Mrkev zhořkne, když bude skladována vedle jablek

11. 10. 2019

Skladovatelnost zeleniny ovlivňujeme už na zahradě. Například vhodně vybraná a ve správné době vysazená odrůda cibule kuchyňské vydrží do příští sklizně této plodiny.

Výběr dlouhodobě skladovatelné odrůdy

Ranější odrůdy nejsou obvykle dlouhodobě skladovatelné, zatímco odrůdy pozdní můžeme často skladovat mnoho měsíců. Například nejranější odrůdy zelí hlávkového jsou určeny pro přímý konzum, zatímco mezi odrůdami pozdními je celá řada dlouhodobě skladovatelných.

Pro skladování jsou vhodné odrůdy, které mají lepší schopnost odolávat napadení patogeny. Také velikost konzumní části do jisté míry ovlivňuje skladovatelnost. Např.

u mrkve s kořenem o hmotnosti 25 g budou skladovací ztráty na hmotnosti až dvojnásobné oproti mrkvi s kořeny o hmotnosti 100 g.

U pekingského zelí nejsou lehké hlávky (pod 1 kg), ale ani příliš těžké (nad 2,5 kg) vhodné pro skladování, optimální je hmotnost okolo 1,5–2,5 kg.

Vyrovnaná výživa je předpokladem dobré skladovatelnosti

• Především nadbytek dusíku negativně ovlivňuje velikost rostlin, pevnost pletiv, látkové složení a v konečném důsledku i skladovatelnost.
• Na druhé straně je třeba zajistit dostatečný přísun draslíku, který podporuje skladovatelnost, a vápníku, díky němuž jsou pletiva odolnější vůči patogenům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Celá řada chorob, které se vyskytují během vegetace na rostlinách, jsou po sklizni vnášeny do skladu, kde se následně projevují jako choroby skládkové. Jedná se např. o alternariovou skvrnitost brukvovitých, černou hnilobu mrkve či krčkovou hnilobu cibule aj.

Také poškození rostlin škůdci nebo např. při plečkování, vytváří vstupní bránu pro infekci a v konečném důsledku může výrazně skladovatelnost zhoršit.

Proto je důležité udržovat porosty v dobrém zdravotním stavu a preventivními opatřeními předcházet výskytu chorob a škůdců, případně podle potřeby používat povolené přípravky na ochranu rostlin.

Pro skladování nevhodné Zelenina pro skladování musí být zdravá

Zralost a vhodný termín sklizně

Pokud zeleninu sklidíme předčasně, má konzumní část ještě nevyzrálá pletiva, která budou rychle vadnout a budou náchylnější na výskyt skládkových chorob. Také opožděná sklizeň je problematická, neboť zelenina může namrznout, anebo např. u zelí dochází k praskání hlávek.

Sklizeň a posklizňová úprava

Zelenina je náchylná na mechanické poškození, při sklizni je tedy nutné postupovat šetrně. Sklizenou zeleninu zbavíme hrubých nečistot.

• U česneku není vhodné odstraňovat nadměrné zahlinění vzájemným oklepáváním cibulí mezi sebou. Tím dojde k mechanickému poškození pletiv a následně rychlé zkáze cibulí ve skladu.
• Nevhodné je také mytí kořenů mrkve, petržele aj. před uskladněním.

Zeleninu pro skladování sklízíme šetrně, v optimální sklizňové zralosti

Co se děje se zeleninou po sklizni

Po uřezání (resp. vytažení rostliny z půdy) dojde k přerušení příjmu vody a živin z půdy.

Rostlina však stále vypařuje vodu ze svého povrchu a prodýchává zásobní látky, což způsobuje hmotnostní ztráty skladované zeleniny.

Snížená teplota a vyšší vlhkost prostředí ve skladu tyto ztráty omezuje. Pokud jsou ztráty vody větší, dochází k vadnutí listů (např. salátu), anebo scvrkávání kořenů (např. mrkve).

Svěží kořen mrkve po sklizni (A) a kořen mrkve po několika týdnech uskladnění v suchých prostorách (B)

Čistota půl zdraví, to platí i pro uskladněnou zeleninu

Jednou z významných příčin ztrát jsou skládkové choroby, které mohou být do skladu zavlečeny se zeleninou, nebo jsou přítomny ve špatně vydezinfikovaných prostorách. Důkladně proto skladovací místnost vyčistíme a vydezinfikujeme.

Dobrou službu udělá i bílení skladovací místnosti vápnem. Účelná je také očista polic, přepravek či jiného vybavení. Plast má výhodu, neboť v něm nezůstávají původci chorob, zatímco u dřeva riziko existuje.

Do skladu samozřejmě nepatří žádné chemické látky, které by mohly kontaminovat skladovanou zeleninu (např. pesticidy, pohonné hmoty apod.)

Kde a v čem zeleninu skladujeme

Vlhký a bezmrazý sklep je dobrý skladovací prostor pro většinu zeleninových druhů.

Sklep vhodný pro uložení zeleniny

Kořenovou zeleninu zde můžeme zakládat do vlhkého (nikoliv přemokřeného písku), abychom omezili vadnutí.

Uskladnění kořenové zeleniny ve vlhkém písku

• V suchém sklepě je prospěšné omezit vysychání například tím, že obal s pískem a kořeny vložíme do plastového pytle na rošt (např. z cihel) a na dno nalijeme tenkou vrstvu vody.
• Písek, ve kterém zeleninu skladujeme, by měl být bez původců chorob. V případě, že písek používáme více sezon, je vhodné jej po vyskladnění zeleniny vystavit v tenké vrstvě přímému slunečnímu záření; UV paprsky písek vydezinfikují.
• Pokud se nám urodilo hodně mrkve, petržele či pastináku, můžeme kořeny uskladnit starým, ale velmi jednoduchým způsobem v krechtu. Při krechtování kořeny ukládáme na větrací rošt (např. z latí) širší částí ven do jehlancovitých tvarů. Krecht můžeme cca 20 cm zapustit a dno vyložit pletivem, které bude sloužit jako ochrana proti hlodavcům. Šířka základny krechtu je 0,8–1 m a zeleninu naskladňujeme do výšky 0,5–1 m. Hromadu zeleniny pokryjeme vrstvou slámy a zeminy a uprostřed hromady ponecháme větrací otvor. Ve vyvezeném pařeništi se dá přechodně založit s kořeny např. i kapusta, čínské zelí aj.

Založení zeleniny ve vyvezeném pařeništi

• Skleník pak může být dočasným skladem a ochranou před podzimními mrazy pro dýně.

Dýně lze uložit do vyprázdněného skleníku

Obaly, ve kterých zeleninu skladujeme, by neměly ležet přímo na podlaze, být těsně u zdi ani u stropu. Je účelné je podložit např. hranoly, cihlami apod. a mezi stěnami a stropem ponechat mezeru alespoň 20 cm.

Ve stejných prostorách nelze společně skladovat druhy s odlišnými nároky na teplotu a vlhkost,

Nevhodná kombinace zeleninových druhů pro společné skladování. Cibuli stačí nižší vlhkost, mrkev potřebuje vyšší.

Není také vhodné uložit ovoce a zeleninu ve společném prostoru.

V rámci technických možností udržujeme ve skladu teplotu a vlhkost co nejvíce se blížící optimu pro daný druh skladované zeleniny. Mírný pohyb vzduchu zajistí rovnoměrnou teplotu a vlhkost ve všech částech skladu a umožní odvod vydýchaného tepla a nadbytečné vlhkosti, ale omezí také rozvoj patogenů. Skladovanou zeleninu průběžně kontrolujeme a infikované či poškozené kusy odstraňujeme.

Foto autor

Ať vám neshnije ani koruna. Jak správně skladovat zeleninu a ovoce

Prý hodně plýtváme jídlem. Ukazují to různé průzkumy, občas jenom stačí nahlédnout do odpadkového koše. Nejspíš i vám se občas stane, že mezi odpadky zamíří nahnilé jablko nebo mrkve, které mají to nejlepší za sebou.

Pro jednou se nic nestane. Ale kdyby měla v popelnici skončit celá bedna krásných jablíček, jenom kvůli špatnému skladování, asi byste litovali. Přitom stačí málo. Inspirujte se ve spížích a sklepeních předků, kteří věděli, jak zeleninu a ovoce uchovat až do jara.

Šťavnaté jablko ještě v červnu

Jasně, naši předci na to měli lepší podmínky. Vápnem vybílené sklípky, půdy se statnými trámy, kde to profukovalo. My ale zase máme technologie, které přesně měří teplotu nebo vlhkost. A dost místa na jednu bednu jablek nebo pytel brambor se najde snad v každé domácnosti.

Zvlášť po jablkách je v české kuchyni sháňka. Jednou přijdou do štrúdlu, podruhé do svatomartinské husy, potřetí se jenom tak nastrouhají s mrkví.

Pro jablka (i hrušky) bývají v našem klimatu dobré podmínky nejen pro růst, ale také pro skladování. Vyberte jim místnost, kde netopíte, ideálně sklep nebo půdu, kde se drží teplota kolem šesti stupňů.

Jakmile bude vyšší, slupka se scvrkne a dužina ztratí postupně šťávu. Ani nižší teploty jablkům nesvědčí – ztrácejí pak na chuti.

Před tím, než jablka uložíte a zavřete za nimi dveře, rozložte je do lísek v jedné vrstvě. Plody by se neměly dotýkat – kdyby jeden z nich plesnivěl, aby rychle nenakazil ostatní.

Jablka ukládejte stopkami nahoru, hrušky stopkami dolů – prý tak lépe a déle vydrží. Bedny můžete naskládat na sebe, ale tak, aby mezi nimi mohl proudit vzduch. Zase ovšem platí: všeho s mírou.

Kdyby se mezi jablky proháněl vítr o sto šest, ubývalo by v nich vody a slupka by rychleji scvrkla.

Jablkům i hruškám vyhovuje chladný sklep, kde cirkuluje vzduch. Vlhkost je fajn, ale pokud bude příliš vysoká, ovoce může začít uhnívat. Proto raději kontrolujte zásoby a nahnilé plody nemilosrdně lifrujte pryč.

S mrkví nejlíp do písku

Trochu jiné požadavky na skladování má kořenová zelenina. Radši ji nemíchejte dohromady s jablky a hruškami.

Mrkev vám může vydržet svěží a sladká až do nové sklizně, pokud jí dopřejete správné prostředí. To samé platí o celeru nebo petrželi. Povede se vám to ale jenom v případě, že máte sklípek nebo jinou tmavou a vlhkou místnost, kde se vlhkost vzduchu pohybuje kolem 70 až 80 procent. Právě vlhkost udržuje kořenovou zeleninu v kondici a svěží.

Pokud si vlhkost změříte a zjistíte, že je nízká, můžete ji pozvednout. Stačí obyčejná bedna s lesním mechem, který pak pravidelně budete zvlhčovat. Důležitá je také teplota: Přes zimu by neměla klesnout pod čtyři stupně, optimální je někde kolem pěti.

Šanci přežit až do jara – nebo dokonce do nové sklizně – mají hlavně nepoškozené a zdravé mrkve. Zeleninu prohlédněte; pokud se vám nezdá, dejte ji stranou a zpracujte jako první.

Zdravou mrkev uložte do písku. Nasypte ho na dno beden nebo kbelíků, nastojato vložte mrkev – jednu vedle druhé, ale tak aby se nedotýkaly. Zasypte pískem. Podle velikosti nádoby můžete mrkev takto vyskládat třeba ve dvou vrstvách. Podobně uskladníte i celer a petržel.

Zelenině pomůžete tím, že ve sklepě občas vyvětráte. Přece jenom luftování je obecně zdravé, reguluje vlhkost i teplotu. Zároveň kontrolujte, jestli je písek pořád vlhký. Neměl by vyschnout, ale neměl by být ani příliš mokrý.

S brambory je kříž

Také bramborám bude nejlépe ve sklepě, který je chladný a dobře větraný. Pravidelné větrání totiž vyžene plíseň a vlhkost, jež se z brambor vypařuje sráží se na zdech.

Stejně jako u kořenové zeleniny také u brambor platí, že teplota ve sklepě nesmí klesnout pod čtyři stupně. Brambory by takzvaně sládly a ztrácely typickou chuť. Ideální teplota je kolem čtyř až pěti stupňů, krátkodobě je můžete skladovat i kolem osmi. Při vyšších teplotách by mohly začít klíčit. Vlhkost je optimální udržovat kolem 85 procent.

Brambory vyložte je do beden, aby lépe dýchaly. Nikdy je neskladujte v pytlích. A aby nezačaly brzo klíčit, můžete pod bedny vložit vrstvu dřevěného uhlí – je to babská rada, ale funguje.

Pamatujte na to, že ve sklepě by měla být tma, protože při světle začínají hlízy produkovat jedovatý solanin.

Kam s nimi, když nemáte sklep? Najděte pro brambory chladné a tmavé místo a radši je rychle zpracujte.

Dýně do sucha a chladu

Dýně to mají jinak. Na rozdíl od kořenové zeleniny a brambor potřebují sucho. Společné ale mají to, že chtějí chlad. Skladovat byste je měli v místnosti, kde je kolem deseti stupňů. Při vyšší vlhkosti – třeba takové, v jaké si libuje kořenová zelenina – by dýně brzy začaly plesnivět.

Abyste je před plesnivěním ochránili, můžete je uložit do beden (klidně papírových) a vyslat slámou – tak plody izolujete od vlhkosti. Použít můžete i sáčky s kuličkami proti vlhkosti. Případně lze dýně zavěsit na trámy do jutových nebo textilních sáčků.

Skladované ovoce i zeleninu pravidelně kontrolujte. A ač neradi, vyhazujte nahnilé kusy, pokud nechcete přijít o celou úrodu.

Jana Poncarová

 Další články autora.

7 tipů, jak správně skladovat ovoce a zeleninu. Znáte je?

Celý úspěch skladování ovoce a zeleniny začíná již při samotném nákupu. Věnujte výběru plodů dostatečnou pozornost a otlučené či nahnilé kusy nechejte raději v obchodě (případně na ně upozorněte personál).

Berte v úvahu také to, kdy máte v plánu ovoce či zeleninu spotřebovat. Pokud se například už v obchodě těšíte na to, jak si doma uděláte avokádovou pomazánku, vybírejte zralé plody. Jestliže však nakupujete předem na víkendovou oslavu, nezralý plod vám doma v klidu dozraje a v den spotřeby bude tak akorát.

2)    Před i v průběhu skladování kontrolujte

Na předchozí bod se váže také náš druhý tip. Může se stát, že v obchodě přece jen něco přehlédnete.  Stává se to především u věcí prodávaných po více kusech v balení, typicky třeba u hroznového vína. K poškození může dojít také při neopatrné přepravě z obchodu domů.

Je proto lepší ovoce či zeleninu znovu zkontrolovat, balení hned po příchodu domů otevřít a případné otlučené kusy vyhodit. Tak předejdete dodatečnému znehodnocení okolních, zdravých kousků. Pravidelnou kontrolu ze stejného důvodu provádějte také v průběhu skladování.

3)    Umývejte až před konzumací

Ovoce a zeleninu umývejte až před spotřebou. Smyli byste totiž ochrannou vrstvu, kterou plody přirozeně mají. To by zapříčinilo větší náchylnost k hnilobě a plísním. Pokud jsou kusy opravdu špinavé, pouze je otřete.

4)    Ne vždy je lednička vhodná

Ne každé zelenině a ovoci vyhovuje uskladnění v ledničce. Při pokojové teplotě byste měli skladovat například citrusy, banány nebo rajčata, protože v ledničce přicházejí o svou chuť. Také avokádo je lepší nechat dozrát při pokojové teplotě. Česneku zase uděláte nejlépe, když ho vyvěsíte na tmavém, suchém místě.

Lednice naopak svědčí mrkvi, brokolici, paprikám, salátům, řepě, špenátu či bylinkám. 

5)    Čistota až na prvním místě

Pozornost věnujte místům, ve kterých potraviny skladujete. Udržujte tato místa v čistotě a uvidíte, že se doba, po kterou zůstane ovoce a zelenina čerstvé, výrazně prodlouží.

6)    Některé druhy spolu nekamarádí

Dávejte pozor, jaké druhy ovoce a zeleniny skladujete vedle sebe. Pro příklad jablka, broskve, hrušky nebo banány uvolňují při zrání ethylen, který nesvědčí okurkám, lilkům, dýním, mrkvi, bramborám nebo třeba brokolici.

Vedle rajčat by zase neměla být uložena mrkev, která může zhořknout, nebo cibule, který tak ztratí svůj říz.

7)    Nic nejde donekonečna

I když dodržíte všechny výše uvedené tipy, nevydrží vám ovoce a zelenina navždy. Některé druhy při správném skladování vydrží poměrně dlouho, mezi ně patří například česnek, cibule, jablka, mrkev, brambory, nebo třeba květák. Jiné je nejlepší spotřebovat co nejdříve. Jedná se o měkké ovoce, jako jsou jahody, maliny, třešně, nebo o zeleninu jako rajčata, saláty nebo okurky. 

Jak neplýtvat jídlem během svátků, ale ani po nich? Je to snazší, než si myslíte

Jak správně uchovávat potraviny a zabránit plýtvání? Celá třetina Čechů vyhazuje jídlo a přiznává, že vyhazuje minimálně několikrát do měsíce i potraviny, které nebyly vůbec použity. Špatné uchovávání přebytků z vaření, nedostatečná kontrola data spotřeby, příliš velké nákupy a zkažené potraviny, které se nestihnou spotřebovat. To jsou důvody, proč končí nakoupené a nevyužité jídlo v odpadcích. Jde to ale i jinak!

Nejčastěji lidé vyhazují pečivo (40 %), následují zelenina (22 %) a ovoce (18 %), mléčné výrobky (17 %), nejméně respondentů vyhazuje uzeniny (12 %) a maso (3 %).

Společnost IKEA provedla ve spolupráci s iniciativou Zachraň jídlo v září průzkum a nyní vám přináší jeho výsledky a také tipy, jak potraviny uchovávat,a prodloužit tak jejich trvanlivost.

Nejvíce plýtvají singles žijící ve velkých městech

Celých 98 % respondentů deklaruje, že se snaží neplýtvat potravinami, avšak když dojde na lámání chleba, 31 % ze stejné skupiny lidí přiznává, že zbytky jídla vyhazují.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejčastěji vyhazují jídlo lidé od 18 do 29 let s vyšším měsíčním příjmem (32 000 Kč a více) žijící ve městech s více než 100 000 obyvateli.

Důvody plýtvání? Nemají přehled o tom, jak potraviny správně uchovávat, aby se nekazily rychleji, nemají na to čas nebo je jim to prostě jedno.

PRAKTICKÝ TIP: Spěcháte a nestíháte si udělat klasický seznam? Stačí si vyfotit obsah chladničky nebo spíže před odchodem z domu. Tak budete mít vždy přehled.

Češi nevědí, jak správně potraviny uchovávat

„Z výzkumu vyplynulo, že pouze 21 % všech dotazovaných je přesvědčeno, že ví dobře, jak potraviny uchovávat. Ostatní mají o správném uchovávání málo informací,“ uvádí Vladimír Víšek.

Například vůbec netuší, že maso by se mělo před uskladněním vložit do vhodné krabičky, aby svou šťávou nemohlo kontaminovat další potraviny.

Přinášíme několik tipů, jak vyzrát na kažení a v boji s plýtváním zvítězit.

Chléb ideálně zabalte do čisté utěrky.

Jak správně uschovávat potraviny?

• Okurky, rajčata a exotické ovoce do chladničky vůbec nepatří. Věděli jste to? Ostatní ovoce a zeleninu tam naopak dejte, jen ji rozdělte do plastových, skleněných či igelitových obalů. To zpomalí přirozený proces jejího stárnutí.
• Nedozrálé banány či rajčata dejte k ovoci, které obsahuje vysoké procento etylenu, jako jsou např. jablka nebo hrušky, rychleji díky tomu dozrají.
• Syrové maso a ryby by se měly v chladničce skladovat zvlášť, aby nedošlo ke kontaktu s ostatními potravinami, zvláště pak s mléčnými produkty. Mohlo by dojít k tzv. křížové kontaminaci bakteriemi.
• Mrkev zhořkne, když se bude skladovat vedle ovoce s vysokým podílem etylenu, jako jsou např. jablka, hrušky, švestky.
• Chléb je nejlepší zabalit do čisté utěrky a vložit do chlebníku. Pokud má vydržet déle, vložte k němu rozkrojené jablko nebo oloupaný brambor.
• Vejce vložte špičkou dolů na místo jim určené. Zamezíte šíření mikroorganismů z jejich původní krabičky.
• Čerstvé bylinky nedávejte do vody, ale vložte je v perforovaném sáčku do přihrádky na zeleninu. Pokud víte, že je nepotřebujete, natrhejte je a zamrazte v krabičce, budou se vám vždy hodit.

Mladí lidé začínají využívat i odpadní části potravin

Co jsou to vlastně odpadní části potravin? Mohou to být slupky z kořenové zeleniny, kterou jste použili do vývaru, slupky od brambor nebo mrkvová nať.

Celkem 26 % respondentů o možnosti dalšího využití takových potravin ví a v současnosti z nich někdy vaří, nejčastěji věková skupina 18 až 29 let.

Zbylých 74 % českých domácností buď raději volí při přípravě jídel „normální“ suroviny, nebo o této možností neví vůbec a ani je to nikdy nenapadlo.

TIP NA RECEPT: Pokud vám listy salátu a bylinek zvadnou a vy se je chystáte vyhodit, zastavte se na chvilku a zkuste si připravit snadný salát.

Recept na přípravu (4–6 porcí):

• 200 g očištěných listů salátu a bylinek
• 50 g oloupané červené cibule
• 2 stroužky česneku
• 5 g zelené chilli papričky se semínky (např. jalapeño)
• 2 lžíce za studena lisovaného olivového oleje
• 1 lžíce balzamikového nebo běžného kvasného jablečného octa
• mořská sůl

Vše nasekejte a řádně promíchejte. Dochuťte olejem, octem a dosolte. Salát nechte před podáváním 10 minut odstát, aby se chutě propojily.

Nedokonalé potraviny

Jedním ožehavým tématem v oblasti plýtvání potravin je využití nedokonalých potravin. Co si pod pojmem nedokonalé potraviny můžeme představit? „Jedná se o potraviny, které neodpovídají velikostí, tvarem nebo barvou daným standardům.

Z rozhovorů se zemědělci víme, že například květák nesmí mít průměr hlávky méně než 15 cm a musí mít alespoň jeden kilogram.

Tyto produkty jsou ale jinak chuťově a výživově naprosto stejné jako jejich dokonalí sourozenci,“ vysvětluje Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.

Velké % nakupujících by stále dalo přednost dokonalé zelenině a ovoci.

Zjišťovali jsme postoj spotřebitelů k nedokonalým potravinám a zeptali se, jestli by si nedokonalou zeleninu nebo ovoce v obchodech koupili. Aktuálně by celých 81 % dotázaných sáhlo raději po dokonalejší zelenině a ovoci.

Z toho 64 % pouze proto, že se podle jejich názoru takové suroviny lépe čistí a krájí. Jediným lákadlem tak pro Čechy u takovýchto potravin zůstává sleva. A ta by měla být podle aktuálního výzkumu průměrně až 32 %.

„Tyto výsledky vnímáme jako obrovskou výzvu a prostor pro motivaci českých spotřebitelů k zájmu o nedokonalé potraviny,“ shodují se Adam Podhola a Vladimír Víšek.   

TIP od Zachraň jídlo

Malé brambory je možné opéci ve slupce v troubě jako vynikající přílohu, z měkkých rajčat můžete připravit výbornou omáčku nebo kečup, z hnědých banánů lze umíchat osvěžující koktejl, z přerostlé kedlubny kedlubnové zelí a malé cibulky chutnají výborně zapečené pod masem.

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Dejte na rady babiček! Tohle je nejcennější dědictví! – AHA.cz

JAK UCHOVAT OVOCE A ZELENINU

➤ Mrkev nezbavujte natě a
skladujte ji v chladu a tmě. Vydrží pak déle čerstvá.

➤ Pažitka velice rychle ztrácí
svěžest. O chvíli déle v lednici vydrží, když ji pečlivě zabalíte
do alobalu. A místo řezání ji stříhejte.

➤ Ledový salát nebo zelí
nechávejte na chladném místě, nesmí ale ani trochu namrznout. Jinak
zhořkne.

➤ Zvadlou petrželovou nať
osvěžíte, když ji rozloženou na talíři pokropíte vodou, přiklopíte
dalším talířem a dáte do lednice.

➤ Nakrájené citrusy vydrží
čerstvé, když je zasypete ledem. Postačí je i na chvíli ponořit do
studené vody.

➤ Nakrojené jablko ani jiné
ovoce nezhnědne, když řez potřete citronovou šťávou.

➤ Jak nastrouhat citron? Co
nejlépe jej omyjte, použijte kartáček. Pak ho vcelku dejte do
mrazáku. Až zmrzne, bez loupání ho nastrouhejte – kam si jen
vymyslíte: na zeleninový salát, zmrzlinu, do polévky, na špagety,
rýži, omáčku, rybu. Jídlu dodá nejen skvělou chuť, ale i potřebné
vitaminy.

➤ Z citronu můžete šťávu
vymačkat do formiček na led a udělat si tak praktické kostky do
čaje.

➤ Citron zlepšuje
stravitelnost hub. Trochu ho na ně před tepelnou úpravou
nakapejte.

➤ Cibuli snadno oloupete, když
ji namočíte na deset minut do teplé vody. Slupka se pak nebude
lámat.

➤ Krájení cibule neobrečíte,
když ji zbavenou slupky dáte na chvíli do mrazáku.

➤ S agresivní látkou, která se
uvolňuje při krájení cibule, si poradí zapálený plamen, například
svíčka. Při krájení ale sledujte jen cibuli, ať se neříznete!

ČAROVÁNÍ S MASEM

➤ Maso můžete chvíli skladovat
čerstvé i bez lednice. Stačí ho zabalit do utěrky namočené v octě.
Nebo ho nechte namočené do octové vody.

➤ Když maso necháte mimo
lednici ponořené v mléce, také vydrží. Mléko denně měňte a maso
obracejte. Mléko sice zkysne, masíčku to ale neublíží. Jen ho
musíte potom pořádně omýt.

➤ Připravujete špíz a bojíte
se, že po vyndání špejle na ní polovina masa zůstane? Tak ji před
použitím natřete tukem!

➤ Nepříjemný zápach z
vnitřností zmizí, když je naložíte do mléka. Klidně přes noc.

➤ Slanina na pánvi se
nezkroutí, když ji předtím na pár minut namočíte do studené
vody.

➤ Mimo lednici si maso udržíte
na čas čerstvé také, pokud ho zabalíte do čerstvě natrhaných
kopřiv. Anebo ho můžete zabalit do nakrájené cibule. Té ale musí
být opravdu hodně.

➤ Když kuře před pečením nebo
grilováním potřete citronovou šťávou, bude krásně šťavnaté a
chutné.

➤ Při uzení kuře nebo krůtu v
udírně překryjete prorostlou slaninou, maso zůstane krásně
šťavnaté.

➤ Vcelku upečené maso nechte
10 až 15 minut odstát, až pak ho krájejte. Šťáva se krásně rozloží
a nevyteče.

• ➤ Při pečení tužšího masa
  starších zvířat se doporučuje přidat trochu rumu, rychleji
  změkne!
• ➤ Ukrojený salám neoschne,
  když uříznutou plochu natřeme vepřovým sádlem.
• FÍGLE NA OMÁČKY

➤ Málo výraznou omáčku z masa
pomůže dochutit trocha švestkových povidel nebo šťávy z rybízu.
Omáčku doladí i sušená cibule nebo osmažená cibule posypaná cukrem,
který se nechá zkaramelizovat.

➤ Guláš je pořád vodový?
Skvěle ho zahustí chleba! Když použijete kůrku, neztratí barvu.

➤ Zdravě zahustíte omáčku i
polévku najemno nastrouhanou bramborou.

JAK NA BRAMBORÁKY

➤ Pokud bramboráky nejsou
vůbec křupavé, přidejte do těsta trochu nastrouhané mrkve. Chuť
potom zvýrazní nastrouhané jablko.

1. ➤ Polovinu brambor na
   bramborák strouhejte najemno, druhou nahrubo.
2. ➤ Křupavější budou i tehdy,
   když část mouky nahradíte strouhankou.
3. JAK ZÍSKAT KŮRČIČKU

➤ Kachna bude křupat, když ji
už upečenou pomažete medem rozmíchaným se sójovou omáčkou a dáte
ještě na pár minut zprudka zapéct. Místo sójovky lze použít i
balsamikový ocet.

CO DĚLAT, KDYŽ PŘIPÁLÍTE?

➤ Proti pachuti připáleného
jídla pomůže mrkev, nebo také korková zátka či krajíc chleba.
Přidáme do jídla, které už je v čistém hrnci, a povaříme.
»Pohlcovač pachu« pak vyhodíme.

• MŇAM, MOUČNÍKY
• ➤ Šátečky nebo jiné dobroty z
  listového těsta budou krásně nadýchané, když je před pečením na
  několika místech propíchnete vidličkou.
• ➤ Oříšky a mandle se budou
  krásně loupat, když je přes noc necháte namočené v mléce.

➤ Zbylo vám vykynuté těsto?
Zmrazte ho a příště budete mít koláče upečeny mnohem rychleji.

➤ Pokud nejdříve šleháte
žloutky s cukrem a potom přidáte máslo, koláč bude nadýchaný a
lehký. Když napřed rozšleháte máslo s cukrem a až pak žloutky,
těsto bude hutnější a křehčí. A když smícháte vše najednou, koláč
bude pevný a vláčný.

➤ Mícháte těsto a zjistili
jste, že vám došel prášek do pečiva? Stačí místo něj přidat 4 lžíce
rumu.

➤ Přímo do droždí či kvásku
nikdy nedávejte máslo ani sůl. Výrazně se pak zpomalí kynutí.

➤ Když se nedaří pečivo
vyklopit  z formy, postavte je do nádoby s trochou vody.

➤ Pokud do těsta na koláče
přidáte půl balíčku vanilkového pudinku rozmíchaného v trošce
vlažného mléka, dostanou koláčky krásnou barvu. A chutnají
skvěle.

➤ Trochu rumu do těsta, a
bábovka bude hned kypřejší.

➤ Nemáte váhu? Trochu si
započítáte, ale to přece není problém. Mírně vrchovatá polévková
lžíce je 15 g mouky, ale 20 g moučkového cukru. Kousek másla velký
jako vejce pak váží asi 50 g.

➤ Při rozmrazování lineckého
těsta je dobré jít na to pomalu. Napřed ho proto šoupněte do
lednice.

1. ➤ Pakliže vaše trouba
   peče příliš prudce, tak pod plech nebo pekáč dejte druhý plech
   otočený dnem vzhůru.
2. ➤ Pudink, který je ještě
   horký, posypte práškovým cukrem, zůstane napovrch měkký a krémový,
   bez škraloupu.
3. JAK NAPRAVIT ZPACKANÝ OBĚD

➤ Přesolenou polévku nebo
omáčku pomůže napravit brambor, který v ní celý povaříte. Pomůže i
kůrka chleba, sůl natáhne i mrkev nebo vaječný bílek, který krátce
povaříte a pak vylovíte.

➤ Ředit jídlo vodou je až ta
poslední možnost! Slanost voda rozloží pomaleji než ostatní chutě.
Když to jde, použijte radši smetanu nebo mléko.

➤ Mírně přesolenou polévku
pomůže »narovnat« pár kapek citronu. Nebo na lžíci položte kostku
cukru, ponořte do polévky a počkejte, až se rozpustí. Pak lžíci s
cukrovou kašičkou zase vyndejte. Ale pozor, vyhněte se nahrazení
citronu octem.

➤ Jídlu, které jsme přesolili
nebo jinak znehodnotili přemírou koření, pomůže ponořená stříbrná
lžička. Skvěle absorbuje tyto nechtěné chutě.