Český chřest se vrací na trh

Chřest je vytrvalá rostlina. Z mohutného kořenového trsu vyrůstají dužnaté výhonky zvané pazochy. Jsou žlutavě bílé až růžovofialové.

Vyrůstají v silně rozvětvené, tenké, až dva metry vysoké stonky se svazky jehlicových zelených útvarů, podobných měkkému tenkému jehličí, jež nahrazuje listy.

Kvete zelenožlutými drobnými lístky, plody jsou červené bobule. Užívají se mladé výhonky, vyrůstající z kořenů.

Původ a výskyt chřestu

Již ve starověku byl chřest známou lahůdkou. Původně rostl pouze v Orientu. Dnes je však rozšířen po celé Evropě, severní Africe a přední Asii. U nás se pěstoval v oblasti Ivančic, v okolí Brna nebo Kralup. Za slovenskými hranicemi to bylo Záhoří.

Náš chřest patřil k velmi kvalitním a vyhlášeným. Za minulého režimu byly chřestárny zrušeny jako buržoazní výdobytek. Nyní se pěstování chřestu u nás opět vzmáhá. Jsou místa, kde se pěstuje velice kvalitní chřest, který se paradoxně vyváží do zahraničí.

K nám se chřest dováží, nejvíce ze sousedního Slovenska.

Druhy chřestu

Bílý chřest

Je nejoblíbenější odrůdou chřestu a cení se tím více, čím jsou jeho výhonky bělostnější. Tento druh nesmí před sklizní přijít do styku se slunečními paprsky. Proto se na jaře přikrývá zeminou. Potom jsou také výhonky silnější. Sklízí se ihned, jak prorazí přihrnutou zeminou. Bílý chřest se pěstuje zejména v Německu, Francii – Alsasku a Polsku.

Zelený chřest

Až do 17. století existovala pouze tato vyšlechtěná odrůda. Až později se začal pěstovat bělený chřest. Chřest zelená působením slunce. Proto se nemusí pěstovat ve výkopech pod nahrnutou zeminou.

Stejně i jeho sklizeň je jednodušší. Výhonky se odkrajují až když jsou asi 15 cm vysoké. Ve většině zemí na světě se pěstuje pouze tento druh a největšími producenty této zeleniny jsou USA a Francie.

Zelený chřest má výraznější chuť než chřest bílý.

Fialový chřest

Poslední dobou se na trhu objevuje také třetí, nafialovělá odrůda, která za svou barvu vděčí přírodnímu barvivu antocyanu. Oproti bílému chřestu má fialový nahořklou chuť. Pěstuje se poměrně řídce, v malém množství ve Francii, Španělsku a v Řecku. V Kalifornii vypěstovali pod názvem Viola fialovou odrůdu, která má o pětadvacet procent silnější vzrůst.

Účinky chřestu na organismus

Chřest má silné močopudné účinky, zvýšeně vylučuje vodu, aniž působí dráždění. Léčivé účinky lze připsat působení glykosidů (koniferám, vanilin, metylmerkkaptan). Užíván vnitřně působí zejména při chronických ekzémech.

Jeho pravidelná konzumace zlepšuje látkovou výměnu, je vhodný při obezitě, cukrovce a kožních nemocech. Zeleně zbarvený chřest má větší obsah vitamínů a asparaginů.

S tak drahocennou zeleninou je třeba umět správně zacházet a o tom si povíme v druhém dílu chřestového povídání.

Které recepty ze zeleného či bílého chřestu vyzkoušíte? 

• Bílý chřest se sýrovou omáčkou(doba přípravy 30 min )
• Zelený chřest s vepřovou panenkou(doba přípravy 45 min )
• Chřest pošírovaný v máslové emulzi s tyrolským špekem na rizotu z bílého chřestu(doba přípravy 45 min )
• Chřest s pošírovaným vejcem(doba přípravy 35 min )
• Chřestoto(doba přípravy 30 min )
• Kuskus s chřestem a kozím sýrem(doba přípravy 30 min )
• Foto: Pixabay.com

Farmáři se chystají do Vršovic. Lákají na čerstvý český chřest | Dobrá chuť

PRAHA Milovníci dobrého jídla by měli v sobotu vyrazit do pražských Vršovic. Budou se tu konat Farmářské trhy. Ochutnat a nakoupit tu můžete například český chřest, ale i další potraviny z domácích farem. To ale není vše. Čerstvé ovoce, zeleninu, maso, sýry a pečivo tu pražané seženou třikrát do týdne. Kromě soboty i v úterý a ve čtvrtek.

Farmářské trhy se budou konat tuto sobotu 22. května na Kubáňském náměstí v Praze od devíti hodin ráno. „Na tržišti si mohou návštěvníci vybírat z širokého spektra těch nejlepších českých produktů,“ řekl serveru Lidovky.

cz Jiří Sedláček z občanského sdružení Archetyp. Podle něj by tu mělo být až 36 stánků. Farmáři na Kubáni každou sobotu od 8 do 14 hodin, v úterý a ve čtvrtek až do šesti hodin.

Návštěvníkům nabídnou ovoce, zeleninu, bylinky, maso a uzeniny, květiny, sýry, pečivo, mošty a šťávy, víno i med.

„Jsme na začátku sezóny, kvůli špatnému počasí je mírně zpožděná. Ale lidé se můžou těšit například na čerstvé ředkvičky, kedlubny, ale také český chřest,“ doplnil Sedláček.  Na Kubánském náměstí budou moci koupit také v současnosti nedostatkový český česnek, který byl z obchodů vytlačen často méně kvalitním česnekem z dovozu, zejména z Číny.

Součástí tržnice bude automat na čerstvé mléko, z něhož bude

možné načepovat 24 hodin denně mléko přímo z farmy. Pokud dáváte přednost klidnému nákupu, měli byste podle organizátorů využít k nákupu všední dny, kdy se zde budou konat 'malé trhy'. Ty slibují o něco klidnější atmosféru. Nakupující tak budou mít dost času i prostoru si produkty v klidu vybrat.

Projekt připravila městská část Praha 10 ve spolupráci s občanským sdružením Archetyp. Více informací o trzích si přečtěte na www.farmarsketrziste.cz.

Farmářské trhy jsou doslova hitem letošního jara a těší velkému zájmu veřejnosti. Od března se pravidelně konají v Dejvicích, své trhy mají také Klánovice, Dolní Počernice a Kladno. Organizátoři tržiště na Kubánském náměstí v blízké době chystají podobné trhy také na náměstí Míru a náplavce poblíž Výtoně.

Český chřest

Jsme exkluzivními dodavateli českého chřestu pro restaurace, hotely a další gastronomická zařízení. Chřest pěstujeme na polích v Hostíně u Vojkovic v mělnickém regionu.

Právě díky tomu můžeme nabídnout exkluzivní dodávku chřestu hned na začátku sezóny a úplně čerstvý.

Chřest ráno sklizený můžete mít do pár hodin ve své provozovně za velkoobchodní ceny a nabídnout tak svým zákazníkům výbornou pochoutku z čerstvého českého chřestu. Více informací: www.ceskychrest.cz

Chcete nabídnout svým hostům čerstvý bílý chřest? Pak nás kontaktujte

O Chřestu

Jedná se o vytrvalou bylinu s hodně redukovanými oddenky a „šupinovitými“ listy. I přesto, že existuje téměř 300 druhů chřestu, na trhu můžeme sehnat tyto základní druhy:

• Bílý chřest
• Zelený chřest
• Chřest zlom – vhodný na polévku

Tato zelenina pochází z dálného východu. Latinský název asparagus pochází z řeckého slova asparagos, jež bylo odvozeno ze staré perštiny. V Čechách jsou ideální podmínky pro jeho pěstování na Mělnicku.

Chřest je oblíbený především pro jeho dobrý zdroj vlákniny a bohatost vitamínů jako: beta-karoten, vitamíny B, vitamín C, E a K, kyselinu listovou, asparagovou, esenciální oleje, riboflavin.

Dalo by se říci, že tyto kombinace působí jako elixír mládí. Ze stopových prvků obsahuje vápník, fosfor, hořčík, draslík, zinek, železo, jód.

Má nízký obsah cukrů a nízkou energetickou hodnotu (pouhých 25 kcal/85 Kj na 100g!), je tedy vhodný i pro šetrné diety.

Léčebné účinky chřestu:

• Snižuje hladinu cholesterolu, upravuje krevní tlak, zlepšuje látkovou výměnu.
• Pomáhá udržet zdravé cévy a silné srdce, zlepšuje zásobování mozku a dalších orgánů kyslíkem, stimuluje krvetvorbu.
• Upravuje hladinu cukru v krvi (cukrovku i hypoglykemii).
• Má velmi příznivý vliv na funkci ledvin, močového měchýře a močových cest. Umožňuje obnovu a omlazení ledvinových buněk. Rozpouští močové kameny a brání jejich tvorbě. Léčí následky zánětů močových cest.
• Velmi příznivě působí na problémy s prostatou.
• Již v antice se používal jako oblíbené afrodisiakum, zlepšuje plodnost mužů i žen.
• Harmonizuje ženské hormony, zmírňuje premenstruační syndrom a menstruační bolesti.
• Brání zadržování vody v těle a omezuje tvorbu křečových žil.
• Upravuje trávení a vyměšování (průjem i zácpu). Značný obsah vlákniny podporuje činnost střev, prospívá zažívání a působí preventivně proti rakovině tlustého střeva.

Jak vybrat ten nejlepší chřest a jak ho doma uchovat, aby byl dlouho čerstvý?

Chřestová sezona je v plném proudu. Tato skvělá lahůdka je čím dál více oblíbená a rozšířená mezi lidmi. Navíc český chřest je vyhlášený a opravdu chutný. Jestliže jste chřest zatím nevyzkoušeli, určitě doporučujeme. Kromě toho, že výborně chutná, tak má i léčivé účinky.

Chřestová sezona je v plném proudu. Tato skvělá lahůdka je čím dál více oblíbená a rozšířená mezi lidmi. Navíc český chřest je vyhlášený a opravdu chutný. Jestliže jste chřest zatím nevyzkoušeli, určitě doporučujeme. Kromě toho, že výborně chutná, tak má i léčivé účinky.

Chřest, latinsky Asparagus officinalis, znali už lidé staré Číny a Egypta. Možná vás překvapí, že ještě na začátku 20. století se v České republice pěstoval ve velkém a vydobyl si čest a slávu po celé Evropě.

Postupně se ale od jeho pěstování ustupovalo a dlouho se k nám dovážel ze zahraničí. Proto byl dražší a ne tak chutný jako čerstvý chřest od nás. Dnes se naštěstí tradice chřestu vrací, a my si tak můžeme opět kupovat český chřest, třeba na trzích nebo v supermarketech.

Více informací a termín chřestové slavnosti najdete na www.ceskychrest.cz.

Je u českých zákazníků chřest oblíbený?

Poslední roky pozorujeme, že prodeje chřestu se rok od roku zvyšují. Jakmile se objeví první jarní paprsky, chřestová sezona pomalu začíná a s ní i příprava oblíbených receptů. V obchodech Tesco trvá sezona českého chřestu zpravidla od dubna do poloviny května.  

Jaké jsou druhy chřestu?

Nejznámějšími druhy jsou chřest bílý a zelený. Prodává se ale i chřest fialový a další barevné kombinace. Bílý chřest má silnější stonky a jemnou chuť. Častěji je využíván v teplé kuchyni. Oproti tomu zelený chřest má stonky tenčí, jeho chuť je více nahořklá a intenzivní.

Co by měli zákazníci při výběru chřestu v obchodě sledovat?

Při nákupu chřestu by měli zákazníci věnovat pozornost především jeho čerstvosti. Chřest, který byl sklizen v relativně krátké době, poznáte jednoduše: po zatlačení nehtem na řeznou plochu vytéká z řezu tekutina.

Čerstvý chřest zároveň nelze ohnout. Pečlivě si také prohlédněte stonky, které by měly vypadat svěže, a špičky výhonků. Ty by měly být uzavřené, nikdy ne rozvinuté. Při nákupu si ke chřestu přivoňte.

Měl by mít jemnou charakteristickou chuť.

Jak chřest upravovat?

Bílý chřest před úpravou omyjeme a celý ho oloupeme, ideálně pomocí škrabky na brambory. Zelený chřest stačí omýt a odříznout zdřevnatělé spodní konce výhonků. Pokud chceme chřest vařit, doporučuje se vodu lehce osolit a vařit stonky svázané k sobě. Snadněji se nám tak bude vytahovat z vody, aniž bychom ho polámali. Bílý chřest vaříme asi 12 minut, zelenému postačí 10 minut.

Způsobů, jak chřest v kuchyni připravovat, je mnoho. Populární jsou například krémové polévky, zapečený chřest, slané koláče, chřest podušený nebo grilovaný jako příloha, výborný je ale také syrový.

Jaké je doporučené skladování chřestu?

Obecně platí, že dobrý chřest je jen zcela čerstvý chřest. Pokud chřest nespotřebujete hned po zakoupení, mějte na paměti, že byste jej měli skladovat v chladnu, vlhku a tmě. Na světle může bílý chřest začít fialovět.

Odpovídala: Stanislava Mele, manažerka nákupu kategorie ovoce a zelenina společnosti Tesco

Chřest je zásobárnou obrovského množství zdravých živin a lze ho bez nadsázky označit za „zeleninu mládí“.

Je opravdovým zdrojem mnoha prospěšných vitaminů, stopových prvků a látek s blahodárným vlivem na naše zdraví. Obsahuje velké množství betakarotenu, který je nezastupitelný pro zdravý zrak, kůži, obnovu sliznic, a je prevencí proti některým typům rakovinného bujení. Ze stopových prvků je v chřestu hojně zastoupen draslík a zinek, dále fosfor, železo, jód a sodík.

Jaké recepty jste si z chřestu oblíbili vy? Máte raději chřest bílý, nebo zelený?

Křehká sezóna

​Zatímco k Německu chřestové týdny neodmyslitelně patří, v Česku se očekávanou kulinární událostí opět stávají až v posledních letech. Tradice, kterou v Česku přerušily roky komunismu, se pomalu vrací a s ní i celorepubliková vášeň pro bílé a zelené pazuchy z místních polí.

Od: Petra Pospěchová

Chřestová situace v Česku je v posledních letech zajímavá. Všichni tak nějak vědí, že nastala jakási chřestová sezona.

Zelené a bílé pazuchy se objeví v supermarketech, restaurace je zařazují na menu od předkrmu po dezert a vůbec jsou všude, kam se podíváte. Spousta lidí je automaticky přihodí do košíku: vždyť je přece ta chřestová sezona, že.

Chvíle pravdy pak přichází doma, kdy si uvědomí, že vůbec netuší, co s těmihle půvabně zakončenými pahýlky dělat.  

Zatímco v sousedním Německu se chřestové recepty dědí z generace na generaci, v Česku stihla tahle část kulinární tradice během let komunismu vymřít. Buržoazní pochoutka, jak byl chřest zaškatulkován, zkrátka na talíř pracující třídy nepatřila.

A hlavně nepatřila k plodinám, které se dají pěstovat metodou setba kombajnem/postřik kombajnem/sklizeň kombajnem. Pro většinu Čechů a Moravanů narozených po válce se rostlina rodící lahodné křupavé pazuchy stala „asparágusem“.

Tedy kytkou, která plodí to zelené do květinové vazby.

Do třešní

Přitom málokde mívalo pěstování chřestu takovou tradici jako na Moravě. Moravský chřest býval v rakousko-uherském mocnářství stejným pojmem jako plzeňské pivo. Na císařský stůl se vozil až z Ivančic u Brna. Dnes se v těchto Ivančicích konají chřestové slavnosti, jejich ústřední jedlý hrdina se však dováží ze Slovenska nebo z Povltaví.

Kousek od Veltrus, v Hostíně u Vojkovic, se podařilo na tuzemskou tradici pěstování chřestu navázat. Vojkovice se díky tomu před nějakými pěti lety staly poutním místem tuzemských gurmetů a dnes jsou synonymem kvalitního českého chřestu.   Chřestová sezóna začíná většinou někdy v půli dubna a květen je jejím hlavním časem.

Špargl, jak se chřestu též lidově říká, se v Česku i v Německu pěstuje ve dvou nejobvyklejších variantách: zelený a bílý. Nejde o různé rostliny, ale o tu samou ve dvou vydáních.   Chřest se dere z takzvaných hrůbků, tedy podlouhlých mohylek, které se pro získání bílého v březnu přikrývají tmavou netkanou textilií. V minulosti se k zakrývání používaly zvony z pálené hlíny.

Právě díky ochraně před světlem se pazuchy vyderou ven ze země v krásném bílém odstínu a nebývalé křehkosti. Že je čas sklízet se pozná snadno: nadzdvihávají fólii, pod níž jsou ukryty. Naopak hrůbky, z nichž chceme sklidit zelený chřest, se nepřikrývají a nechávají se svobodně vyrůst nad zem. V obou případech se chřest sklízí ručně. I to je jedním z důvodů jeho nikterak lidové ceny.

Další její příčinou je rychlost, s níž chřest degraduje. Dokonalou kondici si udrží nějaký den dva od sklizně. Pak už je unavený.   

Konec chřestové sezony přichází ve chvíli, kdy vládu na talířích přebírá jiná surovina: třešně. Přesně podle starého německého přísloví, které praví: Kirschen rot – Spargel tot. A pozor: v tomhle přísloví je třeba hlídat každé písmenko.

Jinak se vám z Kirsche stane Kirche a mohli byste být nařčeni z antiklerikalismu, jak se to před několika lety stalo kvůli překlepu v jednom článku mně.

• © Dar1930 / Colourbox Chřestová sezóna
• © Henrik Dolle / Colourbox Chřest bývá na polích sklízen dvakrát denně (brzy ráno a k večeru)
• © Henrik Dolle / Colourbox Mladý chřest

Pazuchové otépky

Rychlé uvadaní pazuchů je jedním z důvodů, proč je chřest nejlepší kupovat přímo u pěstitele či na trhu. Ten dobrý se pozná snadno: je od pohledu pevný, není na něm nic povislého ani se nikterak neprohýbá. Též by neměly být nějak dramaticky dřevnaté konce. Zejména, jsou-li pazuchy kratší.

  No, a když si ty krásné čerstvé vyberete, přichází ta chvíle, kdy bezradně stojíte v kuchyni a přemýšlíte „co s tím“. Pokud nemáte chuť na experimenty, je pro vás skvělou zprávou, že chřest je skvostný i po prostém uvaření. Stačí dodržet pár jednoduchých pravidel: čerstvý chřest má v hrnci ležet vodorovně, protože se vaří rovnoměrně.

Trochu starší kusy ale musí ve vodě stát tak, aby špičky vyčuhovaly a připravovaly se jenom v páře. Přímo ve vodě by se před tím, než dojdou konce, rozvařily.   Než se chřest vhodí do vařící osolené vody, je ideální ho svázat do otýpek po deseti či dvanácti (svazujeme přírodními provázky!). Kdyby se vařily samostatně, polámou se.

Hladinu nad chřestem můžete uzavřít listem pečicího papíru, který zabrání tomu, aby otépky plavaly na hladině a prohřívaly se nerovnoměrně. Na sporáku je stačí nechat pouhé dvě minuty a potom hrnec odstavit z plotny a nechat chřest nejvýš deset minut dojít – stále pod vrstvou papíru. Čas hlídejte, převaření chřest neodpouští.

  Aby se nádoba rychleji ochlazovala, podložte její dno na jedné straně lžící, díky níž „větrá“ celá spodní část hrnce. Když začnou otépky klesat ke dnu a nůž oddenky projede jako měkkým máslem, je chřest hotový.  

Uvařený chřest pak stačí přelít rozpuštěným máslem a posypat opraženou strouhankou nebo použít do dalšího vaření: například do risotta.

Pokud se chystáte dát chřest třeba do francouzského slaného koláče, tak v případě zelených ani tepelně neupravujte. Stačí jenom zaříznout spodní konce. Ostatně, kdo chce ochutnat zelený chřest v nejčistší podobě, může ho schroupat jen tak.

Chřestové recepty

Risotto s chřestem a smrži Chřestový salát s paprikami Zelený chřest | © Marian Vejcik / Colourbox

• 0 Komentáře
• Vytisknout článek

Z podnikatelů se stali chřesťané. Na kult lahůdkové zeleniny obrací tisíce lidí

Čechy bývaly chřestovou velmocí. Této zelenině původem z Orientu se dařilo zejména v lehké a úrodné půdě podél řeky Labe na Mělnicku. Právě díky ní měl nezaměnitelnou chuť, kterou si považovali nejen monarchové z dob před první světovou válkou, ale ve své době běžně také jejich poddaní.

Sláva českého chřestu pronikla do řady evropských zemí. Minulé století se ale k této plodině zachovalo macešsky. Za druhé světové války bylo potřeba víc obilí než chřestu a co zbylo, to padlo za oběť komunistům.

Ti chřest považovali za buržoazní přežitek a v Hostíně u Vojkovic ho v roce 1953 navzdory tamním lidem zaorali.

Než se chřest na polích kolem této malé středočeské obce znovu objevil, trvalo to 40 let. Po pádu totality si lány rozebrali Nizozemci, kteří si ještě pamatovali, jakých kvalit český chřest svého času dosahoval. Tradice pěstování díky nim znovu ožila, ale před několika lety zahraniční podnik zkrachoval.

V tu dobu do Hostína zavolal Petr Šandera, majitel firmy zavážející restaurace zeleninou, a ptal se po chřestu. Dozvěděl se, že už nebude, protože firma končí. Agronom mu tehdy s ironií v hlase řekl, že chřest by mohl mít jen v případě, že firmu koupí a bude ji sám provozovat. A tak se zanedlouho stalo.

Petr je bratranec mojí manželky a zkušený obchodník. V chřestu viděl obrovský potenciál. Volal mi, že musím okamžitě přijet. Přijel jsem a on mě vytáhl na pole.

Já na začátku chřest ani nepoznal, ale Petr mě přesvědčil, abychom pole koupili a dali chřestu znovu šanci, než bude znovu zaorán, říká Jiří Šafář, druhý z majitelů firmy Český chřest.

Oba dva muži byli zkušení podnikatelé, ale do chřestového byznysu se vrhli zcela bezhlavě. Bez zkušeností, bez kontaktů na odběratele. Zadluženou firmu navíc koupili jen dva týdny před začátkem sklizně. Zdálo se, že chtějí spáchat podnikatelské harakiri.

Místo toho se jim ale povedlo obnovit zašlou slávu této zeleniny a původní plány na to, že firmu oddluží a se ziskem prodají dál, vzali za své.

Stali se z nich podnikatelé v zemědělství, kteří už chřestu věnovali tolik energie a peněz, že se s ním asi hned tak nerozloučí.

Jak se obnovuje zašlá sláva buržoazního přežitku

Zmapujte si trh, pronikněte do oboru své činnosti a udělejte si rozumný byznysplán. S těmito radami se setká každý začínající podnikatel. Někdy ale na dlouhé rozmýšlení není čas. Neměli ho ani Petr Šandera s Jiřím Šafářem.

Sklizeň měla začít už za pár dnů a tak jsme už při první cestě od hostýnských polí začali obvolávat supermarkety. Jejich nákupčím jsme museli připadat jako blázni, protože jsme nabízeli něco, o čem jsme nevěděli, kdy to budeme sklízet, ani v jakém množství. Neměli jsme žádné atesty, obaly, prostě nic.

Přesto se nám podařilo na trh proniknout. Vděční jsme za to zejména šéfovi Kauflandu. Ten se přijel podívat přímo na naše pole a jakožto správný Němec – tento národ je chřestem přímo posedlý – nám dal šanci.

Považujeme za zázrak, že nás tehdy vůbec zalistovali, dokonce bez zalistovávacího poplatku, vzpomíná podnikatel. Domnívá se, že tehdy zvítězilo odhodlání doplněné notnou dávkou drzosti.

Dostat se na pulty a regály obchodů byl ale jen první krok. Chřest byl pro Čechy něčím zcela neznámým a nevěděli si s ním rady. Ocenit ho dovedli jen kuchaři se zahraničními zkušenostmi. Běžný člověk chřest nekoupil.

Kamarád a kolega obou podnikatelů Jan Charvát proto začal pracovat na marketingu, lépe řečeno na osvětě a jeho PR. Bez ní by už firma zřejmě nefungovala. První rok byl relativně úspěšný. Lidi po chřestu skočili a všechen vykoupili. Bylo to pro ně něco nového a chtěli to vyzkoušet.

Problém byl v tom, že hodně z nich chřest neumělo zpracovat. Málokdo tušil, že bílý chřest se musí loupat, a tak ho zkusili a po špatné zkušenosti už ho mnohdy nechtěli znovu vidět, říká Jiří Šafář.

Bylo jasné, že aby byla třetí sezóna minimálně stejně tak dobrá jako ta první, musí se lidé s chřestem, jeho vlastnostmi a kulinářským využitím seznámit.

Supermarkety jsou určitě dobrým odbytištěm pro známé zboží. Jsou totiž velmi anonymní a nenabízí potřebné informace. Ty se ke konečným zákazníkům dokázaly dostat například přes prodejce na farmářských trzích. A dobře šel chřest na odbyt i přímo ve skladu v Hostíně u Vojkovic.

Prodáváme ho lidem přímo v hale a já byl rozčilený, když jsem viděl, že se tam naší prodavačce tvoří fronty. To ale jen do chvíle, než jsem zjistil, že si s lidmi o chřestu povídá a je to baví. Dávala jim tipy na recepty, učila je chřest zpracovávat. Zákazníci stáli ve frontě i hodinu, ale nevadilo jim to.

Se zájmem poslouchali a předávali si mezi sebou zkušenosti, popisuje Jiří Šafář. Opět se ukázalo, že klasická šeptanda má větší efekt než reklamní billboardy.

Pomohl nám každý článek, který o chřestu a jeho využití v kuchyni vyšel. Lidé se s touto zeleninou potřebovali znovu seznámit. Naštěstí žijeme v době, kdy i Češi hledají kvalitní potraviny a před knedlíky začínají upřednostňovat zeleninu.

Začali jsme proto hledat ve starých kuchařkách a oprášili osvědčené receptury. Načerpali jsme všechny dostupné informace a vytvořili jsme zbrusu nový příběh chřestu.

Já v nadsázce říkám, že jsme se stali chřesťany a snažíme se na chřesťanskou víru obrátit co nejvíc lidí, komentuje Jan Charvát, který stojí za marketingem Českého chřestu.

Sezóna chřestu začala letos dříve, jeho plochy rostou

Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat ČTK

Praha – Sezóna chřestu v Česku letos začala díky lepšímu počasí již v první polovině dubna, téměř o měsíc dříve než loni. Jeho plochy se dále rozšiřují.

Sklízet by se letos měl zhruba ze 120 až 130 hektarů, loni to byla přibližně stovka hektarů. Výměra chřestových polí má růst i dál.

Řekl to Jan Charvát ze společnosti Český chřest z Hostína u Vojkovic na Mělnicku, jediného velkého pěstitele této zeleniny v ČR.

Slavnosti chřestu v Ivančicích. | Foto: DENÍK/Attila Racek

„Letos sklízíme ze 120 až 130 hektarů, ale další jsou připravené, než začne chřest plodit, trvá to tak tři roky,“ uvedl Charvát s tím, že firma chce chřestová pole na Mělnicku rozšířit zhruba na 200 hektarů.

Výraznější rozšiřování výměry je podle něj limitováno náročností plodiny na specifickou lehkou písčitou půdu a klima. „Chřest nemůže růst jen tak někde, abychom dodrželi určitou kvalitu,“ podotkl. Dosavadní letošní počasí podle Charváta nasvědčuje, že úroda by měla být dobrá.

Loni pěstitelům situaci zkomplikovaly červnové záplavy, pod vodou se tehdy ocitlo zhruba 40 procent ploch.

Český chřest má slavnou minulost, dodával na například císařský dvůr ve Vídni, do Německa či do Říma. Poslední chřest v Československu byl coby buržoazní zelenina zaorán v roce 1955, uvedl Charvát. Znovu pěstovat plodinu na Mělnicku začali v 90.

letech minulého století Holanďané. Firma však zkrachovala, od roku 2012 má nové české majitele a podniká pod novým jménem. Chřest se nyní vrací i na poslední pole u Hostína, které v 50. letech nuceně opustil.

„Našli jsme to pole a po 60 letech tam chřest vracíme,“ podotkl Charvát.

Většina produkce se podá na domácím trhu

Podobně jako v uplynulé sezóně by i letos mělo zhruba 70 procent produkce chřestu prodat na tuzemském trhu, zbývajících 30 procent se vyveze.

Odebírá jej většina nejlepších pražských hotelů a restaurací, své zákazníky si však český chřest našel například v Japonsku a Spojených arabských emirátech Ještě před několika lety byl ale poměr opačný a naprostá většina českého chřestu směřovala na vývoz.

Čerstvý chřest je od začátku dubna možno koupit jak přímo na farmě v Hostíně u Vojkovic, tak na některých farmářských tržištích. Do své nabídky jej také zařazují některé obchodní řetězce a stále populárnější farmářské prodejny.

„Češi i dnes občas nahlíží na chřest s nedůvěrou a rozpaky. Ale tento trend se postupně mění. Z našich dat vyplývá, že jeho spotřeba rok od roku stoupá, za rok prodáme několik desítek tun chřestu,“ uvedla manažerka nákupu ovoce a zeleniny obchodního řetězce Tesco Stanislava Mele.

Dva druhy chřestu

Tuzemský chřest má dva základní druhy – bílý a zelený. Rozdíl mezi nimi je ve způsobu pěstování – bílý vyrůstá z takzvaných hrobů pod plachtami bez přístupu světla. Zelený dorůstá na světle, má menší objem a menší výnos a je dražší.

Zákazníci Teska si mohou zelený i bílý tuzemský chřest zakoupit od poloviny dubna až do poloviny května. „Oblíbenější je přitom jednoznačně chřest bílý, kterého se za loňskou sezonu prodalo více než 40 tun,“ uvedla Mele.

Tak jako v předchozích letech, i letos se budou na polích Českého chřestu konat slavnosti chřestu. Konkrétně se tak stane 10. května.

K mání zde bude čerstvý chřest za zvýhodněné ceny, návštěvníci budou moci ochutnat chřestové speciality. Součástí akce bude hudební a dětský program a soutěž „Chřestožrout roku“.

Na slavnostech také budou ukázky pěstování s výkladem či pivní a vinné speciality.

Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

25.4.2014

• Zemědělství,
• Jan Charvát,
• Praha,
• Česko,
• Vojkovice,
• zelenina,
• Tesco,
• počasí,
• Německo,
• Japonsko,
• Řím,
• trh,
• obchodní řetězec,
• podnebí,
• restaurace

Dodge Ram nové vozidlo, servisní knížka, v záruce Citroën C4 Cactus koupeno v CZ, nehavarované Volkswagen Golf první majitel, servisní knížka, nehavarované Volkswagen Transporter první majitel, koupeno v D Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Opel Insignia nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Rapid první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované + PRODAT AUTO

Křehká sláva českého chřestu se vrací! Už jste ho ochutnali?

Když byly Čechy, lépe řečeno Morava královstvím chřestu, dodávaného do celé tehdejší monarchie, psala se zhruba polovina 19. století. Pěstitelská oblast se rozkládala v okolí Ivančic a nejslavnějším producentem byl Anton Worell, který sepsal i základní publikaci o pěstování této křehké zeleniny.

Zajímavé je i to, že ač je chřest považován za zeleninu vysloveně luxusní, jeho tehdejší produkce byla tak hojná a také v různých stupních kvality a ceny, že si jej mohl dopřávat leckdo.

Koneckonců i Rettigová (používající z němčiny převzatý název špargl či šparglík) s ním zachází asi jako my dnes s jarní cibulkou.

Stěhování z Moravy do Čech

V Ivančicích se dnes chřest konzistentně nepěstuje, i když v tamních zahrádkách je celkem hojný a dodnes ho můžeme najít i ve zplanělé podobě a o jeho propagaci se starají obnovené Slavnosti chřestu.

„Náš“ chřest je dnes nejčastěji od Hostína z Mělnicka anebo dovážený ze Slovenska, kde je jeho pěstování už významné podobně jako v Maďarsku.

V každém případě jde o rostlinku příbuznou pokojovému asparágusu, jíž se v našich podmínkách dost daří, i když je její zahrádkářské pěstování poměrně náročné na zpracování půdy. 

Bílý chřest se pěstuje pod plachtou, aby k němu nemohlo světlo.

Na rozdíl od dob minulých je dnes oblíbenější chřest zelený, tedy v přírodním stavu, než jeho vybělená podoba (rašící rostliny je třeba zakrýt před působením světla). Čím je chřest mladší a čerstvější, tím je lepší. V mnoha zemích Evropy a také ve Velké Británii se dá najít zplanělý a sbírá se, když mají jeho pazochy sílu tlustší špejle.

Ten se dá chroupat bez jakékoliv tepelné úpravy. U silnějších stonků je zapotřebí odlomit tvrdší spodní konce případně škrabkou oloupat silnější slupku.

Zelený chřest (průmyslově rychlený, sladký, s jemnou hráškovou chutí) pak už není nutno příliš tepelně upravovat, bílý chřest důkladnější oloupání a krátké povaření (šéfkuchaři doporučují k němu při tom přidat kousek žitného chleba pro odejmutí případné hořkosti) potřebuje. 

K mání je už od dubna, koncem června jeho sezona nenávratně končí, i když zvláštní kouzla globální produkce ho k nám dostávají doslova z druhého konce zeměkoule i na podzim. Kromě zelené a vybělené varianty vídáme i nafialovělé kousky, vídat bychom ale neměli svazky viditelně zplihlé a bez šťávy.

Ta se ovšem z chřestu vytrácí mimořádně rychle, proto, je-li to jen trochu možné, kupujme chřest přímo od pěstitelů, na trzích či u renomovaných prodejců a zpracujme ho co nejrychleji, koneckonců jeho cena už dávno není lidová, i když ke konci sezony bývá chřest už celkem cenově dostupný.

 
Skutečně čerstvý chřest by měl při lehkém pomnutí pazochů o sebe trochu vrzat a na lomu ronit šťávu a jeho chuť má být výrazně sladká. Skladujte ho ve vlhké utěrce a jen po dobu nezbytně nutnou v zeleninové přihrádce v ledničce.

Dřevnaté konce odkrojte (obvykle jde o výšku cca k prvnímu kloubu palce měřeno od nehtu), ale nevyhazujte je, použijte je do zeleninového vývaru podobně jako jiné odkrojky od zeleniny.

Bílý chřest je jemnější a k dostání jako první.

Perličky pro pravověrné chřesťany

•    Chřest je slovo staročeské, ba téměř praslovanské. Patřil k rostlinám, majícím ochránit domácnost před „chřestěním“ blesku a původně prý měl předponu ne-, stejně jako jiná rostlina se stejným posláním, netřesk.
•    Šampiony v pojídání chřestu jsou Němci s jejich konzumací až 125 000 tun během sezony (zhruba polovina z tohoto množství je z domácí produkce).

•    Chřest je známý i svými prospěšnými účinky na lidské zdraví. Kromě vitaminů A, skupiny B a C v něm najdeme i takzvaný asparagin s močopudnými účinky, doporučuje se při ledvinových obtížích.
•    Vyobrazení chřestu se objevuje i v egyptských pyramidách, jde tedy o zeleninu oblíbenou už ve starověku.
•    V Ivančicích byly v 19.

století zdokonaleny mnohé pěstitelské metody. Byl tu známý i „sólo chřest“, kdy jeden pazoch mohl vážit až 200 g. Místně typické byly i hliněné nádoby, jimiž se při bělení chřest zakrýval, a o popularitě chřestu v tomto kraji dodnes svědčí bezpočet místních názvů.
•    Mimořádnou popularitu zažívá chřest ve Spojených státech, kam byl dovezen zhruba okolo roku 1850.

Chřestové slavnosti se tu v některých oblastech, zejména v těch se silnou německou komunitou, konají dodnes.
•    Chřest milovali francouzští panovníci a jejich milenky, například markýza de Pompadour – nepochybně pro jeho pověst afrodiziaka. Ta se dá přičíst významnému obsahu vitaminu E, zodpovědnému mj.

za produkci pohlavních hormonů, a také kyseliny listové, důležité pro reprodukční zdraví zejména u žen.

PŘIPRAVILA JITKA RÁKOSNÍKOVÁ