Klíšťová encefalitida (KE) je onemocnění vyvolané virem klíšťové meningoencefalitidy, který patří mezi arboviry. Onemocnění má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září. Mezi časté příznaky patří teplota, bolesti hlavy a neurologické příznaky. Specifická antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická. V ČR je dostupné očkování proti KE.
V současné době je Česká republika zemí s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy (KE) v celé Evropské unii. KE se vyskytuje v zemích střední, severní a východní Evropy, v Rusku, severovýchodní Číně a severním Japonsku. Je endemická nejméně ve 28 evropských zemích.
Celosvětově je hlášeno 10 000 – 15 000 případů ročně, z toho nejvíce případů v Rusku. V celé Evropské unii bylo v roce 2017 hlášeno 3079 případů, z toho 687 v České republice.
V ČR je onemocnění sledováno od roku 1945 a od roku 1971 jsou hlášeny jen laboratorně potvrzené případy.
Trend výskytu v posledních letech je setrvalý bez výrazného nárůstu, rozdíly počtech nemocných v jednotlivých letech jsou ovlivněny zejména počasím, což má vliv na aktivitu klíšťat, populací zdrojových zvířat a přenašečů (klíšťat), jakož i na pobyt lidí v ohniscích nákazy.
V roce 2018 bylo v ČR hlášeno 712 případů onemocnění KE. Nemocnost se liší v jednotlivých oblastech ČR; nejvyšší hodnoty dosahuje v Jihočeském kraji, na Vysočině a pak v Plzeňském kraji.
Ohniska KE se vyskytují v biotopech se smíšenými a listnatými porosty, jednak v přírodě, ale i v některých lesoparcích, parcích, zahradách.
Vlivem změn klimatu a charakteru krajiny se ohniska s rizikem nákazy z oblastí 200–800 metrů n. m. posouvají i do vyšších nadmořských výšek 1100 m.n.m. a postihují oblasti, kde se dříve nevyskytovala.
Dochází též k posunu výskytu KE v Evropě směrem na sever do Skandinávie.
- Onemocnění KE má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září.
- Obrázek 1: Trend výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou v České republice v letech 1945–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)
Prevence
Spolehlivou specifickou prevencí je očkování. Ochrana se vytvoří u 99 % naočkovaných. Očkování není povinné, ale je doporučeno všem lidem v riziku nákazy.
Očkovat se mohou dospělí i děti v kterémkoliv období roku. Základní očkování sestává ze tří dávek. První přeočkování je za 3 roky, další přeočkování po 5 letech.
Pokud dojde k opomenutí přeočkování v řádném termínu, je potřeba doplnit očkování v nejbližším možném termínu.
Nespecifická prevence spočívá v ochraně před klíšťaty:
- Při vysoké aktivitě klíšťat se vyhýbat rizikovým oblastem s výskytem klíšťat, pohybovat se po cestách a nevstupovat do volné trávy, porostu a křoví, nesedat a nelehat si na zem ani při použití podložky.
- Používat preventivně repelenty, aplikovat je zejména na spodní část nohou od kolen dolů.
- Nosit oblečení z hladké světlé látky (kalhoty, obuv, rukávy), sejmout eventuálně zachycená klíšťata, po návratu všechno oblečení včetně spodního prádla svléct a vytřepat.
- Ihned po návratu prohlédnout důkladně celé tělo.
- Prohlídku je vhodné opakovat i následující den ráno, někdy se klíště pohybuje po těle několik hodin, než se přichytí. Lezoucí i přisátá klíšťata je nutno ihned odstranit.
Příznaky onemocnění
Průběh KE je obvykle dvoufázový. V první fázi trvající 2 až 7 dní, kdy se virus nachází v krvi, má nemoc chřipkovitý charakter, projevuje se zvýšenou teplotou, únavou, slabostí, bolestmi kloubů a svalů a bolestmi hlavy. První fáze klíšťové encefalitidy může někdy chybět, tzn. u části nakažených se onemocnění neprojeví nebo jsou přítomny jen lehké nespecifické příznaky.
Poté následuje 4–10denní období bez potíží, po němž nastupuje druhá fáze projevující se postižením centrálního nervového systému.
Typické onemocnění probíhá jako virový zánět mozkových blan (serózní meningitida) s bolestmi hlavy, světloplachostí, zánětem spojivek anebo jako zánět mozku (encefalitida) s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace, dochází k postižení hlavových nervů.
Při postižení mozku a míchy (encefalomyelitis) se objevují obrny. Nejzávažnější je forma bulbocervikální, kdy dochází k selhání důležitých center v prodloužené míše, tato forma často končí smrtelně. Smrtnost na klíšťovou encefalitidu je v ČR je pod 1%.
Akutní fáze KE trvá cca 2–3 týdny. Nemoc svým průběhem a následky dlouhodobě (až několik měsíců) vyřazuje člověka z běžného života, (absence ve škole, v práci, ve společenském životě).
Po proběhlé nemoci jsou prokázány negativní dopady na zdraví formou poruch soustředění, přetrvávající bolesti hlavy, dlouhodobá únava, poruchy spánku, deprese, třes, poruchy rovnováhy, někdy i obrny končetin či obličeje.
Závažnější bývá onemocnění u dospělých a starších osob, rovněž u osob oslabených jiným onemocněním.
Další důležité informace
- Inkubační doba: obvykle 7–14 dní.
- Původce: virus klíšťové encefalitidy ze skupiny flavivirů
- Zdroj: rezervoárem nákazy jsou teplokrevní obratlovci, zejména hlodavci, ptáci, savcivolně žijící, popřípadě některá hospodářská zvířata (ovce, kozy); přenašečem a zároveň rezervoárem jsou také klíšťata.
Přenos: nejčastěji se přenáší přisátím klíštěte obecného (Ixodes ricinus) infikovaného virem klíšťové encefalitidy; přenašečem východního typu viru ve východní Evropě a Asii je Ixodes persulcatus. Virus KE mohou přenést všechna vývojová stádia klíštěte (larva, nymfa i dospělec).
Dále je možný přenos při odstraňování klíštěte (nepoužívání ochranných pomůcek při odstraňování). Může dojít k přenosu i pitím nepasterizovaného mléka ovčího, kozího, kravského a konzumací nepasterizovaných sýrů nebo jiných výrobků z tepelně nezpracovaného mléka, které může obsahovat virus KE. Nakažená zvířata (ovce, kozy) mají virus v krvi několik dní a v té době se virus dostává i do jejich mléka.
Je možná i nákaza laboratorní, dále přenos transfúzí a transplantovanými orgány ve viremické fázi, tedy v době, kdy virus se nachází v krvi dárce.
Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: období nakažlivosti není pro onemocnění KE stanoveno; onemocnění není přenosné z člověka na člověka, pouze pokud by v období virémie (přítomnost viru v krvi po dobu několika dní na začátku onemocnění) daroval krev nebo orgány. K nákaze je vnímavý každý člověk bez ochranných specifických protilátek. Po prodělaném onemocnění vzniká celoživotní imunita.
Jak správně odstranit klíště?
- Místo přisátí dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.
- Při vyndávání přichyceného klíštěte zvířeti i lidem použijte pinzetu, gumové rukavice nebo ubrousek; nesahejte na klíště holýma rukama.
- Klíště vyviklejte pomocí pinzety nebo navlhčené textilie, nebo umělohmotné karty k tomu účelu určené; klíštětem lehce pohybujte ze strany na stranu, po 2-3 minutách se obvykle uvolní; klíštětem neotáčejte, zvyšuje se tak možnost nežádoucího přetržení.
- Místo po odstranění klíštěte opět dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.
- Odstraněné klíště zlikvidujte, na klíště nesahejte holýma rukama ani ho nemačkejte; klíště zabalte do kousku papíru a na nehořlavém podkladu zapalte.
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění, které je přenášeno ze zvířat na člověka infikovaným klíštětem a způsobí zánět mozku nebo zánět mozkových blan.
Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění napadající nervový systém. U dětí má tendenci způsobovat spíše záněty mozkových obalů (meningitidu). (↑)
Zdroj nákazy
Klíšťová encefalitida se přenáší na člověka ze zvířat, především infikovaným klíštětem, méně častý způsob přenosu je konzumací syrového mléka a nepasterizovaných mléčných výrobků od nakažených zvířat (kozy, krávy, ovce) nebo poraněním při vytahování infekčního klíštěte domácímu zvířeti. K přenosu nákazy dochází již po dvou hodinách po přisátí infikované samičky nebo nymfy. Nakažená klíšťata v různých vývojových stadiích se vyskytují ve všech krajích České republiky, aktivní jsou v období od jara až podzimu. Upřednostňují vlhká místa. (↑)
Příznaky klíšťové encefalitidy
První příznaky se objeví většinou za 7-14 dní. Onemocnění probíhá většinou dvoufázově, může proběhnout jen jedna fáze onemocnění nebo i bezpříznakově. První fáze trvá obvykle 3-5 dní, projeví se podobně jako chřipka – bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota, bolest hlavy, únava, nechutenství.
Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze onemocnění klíšťovou encefalitidou, kdy se objeví vysoká horečka, ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost. Dochází k postižení centrálního nervového systému s projevy nervové obrny, ztuhnutí svalů, třesem, závratěmi, poruchami paměti, spánku, dezorientací.
Akutní stav trvá 2-3 týdny.
Následkem 2. fáze onemocnění mohou být trvalé následky např. chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, deprese, třes, poruchy rovnováhy, obrna svalů v obličeji, obrny končetin.
Prodělané onemocnění v mladším věku nemusí být zárukou celoživotní imunity, doporučuje se za 20 – 30 let zkontrolovat hladinu protilátek v krvi a zkonzultovat situaci s lékařem. Pokud je onemocnění proděláno ve středním a starším věku, předpokládaná imunita je dlouhodobá až doživotní. (↑)
Výskyt onemocnění, aktivita klíšťat
Infikovaná klíšťata se vyskytují v celé střední Evropě (ČR, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Polsko), na Balkánském poloostrově, v Pobaltských zemích, v Bělorusku, severní části Ruska (Sibiř), v asijských zemích (Čína, Japonsko). V poslední době byl zaznamenán nárůst výskytu i na severu Evropy (Švédsko, Norsko, Finsko). Endemické oblasti sahají od východní Francie po asijský Dálný východ a od Albánie na jihu až téměř po hranice severního polárního kruhu ve Finsku.
Na webu společnosti Protean s.r.o. (www.kliste.cz) najdete grafy s přehledy výskytu infikovaných klíšťat v jednotlivých letech a jejich rozložení v krajích a okresech ČR. (↑)
Ochrana a prevence
Oblečení
Do přírody je vhodné mít světlé oblečení (klíšťata jsou na oblečení vidět), pevnou obuv a delší ponožky, do kterých jsou staženy kalhoty.
Klíště se dostává na tělo nejčastěji štěrbinou mezi kalhotami a obuví, leze směrem vzhůru a přisaje se kdekoliv na těle i na hlavě ve vlasech. Je vhodné používat repelent, který se stříká na oděv i kůži a zabrání vniknutí a přisátí klíštěte.
Na oblečení lze použít insekticidy. V přírodě nesedejte a nelehejte si bez podložky přímo na trávu.
Po procházce v přírodě si prohlédněte důkladně tělo, zda nemáte přisáté klíště. Klíště se často drží na vlhčích místech – podkolenní a podpažní jamka, intimní partie. Přisáté klíště nesvědí a nepříjemné pocity se mohou objevit až za několik hodin, dnů, kdy již může být přeneseno onemocnění.
Repelenty
Na trhu je velká nabídka repelentů ve formě sprejů, gelů, náramků apod. Tyto repelenty se od sebe liší obsahem účinné látky, dobou ochrany, vhodnosti pro děti apod.
Používejte kvalitní spreje, které účinkují nejen na hmyz (komáry, ovády, mouchy), ale i na další členovce (klíšťata, pavouky) a jsou odolné proti vlhku a potu.
Při použití repelentu společně s opalovacím krémem naneste nejdříve krém proti slunci, potom repelent.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Nejvhodnějším způsobem prevence před tímto onemocněním je očkování proti klíšťatům. Doporučuje se zejména osobám, které žijí v rizikových oblastech, nebo osobám, které se pohybují v přírodě, sportují nebo chodí na pravidelné vycházky s domácími miláčky. (↑)
Mýta a fakta o očkování proti klíšťové encefalitidě
Klíšťová encefalitida je problémem jen v jižních Čechách Tato nemoc již dávno není jen problémem jižní části republiky a dnes se již vyskytuje prakticky na celém území naší země. Podle počtu diagnostikovaných případů a závažných následků této nemoci je u nás nejhorší situace v celé Evropské unii, což znamená stovky zbytečně a nezvratně postižených osob ročně.
Infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, tam já nechodím Infikovaní přenašeči klíšťové encefalitidy se vyskytují na loukách, zahradách, v parcích. Číhají na vysoké trávě u chodníků a cyklostezek kde se pohybují hostitelé, jejíž krev potřebují sát, tj. zvířata a člověk. Nákaza je možná dokonce i doma od klíšťat přinesených v srsti domácích mazlíčků.
Když si klíště včas najdu a odstraním, nebudu nemocný Klíště přenese virus klíšťové encefalitidy již po 2 hodinách od přisátí.
Je-li klíště tedy odstraněné ihned po návratu z delší vycházky, může být i tak pozdě. Navíc nemalá část postižených osob si není vědoma přisátí klíštěte.
Infekci totiž přenáší i malé, volným okem hůř viditelné nižší formy klíšťat tzv. nymfy, které po nasátí krve rychle odpadnou.
Po nálezu klíštěte půjde hned za lékařem, on mi pomůže Proti viru klíšťové encefalitidy neexistuje specifický lék, i při včasném záchytu nezbývá než potlačovat jednotlivé příznaky a čekat, jak to dopadne. Ani rychlá hospitalizace nezlepšuje prognózu nemoci. Po přisátí přenašeče nejsou v prevence klíšťové encefalitidy účinná antibiotika ani postexpoziční očkování.
V lese použiju repelent a dlouhé kalhoty, to jako prevence stačí Klíště se často zachytí oblečení a podleze na kůži pod ním. S pokožkou natřenou repelentem nemusí přijít vůbec do kontaktu.
Někdy lze klíště objevit i pod spodním prádlem. Přisát se navíc může i ve vlasové části hlavy, kam se repelent běžně neaplikuje. K tomu promoknutí nebo pocení účinnost repelentů snižují.
Jedinou prevencí s vysokou jistotou zabránění nebezpečné nemoci je preventivní očkování.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. (↑)
Odstranění klíštěte, jak vytáhnout klíště
V prvních hodinách je klíště přichyceno jen kusadly, lze lehčeji odstranit. Později vytvoří ze slin cementový obal a klíště je pevně připevněno ke kůži.
Při vyndávání klíštěte nepoužívejte olej, krémy. Je potřeba co nejdříve klíště zakapat desinfekcí nejlépe jódem, alkoholem a nechat chvíli působit, čímž se ničí viry a bakterie v těle klíštěte. Potom vikláním na obě strany uvolňovat zacementované klíště.
K vytáhnutí klíštěte použít speciální pinzetu nebo plastovou kartu. Pinzetou uchytit klíště co nejblíže k povrchu kůže, jemně pootočit doprava, doleva (tím nalomit cementovou vrstvu) a vytáhnout nahoru kolmo k povrchu kůže.
Ranku po odstranění klíštěte znovu dezinfikujeme, při větší ráně přelepíme náplastí. (↑)
Klíště obecné
Klíště obecné je roztoč, který patří do čeledi klíšťatovití. Živí se sáním krve na savcích, plazích nebo ptácích. Klíšťata jsou přenašeči řady infekčních chorob, mezi nejčastější patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Velikost samic se pohybuje od 3,5 do 4,5 mm (po nasátí až 1 cm i více), samečci měří 2,2 – 2,5 mm.
Klíště je vybaveno:
- ochranným chitinovým štítem, proto je těžké klíště rozmáčknout
- speciálním smyslovým orgánem, proto vnímá přítomnost hostitele a dokáže ho vyhledat
- tykadly, proto klíště nalezne na těle nejvhodnější místo k uchycení a přisátí
- kusadly, kterými klíště prořezává pokožku hostitele
- sosáčkem se zpětnými háčky, který umožňuje sání a velmi pevné přichycení k hostiteli
Vyšetření infekčnosti klíšťat
Jestli že jste měli přisáté klíště a chcete vědět, zda právě toto klíště bylo přenašečem některého ze závažných onemocnění, můžete jej zaslat do specializované laboratoře k vyšetření. Infekčnost klíštěte však neznamená, že došlo k přenosu nákazy na člověka a naopak, negativita klíštěte nemusí znamenat, že daná osoba nebyla nakažená jiným klíštětem, kterého si nevšimla.
Doporučujeme specializovanou laboratoř Protean s.r.o., více na www.kliste.cz.
Měl jsem přisáté klíště
Mít přisáté klíště je nebezpečné tím, že jste se mohl nakazit klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou. Proto je nutné po dobu několika týdnů ve větší míře věnovat pozornost svému zdraví.
Pokud by se objevila do 14 dnů příznaky virózy, chřipky nebo jiné zdravotní problémy (bolest v krku, hlavy, únava) je nutné navštívit lékaře a upozornit ho na přisáté klíště a příznaky, které máte. Může se jednat o klíšťovou encefalitidu.
Také je nutné pozorovat místo přisátí klíštěte, kde může přetrvávat zatvrdlá bulka. U 80% lidí se po 3- 30 dnech po kousnutí objeví kruhové zarudnutí, která se postupně zvětšuje, střed naopak postupně světlá, zarudnutí mizí.Toto je projev lymské boreliózy.
Onemocnění lymskou boreliózou může probíhat i bez zarudnutí a příznaky onemocnění se projeví až za několik týdnů ve formě horečky, bolesti hlavy, bolest celého těla, bolesti kloubů.Včasné podání antibiotik vyléčí tuto infekci.
Jak zabránit výskytu klíšťat na zahradě
Klíšťata potřebují k životu vlhké prostředí. Tuto vlhkost zajišťuje rostlinný porost, který vytváření mikroklima vhodné pro přežívání klíšťat. Proto trávník na zahradě pravidelně sekejte.
Mezi pozemkem a lesnatým porostem vytvořte hraniční pásmo z mulčovací kůry nebo štěrku.
Použitím dlažby, mulčovací kůry, kamínků a štěrku v okolí domu může snížit vlhkost a tak udržet klíšťata v dostatečné vzdálenosti od domu i rekreačního chalupy.
Jak klíště vyhledává svou oběť
Klíště má velmi citlivé smysly, které mu pomáhají vyhledat svého hostitele. Klíště trpělivě číhá na vrcholku stébla trávy, přední nohy má roztažené jako anténku a otáčí s ní do různých směrů.
Na těchto nohou (anténce) má umístěný speciální orgán, kterým zachytává a vyhodnocuje zjištěné vjemy. Jedná se hlavně o pachy, které vydávají zvířata i člověk a na mechanické podněty jako jsou otřesy, které vydává blížící se hostitel.
Klíště se snaží při doteku s trávou přichytit hostitele. (↑)
Cena očkování a aktuálně dostupné vakcíny
Objednat očkování online
Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Otázka ze dne 25.09.2020
Dobrý den, chceme s partnerkou počít dítě a zajímá nás, zda je bezprostřední početí kontraindikací k očkování na KE (posilující dávka po pěti letech). Resp. když jeden den naočkujeme, můžeme počít ten samý den bez obav? Děkujeme moc za odpověď.
Dobrý den, očkování proti KE není kontraindikací početí dítěte. V souvislosti s plánovanou graviditou doporučuji zvážit očkování proti chřipce a černému kašli, kontrolu hladiny protilátek proti spalničkám a případně planým neštovicím při jejich negativní anamnéze. S pozdravem
MUDr. Hana Ševčíková
Otázka ze dne 23.07.2020
Dobrý den. Mám za sebou první dávku proti klíšťové encefalitidě, 2. dávku jsem bohužel musela kvůli viroze odložit, ale chystám se během následujících dní. Chci se zeptat – chrání 1. dávka alespoň částečně proti nemoci? A co by se stalo, kdybych náhodou chytla mezi 1. a 2. dávkou klíště? Mám strávit víkend v přírodě, samozřejmě vezmu repelenty, ale i tak mám obavy. Děkuju.
Dobrý den,po první dávce ještě nemáte ochranou hladinu protilátek. Očkování dostatečně chrání až tak 7-10 dní po druhé dávce. V případě nákazy by však onemocnění mohlo mít lehčí průběh.
S pozdravem
MUDr. Ilona Kochová
Otázka ze dne 23.07.2020
Dobrý den. Byla jsem očkována na klíšťovou encefalitidu před 8 lety. V loni mi opět bylo řečeno, že mám protilátek dost a mám se nechat zkontrolovat za rok. Což jsem učinila. Dnes mám výsledek 176. Jsem za to ráda, ale je to normální, že bych měla dost obraných látek po tolika letech? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, je možné, že i po tolika letech protilátky proti klíšťové encefalitidě přetrvávají. Hladinu protilátek může zvyšovat očkování proti žluté zimnici v minulosti nebo prodělaná dengue horečka.
Jestli jste nebyla očkována proti žluté zimnici a ani neprodělala dengue horečku, tak máte protilátky pozitivní.
Nevím jen jakým testem laboratoř vyšetřovala, od které hladiny považují protilátky za pozitivní.
S pozdravem MUDr. Ilona Kochová
Otázka ze dne 14.04.2020
Dobrý den,měla bych na Vás prosbu. Chtěla bych se nechat očkovat proti klíšťové encefalitidě, ale zajímalo by mě, zda je to v současné době rozumné, jelikož mám sníženou imunitu v podobě nižších bílých krvinek a destiček (tento stav přetrvává už několik let). Už jsem u vás absolvovala několik očkování, tak je možné, že máte i zprávu o této nižší imunitě.
Proto vás chci požádat, zda byste byli tak hodní a otevřeně napsali, zda mám počkat s tímto očkováním nebo se můžu nechat očkovat. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,očkování proti klíšťové encefalitidě není nezbytně nutné nyní kvůli koronavirové pandemii přerušovat. Klíšťata jsou již nyní aktivní. Jde o mrtvou vakcínu, s minimální zátěží na imunitní systém.Do našich očkovacích center by měli chodit zdraví klienti bez příznaků jakéhokoliv akutního onemocnění. Nevím na kolikátou dávku očkování máte jít. V případě, že jde o přeočkování je možné očkování i o několik měsíců odložit. V případě, že s očkováním začínáte, asi bych to neodkládala, klíštata jsou již aktivní. Klíšťová encefalitida může mít závažný průběh.
S pozdravem
MUDr. Ilona Kochová
Otázka ze dne 27.03.2020
Dobry den, vzhledem k aktualni situaci okolo COVID 19 a rizicich nakazy (syn nema plice v idealnim stavu) bych se chtela zeptat, jak moc velky problem je treti davku proti klíšťové encefalitidě odsunout o 1 mesic ? Nemuselo by se doufam zacinan od nova?Chranit syna klistovkou chci, ale den bych se obavala potencialne dvoji zateze organismu – vakcinou a koronavirusem. Dekuji za odpoved.
Dobrý den, určitě není problém odložit očkování o měsíc nebo několik měsíců, ale současná situace ve výskytu koronaviru není důvodem pro odklad očkování. Nedoporučuje to ani Česká vakcinologická společnost. Je potřeba myslet i na další vážná infekční rizika. Navíc situace ve výskytu koronaviru nemusí být za měsíc o nic lepší,než je v tuto chvíli. S pozdravem
MUDr. Hana Ševčíková
Lékař radí – klíšťová encefalitida
Autor: MUDr. Eduard Benc | Datum: 12.6.2019 – 00:00 | Zhlédnuto: 935x
Klíšťová encefalitida je vážné onemocnění, které je do značné míry spojené s Lymskou boreliózou. S tou se také někdy omylem zaměňuje, ačkoliv se jedná o dvě naprosto odlišná onemocnění. Společným jmenovatelem těchto dvou nemocí je klíště obecné.
Příčinou nemoci je virus klíšťové encefalitidy a přenašečem tohoto viru je parazit klíště obecné. Virus se do našeho těla dostane při kousnutí infikovaného klíštěte. Ne všechna klíšťata jsou tímto virem infikovaná, ale mnoho lidí má prostě smůlu. Virus se po vstupu do lidského organismu začne množit a napadne tkáně a orgány našeho těla.
Bohužel často dochází k napadení mozkové tkáně, jak je patrné z názvu nemoci (encefalitida = zánět mozku). Projevy nemoci se většinou začnou projevovat asi tak 1–2 týdny po nákaze. První příznaky jsou neurčité a neodlišují se příliš od jiných virových infekcí – horečky,bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů. Nejvýraznější příznaky se dostaví, pokud virus napadne nervovou soustavu.
Zánět mozku se projevuje bolestmi hlavy, nevolností a zvracením. Při postižení mozkových blan se objeví tzv. meningeální příznaky. Nejpatrnějším z nich je neschopnost člověka předklonit bradu na hruď pro bolestivou a ztuhlou šíji. Nejvážnějším a nejtragičtějším projevem napadení mozku je ochrnutí končetin (častěji horních) různého rozsahu.
I po ústupu infekce mohou tyto obrny přetrvávat a z dosud zdravého člověka udělat invalidu.
Proti klíšťové encefalitidě lze očkovat
Na diagnózu lze pomýšlet při rozpoznání příznaků nemoci, významně může pomoci informace o nedávném přisátí klíštěte. Definitivním potvrzením je ale až nález protilátek proti viru klíšťové encefalitidy v krvi nemocného.
Při napadení mozkové tkáně je cenným vyšetřením odběr mozkomíšního moku (obvykle lumbální punkcí), ve kterém najdeme vzestup bílých krvinek. Na rozdíl od Lymeské boreliózy existuje proti klíšťové encefalitidě ochrana a tou je očkovácí vakcína!!! (běžně dostupná u nás v ambulanci).
Vakcinace se provádí po celý rok, je dobrovolná a vakcína není hrazená pojišťovnou. Případný zájemce si ji tedy musí zaplatit sám. Zda se nechat očkovat je na každém z nás. Já osobně jsem naočkován. Vakcinace je poměrně bezpečná, bez větších rizik.
V sousedním Rakousku je proočkováno přes 80% populace a vedleší účinky jsou nejčastěji dočasná bolest paže po očkování, která postupně sama odezní. Žádná studie neprokázala vznik trvalých následků po očkování. Pakliže někdo něco takového udává, většinou je to jen časová korelace.
Vzhledem k tomu, že původcem nemoci je virus, jsou naše terapeutické možnosti omezené. Proti virům moc účinných léků není, a tak je péče o nemocné s klíšťovou encefalitidou spíše symptomatická (klid na lůžku, hydratace, snižování teploty a tlumení případných bolestí).
Dojde-li během nemoci k poškození mozkové tkáně spojené s poruchami hybnosti, je zcela zásadní dlouhodobá rehabilitace. Takže abych výše uvedené věty řekl více bez obalu – léčit klíšťovou encefalitidu neumíme, umíme jejímu vzniku pouze zabránit (viz. prevence). Proto apeluji na všechny pacienty, aby toto očkování velice dobře uvážili.
Výskyt nakažených klíšťat obzvláště v naší oblasti je velmi vysoký. Imunita vzniká již s odstupem pár týdnů, pakliže očkujeme ve zrychleném režimu. Část nákladů dokonce hradí pojišťovny zpět v rámci svých bonusových programů pro své pacienty.
Nutno znovu dodat, že očkování na klíšťovou encefalitídu nás nechrání na jiné onemocnění přenášené klíšťětem např. bakteriální onemocnění Borrelia, nicméně tu zase umíme dobře léčit (ATB).
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida je jedno z nejnebezpečnějších virových onemocnění mozku v regionu Evropy a Asie. Nemoc je nejčastěji přenášena klíštětem. Infekce se u části pacientů projeví lehkým onemocněním podobným chřipce.
Ve vážnějších případech se ale virus může rozšířit do tkání mozku a míchy a způsobit zánět, který může vést k vážným neurologickým a mentálním problémům vyžadujícím hospitalizaci. Při výjimečně nepříznivých okolnostech může mít onemocnění i fatální průběh.
Nových případů klíšťové encefalitidy oproti minulým rokům znatelně přibývá.
Nejefektivnější prevencí je očkování, o kterém sdělí více informací Váš praktický lékař. Na očkování zpětně přispívá většina zdravotních pojišťoven v rámci svých preventivních programů.
Příznaky infekce se projeví zhruba za týden či dva po vstupu viru do organismu, ale délka inkubační doby může být až 4 týdny. Onemocnění obvykle probíhá dvoufázově.
První fáze se projevuje podobně jako chřipka. Objevit se mohou tyto obtíže:
- bolesti hlavy
- únava
- horečka
- nevolnost
- bolesti svalů a kloubů
Tyto obtíže po několika dnech samy odezní a u některých pacientů dojde k úplnému uzdravení.
U části pacientů se zhruba do dvou týdnů rozvine další fáze onemocnění, která má výrazně vážnější průběh než první fáze. Projevuje se těmito obtížemi:
- velmi silné bolesti hlavy
- horečka
- nevolnost a zvracení
- světloplachost
- ztuhnutí šíje
- svalový třes
- poruchy spánku
- poruchy paměti
- dezorientace
Druhá fáze onemocnění tvá zhruba dva až tři týdny a poté se stav pacienta začne lepšit a nemoc odezní. Může ale zanechat trvalé následky. Ty se objeví zhruba u čtvrtiny pacientů. Vážnější projevy mívá nemoc u dospělých. U dětí do sedmi let mívá onemocnění obvykle lehčí průběh. Asi u třetiny pacientů se nemoc projeví rovnou druhou fází.
Trvalé následky
Klíšťová encefalitida může mít tyto trvalé následky:
- paralýza horních končetin
- chronické bolesti hlavy
- poruchy koncentrace
- únava a snížená výkonnost
- deprese a poruchy nálady
- poruchy spánku
- poruchy řeči
- změna osobnosti
Přenos klíšťové encefalitidy
Onemocnění klíšťovou encefalitidou se běžně vyskytuje nejen na území České republiky, ale také v severní a východní Evropě, v Rusku a ve východní Asii. Virus se do krve nejčastěji dostane přisátím nakaženého klíštěte. Zdrojem viru jsou v našich podmínkách drobní hlodavci a lesní zvěř, od kterých se klíště nakazí.
V České republice patří mezi nejrizikovější oblasti s vysokým výskytem nakažených klíšťat jižní Čechy, podhůří Šumavy, okolí Prahy, Bruntálu a Brna, Plzeňsko, Opavsko Podyjí, ale setkat se s nimi můžeme prakticky všude v přírodě. Infekce se výjimečně přenáší také tepelně neopracovanými kozími a ovčími sýry a mléčnými výrobky.
Průběh onemocnění získaného z potravin má obvykle lehčí průběh.
Diagnostika klíšťové encefalitidy
Klíšťová encefalitida se diagnostikuje z krve a je založena na průkazu protilátek. V časných stadiích nemoci může být přínosná také tzv. metoda PCR.
Léčba
Cílená léčba klíšťové encefalitidy neexistuje. Léčebná opatření se zaměřují na jednotlivé symptomy. Jako podpůrné prostředky se používají vitaminy a léky proti bolesti a horečce. Jen ve velmi komplikovaných případech se dá využít lék Interferon, který stimuluje imunitní systém a má antivirový efekt.
Důležitý je fyzický i psychický klid na lůžku v klidném a šerém prostředí. Nedodržování těchto pravidel zhoršuje symptomy onemocnění a prodlužuje rekonvalescenci. I nekomplikované onemocnění rozvinuté do druhé fáze vyžaduje zhruba dva týdny hospitalizace a další dva až čtyři týdny rekonvalescence.
Asi 1% onemocnění končí fatálně.
Prevence
Očkování
Nejlepší formou prevence je očkování. Vakcína má vysokou účinnost (výrobce uvádí 99%), takže pravděpodobnost, že by se očkovaný člověk nakazil, je minimální.
Základní očkování se podává ve třech dávkách (druhá dávka 1-3 měsíce po první, třetí dávka 5-12 měsíců po druhé). Ochrana před infekcí po vakcinaci trvá zhruba tři roky. Poté její účinnost klesá.
Pro zachování obranyschopnosti je tedy nutné se nechat jednou za 5 let přeočkovat (nad 60 let věku je doporučováno přeočkování po 3 letech). Vakcínu je možné podat během celého roku, ale v sezóně klíšťat je očkovací schéma zkráceno – zrychleno.
Podání je možné pouze v době, kdy doba od posledního přisátí klíštěte je delší než jeden měsíc. Vakcína poskytuje plnohodnotnou ochranu až po druhé dávce, takže po prvním očkování člověk stále může onemocnět.
Hladinu protilátek v těle lze zjistit pomocí testu
Očkování nezanechává celoživotní imunitu, ochranné protilátky po očkování časem klesají. Hladinu ochranných protilátek v krvi je vhodné ověřit asi po pěti letech (u mladých lidí) a po přibližně třech letech (u padesátníků a starších).
Rychlost poklesu hladiny ochranných protilátek je velmi individuální. Zdravotnické laboratoře dnes běžně provádějí vyšetření a vyhodnocení hladiny ochranných protilátek typu IgG proti klíšťové encefalitidě i bez doporučení lékaře za přímou úhradu.
Pokud je hladina protilátek nedostatečná, je zapotřebí přeočkování.
Ochranné oblečení a repelenty
Pokud vyrážíme do přírody, je dobré udělat některá ochranná opatření. Klíšťata se vyskytují většinou do 60 cm od země, takže největší pozornost je potřeba věnovat spodní části těla.
Klíště se nejčastěji dostane na tělo nohavicí kalhot. Proto je dobré kalhoty stahovat do pevných kotníkových bot. Dobré je také aplikovat repelent na okraje rukávů a nohavic.
Doporučujeme přípravek, který obsahuje 25 % účinné látky DEET a 25 % Icardinu.
Správné a rychlé odstranění klíštěte – co dělat s přisátým klíštětem?
- Klíště je potřeba odstranit rychle, tím se snižuje riziko nákazy
- Na klíště nesaháme rukama, použijeme jednorázové gumové rukavice
- Místo přisátí zakápneme alkoholovou dezinfekcí a počkáme 5 minut
- Po pěti minutách klíště chytíme pinzetou u kůže a kývavým pohybem ho opatrně odstraníme. Lze také použít speciální kleštičky na klíště či kartu. Klíště nemažeme olejem ani krémem a ani ho nevytáčíme proti směru hodinových ručiček. Tyto postupy zvyšují pravděpodobnost infekce. Odstranění klíštěte krouživým pohybem připadá v úvahu, jen když nemáme k dispozici nic z výše uvedeného – např. v přírodě
- Vytažené klíště zakápneme dezinfekcí a vhodíme do toaletní mísy, v žádném případě nerozmačkáváme
- Místo, kde se klíště přisálo, následující měsíc pozorujte. Malý červený pupínek je v pořádku, ale pokud by se okolo postiženého místa začala tvořit větší červená skvrna, je třeba ihned navštivit lékaře
Klíšťová encefalitida – očkování, zkušenosti, reakce – vedlejší účinky, rizika
Jsem všeobecným lékařem již 40 let. V prvních letech mé činnosti jsem vykonával očkování jako každý jiný kolega. Jednou se ze dne na den objevilo nové očkování proti klíšťové encefalitidě.Tuto nemoc, velmi vzácný jev, jsem znal ze studií z dob mého působení na fakultní neurologické klinice.
Ve srovnání s mnoha jinými těžkými onemocněními mozku a mozkových blan nehraje žádnou velkou roli.Ale začala obrovská reklamní kampaň. Pravidelně na jaře vídáme již desítky let na reklamních plochách odporné klíště, číhající v křoví na mírumilovně si hrající děti. Reklamní tažení zaznamenalo gigantický úspěch.
Více než 90 % vystrašených občanů stálo v řadách v nemocnicích a ordinacích, aby se dali ochránit před nemocí, kterou do té doby sotva někdo znal.
Krátce po zavedení očkování jsem zpozoroval škody na zdraví, které se po něm vyskytly, a v následujících letech jsem zaregistroval nejen další poškození, jako roztroušenou sklerózu, cukrovku, artritidu a jiné, ale také neúspěchy tohoto očkování, tedy že lidé, očkováni proti klíšťové encefalitidě, na ni stejně onemocněli.
To bylo pro mě důvodem, abych si téma očkování nově nastudoval. Encefalitida po očkování Skupina mladých sportovců, orientačních běžců, mě v létě 1980 požádala o to nové očkování proti klíšťové encefalitidě. Jelikož při tomto sportu se často zdržovali v lese, nechtěli podstoupit žádné riziko.
Tehdy bylo podle propagandy možné setkat se s klíštětem převážně v lese. Několik hodin po tom, co jsem podal vakcínu, mi zavolala manželka jednoho ze sportovců, že její muž dostal vysokou horečku, má silné bolesti hlavy a nemůže pohnout hlavou. Návštěva lékaře byla nevyhnutelná.
Když jsem nahlédl do tašky, jestli mám léky pro případný zánět mozkových blan, ozvalo se ve mně špatné svědomí. Bylo možné, že mladý, zdravý muž onemocněl v důsledku mého lékařského zásahu? Na cestě k pacientovi jsem se uklidnil myšlenkou, že vakcína byla jistě testována ministerstvem zdravotnictví. Diagnostikoval jsem akutní zánět mozkových blan v počátečním stadiu. Naštěstí jsem byl již dobře obeznámen s léčením pomocí homeopatie a zvolil
jsem domácí ošetření, protože pacient bydlel v mé blízkosti. V průběhu několika dní byl vyléčen a mohl jít znovu do práce. Tehdy jsem poprvé v životě dostal respekt před očkováním.
Těžká cukrovka
O několik let později mě vyhledala matka dvanáctiletého děvčete. Ve škole se očkovalo proti klíšťové encefalitidě a dívka přišla ze školy s hroznými bolestmi hlavy a vysokou horečkou. Přivolaný lékař ji musel poslat do nemocnice, kde se dostala na jednotku intenzivní péče. Onemocněla těžkým zánětem mozku a mozkových blan. Po šesti týdnech si matka mohla pro dívku přijít.
Dříve byla její dcera veselá a štíhlá, nyní tlustá a unavená. V důsledku očkování dostala těžkou cukrovku a podle posledních informací je již bohužel i slepá. Když matka řekla jednomu z lékařů, že tuto těžkou chorobu způsobilo její dceři očkování proti klíšťové encefalitidě, odpověděl jí, že to nemá nic společného, že jde jen o náhodu a vědecky by se nedalo ani nic dokázat.
Chování dětských lékařů v této nemocnici bylo pro mě podnětem ke studiu historie očkování a brzy jsem začal proti očkování i přednášet. Otázky namísto slepé víry Co všechno chrání před klíšťovou encefalitidou? V reklamě se říká, že jen očkování.
Proč se tedy každému pacientovi se zánětem mozkových blan přísně přikazuje, aby se vyhýbal slunci, když jedinou příčinou těchto obtíží má být jen virus? Na to, aby člověk onemocněl klíšťovou encefalitidu, je zapotřebí více faktorů: osobní náchylnost, přílišná tělesná námaha, pobyt na slunci a jiné. O těchto věcech se ale v reklamě nic neříká, jako příčina se uvádí pouze klíště.
Proč se nemluví o tom, že především oslabení starší lidé nebo těžce pracující v zemědělstvínebo lesnictví a jsou obzvláště vystaveni slunci, onemocní encefalitidou častěji, a mají těžší průběh? Od roku 1950 se tvrdilo, že klíšťata přenášejí virus, což však mohla být pouze domněnka, neboť až v roce 1970 izoloval jistý vídeňský virolog virus klíšťové encefalitidy.
I tento objev je však třeba posuzovat opatrně, protože spolupracovníci téhož virologického institutu vyvinuli později vakcínu a související virologické testy.
Kdo stanovuje diagnózu?
Diagnóza klíšťová encefalitida znamená, že jde o zánět mozkových blan a mozku, vyskytující se na jaře a v létě. Jen podle příznaků, jako jsou bolesti hlavy, ztuhnutí šíje a horečka a na základě vyšetření mozkomíšního moku ji nedokáže žádný lékař rozlišit od jiných forem zánětu mozkových blan.
Výsledek virologických testů neříká nic o závažnosti nebo prognóze onemocnění. Zjišťují se jimi případy klíšťové encefalitidy i tehdy, když jsou pacienti přesvědčeni, že nikdy žádné kousnutí klíštětem nepozorovali.
Naopak, jsou lidé, jež pravidelně napadne klíště a přesto nikdy nedostanou ani nejmenší náznak klíšťové encefalitidy. Tvrzení, že zánět mozkových blan je způsobený kousnutím klíštětem, je jen hypotézou. Každopádně se propagandě podařilo vzbudit v mnoha lidech z klíštěte pocity strachu.
Nezpochybňuji fakt, že bodnutí hmyzem může způsobit narušení zdraví,ale kladu si otázku, zda ti, kteří výlep plakáty s klíšťaty v nadživotní velikosti, tuší, jakou zbytečnou nejistotu a paniku tím vyvolávají. Od začátku provádění očkování se tvrdí, že prý díky němu nemoci ustoupily.
Vědecký důkaz pro tento názor však dodnes nemáme. Ze statistik nelze vyvodit žádný vliv očkování na počet případů klíšťové encefalitidy.
Co dělat při uštknutí klíštětem?
Pravdou je, že v létě se vyskytuje více případů zánětu mozkových blan. Proto citlivým pacientům radím nevystavovat se slunci a při narušeném zdravotním stavu se vyhýbat zvýšené tělesné námaze. Jsem přesvědčen, žetzv. klíšťová encefalitida vzniká následkem působení slunečního záření u citlivých a oslabených osob.
Jde tedy o to, co medicína vždy označovala jako sluneční úpal. Jen vakcinační průmysl vynalezl pro tuto nemoc nové jméno. Pokud se klíště přisálo, je potřeba je odstranit. Pokud se to podaří jen částečně, je třeba použít na místo kousnutí mast na hnisavé rány a několik dní být trpělivý a šetřit se před tělesnou námahou.
Bolesti hlavy v létě mají mnohem častěji jiné příčiny: příliš dlouhý pobyt na slunci, promoknutí, průvan, klimatizace, zkažený žaludek atd. Pouze těžké formy slunečního úpalu vedou k rozeznatelnému zánětu mozkových blan a mozku.
V posledních letech jsem pozoroval, že pacienti hospitalizováni s encefalitidou předtím několik dní užívali tabletky proti bolesti. Je známo, že při horečce mohou prostředky proti bolesti oslabit imunitní systém a potlačením akutních příznaků nemoci může dojít k onemocnění mozku.
Proto lehkovážné nasazení léků proti bolesti hlavy a horečce v letních měsících zvyšuje riziko onemocnění zánětem mozkových blan. Nejúčinnější prevencí je nevystavovat se nepřiměřeně dlouho slunci.
- Z knihy MUDr. Johanna Loibnera
- „Očkování – obchod s nevědomostí“