27.8.2020
Loňský školní rok byl díky karanténě v důsledku nákazy COVID-19 všelijaký. Spousta dětí nakonec strávila doma tři měsíce z povinné školní výuky. Teď ale už září klepe na dveře a školy opět otevírají dokořán. Přesvědčte se, zda mají vaši školáci potřebné vybavení, zda jim něco nechybí a jestli nebudete muset na poslední chvíli shánět pomůcky.
Za týden se už děti vrací do škol, mají vše připravené? A jak je to s rouškami ve škole? (Zdroj: Depositphotos)
Blíží se začátek školního roku
Již příští týden usednou naše děti opět do školních lavic.
Protože v minulém školním roce strávily doma tři měsíce z povinné školní výuky, bude jejich opětovný návrat poněkud nestandardní a většina dětí bude potřebovat delší dobu k tomu, aby se znovu aklimatizovaly a začaly se soustředit na školní povinnosti. V souvislosti s tím, že rodiče řeší školní vybavení svých potomků, vyvstává i mnoho otázek ohledně nošení či nenošení roušek ve školách a dalších zařízeních pro děti a mládež.
Spousta dětí se po dlouhé pauze do školy opravdu těší (Zdroj: Depositphotos)
Roušky ve škole
Současnost vypadá tak, že ve školních zařízeních nebudou roušky z praktických důvodů povinné, avšak s přihlédnutím k aktuální situaci v České republice může být toto opatření zavedeno i dodatečně. Neodpadá ale povinnost nosit roušky ve všech typech hromadné dopravy a týká se to tedy i dětí, které budou do škol dojíždět.
Ve školách roušky nebudou povinné, ale je dobré sledovat vývoj situace (Zdroj: Depositphotos)
První školní den
První školní den je velkou událostí především pro prvňáčky, které při takové příležitosti doprovázejí rodiče, prarodiče a další zúčastnění. Prvňáčci bývají zpravidla již v tento den vybaveni novou školní brašnou.
Ta by měla splňovat určitá kritéria, především velikosti, váhy a použití reflexních prvků. Při nákupu školní aktovky pro prvňáčka si vyžádejte od prodavače certifikát o splnění všech předepsaných podmínek. V minulosti byly velkým hitem obrovské papírové kornouty naplněné sladkostmi.
Nyní se od nich již upouští, protože rozdávání sladkostí narušuje harmonogram slavnostního dne.
Dohlédněte na to, aby si vaši školáci důsledně připravovali školní potřeby (Zdroj: Depositphotos)
Starší školáci si první školní den většinou školní aktovky neberou. Doporučujeme ale je na tento den vybavit zápisníkem a psacími potřebami. V tento den budou seznámeni s mnoha informacemi a je zajisté vhodné si je zaznamenat, aby rodiče měli rovněž okamžitý přehled o tom, co budou jejich děti potřebovat a jak se bude během roku odvíjet výuka.
První týden ve škole
První týden bude ve znamení příprav na výuku po celý školní rok. V tento týden už by ale děti měly s sebou do školy nosit nejen školní aktovku, ale také vybavený penál, přezůvky a další potřeby:
Nákup pomůcek do školy je velká finanční zátěž, nakupujte proto s předstihem a průběžně (Zdroj: Depositphotos)
- penál by měl obsahovat – psací potřeby, obyčejné tužky několika tvrdostí, gumu, ořezávátko, pastelky základních barev, u starších žáků pak dále kružítko, mikrotužku a další specifické pomůcky
- potřeby na výtvarnou výchovu – sada štětců kulatých i plochých, temperové barvy, vodové barvy, případně další barvy (např. olejové), voskovky, fixy, zvýrazňovače, nůžky s kulatou špičkou, tuš a potřeby na práci s tuší, barevné papíry, modelína, lepidlo, čtvrtky nebo další pomůcky
- rýsovací potřeby – sada pravítek a trojúhelníků, úhloměr, kružítko (pokud není součástí penálu)
- pomůcky na tělesnou výchovu – cvičební obuv na hřiště a cvičební obuv do tělocvičny s bílou a protiskluzovou podrážkou, tričko s krátkým rukávem nebo tílko, tepláky, kraťasy nebo legíny či elastické krátké legíny, mikina
- přezůvky do třídy – přezůvky by měly být protiskluzové a měly by se snadno nazouvat i žákům v první třídě, nevhodné jsou přezůvky, zavazovací na tkaničky a obuv zvaná 'kroksy'
- obaly na sešity, učebnice a žákovskou knížku – vhodné jsou průhledné a bez obrázků
- sešity – přesný počet a typy sešitů určují jednotliví učitelé, nejčastěji se rodičům předává ucelený seznam všech požadovaných sešitů v prvních dnech školy
Každá škola může mít i další požadavky na specifické pomůcky – třeba zámky do šaten, průkazky do školní jídelny, potřeby pro osobní hygienu a další. S požadavky by měli být rodiče seznámeni již v prvních dnech výuky. Rodiče také v tuto dobu platí příspěvky do SRPDŠ. První týden školy mívá administrativní ráz a žáci jsou postupně připravováni na výuku.
Minimálně v prvním týdnu by již měli mít školáci všechno potřebné vybavení do školy pohromadě (Zdroj: Depositphotos)
Zatímco pro prvňáčky všechno začíná, pro žáky 9. tříd, pro žáky 3. ročníků na učilištích a maturující ročníky na středních školách všechno končí. Samozřejmě za předpokladu, že ukončují své vzdělání a nebudou zase v září postupovat k dalšímu studiu.
Během školního roku sledujte, co je potřeba dokoupit, ušetříte si pak velké hromadné výdaje za školní pomůcky (Zdroj: Depositphotos)
Popřejme všem dětem příjemný vstup do nového školního roku, milé zážitky a jen samé jedničky.
Školní kantýny? Bez sladkostí
čokoláda, sladkosti, výživa
V příštím roce možná začne platit vyhláška o zákazu nezdravých potravin ve školních bufetech. Může to znamenat jejich zánik.
Smažené brambůrky, čokoládové tyčinky nebo slazené nápoje. Tyto i další nezdravé potraviny zmizí ze školních bufetů a automatů možná už v příštím školním roce. Některé školy zavádějí zdravější sortiment už nyní.
Ve sloupské základní škole zmizely před časem z bufetu nezdravé párky v rohlíku. Namísto nich najdou žáci v kantýně bagety s máslem, uzeninou a sýrem i zeleninou. „Ty připravují prodavačky ráno před otevřením.
Jsou tak vždy čerstvé. Už nyní máme na změnu dobré ohlasy. Pro bagety si chodí žáci i učitelé,“ popsal ředitel Základní školy Sloup Pavel Dočekal.
Díky projektu Ovoce do škol dostávají tamní žáci zdarma dvakrát měsíčně také čerstvé ovoce.
Zdravější potraviny se ve škole pokoušeli zavést už přibližně před rokem. Tyto snahy ale nebyly příliš úspěšné. „Nezdravé věci jsme tehdy nahradili mléčnými výrobky nebo například oříšky. Žáci o ně ale velký zájem neprojevili. Aby se jídlo nezkazilo, museli jsme si je nakonec koupit sami,“ popsal Dočekal. A dodal, že takové změny se musí zavádět chytře a postupně.
Pokud ale začne od příštího školního roku platit novela vyhlášky o školním stravování, bude tato změna pro školy povinná. Podle ministerstva školství je totiž jednou z hlavních příčin obezity dětí právě nezdravé stravování, s čímž souvisí špatná nabídka sortimentu ve školních automatech. Novelou proto plánuje nezdravé jídlo a pití ve školách zakázat.
Namísto toho nabídne ministerstvo školství ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví seznam zdravých potravin, které budou moci školy v automatech a bufetech nabízet. Jedná se například o mléčné výrobky, čaje, ovoce a zeleninu nebo celozrnné pečivo. Podle některých pedagogů to ale bude znamenat zánik školních kantýn.
„Jelikož jsme zapojení do projektu Zdravá škola, dodáváme dětem pravidelně mléko i ovoce a zdravější alternativy potravin se snažíme nabízet i v bufetu. Ty ale děti bohužel většinou nekupují. Jelikož máme kantýnu pronajatou, menší zisk by pravděpodobně znamenal její zánik,“ sdělil zástupce ředitelky Základní školy Salmova v Blansku Miroslav Starý.
Vedení školy se už v minulosti pokoušelo sortiment v kantýně vyměnit za zdravější. „Děti ale mají skutečně větší zájem spíše o nezdravé potraviny. Pokud je z kantýny odstraníme, koupí si je někde jinde. Škola však alespoň nebude místo, kde jim takové potraviny budou nabízeny,“ doplnila ředitelka školy Eva Kadrmasová.
Podobný názor zastává i ředitelka blanenské Základní školy Erbenova Simona Poláková. „V poslední době se snažíme zavádět zdravější jídlo, jako jsou třeba mléčné a cereální výrobky nebo ovoce.
Myslím si ale, že pokud sladkosti a podobné věci z bufetů zmizí, pravděpodobně nepřežijí. Nezdravé jídlo si děti pak koupí například v samoobsluze.
Bude taky záležet na přísnosti pravidel, která vyhláška stanoví,“ řekla.
Například podle jedné z maminek žáka sedmé třídy Základní školy Salmova Blansko Jany Hoderové však záleží také na rodičích. „Pokud dítěti rodiče nachystají zdravou svačinu a ono si k tomu přikoupí například jen nějakou malou sladkost, tak to podle mě není takový problém.
Pokud však rodiče dají dítěti jen peníze s tím, že si má celou svačinu koupit samo, potom se jeho stravování hlídá těžko.
Já osobně nejsem pro úplný zákaz nezdravých potravin ve školních kantýnách, ale spíše pro to, aby kromě nich měly děti na výběr i z dostatečné nabídky těch zdravých,“ uvedla.
O zdravé potraviny však podle provozovatele kantýny v Základní škole Adamov Víta Uhlíře děti zájem nemají. „Snažím se jim nabízet i celozrnné pečivo, žitné placky, v nabídce jsem měl i jogurty a mléko.
Děti ale na nic jiného než na sladkosti, slané chipsy a další nezdravé potraviny neslyší. Jogurty a mléko jsem musel vrátit dodavateli a o celozrnné pečivo také vůbec není zájem,“ popsal preference dětí Uhlíř.
Myšlence novely zákona však rozumí. „Ke zdravé stravě by ale měly být děti vychovávané už z domova. Navíc i v televizi děti vidí stále jen reklamy právě na sladkosti, chipsy a podobně.
Pokud chce stát vést děti k zdravému stravování, proč neuspořádá nějakou osvětovou kampaň propagující právě zdravé potraviny?“ podotkl Uhlíř s tím, že pokud vyhláška nezdravé potraviny ve školních kantýnách zakáže, bude se tomu snažit přizpůsobit.
„Jsem však zvědavý, kolik školních kantýn se po zákazu nezdravých potravin udrží,“ dodal podnikatel.
Školáci budou bez sladkostí
Ještě minulý školní rok si mohly děti na základních školách koupit v automatu nebo kantýně bagetu či sladké tyčinky. Do 1. ledna však musí být všechny nezdravé produkty pryč. Důvodem je takzvaná pamlsková vyhláška, jež prodej takových potravin ve školách zakazuje. V některých zařízeních na Českolipsku vyhlášku vítají, jinde pro ně znamená komplikace.
„Do 1. ledna mají bufety ve školách, kde žáci plní povinnou školní docházku, možnost vyprodat zásoby potravin, které nevyhovují vyhlášce. Po tomto termínu se už prodejci budou muset vyhláškou řídit. To se však netýká středních škol, které jsou od tohoto omezení osvobozeny,“ uvedla Jarmila Balážová z Oddělení vnějších vztahů a komunikace Ministerstva školství ČR.
Zdravé automaty
Základní školy vesměs s vyhláškou problém nemají.
„Už od minulého roku máme zavedené ve škole automaty happy snack, ty nabízejí studentům zdravé výrobky jako například ovocné tyčinky bez lepku, nebo ochucená mléka,“ říká Monika Kolbeková ze Základní školy Jižní v České Lípě.
Takový automat mají i na základní škole v Doksech. „U nás kantýnu nemáme, máme automat se zdravými mléčnými výrobky,“ potvrzuje Ivan Skalský, zástupce ředitele ZŠ K. H. Máchy.
Problém však musí řešit osmiletá gymnázia. „Rozhodla jsem, že se původně velmi přísně nastavená kritéria, co lze prodávat ve školním bufetu, rozvolní, a zařídila jsem, že se vyhláška bude týkat pouze žáků plnících povinnou školní docházku, nikoliv středoškoláků,“ říká ministryně školství Kateřina Valachová.
Potraviny nevyhovující vyhlášce se tak mohou nabízet například i na osmiletých gymnáziích, ale pouze v prostorách, do kterých nemají děti nebo žáci do splnění povinné školní docházky stálý přístup.
Zavíráme kantýny
Rozdělovat však žáky na ty, kteří smí do školní kantýny a kteří ne, odmítli na gymnáziích v České Lípě i v Mimoni. Kantýny na školách zrušili definitivně, přestože je žáci hojně využívali. „Kantýna se nám bude letos zavírat.
Byla místem, kde si studenti o volné hodině poseděli. Koupili si svačinu a mohli si ještě něco zopakovat. Teď budou žáci o volných hodinách chodit do supermarketů ven a stejně si koupí, na co budou mít chuť.
Je to škoda,“ uvádí jedna z vyučujících na českolipském gymnáziu.
Stejný osud postihl i kantýnu v mimoňském gymnáziu, kde řeší ještě jeden problém. Letos získali titul fairtradové školy a jednou z podmínek pro jeho udělení je mít na škole prodejní místo fairtradových produktů, mezi kterými jsou i cukrovinky.
„Kantýna u nás skončila, nevyplatí se po omezení prodeje potravin ve školách a nyní vlastně hledáme alternativu, jak prodávat fairtradové výrobky.
Na chodbě na stolečku mi to připadá nedůstojné, navíc legislativně, pokud to budu prodávat já, nebo žáci, to také asi nebude v pořádku,“ říká učitel a koordinátor akce fairtradová škola na gymnáziu v Mimoni Václav Hylmar.
Koordinátoři fairtradových měst a škol nyní novou vyhlášku řeší a hledají alternativy. „Pokud se škola bude snažit vymyslet jiný způsob jak propagovat fairtradové výrobky, tak budeme jen rádi. Hledáme cestu, jak by se to na gymnáziích dalo vyřešit, popřípadě budeme v tomto kritériu benevolentní,“ popisuje Stanislav Komínek, koordinátor projektu.
Rodiče mají na vyhlášku různý názor. Většina z námi oslovených maminek se ale shoduje, že je tato vyhláška správná, i když to podle nich problém obezity u dětí nevyřeší.
Nástrahy v podobě sladkostí a nezdravých potravin na ně číhají v supermarketech nebo v malých samoobsluhách, které bývají hned u základních škol. „Kdyby raději zakázali prodej energy drinků dětem. Nechápu, když ráno vidím, kolik dětí z prvního stupně si to kupuje,“ uvádí Barbora Kračmarová z České Lípy.
Žákům nové nařízení zdá se příliš nevadí. „Vůbec mi nevadí, že už ve školní kantýně nebudou sladkosti,“ říká Marie Nováková ze sedmé třídy základní školy.
Zpátky do lavic bez čokolád a brambůrků, ze škol zmizí automaty. Plavání bude povinné a zdarma
Na začátku školního roku čeká žáky i učitele řada změn. V automatech či bufetech už si brzo nekoupí nezdravé bagety, brambůrky, ale ani přeslazené tyčinky. Začne platit takzvaná pamlsková vyhláška, která prodej nezdravých potravin ve školách zakazuje.
Ministerstvo školství také rozhodlo o tom, že od příštího září budou muset všechny děti na prvním stupni základní školy projít plaveckým výcvikem. Učitelé se mohou těšit na tučnější výplaty, zároveň ale některým přibudou nové povinnosti spojené s proinkluzivním zákonem, který zajišťuje podporu dětem se zvláštními vzdělávacími potřebami.
V některých třídách díky tomu přibudou asistenti, s nimiž se učitelé budou muset naučit spolupracovat.
Praha – Školáci se vrací do jiných škol, než jaké před prázdninami opouštěli. V novém školním roce vstoupí v platnost vyhláška o zákazu prodeje nezdravých potravin. Z automatů a školních bufetů by tak měly do tří měsíců zmizet všechny sladké nápoje, smažené hranolky, bagety s majonézou a tučnými salámy i sladkosti.
Vyhláška měla platit už od minulého školního roku, nakonec se ale ukázalo, že určit, co spadá do kategorie nezdravé potraviny, není napříč ministerstvem školství, zdravotnictví, zemědělství a hlavním hygienikem tak jednoduché. „Vyjednávání bylo skutečně velmi složité, nakonec se nám ale podařilo najít shodu,“ uvedla ministryně školství Kateřina Valachová v rozhovoru pro HN.
Zároveň upozorňuje, že takzvaná pamlsková vyhláška je jen začátek. „Beru ji jako symbol politiky ministerstva. Je dobře, že se to udělalo, ale není to podstata věci. Pravá podstata věci je podpora školních jídelen,“ dodává ministryně.
Podle představ ministerstva by jídelny měly zajistit kvalitní kuchaře i recepty, aby děti měly dostatečně vyváženou stavu. A zaměřit se Valachová chce také na spotřební koš, podle kterého se nyní ve školách vaří a mnozí výživoví odborníci ho kritizují, protože na zdravé vaření bez polotovarů nedbá.
Každé dítě se bude učit povinně plavat, bezplatně
Ministryně školství představila také své plány pro další školní rok. Po dlouhých debatách nakonec bude výuka plavání v rámci tělesné výchovy na základních školách povinná.
„Jsem ráda, že se nám podařilo sehnat finanční prostředky pro zajištění povinné výuky plavání pro první stupeň základní školy, a každé dítě tak od září 2017 plaveckou průpravou projde bezplatně,“ řekla Valachová.
V tuto chvíli je na povinné plavání na ministerstvu školství připraveno 52 milionů korun, ale konečná podoba návrhu se ještě dokončuje.
„Počet škol, které organizují plaveckou výuku, se zase tolik nezmění,“ poukazuje předseda České unie školního plavání Ladislav Botek.
Už v tuto chvíli totiž většina škol výuku organizuje, v průměru v Česku „neplave“ asi pět procent škol. „Ale je to obrovská pomoc pro rodiče, kteří dosud přispívali na výuku plavání tím, že platili dopravu.
To už nyní nebudou,“ doplňuje Botek, který za prosazení povinného plavání ve školách dlouho bojoval.
Velká pomoc to bude také pro školy. Ty by měly dostat peníze speciálně na výuku plavání, a nebudou je tak muset „krást“ z peněz pro učitele.
Problémy by s novou povinností mohly mít speciální školy pro postižené děti nebo školy malé a vzdálené od bazénu. „Jsou školy, které neplavou, protože mají obrovský problém s dopravou. S některými dětmi nemůžete jet MHD.
Setkali jsme se s něčím podobným ve Slavičíně.
Škola bazén pravidelně navštěvovala, pak mi ředitel oznámil, že má malý počet žáků a nemá možnost si už autobus objednat, tak prostě jeden ročník vynechají,“ popisuje možné problémy Botek.
Více peněz i starostí s inkluzí
I učitele čeká v novém školním roce řada změn. Od září se jim zvýší plat, těm nejmladším o 1 100 korun měsíčně, starší učitelé dostanou přidáno 1 500 korun, oznámil premiér Bohuslav Sobotka.
Vláda se zavázala k navyšování platů i v dalších letech, požadavek odborů na nárůst platů každoročně o 15 procent do roku 2020 ale premiér nepotvrdil.
Zároveň některé z nich čekají starosti spojené s větší podporou inkluze, díky níž bude mít každé dítě i v běžné škole nárok na podporu podle svých potřeb.
Takže děti s postižením nebo speciálními vzdělávacími potřebami mají ze zákona garantován nárok například na asistenta.
Dosud se stávalo, že ho děti vůbec nedostaly, pokud na něj kraj nepřidělil peníze, nebo jej dostaly na kratší dobu, než by bylo nutné.
Kromě toho bude dětem i učitelům k dispozici odborná pomoc či speciální pomůcky, a to včetně dětí mimořádně nadaných.
Někteří učitelé měli strach ze vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením, obávali se, že nezvládnou věnovat dítěti potřebnou péči nebo že bude zdržovat vyučování.
Dětí s lehkým mentálním postižením se ale do běžných základních škol letos přesune jen velmi málo – dvě stovky v celé republice.
Změny tak budou postupné. Školy i odborná školská pracoviště, která budou děti vyšetřovat a doporučovat jim podpůrná opatření, mají na přechod do nového systému dva roky.
Banán místo bonbonů. Stát chce na školách omezit automaty se sladkostmi
Na seznamu doporučených potravin pro doplňkový prodej je například ovoce, zelenina, čaje a minerálky. Podle průzkumu hygieniků z roku 2011 na téměř 500 školách však vyplynulo, že v jídelních automatech je největší zájem o cukrovinky, müsli tyčinky a bagety. V nápojových pak školáci nejčastěji kupují limonády.
„Bufety, kantýny a automaty jsou velký problém z hlediska dopadů na zdraví. Mají vliv na to, že české děti patří k nejtlustším na světě. Nejsem zastánce zákazu tohoto sortimentu na školách, ale regulace.
Ta však není v Česku legislativně zakotvena, je to zcela v kompetenci ředitele školy,“ uvedla Jarmila Rážová, ředitelka odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví a zástupkyně hlavního hygienika.
Podle ředitele odboru vzdělávání ministerstva školství Petra Bannerta je možné se opřít o školský zákon, podle kterého školy musí zajistit péči o zdraví dětí a není v nich povolený prodej výrobků ohrožujících zdraví. „Prostor k regulaci tady je,“ uvedl s tím, že obě ministerstva budou o problému školních automatů a bufetů dále jednat.
| Odborníci se shodují, že český systém školního stravování je v rámci Evropy jedinečný. Ovlivňuje stravovací návyky a děti často dostávají ve škole kvalitnější jídlo než doma. Školní jídelny začaly v Československu vznikat po druhé světové válce. V současnosti jich funguje zhruba 9,4 tisíce a stravuje se v nich zhruba 70 procent školáků.Jídlo v základní škole má zajišťovat 35 procent doporučeného denního příjmu živin žáka. V případě školky je to dokonce 60 procent, protože děti v nich kromě oběda mají i svačiny. |
Automaty na sladké nápoje či cukrovinky opakovaně kritizoval i ministr školství Marcel Chládek. Česká školní inspekce na jeho pokyn bude zjišťovat, jak velká část škol je má. „Zdravý životní styl dětí chci řešit komplexně ve spolupráci s lékaři i sportovci. Zaměřím se také na nastavení cen za žákovské obědy,“ řekl iDNES.cz Chládek.
Děti si podle výzkumů nosí z domova svačinu zhruba do šesté třídy, pak si ji často kupují samy ve škole. A často právě volí nezdravé jídlo a pití. Podle Rážové je paradox, když se žáci zejména v hodinách výchovy pro zdraví učí o zdravém životním stylu a pak mají na chodbě automaty s přeslazenými laskominami. Seminář Zdravější školní stravování pořádal senátní zdravotnický výbor.
Jídlo dostanou ve škole i děti s dietami
Školní jídelny musí dodržovat takzvaný spotřební koš, který stanovuje, kolik má každé jídlo pro žáka daného věku obsahovat gramů masa, ryb, mléka, volných cukrů či brambor.
Ministerstvo nyní upravuje vyhlášku o školním stravování, která tyto výživové normy určuje. „Ve školách bude poskytována i dietní strava.
Škola ji bude moci uvařit sama, nebo koupit u jiného poskytovatele,“ uvedl Bannert.
Složení spotřebního koše v poslední době kritizuje zejména iniciativa Skutečně zdravá škola. Podle ní děti dostávají moc cukru, mléčných výrobků a masa, a naopak chybí více ovoce a zeleniny.
Prosadit chce i větší využívání lokálních a čerstvých potravin. „Nechceme ale bourat ojedinělý systém.
Chceme, aby se z jídelen stalo místo, kam děti baví chodit,“ uvedl v Senátu zástupce iniciativy Tomáš Václavík (více o záměrech čtěte zde).
Podle Jaroslava Škvařila z České společnosti pro výživu a vegetariánství je nutné upravit i vegetariánský spotřební koš, který byl stanovený v roce 1993.
Úrovně školních jídelen se však v březnu v otevřeném dopise ministrům školství, zdravotnictví a zemědělství zastala Společnost pro výživu.
„Cílená kampaň iniciativy Skutečně zdravá škola svými nepravdivými tvrzeními poškozuje dobré jméno, které si školní stravování za svou téměř sedmdesátiletou existenci vybudovalo nejen u nás, ale i ve světě.
Již 50 let se školní stravování v Česku řídí vědecky doporučenými dávkami živin,“ píše se v prohlášení.
Hygienické stanice loni kontrolovaly více než polovinu z celkové počtu 12 tisíc školních jídelen a dalších vývařoven pro děti. „Celkem bylo uloženo 307 sankcí, nejčastěji se objevovaly stavebně-technické a hygienické nedostatky,“ uvedla Rážová. Zdůraznila také, že se v jídelnách jen velmi ojediněle vyskytují hromadné alimentární choroby, jako je salmonelóza či úplavice.
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 18. dubna 2014. Anketa je uzavřena.
”Pamlsková” vyhláška je po roce hotová. Už od ledna by ze škol mohly zmizet sladkosti či kofein
Vyhláška o nezdravých potravinách, které se nesmějí prodávat ve školách, je po roce hotová. Převzala ji Sbírka zákonů, řekla Klára Bílá z tiskového oddělení ministerstva školství. Vyhláška by tak měla být oficiálně publikována za několik dní. Ve školském zákoně je zákaz od loňského září, ale bez vyhlášky nemohl být uplatňován v praxi.
Potraviny a nápoje, které požadavkům nevyhoví, nezmizí ze škol okamžitě. Takzvaná pamlsková vyhláška začne platit patnáctý den po vyhlášení, ale školy budou mít ještě tři měsíce na to, aby sortiment v bufetech a automatech přizpůsobily novým požadavkům. Pokud bude předpis vydán v září, budou ho tak muset školy dodržovat od 1. ledna 2017.
Ve školách nebude možné prodávat a dělat reklamu na výrobky obsahující kofein nebo umělá sladidla. Zakázány budou energetické nápoje i výrobky primárně určené pro sportovce.
Na obložených bagetách a dalším pečivu budou zapovězeny kečup, majonéza, dresink nebo hořčice.
Z parametrů pro mléčné výrobky, které nesplňují například smetanové a tvarohové výrobky Lipánek, Pribináček nebo Bobík, by měly mít výjimku výrobky zařazené do programu Mléko do škol. Ty se budou moci do 31. července 2017 prodávat, i když nárokům nevyhoví.
Ve školách bude možné prodávat ovoce, zeleninu a šťávy z těchto plodů bez přidaného cukru. Na mléčné výrobky, pečivo a nesmažené výrobky z masa, vajec nebo luštěnin jsou stanoveny limity soli, cukru a tuku. Budou muset také mít určitý minimální obsah původní složky v potravině.
Vyhláška se bude týkat dětí ve věku, kdy plní povinnou školní docházku. Výjimky budou mít mimo jiné vyšší odborné školy nebo zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Budou se moci prodávat také potraviny, které žáci vytvoří jako součást praktického vyučování, i když nebudou splňovat požadavky vyhlášky. Jde například o cukrářské výrobky.
„Jsou zohledněny i případy, kdy škola pronajímá například tělocvičnu či jiné prostory k pořádání různých společenských akcí, které však nejsou pořádány v souvislosti se vzděláváním,“ doplnilo ministerstvo.
Zákaz sladkých nápojů a pamlsků ve školách prosadil bývalý ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) ve snaze bojovat s dětskou obezitou. Vyhlášku připravilo ministerstvo školství společně s ministerstvem zdravotnictví. Posuzovala ji také Evropská unie kvůli potvrzení, že nejde o omezení volného pohybu některých druhů potravin.
Děti se ve školách budou dál cpát sladkými a tučnými pamlsky. Chybí vyhláška
Přítrž nezdravým pochutinám měla učinit vyhláška, kterou měly vypracovat resorty školství a zdravotnictví. Ani ve druhém srpnovém týdnu však zatím není o vyhlášce jasno.
„Zmiňovaná vyhláška od letošního září v platnost nevstoupí, neboť pokračuje jednání mezi oběma ministerstvy i uvnitř našeho ministerstva na úrovni náměstků,“ sdělila Právu vedoucí tiskového oddělení školství Jitka Ježková.
Podle ní nelze nyní sdělit, kdy tato vyhláška vstoupí v platnost. „Naší snahou je, aby to bylo co nejdříve,“ dodala. Resort zdravotnictví podle svých pracovníků jednání neprotahuje.
„Předal v rámci příprav vyhlášky ministerstvu školství odborné podklady. Legislativní proces vede školství,“ řekla Právu Dana Šalamunová, zástupce ředitele odboru komunikace.
Ředitelé škol už loni, když školství vytáhlo do boje proti automatům, reagovali rozpačitě. Upozorňovali na to, že to nic nevyřeší a děti si nezdravé pochutiny beztak koupí v nejbližším krámě.
O lepší stravování dětí usiluje sdružení Skutečně zdravá škola, které pro resort vypracovalo návrh na prováděcí předpis k vyhlášce. Právo má text dokumentu k dispozici. Sdružení horuje za zákaz, případně regulaci automatů a bufetů ve školách. Podle něj přispívají k vytváření špatných stravovacích návyků dětí a nárůstu obezity.
„Pokud škola a rodiče trvají na přítomnosti bufetu či automatu ve škole, doporučujeme regulaci jejich prodeje, například na jednu přestávku, eventuálně jen po obědě,“ píše se v návrhu.
Ideální by podle sdružení bylo, kdyby bufet provozovala přímo škola prostřednictvím školní jídelny. V některých školách se podle nich osvědčily bufety provozované neziskovkami, v nichž pracují handicapovaní lidé.
„Za vhodnou formu považujeme zeleninovo-ovocný bufet, kde si děti mohou koupit omytou sezónní zeleninu a ovoce, saláty, zeleninové a ovocné šťávy atd. Výhodou může být čerstvost a možnost širší nabídky o druhy, které by se z domu obtížněji transportovaly,“ píše se v materiálu, jehož součástí je i seznam vhodných i nevhodných potravin.
„Pro přípravu školních svačin nedoporučujeme umělá sladidla, margaríny, tavené sýry a výrobky z nefermentované sóji. Je vhodné nabízet bezmasé, bezmléčné a podle potřeby i bezlepkové varianty,“ píše se v podkladu.
„Základem pitného režimu by měla být celodenní bezplatná nabídka pitné vody, případně vody ochucené citrusem, bylinkami nebo neslazený čaj,“ navrhuje organizace.
Automaty s pochutinami měly zmizet i ze slovenských škol. Tamní ministerstvo zdravotnictví přišlo s návrhem omezit prodej nezdravých potravin ve školních bufetech a jídelnách. Ministerstvo se po protestech nakonec rozhodlo vyhlášku stáhnout z legislativního procesu. Resort to oznámil v pondělí večer.
Vyhláškou měl být zakázán zakázat prodej cukrovinek, zmrzlin, mražených krémů, slaných a solených výrobků, potravin rychlého občerstvení, jako jsou langoše či hotdogy ve školních prostorách.
Provozovatelé školních bufetů a jídelen proti vyhlášce protestovali. Podle nich se totiž na seznam zakázaných výrobků dostane až 90 procent sortimentu, který dnes nabízejí.
Proč mobily ve škole používat
Druhá část dvoudílné přehledové studie zkoumající důvody pro to, jak s mobily ve školách zacházet.
V předchozím příspěvku shrnujícím důvody, proč technopesimisté (a postluddité) doporučují plošný zákaz osobních mobilů ve školách, jsme došli k poněkud překvapivému závěru, že se my technooptimisté s nimi v mnohém shodujeme.
Shoda jistě bude hlavně v tom, že naším konečným cílem je prospět žákům.
Říká-li profesorka Jennifer Rauch, že chce „odhalovat negativní vlivy technologií, pomáhat žákům lépe rozumět světu, nezávisle myslet, kreativně se chovat“, pak máme docela shodné cíle.
Pohled technooptimistů doporučujících osobní přístroje žáků naopak používat (BYOD), založím na názorech profesorky Beth Holland, která pro svůj věčný boj s postluddity používá podobenství z filmu Groundhog Day (Na Hromnice o den více) [1].
Možná si vzpomenete na hlavního hrdinu (Bill Murray), který se shodou okolností dostane do časové smyčky, a prožívá tentýž den pořád znovu. Beth doslova říká: „Ach jo! Jak ráda bych se zítra vzbudila a zjistila, že už není dnes.
“ (Na konci filmu se smyčka přeruší a život jde dál – viz Today is Tomorrow). Důvodů má více než dost.
Zatím to bohužel vypadá tak, že nám nezbývá nic jiného než pořád dokola bojovat s názory vyvolávanými nadměrným neinformovaným strachem z technologií. Čas se, zdá se, zastavil pouze v některých školách.
Jinde se člověk naopak bez digitálních technologií již vůbec neobejde.
Nezbytně jim musí rozumět a co nejlépe je využívat jak v osobním občanském životě, tak v rámci svých profesních kompetencí, chce-li mít práci.
Beth zpochybňuje (minule odkazované) výzkumy zákaz podporující [1] a konstatuje, že hlavním jejich problémem je vnímání učení v té nejtradičnější formě, tj. jako předávání hotových poznatků do paměti žáků.
Pak může být důležité to, jak moc se žáci dokáží soustředit na výklad, který je nezajímá, jak dokonalé a obsažné jsou jejich zápisky, zda si zapamatují vše, co předepisuje kurikulum (standardy). Má-li být učitel (spolu s učebnicí) jediným zdrojem poznání, je logické, že všechny ostatní působí rušivě.
Hlavním Bethiným argumentem proti generalizaci citovaných vědeckých výzkumů jsou nedostatky metodické – chybějící měření počátečního stavu znalostí respondentů, malý výzkumný vzorek apod. To jsou ale důvody, které většinu z nás nejspíše moc nezajímají.
Chceme-li k technologiím ve výuce (k mobilům v rukou žáků) přistupovat objektivně, musíme nutně začít definováním jejich role při naplňování výukových cílů.
Naše Strategie digitálního vzdělávání (realizovaná částečně též připravovanou revizí RVP) pracuje se dvěma hlavními cíli: digitální gramotností a informatickým myšlením.
Informatické myšlení usnadňuje žákům pochopení principů fungování digitálních zařízení, takže napomáhá též smysluplnému využívání vlastních mobilů. Je zřejmé, že jeho rozvoj by měl být vhodně podpořen vlastními aktivitami žáků ve škole i mimo ni.
Budování této kompetence je typicky v rukou informatiků, a tak je trochu mimo hlavní náplň tohoto článku. My se budeme věnovat spíše digitální gramotnosti, která se přímo týká vlastně všech předmětů.
Začnu citací nám dobře známé kurátorky Audrey Watters:
„Máme mnoho různých definic gramotností. Napříč všemi však existuje sdílené povědomí, že moderní technologie — počítače a internet zvláště — mění to, co potřebuje umět gramotný člověk.
Patří sem široce pojatá schopnost pracovat s počítačem a počítačovou sítí, schopnost zapojovat se do online komunit (a chápat pravidla chování účastníků), schopnost používat tyto sítě k hledání a vyhodnocování informací.
Takto dnes chápeme obsah „digitální gramotnosti“, který do určité míry vychází z dříve více rozšířené gramotnosti mediální. [2]
V současnosti patří digitální gramotnost k základním potřebám každého jedince – s triviem už nikdo nevystačí. I ona samotná se vyvíjí. Asi nejlépe jednu z jejích nejdůležitějších součástí vystihuje stále více používaný pojmem „digital wellbeing“ (či wellness). Jak souvisí s výukou, velmi případně svými otázkami ukazuje např. George Couros [3]:
- Snažíme se používat technologie ve školách k navazování spojení s lidmi, či naopak k jeho eliminaci?
- Slouží aplikace technologií k podpoře vyšších forem učení (myšlení), nebo k posilování povrchního chápání věcí?
- Zahrnujeme technologie do svého vlastního poznávání a spojení s vhodnými lidmi, abychom pak mohli efektivně vést k témuž i své žáky (budování osobního vzdělávacího prostředí)?
Zjednodušeně lze tedy říci, že zásadní otázkou je, zda dovedeme ve školách vytvořit prostředí, v němž aplikace technologií žáky obohacuje. Jak známo, použití technologií může ve skutečnosti umocňovat různé postupy – vhodné i nevhodné (viz Alan Lesgold). Není úplně jednoduché kýženého pozitivního efektu dosáhnout. Největší překážku popisuje ředitel ISTE Richard Culatta takto:
„Když mají učitelé k dispozici kvalitní další vzdělávání a čas na vytvoření smysluplných a podnětných výukových postupů (s využitím technologií), přínos může být obrovský.
Jedním z největších problémů dneška je fakt, že učitelé přicházejí do digitální třídy plné digitálních domorodců a nejsou připraveni vstoupit s jasnými cíli a pochopením, jak vhodným způsobem do učení technologie zapojit.“ [4]
Dal jsem si tu práci a zhlédl Culattovu přednášku na největší americké konferenci věnované vzdělávacím technologiím ISTE 2018.
Již svým názvem Rethinking digital citizenship naznačuje, že se zabývá hlavně digitálním občanstvím, které se nově objevuje i v posledních ISTE standardech pro žáky (též viz Co je In a co Out podle ISTE).
Zmiňuje v ní několik praktických příkladů toho, jak by úspěšné budování etických základů používání digitálních přístrojů (mobilů) žáky mohlo vypadat. Vyberu následující dva:
- Národní den Nikdo nejí sám (National No One Eats Alone™ Day): aktivita určená školám spoluorganizovaná žáky, při níž se celá místní komunita snaží budovat osobní kontakty s cílem eliminovat rozdíly a omezit šikanu. Vedlejším efektem je výchova k etickému používání mobilů a posílení empatie.