Tisková zpráva, 10. 4. 2017, Brno
Svět si 11. 4. připomíná Den Parkinsonovy nemoci. To je choroba, která patří k nejzávažnějším nevyléčitelným poruchám nervové soustavy. Jen v Česku jí trpí přes dvacet tisíc lidí. Dle údajů VZP se v loňském roce v Jihomoravském kraji s Parkinsonovou chorobou léčilo 2509 pacientů. Náklady této léčby byly vyčísleny na zhruba 52,5 mil. Kč.
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony).
Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Parkinsonova choroba je dosud nevyléčitelným onemocněním, lékaři však dokáží cílenou léčbou potlačit příznaky nemoci a pomocí rehabilitačního cvičení i zpomalit její rozvoj. Parkinsonovou chorobou trpěli například papež Jan Pavel II.
, malíř Salvador Dalí nebo boxer Muhammad Ali.
Léčbou Parkinsonovy choroby se zabývá doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, který k nemoci sdělil:
Parkinsonova nemoc má desítky příznaků, které nejsou všechny vyjádřeny u každého pacienta. Diagnóza je stanovena obvykle na základě tzv. motorických příznaků – hlavními jsou klidový třes, zpomalenost pohybů a svalová zatuhlost.
Jejich projevy jsou například snížení mimiky, zmenšování písma, úbytek spontánních pohybů, zhoršení držení těla – předklon, pokles souhybů na horních končetinách při chůzi. Mezi nemotorické příznaky patří změny nálady, poruchy úsudku a paměti, zácpa, časté močení, bolesti kloubů a další.
Onemocnění má progresivní charakter, v pozdním stádiu dominují poruchy stability, chůze a poruchy paměti a úsudku, příznaky, které je těžké ovlivnit.
Onemocnění se nejčastěji objevuje ve věku 65 let, ale jsou diagnostikováni i pacienti v mladším věku, asi 5 až 10 % je diagnostikovaných ve věku pod 50 let. Muži mají o něco vyšší riziko rozvoje onemocnění než ženy.
V Centru pro abnormní pohyby a parkinsonismus ve FNUSA sledujeme asi 2000 pacientů každý rok, počet pacientů se postupně zvyšuje. Na našem pracovišti jsou konzultováni také pacienti ze zahraničí, provádíme vzdělávání lékařů z České republiky i ze zahraničí v problematice Parkinsonovy nemoci.
Terapie je velmi individualizována, je zaměřena na příznaky onemocnění. Základním kamenem farmakologické léčby jsou léky zvyšující hladinu dopaminu v mozku. Ve střední fázi Parkinsonovy nemoci je efekt medikace méně stabilní a objevuje se kolísání kvality pohybu, medikaci je nutno upravovat, měnit schéma dávkování.
Tedy stav pacienta se mění, po užití léků je hybnost dobrá, během několika hodin se podstatně zhoršuje.
U části pacientů je možné hybný stav a hlavní příznaky jako je třes a zpomalenost výrazně zlepšit pomocí operačního řešení (hluboká mozková stimulace), nebo s použitím pumpy, která vpravuje účinný lék přímo do oblasti střeva, kde se přímo vstřebává (Duodopa). Dále po celou dobu nemoci léčíme příznaky, které pacienta trápí – bolesti, změny nálady a podobně.
Z nefarmakologických způsobů terapie má velký význam fyzioterapie/rehabilitace, logopedie, pravidelná pohybová aktivita, ve fázi nemoci, kdy se zhoršuje stabilita i mechanické pomůcky – hůlky, chodítko. Protože nedokážeme ovlivnit postup onemocnění, je hlavním cílem zlepšení kvality života.
Na naší klinice (I. neurologická klinika FNUSA) máme k dispozici všechny nejmodernější terapie (hluboká mozková stimulace, Duodopa, apomorfinová pumpa), probíhají také klinické studie nových léků a výzkumné projekty FN u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
V posledních letech stoupá počet pacientů indikovaných ke komplexním, pokročilým terapeutickým postupům – především operace (hluboká mozková stimulace) a intraduodenální podání léků (Duodopa) či apomorfinová pumpa podáváná injekčně. Indikují se pacienti v časnějším stádiu Parkinsonovy nemoci s cílem prodloužit pozitivní vliv léčby na kvalitu života.
Parkinsonova choroba byla diagnostikována Liborovi Jášovi ve 40 letech. Po 10 letech léčbou medikamentů bylo přistoupeno k operaci, tedy k hluboké mozkové stimulaci. „Těžko někomu vysvětlíte, že se má pohnout noha, ale nejde jí povel dát.
Prostě se zastavíte a nemůžete se pohnout,“ popsal svoje problémy před zavedením neurostimulátoru Libor Jáša. Při operaci mu byly do mozku zavedeny dvě malé elektrody a pod kůži u klíční kosti neurostimulátor. Pomocí kapesního ovladače si kontroluje frekvenci pulsů, které může v určitém rozsahu korigovat.
Do nemocnice dochází na pravidelné kontroly. Stimulátor nemoc nevyléčí, ale mírní příznaky nemoci a pacienti s ním mohou žít relativně normálně. Libor Jáša je i přes svoje onemocnění velmi aktivní sportovec. Hraje stolní tenis, bowling, cvičí.
„Pan Jáša je nejlepším sportovcem našeho centra, takže vždy očekávám, že přinese nějaký pohár, jen posledně žádný nedonesl a to jsem byl nespokojený,“ dodává s přátelským úsměvem jeho ošetřující lékař Marek Baláž.
Centrum pro abnormní pohyby a parkinsonismus Brno ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bylo v r. 1993 založeno jako první centrum svého druhu v ČR a v roce 2002 mu byl ministrem zdravotnictví přidělen statut centra.
Jako jedno ze tří center v České republice poskytuje komplexní terapii extrapyramidových onemocnění včetně chirurgické terapie (hluboká mozková stimulace – DBS) a dalších invazivních postupů (intraduodenální levodopa, apomorfin), specializované neuropsychologie atd.
Ambulantně je v centru ročně vyšetřeno cca 2000 pacientů. Centrum poskytuje konzultace a pomoc pacientům z velké části Moravy a přilehlých oblastí Čech. K dispozici jsou dále lůžka kliniky a celé zázemí, kde je ročně hospitalizováno cca 200 nemocných s onemocněními extrapyramidového systému.
Centrum využívá neuropsychologů na klinice k řešení specifických otázek spojených s náplní jeho práce. Dále využívá služeb neurorehabilitačního oddělení a klinického logopeda.
Parkinsonova choroba se nedá léčit nikde ve světě, jelikož se neznají její příčiny. Pojmenována je po britském lékaři Jamesi Parkinsonovi, který ji v 19. století jako první popsal. James Parkinson nazval onemocnění „obrna třaslavá.“ Tento název vystihuje základní příznaky nemoci – svalovou ztuhlost a třes.
Doc. Marek Baláž se svým pacientem Liborem Jášou
Neurostimulátor
Kontakt: Ing. Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, [email protected]
Parkinsonova nemoc
Parkinsonova choroba je nevyléčitelné chronické onemocnění.
Patofyziologie
Problém vzniká ve střední části mozku – substantia nigra v bazálním gangliích. Dochází k odumírání buněk tvořících dopamin, který je důležitý pro přenos vzruchů mezi nervovými buňkami. Nemoc se projeví, pokud chybí cca 70% buněk.
Klinické projevy:
Pohybové:
- tremor (třes)
- hypokinéze (zpomalení pohybů)
- rigidita (ztuhlost svalů, i obličejových)
- poruchy stability
- poruchy vyjadřování a psaní
- mimovolní pohyby
fáze ON/OFF (stav ON následuje zejména po podání farmak, jedná se o stav relativně dobré hybnosti, naopak fáze OFF je fáze ztuhlosti, např. freezing – zamrznutí při chůzi, hezitace – váhání na počátku pohybu)
Nepohybové:
- deprese, psychické poruchy
- poruchy polykání a trávení
- nadměrné pocení
- dermatitida
- potíže se zrakem
- sexuální poruchy
Postura a pohyb:
- předsunuté držení hlavy
- předklon hrudní páteře a ztuhlost bederní páteře
- ochablé břišní svaly
- zkráceny flexory kyčelních a kolenních kloubů
- třes rukou nebo obličeje
- krátké šouravé kroky a nestabilní chůze
Terapie:
Farmakoterapie:
- L-DOPA – syntéza na dopamin
- agonisté dopaminu (stimulují receptory produkující dopamin, nevýhoda – zvýšený výskyt depresí)
- inhibitory COMT (blokuje enzym, který odbourává levodopu a dopamin)
- antidepresiva
Invazivní terapie:
- hluboká mozková stimulace – mírní příznaky PN tím, že tlumí abnormální aktivitu mozku a upravuje činnost okruhů řídících hybnost (elektrické impulzy stimulují mozková jádra a) subthalamické jádro nebo b) globus pallidus internus ), dochází ke zlepšení příznaků u 70% pacientů.
- pumpa duodopa – zavedena silikonová hadička přes břišní stěnu do žaludku, do tenkého střeva, kde je uvolňována levodopa v podobě gel.
Fyzioterapie:
- tremor – tipy jak zmírnit třes: dát si ruku do kapsy,
- hypokinéze – švihové rytmické pohyby, taneční prvky, pohyb na hudbu apod.
- rigidita – cílené protahování zkrácených svalových skupin (ohybače krční p., prsní svaly, vzpřimovače bederní páteře, ohybače kyčelních a kolenních kloubů), nácvik dechového stereotypu s důrazem na relaxaci
- poruchy stability – nácvik pádů, balanční trénink v sedě, ve stoje, při chůzi apod.
- nácvik chůze – prodloužení kroku, rytmika chůze, zapojení horních končetin při chůzi apod.
- freezing a hezitace (zamrznutí na místě a váhání na začátku pohybu) – tipy, jak překonat: plácnout se rukou do stehna, odpočítat si 3, 2, 1 a teď vyjít, představit si překážku, chůze po stopách nalepených na zemi
- vhodné je skupinové cvičení Parkinsoniků, kde se mohou pacienti socializovat a navzájem motivovat
Ergoterapie
- poruchy vyjadřování a psaní – hlasité předčítání, zpěv, trénink mimických svalů, písanky apod.
- trénink sebeobsluhy, obratnosti rukou, přesouvání, apod.
- poruchy polykání – nácvik polykacího aktu
- psychoterapie
- léčba deprese
Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha
Pozn.: Články prezentované fyzioterapeuty na webu fyzioklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty.
Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme).
V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta.Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb.
Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.
Pomoc pro parkinsoniky? Fyzioterapie. Školení odborníci na ni však chybí
Neexistuje lék, který by je dokázal vyléčit, a chybí dokonce i terapie, která by je trvale zbavila příznaků.
Pacienti s Parkinsonovou chorobou, kterých je v ČR kolem patnácti až dvaceti tisíc, se většinou musí srovnat s tím, že se u nich několik let po nasazení účinné léčby znovu začnou objevovat příznaky.
Ačkoli se farmaceutické společnosti snaží vyvíjet nové léky, zatím se jim to příliš nedaří. Pomoc by ovšem mohla přijít odjinud – zdá se totiž, že prognózu zlepšuje poměrně jednoduchá věc: cvičení.
„Pro farmaceutický průmysl je přípravek na Parkinsonovu nemoc malým grálem, o který se snaží už desítky let. Zatím ale nebyl korunován zásadním úspěchem. V současné době se vyvíjí 37 přípravků, kolik se jich ale podaří dostat do finální části testování, je s otazníkem.
Některé léky jsou zaměřené na formu podání, aby bylo šetrnější a hladina látky byla vyvážená po celý den. Další oblastí, na níž se léky snaží cílit, jsou mozkové receptory a jednotlivá zasažená centra, a pak se pracuje na genových terapiích cílených na části mozku kontrolující pohyb.
Nadějná zpráva je, že v Rakousku bylo oznámeno testování první vakcíny, která by měla zpomalovat a možná i úplně zastavit progresi.
Zatím je v první fázi testování u asi 30 pacientů, kteří prošli klinickým hodnocením,“ popsal na konferenci k Parkinsonově chorobě, která se konala minulý týden na půdě Poslanecké sněmovny, Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Podle něj podporuje výzkum Parkinsonovy choroby a její léčby také Evropská komise, která společně s farmaceutickými firmami v současnosti financuje fungování dvou konsorcií – jedno z nich se zaměřuje na včasnou diagnostiku a nasazení léčby, druhé na terapii šitou na míru pacientovi.
Jak v současnosti vypadá léčba pacienta s Parkinsonovou chorobou? Nemoc je způsobena tím, že postupně zanikají mozkové buňky, které utvářejí látku dopamin. To se projevuje zpomalením, svalovou ztuhlostí, klidovým třesem či poruchou držení těla a chůze. Už půl století se proto používá jako lék levodopa, látka, která dopamin nahrazuje.
„Mezi dobou, kdy má pacient příznaky, a diagnózou většinou uplyne určitá doba. Nasazení léčby tak pacienta vrátí o několik let zpátky a pomůže regulovat potíže. Progrese ale v pozadí postupuje dál a vzniká nový klinický obraz způsobený komplikacemi souvisejícími s neblahou vlastností perorální léčby. Léky se totiž musí brát pětkrát, šestkrát, někdy i desetkrát denně.
Hladina léku prudce vyskočí nahoru a pak zase spadne. My bychom potřebovali hladinu ustálenou, ale místo toho se pacient pohybuje mez dvěma extrémy – buď ztuhlostí, zpomalením a nehybností ve chvíli, když hladina léku spadne, nebo předávkováním, kdy je příliš uvolněný a dělá pohyby, které nechce,“ přibližuje profesor Robert Jech z Neurologické kliniky 1.
LF UK a VFN v Praze.
Elektrody v mozku a sonda v tenkém střevě nejsou pro všechny
Problém může vyřešit hluboká mozková stimulace, která se v ČR provádí už 17 let. Jde o zákrok, při němž se zavede do přesně daného místa v mozku elektroda napojená na neurostimulátor. Se zapnutím přístroje zmizí rigidita, rychlost pohybů se výrazně zlepší, zmizí třes – a hlavně je konec s kolísáním hladiny léku.
„Bohužel, ne každý pacient je pro metodu vhodný, síto je poměrně složité. Ne každý příznak totiž na tuto léčbu dobře reaguje a některým pacientům bychom tak dokonce mohli ublížit.
I v tomto případě ale do pěti až osmi let od zahájení léčby vzniká nový pacient. Objevují se totiž příznaky, které již tak dobře na hlubokou mozkovou stimulaci nereagují – týká se to např.
stability a řeči,“ uvádí Roman Jech.
Udržet hladinu léku v požadovaném rozmezí může léčba, při níž je látka přiváděna sondou rovnou do tenkého střeva, kde se po malých dávkách průběžně uvolňuje. Pokud pacient na zkoušku, kdy má sondu zavedenou nosem, reaguje dobře, provede se vývod. I tato terapie má ale významná omezení – pumpu je totiž potřeba ráno nasadit a večer sundat, takže musí být k dispozici ošetřovatel.
Nerovnoměrná síť specialistů
Protože se léčba liší jak pacient od pacienta, tak u jednoho člověka v různých fázích nemoci, je potřeba, aby měl parkinsonik kontinuálního průvodce nemocí v podobě neurologa. Pokud totiž dostane včas účinnou léčbu, může se dožít stejného věku jako většina populace.
V opačném případě je život kratší i o deset let. Náročné přitom je i samotné určení diagnózy – existuje totiž celá řada projevů, které pouze vypadají jako Parkinsonova nemoc. Když se pacient třese, ještě to neznamená, že „má Parkinsona“ – často jde o úplně jinou diagnózu.
„V ČR je ale síť specialistů, kteří se zabývají léčbou Parkinsonovy choroby, velmi nerovnoměrná. V současné době máme tři velká centra, z toho jedno je v Praze ve VFN a další dvě jsou na Moravě v Brně a Olomouci.
Tato centra radí specialistům nebo neurologům v terénu.
Neurologická společnost se snaží, aby v každém kraji byli alespoň jeden či dva tito specialisté, kteří by se nemoci věnovali hlouběji, ale ne všude se nám to daří,“ upozorňuje profesor Jech.
Odborníci se ovšem shodují, že zásadní roli v léčbě pacienta s Parkinsonovou chorobou hraje fyzická aktivita.
„Je důležité s pacienty cvičit – ukazuje se, že pravidelná fyzická činnost má vliv nejen na pohybové, ale i na kognitivní funkce a může výrazně ovlivnit i progresi onemocnění.
Je tedy třeba podporovat, aby pacienti takové aktivity mohli pod odborným vedením vykonávat. K tomu nám ale schází terénní síť odborníků,“ zdůrazňuje profesor Evžen Růžička z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Inspirace v Nizozemí
To by se ale v budoucnu mohlo změnit. Čeští fyzioterapeuti se totiž nedávno zapojili do tvorby evropských odborných doporučení pro fyzioterapii určenou lidem s Parkinsonovou chorobou – a to jako jediní ze zemí bývalého východního bloku.
Zároveň u nás vzniká zázemí pro přípravu sítě fyzioterapeutů školených speciálně na parkinsoniky. Zatím má totiž jen málokterý o problematice větší povědomí. Podle dotazníku, který provedla profesní organizace fyzioterapeutů UNIFY, jen 30 z 630 odborníků mělo za rok více než čtyři klienty s Parkinsonovou chorobou.
Problém přitom není jen na straně fyzioterapeutů, ale i lékařů, kteří k nim pacienty posílají.
„Lékaři někdy nevědí, co přesně po nás chtějí – neví, co můžeme nabídnout, jaké postupy používáme a co je pro tuto nemoc vhodné.
To vede k tomu, že lékaři indikují procedury pasivní – měkké techniky, protahování, vodoléčbu a podobně, takže pacienta nesměrují k aktivitě. Převaha pasivních procedur není žádoucí.
Opomíjí se aerobní či balanční cvičení nebo oblast polykání a řeči – tam všude můžeme vstoupit do terapie, ale často se tak neděje,“ říká Vladan Toufar, prezident UNIFY.
Ačkoliv poznatky dokazují prospěšnost pohybu, v praxi to vypadá přesně naopak. Podle studií jsou totiž lidé s Parkinsonovou nemocí o třetinu méně aktivní než zdravá populace. Nedostatek pohybu má pak dopad jak na prognózu choroby, tak na kvalitu života s touto diagnózou – už jen proto, že se k ní přidruží další neduhy, jako jsou třeba kardiovaskulární nemoci.
„Je třeba od časné fáze cvičit. Aerobní cvičení vede ke snižování dávky levodopy a zároveň zlepšuje řadu příznaků, jako je deprese či únava. To jsou faktory, které jsou pro kvalitu života velmi důležité. Ze zvířecích modelů víme, že aerobní aktivita může zpomalit progresi nemoci.
Cvičení ale musí být dostatečně intenzivní, mělo by jít o 130 procent preferované zátěže – když necháme pacienta jet na rotopedu rychlostí, která mu vyhovuje, tak je třeba přidat o 30 procent, aby terapie byla účinná.
Musí jít alespoň o hodinu 2x týdně po dobu minimálně dvou měsíců, aby se přínos projevil. Nicméně pro dlouhodobý efekt je třeba, aby to byla aktivita nejlépe celoživotní. A tady se dostáváme do problému, protože něco takového zdravotní pojišťovna těžko ufinancuje.
Proto vzniká velká propast mezi tím, co víme, že můžeme udělat, a mezi praxí,“ shrnuje Ota Gál z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Inspiraci můžeme hledat v Nizozemí, kde již síť fyzioterapeutů mají. Vybudovali ji během deseti let – začínali s třiceti členy v jedné oblasti a dnes působí po celé zemi ve více než 92 nemocnicích a s 2500 vyškolenými pracovníky. Výsledek? „Byla provedena studie a zjistilo se, že tam, kde je hustá síť fyzioterapeutů, je nejméně zlomených krčků.
Také se prokázalo, že čím hustší je síť, tím menší jsou náklady na léčbu Parkinsonovy choroby. Nizozemský projekt se tak nyní rozšiřuje do dalších zemí, zájem má i ČR,“ uzavírá Ota Gál s tím, že teď bude potřeba ověřit, jak hustá síť by u nás byla potřeba, a podle toho sehnat finance.
„Můžeme tak v dlouhodobém horizontu snížit náklady na léčbu pacientů,“ dodává.
Michaela Koubová
Peter Joy je členem Sarasota’s Parkinson Place v Cattleridge Rd. To je jakési centrum, které poskytuje fyzickou, lékařskou a emocionální podporu lidem s Parkinsonoovu nemocí, jejich blízkým a pečujícím. Mezi mnoha programy, které umožňují členům normálně žít, je zařazen i tanec.
Zakladatelka Fuzion Dance Artist tanečnice Leymis Bolanos Wilmottová dává Peterovi a dalším taneční hodiny. Pan Joy si tento způsob „cvičení“ velmi chválí. Ani nemusíte umět anglicky, abyste pochopili jakou radost, uvolnění a další pozitiva mu tanec přináší.
Podívejte se, jak se tančí s Parkinsonovou nemocí.
Parkinsonova choroba a cvičení se Zdeňkou Šupíkovou (1)
Parkinsonova choroba patří k nemocem, které postupně dokáží jinak zdravého člověka proměnit v lidskou trosku. Lidé, kteří touto chorobou trpí, ale mohou své potíže zmírnit a hlavně – zpomalit.
Pomocníkem je v tomto případě pravidelné cvičení. Cvičit mohou pod dohledem zkušených terapeutů ale protože je v tomto případě nutná pravidelnost a nejlépe pohyb každodenní, cvičit mohou i sami – doma.
Své o tom ví i mnohaletá cvičitelka paní Zdeňka Šupíková. Už dlouhá léta chodí cvičit do ostravského Klubu parkinsoniků. Původně ji tam zavedla choroba jejího manžela, kterému chtěla pomoci. Dnes už patří ke stálým členům a hlavně – snaží se pomáhat i dalším lidem.
„S pohybem začněte už po probuzení na lůžku,“ radí paní Zdeňka v prvním červnovém dílu naší pravidelné nedělní rubriky. „Začněte správným prodýcháním a pak postupným protahováním těla, které budete celý den potřebovat.“
A jaké že to jsou cviky? Úplně jednoduché! Zvládne je člověk zdravý i nemocný, mladý i starý. Každý cvik je také třeba opakovat podle pohybových možností šestkrát až sedmkrát.
A co je při cvičení úplně nejdůležitější? „Důležité je všechno – provedení cviku, správné dýchání, opakování… Ale úplně nejdůležitější je pravidelnost a vytrvalost,“ velmi rychle na otázku odpovídá paní Šupíková.
A právě poslední dvě schopnosti řada lidí postrádá. Právě těm jsou určena skupinová cvičení, kam mohou pravidelně docházet a nechat se třeba inspirovat a povzbudit úspěchy jiných.
Pokyny ke cvičení najdete v popiscích jednotlivých snímků ve fotogalerii.
Související příspěvky
Cvičení pro seniory
Jóga – cvičení chodidel a prstů
Pronikněte s námi do starobylého čínského cvičení čchi-kung
Tai chi – cvičení s Jiřím Kosem
SM systém – cvičení, které má přispět k správnému držení těla
Jak na Parkinsonovu chorobu? Cvičit, cvičit, cvičit, vědí ve šternberské nemocnici
UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!
Jak na Parkinsonovu chorobu? Cvičit, cvičit, cvičit, vědí ve šternberské nemocnici
Zprávy z regionu
14.12.2009
Autor: roc
Relaxační, koordinační a posilovací cvičení pomáhá pacientům s Parkinsonovou chorobou. V Nemocnici Šternberk pro pacienty s touto nemocí již rok připravují pravidelné cvičení, které pozitivně ovlivňuje celkovou fyzickou kondici nemocných a přispívá tak ke zlepšení kvality jejich života. Cvičení hradí zdravotní pojišťovny.
Dvaapadesátiletý muž z Olomoucka chodí cvičit pravidelně a nešetří chválou: „Je to skvělé. Procvičím si svaly, které by jinak zahálely,“ říká muž. Cvičícím se totiž uvolňují svaly a zlepšuje se u nich schopnost udržet rovnováhu. S tím souhlasí i dnes devětapadesátiletý kolega, jemuž lékaři objevili nemoc před osmi lety.
„Nikdy jsem ani nepřemýšlel o tom, že bych se něčemu podobnému věnoval. Cvičení mi ale pomohlo uvědomit si, jak jsem byl vždycky strnulý a nepohyblivý,“ svěřuje se. Parkinsonova choroba je charakterizována svalovou ztuhlostí, zpomalením hybnosti, třesem, poruchami stoje a chůze.
Objevují se i poruchy řeči, potíže s polykáním, závratě, úzkost a deprese. „Nedílnou součástí úspěšné léčby pacientů s Parkinsonovou chorobou je každodenní cvičení, pěší vycházky a dle možností i plavání.
To vše je totiž pro výsledky léčby Parkinsonovy choroby stejně důležité jako léky,“ říká primářka neurologického oddělení šternberské nemocnice Zita Kettnerová s tím, že cvičení ovlivňuje fyzickou kondici nemocných a vede k návyku správných pohybových stereotypů a tím k celkovému zlepšení pohybových aktivit.
Cvičení, které je hrazeno zdravotními pojišťovnami, probíhá pod vedením fyzioterapeuta každé úterý na rehabilitačním pracovišti Nemocnice Šternberk od l0:45 do l2 hodin v bazénu a poté v tělocvičně. Cvičí se vždy v pětidenní sérii.
Parkinsonovou nemocí trpí v Česku až 20 tisíc lidí. Nemoc se obvykle projeví po šedesátém roce věku, ale deset procent lidí onemocní už do čtyřiceti let. Sama nemoc není smrtelná, ale ztěžuje lidem život.
Je to nemoc centrálního nervového systému, jejíž hlavní příčinou je úbytek mozkových buněk, které produkují látku dopamin. Ta je důležitá pro regulaci pohybu.
„Příčinu nemoci zatím přesně neznáme, nedokážeme ji vyléčit, ale umíme potlačit její příznaky a zkvalitnit nemocným život,“ dodává primářka Kettnerová.
Parkinsonova nemoc, cvičení a tělesný trenink v rehabilitaci hybnosti
| Prosím, před zahájením cvičení si pečlivě přečtěte! „Pravidelné provádění i nejjednoduších cviků, kombinovné se správnou medikací může předejít poruchám hybnosti způsobených nemocí a ve dlouhém výhledu vykazuje lepší terapeutické výsledky. . Integrovaný přístup k léčbě pacientů s Parkinsonovou chorobou je dlouho uznávaný jako přínosný a je to patrné i z kladných ohlasů v zahraniční literatuře.“Dr. Giuseppe Meco, Department for Parkinsons Disease and other extrapiramidial diseases, Department of Neurological Sciences, „La Sapienza“ University, Rome. From: „Esercizi Fisici (Physical Exercises)“, Azione Parkinson Roma, 1994. “V případě Parkinsonovy nemoci je vhodné od nejčasnějších stádií nemoci provozovat tělesná cvičení, která zlepšují koordinaci, svalovou trofiku a předchází zkrácení svalů a změnám ve vazivovém aparátu kloubů… Cvičení by měla být vykonávána denně potom, co se pacient s nimi důkladně seznámil během rehabilitační léčby.” Dr. Maria Rosa Salati, Department for Rehabilitative Medicine – Fidenza Hospital (Parma, Italy). From: „Esercizi motori indicati nel Morbo di Parkinson (Physical exercises for Parkinson's Disease patients)“, Unione Parkinsoniani, Parma 2003. Není náhodou, že všechna větší sdružení pacientů s Parkinsonovou nemocí vydala manuály k těmto cvikům. Některé asociace dokonce vydaly i videokazety s doporučenými cviky. Jak manuály, tak videkazety se mohou být obtížné k použití když chcete zahájit cvičení. Manuál leží na stole zatímco se snažíte provozovat cviky – které obsahuje. Videokazeta přehraje sekvenci a pokud chcete několikrát opakovat cvik, musíte přetočit kazetu na začátek cvičení pokaždé, když chcete cvik opakovat. Projekt E-Gym (Elektronická tělocvična) tyto problémy překonává: cvičení mohou být prováděna v sekvencích, ale je take možné přímo vyhledat specifický cvik kliknutím na výběr v menu. Každý cvik má svojí vlastní webovou schránku (screen-obrazovku) s následujícími součásmi: – audionahrávku s popisem cviku, vysvětlení jeho cíle a způsobu jakým by měl být prováděn (k poslechu klikněte na tlačítko, nahrávka se opakuje po každém stisknutí tlačítka; – animaci cvičení (podobnou komiksu), která ukazuje detailně jak má být cvik proveden; – audionahrávku cviku s vyklepáváním rytmu (jedna, dvě, tři…); – možnost výběru kolikrát má být cvik předveden (kontinuálně, výhodně s pauzami nebo automaticky); – tlačítko „Start“ pro zahájení cviku; – tlačítko „Stop“ pro jeho ukončení; – tlačítko „Pokračuj“ k pokračování cviku pokud jste jej při procvičování přerušili; – tlačítko „Cviky Menu“ k návratu zpět do menu. Samozřejmě, že tato sbírka nemůže obsahovat všechny možné cviky, jednoduše jen takové, které mohou být lehce prováděny většinou pacientů. Je věcí specialisty aby podle indivuduálních potřeb každého pacienta posoudil zda je třeba provádět jiná, složitější cvičení. Dle požadavků mohou být do sbírky přidána další cvičení.
|
A nakonec, pokud si nainstalujete do vašeho počítače relativně levný TV- výstup, můžete propojit počítač s televizorem a cvičit s větší obrazovkou. K propojení vašeho PC k televizi potřebujete běžný TV kabel, který vám dodá prodejce televizí nebo počítačů.
Počet návštěv E-Gym stránek od 1.února 2005:
Počet návštěv českých E-Gym stránek od 1.listopadu 2006:
Prosím poznámka: stránky s animacemi jsou komplexní ve smyslu, že každá obsahuje jak animaci tak dva audiozáznamy (popis cvičení a časování během cviku).Jsou proto pro download běžným internetovým připojení “zátež” a může to trvat několik vteřin, než se objeví na vaší obrazovce.Pokud již byla staženy, animace by měly běžet hladce spolu se zvukovým doprovodem.
Jestliže pohyby animací jsou pomalé, nebo trhané, znamená to bohužel, že váš osobní počítač nemá dostatečný výkon k přehrávání animací.
Česká verze: pro Klub parkinson on-line Společnosti Parkinson přeložil MUDr. J. Oplt, hlas A. Kneřová, záznam zvuku a koordinace Ing. P. Kneř, uspořádání souborů Ing. D. Malaťák. Grafika k animacím byla provedena studenty kursu “Grafics for the Internet” vedeném prof.Mauro Angelini v Rome City Council Scuola Serale “Ettore Rolli”. Vlajky byly reprodukovány s laskavým svolením: www.theodora.com/flags.