Marocký jíl: Myjeme se „hlínou“

Hledáte přírodní šampon pro krásné vlasy? Zkuste lávovou zem – marocký jíl. Vlasy si s ním umyjete šetrně, bez tenzidů a ropných derivátů. Navíc se díky němu můžete zbavit lupů i nežádoucích silikonů. Poznejte i další využití pro tento poklad z Maroka.

• 7.  díl seriálu Domácí mýdla a přírodní šampony
• další díly jsou uvedeny pod článkem
• Bez-šamponová metoda mytí vlasů – No poo
• Mytí vlasů marockým jílem patří mezi  „no poo“ metody  (= „no shampoo“ = „bez šamponu“).
• V rámci „nopoo“ můžete vyzkoušet i běžné kuchyňské suroviny (jedlá soda + jablečný ocet, vaječný žloutek + med, žitná mouka nebo dokonce jen čistá voda). 
• Šampon z omelety? 

Jedlou sodu aplikujte raději jen příležitostně. Výborně vám odstraní silikony z vlasů (to je důležité při barvení přírodními barvami). Je to ale silně zásaditá látka (pro lesk vlasů potřebujete kyselý oplach), proto si hřívu nakonec opláchněte octovou vodou. Na rozdíl od lávové země (která vám také odstraní silikony) z ní získáte nulové výživné složky. 

Proč se patlat jílem?

Důvody, vedoucí k „mazání“ si vlasů moukou nebo hlínou nemusí být jen čistě ekologické.

• Průmyslová pěnidla (tenzidy) užitá v 95% komerčních výrobků (SLES a SLS) vám narušují přirozenou kožní bariéru stratum corneum. Možná i vy jste v začarovaném kruhu, kdy se vám vlasy mastí tím víc čím častěji si je myjete. 
• Informovaní spotřebitelé chtějí šampony bez konzervantů, ropných derivátů a silikonů. Věděli jste, že šedesát procent toho, co si na sebe aplikujete, se vám vstřebá do těla? Je i váš šampon jedovatý?  
• Přechodem na „no poo“ metodu uvádí většina uživatelů delší interval mezi mytím (proti šamponu) a celkové ozdravění a zlepšení vzhledu vlasů.

Barevné kosmetické jíly

Kosmetických jílů najdete několik typů a barev. Pro mytí vlasů i těla se používá marocký, pro pleťové masky pak bentonitový, bílý a zelený.

Ghassala, do vany jdu zvesela

Marocký jíl najdete i pod názvem

• rhassoul (ghassoul), odvozeného z arabského slova „ghassala“, tedy čistit nebo mýt
• lavaerde,
• lávová zem,
• mýdlový kámen.

Jde o miliony let starou horninu. Znali a používali ji už starověcí Egypťané a dodnes třeba i marocká královská rodina.

Minerální bomba

Z rhassoulu získáte pro svou plet velké množství prospěšných minerálů, jako křemík, hořčík, železo, vápník, zinek, sodík, fosfor a draslík a další. Jedinečnou kombinací a množstvím těchto látek patří mezi výše uvedenými jíly rhassoul k těm nejlepším.

1. Pravidelnou aplikací této pasty si můžete zmírnit a zlepšit některé kožní neduhy jako jsou akné, ekzém nebo lupenka.
2. Protože jíl je hypoalergenní (neobsahuje žádné dráždivé látky) – můžete ho zkusit i pokud máte citlivou pokožku a nebo trpíte nesnášenlivostí na běžnou kosmetiku.
3. Marocký jíl využijete pro:

• mytí vlasů místo šamponu,
• k očistě celého těla místo sprchového gelu,
• vynikající čistící pleťovou masku,
• jako přísadu do tuhého šamponu (mýdla),
• k prokrvení pokožky (anticelulitidní zábaly).

Postup

Stačí smíchat suchý jíl s trochou vody (nebo aloe vera gelu) a kapkou oblíbeného oleje. Dejte jílu čas, aby absorboval mastnotu a nečistoty. Ideální doba působení je 5 až 10 minut. Pokud máte studenou koupelnu, naneste jílovou kašičku na hlavu ještě před koupáním.

Na závěr můžete, ale nemusíte, opláchnout vlasy „zálivkou na salát“ z jednoho dílu jablečného octa (citrónové šťávy) a jednoho dílu vody.

Znáte marocký jíl a metodu „no poo“? Myli jste si vlasy někdy něčím jiným než běžným šamponem z krámu? Sdílejte svoje zkušenosti.

Další díly seriálu Domácí mýdla a přírodní šampony 

« 6. díl Výroba domácího mýdla – čtyři recepty.

« 5. díl Domácí přírodní mýdlo – výroba a pracovní postup

« 4. díl Domácí přírodní mýdlo – suroviny a pomůcky

« 3. díl Přírodní mýdlo nebo šampon z drogerie? Je pH  5,5 zárukou dobrého prostředku? 

« 2. díl Recept na tuhý přírodní BAR šampon bez mýdla 

« 1. díl Je váš šampon jedovatý? 

• Zkuste také Recept na domácí prací prášek

Kosmetické jíly

Kosmetické tipy — říjen 2016

Jíl byl používán po staletí pro své úžasné vlastnosti. Je vhodný k čištění, detoxikovat, remineralizaci a regeneraci organismu. Na Středním východě se vždy používal na mytí a výživu vlasů, stále se používá pro výrobu přírodních mýdel, jako přirozený dezinfekční prostředek a v neposlední řadě také jako součást pleťových masek.

Existuje několik druhů jílů a vy si z nich můžete vybrat ten, který bude vhodný přímo pro vás.

Bílý jíl (kaolin)

Kaolin je velmi jemný jíl, který patří v kosmetice mezi nejčastěji používané jíly. Je nejjemnější ze všech jílů a tím je vhodný především pro citlivou, suchou nebo zralou pleť.

Působí jako přírodní detoxikační prostředek, který proniká hluboko do struktury pokožky, účinně a šetrně odstraňuje odumřelé buňky. Pokožku pročistí, vyhlazuje, regeneruje a revitalizuje. Pokožku zvláčňuje, zlepšuje její strukturu, zvyšuje její elasticitu a pevnost.

Díky podpoře látkové výměny v podkožních vrstvách napomáhá zmírnit projevy celulitidy. Úspěšně se využívá při léčbě lupénky a ekzémů.

K zakoupení zde

Růžový jíl

Růžový jíl je se svou jemností vhodný pro všechny typy pleti, speciálně na unavenou a zralou pleť, ale také na citlivou a podrážděnou pokožku se sklonem k zarudnutí. Je bohatý na přírodní minerály a je pokládán za přírodní zkrášlovač. Má výborné exfoliační, čistící a detoxikační vlastnosti, protizánětlivé, antibakteriální a antiseptické účinky.

Pravidelným používáním pomáhá zlepšit texturu a vzhled pleti, která trpí ekzémem, lupénkou, akné nebo rosaceou. Redukuje suchost a šupinatění, zlepšuje elasticitu a pevnost pokožky a odstraňuje odumřelé buňky z pleti, čímž ji zanechává jemnou a vláčnou. Díky podpoře látkové výměny v podkožních vrstvách napomáhá zmírnit projevy celulitidy.

Úspěšně se využívá při léčbě lupénky a jiných ekzémů.

K zakoupení zde

Žlutý jíl

Žlutý jíl je vhodný pro všechny typy pleti, ale především na smíšenou až mastnou pleť, protože absorbuje přebytečný maz a stahuje póry. Stimuluje, osvěžuje, regeneruje a revitalizuje pokožku, hloubkově ji vyživuje a posiluje, zlepšuje tón pleti, absorbuje škodlivé látky z pokožky a detoxikuje ji. Zlepšuje tonus a navrací rovnováhu v tvorbě kožního mazu.

K zakoupení zde

Francouzský zelený jíl

Nazelenalý mletý minerál je čistá přírodní látka s širokým spektrem využití. Výborně se hodí na všechny typy pokožky. Je vhodný pro citlivou pleť, ale pro své čisticí, antiseptické a dezinfekční účinky je ideální také pro smíšenou až mastnou a aknózní pleť. Napne, zjemní a regeneruje.

Reguluje tvorbu kožního mazu a nastavuje rovnováhu pleti a problémových partií. Vlasy remineralizuje a dodává jim lesk. Zároveň pomáhá v boji proti lupům a pročišťuje mastné vlasy.

Jíl je účinný prostředek v péči o ústní dutinu, pomáhá řešit problémy se zuby a dásněmi a napomáhá v boji proti aftám.

K zakoupení zde

Bentonitový jíl

Jíl zelenobílé-šedé barvy s výjimečnými absorpčními vlastnostmi má hloubkově čistící vlastnosti, které ho korunují na první místo v produktech v boji proti akné. Staří jihoameričtí indiáni ho nazývali zázračnou aztéckou hlínou.

Je jedinečným kosmetickým zkrášlovačem. Reguluje tvorbu kožního mazu a nastavuje rovnováhu pleti a problémových partií. Vlasy remineralizuje a dodává jim lesk, pomáhá v boji proti lupům a pročišťuje mastné vlasy.

Má antiseptické a protiplísňové účinky, výborně poslouží proti kožním onemocnění.

K zakoupení zde

Marocký jíl

Marocký jíl je charakteristický svou hnědavě-načervenalou barvou. Sušením na slunci absorbuje blahodárné účinky a svým unikátním složením oxidu křemičitého, hořčíku, draslíku a vápníku, pomáhá při regeneraci pokožky.

Jeho antibakteriální účinky ho předurčují k použití na smíšenou až mastnou, též na zralou problematickou pleť. Stává se tak vynikajícím pomocníkem v boji proti ekzémům, šupinatosti, aknózní pleti, podrážděnosti a svědivé pokožce.

Detoxikuje, reguluje tvorbu kožního mazu, regeneruje, vyhlazuje a také zmatňuje.

K zakoupení zde

Kosmetické jíly a bahna

Hitem nebo největším boomem kosmetického průmyslu v těchto dnech je jíl. Existuje jich nesčetné množství. Laik je jako první rozpozná podle barevnosti. Všechny mají ale různé vlastnosti, texturu, strukturu i použití.

Jíly se již po staletí využívají v péči o krásu a jsou přítomny téměř ve všech tradičních přístupech v péči o krásu. Očišťují, detoxikují a posilují pokožku, zmírňují otoky a záněty. Obecnou charakteristikou všech jílů je schopnost absorbovat přebytečný kožní maz a nečistoty z povrchu a pórů pokožky.

Každý kosmetický jíl má jinou minerální kompozici a nabízí různé výhody v rámci péče o pleť. Vysoký minerální obsah jílu pokožku omlazuje, zatímco jeho textura provádí jemnou exfoliaci a stimulaci pokožky.

Pravidelné používání jílových masek zanechá pokožku čistou, odstraní odumřelé kožní buňky, zlepší cirkulaci pleti a navrátí jí hladkou a zdravou záři.

Každá hlína může absorbovat olej a nečistoty, ale může v úrovni absorpce lišit.

Jíly mohou být použity v tělových a obličejových prášcích, zábalech, mýdlech, pleťových krémech, koupelových solích a podobně. Tyto cenné suroviny se mohou využít i jako přírodní barvivo. Přidávají barvu mýdlům a jiným přípravkům, jako například dekorativní výrobky.

Na trhu můžeme najít několik druhů jílů. Je však třeba si při jejich koupi dávat pozor. Na trhu kolují také falzifikáty, které jsou barvené chemicky.

Bentonitový jíl zelenavě – šedé barvy s výjimečnými absorpčními vlastnostmi má hloubkově čistící účinky, které ho korunují na první místo v produktech v boji proti akné. Starý jihoameričtí indiáni ho nazývali zázračnou aztécké hlínou.

Je jedinečným kosmetickým zkrášlovačem. Reguluje tvorbu kožního mazu a navrací rovnováhu pleti a problémovým partiím. Vlasy remineralizuje a dodává jim lesk. Pomáhá v boji proti lupům a pročistí mastné vlasy. Má antiseptické a protiplísňové účinky.

Výborně poslouží proti kožním onemocněním.

Kaolin neboli bílý jíl, je velmi jemný a patří v kosmetice mezi nejčastěji používané jíly. Je nejjemnější ze všech jílů a tím i vhodný především pro citlivou, suchou nebo zralou pleť. Působí jako přírodní detoxikační prostředek, který proniká hluboko do struktury pokožky.

Účinně a šetrně odstraňuje odumřelé buňky. Pokožku pročistí, vyhladí, regeneruje a revitalizuje. Dále ji zvláčňuje, zlepšuje její strukturu, zvyšuje elasticitu a pevnost. Díky podpoře látkové výměny v podkožních vrstvách napomáhá zmírňovat projevy celulitidy.

Úspěšně se využívá při léčbě lupénky a ekzémů.

Nazelenalý francouzský jíl je látka s širokým spektrem využití. Výborně se hodí na všechny typy pokožky. Je vhodný pro citlivou pleť, ale pro své čistící, antiseptické a dezinfekční účinky je ideální i na smíšenou až mastnou a aknózní pleť. Napne, zjemní a regeneruje.

Reguluje tvorbu kožního mazu a nastavuje rovnováhu pleti a problémových partií. Vlasy remineralizuje a dodává lesk. Pomáhá v boji proti lupům, mastné vlasy pročistí. Jíl je účinný prostředek v péči o ústní dutinu.

Pomáhá řešit problémy se zuby a dásněmi a napomáhá v boji proti aftům.

Marocký jíl je charakteristický svou hnědavě – načervenalou barvou. Sušením na slunci získává své blahodárné účinky a svým unikátním složením Oxidu křemičitého, hořčíku, draslíku a vápníku, pomáhá při remineralizaci pokožky.

Jeho antibakteriální účinky ho předurčují k použití na smíšenou až mastnou, a také na zralou problematickou pleť. Stává se tak vynikajícím pomocníkem v boji proti ekzémům, šupinatosti, aknózní pleti, podrážděnosti a svědivé pokožce.

Detoxikuje, reguluje tvorbu kožního mazu, regeneruje, vyhlazuje a také zmatňuje.

Žlutý jíl nebo Illit je vhodný pro všechny typy pleti, ale především na smíšenou až mastnou pleť. Absorbuje přebytečný maz a stahuje póry. Stimuluje, osvěžuje, regeneruje a revitalizuje pokožku, hloubkově ji vyživuje a posiluje. Zlepšuje tonus pleti, absorbuje škodlivé látky z pokožky a detoxikuje ji. Navrací rovnováhu tvorbě kožního mazu.

Růžový jíl se svou jemností je vhodný na všechny typy pleti, speciálně na unavenou a zralou pleť, také na citlivou a podrážděnou pokožku se sklonem k zarudnutí. Je bohatý na přírodní minerály, díky kterým je pokládán za přírodní zkrášlovač. Má výborné exfoliační, čistící a detoxikační vlastnosti. Dále protizánětlivé, antibakteriální a antiseptické účinky.

Pravidelným používáním pomáhá zlepšit texturu a vzhled pleti, která trpí ekzémem, lupénkou, akné nebo rosaceou. Redukuje suchost a šupinatění, zlepšuje elasticitu a pevnost pokožky a odstraňuje odumřelé buňky z pleti. Tím ji zanechává jemnou a vláčnou. Díky podpoře látkové výměny v podkožních vrstvách napomáhá zmírnit projevy celulitidy.

Úspěšně se využívá při léčbě lupénky a jiných dermálních ekzémů.Kosmetické bahna, včetně kvalitního bahna z Mrtvého moře, pomáhají jemně exfoliovat a přirozeně remineralizovat pokožku. Vlhké bahno pomáhá podporovat zářivost pokožky, která vypadá hladší, jemnější a zdravější.

Tato surovina se může používat v přípravcích určených pro obličej i tělo a je vhodná pro použití v lázeňském prostředí.

Bahna mohou být použita v přípravcích navržených na tělo i obličej, tj. v maskách, peelingu i zábalech. Mohou se použít i na přípravu vlasových zábalů, past a jiných produktů na péči o vlasy. Pomáhají přirozeně očistit vlasy a pokožku hlavy.

Bahno z Mrtvého moře, také známé jako Černé bahno, je jemné vlhké bahno bohaté na minerály z vody a dna Mrtvého moře. Používá se již několik století pro své kosmetické a zdravotní výhody. Voda z Mrtvého moře kromě svého pozoruhodného obsahu chloridu sodného je překvapivě bohatá na jiné minerály včetně draslíku, hořčíku, vápníku a množství jiných základních a stopových minerálů.

Vlasy si myla žitnou moukou a hlínou – eMimino.cz

Myslela si, že to je známka punku.

Občas mám chuť vylézt na strom, usadit se v jeho koruně a nevrátit se
dolů. Hladit zvrásnělou kůru, neslyšet nic víc než bzučící čmeláky
poskakující mezi narůžovělými květy, jejichž vůně mě opijí, a šepot
větru, co šustí temně zelenými listy s žilkováním jako vlajkami
věčnosti.

Přírodu obdivuji, miluji, požívám, splývám s ní. Všemoudrá,
odvěká, znalá všech velkých a odvěkých tajemství včetně mých.

Ví,
kde mě najít, a co mi říci: semínko pampelišky zaváté do praskliny
v chodníku uprostřed sídliště, hnízdo kosů na autobusové zastávce
u trojproudé silnice, stonky dvou fazolí propletné do sebe uniknuvší za
plot, které náhodně minu cestou do práce.

Ale když jde o zdraví,
nemilosrdně spolehám na randomizovanými studiemi prověřené, SÚKLem
požehnané umělé deriváty, které dávkuji s přesností atomových hodin.
Nemastičkařím, neodvaruji, nezaříkávám.

Onehdy večer před obhajobou diplomové práce hodnocené komisí, jejíž
členka byla dermatoložka s mezinárodní reputací, jsem si i v šerém
světle naší koupelnové žárovky všimla, že můj obličej se podobá
mladé, rozhněvané pizze s očima.

Ačkoli považuji vědomosti při
obhajobě čehokoli za užitečnější, než lítý boj s akné, vzrostla ve
mně jakási živočišná nejistota. Nemohu prezentovat podrobné znalosti
o biologii kůže s takových ksichtem a čekat, že mě někdo bude brát
vážně.

Vzhledem k absenci osvědčených chemických a zcela
anti-naturálních prostředků na likvidaci pupínkových vlajkonošů
ohyzdnosti v mé lékárně jsem se s důvěrou Sancho Panzy obrátila
k internetu, a našla recept na „zcela přírodní masku proti akné“.

Recept kázal dvě lžíce jogurtu bílé barvy se lžící drcené kurkumy
umíchati, a tato směs měla se na tvář akné zhnisalou na třicet minut
nanésti.

Zběžně jsem prolétla další užití kurkumy kromě
kulinářství: přírodní lékařství (ha!), barvení rób buddhistických
mnichů, hinduistické rituály… „Však se těšte se, uhry, já vás ze
svojí kůže vyženu jak Johanka z Arku anglické žoldnéře
z Remeše,“ zdvihala jsem v duchu svůj meč chystaje se setnout jejich
ohyzdné bílé hlavičky, a nanášela kašičku barvy záře zapadajícího
slunce na celý svůj obličej. Nevynechala jsem ani kousíček, a s pocitem
důkladně odvedené práce usedla k dalšímu pročítání poznámek
k obhajobě.

Po dvou hodinách jsem se chtěla poškrábat na nose, ale pod rukou jsem
ucítila neznámou železobetonovou krustu. Maska vytvrdla vskutku velice
kvalitně. V panice jsem vběhla do koupelny a strčila svou tvář pod proud
vlažné vody, která oranžový modurit asi po pěti minutách, kdy mi voda
pronikla do všech hlavových otvorů, milosrdně odmáčela a smyla.

Když jsem vzhlédla k zrcadlu, polil mě studený pot: byla jsem
v obličeji – žlutá. Nikoli jako exotická kráska, ale žlutá jako pacient
s neléčenou žloutenkou v posledním tažení. Navíc místa, kde má moje
kůže díky žílám namodralý tón, získala pozoruhodný nádech muchomůrky
zelené.

Začala jsem si představovat, jak to muselo vypadat při stavbě
Panamského průplavu, kdy hrdí Francouzi podléhali epidemii žluté zimnice,
a kde bych bývala bez podezření zapadla. Nemohla jsem si navíc nevšimnout,
že odstín mé tváře nápadně připomíná roucho buddhistického
mnicha.

Hystericky jsem začala na obličej natírat cokoli, co mohlo tuto katastrofu
zvrátit: od odličovače po peroxid vodíku. Drhla jsem svoje korium
nemilosdrnými pohyby vatových tampónků máčených ve všem, co teklo,
včetně slivovice, pískovým scrubem s meruňkovým aroma a roztoku
kypřícího prášku. Rejžák jsem vynechala jen proto, že to po pár tazích
moc bolelo.

Po dvou hodinách, kdy moje jaterní choroba ustoupila aspoň do částečné
remise, kterou dokázal zkorigovat vhodně nanesený make-up, jsem vyčerpáním
usnula. Druhý den jsem skoro hodinu uváděla svůj obličej do soucit
nebudícího odstínu pomoci zcela nepřírodních prostředků, a obhájila
práci s pocitem, že na můj obličej komise naprosto kašlala.

Ač jsem se po této zkušenosti zanevřela na klinicky netestované
„přírodní experimenty“ jako Zeman na Grosse, nedávno mě zaujala metoda
péče o vlasy „no-poo“, tedy bez šampónu.

Moje dlouhé, jemné vlasy do
půli zad časem doslova ztratily svůj lesk, který mi kdysi kamarádky
i nepřítelkyně tolik záviděly, a z mého hrdého havraního copu se stal
zplihlý ocas unaveného poníka.

Vlasy se mi mastily s každým krokem
v každém počasí, po dvou dnech jsem na nich mohla fritovat hranolky, a
suchý šampón se stal nutnou součástí mé existenční výbavy.

Během dětství a dospívání jsem si vlasy myla 1× týdně – byly
hydratované, zdravé, nemastily se a každý se vyptával, co používám za
kosmetiku a jestli mám přeliv.

Myslím, že moje odpověď zvedala obrat
výrobci českého kopřivového šampónu, navíc jsem si kopřivami vlasy
i splachovala. Kolem dvacítky se frekvence mytí začala zvyšovat, až jsem
dospěla do fáze nezbytného mytí obden.

Navíc jediné produkty, po kterých
moje vlasy vypadaly jen trochu hrozně, nikoli naprosto děsivě, jsem musela
kupovat za třicet stříbrných na internetu nebo u kadeřnice.

Když jsem si z nudy přečetla ve sprše složení oněch profesionálních
zázraků, říkala jsem si, proč je v tom tolik produktů, co znám docela
důvěrně z chemické laboratoře? Nemá to být jen tuk zahřátý
s hydroxidem sodným nebo draselným? V opětném přesvědčení, že horší
už to být nemůže, jsem se ve chvíli, kdy mi došel konvenční šampón,
vrhla na přírodní očistu svých vlasů.

Rozhodla jsem se začít s nejčastěji používanou ingrediencí: jedlou
sodou. Vylovila jsem ji odkudsi ze zapomenutých hlubin kuchyně, zkontrolovala
datum expirace (srpen 2013) a smíchala jednu lžičku se sklenicí vody
v souladu s jedním z mnoha návodů.

Roztok jsem vmasírovala do vlasů a
vzhledem k absenci voňavé pěny, na kterou jsem po tolika letech
šampónování uvykla jako na ranní kávu, jsem měla od výsledku minimální
očekávání.

Nicméně soda vlasy kupodivu umyla velmi slušně: sice
nezářily jako moje oči při pohledu na obraz „Beyond reality“ od
Vladimira Tretchikoffa, ale vydržely nemastné tři dny a rozlítané byly asi
jako má matka při cestě z pošty do zverimexu věda, že musí ještě na
místní úřad (= přiměřeně).

Povzbuzena tímto nejistým zdarem, pokračovala jsem za tři dny „zcela
přírodní maskou na vlasy“: smíchejte čtyři lžíce oleje se dvěma
žloutky, utřete dohladka a naneste na 30 minut na vlasy.

Olejovou lázeň
jsem důkladně umixovala z kokosového oleje a dvou biovajec v mixéru
západoněmecké výroby, a nechala působit pod igelitem požadovanou dobu
trvání, během které jsem si naložila do vany a přemítala, kdo vynalezl
jogurt.

Masku jsem smyla, opláchla vlasy zeleným čajem pro „zvýraznění
přírodního odstínu“ a čekala na zázračný lesk a záři, které donutí
každého při pohledu na moji hřívu nasadit si sluneční brýle.

Po dvou hodinách schnutí se mé vlasy zdály poněkud ztěžklé, barvu
měly pořád stejně nezvýrazněnou, navíc se shlukly do jakýchsi
podezřelých pramínků.

„Máš to pěkně mastný,“ poznamenal manžel procházející do
kuchyně. S pocitem vnitřního neklidu ředěného nadějí, že „to musí
jen uschnout“, jsem ulehla.

Ráno byly vlasy obklopené mastnotou hustou tak, že by se dala krájet, a
s klidem mohu říci, že ani v nejtěžších chvílích, do kterých
zahrnuji týden stanování ve slovinských Alpách, nevypadaly tak zoufale
strašně.

Roztřesenýma rukama jsem připravila sodný nálev, vmasírovala ho
s vervou separatistického rebela do skalpu a 20 minut sprchovala vlasy horkou
vodou.

Zbavila jsem se touto cestou asi třiceti procent mastnoty, a do práce
odkráčela v šátku.

Hořce zklamaná tristním sodovým výsledkem u naolejovaných vlasů jsem
začala pátrat po účinnějších alternativách: dočetla jsem o žitné
mouce jakožto přírodní očistě vlasů. Opět jsem sáhla do hlubin kuchyně
temnějších než Mariánský příkop, odkud jsem vylovila žitnou mouku
kupovanou někdy v zimě na žitný domácí chléb, který jsme pekli přesně
jednou.

Považujíc to za znamení, připravila jsem dle návodu zkušenějších
moučnou kaši přiléváním vlažné vody ke třem lžícím mouky, a pokryla
jí vlasy po celé délce. Kupodivu se mouka dobře nanášela, kaše měla
taktilně konsistenci podobnou hustému kondicionéru a bylo mi celkém
příjemné si tímto těstíčkem obalovat hlavu a mnout vlasy.

Nechala jsem
moučnou směs působit asi pět minut, a spláchla ji nejteplejší vodou, co
bojler dokázal vykašlat.

Po čtvrt hodině jsem se rozhlédla po vaně a
jejím okolí: bylo plné moučných hrudek, které z tak dlouhých vlasů
nevyhnutelné ulétávaly i na strop, a následovala poměrně
vyčerpávající očista koupelny, která se mi asi nezdařila: „Co to je
v tý koupelně za bordel?“ zeptal se manžel.

• „To je žitná mouka, tou si teď myju vlasy.“
• Manžel pozvedl obočí.
• „Mám pocit, že mi šampóny úplně zničily háro, tak zkouším
  přírodní metody,“ vysvětlovala jsem téměř prosebně.

„To je tvůj nový projekt,“ zeptal se muž neutrálním tónem.
Hrdě jsem přikývla.

„Takže teď budu pár týdnů umývat v koupelně zbytky žrádla a
kdo ví čeho, než tě to přejde a půjdeš si koupit normální
šampon?“ zeptal se.

S nadšením jsem přikyvovala. „Tak jo, hlavně, že máš
projekt,“ usmál se a pohladil mě po šumavanem vonících vlasech. Moc
o tom nevím, ale říkám si, jestli takhle nějak nevypadá láska.

Vlasy se mi zdály po této proceduře docela čisté, a zmizelo dalších
40-50 procent mastnoty z původního množství, ale všimla jsem si, že
v nich mám jakési šedé „lupy“: nevypláchnutou mouku.

Ve vlasech
dlouhých a hustých jako moje se prostě některé částečky nedaly odplavit,
a následoval třicetiminutový mechanický proces vyčesávání
připomínající lov na hnidy.

Nicméně s výsledkem jsem byla relativně
spokojená, a začala hledat další možnosti nešampónování a všeho, co
k tomu patří:

Kromě „vyděržaj, pioněr“, kdy se vlasy údajně mají při přechodu
na tuto metodu „zkazit“ asi na šest týdnů, neboť se léčí z letité
závislosti na šampónu, jsem se dočetla o vhodnosti kartáčování
přírodními kančími štětinami, marocké hlíně /marockém jílu/ jakožto
dalším přírodním prostředku (objednala jsem si okamžitě obojí), a
vhodnosti spláchnutí vlasů octovým roztokem. Další den jsem opět umyla
vlasy moukou, a již se definitivně zbavila všech následků kokosového
experimentu, a čekala, jak dlouho vydrží vlasy v použitelné podobě. Opět
tři dny.

Byla sobota, čas na marockou hlínu.

Tentokrát jsem byla připravená:
vlasy jsem důkladně vykartáčovala kančí srstí vsazenou do teakového
dřeva, připravila si odvar z černého čaje a nalila do něj dvě lžíce
4,7% rýžového octa (jednou jsem zkoušela připravit domácí sushi, tudíž
mi zbyl). Světle hnědý prášek hlíny konsistence jemné mouky jsem
rozmíchala s vodou, a tyto Golemovy soply nanesla na celou délku
navlhčených vlasů.

Nanášel se příjemně, hezky pronikal celou mou utahanou kšticí a byl mi
příjemný i na tváři. Nechala jsem ho opět působit asi pět minut, a
důkladně vypláchla vlažnou vodou. Tentokrát žádné hliněné lupy.

Už
pod prsty jsem cítila, že vlasy jsou krásně čisté, a s radostí jsem je
propláchla octočajem. Zazvonil telefon. Manžel mě povolával do zbraně,
neboť dítě na hřišti usedlo do kaluže a potřebuje převléci. S vlasy
v octovém nálevu a se suchým dětským oblečením jsem vběhla do výtahu.

O tři patra níže ke mě přistoupil pár středního věku v kraťasech a
crocsech.

„Franto, co je to za smrad?“ zeptala se dáma.

„Asi se tu někomu vylil ocet,“ odpověděl její partner
s úřednickou věcností. Zrudla jsem jako sovětská vlajka, ustoupila do
rohu výtahu a toužila po jediném: Nebýt.

Venku na hřišti mi manžel nezašeptal do ucha s Páralovskou něhou
„Lásko, voníš deštěm,“ ale celkem otráveně pronesl:
„Smrdíš na dva metry octem.“

Po zaschnutí čalamádový zápach polevil, ale vlasy se mi dost zkroutily a
poletovaly; asi jako když člověk zapomene na kondicionér. Nicméně manžel
po podrobném zkoumání mé hřívy prohlásil: „Vypadá to docela
dobře.“ Tušila jsem, že se blýská na lepší časy.

Vlasy tentokrát vydržely ve velice solidní, nemastné podobě čtyři dny,
a to si jsem během nich dávala vanu, kdy se mi hlava pravidelně dost potí.
Rozhodně měly nějaký ten lesk, a rozhodně měly místo dojemné zplihlosti
nějaký objem.

Sice pokaždé, když zvlhly, začaly uvolňovat vůni
nakládaných okurek, nicméně to byl důsledek procesní chyby. Dnes jsem po
mytí hlínou ocet spláchla, a po zaschnutí mají vlasy lesk, objem, a jsou
mnohem méně zkroucené a příliš nepoletují.

Zatím do drogerie
neutíkám.

Když si pomyslím, že většina členů západní civilizace považuje
šampón s jeho alchemickým složením a miliony plastových lahví, co nikdo
nerecykluje, za nezbytnost, přemýšlím, jaká další užitečná tajemství
skrývá příroda kromě marocké hlíny.

Musela se cestou ke mně proletět
letadlem a projet kamionem, ale možná by měla marocká hlína inspirovat
k hledání lokálních alternativ šampónu na přírodní bází
(v Čechách se těží jíl, třeba by měl některý obdobné složení),
než k hledání alternativ k parabenům, surfaktantům a sodium lauryl
sulfátům vyrobených někde ve Spolaně.

Nemám naprosto nic proti výdobýtkům moderní chemie, nemyslím si, že je
třeba se vrátit do doby ledové, aby se přírodě přestalo ubližovat, ale
mám taky ráda obyčejné a jednoduché věci.

Nevěřím, že na tak prostý
proces, jako umytí vlasů, je potřeba chemička, sýr mi stačí nedobarvený
„potravinářskou žlutí“ a dokonce se objedu bez půlroční trvanlivosti
uzenin, škrobu a želatiny v jogurtu.

Marmeláda mi stačí bez sorbátu
draselného, kompot bez barviva E124 a E129, které se používá do fixek.

Do domku na stromě se asi jen tak neodstěhuji (leda by měl funkční
pračku a sušičku), homeopatii, čínskou medicínu a další
„“alternativy“ považuji především za luxovače peněženek, slepice a
kozy v dohledné době chovat nebudu, solární troubu mi manžel
nesesoustruží, ale domácích kompotů, chleba pečeného s rodinou,
látkových plen, biopotravin, knih místo internetu se mi vzdávat nechce.

Naopak bych ráda něco přihodila, třeba přírodní zubní pastu.
Přinejmenším, než si koupím šampón.

Bentonitový jíl Soaphoria 150g

Podrobný popis

Jíl zelenavě – šedé barvy s výjimečnými absorpčními vlastnostmi má hloubkově čistící vlastnosti, které ho korunují na první místo v produktech v boji proti akné. Staří jihoameričtí indiáni ho nazývali zázračnou aztécké hlínou.

Je jedinečným kosmetickým zkrášlujícím přípravkem. Reguluje tvorbu kožního mazu a nastavuje rovnováhu pleti a problémových partií. Vlasy remineralizuje a dodává lesk, pomáhá v boji proti lupům a mastné vlasy krásně pročistí.

 Má antiseptické a protiplísňové účinky, výborně pomáhá eliminovat projevy kožních onemocnění.

MINERÁLNÍ JÍLY KOSMETICKÉ ČISTOTY

Minerální jíly jsou 100% přírodní jemně mleté práškové zeminy bohaté na minerální látky (křemík, vápník, draslík, hořčík, zinek, hliník, železo, mangan, titan atd.), stopové prvky a další cenné látky prospěšné pro pokožku. Jejich lamelová struktura a velký specifický povrch jim dává výborné krycí a absorpční i adsorpční vlastnosti.

Kromě těchto vlastností výborně zjemňují, regenerují, vyhlazují a revitalizují pokožku. Jíly jsou všestrannými pomocníky. Můžete je využít k pročištění pokožky obličeje i hlavy, vlasů, tělový či vlasový zábal i do koupele.

Pomáhají při zmírňování projevů kožních problémů, zánětů, svědění a podráždění pokožky, ale i při vážnějších problémech jako jsou kožní plísně, ekzém nebo lupénka. Působí hloubkově a detoxikují.

APLIKACE

• Jako maska / tělový zábal: Přiměřené množství jílu (cca čajová lžička pro masku / 2-3 polévkové lžíce pro zábal) nasypte do misky. Přidejte tekutou složku (voda, hydrolát, mléko nebo jogurt) v množství, aby se po rozmíchání vytvořila pasta.

Vzniklou masku pomocí kosmetického štětce či špachtle, resp. prsty rukou naneste na pleť vynecháním oblasti kolem očí a úst, či ostatních části těla. Nechte působit do doby zaschnutí (cca 15-20 minut) a následně opláchněte vlažnou vodou.

Doporučujeme používat maximálně třikrát do týdne.

• Jako čistič: Přiměřené množství jílu (cca čajová lžička) nasypte do misky. Přidejte tekutou složku (voda, hydrolát) v množství, aby se po rozmíchání vytvořila pasta. Přiměřené množství vzniklé pasty naneste krouživými pohyby pomocí rukou a prstů, houbičky či kartáče na navlhčenou pleť. Následně opláchněte vlažnou vodou. Určeno pro každodenní použití.

• Jako šampon: Přiměřené množství jílu (cca polévková lžíce) nasypte do misky, rozmíchejte s tekutou složkou (voda, macerát, hydrolát) vhodné teploty a aplikujte na neumyté, mokré vlasy. Nechte chvíli působit na vlasech, opláchněte vodou vhodné teploty a následně upravte běžným způsobem. Běžný šampón není nutné použít, protože produkt vlasy dokonale čistí a odmašťuje.

• Jako vlasový zásyp / suchý šampon: Přiměřené množství jílu nasypte ke kořínkům vlasů a vmasírujte do pokožky hlavy. Po krátkém působení ho důkladně vymyjte z vlasů vodou vhodné teploty, resp. pokud nemáte možnost vlasy vymýt, aplikovaný výrobek důkladně vyčesejte z vlasů. Vlasy následně upravte běžným způsobem.

• Jako lázeň: Do koupele vhodné teploty přidejte přiměřené množství jílu (cca 2-3 polévkové lžíce), rozmíchejte, ponořte se do vodní lázně a relaxujte po dobu cca 15 až 30 minut. Následně opláchněte pokožku těla vodou. Používejte jednou až dvakrát týdně.

Uchovávejte mimo dosah dětí. Skladujte na chladném a suchém místě a nevystavujte přímému slunečnímu záření a mrazu. Nepoužívejte na otevřené rány. Vyhněte se oblasti očí.

Při zasažení očí vyplachujte vlažnou vodou po dobu minimálně 15 minut bez přerušení směrem od vnitřního koutku k vnějšímu (v případě nošení kontaktních čoček je předem odstraňte).

Pokud dojde k podráždění, vyhledejte lékařskou pomoc.

Před prvním použitím se doporučuje provést tzv. Patch test, tj. aplikovat a otestovat kosmetický přípravek na jeho snášenlivost na malé plošce pokožky, nejlépe na zápěstí a počkat 24h.

Touto metodou se může předejít nástupu alergických reakcí a přecitlivělosti na daný výrobek. Pokud po aplikaci se projeví alergická reakce, povrch pokožky smyjte vlažnou vodou. Výrobek okamžitě přestaňte používat.

Pokud alergická reakce přetrvá po delší dobu vyhledejte lékařskou pomoc.

• SLOŽENÍ
• Bentonit *
• * Certifikovaná organická složka
• 100% organický produkt
• Obsah: 150ml

Tak to je hlína!

Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. No poo metody mi přišli vždycky jako “už fakt moc” hippie, eko, fuj, divný… Vážně. A teď si myju vlasy hlínou! Tedy marockým jílem, abych byla přesná.

Poslední dobou jsem přestala mít z mých dlouhých vlasů dobrý pocit. Dlouho je myji tuhými šampony a šampuky. Přešla jsem z Naturinky na šampuky od Ponia, jejichž složení je také krásně přírodní, ale pořád je to šampon.

Tabulka, ve které si vyhledávám složení kosmetiky (v knize Tajemství kosmetiky od Víta Syrového, ale existují už i weby, kde se dá vyhledat) mi říká, že složení je na jedničku. Jedná se o přírodní kosmetiku, ale stále je složena ze spousty látek, kterým moc nerozumím. Postupně ve svém životě nahrazuji většinu kosmetických produktů kosmetikou vlastní výroby.

Dává mi to pocit, že opravdu vím, co na svoje tělo patlám. A tak jsem začala mít potřebu získat více kontroly nad tím, čím si vlasy myju a dostat se s nimi více do kontaktu.

Bez šamponu

“No poo” je taková slovní hříčka z anglického “no shampoo” (žádný šampon) ale zároveň to doslova znamená “žádný sračky”. Protože ty na hlavu nechceme, že! Bez-šamponových metod mytí vlasů je spousta – jedlá soda, marocký jíl, vajíčka, žitná mouka, různé indické prášky, bylinné výluhy nebo jen voda.

Na jedlou sodu moc nevěřím, obecně ji používám raději na čištění koupelny, než do kosmetiky, kde mi přijde moc drastická. Ani zuby si jedlou sodou nečistíme, na vlasy si ji také dávat nechci. Obecně se jedlá soda doporučuje na počátku přechodu na no poo metody pro hloubkové vyčištění vlasů, ale dlouhodobě se její používání nedoporučuje.

Vajíčka a žitná mouka jsou pro mne zatím moc “organic”. To je teprve další level, ke kterému se ještě musím psychicky dopracovat (ale už se na to těším). Proto jsem na začátek zvolila marocký jíl. S jíly pracuji ráda. Mám doma bílý jíl, kterým si čistíme zuby a zelený jíl, který používáme spíše na léčení a hojení.

Kdysi jsem také byla v Portugalsku stavět hliněné domky a vím, že po třech týdnech práce s jílem, který jsme si po sobě velmi rádi patlali, jsem měla kůži hladkou jako nikdy dřív. Proto jsem tedy po marockém jílu doslova skočila. Jíly se dají sehnat bezobalově v pražských prodejnách Nebaleno a Bezobalu na Hradčanské.

Dají se ale také objednat na No poo shopu online a na požádání vám je dají do papírových pytlíčků.

No, jíl jsem koupila, ale popravdě mi několik měsíců ležel doma na poličce, protože jsem se k tomu nemohla odhodlat. Často se koupu spolu s naším mrnětem, tak jsem ráda, že rychle přejedu vlasy šampukem a hotovo.

Na novou zkušenost s mícháním jílu jsem se za přítomnosti dítka neodvažovala. Takže jsem čekala na vhodnou příležitost, tj. ten správný mix mé odvahy a dětského poledního spánku.

Nesnáším totiž mýt si vlasy večer a jít spát s mokrou hlavou nebo si vlasy fénovat.

A jednoho dne to opravdu přišlo. Nastudovala jsem si na internetu návod a pustila se do toho. Napatlala jsem si na hlavu bahýnko, umyla, opláchla kyselým oplachem a voilá, ono to funguje! Jsem nadšená a zároveň mám opravdu hipísácký pocit spojení se svým tělem, s přírodou, s vesmírem… Ne fakt, ten pocit, že si mohu mýt vlasy jílem a funguje to, je naprosto nepopsatelně okouzlující.

A, ano, pořád vypadám jako civilizovaný člověk, i když si připadám při mytí jílem jako africká žena. Nemusím se stydět vylézt mezi lidi. Nepoužití šamponu byste nepoznali – ve smyslu – nešli byste po ulici a neřekli si: “fuj, ta si nemyje vlasy!” Ale kvalita změny je teď těžko posouditelná, jelikož jde ruku v ruce s ostříháním vlasů na mnohem kratší délku. Avšak cítím, že vlasy jsou čisté.

Jak to funguje

Postup je celkem jednoduchý.

1. Smíchám 3 lžíce marockého jílu s 5 lžícemi vlažné vody. Já přidávám i pár kapek arganového oleje, jelikož chci svým kadeřím teď opravdu dopřát péči a výživu. Kupuji ho v bio kvalitě ve skleněné lahvičce v místní zdravé výživě, ale stáčený lze sehnat i v pražském Cardamomu (obchod se stáčenými oleji, octy a kořením – avšak nejsou bezobalovým obchodem, myslím, že stáčí z bag-in-boxů nebo něčeho podobného plastového, i když to mají schované v krásných keramických nádobách).
2.  Vykartáčuji si vlasy (používám na rozčesání dřevěný hřeben a roznesení séba kartáč s kančími štětinami). Umyju si je teplou vodou. Nanesu tuto kašičku ke kořínkům. Tj. pouze na hlavu, ne do délek. Jíl by vlasy zbytečně vysušoval, nanesení ke kořínkům stačí pro výživu celého vlasu. Promasíruji, aby se jíl dostal všude. Nechám cca 2 minuty působit. Hlína na hlavě. Juchů.
3. Důkladně vymyju jíl vlažnou vodou. Je to potřeba udělat opravdu dobře, jinak budou vlasy takové tuhé.
4. K neutralizaci je dobré použít ještě kyselý oplach. Já používám jablečný ocet ředěný vodou. Na oplach se udávají různé poměry, dá se také dělat i z normálního octa nebo z citronové šťávy. Někdo udává 1 lžíci na 1 litr vody. Jiný poměr 1:5. Jinde jsem našla poměr 1 lžíce octa na 250 ml vody. Zkusila jsem omýt nejslabším poměrem (litr vody s jednou lžící), vlasy určitě nejsou cítit, ale roztok mi přišel slabý. Lépe jsem se cítila, když jsem smíchala poměr 1 díl jablečného octa na 5 dílů vody. Ale vlasy pár hodin po umytí byly cítit kvašenými jablky. Ne vyloženě nepříjemně, ale trochu ano. Takže budu ještě experimentovat.

A co dál

Přírodě zdar. Odkládám šampuky a vrhám se na “no poo”. Až dojde jíl, chystám se vyzkoušet i tu žitnou mouku a vajíčka. Přecejen jíl je dovážen z Maroka, žitná mouka je dost lokální a vajíčka máme od našich slepiček, takže vůbec nejlepší. Určitě se chystám vás informovat o dalším průběhu. Však ono po porodu vlasy dostanou zase zabrat a budou potřebovat dost poňuňat.

Návod na použití jílu jsem vykoumala zde.

Skvělý článek o no poo metodách, proč si nemýt vlasy běžným šamponem, výhody přírodní kosmetiky, možnosti přírodních kondicionérů k nalezení na webu Jinového světa (kadeřnictví, kde jsem se nechala v zimě ostříhat).

Další informace o no poo metodách, především o používání jílů, bylinných prášků a podobných vychytávek najdete na strákách nopoo.cz, které rozhodně doporučuji prostudovat.