Nejužívanější lék na štítnou žlázu mění složení

Pokud nám byla diagnostikována tzv. Hashimotova tyreoiditida, neboli autoimunitní zánět štítné žlázy, alopatická medicína nás ihned odkazuje na léky, aniž by zkoumala původní příčinu, která vězí v unaveném či stresovaném imunitním systému. Někdy pak dokonce kombinaci obojího. Tato léčba je však pouze udržovací, nezklidní rozbouřený imunitní systém, který mezitím zcela dokoná svou ničivou práci. Neřeší se totiž příčina, pouze následek. A pak už je těžké hledat cestu z tohoto bludného kruhu ven, neboť nás běžná medicína drží plně v hrsti. Bez hormonů štítné žlázy bude kvalita života velmi omezená, s těmi syntetickými však také. Většina pacientů, jež užívá Euthyrox či Letrox, zmiňuje pocit plnosti po jídle, neustálé nafukování a časté nadýmání, deprese, nespavost. Jednoduše, tohle jsou většinou doprovodné jevy této udržovací léčby. Přijde mi zvláštní, že za celých dlouhých 100 let, po které je tato diagnóza známá, se lékařské vědě, tedy alespoň západní, běžně dostupné, nepovedlo zjistit, kde vězí příčina zmateného imunitního systému. Pouze se předepíší léky. V tomto neshledávám vůbec žádný smysl. Jako bychom lístky uschlého stromu přebarvili na zeleno, aby alespoň chvíli nějak vypadal…

Autoimunitní poruchy jsou tak trošku svízel, neboť je spouští prakticky cokoli. U jednoho stres, u druhého nevhodně seskládaná strava s přemírou alergenů, jako je lepek, ale také kasein či laktóza. U dvou výše zmíněných je to opět sporné, jedni viní spíše první, druzí naopak laktózu, třetí se přiklánějí k obojímu.

Kasein řadíme mezi bílkoviny, laktózu zase mezi tzv. monosacharidy. K tomu, abychom strávili laktózu, nám třeba enzymu, přesněji laktázy. U kaseinu enzymu laktázy netřeba. Dle mého, obojí může oslabený imunitní systém stresovat. Proto bych se při autoimunitní zátěži celkově vyvarovala konzumaci mléčných výrobků.

Protože pokud se již jednou v těle něco velmi špatně tráví, imunitní systém bude mít tendence reagovat. Mnohdy se na seznamu alergenů objevuje sója obsahující strumigeny, jež cíleně vychytávají hormony štítné žlázy.

Přemíra pohybu či nedostatek spánku, chemie ve stravě a v kosmetickém průmyslu, neschopnost zastavit a prožít své TEĎ. Odpověď však mnohdy známe do jednoho všichni…

Autoimunitní porucha, ve své podstatě zánět, může být zmírněna či dočista potlačena, vpustíme-li do svého jídelníčku více protizánětlivých potravin. Navíc, štítná žláza, to je také metabolismus.

Ulevíme-li jí, je zcela pravděpodobné, že tělo obnoví poškozenou tkáň. Onen proces je však třeba podchytit v začátku.

Uschne-li strom, listy sice lze ještě namáčet do barvy, jeho kořeny však k životu probudíme stěží.

Pojďme si tedy představit několik základních potravin, ze kterých lze poskládat jídelníček a zmírnit či potlačit počínající autoimunitní zánět. V prvé řadě preventivně vylučme kasein, laktózu a lepek.

 Pokud máme jistotu, že nám problém činí pouze laktóza, vyjměme alespoň mléko a ponechme skutečně kvalitní, nejlépe zakysané mléčné produkty. Zde je laktóza z velké části přeměněna na kyselinu mléčnou, osobně jsem však z jídelníčku na několik let kompletně vyjmula.

Co se týká lepku, zde nenabádám k striktní konzumaci uměle seskládaných bezlepkových potravin, jako je kukuřičný či rýžový chléb. Takové produkty si s těmi zdravými příliš nezadají. Po celou dobu úpravy jídelníčku sledujme CRP v krvi, ukazatel zánětu. Pokud jeho hodnota výrazně klesne, jsme na správné cestě.

Jakmile se tělo zregeneruje a zpět postaví na nohy, můžeme pomalu přidávat kvalitnější suroviny, jako je špalda, ječmen, tu a tam žito. Minimálním klidovým obdobím je však jeden rok.

Zkusme to čistě bezlepkově

Mysleme na to, že čím čistější potraviny tělu dopřejeme, o to méně metabolismus zatížíme. Pšenici, žito a ječmen nahraďme jáhly, pohankou, ovesnými vločkami (vločky, které nejsou kontaminované pšeničným lepkem, nabízí například česká značka Emco), amarantem, quinoou, jasmínovou rýží či rýží Basmati, Natural.

Pšeničné těstoviny vyměňme za pohankové. Rovněž využijme bezlepkového charakteru luštěnin, z nichž mezi ty snáze stravitelné zařadíme červenou čočku, čočku Beluga, adzuki, mungo či cizrnu. Osobně jsem nikdy neviděla v bezlepkovém způsobu života problém, ranní pečivo lze nahradit kaší, během dopoledne lze konzumovat ovoce a ořechy.

 Na oběd si můžete uchystat, kromě výše zmíněného, také batát či brambor. Pokud se vám odpoledne zasteskne po pečivu, celá řada prodejen se zdravou výživou nabízí pohankový chléb.

Na večeři pak můžete vymýšlet a kombinovat opět z přirozeně bezlepkových potravin, zapékat, dusit, vařit, uchystat rizzotto, pohankový nákyp, zeleninový salát s quinoou, případně quinou použít jako přílohu a k ní upéci rybu.

Pozor na přetvořené bezlepkové produkty, většinou vykazují vyšší glykemický index a složení pochybných ingrediencí. Držme se výše zmíněného, v těchto potravinách nacházím cestu.

Kasein a laktóza

S mléčnými výrobky to může být zapeklité, nicméně ani zde nespatřuji problém, víme-li tedy, jak na to. Kravské pasterizované mléko lze vyměnit za mléko kokosové, mandlové, konopné či makové. Jejich příprava je velmi snadná.

100 g ořechů či semínek namočíme na 24 hodin do 500 ml vody, následně dobře rozmixujeme a přecedíme. Takto uchystané mléko lze použít na přípravu kaší, dezertů či ovocných koktejlů. Namísto sýrů se naučme chystat nejrůznější pomazánky, ať už avokádovou, pohankovou či luštěninovou.

Výtečné jsou rovněž kešu oříšky, z těch dokonce během 2 minut připravíte zdravou formu majonézy. Pokud to již bez mléčných pokrmů nebude únosné a jsme si jistí, že problém spočívá pouze v laktóze, tu a tam si dopřejme tučnější kozí produkt, jako je sýr, kefír či tvaroh. Čím více tuku, tím méně laktózy.

Do stravy rovněž přidejme kvalitní zdroje vápníku, kterými jsou mandle, mák, sezam, nejsme-li alergičtí, abychom se nedostali do jeho případného deficitu.

Domácí kešu majonéza

• 100 g kešu oříšků
• 2 stroužky česneku
• 1 PL citrónové šťávy
• himalájská sůl

Kešu oříšky namočíme na 24 hodin do vody, následně je umixujeme s česnekem, šťávou a solí. Majonézu lze dále použít k přípravě bramborového salátu.

Omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny

Další krásný protizánětlivý základ. Osobně jsem nasadila od úplného začátku. Dobrým zdrojem těchto esenciálních mastných kyselin bývají ryby. Doporučuji však volit z ryb nejvyšší kvality, např. losos z čisté vody.

Ne z faremního chovu. Dále si zvykněme na čistý lněný či konopný olej, semena, ořechy, maso volně se pasoucího skotu. Zde všude najdeme velmi zajímavé množství omega 3 a 6 NMK.

Více k tématu pak naleznete v článku Jak zvýšit příjem omega 3 a 6 NMK ve stravě.

Vitamín D

Ne nadarmo se říká, že národy, které vystavují svou kůži slunci, autoimunitní poruchy postihují nejméně. Již 30 minut postačí, aby se přes obnaženou kůži vstřebala doporučená denní dávka tohoto cenného vitamínu.

Pozor však, vitamín D je blokován jakýmkoli opalovacím krémem. Zajímavé množství získáváme taktéž ze stravy. Výtečné jsou tučnější ryby, zde opět krásně poslouží losos.

Dále je to vejce, ale také žampiony, pro jejichž růst bylo použito světlo.

Vitamín D napomáhá vstřebatelnosti vápníku, předcházet vzniku rakovinných procesů, chránit kardiovaskulární systém, snížit hladinu cukru v krvi (za současného dodržování dietních a pohybových opatření). Přes zimu, kdy slunečního svitu méně, doporučuji užívat některý z potravinových doplňků.

Enzymy a jejich životodárná síla

V prvních fázích „nemoci“ doporučuji zařadit co nejvíce enzymaticky aktivních potravin, což v praxi znamená, čím více čerstvého, tím lépe. Toto pravidlo se osvědčuje ponejvíce na sklonku jara a v horkém létě, kdy je nám dopřáno čerpat z neutuchajících a sluncem prohřátých zdrojů přírody.

Abychom ze stravy získali co nejvíce protizánětlivých enzymů, odšťavňujme, chystejme saláty, nakličujme, namáčejme. Více nás naučí umírněný RAW směr. Přes zimu pak třeba s čerstvými potravinami šetřit, neboť ochlazují a mohly by tak oslabit jedno z center naší imunity, kterým je slezina.

I v zimě si lze však každý den dopřát 1/2 litru čerstvé mrkvové šťávy se zázvorem a skořicí.

Další protizánětlivé potraviny

Zde bych vás opět ráda odkázala na jeden ze svých článků, který dopodrobna vysvětluje, jaké potraviny při autoimunitní problematice zařadit a kterým se naopak vyhnout. Zmíním zde možná jen třešně, které díky jódu štítnou žlázu přirozeně podpoří. Na zimu si potom můžete nasušit třešňové stopky, které lze přidávat do bylinkových čajů.

Pozor na strumigeny

Strumigeny platí za tzv. antinutriční látky, o kterých český pacient všeobecně neví téměř nic. Když jsem tu před léty prodělala autoimunitní zánět štítné žlázy, nedostalo se mi žádného nutričního doporučení, které teď po letech pokládám za jeden ze základních stavebních kamenů.

Pojďme si tedy vysvětlit, které látky štítné žláze brání v hromadění a následném využití jódu. Při hypofunkci štítné žlázy bych doporučila zcela vyloučit zelí a to i jeho kysanou formu.

Rajčata, špenát, ředkvičky, cibulku a hrách lze konzumovat umírněně, na co si však dát skutečný pozor, bude hořčičné semínko, hořčice, křen, tuřín, kapusta, květák, brokolice, arašídy a sója. Tu bych zde několikrát podtrhla, neboť je velmi silně strumigenní.

Z bylinek pak omezme konzumaci lopuchu, echinacey, ženšenu, aloe a pískavice. Pozor také na tuky, jejichž zvýšená konzumace snižuje vstřebatelnost jódu. V zahraničních publikacích se dále píše, že činnost štítné žlázy narušuje popíjení mléka, právě díky kaseinu, mléčné bílkovině.

Klid na duši a blahodárný pohyb

Pamatujme, pokud nezvolníme a nezklidníme naše nitro, neurčíme priority, náš den bude naplněn nejrůznějšími hloupostmi. Ty namísto toho, aby dávaly, berou.

Co z toho všeho pak naše tělo má? Není divu, že po nějaké době pomalu pomalounku vypovídá službu. Jako bychom házeli hráškem o stěny. Zamysleme se a naplňme svůj den okamžiky, které nás povznesou.

Začít můžeme čímkoli, i kdyby jen dvacetiminutovou procházkou na dobrou noc, během které si uvědomíme, kolik darů nám zde bylo dáno…

MUDr. Olga Magnová: Počet incidencí štítné žlázy stále stoupá

Jen nepatrná část obézních pacientů má takovou hormonální poruchu, která vede k velkým přírůstkům na hmotnosti, prakticky se jedná o těžké poruchy funkce štítné žlázy, říká v rozhovoru dětská endokrinoložka MUDr. Olga Magnová z Pediatrické kliniky FN Brno.

Jaká jsou v populaci nejčastější endokrinní onemocnění?

Rozhodně nejčastějším endokrinním onemocněním jak v dětské, tak v dospělé populaci je onemocnění štítné žlázy. Obezita jako taková bývá zřídka způsobena jen izolovanou hormonální poruchou. Dalším častým důvodem endokrinologického vyšetření u dětí je porucha růstu.

Přibývá takto nemocných pacientů? Čím to je – vyšší nemocnost či lepší diagnostika?

Pacientů s onemocněním štítné žlázy přibývá velmi rychle. Je to dáno jednak samotným zvýšením incidence autoimunitních onemocnění v populaci, tak i zlepšením a dostupností diagnostiky.

Laboratorní stanovení hladin hormonů štítné žlázy patří dnes mezi základní a běžně dostupné vyšetření i v ambulancích praktických lékařů. Velká část pacientů s onemocněním štítné žlázy je zachycena v rámci jiných vyšetření, nikoliv pro potíže spojené se štítnou žlázou.

U dětí se často jedná o imunologické vyšetření z důvodu opakovaných onemocnění dýchacích cest, u dospělých se nález na štítné žláze zjistí při ultrazvukovém vyšetření cév na krku.

Jaká je příčina endokrinních nemocí?

Příčina endokrinních onemocnění je široká a pestrá. Pokud mluvíme o onemocnění štítné žlázy, je nejčastější příčinou autoimunitní proces, který poškozuje štítnou žlázu a ve svém důsledku může, ale nemusí, vést k poruše funkce štítné žlázy, ke změně její velikosti nebo struktury (uzly).

Proč tolik narůstá počet autoimunitních onemocnění včetně postižení endokrinních žláz, je další a komplikovaná otázka. V minulosti častá snížená funkce štítné žlázy z důvodu nedostatku jódu je v dnešní  době celoplošné jodizace soli onemocněním vzácným a spíše se jedná jen o lehčí poruchy u osob s veganským stravováním nebo u kojících žen.

I potraviny s vysokým obsahem strumigenů (zelí, košťáloviny) ve velkém množství mohou vést ke snížené funkci štítné žlázy.

Ozáření štítné žlázy radioaktivním zářením (zevně nebo radiojód) je jednoznačně rizikovým faktorem pro vznik jak snížené funkce štítné žlázy, tak i nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik zhoubných nádorů štítné žlázy (ozáření krku pro zhoubné nádory).

Některá nádorová onemocnění endokrinních žláz mají jednoznačnou geneticky podmíněnou souvislost (mnohočetná endokrinní neplasie MEN) nebo některá vrozená onemocnění nadledvinek (kongenitální adrenální hyperplasie). I chemické látky v našem životním prostředí ovlivňují endokrinní procesy v lidském těle (lithium, ftaláty). O příčině mnoha dalších endokrinních onemocnění dosud příliš nevíme.

Jsou tato onemocnění plně léčitelná? Nakolik trvalá léčba omezuje běžný každodenní život pacientů?

Otázka léčitelnosti endokrinních poruch je dána podstatou onemocnění. Pokud hormony v těle chybí, umíme dnes dodávat do těla hormony štítné žlázy a nadlevinek, růstový hormon či pohlavní hormony v podobě tablet či injekcí. Doba podávání této substituční léčby se řídí nejen charakterem onemocnění, ale například i věkem pacienta.

Některé poruchy mohou být přechodné, a potom je doba léčby omezená, jiné poruchy jsou celoživotní a pacient je trvale závislý na dodávce hormonů do těla zvenčí. Některé poruchy léčíme jen v určitém věkovém období (pohlavní hormony nepodáváme před věkem puberty a v pozdním stáří).

Léčení poruch se zvýšenou funkcí endokrinních žláz je komplexní, příčinou je totiž často nádor produkující hormon v nadbytku. Řešením může být operační zákrok, radiojód, zevní radioterapie nebo např. ozáření Leksellovým gama nožem u nádorů hypofýzy.

Někdy také můžeme podávat léky, které dovedou snížit nadměrnou tvorbu hormonů v postižené tkáni (tyreostatika při zvýšené činnosti štítné žlázy).

Jak se nemoci štítné žlázy projevují?

Onemocnění štítné žlázy se mohou projevovat jak poruchou její funkce, změnou velikosti nebo struktury. Co se týče poruchy funkce, nejčastější poruchou je snížená funkce – hypotyreosa. Hormony štítné žlázy jsou nezbytné k udržení základních metabolických procesů v organismu. Nástup poruchy je pomalý, plíživý, nenápadný, často trvá  i několik let, než dojde k diagnóze.

Potíže jsou zcela nespecifické jako únava, ospalost, zimomřivost, suchá kůže a vlasy, snížená fyzická a psychická výkonnost, přibývání na hmotnosti, poruchy reprodukčních a sexuálních funkcí, snížený krevní tlak, zpomalené srdeční akce, u dětí se přidává zpomalení růstu a poruchy průběhu puberty.

Naopak u zvýšené činnosti štítné žlázy trvá pouze v řádu týdnů, než pacienta přivede toto onemocnění k lékaři, nejde jej totiž dlouho přehlížet. Nejčastější potíže jsou neklid, nervozita, nespavost, pocení, vysoký krevní tlak, bušení srdce, snížená fyzická výkonnost a úbytek na váze i při velké chuti k jídlu. Někdy bývá spojena i s očním postižením (endokrinní oftalmopatie).

Nadměrně zvětšená štítná žláza (struma) může vést k polykacím a dechovým potížím z útlaku velkou masou. Uzly – změny ve struktuře žlázy – mohou být na krku i hmatné, ale pokud jsou malé, jsou zřetelné jen při sonografii. Ty malé obvykle subjektivní potíže vůbec nedělají a nebývají ani bolestivé.

Etiologicky to mohou být zcela nezávažné koloidně cystické uzly stejně jako zhoubné či nezhoubné nádory. Diagnostickým výkonem je tenkojehlová biopsie a následné cytologické vyšetření buněčného  nátěru.

Proč je porucha štítné žlázy nejčastější onemocnění?

Jsou rodiny, kde se vyskytuje autoimunitní onemocnění štítné žlázy ve více generacích a častěji než v jiných rodinách, může se jednat i o kombinovaný výskyt jiných autoimunitních chorob jako celiakie nebo artritida apod. Existuje tedy určitá genetická predispozice k onemocnění, se kterou se rodíme.

U štítné žlázy však dosud nemáme dostupné vyšetření, které by zjistilo, zda tuto dispozici neseme. Ženy jsou náchylnější k onemocnění štítnice 3 až 5x častěji než muži.

Nicméně, i pokud máme tuto vrozenou predispozici, potřebujeme ještě spouštěč onemocnění – to může být viroinfekce, stres, radioaktivní záření, některé léky apod.

Co se stane, pokud se porucha růstu u dětí včas nezachytí a neléčí? Proč musí pacient brát léky trvale, přestože jeho výška je optimální?

Porucha růstu u dětí je opět velmi široká otázka. Patří sem jak děti s malým růstem, tak děti s vysokým růstem a také ty, které rostou nepřiměřeně vůči výšce svých rodičů. Hranice malých a velkých dětí je stanovena na základě populačních měření. V České republice bylo naposledy v roce 2001.

Statisticky normální výšku má 95 % populace, 2,5 % je malých a 2,5 % nepřiměřeně vysokých. Příčiny malého vzrůstu jsou velmi pestré a ne vždy se jedná o léčebně ovlivnitelný stav. Jen malé procento malých dětí má léčitelnou poruchu růstu. Celkem se léčí v České republice kolem 1500 dětí růstovým hormonem, polovina z nich pro jeho nedostatek, ostatní pro jiné diagnózy.

Malý vzrůst může být způsoben i například sníženou funkcí štítné žlázy a celiakií. V dospělosti pak léčíme ty pacienty, u nichž porucha přetrvává a neléčený stav by zhoršoval jejich zdravotní stav. Co se týká růstového hormonu, v dospělosti se léčí pacienti s významně těžším nedostatkem růstového hormonu než v dětském věku.

Důvodem je metabolický účinek růstového hormonu na kardiovaskulární aparát, tukový metabolismus, skelet, svalstvo, fyzickou i psychickou výkonnost jedince.

Samozřejmě že malý vzrůst nemusí být jen zdravotní problém, je to problém i psychosociální. Okolí se k dětem chová dle jejich předpokládaného věku vzhledem k jejich výšce, takže když jsou děti výškou malé, chovají se k nim dospělí i jejich vrstevníci jako k dětem mladším, mají na ně nižší nároky, což pak vede k jejich další společenské izolaci.

Nakolik je obezita způsobena poruchou činnosti žláz a nakolik nekázní v životním stylu? Dala by se vyřešit úpravou stravy/pohybu?

Jen nepatrná část obézních pacientů má takovou hormonální poruchu, která vede k velkým přírůstkům na hmotnosti, prakticky se jedná o těžké poruchy funkce štítné žlázy a zvýšenou produkci nadledvinkového kortisolu. Část obézní populace nese mutaci některého genu vedoucího k obezitě.

Tito pacienti jsou obézní již od časného dětství, vyšetření však není dostupné v běžné praxi. Nejčastěji se jedná o kombinaci polygenní dispozice a charakteru životního stylu. Můžeme diskutovat, nakolik svou roli hraje i životní styl (ať už strava, pohyb, stres) předávaný v rodině z pokolení na pokolení.

Přibývání na váze může být i nežádoucím účinkem mnoha medikamentů (psychofarmaka, antiepileptika, kortikoidy). Prvním předpokladem k dlouhodobé, často celoživotní úpravě životního stylu je určitě pozitivní psychické nastavení, snaha, pevná vůle a optimismus.

U dětí není schválena k používání žádná medikamentózní terapie obezity.

Jaká je nejlepší prevence?

I v endokrinologii platí stejně jako v jiných oblastech medicíny: to jediné a nejdůležitější, co můžeme pro sebe udělat, je zdravý životní styl v celém svém obsahu. Nejzásadnější  preventivní opatření v oblasti  onemocnění štítné žlázy je jodizace kuchyňské soli, díky které došlo k vymizení nedostatku jódu v naší populaci a s tím i k vymizení onemocnění s nedostatkem jódu spojených.

Dvě závažné endokrinopatie jsou vyšetřovány v povinném novorozeneckém screeningu a časný záchyt nemocných dětí a jejich léčba zabrání rozvoji těžkého psychomotorického postižení, kretenismu, a může vést i k záchraně jejich života. Část tohoto vyšetření se provádí právě ve FN Brno.

Je endokrinologie atraktivním oborem? Je dostatek endokrinologů?

Endokrinologie není u nás stejně jako jinde ve světě zrovna populární či lukrativní obor a nedostatek endokrinologů je v celé republice.

Každý to zjistí bohužel velmi rychle, když se pokusí objednat k endokrinologovi, čekací doby jsou často několik měsíců. Co se týče dětské endokrinologie, tak v Brně jsme pouze dvě lékařky v oboru dětské endokrinologie (druhou je MUDr. Novotná, Ph.D.

) a zabezpečujeme péči o dětské pacienty z Brna i okolí a současně také vysoce specializovanou péči pro celý Jihomoravský kraj.

V lékárnách chybí důležitý lék na štítnou žlázu. Nevíme to, stěžují si lékaři

Štítná žláza je životně důležitý orgán umístěný v podkoží na přední straně krku. Hlavním úkolem je tvorba a vylučování hormonů nezbytných pro správný průběh metabolických dějů. Za poruchu štítné žlázy může nejčastěji autoimunitní zánět, což je neinfekční zánět způsobený poruchou imunity. Existují léky, mezi ty nejčastější patří Letrox. Ten ale chybí.

„Aktuálně nám chybí Letrox 50 miligramů a Letrox 100 miligramů,“ řekla TV Prima vedoucí lékárny na pražském Těšnově Petra Nováková. Ta musí teď každý den pacientům vysvětlovat, že lék její dodavatel nemá.

Přípravek chybí v lékárnách už od poloviny ledna. Podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv by měla být dodávka obnovena nejpozději do konce února. A není poprvé, co důležitý lék na poruchu štítné žlázy chybí.

„Bohužel, u těchto přípravků je to časté,“ uvedla Nováková.

To potvrdil i manažer firmy dodávající lék. „Příčinou výpadku dvou sil léku Letrox je nedostatek výrobních kapacit v situaci, kdy je kvůli výpadkům dalšího používaného léku Euthyrox zvýšená poptávka po Letroxu,“ vysvětlil Mirek Pátek.

Podle něj už je Letrox 50 mikrogramů na cestě od výrobce do České republiky.

„Jakmile dostaneme informaci, že kamion v pořádku dorazil a zboží bude uvolněno do prodeje, pošleme hlášení na Státní ústav pro kontrolu léčiv o obnovení dodávek,“ dodal Pátek.

Letrox 100 mikrogramů je podle něj právě na výrobní lince a jeho dodání do Česka se očekává v polovině února. Mezitím si ale musí pacienti vystačit s náhradou, již zmiňovaným Euthyroxem. Ten změnil v lednu balení i složení.

Podle endokrinoložky Marcely Dvořákové z Endokrinologického ústavu například zmizela laktóza, která dělala problém některým pacientům. Díky tomu se dá tímto přípravkem Letrox bez problémů nahradit. Pacienti – ani někteří lékárníci – to ale neví.

„To je pro mě novinka,“ potvrdila lékarnice Nováková.

I přes totožnou účinnou látku ale současný systém neumožňuje lékárníkům samovolně měnit léky. „Musíme se samozřejmě zeptat lékaře. Ten rozhodne o náhradě,“ vysvětlila Nováková.

„My se vlastně ani nedozvíme od těch distributorů, jestli ten lék chybí nebo nechybí, někdy s tím pacient přijde sám, že ten lék chybí v lékárně, tak nám nezbývá než se přizpůsobit a pokud opravdu chybí a chce jinou sílu, tak mu napíšeme jiný lék,“ dodala lékařka.

Pokud tedy trpíte poruchou štítné žlázy, vyplatí se sledovat výpadky léků. Jedině tak se vyhnete zbytečnému běhání od doktora do lékárny a zase zpátky.

Tomáš Polák

Štítná žláza a její poruchy

Datum: 03.10.2020

Onemocnění štítné žlázy roste v populaci geometrickou řadou. O jakých typech onemocnění hovoříme a jak s nimi můžeme pracovat přírodní cestou?

 Snížená funkce štítné žlázy

Nejčastějšími projevy jsou:

• přibývání na váze
• lámavé nehty, vlasy
• zimomřivost
• únava
• zácpa
• otoky kolem očí
• poruchy spánku
• problémy s otěhotněním
• vysoký cholesterol

Když pozorujete některý z uvedených příznaků, může se stát, že podle vyšetření krve máte hormonální hladinu v pořádku. Bývá to způsobené tím, že štítná žláza hormony sice produkuje, ale cílové receptory na ně špatně reagují. Vždy je důležité neřídit se jen krevními testy, ale pozorovat své tělo.

Nejčastější příčiny jsou nejčastěji:

• nevyvážená strava, ve které chybí jód, minerály a další stopové prvky
• nadměrná konzumace cukru a průmyslově vyráběných potravin
• nevhodné anebo brzké podávání hormonální antikoncepce
• v některých případech očkovací látky
• nadměrné užívání léků
• stres
• nadměrná konzumace kuřecího masa

V případě zjištění některých příznaků nebo již diagnostikování snížené hladiny hormonů štítné žlázy je dobré nejdříve zkusit přírodní léčbu. Pokud se začnou okamžitě podávat umělé hormony, tělo si na ně brzy vytvoří návyk.

Podáváním umělých hormonů se sice hormonální hladina doplní, ale tělo s umělými hormony již nedokáže regulovat správnou hladinu v krvi v průběhu dne, tak jak potřebuje.

Při přírodní léčbě této hypofunkce štítné žlázy je na prvním místě užívání přírodních preparátů s obsahem jódu jako je třeba Chaluha bublinatá

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Nikdy nezapomínejte pracovat na své psychice.

Zvýšená funkce

Hyperfunkce štítné žlázy patří mezi její méně časté onemocnění. Nejčastějšími projevy jsou:

• rychlý tep
• bušení srdce
• podrážděnost
• pocity tepla, horka
• svalová slabost
• padání vlasů
• úbytek na váze
• častější vyměšování
• v pokročilém stádiu vytlačování očí z očních důlků

Zvýšená funkce štítné žlázy velmi často souvisí se stresem. Mohou ji způsobovat i různé chemikálie v životním prostředí, ale je také celá řada léků, pro které hyperfunkce této žlázy možným vedlejším účinkem.

Opět i zde platí zásada vnímání svého těla a jeho signálů. Nenechte onemocnění rozvinout a pomozte svému organismu jej zvládnout. V tomto případě stejně jako u předchozích je základem meditace – zklidnění.

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Autoimunitní zánět a uzle na štítné žláze

Princip vzniku tohoto onemocnění je z pohledu přírodní medicíny podobný jako u autoimunitního zánětu. O tom se více dozvíte v článku s názvem: Štítná žláza – náš štít před zevním světem. Vznik uzlú je  navíc doprovázen celkovým nezdravým životním stylem. Ten dokáže zapříčinit celkové překyselení organismu.

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Všechny typy onemocnění štítné žlázy svědčí o tom, že někde ve svém životě děláme zásadní chybu.

Nepřetěžujme svůj organismus stresem, nadměrnými sportovními i pracovními výkony, stravou ve špatné kvalitě a v nevhodném složení či také léky. Zkusme žít více ve svém středu v souladu s přírodními zákony.

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Léky proti průjmu

Pro akutní průjem je charakteristický náhlý nástup potíží a změna stolice na neformovanou, řídkou až vodnatou. Typické je rovněž přetrvávající nutkání a vyšší četnost vyprazdňování oproti normálu. Akutní průjem netrvá déle než 14 dní a není samostatnou nemocí, nýbrž příznakem některého z mnoha možných onemocnění či poruch.

Proč zrovna já a právě teď?

Pravděpodobně jste se dopustili nějaké dietní či hygienické chyby. Důvody ale mohou být i jiné. Průjem může být jak infekčního, tak i neinfekčního původu.

Častým vyvolavatelem akutního průjmového onemocnění bývá infekce, kterou mohou způsobit bakterie či viry a ve vzácnějších případech také paraziti nebo plísně.

Z bakterií se nejčastěji jedná o kampylobakterie a salmonely, u takzvaných cestovatelských průjmů (pověstná „faraónova pomsta“) převažuje infekce bakterií Escherichia coli. Z virů můžeme jako běžné vyvolavatele průjmů jmenovat rotaviry, adenoviry a noroviry.

• Kromě infekce může být průjem průvodním znakem mnoha dalších stavů, například:
• dietní chyby (konzumace velkého množství nestravitelných látek, konzumace umělých sladidel);
• potravinových alergií či intolerancí;
• nervozity, strachu či trémy;
• užívání některých léků (antibiotika, léky proti překyselení, na pálení žáhy, na odvodnění, proti dně, projímadla);
• nadměrného příjmu alkoholu;
• otravy těžkými kovy nebo houbami;
• autoimunitních poruch (Crohnova choroba a ulcerózní kolitida);
• funkční poruchy trávicího traktu (dráždivý tračník);
• jiných onemocnění (cukrovka, zvýšená činnost štítné žlázy, poruchy vstřebávání živin, chronické střevní záněty);
• některých onkologických onemocnění a ozařování;
• některých závažných zdravotních problémů (náhlá příhoda břišní, mimoděložní těhotenství, sepse, pneumonie, virová hepatitida) a dalších.

Při cestách do tropů a subtropů vás může potkat takzvaný cestovatelský průjem, jehož příčinou bývá výměna střevních mikroorganizmů za místní flóru anebo střevní infekce vzniklá v důsledku neobvyklého složení stravy nebo konzumace nápoje či potraviny kontaminované výše zmíněnou fekální bakterií Escherichia coli.

• 1 litr převařené vody 8 lžiček cukru 1 lžička soli
• šťáva ze dvou pomerančů

Doporučené dávkování pro dospělé je 250–500 ml roztoku za hodinu. Dětem stačí přibližně polovina.

Musím k lékaři?

Uvedený přehled možných vyvolavatelů a příčin průjmu může působit děsivě, ale jak už bylo řečeno, ve většině případů jde o mírnější a nezávažnou záležitost, kterou není problém zvládnout doma bez lékařské pomoci.

Pokud se to ale nedaří a potíže přetrvávají déle než tři dny, případně je průjem provázen horečkou, křečemi v břiše nebo ve stolici zaznamenáte příměs krve či hnisu, je vhodné ordinaci navštívit. Lékař stanoví diagnózu na základě klinických příznaků, všech informací nebo výsledků kultivace (mikrobiologického vyšetření) vzorku stolice.

Na léčbu závažnějšího průjmu bakteriálního původu vám může předepsat antibiotika. Existují také jiné léky proti průjmu, které jsou vázané na lékařský předpis (například Ercefuryl).

Větší míra ostražitosti je nutná u dětí, seniorů, těhotných žen a pacientů se závažným chronickým onemocněním (například s cukrovkou). U nich může dojít ke komplikacím rychleji. Zvláště u kojenců a batolat se při úporném průjmu doporučuje neotálet a lékaře navštívit už po 24 hodinách trvání potíží.

Největším rizikem akutního průjmu je dehydratace (odvodnění) a minerální rozvrat (narušení rovnováhy mezi minerály), protože při průjmu rychle ztrácíme tekutiny a minerály důležité pro správné fungování organismu. Mezi příznaky dehydratace patří:

• pocit žízně,
• zrychlený puls (i v klidu),
• pokles krevního tlaku,
• ospalost, malátnost, závrať,
• suché, lepící se nebo popraskané rty,
• málo slin a pocit sucha v ústech,
• menší množství moči a její tmavší zabarvení,
• bolest hlavy,
• ztráta pružnosti pokožky.

Můžu pít a jíst?

Z předchozího odstavce je zřejmé, že dostatečná náhrada ztracených tekutin je jedním z nejdůležitějších úkolů při řešení průjmu. Dospělý trpící průjmem by měl vypít alespoň 3–4 litry tekutin denně. Není pravdou, že když budete přijímat málo tekutin, průjem se „nebude mít z čeho tvořit“ a přejde vás.

K pití se doporučuje silný černý čaj, bylinkové odvary (vhodný je například květ heřmánku, list šalvěje lékařské, nať máty peprné, kořen lékořice či totenu lékařského, plod borůvky nebo oddenek nátržníku), nesycené minerální vody a vývary. V lékárnách je možné zakoupit i rehydratační roztoky, případně je možné si doma namíchat jejich náhradu (viz box na protější straně).

Co se týká jídla, je vhodná dieta s omezeným příjmem tuků. Hladovění není správné, protože snižuje vstřebávání vody a iontů. Bez obav můžete konzumovat starší pečivo, suchary, piškoty, bramborovou nebo rýžovou kaši, uvařenou mrkev, banány, nastrouhaná jablka, později bílé maso a netučné mléčné výrobky. Jezte raději častěji a po menších porcích.

Řada z vás možná zná lék proti průjmu Endiaron a marně ho hledá v našem přehledu. V tabulce jej neuvádíme, protože se momentálně nedá koupit. Jeho výrobu postihl výpadek a dodávky Endiaronu do lékáren byly začátkem tohoto roku přerušeny. Podle některých informací by se na pulty lékáren mohl vrátit již během letošních letních měsíců.

Endiaron je zástupcem skupiny léků nazývaných střevní dezinficiencia. Je účinný proti některým bakteriím, prvokům, kvasinkám a plísním, aniž by při tom ovlivňoval běžnou střevní mikroflóru. Na virové průjmy neúčinkuje a neporadí si ani s nejčastějšími vyvolavateli bakteriálních průjmů: kampylobakteriemi a salmonelami.

Jak se toho mám zbavit?

Kdo je připraven, není překvapen. Vybavte si předem domácí lékárničku volně prodejnými léky. Jakmile vás průjem schvátí, pravděpodobně nebudete ve stavu umožňujícím bezpečnou cestu do lékárny a zpět.

Existuje několik skupin protiprůjmových prostředků. Liší se mechanismem účinku i vhodností pro různé typy průjmu. Mezi ty hlavní patří adsorbencia, antimotilika, probiotika (eubiotika) a antisekretorika.

Adsorbencia

Působí čistě fyzikální cestou tak, že na svůj povrch navazují toxiny, plyny i některé mikroorganismy a odvádějí je z těla pryč.

Nevstřebávají se a nejsou toxická, proto nemá jejich podání prakticky žádná omezení nebo rizika. Jsou vhodná zejména u průjmů vyvolaných dietní chybou, bakteriálními toxiny či viry.

Lze je využít i při otravě, protože brání vstřebání jedovaté látky do organismu. U průjmů bakteriálního původu je jejich účinek nižší.

Tím, že adsorbencia snižují vstřebávání látek ve střevě, můžou snížit účinnost jiných současně užívaných léků. Proto je nutné brát ostatní léčiva (včetně těch proti průjmu) s minimálně dvouhodinovým odstupem od užití adsorbencia.

Mezi adsorbencia patří přípravky s obsahem aktivního uhlí a diosmektitu, jako jsou Carbocit, Carbosorb, Carbotox a Smecta. První tři jmenované léky, které jsou založené na aktivním uhlí, způsobují tmavé zabarvení stolice.

Antimotilika

Princip účinku antimotilik je založen na zpomalení pohybu střev. Snižují také riziko nechtěného úniku stolice a nutkání na stolici. Mají velmi rychlý nástup účinku a hodí se zejména při cestovatelském průjmu nebo u průjmů z nervozity.

Zcela nevhodné jsou naopak při podezření na bakteriální infekci (pokud je průjem provázen horečkou, bolestmi břicha či příměsí krve ve stolici), protože zpomalují pohyb střev, prodlužují setrvání patogenů v organismu a umožňují jejich množení.

Nehodí se ani pro léčbu průjmu po užívání antibiotik.

Do skupiny antimotilik patří léky s obsahem loperamidu: Imodium, Imodium Rapid, Lopacut a Loperon.

Probiotika a eubiotika

Obsahují živé kultury prospěšných střevních mikroorganismů (či metabolity těchto kultur), které pomáhají upravit střevní mikroflóru. Vhodné jsou především u průjmů po léčbě antibiotiky. Užívat je ale můžete i k léčbě virových a cestovních průjmů. Nezabírají při onemocněních způsobených salmonelami a kampylobakteriemi.

Mezi probiotika patří přípravky obsahující kvasinku Saccharomyces boulardii nebo mléčné bakterie rodu Lactobacillus (organismy produkující kyselinu mléčnou), v tabulce jsou probiotika zastoupena Enterolem a Lacidofilem. Zástupcem eubiotik (produkty růstu a množení probiotik) je Hylak Forte.

Antisekretorika

Snižují střevní sekreci a tím obnovují běžnou rovnováhu vody a elektrolytů v těle. Působí pouze ve střevě a působí rychle a jsou bez vedlejších účinků. Použití nacházejí jako doplňková léčba průjmu i v případech, kdy není příčina potíží známa. Zástupcem této skupiny je Hidrasec s účinnou látkou racekadotrilem.

• Adsorbencia
• Antimotilika
• Probiotika a eubiotika
• Antisekretorika

• Carbocit Cena 59 Kč Velikost balení 20 tablet Účinná látka aktivní uhlí, zásaditý gallan bismutitý, monohydrát kyseliny citronové Doba použitelnosti 4 roky Dávkování 2–4 tablety 3–4× denně, u akutních průjmů způsobených dietní chybou 4–5 tablet 3–4× denně
• Carbosorb Cena 65 Kč Velikost balení 20 tabelt Účinná látka aktivní uhlí Dávkování 2–4 tablety 3–4× denně, u průjmů způsobených dietní chybou a podezření na otravu 10–12 tablet 3–4× denně
• Carbotox Cena 72 Kč Velikost balení 20 tablet Účinná látka aktivní uhlí, thiosíran sodný Doba použitelnosti 4 roky Dávkování 2–4 tablety 3–4× denně
• Smecta Cena 139 Kč Cena za jednotku 13,90 Kč Doba použitelnosti 3 roky Forma prášek pro perorální suspenzi Dávkování 3–6 sáčků denně Výrobce Beaufour Ipsen Industrie

V některých lékárnách je možné zakoupit doplňky stravy se stejnými účinnými látkami (aktivní uhlí, diosmektit). My jsme do tabulky zařadili pouze schválené léky uvedené v databázi SÚKL.

• Imodium Cena 85 Kč Velikost balení 8 tobolek Dávkování v začátku 2 tobolky, později 1 tobolka po každé řídké stolici; max. 8 tobolek denně Výrobce Janssen-Cilag Domaine de Maigremon
• Imodium Rapid Cena 82 Kč Cena za jednotku 13,70 Kč Doba použitelnosti 3 roky Forma tablety rozpustné v ústech Dávkování v začátku 2 tobolky, později 1 tobolka po každé řídké stolici; max. 8 tobolek denně Výrobce Janssen-Cilag Domaine de Maigremon
• Lopacut Cena 101 Kč Velikost balení 10 tablet Cena za jednotku 10,10 Kč Dávkování v začátku 2 tablety, později 1 tableta po každé řídké stolici; max. 6 tablet denně
• Loperon Cena 69 Kč Velikost balení 10 tobolek Dávkování v začátku 2 tobolky, později 1 tobolka po každé řídké stolici

• Enterol Cena 129 Kč Velikost balení 10 tobolek Cena za jednotku 12,90 Kč Účinná látka Saccharomyces Boulardii Doba použitelnosti 3 roky Dávkování 1–2 tobolky 1–2× denně
• Hylak Forte Cena 139 Kč Účinná látka metabolity Escherichia coli, Enterococus faecalis, Lactobacilus acidophilus, Lactobacilus helveticus Doba použitelnosti 2 roky Dávkování 2 ml přípravku 3× denně
• Lacidofil Cena 165 Kč Velikost balení 10 tobolek Cena za jednotku 16,50 Kč Účinná látka organizmy produkující kyselinu mléčnou Doba použitelnosti 18 měsíců, po prvním otevření 6 měsíců Dávkování 1–2 tobolky 3× denně

• Hidrasec Cena 165 Kč Velikost balení 10 tobolek Cena za jednotku 16,50 Kč Účinná látka racekadotril Doba použitelnosti 3 roky Dávkování 1 tobolka 3× denně

 

Jak průjmu předcházet?

Především je potřeba dbát na hygienu. Samozřejmostí by mělo být správné mytí rukou (alespoň po dobu 20 sekund) po každém použití WC, před každým jídlem a po příchodu zvenku. Důležité je také udržovat v čistotě kuchyňské nádobí a pomůcky a správně manipulovat s potravinami.

Na syrové maso si vyhraďte jeden nůž a prkénko a na jiné potraviny je nepoužívejte. Během zpracovávání syrového masa se snažte nedotýkat jiných věcí, ani například klik či úchytek na nábytku. Ovoce a zeleninu před konzumací omývejte.

Salmonely hynou při několikaminutovém vystavení teplotě 80 °C, dbejte proto na důkladnou tepelnou úpravu potravin živočišného původu. Na dovolené se řiďte pravidlem šesti O: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit (co nemůžeš upéct, uvařit nebo oloupat, nech být).

Při cestování do některých zemí se doporučuje očkování proti střevním nákazám.