Pokud máme sedavé zaměstnání, do práce jezdíme autem nebo hromadnou dopravou a nesportujeme pravidelně, naše tělo není na pohyb zvyklé a k úrazu může dojít mnohem snáze než u sportovců.
Pak hrozí rovnou několik typů zranění. Tím prvním je přetížení. Kdy k němu dochází, je těžké obecně určit, neboť každý z nás má jinou kondici. Někomu stačí k únavě těla málo, jiný má hranici posunutou zase o něco výše.
Jak poznám, že je mé tělo přetížené?
- Cítíte se unavení
- Nestačíte s dechem
- Bolí vás nebo vám tuhnou svaly
- Svalové křeče
- Prudký pokles výkonnosti
- Bolest hlavy
- V některých případech i zvýšená teplota po náročném výkonu (často přichází i v noci nebo druhý den po výkonu)
Nepoměřujte své síly s ostatními. To, že je váš kamarád ještě stále plný energie, neznamená, že se mu musíte za každou cenu vyrovnat. Pokud u sebe začnete pozorovat výše zmíněné příznaky, je na místě odpočinek. Kdybyste totiž v intenzivním pohybu pokračovali dále, mohla by přijít horší zranění (vymknutý kotník, zlomeniny…).
A jak vypadá první pomoc pro sportem přetížené tělo?
Svalům uleví hořčík s B-komplexem. K dostání je v mnoha variantách, jako pilulka na zapití vodou, šumivá tableta pro přípravu nápoje nebo sáček se sypkým obsahem rozpustným v ústech. Hořčík vám uleví od svalových křečí a obsažený B-komplex urychlí regeneraci celého těla.
Unavenému tělu pomůžou i hřejivé náplasti. Použít můžete ty s výtažky z chilli papriček nebo s kaštanem. Aplikují se nejčastěji na záda do oblasti beder v případě bolavých nebo namožených zad, lokálně je však můžete užít na kterýkoliv namožený sval.
Nechejte je působit čas uvedený v příbalovém letáku, za tu dobu dojde k místnímu prohřátí svalu, jeho lepšímu prokrvení a urychlení regenerace.
Správná regenerace by měla být doplněna o tři dny volna, v průběhu kterých budete o svoje přetížené svaly pečovat, zlehka protahovat a hlavně nebudete dělat žádnou intenzivní sportovní aktivitu.
Došlo totiž k potrhání svalových vláken a je zde riziko natržení svalu.
Těžké nohy po sportování
Máte po sportování pocit těžkých nohou? Unavené končetiny trápí nejčastěji fotbalisty, volejbalisty, cyklisty nebo lidi věnující se vysokohorským túrám nebo běhu.
I tady je zapotřebí zvýšit prokrvení svalů, nejlépe střídáním studené a horké vody ve sprše.
Po intenzivnějším sportovním výkonu nezapomeňte na protažení, mírně protahovat můžete i následně v období regenerace.
Jestli vás trápí otoky nohou nebo křeče v lýtkách dlouhodoběji, opět může být na vině nedostatek hořčíku v těle. Bolest, tíha a únava v nohách ale bývá i příznakem žilní nedostatečnosti.
Tady naopak může pohyb (samozřejmě v rozumné míře) prospět, důležité je i doplňovat pravidelně kromě magnesia vitamín C, vyhýbat se soli, alkoholu a cigaretám, vybírat si vhodnou obuv, nechodit v příliš těsném oblečení a případně i využít účinky kompresních a stahovacích punčoch. Pro péči zvenku pak lze na těžké nohy použít gel Lioton*,
Přetížit můžeme nejenom svaly, ale také klouby. Na bolavé klouby nejlépe fungují gely s účinnou látkou proti bolesti, otoku a zánětu. Velmi dobře zabírá Voltaren Emulgel*, ze kterého se účinná látka rychle vstřebá a pronikne k postiženému místu.
Při přetrvávajících bolestech je dobré užívat kloubní výživu. U lidí, kteří jsou pouze občasnými sportovci, je lepší doplnit kolagen.
Sportovci, kteří sportují pravidelně, si kolagen vytvářejí v chrupavkách sami (kolagen se tvoří při pohybu), tudíž je pro ně vhodnější doplnit jiné látky – například glukosamin, který obsahuje například přípravek Bayflex*.
Puchýře
Dalším, i když ne příliš vážným, ale za to velmi častým úrazem při sportu jsou puchýře všeho druhu. Drobné i větší puchýře se objevují nejčastěji na chodidlech od špatně zvolených bot, na rukou (například od křečovitého držení tenisové rakety), puchýře ale vznikají také ze spálení od sluníčka.
Puchýř byste rozhodně neměli propichovat. Propíchnutím byste pouze do bolavého místa dostali infekci, žádný jiný efekt na hojení to nemá. Puchýř je nejlepší přelepit speciální gelovou náplastí. Pod touto náplastí dochází k vlhkému hojení, které je rychlejší, než když se puchýř rozedře a hojí se přes strup.
Opruzeniny kůže
Cyklisté a běžci by mohli vyprávět. Pokožka dostává třením buď nohy o nohu, o textil, nebo třeba o sedlo kola pořádně zabrat. Opruzeninám se dá předejít vhodně zvoleným bariérovým krémem, místo je důležité pravidelně promazávat, pokud je místo odřené, rudé a tvoří se hnis, vysušit jej můžete Sudocremem** a zahojit Bepanthenem*.
Cyklistům doporučujeme dělat přestávky a bolestivá místa v sedací oblasti větrat. Čím víc se kůže zapařuje, tím delší léčba bude. Nadšení cyklisté si často dlouhým sezením v sedle vypěstují hemoroidy. Pokud se vám podaří toto bolestivé onemocnění vyvolat, vyzkoušejte řadu Procto-glyvenolu*. Uleví vám od bolesti a urychlí hojení bolavých míst.
Odřeniny a naraženiny
Je to hned. Spadneme z kola, špatně dopadneme při běhu nebo si ublížíme při míčových hrách.
Pokud to naše tělo odnese „jen“ povrchovým poraněním – tedy odřeninou, je dobré mít po ruce dezinfekci, kterou můžeme ránu vyčistit a zamezit tak případnému množení bakterií.
Dnes už jsou na trhu dostupné i dezinfekce, které nepálí, což ocení hlavně děti. V ráně nesmí zůstat nic, co do těla nepaří, ujistěte se, že jste z odřeniny odstranili zadřený písek, hlínu, kamínky a podobně.
První pomoc při odřenině
Použijte vhodnou dezinfekci na rány.
Důkladně vyčištěnou ránu zalepte náplastí, i zde najdete široký výběr – použít můžete pružnou náplast odolnou vůči pohybu a potu, voděodolnou náplast nebo náplast pro citlivou pokožku.
Odřeniny se také hojí lépe ve vlhkém prostředí, regeneraci poranění urychlí například Hemagel**, který pomáhá mimo jiné i zastavit krvácení a nepřilepuje ránu k náplasti.
První pomoc při naražené kosti
Co se týče naraženin, je nejlepší dané místo chladit, aby nedošlo k otoku. Chladit můžete mokrým ručníkem, efektivnější (obzvlášť v létě) jsou ale chladicí polštářky nebo mrazicí spreje. Chlazení by mělo proto probíhat vždy přes kus látky nebo obvazu, nikdy nechlaďte přímo pokožku.
Pokud je místo bolestivé a oteklé, měli byste navštívit lékaře, aby vyloučil vážnější zranění (zlomeninu, vykloubení). Místo doporučujeme natírat Voltarenem Emulgelem* pro rychlejší úlevu od bolesti nebo Liotonem*, který zmenšuje otok v místě úrazu. Oba gely je možné kombinovat.
Jak rozpoznat naraženinu od zlomeniny?
Naražená kost bolí, někteří pacienti dokonce uvádějí, že bolest naražené kosti může být i větší než při zlomenině. A některé zlomeniny dokonce bezprostředně po úrazu ani nebolí.
Až po čase se začne v místě zlomené nebo nalomené kosti objevovat otok a místo začíná bolet. Jestli je kost naražená, nalomená nebo zlomená, dokáže spolehlivě určit až lékař.
Jestli proto máte podezření na zlomenou kost, měli byste navštívit nemocnici.
Rada magistry z Chytré lékárny:
Na odřeniny a naraženiny nejsou příliš vhodné protizánětlivé léky v podobě různých tabletek. Jedním důvodem je systémový účinek, dalším riziko podráždění žaludku a s tím související bolesti nebo zažívací obtíže. Pokud je to možné, používejte lékové formy působící lokálně (masti, gely, náplasti). Tělu dopřejte klid a čas na regeneraci, nepřetěžujte se.
Zánět svalu nebo zánět šlach
Zánět svalu si můžeme způsobit, pokud tělo příliš zatěžujeme, zánět šlach nejčastěji, pokud vykonáváme stále dokola jednu a tu samou činnost. Zánět nás může potrápit ve šlachách na zápěstí, v lýtku, sportovcům se často zanítí a Achillova šlacha.
Následkem nadměrně zatížených svalů nás pak může trápit i zranění, které je známé jako tenisový loket. Ten provází úmorná bolest ruky od lokte k zápěstí. Zánět šlach se rozvíjí pomalu a nenápadně a často jej rozpoznáme, až když nás místo začne opravdu bolet.
Místo s počínajícím zánětem šlach svědí, je citlivé, zarudlé, občas i horké a oteklé.
První pomoc při zánětu šlachy
Nejúčinnější léčbou zánětu svalu a zánětu šlachy je omezení pohybu, dodržování klidnového režimu, bolavému místu můžeme ulevit používáním chladivých gelů nebo studených obkladů.
Obecně se doporučuje také zvýšený příjem hořčíku, vápníku, draslíku a bílkovin.
Pokud nás však trápí bolest a nejsme si jistí, co ji způsobilo, příčinu by měl diagnostikovat lékař.
Prevence zánětu šlach
Prevence těchto onemocnění je jednoduchá – poskytujte tělu při pohybu dostatečný odpočinek a namáhané svaly protahujte. Pohyb by neměl být jednotvárný a monotónní, po zátěži je vždy potřeba regenerovat.
Natržený sval
Pokud se sval silně napne nebo naopak prudce stáhne, může dojít k jeho natržení. Zkrátka – byl překročen limit napětí, které je naše tělo schopné unést.
Natržením svalu jsou nejčastěji ohroženi příležitostní sportovci, jejichž tělo není na pravidelnou fyzickou aktivitu zvyklé.
Prvotním příznakem natrženého svalu je ostrá bolest, natržený sval bolí i několik dní a provází jej otok a krevní sraženína.
První pomoc při natrženém svalu
- Okamžitě ukončete fyzickou aktivitu
- Sval se nepokoušejte protáhnout ani jinak rozhýbat
- Aplikujte chladivý obklad a místo ledujte
- V prvních dnech si můžete od bolesti ulevit i analgetiky
Natržený sval udržujte v klidu, nezapojujte jej ani do běžného pohybu – například chůze nebo jiné denní činnosti. Po zhruba jednom dni ledování zkuste sval naopak zahřát, na místo můžete vtírat mast s protizánětlivými složkami.
Prevence natržení svalu
Tělo před sportem dostatečně zahřejte, rozhýbejte a protáhněte. Pokud nesportujete pravidelně, myslete na to, že není dobré tělo nárazově přetížit. Pokud cítíte, že vám síly při pohybu docházejí, nebojte se na chvíli polevit. Zůstávejte hydratovaní, dostatečně pijte.
Výron kotníku
Takzvaný vyvrknutý kotník bývá nejčastěji způsobený špatným došlápnutím. Dochází k natažení, někdy i natržení kloubních vazů. Výron kotníku si nejčastěji způsobí běžci, kteří nemají dostatečně zpevněnou nohu při došlapu nebo je „zradí“ povrch. Pokud utrpíte výron kotníku, je třeba nohu znehybnit, ledovat a držet ji ve vyvýšené poloze.
Zlomenina
Tady se bez pomoci lékaře neobejdete. Zlomená nebo nalomená kost je bolestivé zranění a vyžaduje dlouhou rekonvalescenci. Zlomenina nejčastěji vznikne pádem, nárazem, uklouznutím nebo třeba špatným došlápnutím.
Jak poznám, že by se mohlo jednat o zlomeninu?
- Místo bolí a bolest se nezmírňuje
- Tvoří se otok
- Zlomenina znemožňuje pohyb končetiny
- Kosti jsou v nepřirozené poloze
- V místě zlomení mohou být rány, které krvácejí
Existují však i zlomeniny, kdy se bolest nebo otok projeví až později nebo téměř vůbec. Spolehlivě dokáže zlomenou kost určit až lékař.
Únavová zlomenina
Únavová zlomenina je zranění, které dokáže pěkně potrápit. Jde o reakci těla na nepřiměřenou zátěž, únavovou zlomeninu si často přivodí právě sportovci, kteří najednou zintenzivnili svoji pravidelnou fyzickou zátěž nebo předtím nesportovali.
Ve snaze dostat své tělo rychle do kondice mu nakonec ublíží. Únavové zlomeniny nejčastěji vznikají na nosných kostech (stehenní kost, pažní kost…) nebo na záprstních kůstkách nohy. Na kosti, která je vystavena zátěži dlouhodobě, se začnou objevovat trhliny. Jelikož je ale poškozená oblast namáhaná, nemá se kdy zahojit.
Zranění je následně patrné i na rentgenovém snímku.
Léčba únavové zlomeniny
Čím dříve léčbu zahájíte, tím dříve se uzdravíte. Včas odhalená únavová zlomenina se může obejít i bez fixace kosti. Nejdůležitější je klidový režim a omezení veškeré zátěže, a to včetně chůze. U lehčích případů únavové zlomeniny stačí fixace pružným obinadlem, pokud je únavová zlomenina rozsáhlá, lékař doporučí sádru.
První pomoc při zlomenině
Pokud máte podezření, že váš blízký si zlomil kost, nehýbejte s ním, respektive s ním hýbejte co nejméně pouze v případech, kdy je to nutné (dotyčný například spadl z kola uprostřed stezky a kdyby setrval na místě, hrozí nehoda).
Nikdy se nesnažte zlomeninu sami rovnat, zafixovat nebo v případě otevřené zlomeniny kost zastrčit. Pokud zlomenina krvácí, krvácení zastavte. Použít můžete čistou tkaninu, nejlepším řešením je však tlakový obvaz.
Při následné rekonvalescenci zraněnému uleví od bolesti analgetika. Hojení mohou urychlit také některé doplňky stravy, například Wobenzym. Dbejte na dostatečný příjem vápníku, doplňovat byste měli také vitamín D3 a vitamín K, bez kterého by se vápník nedostal v těle, kam je potřeba. Dopřejte svému tělu klid a udržujte psychickou pohodu.
*Registrovaný léčivý přípravek. Podrobně čtěte příbalový leták.
**Zdravotnický prostředek
Zlomenina během léta? Tipy, jak urychlit hojení
Statistiky hovoří jasně – během léta se stává nejvíce zlomenin, jak u dětí tak u dospělých. Skončili jste se sádrou i vy? Proces hojení může být pěkně zdlouhavý a člověku na pozitivní náladě určitě nepřidá, když může jenom sledovat, jak léto pomalu odchází, aniž by si jeho poslední dny mohl naplno užít se svými oblíbenými aktivitami. Naštěstí existují způsoby, jak buňky v těle mobilizovat k vyšší akceschopnosti s odstraněním poškozené tkáně po okraji zlomenin a tvorbě nových vláken, která znovu jednu část kosti spojí s tou druhou.
Skončit se zlomeninou není nic složitého. Stačí větší, nárazová síla, neočekávané pnutí spojené s ochablými svaly a vazivy v těle a daná kost nápor zkrátka neunese, praskne či se zcela zlomí. Zlomená ruka, zlomená noha nebo klíční kost – s tím vším se lékaři během léta setkávají na denním pořádku.
A vám pak zbývá, smířit se s vyslechnutými pokyny a dobou rekonvalescence. Abyste si nezadělali na problémy a nevlétli do tréninku a aktivit moc brzy, dodržujte doporučený režim a termín návratu neukvapte.
Co však doktora překvapit a na kontrolu přijít již s mnohem lépe zahojenou kostí, než specialista očekává? Dnes se podíváme především na potraviny a doplňky stravy, jimiž byste se měli zahrnout nejen během celé léčby, ale nejlépe je užívat i jako prevenci zlomenin.
Poděkují vám nejen kosti – správné stravovací návyky a suplementaci ocení celé tělo každého aktivního člověka. A pokud se vy sami označujete za staršího člověka vězte, že s věkem se náchylnost ke zlomeninám velice rychle zvyšuje. Ale to je poměrně široce známé. Takže pojďme na tipy, jak na zlomeniny vyzrát!
Potraviny posilující kosti
Omezovat se na určité spektrum potravin je obecně škoda. Pestrý jídelníček je důležitý pro rovnoměrný přísun vitamínů a minerálů. Když jde o kosti, měl by být bohatý hlavně na vitamín K, D a vápník.
Mnohem méně se však mluví o tom, že kosti, vaziva a chrupavky potřebují i mnoho jiných látek, které spolu, zjednodušeně řečeno, spolupracují na udržení jejich pevnosti či případné opravě a vybuzení k tvorbě kolagenových vláken.
Pokud zvládáte trávit mléčné potraviny a netrpíte laktózovou intolerancí, jsou sýry, jogurty i samotné mléko velice kvalitní části jídelníčku pro zdravé kosti. Někomu sice může připadat, že mléčné produkty člověka zahleňují, přesto je vhodné zařadit je v určité míře do jídelníčku.
Kromě vápníku v produktech z mléka najdete často i draslík, vitamín B12, hořčík, vitamín D a v jogurtech bývá obsažen i fosfor. Navíc jogurt na rozdíl od mléka nevylučuje vápník při neutralizaci kyseliny. A jaké zvolit sýry? Vyberte si prostě ten, který vám nejlépe chutná! Vhodný je ovčí sýr, kozí sýr i klasický kravský sýr.
A jestli vám laktóza nedělá dobře, jsou tady dlouhozrající sýry, jako parmezán.
Ale co když jste vegetariáni? Žádný problém. Odpověď na stravu pro kosti je i tofu. Tofu má množství chemických látek rostlinného původu. Tyto látky se nazývají izoflavony vápníku a kosti je doslova milují pro nastartování hojivých procesů. Další na vege listu a zároveň seznamu zdravých potravin jsou sezamová semínka.
Doporučujeme konzumovat denně alespoň čtvrt šálku semínek v sušené nebo pražené formě. A kouzlit s nimi můžete v kuchyni při mnohém pečení, vaření či přípravě salátů. Dále lze doporučit různé druhy fazolí, špenát a kapustu, protože obsahuje i omega-3 mastné kyseliny, potřebné pro kosti taktéž, ač nejde o tak známé spojení jako v případě vápníku.
Omega 3 – to jsou také ryby. Pokud marodíte se zlomeninou, poproste někoho z rodiny, ať vám nakoupí kvalitní filety z lososa či sardinky.
Lososa grilujte, přidávejte do zdravých salátů nebo konzumujte syrového v podobě, čím dál více oblíbeného sushi. Sardinky se taktéž hodí do salátů, ale spousta lidí je pojídá i jen tak samotné z nálevu.
A proč ta důležitost omega 3 ve spojení s kostmi? Omega-3 mastné kyseliny pomáhají vstřebávat vápník do těla!
Další doporučené potraviny pro kosti:
- vejce
- mák
- melasa
- švestky
- mandle
- fíky
- pomeranče
- různé druhy ořechů
Existuje i řada jiných potravin bohatých na vápník, ale pozor – mnohdy není důležité, kolik ho obsahují, ale jestli se z nich dokáže vstřebat, zda si ho tělo dokáže vytáhnout.
Vápník nestačí! Co pro jeho zabudování? A jaké další doplňky zajistí rychlé hojení?
Kvalitní a dobře biologicky dostupný vápník je sice základ – konkrétně dospělému člověku se doporučuje užívat 1 000 mg přírodního vápníku denně, ale nutné je také doplnit vitamín K2 a vitamín D3, bez nichž by se vápník nedostal do míst, kde má účinkovat.
Studie hovoří tak, že pouze 15% vápníku se dokáže vstřebat, když trpíte nedostatkem “déčka”. Proč? D3 má schopnost zvýšit vstřebávání vápníku střevem tím, že vytváří aktivní protein, který vápník váže.
Vitamin K2 potom směřuje vápník přímo do kostí a zubů a zabraňuje jeho ukládání do cév a měkkých tkání.
Protože celý proces hojení zlomeniny tělu dává zabrat, organismus běžně spotřebuje větší množství dalších cenných látek, které se na stovkách procesů vedoucí k uzdravení podílí.
Můžete suplementovat samotný kolagen, doporučujeme také vitamín C, protože přispívá ke správné tvorbě kolagenu, což “obchází” potíže se vstřebatelností některých typů kolagenu. Nejlepší je sáhnout po mořském kolagenu. A protože zlomenina a oblast kolem ní způsobuje zánět, zvyšte příjem antioxidantů.
Spousta jich je v rostlinných doplňcích – zeleném čaji, schizandře, chlorelle, vilcacoře. Mezi náš tip pak patří především ALA – kyselina alfa-lipoová.
Celý seznam minerálů a stopových prvků, které spolupracují na udržení zdravých kostí:
- Vápník
- Hořčík
- Boron
- Měď
- Mangan
- Křemík
- Nikl
- Selen
- Stroncium
- Fosfor
- Draslík
- Vanadium
- Zinek
Biomin | Zrychlete si hojení zlomeniny až o pár týdnů! | přírodní doplňky stravy
Kost je živý organismus a má úžasnou schopnost regenerace. Neustále v ní probíhá proces odbourávání a novotvorby kostní tkáně. Při zlomenině tělo zdravého jedince doslova mobilizuje své síly a během několika měsíců kost postupně obnoví.
U starších osob, těhotných žen, po menopauze je pomalejší nejen proces hojení, ale i vyšší pravděpodobnost, že dojde ke zlomenině. Jejich kosti jsou křehčí. Náchylní jsou i lidé, kteří drží nevhodné diety nebo ve svém jídelníčku nemají i kvůli potravinovým intolerancím dostatek živin a vápníku.
Právě ten s podporou vitaminů K2 a D3 urychluje celý proces odbourávání a tvorby nové kostní tkáně a zkracuje ho i o 2 týdny.
Proces hojení je dlouhý, náročný a vyžaduje běžnou fixaci zlomené části a klid. Součástí léčby by měl být i dostatečný příjem vápníku, který je základním stavebním kamenem kostí, s podporou vitaminů K2 a D3.
Konkrétně dospělému zdravému člověku se doporučuje užívat 1 000 mg přírodního vápníku denně, při úraze i 1 200 mg.
„Poslední vědecké práce ale ukazují, že příjem vápníku v naší populaci klesl až na 400-500 mg/den, což odpovídá množství doporučenému pro dítě do 1 roku,“ upozorňuje primářka MUDr. Jana Čepová z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie FN Motol.
Pouhá konzumace potravin bohatých na vápník není záruka toho, že kosti začnou zázračně rychle srůstat. Nezáleží jen na jeho množství v dané surovině, ale na jeho biologické dostupnosti, tedy jeho vstřebatelnosti. Běžně známý je vysoký obsah v tvrdých sýrech a obecně v mléčných výrobcích, méně potom v ořeších nebo máku.
Tyto potraviny bývají častým zdrojem alergií a potravinových intolerancí, proto je vhodnější poohlédnout se v lékárnách i po přírodních doplňcích stravy.
Cestou může být i čistě přírodní vápník z vaječných skořápek, který je pro naše tělo ideální, protože jeho částice jsou po mikronizaci dostatečně malé, aby se přes tenké střevo dostaly do celého organismu.
Proč vápník nestačí?
Pro podporu hojení kostí je třeba doplnit také vitaminy D3 a K2, bez nichž se vápník v těle nedostane tam, kam má.
„Tyto vitaminy se podílí na efektivním vstřebávání a ukládání vápníku do kostí, jenž se jinak může ukládat v cévních stěnách a měkkých tkáních,“ vysvětluje MUDr. Jana Čepová.
Upozorňuje, že vápník uložený v cévách a měkkých tkáních může výrazně zvyšovat riziko aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob, proto je důležité užívat při vápníku i oba vitaminy.
Hojení zlomeniny je pro tělo zátěž. Organismus potřebuje větší množství minerálů a vitaminů než obvykle. Kromě vápníku, vitaminů K2 a D3 se snažte jíst živočišné bílkoviny (hovězí, krůtí, drůbeží), jež jsou zdrojem kolagenu pro obnovu tkání a kůže.
Vitamin C zase podporuje tvorbu samotného kolagenu, proto do jídelníčku přidejte i ovoce a zeleninu bohaté na céčko nebo zavítejte do lékárny. Doplňky stravy ale vybírejte vždy s rozmyslem – dejte na kvalitu ověřeného výrobce, čtěte složení, a především si všímejte deklarovaného množství účinné látky.
Zdroj foto: pixabay.com
Výživa po úrazu: co se od lékaře nedozvíte – Vitalia.cz
S létem se bohužel pojí vysoký nárůst úrazů. Pouštíme se do aktivit, na které nejsme zvyklí, špatně odhadujeme své síly nebo jde o nešťastnou náhodu či autonehodu. Enormní nárůst zraněných v létě je mezi dětmi. Nelze předložit pro nás zraněné jednotný návod, každý máme jiný druh a rozsah zranění, věk, zdravotní stav, stav výživy a kondici před úrazem.
Podělím se s vámi o pár postřehů a tipů, jak skloubit stav, kdy potřebujeme superkvalitní výživu na hojení a vzhledem k dlouhodobému pohybovému omezení nechceme přibrat. Jak jíst a nepřibrat, to asi bude první, co nás, zejména ženy, napadne. Na diety prosím zapomeňte! Hmotnost v tomto okamžiku není tím nejdůležitějším kritériem.
Prevence výživou? O své zdraví bychom měli pečovat neustále
O výživu bychom se měli starat pořád, nikoliv až v okamžiku, kdy se něco stane. A to již od dětství. Například dobrá kvalita kostí v dospělosti je závislá na přívodu vápníku v prvních třech desetiletích života.
Proto, rodiče, mějme na paměti kvalitní jídlo pro naše děti a věnujme jim svůj čas a pozornost a neřešme snídaně a svačiny sladkostmi.
Později již jen můžeme kvalitní stravou a pohybem zpomalit fyziologickou destrukci kostní hmoty, kdy kosti ztrácejí asi jedno procento své hmoty ročně.
Úrazu v životě nemůže zcela zabránit a je důležité, v jaké životní etapě, stavu výživy a kondici nás nehoda zastihne. Některé faktory určující pevnost kostry jsou ovlivnitelné, jiné ne.
Genetika, věk, hormony (zejména pohlavní – estrogeny), kvalitní výživa před úrazem, stejně tak tělesná zátěž kostry – fyzická práce či sport, to vše má vliv.
I svalstvo v okamžiku nehody je pro nás důležité – jednak jako zdroj energie po úrazu, jednak umožní následně lépe zvládat například přesuny o berlích. Svaly tvoří funkční jednotku spolu s kostrou, umožňují lepší stabilitu.
Nemocniční strava stačit nebude
Po úrazu vám možná připadne starost o jídlo jako to poslední, o co je třeba se starat. Řešíte bolest, stres, v některých případech operaci. Příprava na chirurgický výkon vyžaduje lačnění, následné bolesti a nemožnost se hýbat vás učiní zcela závislými na vašem okolí, včetně dodávky jídla. Řešíme, jak se umýt či jak dosáhnout na nabíječku mobilu.
Je známo, že strava v nemocnici většinou není přizpůsobena (vyjma základních diet při chronických onemocněních) aktuálnímu stavu pacienta, který je schopen sám samostatně jíst. Dostanete pak jako první večeři například tři krajíce chleba a jednu malou paštiku, k obědu svíčkovou s knedlíkem a na dojedení suchý rohlík. Nedělní ráno je spojeno s koláčkem a přeslazeným kupovaným pudinkem.
Autor: Depositphotos.com
Pozor, tělo po úrazu či operaci potřebuje energii na reparaci tkání a proti stresu, nevyužívá cukry a tuky, ale čerpá energii z vlastní bílkoviny – nejprve kosterní svaloviny, později využívá i bílkovinu z vnitřních orgánů, což je velmi nebezpečný stav zejména pro starší osoby, které mají výchozí stav svaloviny nižší než mladší jedinci. V řádu několika dnů tento typ zcela nevhodného zhubnutí nejde přehlédnout.
Co má přinést návštěva
Požádejme své blízké, aby nám přinesli do nemocnice (a později připravili na doma) masový vývar na vypití, jogurt, ochucený tvaroh – vymýšlejme, co jsme schopni jíst. Samozřejmě naše omezení, ať již zdravotní (alergie na mléčnou bílkovinu), či filozofická (vegetariáni), respektujme a vybírejme z bílkovinných zdrojů prostě cokoliv a co možná nejčastěji.
Nerozmazlujme se dorty, potřebujeme minerály a proteiny. Čím dříve dojdete k poznání, že vaše hojení je i ve vašich rukách, tím lépe. Nevědomé návštěvy vás budou zahrnovat sladkostmi. Je dobré racionálně zhodnotit, co je nám nejvíce třeba a namísto dortu požádat návštěvu o ovoce či zapůjčení pěkného filmu nebo knížky.
Návštěvy znalé (sportovci či babičky, které vědí, že slepičí polévka je lékem) mohou přinést i vhodnější dezert než klasický, pokud vám chtějí osladit neveselé období: makovník, tvarožník, jogurtovo-tvarohový dezert s ovocem a želatinou či směs ořechů na průběžné zobání (mák, tvaroh, jogurt i mandle jsou zdrojem vápníku).
Nečekejte komplexní rady, ptejte se!
Při kontrole na chirurgii se vám většinou nedostane doporučení, co do jídelníčku zařadit či zda jsou potřebné doplňky stravy na podporu hojení; problém je leckdy dostat i individualizované doporučení, kdy a jak začít rehabilitovat. Až povezete zprávu z nemocnice svému obvodnímu lékaři, požádejte ho, aby vám zjistil výchozí hladiny základních minerálů v krvi, zejména vápníku, hořčíku a vitamínu D.
Pokud jsou hodnoty minerálů či vitamínu D již nízké (velmi běžně v naší populaci), dostanete na vitamín D recept od lékaře. Je vhodné navýšit rozumně hladinu vápníku jak vhodným jídelníčkem, obvykle i doplňkem stravy. Doporučená dávka vápníku pro dospělou zdravou populaci je osm set až dvanáct set miligramů na den.
Vápník z potravin se lépe vstřebává a vstupuje do kostí, dejme přednost přirozeným potravinám. V případě doplňků stravy čtěte příbalový leták, zda vápník konzumovat s jídlem, či na lačno, aby se nenarušovala vstřebatelnost minerálu.
Například doplněk stravy Calcichew D3 obsahuje vápník ve formě uhličitanu vápenatého a je třeba ho konzumovat spolu s jídlem.
Terapie výživou – superkvalitní jídelníček na hojení i udržení hmotnosti
Metabolismus vápníku je velmi složitý proces, který je závislý na mnoha dalších vlivech včetně látek obsažených v potravě. Není ani jediným faktorem, který umožňuje hojení zlomeniny.
Je velmi těžké postihnout všechny detaily v jídelníčku, navíc se lišíme individuální schopností vstřebávání a dalšího využití živin, k tomu je vstřebávání vápníku ovlivněno ještě věkem. Malé děti využijí až sedmdesát procent vápníku přijatého potravou, dospělí jen dvacet až čtyřicet procent.
Vhodným způsobem, jak hojení ovlivnit, je racionální pestrý jídelníček s omezením sacharidů (pečivo, přílohy), vyloučením jednoduchých cukrů (sušenky, dorty, slazené nápoje, nadbytek ovoce), navýšením proteinů včetně mléčných výrobků (libové maso, mléčné polotučné produkty, vejce, luštěniny vč. sóji – fytoestrogeny), ořechů, navýšením zelené a košťálové zeleniny (vitamín K), ovoce (vitamín C – podpora tvorby kolagenu).
Pozornost věnujme omega-3 mastným kyselinám (mořské ryby, ořechy, semínka, řepkový olej), antioxidantům (ovoce a zelenina) i probiotickým bakteriím (zakysané mléčné produkty, fermentovaná zelenina).
Naše kosti potřebují dále draslík (ovoce, zelenina, obiloviny, ořechy), fosfor (luštěniny, sýry, jogurty, ořechy, obiloviny), hořčík (ořechy, listová zelenina, natě, obiloviny, semena), křemík (ovoce, zelená zelenina, ořechy, semena, luštěniny), zinek, vitamíny B. Vitamín D získáme bezpečným opalováním a z potravy je zdrojem zejména rybí tuk, žloutek, játra a mléko.
Z uvedeného výčtu vidíme, že se opakují obdobné potraviny, které do zdravého jídelníčku běžně patří.
Nezapomeňme na pohyb – jakmile je povoleno zatěžování například zlomené končetiny; novotvorba kosti potřebuje mechanickou zátěž.
- Potravinové zdroje vápníku: Mléčné výrobky (tvrdé sýry), zelená a košťálová zelenina (kapusta, zelí, brokolice, květák, pór, rukola, natě – pažitka, řeřicha, petrželová nať), ořechy (mandle, pistácie), olejnatá semena (mák, slunečnicová semena, sezam), bílé fazole, sója vč. tofu, sušené švestky.
- Co zhoršuje vstřebávání vápníku? Potrava s nedostatkem bílkovin, potraviny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové, otruby, káva, fosfáty (kolové nápoje vč. varianty light, tavené sýry). Vysoký příjem soli zvyšuje vylučování vápníku. Alkohol oslabuje budování kosti.
- Pro pevné kosti: Optimální zásobení vápníkem a vitamínem D má pro pevnou kost ze všech výživových faktorů největší význam.
- U zdravých jedinců podpořme prevenci: Kvalitní pestrá strava (dostatek vhodných živin) + pohyb (silová cvičení + chůze) + odpočinek (regenerace tkání) + přiměřená hmotnost.
Zlomenina holenní kosti
Bérec je složen ze dvou kostí, a to kosti holenní (tibie) a lýtkové (fibuly). Zlomeniny bérce patří mezi nejčastější zlomeniny střední části dlouhých kostí (diafýzy).
Mezi nejčastější mechanismy vzniku fraktur bérce patří dopravní nehody, pády z výšky a sportovní úrazy. Na vnitřní ploše kosti holenní jsou měkké tkáně v tenké vrstvě, což vede k tomu, že jsou její zlomeniny ve dvaceti procentech otevřené. Ve většině případů dochází k frakturám obou kostí současně. Izolované fraktury vznikají obvykle v důsledku dopravní nehody či nakopnutí při sportu. Zlomeniny v oblasti střední a spodní části bérce mívají tendence k opožděnému hojení se sklony k tvorbě pakloubů. Je zde také často přítomen tzv. kompartment syndrom, kdy dochází k ischemizaci (neprokrvování) dané oblasti. Daný typ fraktur bývá také často spojen s poraněním vazivového aparátu kolenního kloubu a neurovaskulárních struktur.Zlomeniny lze rozdělit na stabilní, u kterých je přistupováno ke konzervativní terapii a zlomeniny nestabilní, jejichž léčba je operační. Konzervativní terapie spočívá v repozici a imobilizaci sádrovým obvazem, kterým je znehybněn kolenní i hlezenní kloub. Imobilizace trvá obvykle 10-12 týdnů. Komplikace u daného typu terapie je vznik tromboflebitidy a postfixační ztuhlosti kolena a hlezna. Převážná většina zlomenin diafýzy bérce je řešena operačně pomocí osteosyntézy, kdy je využíván nitrodřeňový hřeb, dlahová osteosyntéza či zevní fixatér.
Během imobilizace je rehabilitace zaměřena na dechovou gymnastiku, polohování, kondiční cvičení nepostižených částí těla, izometrické kontrakce svalů v imobilizované části dolní končetiny, nácvik sebeobsluhy a nácvik stereotypu chůze.
Po skončení imobilizace postižené části je terapie orientována na polohování do zvýšených poloh proti zabránění vzniku otoků, zvýšení kloubních rozsahů pohybů, ošetření jizev, uvolnění měkkých tkání, zlepšení koordinace a cvičení funkčních pohybů a v neposlední řadě posílení oslabeného svalstva a protahování svalstva zkráceného.
Pozn.: Cviky prezentované na našich webových stránkách jsou připraveny a prezentovány univerzitně vzdělanými fyzioterapeuty. Jednotlivé cviky provádějte pouze v případě, že jste si vědomi příčiny svých zdravotních problémů (symptomů). Léčebná doporučení nenahrazují lékařské/fyzioterapeutické vyšetření.
Účelem naší databáze fyzioterapeutických cviků je snaha o bezplatné zpřístupnění ukázky správného provedení cviků komukoliv, komu mohou pomoci zlepšit zdravotní stav. Mějte prosím na paměti, že cvičení je účinný terapeutický prostředek, který, je-li správně cílený, pomáhá, nicméně při nesprávném použití může Vaše potíže zhoršit.
Pociťujete-li např. mírnou bolest vycházející z pravé strany bederní páteře a cvičíte na opačnou stranu, Vaše problémy se s největší pravděpodobností zhorší. Pokud si nejste jisti, zda je Vámi vybraný cvik přínosný, doporučujeme konzultovat jeho vhodnost s univerzitně vzdělaným fyzioterapeutem (Bc., Mgr., Cert.
MDT) nebo rehabilitačním lékařem (MUDr.).
Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.
Zlomené kosti vás nezlomí!
Sport sebou zpravidla nese vyšší riziko zlomenin horních a dolních končetin. Naše kosti mají naštěstí úžasnou schopnost regenerace. Neustále v nich probíhá proces odbourávání a novotvorby kostní tkáně. Při zlomenině tak tělo doslova mobilizuje své síly a kost se během několika měsíců zcela zacelí. Jak ale tělu pomoci, aby vše proběhlo co nejlépe?
Co se děje při zlomenině?
Úrazové zlomeniny vznikají v důsledku nárazu či pádu, kdy působící síla je větší než pevnost kosti. Poškozená tkáň na okraji zlomených kostí postupně odumírá a buňky zvané osteoklasty ji začnou odstraňovat.
Po čtyřech až deseti dnech se v krevních zátkách začnou tvořit tzv.
fibroblasty, které vytvářejí kolagenní vlákna a mezi dvěma zlomenými konci kosti začne vznikat jakýsi „most“ v podobě vazivového spojení, který se v další fázi přetvoří na kostěný.
Tato fáze může přetrvávat i tři až čtyři měsíce, než dojde k úplnému hojení. V závěru léčebného procesu osteoblasty a osteoklasty přemodelují tuto část na pevnou kost.
Jak urychlit hojení?
Proces hojení zlomeniny je dlouhý a náročný a vyžaduje fixaci zlomené části a klid. Součástí léčby by měla být i vyvážená strava a dostatečný příjem vápníku – konkrétně dospělému člověku se doporučuje užívat 1 000 mg přírodního vápníku denně.
S vápníkem to ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Nezáleží totiž na absolutním obsahu vápníku v potravině, kterou si v dobré víře dáte, ale na jeho vstřebatelnosti. Nejvyšší obsah vápníku je v tvrdých sýrech typu ementál nebo parmezán, vysoká v ořeších nebo máku a relativně nízká v zelenině.
TIP: Vápník lze užívat i ve formě doplňku stravy přírodního původu – konkrétně ve formě tobolek s práškem z vaječných skořápek
Proč vápník nestačí?
Pro podporu hojení kostí, je třeba doplnit také vitaminy D3 a K2 bez nichž se vápník v těle nedostane tam, kam má.
„Vitamin D3 má schopnost zvýšit vstřebávání vápníku střevem tím, že vytváří aktivní protein, který vápník váže. Při nedostatku vitaminu D3 se vstřebá pouze 10-15 % vápníku a jen 60 % fosforu přijatého stravou,“ popisuje prof. MUDr.
Petr Broulík, DrSc., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Vitamin K2 potom směřuje vápník přímo do kostí a zubů a zabraňuje jeho ukládání do cév a měkkých tkání. Jak vysvětluje MUDr. Jana Čepová, PhD. z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie 2.
LF a FN v Motole: „Vitamin K2 působí na osteokalcin – čili bílkovinu potřebnou pro novotvorbu kostní tkáně a také na zvýšení osteoblastické aktivity (proces vzniku nové kostní tkáně). Zároveň se tento vitamin podílí na kostní novotvorbě zpomalením činnosti osteoklastů – čili buněk odbourávajících kostní hmotu.
“ Zjednodušeně řečeno: vitamin K2 svým působením zlepšuje přestavbu kostní tkáně tak, že podporuje její tvorbu a tlumí její odbourávání.
| Věděli jste, že… · doba léčení zlomenin kostí je různá v závislosti na věku a typu kosti? · horní končetiny se hojí rychleji? (zpravidla 4 až 8 týdnů; dolní končetiny – 8 až 14 týdnů) · u dětí je doba hojení zlomenin o polovinu kratší než u dospělých? |
Kam pro vitaminy?
Vitaminy D3 i K2 jsou rozpustné v živočišných tucích, nejvíce jich najdeme v tvrdých sýrech, mořských rybách (hlavně vitamin D), mase, tvarohu, vaječných žloutcích atd. Mnohé klinické studie z posledních let dokazují, že většina populace trpí jejich nedostatkem.
„Dosáhnout správné hladiny vitaminů D3 a K2 pouze stravou a pobytem na slunci je v našich podmínkách prakticky nemožné, proto doporučuji doplňovat pestrou stravu vitaminovými doplňky,“ říká MUDr. Jana Čepová, Ph.D. a doplňuje: „Některé dostupné doplňky stravy s D3 obsahují až 5600 jednotek (IU) tohoto vitaminu a stačí je tak užívat jednou týdně.
Tělo si načerpané množství déčka uloží a postupně je čerpá v takové míře, jak právě potřebuje,“ říká MUDr. Jana Čepová.
Pokud tedy chcete mít zdravé kosti nebo pomoci svému tělu při hojení zlomeniny, navštivte lékárnu. Doplňky stravy ale vybírejte vždy s rozmyslem – dejte na kvalitu výrobce, čtěte složení a především si všímejte deklarovaného množství účinné látky. Informace k vápníku, vitaminům D3 a K2 a jejich kombinacím lze najít na webu www.jsemstalekost.cz.