Diagnostické metody a přístroje
Prick testy – diagnostické testy na kůži Jsou základem alergologického vyšetření a doplňkem k podrobné anamnéze (pohovoru). Testy jsou prakticky bezbolestné a zcela bezpečné.
Na očištěnou kůži předloktí se nanáší kapky s extraktem různých alergenů (např.
roztočů, plísní, kočky, psa, různých pylů), pak se kůže pod každou kapkou alergenu (jemně krouživým pohybem umělohmotným kopíčkem s hrotem 1 mm) naruší a tím se do ní dostane testovaný alergen. Reakce se odečítá za 15–20 minut. Měří se velikost zarudnutí a pupenu.
IgE testy – diagnostické krevní testy Pacientovi je odebrána krev a ta je zaslána do laboratoře, ve které se vyhodnocuje hladina protilátek (imunoglobulinů E) namířených proti různým alergenům. Tímto testem lze prokázat přecitlivělost pacienta na mnoho různých alergenů, a to včetně těch, které se kožními testy z různých důvodů diagnostikují obtížně nebo nepřesně (např. některé potraviny).
Spirometrie – funkční vyšetření plic
Tato diagnostická metoda informuje o tom, jak plíce plní své základní funkce a zda na nich není patrná nějaká dechová porucha. V alergologii se používá zejména k diagnostice kašle a dušnosti.
Vyšetření se provádí vsedě ve vzpřímené poloze. Pacient dostane do úst náustek, který se vkládá mezi zuby a je držen rty. Na nos dostane klip, aby dýchal pouze ústy.
Pacient do náustku zpočátku volně dýchá a postupně je zdravotníkem vyzýván k různým dechovým manévrům (opakovaný prudký nádech a následně výdech).
Výsledky dýchání a dechových manévrů jsou počítačem zaznamenány do grafu a informují lékaře o objemu a průtoku dýchaného vzduchu.
Pulzní oxymetrie Tato diagnostická metoda slouží ke zjištění úrovně nasycení krve kyslíkem. K měření se používá malý přístroj s displejem.
Pacientovi je na špičku prstu nebo ušní lalůček nasazen snímač, který do těla vysílá červené nebo infračervené světlo.
Jelikož okysličený hemoglobin (krevní barvivo přenášející kyslík) pohlcuje světlo jiným způsobem než ten neokysličený, přístroj pozná rozdíl.
Bronchokonstrikční testy Tyto testy slouží ke zkoumání bronchiální hyperreaktivity – zvýšené dráždivosti průdušek projevující se přechodným zúžením dýchacích cest a zvýšením jejich odporu. Vyšetření navazuje na spirometrii a provádí se ke zjištění příčin kašle, dušnosti a zejména při podezření na astma.
Při těchto testech se pacientovi dává inhalovat provokační látka ve formě aerosolu, kterou je metacholin. Provádějí se buď metodou klidného dýchání nebo dnes preferovanou metodou dozimetrickou (aerosol je podáván pouze v nádechu ve zvyšujícím se množství 6krát za sebou).
Pokud se pacientovo dýchání začne zhoršovat (zjišťuje se opět spirometrií), test se ukončuje. Sám pacient má možnost kdykoliv během vyšetření inhalaci přerušit. Tento test je možné provádět pouze na relativně zdravém pacientovi (např.
ne krátce po infarktu, astmatickém nebo alergickém záchvatu, u epileptiků nebo těhotných žen). Podrobnosti vám v případě potřeby sdělíme.
Pokud se dýchací obtíže pacienta objevují při námaze, je možné provést tzv. námahový bronchokonstrikční test. Nejčastěji je test prováděn 6–8 minutovou zátěží (např.
chůzí po schodech, během), po které následuje kontrolní spirometrie ve 3. a 10. minutě po zátěži. Pokud se pacientovy průdušky stáhnou, je to signálem pro astmatické onemocnění.
U většiny osob se dech samovolně upraví do 30 minut po skončení testu.
Bronchodilatační testy Těmito testy se zjišťuje schopnost průdušek vrátit se po stažení do své původní polohy potřebné pro správné dýchání. Stažení průdušek a snížení jejich průchodnosti může být způsobeno stahem dýchacích svalů, zánětem, otokem, zvýšenou tvorbou hlenu nebo vazivovou přestavbou.
Díky těmto testům může lékař rozlišit, zda je pacient postižen průduškovým astmatem, nebo obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Pomáhají také při výběru vhodného léku uvolňujícího sevření průdušek.
Testy se provádějí tak, že mezi dvě spirometrická vyšetření se vloží jedna inhalace speciálního léku (nejčastěji salbutamol nebo ipratropium) a po určitém čase se měří reakce dýchacích cest.
Toto vyšetření se nesmí provádět u lidí s probíhající infekcí nebo některými kardiovaskulárními chorobami. Podrobnosti vám rádi sdělíme.
pH metrie S potížemi, jako jsou kašel, astma nebo dokonce opakovaný zánět plic (pneumonie), souvisí refluxní choroba jícnu. Reflux se objevuje, když se svěrač na konci jícnu otevře ve špatnou chvíli a umožní tak návrat žaludečního obsahu do jícnu.
Když se žaludeční obsah dostane do styku s citlivou sliznicí jícnu, většinou se dostaví pálivý pocit, tzv. pálení žáhy anebo kašel. Pokud jícnový svěrač zůstává otevřen déle, než je třeba, a není dost silný, aby se zcela zavřel, může vzniknout v jícnu zánět.
Diagnostická metoda nazývaná „24hodinová pH metrie“ umožňuje objektivně prokázat tento návrat kyselého či zásaditého žaludečního obsahu do jícnu, tedy refluxní chorobu jícnu. Vyšetření zahrnuje zavedení tenké sondy nosem do jícnu a její připojení k malému přístroji na bázi mikroprocesoru (zvanému Digitrapper), podobnému přehrávači (walkmanu).
Přístroj dovede zjistit a zaznamenat, jaké pH (čili kyselost či zásaditost) je ve vašem jícnu v průběhu 24 hodin. Ukáže se tak, jak je váš reflux vázán na fyzickou aktivitu, jídlo, bolesti na hrudi, pálení žáhy, kašel atd.
Nejméně tři dny před tímto vyšetřením je nutné vysadit určité léky ovlivňující kyselost žaludku. Jejich seznam vám včas poskytneme. Pacient si zakoupí alkalickou tužkovou baterku, která slouží k napájení přístroje. Během celého vyšetření může vykonávat běžnou činnost a jíst normální stravu. Druhý den se dostaví na vytažení sondy a vyhodnocení celého záznamu.
FeNO – stanovení vydechovaného oxidu dusnatého Přítomnost vyšší koncentrace oxidu dusnatého (NO) ve vydechovaném vzduchu ukazuje, že je v dýchacích cestách přítomen zánět.
Test FeNO se provádí přístrojem NIOX, a to v případě dušnosti a kašle, zejména při podezření na astma (které je rovněž zánětlivé).
Používá se často také jako způsob kontroly úspěšnosti probíhající léčby astmatu.
Pacient po předchozím nádechu vydechuje asi šest sekund do přístroje, přičemž se dívá na displej přístroje a snaží se svým výdech udržet obrázek obláčku mezi dvěma ryskami, čímž je zajištěn trvalý proud vydechovaného vzduchu potřebný ke změření koncentrace NO ve vydechovaném objemu. Poté se do dvou minut na displeji objeví naměřená hodnota NO ve vydechnutém vzduchu.
Imunologické vyšetření Spočívá v odběru anamnézy – pohovoru lékaře s pacientem. Následuje klinické vyšetření a odběr krve. Výsledky jsou zpravidla k dispozici za 2–3 týdny.
Při alergii uleví inhalace
Úvod » Informace o zdraví » Odborné články » Stále platné odborné články a informace – Edukace zákazníků » Při alergii uleví inhalace
Chcete-li předcházet nemocem a dýchacím potížím, inhalujte jednou denně po dobu 10 – 15 minut.
datum : 28.05.2015 autor : zena-in
Při alergii nemusíte trpět
Pylová sezona je období, ve kterém se v ovzduší vyskytují pyly a trvá až deset měsíců v roce. Sezonní pylová alergie je tak nejrozšířenějším typem alergie vůbec. Jen u nás jí trpí asi pětina populace. Počet lidí s alergickou rýmou navíc každoročně stoupá.
Nejvíce jsou přitom postiženy děti. Bohužel ani současná medicína tato onemocnění neumí vyléčit, pouze je pomocí léků tlumí a zabraňuje jejich zhoršování.
Účinným pomocníkem v boji s respiračním onemocněním, mezi které patří právě různé druhy alergií, bronchitida, astma nebo záněty dýchacích cest, patří také inhalátory.
Prvními sezónními alergeny bývají pyly jarních stromů, hlavně olše a lísky. K hlavním alergenům patří také břízy, jejichž pylová sezona začíná v únoru a končí v říjnu. Velké problémy může působit i řepka. Typická sezóna travních pylů začíná někdy v květnu a končí až v pozdějším létě, překrývá se s ní sezóna alergenních bylin a plevelů. Časný podzim je pak obdobím vzdušných plísní.
Příznaky alergie
Alergie mívají často první příznaky stejné jako běžné nachlazení. Neprojeví se horečkou či tělesnou bolestí, ale k typickým reakcím patří svědění sliznic, smrkání – rýma či ucpaný nos, časté kýchání, zarudnutí, pálení či slzení očí. Průvodními rysy alergie bývají dušnost a kašel, jejichž podceněním se může vyvinout až astma.
Zanedbání alergických příznaků může vést k rozvoji dalších forem, např. přechod alergické rýmy v astma. Zcela ojedinělé a minimálně obtěžující příznaky pylové alergie lze někdy řešit antihistaminiky. I zde bychom ale měli být opatrní.
„Nebezpečím mohou být nadužívané nosní uvolňující kapky, které mohou postupně poškodit nosní sliznici. Je proto vždy lepší konzultovat alergii s lékařem a nechat se alergologicky vyšetřit. Lékař pak nejlépe posoudí, zda a jak potíže léčit,“ doporučuje Prof. MUDr.
Petr Pohunek, CSc. z FN Motol.
Začněte se bránit s předstihem
K usnadnění života alergika je nutné omezit kontakt s alergeny. Odborníci proto doporučují vyhnout se pobytu v přírodě, a to především v rizikovém období. Vyvolané obtíže lze zmírnit pravidelnými inhalacemi, které napomáhají léčit nejen astma, ale také virózy, respirační nemoci, alergie či záněty dýchacích cest.
Účinky nastupují okamžitě a jsou vhodné jak pro děti, tak i pro dospělé. Zvlhčená sliznice totiž dokáže lépe odstraňovat usazené alergeny. Inhalace je moderní a šetrný způsob prevence a léčby mnoha nemocí. Urychluje léčbu běžných infekcí a snižuje tak riziko případných komplikací např. přesun infekce na jiné místo.
Součástí léčby je také zdravý životní styl a každodenní režim. Sama změna životního stylu obvykle alergii nebo astma nevyřeší, může však podpořit celkové zdraví organismu a spolu s léky dostat alergické projevy pod kontrolu.
Zásadním požadavkem je ovšem nekouření. „Kouření, a to i pasivní, bylo nezpochybnitelně prokázáno jako významný rizikový faktor rozvoje astmatu a jeho nepříznivého průběhu.
Dráždění sliznic kouřem přispívá také k projevům rýmy i zánětu spojivek,“ vysvětluje Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
Chcete-li předcházet nemocem a dýchacím potížím, inhalujte jednou denně po dobu 10 -15 minut. Prostřednictvím masky nebo náustku se do plic dostanou i ty nejmenší částečky užitečných minerálů, čehož při běžném „napařování „ nad hrncem s horkou vodou rozhodně nedocílíte.
Aerosolová terapie umožňuje aplikaci léků přímo na potřebné místo dýchacího ústrojí. Na rozdíl od celkového podávání léků ústy, které ovlivňují celý organismus, umožňuje inhalace využití léčebného efektu jen v dýchacích cestách, tedy přesně tam, kde je to třeba.
Pokud si však sami připravujete léčivo pro inhalaci, je velmi důležité, abyste dodržovali předepsané instrukce. Léčivo připravte dle předpisu či příbalového letáku.
Ideální je inhalovat večer před spaním, protože na inhalaci je potřeba klid.
Pohodlně se posaďte, pokud vám to inhalátor umožňuje, klidně si sedněte do křesla a pusťte si televizi, ale seďte vzpřímeně.
Najít si během inhalace nějakou zábavu bývá důležité zejména u neposedných dětí. Nasaďte si masku, zapněte inhalátor a pomalu a zhluboka dýchejte, dokud nespotřebujete všechno léčivo v nádobce.
TIP:
Kompresorový inhalátor pro cílenou léčbu dýchacích cest přináší nejucelenější léčbu jak pro astmatiky, tak i pro ty které často trápí problémy s dýchacími cestami.
Inhalátor OMRON A3 Complete nabízí jedinečnou technologii, kdy je možné vybrat ze tří stupňů rozprašování léčiva a nastavit tak velikost inhalovaných částic.
Díky nastavení velikosti tak inhalované léčivo zasáhne přesně to místo v dýchacích cestách, kde je ho potřeba. Platí, že čím menší částice aerosolu, tím pronikne hlouběji do plic a obráceně.
- První stupeň rozprašování s největšími částicemi pomáhá léčit onemocnění horních cest dýchacích, jako jsou rýma nebo zánět hrtanu.
- Další stupeň cílí na střední cesty dýchací.
- Třetí stupeň rozprašuje nejmenší částice, které proniknou hluboko do dolních cest dýchacích a do plic.
Inhalováním s tímto stupněm rozprašování můžete léčit například zánět průdušek nebo plic. Díky třístupňovému provozu se léčivé látky dostanou přesně tam, kde je jich potřeba. Léčba se tím stává mnohem cílenější, efektivnější a rychlejší.
Nastavení velikosti částic je velmi snadné. Stačí pootočit nastavovacím prvkem, k čemuž vám postačí jedna ruka.
Inhalační souprava OMRON A3 Complete je vhodná pro aplikaci běžných inhalačních lékových forem, vysoce efektivní je však i pro rozprašování přírodních léčiv, například Vincentky.
Najdete v lékárnách a zdravotnických prodejnách za doporučenou MOC 1 898 Kč.
Více informací naleznete na stránkách www.inhalator.cz
autor: zena-in
« Zpět
Diagnostika astmatu
Důkladná diagnostika je obzvlášť důležitá.
Ačkoliv je astma často se vyskytujícím onemocněním, není vždy diagnostikováno včas.
Příčinou toho je, že příznaky jsou často relativně nespecifické a mohou rovněž ukazovat na jiná onemocnění.
Dalším důvodem je, že astma je epizodická nemoc (vznikající občas, v určitých intervalech s mezidobími bez obtíží) a funkce plic může být v období bez záchvatů normální. Důkladná diagnostika je tedy u astmatu obzvlášť důležitá.
Základní diagnostika
V případě podezření na astma položí lékař otázky ohledně anamnézy, např.: Kdy, jak často, v jakých situacích se potíže vyskytují? Jsou přítomné alergie? Jaká jiná onemocnění se vyskytla? Trpí blízcí příbuzní onemocněním dýchacích cest?
Následuje tělesné vyšetření s poklepem a poslechem plic. Pískavé nebo vrzavé zvuky při výdechu mohou být prvními náznaky astmatu. Poté lékař vyšetří funkci plic.
Při vyšetření měří speciální přístroj (spirometr) proud vzduchu a vypočítá objem vzduchu, který lze během první sekundy vydechnout (sekundová kapacita, FEV1), a celkový objem vzduchu, který pacient dokáže vydechnout po hlubokém nádechu (vitální kapacita, VC). Vzájemný poměr těchto hodnot poskytuje informace o tom, jak moc jsou dýchací cesty zúžené.
Obzvlášť přesně lze plicní objem a proudový odpor dýchacích cest stanovit pomocí celotělové pletysmografie (vyšetřovací metoda založená na záznamu změn velikosti objemu orgánu při jeho funkci). Pacient se při ní nachází v uzavřené kabině a dýchá přes náustek.
Zúžení dýchacích cest může rovněž změřit pacient doma přístrojem peak-flow metr. Peak-flow metr měří maximální průtokovou rychlost vzduchu, které je dosaženo během silného výdechu (peak expiratory flow, PEF). Pokud jsou dýchací cesty zúžené, sníží se průtoková rychlost vydechovaného vzduchu a hodnota PEF klesne.
Při podezření na alergické astma se lékař navíc pokusí stanovit spouštěcí alergeny. Za tímto účelem může být proveden tzv. prick test, při němž se kůže lehce nabodne a nanesou se na ni malá množství různých alergenů. Kožní reakce poskytne informace o vyskytujících se alergiích.
Pokud by nebyly výsledky jednoznačné, může být též proveden inhalační provokační test, při němž pacient vdechuje alergeny za zvyšujícího se dávkování. Lékař při testu několikrát měří funkci plic. Vyskytující se zhoršení funkce plic nebo příznaky astmatu ukazují, že pacient reaguje na inhalovaný alergen.
Pokud hodnoty naměřené při diagnostice funkce plic ukazují na zúžení dýchacích cest, může pacient pro další ujasnění diagnózy inhalovat lék, který dýchací cesty rozšíří, takzvané krátkodobě působící beta-2-sympatomimetikum (short-acting beta agonist, SABA). Pokud se 15 až 20 minut po inhalaci projeví zlepšení funkce plic, tzn. dojde k ústupu zúžení, je to potvrzením diagnózy astmatu.
V případě potřeby mohou být provedena další vyšetření, např. rentgen, EKG a ultrazvuková vyšetření. Ta slouží k vyloučení dalších možných příčin onemocnění nebo vzniklých následných poškození.
Astma bronchiale
Astma je chronické, celoživotní onemocnění dýchacích cest, které může vzniknout v kterémkoli věku. Je to zánětlivé onemocnění spojené s obstrukcí, zánětem a zvýšenou reakcí dýchacích cest na podněty. Jde o nejčastější chronické onemocnění dětského věku (10-15 %).
Závažná je skutečnost, že i přes pokroky v léčbě výskyt astmatu v populaci stoupá. Astma nelze zcela vyléčit, lze je však dostat pod kontrolu. Astma se projevuje spasmem hladké svaloviny, otokem sliznice a buněčnou infiltrací stěn dýchacích cest.
Při těžkém záchvatu může dojít k výraznému omezení proudění vzduchu dýchacími cestami a dušení. Tragickému konci lze ale ve většině případů včas zahájenou a správně vedenou léčbou předejít. Klinickými projevy astmatu jsou příznaky a astmatické záchvaty.
Lehké záchvaty jsou zvládnutelné samotnými nemocnými, těžké však vyžadují urgentní vyhledání zdravotnické pomoci!
Příznaky astma
Dráždivý kašel, prodloužený výdech provázený pískotem a vrzáním, dušnost, tíže na hrudi, dráždivý kašel obzvláště v noci nebo časně ráno, sípání, tendence k mělkému a povrchovému dýchání, náhlý pocit nedostatku vzduchu, záchvaty kašle a dušnosti jako reakce na spouštěče (kontakt s dráždivými látkami nebo alergeny). Při kontaktu s vyvolávací příčinou (spouštěčem) dochází k akutnímu zhoršení obtíží (specifický spouštěč – alergen, nespecifické spouštěče – tělesná námaha, akutní infekce, opakující se infekce, stres, cigaretový kouř, smog). Obtíže mají kolísavou intenzitu, jsou i období bez výrazných obtíží. Výsledkem pozdě diagnostikovaného a pozdě léčeného zánětu je strukturální přestavba dýchacích cest, spojená se zmnožením a změnou funkce hladkého svalu. Strukturální změny způsobí zafixování původně reverzibilní obstrukce.
Příčiny astma
Na vzniku astmatu se podílí několik faktorů. Jsou to alergie na různé látky; hlavně na pyly, plísně, zvířata, roztoče nebo na chemické látky. Dále zde působí i vlivy jako jsou znečištěné ovzduší, časté infekce dýchacích cest, teplota, kouření nebo stres. Významnou roli hraje i vrozená dispozice – dědičnost.
Návštěva lékaře při astma
K diagnóze astmatu se používají mimo jiné i tzv. funkční vyšetření – navštivte lékaře! Při akutním zhoršení obtíží vždy, při každé infekci horních a dolních cest dýchacích, při nově vzniklém a déle trvajícím kašli, při opakovaném zhoršení dechu při kontaktu s určitou látkou (léky, potraviny, chemické látky, plyny).
Prevence akutního zhoršení (primární prevence není známa) astmatu
Prevence farmakologická (alergenová vakcinace) a nefarmakologická, která zahrnuje technická a režimová opatření, včetně úpravy bytového, školního i pracovního prostředí.
Základem je omezení kontaktu a doby kontaktu se spouštěči astmatu (vyvarovat se styku s alergeny – alergické astma, vyhýbat se rizikovým situacím – zátěž, stres, zvýšená námaha), posilování imunity, dostatečný příjem tekutin.
Vyhýbejte se tabákovému i jinému kouři. Dýchejte nosem! Takto bude vzduch před vstupem do průdušek pročištěn a oteplen.
Léčba astma bronchiale
Léky na předpis
Základním úkolem léčby je snaha o plnou kontrolu astmatu, tzn. minimální nebo lépe žádné příznaky a akutní obtíže. K tomu je zapotřebí včasné rozpoznání příznaků nemoci, určení a co nejúčinnější odstranění spouštěčů. Podávané léky a jejich kombinace jsou voleny podle závažnosti obtíží; většina užívaných léků se podává ve formě sprejů, které se vdechují.
Pomoc v akutním stavu poskytuje bronchodilatační léčba (tzv. úlevová terapie roztahující průdušky a usnadňující dýchání). Další skupinou jsou udržovací léky, jejichž úkolem je co nejdéle tlumit zánět průdušek a maximálně prodloužit klidové období. Patří sem kortikoidy, léky proti alergii a také další látky, které roztahují průdušky.
Při prokázané alergii je vhodné podávání vakcín.
Přírodní a doplňková léčba
- vysoké dávky vitamínů jako jsou vitamíny C a E, beta-karoten, B komplex, multivitamíny s minerály
- pupalkový olej, koenzym Q, hořčík s vápníkem
- bylinky, jako např. echinacea, přeslička, jinan dvoulaločný, divizna
Základní léčba
Pobyt v solné jeskyni a zejména u moře působí blahodárně proti nemocem jako je astma, lupénka, alergie a dalším. Příznivě povzbuzuje imunitní systém.
Životní styl
Jezte hodně syrového ovoce a zeleniny (zejména česnek a cibuli, které obsahují quercetin), ovesné produkty. Výživa by měla být bohatá na bílkoviny, neměla by mít vysoký podíl sacharidů.
Omezte látky způsobující nadýmání (fazole, brokolice, květák, zelí), které mohou způsobit astmatický záchvat tlakem na bránici, nejezte zmrzlinu, ani nepijte velmi studené nápoje. Prudké ochlazení může vyvolat křečovitý stah průdušek.
Omezte alkohol, který dráždí dechové centrum, a vyhýbejte se zakouřenému prostředí. Dýchejte raději nosem, který vzduch před vstupem do průdušek ohřeje a pročistí.
Alergické astma
26. 8. 2020
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky jsou postiženy neinfekčním, alergickým zánětem, který vyvolává jejich stažení, otok sliznice a nadměrnou tvorbu hlenu. Takto vzniklé zúžení průdušek vede ke ztíženému dýchání, výdechové dušnosti, sípání, pocitům tíže na hrudi nebo suchému dráždivému kašli.
Při prvním náznaku zhoršení astmatu (ztížené dýchání, kašel, noční probouzení) musí pacient jednat podle osobního plánu a užít okamžitě úlevový lék s rychlým nástupem účinku, odejít z místa vzniku obtíží, opakovat užívání úlevového léku, pokud dušnost neustoupí. Je-li léčba neúčinná, měl by užít kortikoid v tabletách nebo u malého dítěte ve formě čípku. Někdy je nevyhnutelné vyhledat lékařskou pomoc.
Další informace:
Jak se provádí vyšetření astmatu?
Kromě podrobné anamnézy a fyzikálního vyšetření vás čeká funkční vyšetření plic, tzv. spirometrie, které nám přesně ukáže, jak pacientovy průdušky fungují. Další potřebné je alergologické vyšetření, které určí, jakým alergenům se má pacient vyhýbat.
Další informace:
Jakým způsobem se astma léčí?
Každý astmatik by měl mít písemný plán své léčby, jaké léky brát pravidelně, co dělat při zhoršení a kdy volat lékaře. Prvním léčebným opatřením je vždy úprava prostředí a vyhýbání se spouštěčům záchvatů. Úhlavním nepřítelem astmatiků bývá tabákový kouř a znečištění ovzduší. Vhodná je také prevence infekcí dýchacích cest a chřipky.
Co se týče farmakologické léčby, podle závažnosti onemocnění má každý pacient nasazeny dva druhy léků. V první řadě jsou to léky úlevové, které slouží k zastavení astmatického záchvatu.
Jejich účinek nastupuje rychle a většina z nich má krátkou dobu působení. Nejčastěji to jsou beta-2-mimetika. Dále se podávají léky kontrolující astma, tedy preventivní.
Ty se užívají pravidelně každý den a dlouhodobě, tedy i v době, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky. Plně vyléčit astma bohužel neumíme.
Další informace:
Lze astma úplně vyléčit?
Astma ani alergii neumíme vyléčit, umíme je ale dobře kontrolovat, takže pacienti vedou zcela normální aktivní plnohodnotný život. Nezbytné je zaměřit se na prevenci a vyvarovat se možných spouštěčů. Pokud například víme, že máme v rodině sklon k alergiím, je vhodné se pokusit ze svého okolí a z okolí svých dětí vyloučit látky, které bývají často alergenní.
Další informace:
- Léčba astmatu
- Prevence alergií
Jaké jsou příznaky dekompenzovaného astmatu?
Mezi první příznaky dekompenzace astmatu patří ztížené dýchání, noční probouzení a kašel. Postupně je špatná odezva na pravidelně užívaný lék, je obtížné mluvení i chůze, mohou být promodralé konečky prstů, je zrychlený tep, vpadávají mezižeberní prostory, mohou se široce rozevírat nosní dírky při dýchání. Za takových okolností je potřeba neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.
Další informace:
Jak poznám, zda jde o alergii nebo už o astma?
Diagnostika spadá samozřejmě do rukou odborníka.
Astma a alergie jdou víceméně ruku v ruce, o astmatu totiž mluvíme v případě chronického zánětlivého onemocnění dýchacích cest, kdy jsou průdušky postižené neinfekční, alergickým zánětem.
Pokud máte o svém zdravotním stavu pochybnosti, svěřte se do rukou odborníka, jedinou možnou cestou je včasná a účinná léčba a v neposlední řadě také správná preventivní opatření.
Další informace:
Jsem těhotná a astmatička, jaká je pravděpodobnost, že moje dítě bude také astmatik?
Role dědičnosti je u všech alergií jasná, náchylnost k alergiím se často přenáší z generace na generaci. Pravděpodobnost je u Vašeho děťátka tedy jistě vyšší.
Důležitou roli hraje prostředí, do kterého se dítě narodí, a způsob života. Rozhodně by matka neměla kouřit v těhotenství ani po porodu. V bytě i domě je ideální prostředí bez tabáku, prachu, roztočů a plísní.
Domácí zvířata, zejména kočky, by neměly v bytě žít.
V těhotenství se také mnoho maminek obává brát jakékoliv léky, aby nepoškodily plod. Avšak kontrola astmatu v těhotenství je nezbytná dvojnásob. Nekontrolované astma může ohrozit nejen matku, ale i plod. Cíle léčby astmatu u těhotných jsou stejné jako u ostatních pacientů.
Další informace:
- Astma a těhotenství
- Léčba astmatu, prognóza
Může se astma projevit i v dospělém věku?
Ano, výskyt alergie není omezen věkem. Obecně navíc dochází k vzestupu počtu alergických onemocnění, zejména astmatu a očekává se, že tento počet bude nadále růst.
Přibývá totiž lidí citlivých na nejrůznější alergeny.
Možný je výskyt alergií a astmatu i ve stáří, neboť ve vyšším věku některé funkce imunitního systému ochabují a rovnováha imunity je navíc vychýlena chronickými nemocemi a dlouhodobě podávanými léky.
Další informace:
Mohou dechové obtíže po inhalaci vůně znamenat astma?
Nemusí to být zrovna astma, ale rozhodně se může jednat o příznak alergie. Nejen do parfémů, ale také do pracích a čisticích prostředků, krémů či hygienických potřeb jsou přidávány tzv. alergizující vonné chemikálie. Ty pak spolu s konzervačními přísadami tak tvoří velmi širokou skupinu chemikálií, které mohou vnímavé jedince alergizovat.
Silné vůně ale také mohou dráždit citlivá nervová zakončení v dýchacích cestách a vyvolávat tak kašel. A opakovaný dráždivý kašel pak bohužel může dokonce vyvolat astmatický záchvat.
Další informace:
Jaký je rozdíl mezi příznaky nealergického a alergického astmatu?
Příznaky mohou být prakticky totožné, rozdíl je ve vyvolávající příčině. V důsledku zánětu, ať už alergického, nebo například infekčního, dochází ke stažení či otoku sliznice a nadměrné tvorbu hlenu. Takto vzniklé zúžení průdušek vede ke ztíženému dýchání, výdechové dušnosti, sípání, pocitům tíže na hrudi, suchému dráždivému kašli.
Další informace:
- Astma
- Dechová cvičení u nemocných s astmatem
Léčba alergie a astmatu
Na trhu je široká paleta léčiv, která se užívají buď dlouhodobě, nebo až při vzniku akutních obtíží . Před zahájením léčby by měly být provedeny alergologické testy (např. podáním vybraných alergenů na kůži) a další speciální vyšetření (např. měření plicních funkcí) k určení tíže onemocnění a toho, co přesně jeho projevy u pacienta vyvolává. Více informací zde.
Léčba alergie
V prevenci a léčbě alergií se užívají především H1-antihistaminika – látky blokující účinek histaminu na jednom z podtypů jeho receptorů. V současnosti se užívají hlavně tzv. nesedativní antihistaminika (např.
cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin), která na rozdíl od látek starších(např.
bisulepin, dimetinden) nemají významný tlumivý účinek na centrální nervový systém a obecně jsou v naprosté většině případů snášena bez jakýchkoliv problémů.
Antihistaminika je možné aplikovat ve formě tablet, kapek a sirupů s celkovým účinkem nebo jako spreje a kapky do nosu či očí a gely na kůži s účinkem místním.
Většina léčivých přípravků s obsahem antihistaminik je na rozdíl od ostatních níže uvedených léčiv dostupná i bez lékařského předpisu. Užívají se buď pouze v období, kdy pacient přichází do kontaktu s alergeny (např.
přes léto při alergii na určité pyly), nebo dlouhodobě v průběhu celého roku.
Při léčbě alergií, ale i v terapii astmatu, jsou užívána také léčiva potlačující uvolňování histaminu a některých dalších látek zodpovědných za projevy alergie z buněk, v nichž jsou skladovány. Kromoglykan je dostupný ve formě nosního spreje, očních kapek a kapslí. Nedokromil se pomocí inhalátoru aplikuje při léčbě astmatu.
Léčba astmatu
V terapii alergického i nealergického astmatu se podávají látky, které různými mechanismy rozšiřují průdušky (bronchodilatancia) a potlačují zánět v dýchacích cestách. Základem protizánětlivé léčby jsou inhalačně aplikované kortikosteroidy (KS – např. budesonid, flutikason, beklometason).
Daný způsob podání minimalizuje riziko výskytu celkových nežádoucích účinků, jichž se pacienti často nepřiměřeně obávají. Nejčastějšími nežádoucími účinky při inhalačním podání KS jsou chrapot nebo kvasinková infekce v ústech a hrdle, kterým lze ale účinně předejít vyplachováním úst po každé aplikaci.
KS podávané systémově (tablety, injekce) jsou indikovány většinou pouze krátkodobě pro zvládnutí závažné akutní alergické reakce nebo astmatického záchvatu. V léčbě kožních alergických reakcí se používají KS v lékových formách roztoků, mastí a krémů. Pro pacienty s alergickou rýmou jsou dostupné jako nosní spreje.
Látkami rozšiřující průdušky stimulací specifických receptorů jsou beta-2-sympatomimetika (beta2-SM). Ta krátkodobě účinná 'např. salbutamol, fenoterol) se nepodávají pravidelně, ale slouží k zvládnutí akutní dušnosti nebo jako prevence např.
před očekávanou fyzickou zátěží, která u citlivých osob může sama o sobě astmatický záchvat vyvolat. Dlouhodobě účinná beta-2SM (např.
salmeterol, klenbuterol, formoterol, vilanterol) jsou, většinou v kombinaci s KS (pro usnadnění aplikace často přímo v jednom inhalátoru), každodenní léčbou u astmatu s pravidelně se vyskytujícími příznaky (tzv. perzistující astma).
Beta2-SM se podávají především inhalačně, což opět významně snižuje výskyt celkových nežádoucích účinků, mezi které patří např. pocit bušení srdce, bolest hlavy nebo třes. Kromě roztoků a suspenzí pro inhalaci jsou bte2-SM dostupná pro inhalaci sirupů nebo tablet.
Rozšíření průdušek blokádou jiného typu receptorů působí inhalační parasympatolitika (např.
ipratropium, umeklidinium), která se užívají při nemožnosti podat astmatikovi látky z přechozí skupiny nebo při chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN – trvalá obstrukce dýchacích cest při chronickém zánětu průdušek či rozedmě plic – trvalé nahromadění vzduchu v plicích spojené s poškozením jejich tkáně), v kterou může těžké astma vyústit.
K bronchodilataci u těžkého astmatu a CHOPN lze použít xantinové deriváty, látky podobné kofeinu (např. teofylin). Jejich nevýhodou je poměrně vysoké riziko předávkování, jež se může projevit zažívacími obtížemi, třesem nebo poruchami srdeční činnosti.
Poslední skupinou látek použitelných v léčbě astmatu jsou antileukotrieny (např. montelukast). Ty buď potlačují syntézu prozánětlivě působících látek, nebo blokují receptory pro ně.
Používají se jako alternativa výše uvedených léči či v kombinaci s nimi. Zvlášť vhodné jsou při astmatu vyvolaném námahou, chladem nebo některými léky (např. aspirin).
Vzhledem k rozdílnému složení působků, které se v organismu podílí na projevech astmatu, jsou antileukotrieny účinné pouze u některých pacientů.
Pokud se u alergika v minulosti projevila závažná alergická reakce (např. na hmyzí bodnutí), měl by být vybaven tzv. pohotovostním balíčkem. Ten většinou obsahuje antihistaminikum, kortikoid a pro nejtěžší případy i speciální injekci s adrenalinem, již si může v případě potřeby alergik okamžitě aplikovat sám.
Možnosti ovlivnění imunitního systému v léčbě alergií a astmatu
V určitých případech je v léčbě alergie možné využít tzv. desenzibilizaci (specifická alergenová imunoterapie), kdy je do organismu podáváno malé množství alergenu, na který je pacient citlivý, a jedinec si na jeho přítomnost v podstatě postupně zvyká.
Desenzibilizaci nelze v žádném případě provádět z vlastní iniciativy např.
tím, že by alergik cíleně vyhledával kontakt s alergenem, který u něj vyvolává potíže! k dané terapii jsou dostupné speciální individuálně vyráběné přípravky podávané v přesně stanoveném schématu pod dohledem lékaře.
Jinou specifickou formou imunoterapie je biologická léčba astmatu uměle vyrobenými protilátkami proti lidským protilátkám zodpovědný za projevy alergie (IgE). Především astmatici pak často potřebují pravidelnou imunitní podporu např. bakteriální lyzáty.
Léčba alergie i astmatu bývá celoživotní. její dodržování pomáhá pacientům významně snižovat dopad onemocnění na běžný život a brání jemu dalšímu zhoršování. Zásadní je vyhýbat se tomu, co u jedince potíže vyvolává, a užívat sezónně či nepřetržitě doporučené léky. Neléčená alergie může přispět k rozvoji astmatu. Neléčené astma může vést až k rozedmě plic.