Zdravotní sestry chtějí taky vyšší platy

Ilustrační foto – Předseda Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel. ČTK/Vondrouš Roman

Praha – Zdravotnické odbory se nedohodly s ministerstvem zdravotnictví na vyšších platech zdravotníků na příští rok.

Budou chtít proto jednat přímo s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) či Andrejem Babišem (ANO).

Novinářům to po asi dvouhodinovém jednání s náměstkyní ministra zdravotnictví Helenou Regnerovu řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Tématem jednání podle Žitníkové byly možnosti veřejného zdravotního pojištění a otázka, o kolik by bylo možné zvýšit platy zaměstnancům na příští rok. „Bohužel k žádné shodě ani k nějakému sjednocení stanovisek jak odborů, tak zaměstnavatelů nedošlo,“ řekla Žitníková. Odboráři již dříve řekli, že chtějí zvýšit příští rok platy zdravotníků o 15 procent.

Ministr zdravotnictví Prymula to v úterý odmítl, v úhradové vyhlášce podle něj na takový růst peníze nejsou. „Zdravotníci poskytovali obrovské úsilí, abychom zvládli celý ten covid.

Do systému se dostal velký balík peněz, hovořím o 11 miliardách jen v posledním období. Nejsem si jist, že úhradová vyhláška umožňuje navýšení o 15 procent.

Myslím si, že takto vysoko jít nemůžeme,“ řekl ministr v úterý.

„Podle nás je navýšení platů, které požadujeme, tedy o 15 procent, reálné, ten systém je schopný ho unést, ale bohužel ministerstvo zdravotnictví má jiný názor,“ řekla Žitníková. Odboráři proto nyní chtějí urgovat jednání přímo s Prymulou, který se dnešního setkání nezúčastnil kvůli mimořádnému jednání vlády o nouzovém stavu. Žitníková také zmínila možnost setkání s premiérem Babišem.

Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel novinářům řekl, že je z dnešního jednání a z přístupu ministerstva hluboce zklamán. Doufal, že po změně ministra „zavane nový vítr“ a ministerstvo uzná jejich argumenty.

Poznamenal, že k dohodě již chybí málo času. „Jestliže do 7. října nedojde k dohodě na úhradové vyhlášce, aby mohla být dána do legislativního procesu, a k 31. října uzavřena, tak to bude velký problém.

Bojím se toho, že jsme v těžké časové nouzi a bude se těžko hledat rychlé řešení,“ dodal.

Pokud by podle Petra Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic byla úhradová vyhláška schválena tak, jak byla připravena, „mohlo by to znamenat hluboký rozvrat celého zdravotnictví“.

Příjmy veřejného zdravotního pojištění by měly příští rok být 380 miliard korun, o 50 miliard více než letos dá stát na platbách pojistného za seniory, děti a další skupiny. Na zdravotní péči má jít asi 367,5 miliardy korun.

Průměrný měsíční výdělek lékaře v akutní lůžkové péči by měl podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zveřejněných v červnu dosáhnout 88.312 korun, zdravotní sestry 47.498 korun. Rozdíl mezi platem sester ve státních nemocnicích a mzdou v krajích nebo u jiných zřizovatelů bude až 7000 korun. Průměrná mzda v celém Česku činila ve druhém čtvrtletí letošního roku 34.271 korun.

Úhradovou vyhlášku musí ministerstvo vydat do konce října. Vychází v ní z dohod mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci segmentů zdravotní péče. Celkově má podle nich veřejné zdravotní pojištění hospodařit s 381,5 miliardy korun.

Současný návrh počítá s meziročním růstem nákladů na zdravotní péči asi o 13,5 miliardy korun. Návrh počítá, že bude vybráno až o miliardu méně než pojišťovny vydají, zapojit mají rezervy. Započtené nejsou náklady na testování podezřelých na nákazu covidem-19 a úhradu případné vakcíny.

Podle odhadů půjde o dalších šest až sedm miliard korun, které budou pojišťovny čerpat z rezerv.

odbory mzdy koronavirus

• Autor: ČTK

Pravda o platech lékařů a sester? Ministerstvo lže, říká poslanec

Ministr zdravotnictví se pochlubil, že příjmy lékařů a sester utěšeně vzrůstají a srovnaly se s průměrem Evropské unie. Ukázalo se ale, že poslanci s těmito čísly tak úplně nesouhlasí. Podle některých je to lež, podle dalších pokus vyvolat zášť veřejnosti vůči lékařům a sestrám.

Před necelými dvěma týdny ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zveřejnil zprávu o odměnách českých lékařů a sester. Vyvolala velké vášně i polemiky, protože víceméně tvrdí, že zdravotníci už dosáhli na české poměry vysokých platů, a to i ve srovnání s Evropou.

Lékaři i sestry protestují, že data vůbec nezohledňují, kolik přesčasů musí v práci strávit, aby na zmiňované příjmy vůbec dosáhli. I podle názoru České lékařské komory jde jen o statistické triky. Více jsme o tom psali v článku Ministr se chválí za růst platů. Lékaři oponují: Je to hra s čísly a přesčasy.

Poslanci odmítli optimistický výklad ministerstva

Ke kritikům se teď přidali i poslanci výboru pro zdravotnictví, který se zprávou ministra zabýval. De facto ji odmítli a Ministerstvu zdravotnictví uložili, aby analýzu dopracovalo a odlišilo skutečné platy a mzdy lékařů a sester od přesčasů a dalších příplatků, které výsledné výroky o odměnách deformují.

Debata na veřejném zasedání výboru vůbec nebyla klidná. Jejím zajímavým rysem bylo, že proti zprávě ministra ANO vystupovali zejména poslanci ze stejné strany – obvykle ovšem ti poslanci, kteří jsou v civilním povolání lékaři a lékařkami. Protestovali proti analýze, kterou si ministerstvo nechalo zpracovat Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a zejména proti jejím závěrům.

„Tolik zla dlouho žádná zpráva neudělala…“

Debata byla poměrně vášnivá. Lékaři i poslanci upozornili na to, jaký dopad měla zpráva na veřejnost a na zdravotníky. „Tolik zla už dlouho žádná zpráva ve zdravotnictví neudělala. K mému zděšení to došlo tak daleko, že ministerstvo chce postavit laickou veřejnost proti zdravotníkům,“ řekl před poslanci lékař a šéf lékařských odborů (LOK-SČL) Martin Engel.

Výbor pro zdravotnictví nakonec ministerstvu doporučil zprávu dopracovat. Návrh formuloval poslanec a profesor Vlastimil Válek (TOP 09), který je civilním povoláním také lékař, radiolog.  V rozhovoru pro Naše zdravotnictví výklad ministerstva označil několikrát za lež…

Ministerstvo ve své zprávě víceméně tvrdí, že lékaři a sestry v Česku už se mají celkem dobře, a to i ve srovnání s Evropou. Zdá se ale, že poslanci s tím tak úplně nesouhlasí. Proč?

Zveřejněné analýzy mluví o nějakém průměrném platu, nemluví o mediánu, nemluví o směrodatné odchylce, a nejde tedy o podrobnou analýzu platů. Není jasné, jestli je to v návaznosti na úvazek, na místo a v jakých kategoriích.

Proto jsem navrhl, aby Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo pečlivou a podrobnou analýzu platů zdravotníků. Tak, aby to odpovídalo jednotlivým kategoriím zdravotníků, jejich zaměstnavatelům a aby ta analýza měla atributy podrobné statistiky. Navrhli jsme také, aby ta analýza byla vztažená k hodinové mzdě.

Podle mého názoru není možné – jak se to v té analýze teď objevuje – porovnávat výsledky v OECD. 

Co je na tom špatně?

Když se na to podíváte, tak na prvním místě je tam Mexiko a na druhém Chile. To je dáno tím, že průměrná mzda v Mexiku je extrémně nízká a i relativně nízká mzda tamních zdravotníků je mnohem vyšší než ta mexická průměrná. Chcete tady ale zdravotnictví na úrovni Mexika a Chile? Francie je naopak na chvostu toho žebříčku.

Pokud by ta data byla skutečně spolehlivá a přesná a zadání té analýzy bylo správné, tak by se v tuhle chvíli měly domů z Anglie najednou vracet davy českých lékařů za lepším platem a postavením. Ale ono to tak stále není, takže ta analýza nebo její interpretace asi nebude tak úplně pravdivá.

Nevěříte analýzám Ministerstva zdravotnictví? 

Mě ta zpráva zmátla. Důvěřuji analytikům a statistikům ÚZIS v čele s profesorem Duškem. Jako odborníka ho naprosto uznávám, rozumí zpracování dat a málokdo umí tu medicínskou statistiku a analýzu dělat lépe než on. Buď byla špatná zdrojová data, nebo bylo špatné zadání anebo výsledná interpretace těch dat.

Zjišťoval jsem si průměrnou mzdu v těch jednotlivých kategoriích zdravotníků ve třech různých zdravotnických zařízeních. Opravdu jsem si to ověřoval osobně.

Od ministerstva slyším, že průměrná mzda sestry v České republice je 50 tisíc, ale já jsem si na třech místech zjistil, že je to kolem 38 až 40 tisíc.

Pak ovšem musí existovat jiné tři nemocnice, kde je mzda sestry 60 tisíc. Tak bychom se dostali na průměr prezentovaný ministerstvem.

Jestli to tak ale opravdu je, tak se mi nezdá příliš šťastná situace, kdy jsou za stejnou práci, za stejné pacienty se stejným zdravotním pojištěním nakonec rozdíly o velikosti třetiny platu jen podle toho, kdo provozuje nemocnici. To mi připadá naprosto šílené, to snad v žádné jiné profesi není.

Několikrát tu od poslanců a lékařů zaznělo, že už dlouho nenadělala podobná zpráva tolik zla a že tak ministerstvo chce postavit proti sobě veřejnost a lékaře a sestry. Jaký je váš názor?

To máte pravdu, zaznělo to přesně takhle. Já se snažím emoce oddělovat od faktů, překvapilo mě hlavně to, že šlo především o útok poslanců ANO na ministra za vlastní stranu. Hlavně ti na to nadávali. 

Faktem ale je, že ta zpráva říká: Občané, zdravotníci mají dvakrát až třikrát větší plat než vy a pořád si stěžují! A to je lež. To není pravda. Ta zpráva jakoby říká: Zdravotníci, co si stěžujete? Už máte stejné platy jako v Evropě, dokonce vyšší než v polovině zemí! A to také není pravda. To je také lež.

Ta zpráva neříká nic o tom, kolik ten zdravotník stráví v práci času. A neříká nic o tom, jestli je to zdravotník s jediným úvazkem a v jakém funguje provozu. To je všechno prostě velmi zkreslující interpretace nějakých dat.

  Je to škoda, je to zbytečné a hloupé. Zbytečně to podráždilo obrovské množství lidí, zdravotníky i veřejnost.

Lékaři a sestry teď mají zbytečně pocit, že na ně Ministerstvo zdravotnictví zaútočilo, snaží se je rozdělit a postavit proti nim pacienty a občany. 

Nic z toho není šťastné, protože víme, že máme zdravotníků nedostatek. Kdyby tohle všechno byla pravda a ministerstvo to myslelo vážně, tak odsud zdravotníci nebudou odcházet, ale budou se sem hrnout.

Pak ale nechápu, proč stejné ministerstvo prosadilo dotaci lékařským fakultám pro vyšší počet studentů a proč tady v parlamentu řešíme už rok a půl nedostatek sester.

No za padesát tisíc – nenastoupil byste, kdyby to byla pravda? Proto těm datům opravdu moc nevěřím.

David Garkisch

Foto: Publicdomainpictures.net, CC0

Práce a plat zdravotní sestry podle oficiálních tabulek

V soukromé instituci dostávají zdravotníci mzdy, jejichž zaručené úrovně nařizuje vláda. Ve veřejném sektoru jsou zdravotní sestry a jejich kolegové odměňováni podle podrobnějších platových tabulek.

V oficiálním Katalogu prací nalezneme několik příbuzných pozic: praktická sestra, všeobecná sestra a dětská sestra. V soukromé sféře můžeme tuto terminologii přeskočit, protože mzda záleží především na vašich profesních a vyjednávacích schopnostech.

Ale ve veřejném sektoru pobíráte plat, odvozený zejména podle vaší formální pozice, započitatelné praxe a dosaženého vzdělání.

Takže zdravotní sestry ve státních nemocnicích nebo příspěvkových organizacích mají svoji výplatu celoživotně předepsanou: „praktická“ žije skromněji, zatímco „všeobecná“ nebo „dětská“ může utrácet více.

Platová tabulka ve veřejné nemocnici pro rok 2021

Správnou platovou tabulku obvykle najdeme podle instituce, ve které zdravotní sestra působí. Tady zaostříme na veřejné nemocnice, sociální ústavy apod.

(Jiné tarifní stupnice ale náležejí například zaměstnancům České správy sociálního zabezpečení, Policie ČR, Armády apod. – více ZDE).

Platový tarif, tedy základní hrubý měsíční plat nalezneme jako průsečík správného stupně a třídy.

Platový stupeň zdravotní sestry záleží na takzvané započitatelné praxi: V plné míře uznáváme předchozí práci ve zdravotnictví. Jinou praxi zahrnujeme maximálně ze 2/3, podle její využitelnosti.

Dále zdravotní setře připočítáváme až 6 let mateřské + rodičovské dovolené + péče o dlouhodobě těžce postižené a zároveň nezletilé dítě.

Platový stupeň, respektive předchozí praxi ovšem krátíme, pokud nemáte dostatečné vzdělání – více ZDE.

Platovou třídu zjistíme na základě nejtěžšího pracovního úkonu, který musíte podle smlouvy a praktických pokynů vykonávat. Podrobnou kategorizaci naleznete v závěrečných kapitolkách, věnovaných zvlášť praktické, všeobecné a dětské sestře.

Stupeň1. stupeň2. stupeň3. stupeň4. stupeň5. stupeň6. stupeň7. stupeň8. stupeň9. stupeň10. stupeň11. stupeň12. stupeň

Praxe	do 1 roku	do 2 let	do 4 let	do 6 let	do 9 let	do 12 let	do 15 let	do 19 let	do 23 let	do 27 let	do 32 let	nad 32 let
2. třída	14 770	15 290	15 810	16 330	16 880	17 440	18 080	18 690	19 310	20 010	20 680	21 410
3. třída	15 880	16 410	16 980	17 570	18 180	18 790	19 440	20 110	20 810	21 550	22 290	23 090
4. třída	17 070	17 670	18 260	18 880	19 550	20 210	20 940	21 640	22 410	23 200	24 010	24 830
5. třída	18 390	19 050	19 690	20 380	21 070	21 820	22 570	23 380	24 180	25 060	25 950	26 870
6. třída	19 770	20 460	21 180	21 930	22 700	23 480	24 300	25 150	26 060	26 980	27 930	28 930
7. třída	21 300	22 060	22 820	23 630	24 480	25 330	26 200	27 120	28 100	29 080	30 130	31 200
8. třída	22 980	23 790	24 640	25 510	26 430	27 360	28 350	29 350	30 380	31 490	32 630	33 810
9. třída	24 800	25 670	26 580	27 520	28 490	29 480	30 560	31 660	32 770	33 960	35 190	36 450
10. třída	26 730	27 670	28 680	29 700	30 770	31 850	32 990	34 180	35 400	36 690	38 020	39 410
11. třída	28 920	29 940	31 040	32 120	33 280	34 480	35 700	37 010	38 330	39 710	41 110	42 630
12. třída	31 180	32 290	33 480	34 640	35 900	37 200	38 540	39 920	41 380	42 880	44 430	46 040
13. třída	33 660	34 900	36 160	37 440	38 790	40 190	41 640	43 160	44 700	46 350	48 010	49 780
14. třída	36 400	37 700	39 080	40 470	41 950	43 440	45 070	46 670	48 370	50 150	51 990	53 880
15. třída	39 360	40 790	42 280	43 800	45 390	47 030	48 730	50 540	52 390	54 300	56 270	58 320

K postupu do vyšší platové třídy není potřeba, abyste vykonávala všechny uvedené činnosti; stačí, když splňujete jednu odrážku!

Platové třídy PRAKTICKÉ SESTRY

Pořadové číslo a oficiální jméno profese podle Katalogu prací: 2.19.12 PRAKTICKÁ SESTRA

7. platová třída praktické sestry

1. Provádění odborných zdravotnických dokumentačních a evidenčních činností, například v kartotékách zdravotnických zařízení.

8. platová třída praktické sestry

1. Provádění dílčích výkonů základní ošetřovatelské péče.

9. platová třída praktické sestry

1. Poskytování základní ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského plánu.
2. Poskytování specializované ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského plánu pod odborným dohledem.

3. Provádění dílčích výkonů, které jsou součástí vysoce specializované ošetřovatelské péče pod přímým vedením, například péče o základní potřeby pacientů ohrožených selháním základních životních funkcí, usměrňování herních aktivit dětí při poskytování zdravotní péče.

4. Provádění dílčích zvlášť náročných specializovaných ošetřovatelských nebo rehabilitačních výkonů, které jsou náročné z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení, a pro něž je nutné získání zvláštní odborné způsobilosti.

Platové třídy VŠEOBECNÉ SESTRY

Pořadové číslo a oficiální jméno profese podle Katalogu prací: 2.19.13 VŠEOBECNÁ SESTRA

10. platová třída všeobecné sestry

1. Plánování ošetřovatelské péče formou ošetřovatelského procesu.
2. Poskytování ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelského procesu.
3. Provádění základní zdravotní výchovy pacientů i laické veřejnosti v oblasti ochrany a podpory zdraví a v ošetřovatelských postupech.

4. Zajišťování komplexního sterilizačního procesu včetně monitoringu na centrálních sterilizacích.
5. Poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče pod odborným dohledem.

6. Provádění specializovaných diagnostických, léčebných, ošetřovatelských nebo rehabilitačních postupů a výkonů zvlášť náročných z  hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení pod odborným dohledem.

11. platová třída všeobecné sestry

1. Poskytování ošetřovatelské péče, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.

2. Provádění specializovaných diagnostických, léčebných, ošetřovatelských nebo rehabilitačních postupů a výkonů, zvlášť náročných z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.

3. Příprava a obsluha přístrojového vybavení na operačních sálech nebo na specializovaných diagnostických nebo terapeutických pracovištích, instrumentace při operačních diagnostických a terapeutických výkonech, ke které je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.

4. Provádění zdravotní výchovy pacientů všech věkových kategorií a jimi určených osob, případně jiných osob ve specializovaných ošetřovatelských postupech v rámci hospitalizace a přípravy na poskytování péče ve vlastním sociálním prostředí nebo před diagnostickým a terapeutickým výkonem včetně přípravy informačních materiálů.

5. Organizace a  koordinace činností nelékařských zdravotnických pracovníků a zajišťování mezioborové spolupráce, zajišťování kvality péče  a bezpečí pacientů v rámci organizačních celků. Zajišťování a provádění celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně specializačního vzdělávání v oboru příslušné specializace.

12.  platová třída všeobecné sestry

1. Samostatné provádění nejnáročnějších vysoce specializovaných ošetřovatelských a léčebných výkonů, například péče o rizikového novorozence na základě specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti na úzce specializovaných pracovištích, které jsou vysoce náročné z hlediska techniky provedení a možného rizika pro pacienta.

2. Samostatné provádění a vyhodnocování diagnostických vysoce specifických vyšetření v klinických oborech, například pletysmografické metody, holterovského, ultrazvukového nebo urodynamického vyšetření.

3. Stanovování  zásadní  strategie a koncepce ošetřovatelské péče nebo koncepce  přípravy  a realizace projektů podpory zdraví včetně koncepce zdravotní výchovy, celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků, metodické usměrňování ošetřovatelské péče v rámci oboru nebo zdravotnického zařízení včetně zajišťování její realizace a kontroly, zavádění systému kvality péče a bezpečí pacientů ve zdravotnickém zařízení. Aplikace výsledků výzkumu a vývoje v oboru ošetřovatelství do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru.

Platové třídy DĚTSKÉ SESTRY

Pořadové číslo a oficiální jméno profese podle Katalogu prací: 2.19.44 DĚTSKÁ SESTRA

10. platová třída dětské sestry

1. Plánování ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě včetně novorozenců.
2. Poskytování ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě, včetně novorozenců, prostřednictvím ošetřovatelského procesu.

3. Provádění základní zdravotní výchovy dětských pacientů a jejich zákonných zástupců, případně jiných osob v oblasti ochrany a podpory zdraví a v ošetřovatelských postupech v oblasti ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné děti, včetně novorozenců.

4. Poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě, včetně novorozenců, pod odborným dohledem.

5. Provádění specializovaných diagnostických, léčebných, ošetřovatelských nebo rehabilitačních postupů a výkonů zvlášť náročných z hlediska zvýšeného rizika pro dětského pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení pod odborným dohledem.

11. platová třída dětské sestry

1. Samostatné poskytování ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě, včetně novorozenců, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.

2. Samostatné provádění specializovaných diagnostických, léčebných, ošetřovatelských nebo rehabilitačních postupů a výkonů při poskytování ošetřovatelské péče o děti, včetně novorozenců, zvlášť náročných z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.

3. Příprava a obsluha přístrojového vybavení na operačních sálech nebo na specializovaných diagnostických nebo terapeutických pracovištích, instrumentace při operačních diagnostických a terapeutických výkonech, ke které je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.

4. Provádění zdravotní výchovy dětských pacientů a jejich zákonných zástupců, případně jiných osob ve specializovaných ošetřovatelských postupech v rámci hospitalizace a přípravy na poskytování péče o děti ve vlastním sociálním prostředí nebo před diagnostickým a terapeutickým výkonem včetně přípravy informačních materiálů.

5. Organizace a koordinace činností nelékařských zdravotnických pracovníků a zajišťování mezioborové spolupráce, zajišťování kvality péče a bezpečí dětských pacientů v rámci organizačních celků, včetně novorozenců. Zajišťování a provádění celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně specializačního vzdělávání v oboru příslušné specializace.

12. platová třída dětské sestry

1. Samostatné provádění nejnáročnějších vysoce specializovaných ošetřovatelských a léčebných výkonů v oblasti ošetřovatelské péče o děti, například péče o rizikového novorozence na základě specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti na úzce specializovaných pracovištích, které jsou vysoce náročné z hlediska techniky provedení a možného rizika pro pacienta.
2. Stanovování zásadní strategie a koncepce ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě nebo koncepce přípravy a realizace projektů podpory zdraví včetně koncepce zdravotní výchovy, celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků, metodické usměrňování ošetřovatelské péče v rámci oboru nebo poskytovatele zdravotních služeb včetně zajišťování její realizace a kontroly, zavádění systému kvality péče a bezpečí pacientů u poskytovatele zdravotních služeb. Aplikace výsledků výzkumu a vývoje v oboru ošetřovatelství do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru.

Zdroj úvodní fotografie: pixabay.com

• TAGY
• povolání
• zdravotní sestra
• zdravotnictví

Zdravotní sestry nebudou muset na vysokou. Rok "vošky" postačí

Zdravotní sestry by měly mít plné pracovní kompetence po čtyřech letech střední školy a roku vyšší odborné školy. Vláda schválila změnu zákona, která zjednoduší vzdělávání sester.

Model 4+1 má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem.

„Věřím že nám to pomůže rychleji získat nové sestřičky do praxe,“ uvedl na twitteru ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

Povinnost zdravotních sester mít vysokou školu ruší novela zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, kterou nyní posoudí Sněmovna. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) jde o „další důležitý krok ke stabilizaci zdravotnictví“.

Němeček očekává, že novela bude přijata do konce letošního roku. Od příštího školního roku by se jí tak mohlo vzdělávání sester už řídit.

S modelem 4+1 nesouhlasí některé organizace sester. Podle Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v ČR se zkrácením studia zdravotních sester jejich nedostatek nevyřeší.

Nyní ze středních zdravotnických škol vycházejí zdravotničtí asistenti, kteří mohou pracovat jen pod dohledem. Ti by si rokem studia na vyšší odborné škole kompetence doplnili, což by navýšilo příliv vzdělaných sester do nemocnic.

Sester ubývá nejvíc v akutní nemocniční péči. Ústav zdravotnických informací a statistiky evidoval loni 47.495 úvazků sester v akutní péči, což je o 1530 méně než v roce 2010. Naopak v ostatní nelůžkové péči jich přibylo, úvazky ve stejném období stouply o 1287 na 29.003.

Ministr počítá i s tím, že k sesterské práci bude motivovat lepšími platy. Chtěl by dokonce dosáhnout toho, aby odměňování sester rostlo rychleji než odměňování lékařů. Pro příští rok počítá s desetiprocentním nárůstem pro lékaře i sestry.

Loni průměrný plat sestry ve státní nemocnici byl 30.866 korun a průměrná mzda v akciových společnostech 25.434 korun. Ve státních nemocnicích i akciových společnostech stouply výdělky sester zhruba o pět procent. Naproti tomu platy lékařů ve státních nemocnicích stouply o 8,4 procenta a v akciových společnostech o 7,5 procenta.

Novela nastavuje právní rámec pro vzdělávání všeobecných sester, dětských sester a praktických sester (zdravotnických asistentů) a rozšiřuje působnost zdravotnického záchranáře v lůžkových zařízeních o všechna pracoviště intenzivní péče. Ruší také kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání a podle ministerstva neplnil dostatečně motivační roli, ani nebyl dostatečně efektivní.

Odbory chtějí pro zdravotníky navýšení platů o 15 procent | Barrandov.tv

Zdravotnické a lékařské odbory požadují pro příští rok růst platů ve zdravotnictví o 15 procent. Přidání chtějí do tarifů, tedy do základu výdělku. Stát by to mohlo podle odhadů asi 14 miliard korun.

Na tiskové konferenci to ve středu řekli předák Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel a šéfka odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už koncem července řekl, že by se platy mohly zvednout nejvýš o pět procent. O částce se bude vyjednávat.

„Doufáme, že námi navrhovaných 15 procent se nechá akceptovat. Pro stabilizaci počtu zaměstnanců je to jedna z klíčových podmínek,“ uvedl Engel. Odbory poukazují na to, že zdravotníci chybějí a zájem nastoupit do zdravotnictví nemá asi pětina absolventů příslušných škol.

Vojtěch už dřív řekl, že požadavek odborů je nereálný a růst platů by mohl být „někde do pěti procent“. Zmínil nižší výběr zdravotního pojištění kvůli koronavirové krizi. Odbory naopak argumentují tím, že se zvedla platba odvodů státu za děti, důchodce či nezaměstnané. Vojtěchův návrh je pro odboráře nepřijatelný.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) průměrný měsíční plat lékaře v nemocnici činí 88 312 korun a sester 47 498 korun. Výdělky se ale výrazně liší ve veřejných a soukromých zařízeních. Rozdíl v odměně sester ve státní a privátní nemocnici je až 7000 korun měsíčně. Průměrná mzda v Česku se loni podle statistického úřadu dostala na 34 125 korun.

Polovinu příjmů tvoří přesčasy a služby o víkendech

Podle odborářů ale velkou část výdělku zdravotníků představují peníze za přesčasy a služby o víkendech. „Je to téměř polovina příjmů. Odpracovaných je 350 hodin, ne 170. Je to protizákonné. Takhle si vydělávat nechceme,“ řekl šéf LOK-SČL.

Odbory podpořily ve středu také požadavky nemocnic, které chtějí pro příští rok i peníze na investice a rozvoj. Zohlednit by to měla připravovaná úhradová vyhláška. Podle Žitníkové by tak bylo pro příští rok potřeba navíc do 25 miliard korun – 14 miliard na platy a zbytek na investice.

Zrušení superhrubé mzdy

Vláda chystá zrušení superhrubé mzdy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před nedávnem řekla, že by díky tomu lidé měli na dani z příjmu platit méně a zůstalo by jim víc peněz.

Zmínila už také, že by navyšování platů pak mohlo být nižší a kompenzovala by ho právě daňová úspora. Schillerová uvedla, že by mohly být dvě sazby daně.

Lidé s nižším příjmem by platili 15 procent, ostatní 19 procent.

„Nižší sazba má být pro nízkopříjmové, což naši zaměstnanci díky bohu s přesčasy nejsou. Dostanou se do vyššího pásma. Takže nula od nuly pojde, tam nebude žádný profit. Neočekáváme, že by zrušení superhrubé mzdy v našem segmentu mělo přínosy,“ uvedl Engel.

Zdravotníci ze státních zařízení dostali přidáno naposledy v lednu, a to všichni stejně 1500 korun bez ohledu na praxi, odbornost a odpovědnost. Podle lékařských odborů je tento postup pro zkušené odborníky demotivující a deformuje platové tabulky.

O rozpočtu na příští rok, v němž se odrazí i částky na růst platů, by měla 21. září jednat tripartita. Do té doby chtějí odboráři s Vojtěchem a vládou o zvýšení výdělků vyjednávat. Termín schůzek ještě nepadl.

Vyšší kompetence pro zdravotní sestry. Větší zodpovědnost a vyšší odměny

Zdravotní sestry by v budoucnu mohly část práce přebrat od lékařů. Dnes často vysokoškolsky vzdělané zdravotnice nechtějí dělat jen rutinní práci u lůžka.

Své vzdělání chtějí uplatit i v rozšířené péči o pacienty. Požadují proto vyšší kompetence. K tomu se musí upravit vzdělávací systém i zákony. Co by sestry mohly dělat? Jak by se měl změnit systém vzdělávání? Může přesun kompetencí vyřešit to, že je v nemocnicích nedostatek sester?

Ve fakultní nemocnici v pražském Motole sestry dělají některé úkony za lékaře. Lékař Jiří Charvát přenechal sestrám práci, kterou běžně dělají lékaři. Jde o zavádění katetrů do žil a cév.„Vstupů je tolik, že by doktor musel omezit nějakou svou jinou činnost. Cílem je zmenšit komplikace během výkonů. Rizika spojené s výkonem a následným ošetřováním poklesly.“

Pacienti s tím musí souhlasit. „Jsou informováni dopředu, že výkon provádí sestra za kontroly lékaře. Právní zodpovědnost mají lékaři. I když to dělá sestra.“

Změnu kompetencí sester by mohl přinést nový zákon

Sestra Kateřina Zemanová toto opatření vítá. „Pro mě je to skvělá příležitost, rozšířit si kompetence a nedělat jen rutinní práci u lůžka.“

Tuto praxi převzala interní klinika motolské nemocnice od kolegů z Nizozemí. Třeba ve Spojených státech amerických vyškolené zdravotní sestry uspávají pacienty před operací. V Česku anestezii podává výhradně lékař-anesteziolog. Více kompetencí mají i zdravotní sestry v Německu, vysvětluje Gabriela Ratajová, která tam odešla za zkušenostmi i vyšším platem.

„Rozdíl je v tom, že můžeme podávat léky, které jsou v Čechách určené jen pro podávání s lékařskou konzultací. Mohu nasazovat inzulín, manipulovat s ventilátorem. Jsem k tomu ale dobře vyškolená.“

I zdravotní sestry chtějí, aby se jejich práce změnila. Větší pravomoci by jim mohl dát připravovaný zákon ministerstva zdravotnictví. „S vyšším kompetencemi souvisí i vyšší odpovědnost a my musíme tuto odpovědnost následně odměnit,“ říká ředitelka odboru ošetřovatelství ministerstva zdravotnictví Alice Strnadová. „Sestry musí být k tomu připraveny a vhodně vyškoleny.“

Nedostatek lékařů i sester v budoucnu

S rozšířením práce pro zdravotníky souvisí také jejich vzdělávání. Dnes jim nestačí střední škola, vysvětluje vrchní sestra metabolické jednotky v Motole, Kateřina Lisová. „Finanční ohodnocení je pak na jiné úrovni. Všeobecná sestra dnes musí mít vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odbornou školu.“

Vloni v Česku vyšlo ze škol 1900 všeobecných sester a asi 1500 zdravotních asistentů. Otázkou je, kolik jich jde do praxe. O tuto práci mladí lidé často nemají zájem. Nebo odejdou do ciziny, tak jako Gabriela Ratajová, která pracuje v Německu. „Nástupní plat zdravotní sestry je okolo 3 tisíc euro hrubého. Já si vydělám 2,5 až trojnásobekplatučeské zdravotní sestry v hlavním městě.“

Prezident České lékařské komory Milan Kubek je ke zvyšování kompetencí zdravotních sester, které jsou často vysokoškolsky vzdělané, skeptický.

„Násilně jsme udělali ze zdravotních sester vysokoškolačky. Nutíme je k dlouhému vzdělávání. Přitom je nejsme schopni důstojně zaplatit ani jako středoškolačky. Sestry spíš než další kompetence by přivítaly lepší finanční ohodnocení a usnadnění své práce. Připoutali jsme sestry ke zdravotnické dokumentaci a pacientům na oddělení nemá kdo dát napít.“

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal si myslí, že by se ale do budoucna měly kompetence prolnout. „V budoucnu bude v Evropě velký nedostatek lékařů i sester. Spojení kompetencí je jediná možná cesta.“

Zdravotníci vyzývají Brity, aby tleskali za jejich platy. Vláda slibuje přidat jedno, oni chtějí 12,5 procenta

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy ze světa | Související témata: mzda stávka Velká Británie Londýn Labouristická strana zdravotníci plat platy mzdy koronavirus

Každý čtvrtek vycházeli vloni na jaře lidé do ulic a zdravotníkům, kteří se potýkali s první vlnou koronavirové pandemie, spontánně tleskali.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Britští zdravotníci protestují proti navrhovanému jednoprocentnímu nárůstu mezd, hrozí stávkou. Více si poslechněte v reportáži Jaromíra Marka

Dnes o podporu žádají sami sestry a lékaři. „Je fajn, že nám lidé tleskali, ale musíme taky platit složenky,“ řekla Radiožurnálu Donna Kinnairová, bývalá zdravotní sestra, dneska šéfka zdravotnických odborů.

„Každá sestra, která si přečetla vládní návrh, musela být frustrovaná a naštvaná. Na začátku pandemie jsme se starali o pacienty i přes nedostatek ochranných pomůcek. Dělali jsme všechno, co bylo potřeba a je vidět, jak málo si toho vláda cení,“ dodala Kinnairová.

Podle už dříve schváleného plánu měli letos dostat zdravotníci přidáno 2,1 procenta. Vláda nabízí jedno procento. Odbory ale teď požadují rovnou 12,5procentní navýšení mezd a hrozí stávkou.

Královna Alžběta II. při příležitosti dne Společenství poděkovala zdravotníkům a ocenila nové technologie

Číst článek

„Čeho je moc, toho je příliš. Už se musíme ozvat. A třeba to bude i stávka. Za naše platy i za to, aby naše zdravotnictví přestalo strádat,“ vysvětluje motivy připravovaného protestu zdravotní sestra Leaha Sparksová.

Za požadavky zdravotníků se staví i opoziční Labouristická strana. „Zdravotníci často riskovali své životy, své zdraví a zdraví svých rodin. Jsou vyčerpaní. Je to i o ekonomice. Když přidáte lidem s malými a středními příjmy, půjdou a utratí je v obchodě na rohu. Určitě je nevyvedou někam do daňového ráje, ale otočí se v ekonomice,“ říká poslankyně Sara Gordonová.

Vláda se brání, že jedno procentu je maximum, co může zdravotníkům přidat. O stávce ještě rozhodnuto není. Výraznější navýšení mezd zdravotníků podpořila už v lednovém průzkumu drtivá většina Britů.

Základní informace o koronaviru →

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme