druhý den ráno.
Tak ať vám slunce svítí.
Suroviny
- 500 g předem zmraženého ovoce (jahody, lesní směs, meruňky, broskve, tepelně upravená rebarbora, jednotlivě nebo v libovolné kombinaci) – v dnešním receptu jsou použity kunratické zamražené jahody a směs lesního ovoce ze supermarketu
- 2-3 lžíce cukru podle sladkosti ovoce
- 1 kelímek zakysané smetany
- trocha studeného mléka, nejvýš 100 ml
Postup
- Všechny suroviny kromě mléka umístěte do kuchyňského robota se sekacím nástavcem, případně do výkonného mixéru.
- Zapněte na plné obrátky a pozvolna přilévejte mléko – ale jen malinko, aby se obsah nádoby mohl spojit dohromady. Pár lžic úplně stačí. Když to přeženete, uděláte si ledový ovocný koktejl, ne zmrzlinu. Raději, místo přilévání mléka, několikrát zastavte robota, stěrkou promíchejte obsah nádoby a pokračujte v mixování.
- Mixujte, dokud nevznikne mražený krém, asi půl minuty až minutu. Ihned podávejte. Pokud byste tuhle zmrzlinu chtěli zmrazit, počítejte s tím, že tím přestane být tak hebká a krémová.
https://www.kucharkaprodceru.cz/domaci-zmrzlina/(c) Kucharka pro dceru a Jana Florentyna Zatloukalova, www.kucharkaprodceru.cz, 2014-2017. Pouze pro osobni pouziti. Dalsi sireni podleha schvaleni autorky a ridi se autorskym zakonem.
PS. Dnes se vás ptám: jaká je vaše oblíbená zmrzlinová příchuť? Podělte se o ni v komentáři. Klidně připište, kam si na ni nejraději chodíte nebo kde jste ji potkali.
Velký test kladenských zmrzlin. Která je nejlepší?
K velkému testu zmrzlinových chutí jsme pozvali Lukáše Dědka, aby u vybraných kladenských prodejců hodnotil aktuální chutě kopečkových či točených zmrzlin. Manažer společnosti Prima si na degustaci přizval firemní kolegyni Danu Macákovou. A jak to tedy vše dopadlo, kam je nejlepší zajít v Kladně na zmrzlinu?
Caffé a Gelateria
Lukáš: Skvělé místo pro prodej zmrzliny. Zarazil mě nevábný vzhled zmrzliny v gastrovanách. Neříkám, že to bylo odpuzující, ale nelíbilo se mi, že jim z těch vaniček zmrzlina překypovala.
Pak zákazník dostane, stejně jako my, hodně takzvaně povolenou měkkou zmrzlinu. To je chutím na škodu.
Dana: Skvěle umístěný výdej. Esteticky na mě nic takový dojem neudělalo, abych nezapomněla.
Lukáš: Bohatá nabídka kopečkové i točené zmrzliny s dostatečným počtem příchutí.
Dana: Příchutí je až zbytečně moc. Nabídka kvůli vysoké náplni vaniček působila vlivem tepla na vrchní část rozplizle. Buď byly nahoře povolené, nebo znovu zamrazené.
Lukáš: Dal jsem si jahodovou, protože na té nejlépe poznáte, jestli se výrobci povedla, nebo ji pokazil. Ta musí být skutečně z jahod. Z chemických náhražek se vyrábí velmi složitě a většinou se nepovede. Musím upřímně říct, že mně tady jahodová nechutnala.
Třeba někomu chutná, ale pro mne nebyla vůbec jahodová. K jahodové jsem si dal jogurtovou a ta byla o něco lepší. Je to pro mě nejhorší kvalita, co jsem do téhle doby v našem testu ochutnal. Horší než průměr.
Dana: Mě na první pohled odrazovala nepřirozená barva příchutí.
Působilo to opačně než luxusně.
Lukáš: Patnáct korun je přiměřená cena kvalitě.
Dana: Nestyděla bych se z pohledu prodejce říct o méně peněz.
Lukáš: Nic špatného se říct nedá, ten člověk mně nevadil.
Dana: Usměvavý kluk. Nic mě na obsluze neurazilo.
Lukáš: Na takovém místě v Kladně bych čekal kvalitu podobnou Venezii nebo Dolce Vitě. Nechápu, proč zde nejsou tyto cukrárny, proč jsou mimo pěší zónu. Ale nejsem z Kladna, tak chápu, že to asi nějaký důvod má.
Dana: Zapomenu…
Tony Oil
Lukáš: Účelné jsou zmrzlinové upoutávky před vchodem. Kdo neví, že se tady točí zmrzlina, tak by bez nich kvůli ní asi jen tak nezastavil.
Dana: Absolutně bych nečekala, že tady bude tolik točených zmrzlin. Mají čtyři drahé kvalitní stroje na výrobu zmrzliny a s tím jsem se na čerpací stanici ještě nesetkala.
Je vidět, že mají vysokou výtoč, jinak by se jim nevyplatilo za takové stroje utrácet.
Lukáš: Je zvláštní, že někde mají tolik druhů točené zmrzliny, a tím nemyslím jen to, že je vyrábějí na benzinové pumpě. Většina prodejců končí na čtyřech druzích. Tady jich mívají až šest.
Dana: Dala jsem si jogurtovou, čokoládovou, meruňkovou, jahodovou a oříškovou. Líbí se mi, že je můžu dostat jak samostatně, tak míchané.
Lukáš: Velmi dobrá. Mně chutnala čokoládová, jahodová a jogurtová.
Dana: Nejvíc mně chutnala čokoládová a jahodová.
Lukáš: Trošku dražší, ale cena je za výbornou chuť. A také na čerpací stanici jsou lidé zvyklí za stejné zboží utrácet o něco více než v jiných obchodech.
Dana: Třicet korun za velkou porci je dobrá cena.
Lukáš: Příjemná, klidná, upravená.
Dana: Domácí atmosféra.
Lukáš: Když už jednou zákazníci jejich točenou ochutnají, pak se jistě znovu zastaví, protože je fakt dobrá.
Dana: Na mě ta zmrzlinová výzdoba venku působí kýčovitě, ale dětem se to asi líbí. Méně je někdy více.
Na Kulaťáku
Lukáš: Klasická budka s točenou zmrzlinou. Docela dobrý.
Dana: Dobré umístění stánku, navíc, když široko daleko nic podobného není.
Lukáš: Malina s vanilkou, dvě příchutě, to je běžná nabídka. Devadesát devět procent takových stánků má dvě příchutě.
Dana: Absolutně normální nabídka.
Lukáš: Moc mi nechutnaly. V konkurenci domácích zmrzlin jsou ty práškové horší.
Dana: Nepřirozená, převoněná v chuti.
Lukáš: Patnáct za malou, dvacet za velkou porci je normální cena.
Dana: Běžná, jen z chuti zmrzliny bych i za tuhle cenu byla zklamaná.
Lukáš: Za malým okýnkem není ani vidět.
Dana: Starší pán v pohodě.
Lukáš: Nic, kvůli čemu bych se sem pro zmrzlinu vrátil.
Dana: Klasický stánek s občerstvením, mezi kterým je také točená zmrzlina.
Veselá cukrárna
Lukáš: Nic víc než cukrárna uprostřed nákupního centra. Mrazák s gastrovaničkami na mě svým designem působil staře.
Dana: Tuctová cukrárna v opuštěném obchodním centru. Jako městečko duchů mi to tady připadá.
Lukáš: Nevypadají tak přitažlivě a nazdobeně krásně jako v cukrárnách, kde se o to starají přímo jejich majitelé. Vzhled je pro prodej také zásadní, nejen chuť, a zákazník tu nemá pocit, že by kupoval něco atraktivního.
Dana: Výběr mají dostatečný. Navíc i neobvyklé chutě, okurkovou nebo ananasovou. I mně chybí na vaničkách přitažlivé zdobení zmrzlin.
Lukáš: Dal jsem si vanilku a čokoládu. Čokoláda byla celkem dobrá. Kopečková je lepší než točená.
Dana: Dala jsem si ananas a jahodu. Byly trochu do sorbetova s vyšším podílem ovoce. Mně chutnaly.
Lukáš: Patnáct či devatenáct korun za porci jsem v Kladně zaplatil za lepší kvalitu. Říkají, že zmrzliny mají základ v mléce z Itálie, je to možné, ale je to rovněž součástí marketingového tahu na zákazníka.
Dana: Ochutnala jsem v Kladně za stejnou cenu i horší zmrzliny.
Lukáš: Nemám žádný dojem. Paní byla příjemná.
Dana: Normál.
Lukáš: Do nákupního centra by se hodil mrazák s lepším designem a zmrzlina s přitažlivější dekorací.
Dana: Nešla bych na zmrzlinu do téhle cukrárny, protože oproti ní má mrazák s vaničkami konkurence, u které jsme zmrzlinu ochutnali v centru města, a navíc je jejich nabídka lépe umístěná i chuťově přitažlivější.
Venezia
Lukáš: Klasická hezká cukrárna. Mně se líbí. Rád bych sem chodil.
Dana: Jestliže jsem někdy o nějaké zmrzlině z Kladna slyšela, pak to byla ta z Venezie. O ní se mluví i za hranicemi města. Když jsem k ní přicházela, okamžitě jsem si na to vzpomněla. První dojem z interiéru na mě zapůsobil velmi dobře.
Lukáš: Takhle by nabídka zmrzlin měla vypadat. Výdejník je čistý, s atraktivní nabídkou. Hned jsem dostal na zmrzlinu chuť.
Dana: Nádherné bohaté zdobení.
Lukáš: Nechali jsme si naservírovat čokoládu, oříšek, meruňku, rybíz, pistácii a rakytník. Mně moc chutnaly a nejvíc čokoládová.
U pistáciové jsem ocenil, že je evidentně vyrobena z pistácií a není dobarvovaná do zelené, na kterou jsou někteří lidé zvyklí z dob minulých. Každý zákazník si ve Venezii najde tu svou a neprohloupí.
Dana: Luxusně plná.
Zvláště u čokoládové oceňuji její hutnost a pravost. Na její chuť se nedá zapomenout.
Lukáš: Šestnáct korun za kopeček je zatím nejnižší cena, kterou jsme dosud zažili. Klidně bych ji o tři koruny zvedl. Ta kvalita si to zaslouží.
Dana: Jsem překvapená, jak je v poměru k chuti zmrzlin nízká.
Lukáš: Bylo vidět, že svou práci dělají rády, že ji berou jako poslání. Obsluha byla usměvavá a příjemná.
Dana: Jen ten nejlepší!
Lukáš: Venezia se mi líbí, i když výzdoba a zařízení v ní není úplně můj styl.
Dana: Jedenáct bodů z deseti…
Dolce Vita
Lukáš: Za posledních sedm let jsem tady potřetí a jen mě to utvrdilo, že mé vzpomínky na vysokou kvalitu jsou správné. Nabídka je dostačující.
Dana: Nádherné prostředí s bezvadným posezením před cukrárnou. Uvnitř mne upoutala pestrá nabídka nejenom zmrzlin. Je vidět, že se o vše starají s láskou.
Mají luxusně nazdobené vaničky se zmrzlinami s přidaným čerstvým ovocem.
Lukáš: Design i chuť jsou skvěle připravené.
Dana: Zákazník si vybere a neprohloupí.
Lukáš: Je vidět, že menší výrobci domácí zmrzliny si mohou dovolit nabízet zvláštní příchutě z čerstvých suroviny. Mě zaujaly rakytníková a tvarohová.
Masoví výrobci zmrzlin si třeba nemůžou dovolit dělat makovou.
Dana: Ochutnala jsem od každé a kopečkové jsou výborné. Ale úplně mě dostala točená jogurtová s přelivem z čerstvého ovoce.
Netradiční, správně jogurtově nakyslá.
Lukáš: Cena za kopeček je z pohledu zákazníka, který nechce zůstat pouze u jedné porce, velmi lákavá.
Dana: Cena do dvaceti korun za kopeček je velmi neobvyklá v souvislosti s vysokou kvalitou. V porovnání s tím je například cena dvacet pět korun za kopeček v cukrárně Ňam-Ňam možná až moc vysoká.
Lukáš: Sympatická. Cítil jsem z nich, že to dělají s láskou.
Dana: Super. Obsluze evidentně záleží na tom, jestli zákazníkům chutná.
Lukáš: Už bych musel hledat mouchy, a to je zbytečné. Nemám, co negativně kritizovat.
Dana: Na stupnici deseti bodů dávám absolutních deset za všechno.
Kladenský Sokol
Lukáš: Nic krásného to není. Klasické rychlé občerstvení odpovídající účelu i nabídce.
Dana: První dojem nic moc, ale na druhou stranu chápu, že stojí na kraji pěší zóny, takže nemusejí až tolik zaujmout zákazníka estetikou prodeje. Důležité je, že mají pestrou nabídku.
Lukáš: Oceňuji, že nabízejí čtyři příchutě, obvykle v takových stáncích mají jen dvě.
Dana: Vybere si každý, kdo má rád ovocnou či smetanovou klasiku.
Lukáš: Zvolil jsem čokoládu s vanilkou, ale ochutnal jsem i ovocné a byly vodovější, méně tuhé, než bych čekal. Unešený jsem ze žádné z těch chutí nebyl.
Dana: Dala jsem si ovocný mix banánové s jahodovou. Odpuzující barva banánové mně připadala ušmudlaná, jako celé to okýnko. Průměrná chuť.
Lukáš: Běžná. Porce malé, za dvacku byla dostatečně velká.
Dana: Malá za dvacet korun je adekvátní běžná cena.
Lukáš: Ani jsem si nevšiml, kdo mi zmrzlinu prodával…
Dana: Mám stejný dojem.
Lukáš: Klasické rychlé občerstvení, nákup na ulici. Raději bych si sednul na kopečkovou zmrzlinu někam do cukrárny nebo kavárny.
Dana: Ušmudlaný pocit, čemuž odpovídá i poutač na zmrzlinu.
Ňam-Ňam
Lukáš: Před dvěma roky jsem ochutnal nižší kvalitu a takovou jsem čekal také nyní. Byl jsem ale mile překvapen. Jejich kvalitativně vyšší řada Bombato mně chutnala.
Je to i na pohled velký rozdíl.
Dana: Překvapilo mě, že výdejník mají vystrčený směrem do ulice. Takže jsme museli objednávat z ulice, což nemusí být každému příjemné.
Je to z mého pohledu nešikovné.
Lukáš: V nabídce jsem našel vše, co takzvaně potřebuji k životu. Nějakých osm naplněných gastrovan úplně stačí.
Dana: Nabídka je pestrá, čistota dobrá, nic, co by mě odradilo.
Lukáš: Vybral jsem si malinu a jahodu. Byly výborné.
Dana: Vybrala jsem si tmavou čokoládu a vanilku. Neznám složení zmrzlin, ale chuť vanilky je dobrá, čokoláda fantastická.
Lukáš: Cena dvacet pět korun za kopeček je drahá. A nedostal jsem nějak bůhvíjaký mega kopeček jako v Itálii.
Pokud si v Ňam-Ňam lidé zmrzliny kupují, pak to svědčí o tom, že si za kvalitu rádi zaplatí.
Do Kladna se dostanu jednou za dlouhou dobu a divím se, že takhle zastrčená cukrárna si dovolí tak vysoké ceny u zmrzliny.
Dana: Vzhledem k chuti zmrzlin mě cena neurazila.
Lukáš: Neupoutala mě.
Dana: Neutrální.
Lukáš: Sem bych na zmrzlinu šel, doporučil bych ji, i když stojí dost peněz.
Dana: Fajn. Pokud bych mohla volit na stupnici, tak bych dala osm z deseti.
Jak to dopadlo, která zmrzka je NEJ?
Lukáš: Překvapilo mě, na kolika místech v Kladně se prodává opravdu kvalitní zmrzlina. Naposledy jsem zmrzliny tady hodnotil před dvěma roky a jejich úroveň se zlepšila.
Zároveň se mi potvrdilo pravidlo, že kopečková zmrzlina je obecně kvalitnější než točená, pokud se o točenou prodejci nestarají se zvláštní péčí a láskou. Takový příklad jsme zažili v čerpací stanici s šesti druhy a v cukrárně Dolce Vita s jejich jogurtovou příchutí.
Nejvýše cením zmrzliny ve Venezii a Dolce Vitě, pak hned v cukrárně Mňam – Mňam.
Dana: V Kladně si výtečnou zmrzlinu musíte pro sebe najít. Nedejte hned na první dobrou, to byste pak mohli zůstat například na pěší zóně, čímž byste udělali chybu. Mrzí mě, že poměr mezi dobrou zmrzlinou a špatnou je v největším středočeském městě tak malý. Čekala bych větší nabídku té kvalitnější.
Pokud máte radši točenou, pak doporučuji zajet za nepřeberným výběrem na benzinku, ale jestli vám v centru města stačí jedna skvělá jogurtová s čerstvým jahodovým přelivem, potom stačí zajít do cukrárny poblíž pěší zóny.
Tam zároveň dostanete nejlepší kopečkovou, nebo si za vysokou kvalitou chuti můžete dojít o několik bloků níže.
Děkujeme za spolupráci webu vasekladno.cz.
Kam na nejlepší zmrzlinu? Známe NEJ podniky i jaké druhy letos frčí!
Nejdříve něco k tomu, jak má kvalitní vypadat. Pokud doslova září barvami, ruce pryč. Pocitvá banánová, citronová nebo vanilková rozhodně nemají mít intenzivní žlutou barvu, o šmoulově modré ani nemluvíme.
Podívejte se také do vaniček – dobrá zmrzlina rozhodně nevytváří nadýchané kopce. Kvalitu také poznáte po prvním olíznutí.
Chutná opravdu po tom, z čeho je vyrobená, není moc sladká a v ústech by neměla zanechávat pocit mastnoty, chuť škrobu nebo rostlinného tuku.
Kam tedy zajít na nejlepší zmrzlinu?
Crème de la Crème
Už po prvním ochutnání zmrzliny v tomto podniku u Staroměstského náměstí je vám jasné, že poctivé zmrzlině z kvalitních surovin se nic nevyrovná.
Jan Hochsteiger, přezdívaný pan Zmrzlinka, vyrábí ve svém podniku tazvanou řemeslnou zmrzlinu – je dělaná ručně a každý druh má svůj vlastní originální recept.
Právě u něj můžete ochutnat zmrzliny veganské – místo mléka, smetany a žloutků obsahují mléka rostlinná, například kokosové, rýžové nebo lískooříškové.
Puro Gelato
Zmrzlinárnu Puro Gelato najdete na pražské Náplavce, takže to nejrozumnější, co můžete udělat, je koupit si dva pořádné kopečky a vyrazit se courat kolem Vltavy.
Ve výrobě příchutí tu rozhodně neznají hranice, takže kromě naprostých klasiků můžete narazit také na levanduli, ananas s rozmarýnem, bazalku, nebo dokonce kopřivu.
My jsme byli nadšeni z mangového sorbetu a osvěžující okurkové zmrzliny.
VIDEO Adam Balažovič
Gelateria Amato
Amato znamená v italtšině milovaný, a tak není divu, že se manželé Amatovi rozhodli využít příjmení i jako název své zmrzlinárny. Najdete ji na pražské Letné a pochutnat si tu můžete na italské kávě, ale především zmrzlině z těch nejpoctivějších surovin. Která je nejoblíbenější? Jednoznačně slaný karamel. Nám ale chutnal i melounový sorbet s čokoládou.
VIDEO Adam Balažovič
Angelato
Angelato je právem jedna z nejoblíbenějších a současně nejlepších zmrzlin v Praze. Ve dvou pobočkách nikdy není prázdno, a abyste si mohli pochutnat na jedné z jejich neodolatelných příchutí, budete si muset počkat ve frontě. Jaká stojí za to? Rozhodně mangový sorbet a bazalková s olivovým olejem!
VIDEO Adam Balažovič
Ovocný Světozor
Jejich točená banánovo-jahodová zmrzlina je už legendární a Pražané na ni chodí desítky let. Kromě toho ale zde nabízejí i kopečkovou zmrzlinu, lahodné poháry, dorty a chlebíčky. Kdo nebyl v jedné z pražských poboček ovocného Světozoru, ten jako by nebyl.
VIDEO Adam Balažovič
Café Prádelna
Když si Lenka Miličová zakládala kavárnu Prádelna, netušila, že sem hosti budou chodit hlavně na domácí polévky a zmrzlinu. Tu si Lenka vyrábí sama v malých objemech, takže nikdy nevíte, na jakou příchuť zrovna narazíte a jestli na vás zbude. Za zkoušku to ale určitě stojí. Její vanilková je totiž nepřekonatelná!
VIDEO Adam Balažovič
Vanille
Dřív, než na náměstí Míru stála zmrzlinárna a cukrárna Vanille, smažily se tu mastné hamburgery. Těm dnům je ale už naštěstí dávno konec a vy si sem můžete zajít na přímo zde vyrobenou kopečkovou nebo točenou zmrzlinu z těch nejlepších surovin. Skvělá je višňová s čokoládou, ale my jsme byli stejně jako pan majitel uneseni oříškovými, v čele s báječnou pistáciovou.
VIDEO Adam Balažovič
Zmrzlinář
V jedné z nenápadných vinohradských uliček najdete zmrzlinárnu Zmrzlinář s krásným, světlým interiérem a mnoha druhy kopečkové zmrzliny. Pokud si ji nechcete vzít do kornoutku, rádi vám libovolný počet kopečků nasázejí do termo kelímků. Kterou bezpodmínečně musíte vyzkoušet? Osvěžující letní jahodovou!
Za zmrzlinou u Zmrzlináře stojí Alena a Darek Hrivňákovi alias Zmrzlina 2AD. Tu seženete i v jiných podnicích v Česku, například ve Šťastné koze na Husově náměstí v Berouně, v Café Magnolia v Českých Budějovicích, v Café Jednorožec v Klatovech, v Park Cafe v Litoměřicích nebo v Love Coffee v Olomouci.
VIDEO Adam Balažovič
Café Parlor
Víte, co je parlorka? Jde o zmrzlinový sendvič, který si sestavíte podle své chuti. Do dvou ručně upečených sušenek dáte jeden až dva kopečky zmrzliny a posyp nebo topping podle chuti. V Café Parlor v pražském Karlíně tuto dobrotu prodávají jako jediní v Česku. A rozhodně stojí za ochutnání.
VIDEO Adam Balažovič