Jak poznáte, že je náměsíčný

Máte doma malého náměsíčníka?

Pro děti je náměsíčnost (odborně nazývaná somnambulismus) poměrně typická: 10–30 % dětí se ve spánku projde po bytě alespoň jednou za život, vyskytnout se u dětí může od chvíle, kdy umějí chodit. Oproti tomu dospělých se na náměsíčné procházky vydává jen 1–7 %.

Malý náměsíčník se dá ve svém stavu jen těžko probudit – má strnulý obličej a otevřené oči, na vnější podněty nereaguje

Nejčastěji se somnambulismus projeví v první třetině noci a není vyloučeno, že náměsíčníka ani nepotkáte – může se jen posadit na posteli a provést několik pohybů, svléct se a zase obléct či vstát a rozsvítit světlo. Po chvíli se obvykle sám uloží zpět do postele a pokračuje ve sladkém snění (aniž by ráno o svém nočním dobrodružství věděl), nebo se probudí a je překvapený, kde se to ocitl.

Somnambulnímu dítěti pomáhají krátké spánky během dne, nebo alespoň vydatný odpočinek, můžete vyzkoušet i relaxaci

Zajistěte mu také naprostý klid při usínání. Pokud máte doma náměsíčníka, určitě dávejte pozor na dobré zajištění dveří (včetně balkonových) a oken – rozhodně jej nenechávejte spát při otevřeném okně.

Pokud se s náměsíčností u svého dítka setkáte, nepodléhejte panice: u dětí se většinou objevují jen lehké a málo časté projevy somnambulismu a během dospívání tato noční zvláštnost v chování zcela vymizí.

Online magazín MÁMA A JÁ je magazín pro moderní maminku a miminko, který vám pomůže zodpovědět všechny vaše dotazy, které se týkají početí, těhotenství, porodu, vývoje děťátka i výchovy. 

Těšit se můžete na odborné rady, rozhovory se zajímavými osobnostmi, recepty, seriál z nemocnic a další zajímavý obsah.

Back to Top

Poruchy spánku – čast 4. Parasomnie

Ve čtvrtém díle našeho seriálu si představíme spánkové poruchy, které spadají do kategorie parasomnie. Jedná se o různé netypické či abnormální projevy, které se objevují během spánku nebo těsně po probuzení. Patří sem poruchy jako náměsíčnost, noční děsy a noční můry. V dnešním díle se zaměříme na náměsíčnost neboli somnambulismus.

Ve čtvrtém díle našeho seriálu si představíme spánkové poruchy, které spadají do kategorie parasomnie. Jedná se o různé netypické či abnormální projevy, které se objevují během spánku nebo těsně po probuzení. Patří sem poruchy jako náměsíčnost, noční děsy a noční můry. V dnešním díle se zaměříme na náměsíčnost neboli somnambulismus.

Co je vlastně náměsíčnost a jak vzniká?

Jak už jsme si v úvodu řekli, náměsíčnost spadá do souboru poruch známých jako parasomnie. Náměsíčnost je stav  mezi spánkem a bděním. Osoby takto postižené se částečně probouzejí z hlubokého spánku ve fázi NREM, kdy tělo nespí a svaly fungují normálně. Motorický systém se tak aktivuje bez současného dosažení bdělosti a chování náměsíčného člověka je bez kontroly.

Tento stav je nebezpečný, nemocný si totiž neuvědomuje, co dělá, a tak si může nevědomky ublížit. Proč tato porucha vzniká není zcela jasné – souvisí však s fungováním mozku během spánku.

Jak se projevuje?

Ve stavu náměsíčnosti se člověk chová a vykonává činnosti, jako by byl v bdělém stavu. Jde především o vstávání a pohyb mimo postel, o kterých jedinec ale neví a ani si je po probuzení nepamatuje. Časté jsou projevy jako posazení se na posteli, chození po domě, vykonávání potřeb (jídlo, wc, pití..

), stereotypní přemísťování věcí apod. Náměsíčný člověk přitom může, ale nemusí mít zavřené oči, ojedinělé nejsou ani mírné halucinace, kdy si myslí, že vidí něco jiného, než tam ve skutečnosti je. Zároveň je schopný, i když poněkud zmateně, komunikovat s okolím a odpovídat na otázky.

Charakteristický je nepřítomný výraz obličeje a nesoustředěnost.

Pokud je náměsíčný někdo z vaší rodiny a vy ho v tomto stavu potkáte, nemusíte ho budit. Pokud byste ho totiž probudili, zbytečně ho vystavíte stresu a šoku, kde je a co tam dělá. Úplně postačí, když ho odvedete do postele a uložíte ho, ráno si stejně nebude nic pamatovat.

Je nebezpečná?

Náměsíčnost sama o sobě nebezpečná není, záleží však na různých faktorech – např. zda postiženým je dítě nebo dospělý jedinec. U dětí je totiž somnambulismus výrazně častější než u dospělých osob. Pokud tedy uvidíte vaše dítě v náměsíčném stavu, nemusíte ihned vyhledávat odborníka. Zhruba 30% dětí ho totiž v době dospívání zažije alespoň jednou.

Může za to pravěpodobně fakt, že náměsíčnost se vyskytuje v třetí až čtvrté fázi spánku a právě u dětí jsou tyto fáze častější a delší. Zároveň se jim vyvíjí mozek a některé funkce zatím nemusí fungovat dokonale, což může opět přispět k častějším nočním výletům.

Není dokončem proces zrání dětského mozku – přechod mezi jednotlivými fázemi spánku proto nemusí být zcela plynulý.V drtivém procentě případů somnabulismus v dospívání vymizí. Nebezpečí této poruchy spočívá zejména v tom, že dítě se může lehce zranit. Ve spánku si totiž neuvědomuje, co dělá a tak může někde spadnout, odejít z domu nebo se jinak zranit.

Je tak namístě učinit určitá opatření – např. zajistit okna nebo zamknout vchodové dveře.

U dospělých osob je náměsíčnost méně častější, ovšem pod vlivem určitých faktorů popsaných níže se objevit může. Zde je na místě potom hlídat četnost jednotlivých epizod a jak dlouho se člověk s tímto stavem potýká. Zpozorněte v případě, že jste náměsíční vícekrát jak jednou do měsíce.

V tomto případě je potom dobré svůj problém konzultovat u neurologa nebo ve spánkové poradně. Na náměsíčnost se mohou podávat léky nebo se jí dá předcházet – pokud se např.

budíte pravidelně v určitou hodinu, není nic jednoduššího, než si 15 minut před touto hodinou nařídíte budík a vzbudíte se.

Možné příčiny a spouštěče

I když přesná příčina, proč se náměsíčnost projevuje, není ještě úplně prozkoumána, přesto k ní napomáhají následující faktory:

Spánková deprivace

Další příčinou, díky které se může objevit náměsíčnost, je dlouhodobý nedostatek spánku. Nevyspání negativně ovlivňuje tělo, mozek i celkovou výkonost organismu.

Pokud se jedná o krátkodobou či nárazovou záležitost, není nic jednoduššího, než si dostatečně odpočinout a „dospat se“. Jestliže se však jedná o dlouhodobější stav, je možné, že trpíte nespavostí a tento stav musíte léčit.

Insomnie totiž nejen, že zhoršuje imunitu, schopnost přemýšlet  a snižuje celkovou kvalitu života, ale také se z ní může vyklubat chronická varianta.

Příznak jiné nemoci

Náměsíčnost se také může projevovat jako syndrom jiné choroby. Může signalizovat různé psychické poruchy, nadměrný stres, ale také jinou spánkovou poruchu.

Nejčastěji se udává do spojitosti se spánkovou apnoe, která se považuje za nebezpečné onemocnění.

Pokud, kromě náměsíčnosti,  si váš partner stěžuje na chrápání, probouzíte se v noci s pocitem dušnosti a během dne jste nevyspalí a nemůžete se koncentrovat, tak zpozorněte. Skutečně by se mohlo jednat o spánkovou apnoe.

Vyčerpání nebo extrémní vytížení

Tělo by mělo mít určitý rytmus a řád a ten by se měl dodržovat. Pokud se nezdravě zatěžujete,  ať už prací, zábavou nebo nadměrnou tělesnou zátěží, může se u vás náměsíčnost projevit.

Psychika a potlačované emoce

Dobrý psychický stav je půl zdraví člověka a možná si ani neuvědomujete, jak velký vliv na lidské zdraví má stres, deprese nebo jakékoliv dlouhodobé negativní emoce, které v sobě možná zadržujete. Nejen tělo, ale i hlava totiž potřebuje odpočívat. Psychickou nerovnováhou si můžete přivodit i další, daleko závažnější problémy, než jen občasný noční výlet.

Léky

Náměsíčnost mohou spustit i některé druhy léků, které užíváte. Pokud tento stav zpozorujete vy nebo někdo z vašeho blízkého okolí, můžete zkontaktovat svého lékaře a poradit se s ním o dalším postupu. Jestliže však léky berete krátkodobě, je velmi pravděpodobné, že po dokončení léčby náměsíčnost vymizí a vy se vrátíte zpátky do normálu.

Drogy a alkohol

Drogy a velké množství alkoholu skutečně mohou vyvolávat somnambulismus. Když si odmyslíte, jaké množství nežádoucích látek se do těla dostává, zaměřte se na to, jak tyto látky působí na spánek. Alkohol by se před spaním neměl pít nikdy.

Ač se zdá, že právě po požití alkoholu se nejlépe spí, opak je pravdou. V době jeho rozkládání totiž alkohol změlčuje spánek. Opilý člověk tudíž špatně spí, často se převaluje, snadněji se vzbudí a po probuzení je dehydratovaný.

Navíc alkoholem či drogami omámený mozek může špatně přecházet do jednotlivých spánkových fází  a tím způsobovat náměsíčnost.

Genetické faktory

Na propuknutí náměsíčnosti  se velkou měrou mohou podílet také genetické faktory a předpoklady. Jestliže se ve vaší rodině somnambulismus někdy projevil nebo jste ho měli vy osobně, je pravděpodobné, že k němu bude mít předpoklady i vaše dítě.

Vnější podněty

Zde se jedná pouze o spouštěč, kterým se náměsíčnost nastartuje. Pokud je v místnosti, kde člověk se somnambulismem usíná, nějaký rušivý element, může ho kdykoliv „napůl“ probudit. Tímto narušitelem může být cokoliv – zapnutá televize, moc světla, zvonící telefon, ruch z ulice nebo moc nízká či vysoká teplota.

Narušený denní režim

Posledním faktorem, který může být zodpovědný za náměsíčnost je zpřeházený režim. Vysoce nezdravé je pracovat na směny – tělu totiž velmi prospívá pravidelný řád. Rizikové jsou také samé noční směny nebo ponocování.

Jestliže organismus navyknete na to, že spíte přes den, narušujete tím tvorbu melatoninu, který se tvoří jen v noci a potřebujete ho k bezproblémového usínání. Ze spaní vás během dne taky může vyrušit mnohem více věcí.

Jak se náměsíčnosti zbavit?

Somnambulismus sám o sobě vůbec neškodí, avšak člověk si v tomto stavu může lehce ublížit, je proto na místě zavést preventivní opatření. Příjemné to nemusí být také rodině či někomu, s kým sdílíte ložnici. Jak se této poruchy spánku zbavit nebo ji alespoň výrazně omezit?

Prostředí

Velmi důležité je prostředí, ve kterém usínáte. Ložnice (nebo dětský pokoj) by měla být uklizená, uspořádaná, vzdušná a měla by mít přiměřenou teplotu. Zaměřte se také na vybavení – zejména na postel.

Jestliže spíte na staré posteli s proleženou matrací, přímo si zvete spánkové poruchy do své ložnice. Nezáleží, jaký typ postele si vyberete, zda čalouněnou nebo postel z masivu, důležité je, aby měla bytelnou konstrukci a byla dostatečně prostorná.

Další nezbytnou věcí je vhodná matrace, která bude přizpůsobená vašim potřebám a zvykům, bude poskytovat oporu páteři a bude se vám na ní pohodlně ležet.

Z pokoje, kde spíte, odneste veškerou elektroniku, zdroje světla, které se nedají vypnout a jiné věci, které by vás v průběhu noci mohly rušit. Zajistěte si tmu (závěsy, žaluzie, rolety) a neusínejte u televize či notebooku.

Návyky

Nezbytností je správná spánková hygiena. Vytvořte si pravidelný spánkový režim – choďte spát a vstávejte v určitou stejnou hodinu. Zvláště dětem mohou pomoci různé rituály, které jim navodí asociaci, že je čas spát. Může to být koupel nebo pohádka před spaním.

Nejezte alespoň tři hodiny před spaním, na noc necvičte a zapomeňte na alkohol, kávu či jiné stimulanty. Také se vyhněte hádkám či řešení nepříjemných záležitostí.

Pokud patříte k lidem, kteří před ulehnutím do postele sledují televizi nebo pracují na počítači, zkuste jej vypnout  a místo koukání do monitoru si přečtěte knihu nebo popovídejte s partnerem o tom, jaký měl den.

Tím se navodíte do klidového režimu, lépe usnete a spánek bude celkově kvalitnější a nepřerušovaný.

Psychická pohoda

Na každého doléhají různé starosti a je téměř nemožné být každý den v naprostém klidu a pohodě. Záleží však, jak na sebe neradostné chvíle necháe působit a do jaké míry vám narušují běžný život.

Pokud se vystavujete dlouhodobému stresu, může se projevit různými zdravotními obtížemi, které se mohou stupňovat.

Snažte se proto jakoukoliv nepřízeň osudu co nejrychleji vyřešit a jestliže se jedná o záležitost, na kterou vaše síly nestačí, nestyďte se poradit s odborníkem.

Sami doma se potom s nesnázemi můžete poprat pomocí meditace, fyzické aktivity, odpočinku a času pro sebe a své koníčky. Také bylinky se mohou ukázat jako účinné – vyzkoušejte si každý den před spaním uvařit meduňkový čaj, který vás uklidní a příjemně ukolébá ke spánku.

Lékařka radí, jak na náměsíčnost. Porucha spánku postihuje děti i dospělé a může způsobit vážné komplikace

Může se stát, že dítě (nebo i dospělý člověk) v noci žije svým vlastním životem, o němž neví ani on sám. Takoví lidé skutečně nemají o svém jednání jasnou představu, a tak může dojít i k nejhoršímu. Náměsíčnost byla například téměř osudnou devatenáctileté dívce, který v průběhu jednoho takového záchvatu vstala z postele, otevřela okno v prvním patře a “vyšla” ven.

Samozřejmě se vážně zranila. Tento případ, i když nejzávažnější, byl ale jen jednou z několika epizod náměsíčnosti, které zažívala již od dětství. Jak se chovat, když se v rodině vyskytne dítě nebo třeba i dospělý člověk, který touto poruchou spánku trpí?

Náměsíčný člověk může napsat e-mail

„Náměsíčnost (somnambulismus) patří mezi poruchy probouzení z NREM spánku, kterým se někdy také říká „NREM parasomnie“.

Tyto poruchy spánku jsou nejčastější příčinou komplexního chování ve spánku, jako je chůze po bytě, přerovnávání věcí, člověk ve stavu náměsíčnosti si může odnést přikrývku a usnout na jiném místě – třeba i na zahradě, může se vymočit mimo toaletu, ale také může psát e-maily a textové zprávy, připravit si jídlo nebo třeba i usednout za volant. Do této skupiny spánkových poruch patří i neuvědomované sexuálně motivované chování. Dlouho převládal názor, že jsou parasomnie projevem nějakého psychiatrického onemocnění, zejména pokud přetrvávají do dospělého věku, to už ale v současné době neplatí,“ vysvětlila MUDr. Jitka Bušková, Ph.D., z Institutu spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví.

Jak se to může stát?

V některých případech se může stát, že se ze spánku probudí jen některé části mozku, zatímco jiné stále „spí“. Nervová soustava tedy funguje v té rovině, která dotyčnému člověku umožní se pohybovat a dokonce i vykonávat naučené činnosti, ale na druhou stranu si není schopen uvědomovat dopady svého chování a ani si je nepatuje. Proč se to stává?

Některé případy mohou být podle lékařů zapříčiněny například horečkou, velkým stresem nebo dlouhodobým nedostatkem spánku. Tělo si potom se situací, kterou již nemůže zvládnout, poradí po svém. V jiných případech ale může jít o dědičnou záležitost, přičemž je zvláště v případě závažnějších stavů vždy třeba vyloučit další příčiny náměsíčnosti, jako jsou poruchy dýchání, případně epilepsie.

U dětí je náměsíčnost poměrně častá

„Mezi poruchy probouzení patří právě i náměsíčnost, která se vyskytuje až u 17 % dětí, často v adolescenci zcela vymizí, ale stále ještě ve vysokém procentu přetrvává do dospělého věku, nebo dokonce v dospělosti vzniká (3–4 % dospělé populace),“ informovala doktorka Bušková, podle níž není radno podceňovat případné příznaky náměsíčnosti.

Jde hlavně o bezpečí

Pokud se vaše dítě v noci budí ze spánku, “cestuje” po bytě a možná se ráno dokonce probudí v obývacím pokoji místo ve vlastní posteli, je sice podle lékařů třeba toto chování sledovat, protože je zde například riziko zranění a podobně, ale k velkému znepokojení prozatím není důvod. Většinou ani není nutná léčba, porucha během puberty často sama vymizí. Velmi důležitá jsou ale bezpečnostní opatření, která je v takovém případě nutné provést.

Náměsíčný člověk se nesmí dostat ven z bytu, neměl by mít možnost jednoduše otevřít okno a v cestě při případných nočních výletech po bytě by mu neměly stát nebezpečné nebo ostré předměty. Náměsíčného člověka je nutné, pokud jeho chování někdo z ostatních členů rodiny zaznamená, opatrně odvést zpět k lůžku a uložit. Dotyčná osoba si ráno ale na nic ze své noční epizody nevzpomene.

KAM DÁL: Smutný konec tradiční pražské cukrárny. Současná krize je poslední kapkou

Náměsíčnost – koho se týká a co ji způsobuje? – Zdraví.Euro.cz

• Větší pravděpodobnost náměsíčnosti mají například lidé, kteří užívají drogy.
• Někteří lidé trpí náměsíčností v momntě, kdy spí v cizím prostředí.
• Jak prevence se doporučuje krátký spánek během dne.
• Poruchám spánku může předcházet i zvýšená fyzická a psychická aktivita
• Vliv může mít také horečka.
• Porucha se vyšetřuje pomocí EEG.

Jít na procházku, sprchovat se nebo si zatancovat. Během spánku můžete vykonat spoustu činností. Tedy za předpokladu, že trpíte somnambulismem neboli náměsíčností. Ta je sice častěji spojována s dětmi, trpět ji ale mohou i dospělí. Její opakovaný výskyt není radno podceňovat.

Pro člověka může mít fatální následky.

Náměsíčnost je spánková porucha, během které se lidé nacházejí na hranici bdělosti a hlubokého spánku.

Stav jejich vědomí je v té chvíli narušený, takže vykonávají činnosti, které si po probuzení vůbec nepamatují. Náměsíční lidé tak běžně chodí na procházky, jedí a převlékají se.

Známé jsou i případy, kdy takovýto člověk řídil automobil. Nejčastěji se spánková porucha vyskytuje u dětí kolem 12 let, výjimkou však nejsou ani dospělí.

Podle statistik touto poruchou trpí asi jedno procento dospělé populace v Evropě, u dětí se vyskytuje zhruba desetkrát častěji. Je to pravděpodobně dáno tím, že dospíváním se zkracuje část spánku, ve které se náměsíčnost projeví.

Náměsíčnost se obvykle dostavuje v REM nebo NREM fázi spánku, typicky v první třetině noci, kdy je spánek nejhlubší a zpomalují se mozkové vlny. K neúplnému probuzení dochází v momentě, kdy dojde k aktivaci motorického a autonomního systému bez současného dosažení bdělosti.

Jaké jsou příznaky?

Náměsíčného člověka obvykle poznáte podle nepřítomného pohledu, strnulého výrazu ve tváři a zmatené komunikace s okolím. Pokud mu však položíte otázku, pravděpodobně vám na ni odpoví. Jeho chování se navíc jeví jako cílevědomé. Může být také agresivní. Mezi další příznaky pak patří:

• Zpomalené dýchání
• Snížený krevní tlak
• Psychická zmatenost po probuzení
• Úplná nebo částečná amnézie na prováděnou činnost
• Obtížné probuzení

Příčiny

Příčina poruchy není jasná. Předpokládá se ale, že se jedná o poruchu řízení spánku a bdění. Pravděpodobný vliv má i genetika a vnější faktory, které způsobují částečné probuzení. Mezi ty patří například:

• Hluk
• Spánek v cizím prostředí
• Plný močový měchýř
• Horečka
• Spánková apnoe
• Stres a nervozita
• Nadměrná fyzická či duševní aktivita

Pokud náměsíčnost přetrvává i do dospělosti, vzniká často z důvodů mimořádného stresu, deprese nebo v souvislosti s užíváním drog či některých druhů hypnotik.

Prevence a léčba

U dětí se léčba většinou nevyžaduje, protože náměsíčnost s věkem sama odezní. „Léčba“ je tak zaměřena jen na prevenci vedlejších efektů náměsíčnosti, kterými by si dítě při nočních toulkách mohlo ublížit.

Obecně se také doporučuje kratší spánek během dne. Pokud je dospělý pacient během náměsíčnosti agresivní, mohou mu být předepsaná psychofarmaka. V kritických případech se používají také benzodiazepiny, které mají sedativní účinky.

Náměsíčného bychom neměli budit, ale raději ho odvést zpátky do postele.

Kdy navštívit lékaře?

Ideálně v době, kdy vám porucha začne způsobovat problémy v osobním životě. Lékaři vám pomohou zmapovat fáze spánku a upravit je dle potřeby. Samotné vyšetření probíhá ve spánkové laboratoři, kde se monitorují změny způsobené mozkovou aktivitou (EEG).

Rizika spojená s náměsíčností

Ačkoli náměsíčnost sama o sobě nebezpečná není, noční pochůzky mohou být pro spícího nebezpečné. Hrozí například vypadnutí z okna, pořezání při pokusu namazat si chleba či opaření při sprchování.

Pokud se náměsíčnému podaří opustit dům, nebezpečí ještě mnohonásobně stoupá. Napůl spící člověk může být nebezpečný i pro svoje okolí. Jsou známé případy, kdy se takový člověk dopustil trestného činu na jiné osobě.

Vhodná opatření

Zejména u dětí je důležité zaujmout bezpečnostní opatření, která zamezí jejich poranění. Před spaním se doporučuje:

• Zabezpečit okna
• Zamknout dveře
• Vyhnout se spaní na palandě
• Odstranit z okolí náměsíčného ostré a tvrdé předměty

Když náměsíční vraždí: Jak vzniká somnambulismus a proč spící nikdy nebudit?

První věc, kterou si Kenneth Parks z té noci pamatoval, byla strachem zkřivená ústa jeho tchyně. To a její nehybné oči. Nevěřícně si pomalu uvědomoval, že drží v ruce krví potřísněný kuchyňský nůž.

Jako v transu ho upustil a došel na policejní stanici. „Myslím, že jsem zabil pár lidí,“ řekl. Měl pravdu. Během oné noci 23. května 1987 Parks dojel autem k domu manželčiných rodičů.

Tchána uškrtil a tchyni ubodal pěti ranami nožem, napsal list Die Welt.

Problém byl, že si na nic z toho nepamatoval. Co může vypadat jako thriller, bylo trpkou realitou pro tohoto Kanaďana, který jako jediné vysvětlení uvedl, že je náměsíčný. Po pěti dlouhých letech za mřížemi ho soud zprostil viny s tím, že za své činy nebyl odpovědný.

Jestliže náměsíčnost je problémem pro soudy, pak je ještě větší záhadou pro vědce, kteří tento fenomén studují po staletí. A je ještě víc fascinující proto, že navzdory všem těm letům zkoumání je o něm známo jen velmi málo.

Náměsíčnost zůstává hádankou nejen proto, že je tak těžké ji prokázat.

Nezpůsobuje žádné měřitelné změny v krvi, nervovém systému nebo mozku, tudíž většina testovacích metod od vzorků krve až po magnetickou rezonanci jednoduše nepomůže.

Spánkové laboratoře

Neurologové se snaží diagnostikovat tento stav pozorováním pacientů ve spánkových laboratořích, kde natáčejí videozáznamy a měří elektrickou aktivitu mozku s pomocí EEG. Ale výsledky jsou jen průměrné, řekl Pascal Grosse, šéflékař oddělení neurologie berlínské nemocnice Charité.

„Náměsíčnost, při níž člověk skutečně vstane z postele, ve spánkové laboratoři prakticky nikdy nenastává,“ dodal. „Dokonce i když prozkoumáme dostupné informace z celého světa, najdeme jen asi deset případů, kdy se to stalo.“ To, proč by se náměsíčníci měli ostýchat v laboratorním prostředí, je také neznámé, jakkoli s tím může mít něco do činění připojení k EEG.

Ale i když zůstanou na posteli, mohou být náměsíčníci dost aktivní. Často zažívají stav, který je známý jako „zmatené vyburcování“. To nastává, když se člověk nečekaně posadí, otevře oči a rozhlíží se kolem sebe zjevně dezorientovaným způsobem. To obvykle trvá asi minutu.

Překvapivé je, že EEG v takovém případě nezaznamená žádnou změnu – a dál registruje hluboký spánek.

Vědci spolupracující s psychiatrem Mauricem Ohayonem na Stanfordově univerzitě před časem zjistili, že náměsíčnost je mnohem častější, než se původně myslelo. Studie zveřejněná v odborném časopise Neurology uvádí, že během uplynulého roku náměsíčnost zažily zhruba tři procenta dospělých Američanů. A v mnoha případech mohli dávat vinu jen sami sobě, dodala studie.

Náměsíčnost je podle ní důsledkem takových věcí, jako je příliš málo spánku, stres a alkohol.

Pak je touha těla po hlubokém spánku tak veliká, že upadne do jistého polospánku, v němž člověk podniká nějakou činnost, ale není zcela při vědomí.

Tato činnost obvykle představuje cestu na záchod nebo spořádání nějakého toho sousta uprostřed noci. Zní to neškodně, ale i tak to může způsobovat problémy – jako v klasickém případě, kdy si host v hotelu splete okno s dveřmi na toaletu.

Pozor na obchodní cesty

Náměsíčnost je zvlášť častá, když jsou lidé na obchodních cestách. Tehdy se nahromadí takové faktory, jako je neznámé prostředí, nedostatek spánku, stres a nadměrná konzumace alkoholu. Ale na základě zjištění své studie Ohayon uvádí, že u zhruba třetiny všech případů existuje také genetická predispozice k náměsíčnosti.

Právě případ Kennetha Parkse pravděpodobně spadal do „geneticky přednastavené“ kategorie. Skutečnost, že náměsíčnost se často vyskytovala u jeho příbuzných sehrál hlavní roli nejen při jeho diagnóze, ale nakonec i při jeho propuštění z vězení.

Podle profesora Geerta Mayera, šéfa Německé spánkové společnosti (DGSM), je Parksův děsivý případ výjimkou. Většina náměsíčníků je velmi mírumilovná a pokud způsobí nějaká zranění, pak obvykle sami sobě. Náměsíčníci ovšem mohou začít být agresivní, pokud jsou náhle vytrženi ze svého světa snů. Jinými slovy buďte opatrní, pokud se chystáte je probudit.

„Když vzbudíte náměsíčníka, tak obvykle reaguje obranou,“ řekl Mayer. „Proto je nebuďte. Místo toho je jen jemně odveďte zpátky do postele.“ A to je jediná rada, jakou vědci a lékaři zatím mohou nabídnout. Snad jen s výjimkou odstranění potenciálně nebezpečných předmětů z ložnice.

FOTO: Isifa

Vědci chtějí zjistit, jak zastavit včas projevy náměsíčnosti | Věda

PRAHA Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) chtějí zjistit, jak zastavit projevy náměsíčnosti, aby si postižený neublížil. Náměsíční lidé, kteří v noci mohou například procházet bytem, bloudit ulicemi, či usednout za volant, se mohou těžce zranit. Ráno si z noci nic nepamatují.

Vědci z NÚDZ spolu s inženýry z elektrotechnické fakulty ČVUT začnou spolupracovat na vývoji potřebných technologií, sdělili.

„Chceme společně hledat v polysomnografickém záznamu nočního spánku přesně ten okamžik, kdy nastává epizoda náměsíčnosti, zjistit, jaké elektrofyziologické změny jí předcházejí, a pokusit se pacienta probudit tak, abychom rozvoji epizody předešli,“ řekla Jitka Bušková z Institutu spánkové medicíny NÚDZ. Pacienti se již do výzkumu mohou hlásit, veškeré informace zjistí na webových stránkách NÚDZ.

Náměsíčnost se řadí k poruchám probouzení z NREM (non-rapid eye movement) spánku, vedle chození po bytě může pacient třeba psát maily. Do této skupiny poruch patří i neuvědomované sexuálně motivované chování. Dřív se soudilo, že náměsíčnost je projevem psychiatrického onemocnění, zejména pokud trvá do dospělosti, to už podle Buškové neplatí.

Mylné podle ní je i dřívější přesvědčení, že mozek buď spí nebo bdí, tedy že se spánek a bdění vylučují. Právě náměsíčnost je důkazem, že probuzení může být nedokonalé, tedy že ty části mozku, které kontrolují chování a utvářejí paměťové stopy, mohou spát, a jiné, které umožňují pohyb, mohou být bdělé. Člověk tak je schopen ve spánku jednat, aniž si to pamatuje.

„Náměsíčnost se vyskytuje až u 17 procent dětí, často v dospívání zcela vymizí, ale stále ještě ve vysokém procentu přetrvává v dospělosti, dokonce u tří až čtyř procent vzniká až v dospělém věku,“ řekla Bušková.

Ojedinělý projev náměsíčnosti mohou vyvolat horečka, velký stres, chronický nedostatek spánku či vypití nadměrné dávky alkoholu. Může se ojediněle projevit i v neznámém prostředí, třeba u dětí na letním táboře. Náměsíčnost často bývá dědičná.

Pokud projevy poruchy ohrožují člověka na životě, nebo jsou časté, měl by si nechat vyšetřit spánek, aby se vyloučila jiná porucha, která náměsíčnost spouští, třeba porucha dýchání. Provádí se také EEG monitorace, aby se vyloučila epilepsie vázaná na spánek.

V pubertě mizí

Obvykle léčba není nutná, zejména ne u dětí, vzhledem k převážně neškodné povaze poruchy, která navíc u většiny v pubertě vymizí. Pokud přetrvává, jsou účinné léky.

Důležitá jsou bezpečnostní opatření, odstranit z ložnice potenciálně nebezpečné předměty, zajistit okna, dveře a schody.

„Osobu ve stavu náměsíčnosti se nikdy nesnažíme probudit, neboť by to mohlo vést k prodloužení epizody nebo zmatenosti, či dokonce k agresivitě. Spíše se doporučuje ji jemně a klidně dovést na lůžko,“ shrnula Bušková.

Co s náměsíčníkem? Určitě ho nebuďte

„Myslím, že jsem zabil pár lidí,“ řekl. Měl pravdu. Během oné noci 23. května 1987 Parks dojel autem k domu manželčiných rodičů. Tchána uškrtil a tchyni ubodal pěti ranami nožem, napsal list Die Welt.

Problém byl, že si na nic z toho nepamatoval. Co může vypadat jako thriller, bylo trpkou realitou pro tohoto Kanaďana, který jako jediné vysvětlení uvedl, že je náměsíčný. Po pěti dlouhých letech za mřížemi ho soud zprostil viny s tím, že za své činy nebyl odpovědný.

Jestliže náměsíčnost je problémem pro soudy, pak je ještě větší záhadou pro vědce, kteří tento fenomén studují po staletí. A je ještě víc fascinující proto, že navzdory všem těm letům zkoumání je o něm známo jen velmi málo.

Náměsíčnost zůstává hádankou nejen proto, že je tak těžké ji prokázat. Nezpůsobuje žádné měřitelné změny v krvi, nervovém systému nebo mozku, tudíž většina testovacích metod od vzorků krve až po magnetickou rezonanci jednoduše nepomůže.

Ve spánkové laboratoři nefunguje

Neurologové se snaží diagnostikovat tento stav pozorováním pacientů ve spánkových laboratořích, kde natáčejí videozáznamy a měří elektrickou aktivitu mozku s pomocí EEG. Ale výsledky jsou jen průměrné, řekl Pascal Grosse, šéflékař oddělení neurologie berlínské nemocnice Charité.

„Náměsíčnost, při níž člověk skutečně vstane z postele, ve spánkové laboratoři prakticky nikdy nenastává,“ dodal. „Dokonce i když prozkoumáme dostupné informace z celého světa, najdeme jen asi deset případů, kdy se to stalo.“

To, proč by se náměsíčníci měli ostýchat v laboratorním prostředí, je také neznámé, jakkoli s tím může mít něco do činění připojení k EEG. Ale i když zůstanou na posteli, mohou být náměsíčníci dost aktivní.

Často zažívají stav, který je známý jako „zmatené vyburcování“. To nastává, když se člověk nečekaně posadí, otevře oči a rozhlíží se kolem sebe zjevně dezorientovaným způsobem. To obvykle trvá asi minutu.

Překvapivé je, že EEG v takovém případě nezaznamená žádnou změnu – a dál registruje hluboký spánek.

Vědci spolupracující s psychiatrem Mauricem Ohayonem na Stanfordově univerzitě před časem zjistili, že náměsíčnost je mnohem častější, než se původně myslelo.

Studie zveřejněná v odborném časopise Neurology uvádí, že během uplynulého roku náměsíčnost zažily zhruba tři procenta dospělých Američanů. A v mnoha případech mohli dávat vinu jen sami sobě, dodala studie.

Málo spánku, stres a alkohol

Náměsíčnost je podle ní důsledkem takových věcí, jako je příliš málo spánku, stres a alkohol.

Pak je touha těla po hlubokém spánku tak veliká, že upadne do jistého polospánku, v němž člověk podniká nějakou činnost, ale není zcela při vědomí.

Tato činnost obvykle představuje cestu na záchod nebo spořádání nějakého toho sousta uprostřed noci. Zní to neškodně, ale i tak to může způsobovat problémy – jako v klasickém případě, kdy si host v hotelu splete okno s dveřmi na toaletu.

Náměsíčnost je zvlášť častá, když jsou lidé na obchodních cestách. Tehdy se nahromadí takové faktory, jako je neznámé prostředí, nedostatek spánku, stres a nadměrná konzumace alkoholu.

Ale na základě zjištění své studie Ohayon uvádí, že u zhruba třetiny všech případů existuje také genetická  predispozice k náměsíčnosti.Právě případ Kennetha Parkse pravděpodobně spadal do „geneticky přednastavené“ kategorie.

Skutečnost, že náměsíčnost se často vyskytovala u jeho příbuzných sehrál hlavní roli nejen při jeho diagnóze, ale nakonec i

při jeho propuštění z vězení.

Podle profesora Geerta Mayera, šéfa Německé spánkové společnosti (DGSM), je Parksův děsivý případ výjimkou. Většina náměsíčníků je velmi mírumilovná a pokud způsobí nějaká zranění, pak obvykle sami sobě. Náměsíčníci ovšem mohou začít být agresivní, pokud jsou náhle vytrženi ze svého světa snů.

Jinými slovy buďte opatrní, pokud se chystáte je probudit. „Když vzbudíte náměsíčníka, tak obvykle reaguje obranou,“ řekl Mayer. „Proto je nebuďte. Místo toho je jen jemně odveďte zpátky do postele.“ A to je jediná rada, jakou vědci a lékaři zatím mohou nabídnout. Sad jen s výjimkou odstranění potenciálně nebezpečných předmětů z ložnice.

Jak vzniká náměsíčnost: Máme se jí bát?

Jak vzniká náměsíčnost: Máme se jí bát?

Nepřítomný výraz, ruce natažené před sebou a ráno žádné vzpomínky. Tak se dá zjednodušeně popsat náměsíčný člověk. Co stojí za tímto stavem? Může být nebezpečný?

I když spíme, naše tělo neustále pracuje. Některé životní funkce se zpomalují, jiné naopak aktivují. Pro lékaře i vědce ale zůstává spánek stále do jisté míry zahalený tajemstvím. V posledních letech ale dochází ke zvýšenému množství spánkových poruch, které má zřejmě na svědomí životní styl, zvyšující se nápor stresových situací a nevhodná spánková hygiena.

Prospěšný spánek

Spánek je pro nás životně důležitý, potřebujeme ho stejně jako vzduch nebo potravu. Má na tělo regenerační vliv, jelikož při něm dochází k obnovení činnosti mozku a paměti. Má také blahodárný vliv pro celkový vývoj a řízení organismu. Jeho nedostatek pak může způsobit únavu, podrážděnost, úbytek energie nebo psychické napětí. Velký dopad má i z hlediska narušení mezilidských vztahů.

Co se děje během spánku?

Při spánku dochází ke změně činnosti mozku, doprovázené ztrátou vědomí a sníženou citlivostí na vnější podněty, uvolňuje se svalstvo.

Doporučená doba spánku se pak liší s věkem, obecně se ale u dospělého člověka doporučuje 7–8 hodin, některým lidem ale stačí i pouhé čtyři hodiny denně.

Nejblahodárněji působí na náš mozek, protože se z něj v době spánku odplavují proteinové toxiny. Zároveň si v této době třídí a ukládá vše, co během dne načerpal.

Během náměsíčnost je člověk schopen chůze, ale vědomí zůstává ve spánku.

Sny jako odraz všedního dne

Během noci dochází k několika spánkovým cyklům, přičemž hlavní jsou dva odlišné režimy. Ve fázi REM dochází k rychlým očním pohybům a mozková činnost je přibližně na stejné úrovni, jako když jsme vzhůru. NREM fáze se dá popsat jako útlum mozkové činnosti, tělesným klidem a uvolněním. Tento cyklus REM/NREMse opakuje 4–6x za noc.

Bdím, či sním?

Vzhledem k narůstajícímu počtu lidí se spánkovými poruchami se zvyšuje i výskyt náměsíčnosti. Ta zůstává pro vědce stále záhadou, kterou lze jen těžko prokázat nebo změřit.

Jedná se o poruchu, během níž dochází k částečnému probuzení, kdy se nastartuje pohybový systém a člověk je schopen nejen chůze, ale také složitějších automatických úkonů.

Vědomí ale zůstává ve stavu spánku nebo polospánku, takže si lidé během náměsíčnosti nic neuvědomují.

Pouze dětská záležitost?

Náměsíčnost nejčastěji postihuje děti, především kolem 12. roku věku, může se ale objevit u dětí v období, kdy se učí chodit. Během dospívání tato porucha většinou postupně odezní, existují ale i případy, kdy se náměsíčnost naopak ještě více prohlubuje. V dospělosti může způsobit i velké problémy, především co se týče úrazů. Pokud se opakuje, může mít pro člověka fatální důsledky.

Náměsíčnost se vyskytuje nejčastěji u dětí.

Kdy jsou náměsíční lidé ohroženi?

Tato porucha se obvykle dostavuje v REM i NREM fázi spánku, typicky v první třetině noci, kdy je spánek nejhlubší a zpomalují se mozkové vlny.

K neúplnému probuzení dochází v momentu, kdy dojde k aktivaci motorického a autonomního systému bez toho, aby se člověk probudil.

Náměsíční nepřecházejí do REM fáze spánku postupně, ale velmi rychle, a dochází tak k přetížení mozku, který proto vysílá do těla zmatené signály.

Náměsíční během epizody necítí bolest.

Mluvící spáč

Náměsíčný člověk se obvykle pozná podle nepřítomného pohledu, strnulého výrazu ve tváři a zmatené komunikace. Může ale také odpovídat na položené otázky. Často se prochází a není výjimkou, že vykonává různé činnosti.

Co se týče fyzických změn, zpomaluje se dýchání a snižuje krevní tlak. Po takové epizodě je velmi obtížné náměsíčného probudit, poté je velmi zmatený.

Někdy ale může jít o lehčí formu, kdy se spící pouze posadí na posteli, něco zamumlá a zase si lehne, aniž by opustil postel.

Vliv má hlavně genetika

Příčina náměsíčnosti zůstává stále nejasná. Předpokládá se, že jde o poruchu řízení spánku a bdění. Jedním z důvodů pohybu dotyčného je aktivní příčně pruhované svalstvo, za které je odpovědná část mozku, zvaná Varolův most.

Pravděpodobně má vliv na náměsíčnost více než v polovině případů genetika, ale také vnější faktory, jako jsou hluk, spánek v cizím prostředí, stres nebo nadměrná fyzická a duševní aktivita.

V dospělosti vzniká často z důvodu mimořádného stresu a přichází také s užíváním drog, alkoholu a léků.

Může být nebezpečná?

A i když náměsíčnost sama o sobě nebezpečná není, může dotyčného ohrozit. Dochází například vypadnutí z okna, pořezání o nůž nebo opaření. Mnohem větší riziko vzniká v situaci, kdy spící opustí domov.

Nejen že se může dojít k úrazu, v ohrožení jsou i ostatní lidé – náměsíčný se může dopustit trestného činu na jiné osobě. Hlavní zásadou je náměsíčného nebudit, jinak by mohl dostat šok a bránit se.

Dá se jí předejít?

Pokud se objevuje u dětí, léčba není většinou nutná. Podstatné je ale dodržovat preventivní opatření, aby si dítě (ale i dospělý) nemohlo ublížit. Obecně se doporučuje kratší spánek během dne, snižuje se tak výskyt hlubokého spánku v noci.

Doporučuje se, aby si lidé zamykali dveře a zavírali okna, čímž zmenší riziko, že postižený odejde z bytu nebo vyskočí z okna. Návštěvu lékaře by měli zvážit hlavně ti, kterým náměsíčnost zasahuje i do osobního života.

Pokud dochází u dospělého náměsíčného člověka k agresi, mohou mu být předepsána psychofarmaka.

Když náměsíčný zabije

O tom, že je náměsíčnost nebezpečná, dokládá i případ jistého Kennetha Parkse z 23. května 1987, který během náměsíčné epizody zavraždil rodiče své manželky. Policistům uvedl, že jediné, co si z té noci pamatoval, byla zkřivená ústa a nehybné oči své tchyně.

Pomalu si pak uvědomoval, že v ruce drží krví potřísněný kuchyňský nůž. Poté došel na policejní stanici. „Myslím, že jsem zabil pár lidí,“ řekl. Vyšlo najevo, že tchána uškrtil a tchyni ubodal pěti ranami nožem.

Po pěti letech za mřížemi ho soud zprostil viny s tím, že za své činy nebyl odpovědný.

Parks zabil svoji tchýni a tchána během náměsíčnosti.

Častější migrenici

V souvislosti s náměsíčností vědci nedávno odhalili zajímavý paradox. Studie prokázaly, že lidé s touto poruchou trápí až 10x častěji silné záchvaty migrény, než je běžné u normální populace. Příčinou jsou zřejmě deprese a nespavost. S další zajímavostí přišel psychiatr a spánkový specialista dr. Regis Lopez, který sledoval spánek a mozkovou aktivitu u 100 náměsíčných pacientů.

Náměsíčné postihuje častěji migréna.

Bezbolestné zlomeniny

V průběhu studie utrpělo 47 % sledovaných ve stavu náměsíčnosti různě vážná zranění. Nejvážnějšími byly dvě zlomeniny nohou po pádu ze střechy a z okna ve třetím patře, a jedna zlomená ruka.

Ani taková zranění dotyčné nevytrhly ze spánku a ostrou bolest ucítili až po probuzení.

Podle Lopeze tak mohou vědci odhalit vztah mezi spánkem, bděním a vnímáním bolesti, a pomoci léčit chronické bolesti nebo posttraumatické poruchy.