Farmářské trhy: začínají nové i „staronové“

Farmářské trhy: začínají nové i
Farmářské trhy: začínají nové i

Domovem přívlastkových vín jsou viniční tratě v okolí Miroslavi, jako například Weinperky nebo Volná pole. Na kvalitu hroznů klade vinařství maximální důraz, proto používá nejmodernější technologie, které zaručují jejich šetrné zpracování. Stále ale vychází z tradičních postupů, které byly výchozí pro zpracování hroznů v minulosti.

V květnu roku 2014 se díky akvizici stalo Vinařství Hanzel součástí skupiny LAHOFER.. Díky novému silnému partnerovi dostalo Vinařství Hanzel možnost posílit pozici na trhu a společně nabídnout širší portfolio produktů.

Farmářské trhy: začínají nové i

Své jméno odvodilo vinařství od rodáka z Dobšic, uměleckého řezbáře Jana Lahofera. Ten na konci 18. století vytvořil unikátní barokní knihovnu, která je klenotem premonstrátského kláštera na pražském Strahově.

Vinařství LAHOFER obhospodařuje 410 hektarů třeba na tratích Babičák, U Hájku, Volné pole, Waldberg či Lampelberg.

Vinařství LAHOFER se dnes opírá o silnou vinařskou tradici na Znojemsku, rozvíjenou pomocí nejmodernějších vinařských postupů a technologií. LAHOFER vyrábí veškerá vína všech hlavních středoevropských odrůd výhradně z hroznů z vlastních vinic (s výjimkou speciální řady francouzských vín), část produkce hroznů navíc prodává ostatním výrobcům vína.

Farmářské trhy: začínají nové i

Bylo založeno v obci Popice nedaleko Hustopečí. Jeho moderní sídlo je nádherným příkladem současné vinařské architektury. Bylo postaveno na zdejším kopci, odkud je nádherný výhled nejen na 43 hektarů vinic, na kterých vinařství hospodaří, ale především na nedaleká Novomlýnská jezera a dominantu zdejšího kraje Pálavu.

Vinařství vsadilo na přívlastková vína špičkové kvality a zaměřilo se na odrůdy, které do dané oblasti patří a kterým se ve zdejší lokalitě dobře daří. Specifický charakter dodávají vínu především hluboké jílovito-sprašové půdy bohaté na obsah vápníku a dalších minerálů.

Farmářské trhy: začínají nové i

Vinařství VINO HORT bylo založeno roku 1999. Hrozny pocházejí z předem dohodnutých vinic. Klade důraz na výběr zdravé suroviny s fyziologickou vyzrálostí. Základem filozofie vinařství se stala dvě důležitá slova: Odrůda & Poloha.

Technologie zpracování hroznů se liší podle odrůd. Při vinaření se nebojíme novinek a experimentů, jsou-li v souladu s přírodou a přirozenou tvorbou vína. Zároveň rádi oprašujeme staronové tradice.

Stále více se zaměřujeme na battonage a metodu sur-lie (metody využívající delšího ležení vína v průběhu vinifikace na zdravém kvasničném kalu). Největších úspěchů sbíráme v technologii růžových vín.

Farmářské trhy: začínají nové i

Malé, tradiční a především rodinné vinařství, jehož příběh sahá až do roku 1945. Novodobá historie však začíná až rokem 1991, kdy František Špalek, Marek Špalek a Petr Ilgner založili v nových politických poměrech klasický vinařský podnik. V současnosti hospodaří Vinařství Špalek na 10 ha vinic a ve třech sklepích ve sklepní uličce v Novém Šaldorfu.

Vinařství Špalek je od roku 2015 na BIO vinařství. Roční produkce čítá cca 50 tisíc lahví. Silnou stránkou jsou červená vína (z odrůd Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Cabernet Sauvignon) včetně velmi známého jakostního likérového vína Šaler.

Farmářské trhy: začínají nové i

Společnost Znovín Znojmo a.s. patří ke stálicím moravského vinařství. Svou velikostí i produkcí patří v českých poměrech ke středním podnikům. Denně prodá 17 000 lahví. Je výrobce tradičních odrůdových vín.

Vedle rozmanitého sortimentu odrůdových vín má v nabídce také speciality – suché a polosuché pozdní sběry, vína kategorie výběr z hroznů a výběr z bobulí, vína ledová a slámová i šumivá vína – sekty.

Nabízí příjemná vína s typickou aromatičností a harmonickým sladěním zbytkového cukru a atraktivních kyselin.

Znovín mnohokrát udával a stále udává trendy českému vinařství. Byl například první společností, která zahájila výrobu tzv. řízeného kvašení v 90.letech, první uvedl do života dnes již běžnou a oblíbenou zásilkovou službu. Zapůsobil aktivitami spojující víno a umění v Louckém klášteře.

Farmářské trhy: začínají nové i

Společnost Magnum Wines je zaměřena na dovoz, prodej a distribuci kvalitních vín z Itálie, Německa, Rakouska a samozřejmě Moravy.

Hlavním cílem je zásobování restaurací a vinoték, stejně tak jako privátních klientů, firem a všech, kteří mají rádi kvalitní vína. Samozřejmostí a nedílnou součástí služeb společnosti jsou pak také řízené degustace vín, odborné poradenství ohledně nákupu a skladování vín, zakládání soukromých vinoték, firemní a společenské akce. Prostě vše, co se točí okolo vína…

Farmářské trhy: začínají nové i

V roce 2003 vznikla nová divize společnosti LIKOR s.r.o. se specifickou obchodní aktivitou a to s dovozem a distribucí portských vín, madeiry, sherry a tichých vín.

Obchodní vinařské portfólio se postupně rozšiřovalo na základě vlastních poznatků a zkušeností z vinařských oblastí Portugalska a Španělska.

Firma dodává vysoce kvalitní vína, která jejich dodavatelé na nejlepších a nejstarších vinicích a standardně používají nejvýše dostupnou kvalitu přidávaného Aguardente při výrobě portských vín.

Farmářské trhy: začínají nové i

Vinařství vlastní vinice na znojemské Kraví hoře a Načeratickém kopci a pískovcové sklepy v Novém Šaldorfě a Dobšicích. Zde nabízí k ochutnání přívlastková odrůdová vína ze znojemské vinařské podoblasti, která vyrábí pouze v malých partiich a vždy v jedné šarži. Do nabídky patří vína apelace VOC Znojmo, Sauvignon KRAVÁK, ale i například sladší vína jako Pálava či Rulandské šedé.

Vinařství sv. Barbora vzniklo symbolicky 11. listopadu 2016, na svátek sv. Martina. Nachází se v samotném srdci bývalé hornické oblasti a navazuje na rodinné tradice pěstování révy vinné v Ratíškovicích.

Celá oblast Ratíškovic i blízkého okolí byla v minulosti protkána nejen vinohrady, ale také hornickými šachtami, jejichž pozůstatky je na některých místech možné vidět dodnes. I z tohoto důvodu nese vinařství jméno patronky všech horníků sv. Barbory. Název Vinařství sv.

Budete mít zájem:  V lékárnách chybí více než 100 druhů léků. Není dithiaden na alergie ani euthyrox na štítnou žlázu

Barbora znázorňuje propojení vinařství a bývalého hornictví zdejšího kraje.

Vinice se nacházejí ve viniční trati Hrubé pole – vinařská obec Ratíškovice. Vhodná struktura půdy spolu s teplým podnebím tzv. Moravské sahary s minimálním množstvím srážek poskytují skvělý základ pro vyzrávání jak bílých tak modrých odrůd révy vinné.

Farmářské obchody U Lidušky fungují jako každodenní „kamenné“ farmářské trhy. Nabízí zdravé potraviny, podporují rodinné farmáře a lokální výrobce. Nakoupíte u nich vše pro celou rodinu.

Chtěli byste ochutnat moravská, italská, portugalská, ale i třeba německá vína od známých vinařů a popovídat si o nich s nimi? Měli byste chuť zúčastnit se soukromé degustace s jedním ze zahraničních vinařů a využít tak výjimečné příležitosti? Pokud je vaše odpověď kladná, zakupte si vstupenku a staňte se součástí prvního ročníku unikátního plzeňského festivalu. Rádi se s vámi setkáme.

Koupit vstupenky

Radnice vymýšlí jak zprivatizovat domy, a teprve poté je opravit

Jakub Seiplt / 24.10.2017

Farmářské trhy: začínají nové i

Nájemníci paneláků v Roháčově ulici čekají na privatizaci obecních bytů marně již několik let.

Prodej bytů je totiž závislý na tom, kdy žižkovská radnice provede opravy panelových domů na dolním Žižkově, což vedení starostky Vladislavy Hujové (TOP 09) není schopné již několik let dotáhnout do zdárného konce.

Nyní si radnice za půl milionu korun najala právní poradce, kteří mají prověřit, zda radnice může domy nejdříve prodat, a až následně je opravit.

Nezvyklé řešení, kdy radnice svůj majetek nejdříve zprivatizuje a teprve následně jej opraví za stovky milionů korun z kapes daňových poplatníků, začali žižkovští radní vymýšlet poté, co radnice předvedla další totální blamáž nájemníků čekajících na privatizaci před několika týdny.

Vše už vypadalo, že začne dlouho ohlašovaná a několikrát odkládaná oprava bloku panelových domů  Roháčově ulici č. 34, 36, 38, 40, 42 a 44, po které je městská část „pošle“ do privatizace.

Na poslední chvíli před spuštěním rekonstrukcí však vyšlo najevo, že žižkovská radnice nasekala v zadávací dokumentaci takové chyby, kvůli kterým musela tendr na dodavatele oprav zrušit, protože byl v rozporu se zákonem.

Privatizace panelových domů na dolním Žižkově se stala politickým tématem okolo roku 2011, tehdejší vedení Žižkovské radnice naplánovalo začátek jejich oprav na rok 2012 s tím, že jejich privatizace měla začít v roce 2013.

 Plán však spadl pod stůl v roce 2012 těsně před zahájením oprav v rámci politických turbulenci na žižkovské radnici, kdy starostka Hujová společně s ČSSD a Stropnického formací Žižkov (nejen) sobě odsunula do opozičních lavic ODS.

 Na podzim 2012 pak tehdejší zelený místostarosta pro privatizaci Matěj Stropnický slíbil privatizaci paneláků  dokončit do roku 2016 ve svém „privatizačním harmonogramu,“ o jehož reálnosti se již tehdy vedly vážné diskuse.

Po komunálních volbách v roce 2014 pak nová koalice staronové starostky Hujové slíbila v aktualizovaném harmonogramu obyvatelům Roháčovek privatizaci v roce 2018, tedy napřesrok. Vzhledem k blamáži s výběrovým řízením na dodavatele oprav v létě tohoto roku se však také tento slib stal opět nereálným.

Radnice proto nyní přišla s nápadem, jak z průšvihu vybruslit – zvažuje možnost, že domy nejdříve prodá, a teprve následně je opraví.

Takový postup má však řadu úskalí, protože po prodeji již nebude městská část peníze investovat do svého majetku, ale do cizího, což může být v příkrém rozporu se zákonem.

Prodané byty navíc budou následně zhodnoceny rekonstrukcí, což může vyvolat celou řadu právních sporů o jejich cenu.

Radní proto na posledním zasedání rozhodli, že tento krkolomný postup nechají prověřit hned dvojicí právních kanceláří. Za jejich rady utratí bezmála 425 tisíc korun. 

Vitalia.cz

Farmářské trhy – termíny a novinky na tento týden

Nové i již tradiční farmářské trhy se rozjíždějí, přibývají také prodejny, v nichž farmářský sortiment najdete po celý týden, po celý rok. Už otevřeli na vašem oblíbeném trhu?

Páginas curtidas pela Página

2,2 mil curtiu isso

We are Sherpas. The UX driven digital agency.

7,9 mil curtiu isso

Pomáháme školám vytvářet a rozvíjet kulturu zdravého a udržitelného stravování.

14 mil curtiu isso

Aktuální info o potravinových a farmářských trzích. Oficiální stránka Trhů na Kulaťáku, Praha 6.

Publicação recente da Página

Něco tak samozřejmého jako spánek mám mít svá pravidla. Čeho si kolem svého režimu všímat?

Pravidelný spánek je blahodárný. Přispívá k prevenci nemocí včetně snížení rizika koronaviru. Do značné míry souvisí také s tím, jak moc hubení či…

Vybíráte si, jaký kypřicí prášek do pečiva koupit?

Na trhu jsou k mání v zásadě dva druhy kypřicích prášků – s fosfáty nebo s vinným kamenem. Test ukázal, v čem se liší a jak velký rozdíl je mezi prášky…

Jeho název to říká jasně: využijte krásného počasí a vyražte do přírody pro něco zeleného, třeba rašící pampelišky nebo medvědí česnek.

Na Zelený čtvrtek využijeme dary přírody, které běžně rostou třeba na zahradě či louce. K životu se probudily pampelišky, popenec, medvědí česnek,…

132 mil curtiu isso

dTest je nezisková organizace založená v roce 1992. Naším posláním je poskytnout spotřebiteli…

11 mil curtiu isso

Jsme nezisková organizace provozující projekt FÉR potravina. Hodnotíme složení potravin, naším logem…

Budete mít zájem:  Školy z automatů na limonády nemají většinou nic

Ver mais

5,4 mil curtiu isso

Průvodci světem biopotravin a ekologického zemědělství.

8,9 mil curtiu isso

Sdružení rodičů, které spojuje zájem o otázky zdraví jejich dětí a pocit zodpovědnosti za ně – www.rozalio.cz

14 mil curtiu isso

Aktuální info o potravinových a farmářských trzích. Oficiální stránka Trhů na Kulaťáku, Praha 6.

32 mil curtiu isso

Obchod s nadčasovými produkty pro váš domov. Designový nábytek, stylové doplňky a dekorace, skvělé…

4,9 mil curtiu isso

zastupitel hl.m. Prahy a Prahy 3 za Zelené, předseda výboru dopravy Prahy

osobní profil: ww

25 mil curtiu isso

HANNAH je česká značka outdoorového a lyžařského oblečení a vybavení s tradicí od roku 1991….

1,7 mil curtiu isso

Vyzkoušejte CANNEFF® – první kosmetiku na světě, které se podařilo dosáhnout silných regeneračních…

1,6 mil curtiu isso

Připojte se do komunity která miluje zdravou stravu

61 mil curtiu isso

Zajímavosti ze světa, přehled akčních letenek, ale hlavně váš pomocník na vašich cestách. Již od…

10 mil curtiu isso

Pohodlné minimalistické oblečení, které si můžete vzít na schůzku do práce, na rande ale i na výlet…

52 mil curtiu isso

Oficiální profil společnosti STUDENT AGENCY TRAVEL k.s.

Nebezpečná bezpečnosť

Koncom apríla prebehol v Brne už siedmy veľtrh „obrannej a bezpečnostnej“ techniky IDET. Už tradične sa veľtrh stáva terčom protestov aktivistov z rôznych ľudskoprávnych organizácií.

Čo považujú demonštranti na aktivitách podobného druhu za kontroverzné, sa pokúsili objasniť Milan Štefanec a Katarína Potfajová z antimilitaristickej skupinky NESEHNUTÍ, ktorá sa zaoberá, okrem iného, monitoringom exportov zbraní z ČR.

Od zástancov zbrojárskeho priemyslu často počúvame argument, že štát potrebuje mať vyspelý zbrojný priemysel, aby sa mohol brániť v prípade napadnutia inou krajinou. Produkuje teda zbrane v záujme vlastnej bezpečnosti.

Takáto argumentácia je vžitá natoľko, že nikoho zvlášť neudivuje, keď sa IDET, na ktorom zbrojárske korporácie prezentujú svoje výrobky a uzatvárajú kontrakty, honosí podtitulom „veľtrh obrannej a bezpečnostnej techniky“.

A práve tak už neprekvapuje, že nad touto akciou, svojho druhu najväčšou v strednej Európe, preberajú záštitu oficiálne štátne orgány ako Bezpečnostní rada státu v čele s predsedom vlády Vladimírom Špidlom, ministerstvo priemyslu a obchodu a ministerstvo zahraničných vecí.

Skúsme v tejto chvíli pominúť fakt, že obchodná politika zbrojárskych firiem je v priamom rozpore s politickými predstaviteľmi často proklamovanými cieľmi v oblasti dodržiavania ľudských práv.

U žiadnej zbrojárskej firmy zrejme nie je prekvapujúce, že sa snaží o zisk bez ohľadu na to, že pri tom vyzbrojuje obidve strany vojnového konfliktu, dopúšťa sa korupcie s cieľom presadzovať svoj vlastný záujem, či porušuje medzinárodné dohody a embargá na dovoz zbraní.

Na príklade Českej republiky sa pokúsime ilustrovať, čo vlastne štátnici myslia tým, keď označujú zbrojársky priemysel za potrebný pre obranu vlastnej krajiny pred napadnutím.

Kde ružové tanky sú…

Bývalé Československo bolo druhým najväčším výrobcom zbraní zo štátov Varšavskej zmluvy. Keď sa koncom 80. rokov stále hlasnejšie ozývali hlasy kritikov režimu, rezonoval medzi nimi tiež výrazný prúd presadzujúci demilitarizáciu spoločnosti.

Ako uvádza Petr Blažek: „V Československu nadviazali kontakty so západoeurópskymi mierovými aktivistami niektorí predstavitelia Charty 77.

Jedným z výsledkov vzájomnej spolupráce bolo niekoľko programových návrhov na zmiernenie medzinárodného napätia, prekonanie blokového rozdelenia Európy a využitie helsinského mierového procesu, v ktorého rámci malo dôjsť k rozpusteniu obidvoch vojenských aliancií, zjednoteniu Nemecka, vypracovaniu európskej mierovej ústavy a pretvoreniu európskeho kontinentu na demilitarizované pásmo. V českom opozičnom prostredí sa v prvej polovici osemdesiatych rokov diskutovalo tiež o nutnosti vzniku neoficiálneho mierového hnutia, ktoré by nebolo priamo spojené s Chartou 77.“1  Takýchto iniciatív vzniklo niekoľko – Mírový klub Johna Lennona, petícia proti rozmiestneniu sovietskych rakiet v Československu, Nezávislé mírové sdružení – Iniciativa za demilitarizaci společnosti apod., ktoré sa zameriavali predovšetkým na praktické problémy spojené s demilitarizáciou, ako napr. otázky náhradnej vojenskej služby alebo odpierania. Atmosféra po novembri 1989 bola preto naklonená presadzovaniu antimilitaristických a humanistických myšlienok a projektov. Vďaka tomu dochádza k útlmu zbrojnej výroby motivovaného snahou obmedziť obchod so zbraňami, ktorý bol označovaný za neetický. Vládny program konverzie zbrojného priemyslu počítal takmer s deväťdesiat percentným útlmom zbrojnej výroby do konca roku 1992.

Zlom nastal po vzniku samostatnej Českej republiky, kedy sa začína od programu útlmu ustupovať, hľadajú sa nové a staronové trhy pre české zbrane – zbrojný priemysel tak zažíva svoju renesanciu.

Symbolickou bodkou za idealistickým obdobím maľovania tankov na ružovo a lennoniád na Kampe je založenie Asociácie obranného priemyslu ČR v roku 1997, ktorá funguje ako lobbistická organizácia s cieľom podporovať český zbrojný priemysel pri zadávaní zákaziek, či pri zastupovaní českých zbrojoviek v zahraničí.

Definitívny návrat do sveta zbrojárskych veľmocí potom predstavuje rok 1999, kedy sa Česká republika stáva členom NATO.

So vstupom do Severoatlantickej aliancie súvisí nutnosť prezbrojenia Armády ČR. Vďaka tomu sa na trhu so zbraňami ocitávajú staré použité zbrane za desiatky miliárd korún. Navyše dochádza od začiatku 90. rokov tiež k prezbrojeniu Policie ČR.

Len zo skladu ministerstva vnútra sa tak na trh dostalo od roku 1993 viac ako 50 000 samopalov a viac ako 30 000 pištolí. Napriek proklamáciám štátnych predstaviteľov o väčšej kontrole obchodu so zbraňami po teroristickom útoku z 11. 9.

2001 v USA, uvoľnil český štát z výzbroja polície viac ako 31 000 samopalov a 13 500 pištolí. Plánuje sa odpredaj ďalších viac ako 46 000 policajných pištolí. Časť týchto zbraní je predávaná domácim obchodníkom, z ktorých niektorí ani nemajú licenciu na vývoz zbraní do zahraničia.

Budete mít zájem:  Antokyaniny (antokyany) a jejich účinky na zdraví – na co jsou dobré?

Ako k tomu podotýka zástupkyňa ministerstva vnútra Milena Bačkovská (odbor bezpečnostní politiky MV ČR): „Kde skončily, to vám nemůžu říct. Byly ale legálně prodány.“

Licencie, tajnosti a lži

Predaj zbraní z Českej republiky podlieha kontrole ministerstva priemyslu a obchodu. To vydáva po súhlasnom vyjadrení ministerstva zahraničných vecí, ministerstva obrany a ministerstva vnútra povolenia pre firmy, ktoré chcú s vojenským materiálom obchodovať.

Pre každý jednotlivý vývoz zbraní potom opäť ministerstvo priemyslu a obchodu vydáva (po porade s ministerstvom zahraničných vecí) licenciu.

Úlohou ministerskej licenčnej komisie je dohliadať na to, aby vývozom zbraní nedošlo k porušeniu zákonov ČR, ratifikovaných medzinárodných noriem či poškodzovaniu zahranično-politických záujmov Českej republiky, či k nelegálnemu reexportu zbraní ich príjemcom.

Proces udeľovania licencií sa odohráva za zatvorenými dverami ministerstva a všetky údaje, ktoré sa týkajú udelených, či zamietnutých licencií, mená exportujúcich zbrojárskych firiem, druhy, množstvo a cena vyvezených zbraní či miesto ich konečného určenia podliehajú vládnemu nariadeniu, ktoré z nich robí utajované skutočnosti, alebo sú obchodným tajomstvom. Verejnosť ani jej volení zástupcovia v parlamente tak nemajú možnosť účinne kontrolovať, akými subjektami a kam sú vyvážané zbrane z ČR. A to napriek tomu, že len v roku 2001 boli z krajiny vyvezené zbrane za viac ako 2 miliardy korún a v roku 2000 dokonca za viac ako 3 miliardy korún.

Ešte tristnejšie je, že vláda okrem utajovania, poskytuje lživé informácie. Známa je v tejto súvislosti napríklad kauza, kedy izraelský list Haarec obvinil Českú republiku, že v rozpore s medzinárodnými sankciami prúdia české zbrane cez Sýriu do Iraku.

MPO ČR oproti tomu uviedlo, že od roku 2000 do Sýrie žiadne zbrane nevyviezlo, pritom však z colných štatistík ministerstva financií vyplýva, že len za toto obdobie vyviezla Česká republika do Sýrie – nechvalne známej nielen reexportmi zbraní, ale tiež represiami voči vlastným obyvateľom – zbrane a ich príslušenstvo (revolvery, pištole, náhradné diely k vojenským lietadlám alebo vrtuľníkom atď.) za viac ako 7 miliónov korún.

  • Kódex pre obchod so zbraňami verzus realita
  • Obchod so zbraňami je vo všeobecnosti záležitosťou natoľko kontroverznou, že ho obmedzuje rad medzinárodných dohôd a zmlúv. Jednou z takýchto dohôd je tiež Kódex Európskej únie o obchode so zbraňami (EU Conduct on Arms Exports) z roku 1998, ktorý, okrem iných, stanovuje tieto kritériá:
  • •    rešpektovanie ľudských práv v krajine finálneho určenia;
  • •    nevydávať exportné licencie, pokiaľ existuje riziko, že by navrhovaný vývoz mohol byť použitý k vnútornej represii;
  • •    nepovoliť vývozy zbraní, ktoré by provokovali alebo predlžovali ozbrojené konflikty alebo zostrili existujúce napätie v krajine konečného určenia;
  • •    nevydať vývozné licencie, pokiaľ je zrejmé riziko, že by príjemca použil navrhovaný export agresívne voči inej krajine alebo na vymáhanie teritoriálneho nároku silou.

K citovanému dokumentu sa Česká republika prihlásila už 3. 8. 1998. Napriek tomu MPO ČR povolilo od pristúpenia k tomuto dokumentu vývozy zbraní, ktoré kódexu priamo odporujú.

České zbrane sa tak ocitli na Srí Lanke (2000 – 2001: tanky, raketomety, munícia), zmietanej krvavou občianskou vojnou; v krajinách ako Gruzínsko (2000: tanky, vlečné delá) alebo Jemen (1999 a 2001: tanky, ľahké bojové lietadlá) považovaných za tranzitné krajiny pre zbrane – Jemen je dokonca vnímaný ako jedna zo základní medzinárodného terorizmu; vo vyčerpávajúcom konflikte medzi Etiópiu (2001: cvičné bojové lietadlá) a Eritreou, v občianskej vojne v Angole, či v rukách diktátorského režimu prezidenta Roberta Mugabeho v Zimbabwe (2000: protitankové zbrane, raketomety, húfnice, samočinné pušky a guľomety). Nejedná sa samozrejme o úplný zoznam exportov z ČR do nestabilných oblastí a podľa uznesenia Bezpečnostnej rady štátu č.18 zo dňa 4. 11. 2002 budú podobné exporty pokračovať: ČR plánuje vyviezť tanky do Alžírska, Nigérie, Indie či Vietnamu.

Česká republika samozrejme nie je jedinou krajinou, ktorá do podobných oblastí zbrane exportuje. Rozvojové krajiny, často sužované vnútornými vojenskými konfliktmi, sú obľúbeným odbytiskom zbraní.

V roku 2000 tvorili dohody s rozvojovými krajinami 69 % všetkých dohôd o obchode so zbraňami, pričom najväčšími dodávateľmi zbraní do rozvojových krajín sú USA, Rusko a Francúzsko – mnoho z týchto zbraní smerovalo na Blízky východ.

A to, zvlášť v súvislosti v podstate s ešte neukončenou vojnou v Iraku, rozhodne nie je podporný argument pre tvrdenie, že krajina potrebuje zbrojársky priemysel a zbrane pre svoju obranu. Skôr táto skutočnosť nahráva čiernemu humoru: Ako v USA vedia, že Irak má zbrane hromadného ničenia? Majú odložené faktúry.

V súvislosti s tým, ako organizátori IDETu sa vo svojich propagačných materiáloch chvália, že návštevníci veľtrhu v roku 2001 boli z krajín, ako je Bielorusko, Irak či Srí Lanka, však prestáva ísť o čierny humor.

Poznámky:

1 Blažek, P. (2002): Dejte šanci míru! in Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu. ed. Miroslav Vaněk. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR/Votobia Praha.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *