Co jsou to flavonoidy a jak nám pomáhají?

Flavonoidy: to je poněkud zvláštní označení pro něco, co se přirozeně vyskytuje v potravinách (konkrétně v ovoci a zelenině). Jedná se o sloučeniny obsažené také v rostlinných produktech, jako je víno, čaj nebo třeba čokoláda. V potravinách můžeme nalézt celkem šest různých druhů flavonoidů. Každý z těchto druhů ovlivňuje lidské tělo jiným způsobem.

Skupiny flavonoidů

Flavonoidy jsou součástí polyfenolové třídy fytonutrientů (rostlinných chemikálií, které se nacházejí téměř ve všech druzích ovoce a zeleniny).

Spolu s karotenoidy jsou zodpovědné za živé barvy ovoce a zeleniny. Flavonoidy tvoří největší skupinu fytonutrientů.

Kromě antioxidační a protizánětlivé aktivity jsou spojeny s ochranou pokožky, funkcí mozku, regulací krevního cukru a krevního tlaku.

Co jsou to flavonoidy a jak nám pomáhají?

Antioxidační aktivita flavonoidů

Flavonoidy jsou pro lidské tělo prospěšné. A to zejména tím, že jsou bohaté na antioxidační aktivitu. To znamená, že pomáhají tělu zbavovat se toxinů, které (ať se snažíme, jak chceme) do svého těla přijímáme každý den.

Může jít o toxiny v podobě cigaretového kouře, nebo třeba znečištění vzduchu pocházející z aut. Toxinům se zkrátka nelze ubránit. Tím, že budete konzumovat více flavonoidů, můžete svoje tělo posílit a zůstat zdraví.

Konzumací flavonoidů snižujete riziko některých chronických zdravotních stavů.

Druhy flavonoidů

Níže uvádíme všechny druhy flavonoidů a také potraviny, ve kterých je můžete najít.

Flavanoly

Tento druh flavonoidů je známý především pro podporu kardiovaskulárního zdraví. Můžeme je najít v cibuli, kapustě, hroznech a červeném vínu, čaji, v broskvích a bobulích jako jsou jahody, borůvky, maliny, dále pak v rajčatech, salátu, jarní cibulce či brokolici.

Co jsou to flavonoidy a jak nám pomáhají?

Flavony

Flavony jsou pigmenty v modrobílých kvetoucích rostlinách. Jejich funkcí je odpuzovat škodlivý list od rostliny. Mohou ale pomáhat proti vzniku zánětů v lidském těle. Obsaženy jsou v petrželi, červené paprice, celeru, heřmánku a mátě peprné.

Flavanony

Flavanony jsou známé pro své protizánětlivé vlastnosti. Pomáhají při regulaci hmotnosti. Taktéž byste si je měli dopřávat, pokud bojujete s cholesterolem. Jsou přítomny v citronech, limetkách, pomerančích a grapefruitech.

Isoflavonoidy

Tento druh flavonoidů se stará o rovnováhu hormonů v lidském těle. Obsaženy jsou zejména v sóji a sójových produktech, ale také v některých dalších luštěninách.

Co jsou to flavonoidy a jak nám pomáhají?

Proantokyanidiny

Tyto flavonoidy jsou přirozeně vyráběné pigmenty, které dodávají květům červenou, fialovou a modrou barvu. Uhodnout tedy, v jakých potravinách jsou skryté, není až tak těžké. Vyskytují se převážně ve vnější slupce bobulí, jako jsou červené a fialové hrozny, červené víno, brusinky, borůvky, jahody či ostružiny.

Flavonoly

Flavonoly jsou obsaženy zejména v čaji (bílém, zeleném, černém, oolong), dále pak v jablcích, fialových a červených hroznech, borůvkách, jahodách a v kakaových a čokoládových výrobcích.

Jaká je funkce flavonoidů?

Flavonoidy pomáhají regulovat buněčnou aktivitu a bojovat proti volným radikálům, které způsobují oxidační stres na vašem těle. Zjednodušeně řečeno, flavonoidy pomáhají vašemu tělu fungovat mnohem lépe, a taktéž mu pomáhají chránit se před toxiny, které nás obklopují.

Flavonoidy jsou také silnými antioxidačními látkami. Antioxidanty pomáhají lidskému tělu bojovat s potenciálně škodlivými molekulami, které se do těla mohou dostat.

Vaše tělo produkuje antioxidanty přirozeně, ale nacházejí se také v tmavé čokoládě, luštěninách a mnoha druzích ovoce a zeleniny.

Co jsou to flavonoidy a jak nám pomáhají?

Nápomoc pro imunitní funkci

Zánět je jednou z imunitních odpovědí vašeho těla. Alergeny, choroboplodné zárodky, toxiny a další dráždivé látky mohou vyvolat zánět, který má za následek nepříjemné příznaky. Flavonoidy mohou pomoci tělu odmítnout tuto zánětlivou reakci.

A různé flavonoidy pomáhají lidskému tělu trochu jiným způsobem. Pokud začnete jíst více flavonoidů, můžete si všimnout menších obtíží s vysokým krevním tlakem.

Pokud se zaměříte na konzumaci čajů obsahujících flavonoidy, pak můžete snížit riziko infarktu nebo mozkové příhody.

Flavonoidy proti rakovině

Zdá se, že flavonoidy by mohly být účinným lékem v boji s velmi vážnou nemocí – s rakovinou.

Mají totiž vysoké protizánětlivé účinky a některé druhy flavonoidů dokonce dokážou zastavit množení rakovinných buněk.

Bohužel, výzkum je stále na samém začátku, takže na potvrzení tohoto tvrzení si budeme muset ještě počkat. Pravdou ale je, že konzumací flavonoidů můžete svému tělu jen prospět.

Metabolismus a biologická dostupnost

Množství flavonoidů přítomných v požitém jídle má malý význam, pokud nejsou flavonoidy z potravin absorbovány a pokud nejsou dostupné pro cílové tkáně v těle.

Během a po absorpci ve střevě jsou flavonoidy rychle a rozsáhle metabolizovány ve střevních a jaterních buňkách, takže se pravděpodobně objeví jako metabolity v krevním řečišti a moči.

Kromě toho se biologické aktivity metabolitů flavonoidů pravděpodobně budou lišit od biologických aktivit jejich původních sloučenin.

Flavonoidy a hubnutí

Kromě toho, že se na flavonoidy díváme jako na antioxidační prvky, bychom měli zmínit také jejich přínos na poli hubnutí a regulaci hmotnosti.

Flavonoidy mohou nejen zmírnit zánětlivost, ale mohou také snížit hladinu hormonu potlačujícího chuť k jídlu leptinu. Leptin hraje důležitou roli při konzumaci potravy.

Vědí to i vědci, které myši s mutacemi leptinu využívají jako modely pro studium cukrovky a obezity.

Zdroje flavonoidů –

Co jsou to flavonoidy a jak nám pomáhají?

Vitamin P, známý pod pojmem flavonoidy, je označením pro čistě přírodní rostlinné látky a ve vodě rozpustná barviva, která mají silné antioxidační účinky a blahodárně působí na lidský organizmus, zejména cévní systém. Trápí-li vás problémy s křečovými žilami, mohou se stát vaší velkou oporou.

  •  Zdroje flavonoidů
  • Černý bez (Sambucus nigra)U plodů byl prokázán analgetický účinek při bolestech trojklanného nervu, páteře, kloubů, mírně snižují krevní tlak a ochraňují cévní systém.
  • Pozitivní účinky výtažků z černého bezu:
  • Analgetické, angiogenní – brání růstu cév vyživujících nádory, snižují mírně LDL cholesterol a triglyceridy
  • Silné antioxidační účinky
  • Pomáhají ochraňovat DNA
  • Snižují oxidační stres a zlepšují neuronální a kognitivní funkce mozku
  • Antivirové účinky výtažku je možno využít při infekční bronchitidě, herpes infekcích a různých virových infekcích (např. virus chřipky H1N1, H3N2)
  • Aktivují imunitní systém
  • Působí močopudně, protizánětlivě

Obsahové látky plodů: flavonoidy – antokyany 0,2–1 %, třísloviny (3 %), kyanogenní glykosidy, sambucol – antivirový účinek, organické kyseliny, vitamin C, provitaminy skupiny A i B.

Vinné hrozny (Vitis vinifera)Slupky z vinných hroznů obsahují přírodní antioxidanty zvané polyfenoly, a z nich zejména flavonoidy jsou z hlediska léčebného působení nejúčinnější chemické látky.

Odhaduje se, že flavonoidy obsažené v červeném víně jsou dokonce několikrát účinnějšími antioxidanty, než vitamin E. Mezi účinné antioxidanty ve slupkách hroznů patří dále např. kvercetin, u kterého bylo prokázáno protinádorové působení.

Jeho množství, stejně jako obsah ostatních polyfenolů ve víně, závisí na tom, na jaké vinici bylo víno vypěstováno, na odrůdě, délce slunečního svitu atd. Ve slupce hroznů i v oplodí semen byl zjištěn účinný antioxidant resveratrol.

Polyfenol resveratrol kromě protinádorových účinků působí preventivně proti vzniku aterosklerózy tak, že snižuje přilnavost cholesterolu k cévním stěnám. V červeném víně se ho podle výzkumu nachází padesátkrát až stokrát více než v bílém víně.

Víno lze podle posledních výzkumů považovat za jeden z nejúčinnějších léků k prevenci srdečních a cévních onemocnění, a to jak díky obsahu alkoholu, tak flavonoidů. Proto i bylinné kapky na bázi alkoholu firmy Diochi jsou v tomto směru výjimečné.

Pozitivní účinky výtažků z vína:

  • Antibakteriální, antivirové a antimykotické účinky
  • Ochrana DNA buněk
  • Snižují hladinu cukru v krvi a příznivě působí při chudokrevnosti.
  • Zvyšují počet červených krvinek a množství hemoglobinu
  • Zlepšují a ochraňují srdce a cévy
  • Napomáhají snížit hladinu LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi
  • Brzdí shlukování krevních destiček, podporují tvorbu oxidu dusného, a tím rozšiřují cévy. Aktivují sirtuin SIRT 1, a tím upravují vysoký krevní tlak; obsažený myricetin též snižuje krevní tlak
  • Působí příznivě při srdečních arytmiích a ischemické mrtvici
  • Potlačují záněty a ochraňují nervy, což je velkým přínosem při Parkinsonově a Alzheimerově nemoci
  • Mají protizánětlivé účinky a antioxidačními účinky, chrání ledviny
  • Účinky na orgány, zažívací systém, metabolismus, imunitu a další účinky
  • Vyživují a ochraňují játra, ledviny, snižují jaterní hodnoty ALT a AST a TBARS
  • Zlepšují histopatologické změny v játrech
  • Snižují tvorbu volných radikálů, které vznikají ve zvýšené normě při diabetu
  • Jsou protialergické a zlepšují citlivost na inzulin, například myricetin
  • Mají antioxidační účinky několikanásobně silnější než vitamin E, a tím zpomalují stárnutí buněk
  • Podporují růst kostí, modulují imunitní systém a energetický metabolismus
  • Podporují hubnutí
  • Zlepšují psychiku syndromu menopauzy – tam, kde už chybí vaječníky, nebo jsou nefunkční. Snižují úroveň oxidačního stresu
Budete mít zájem:  Retinitis pigmentosa (pigmentová retinitida) – příznaky, příčiny a léčba

Obsahové látky vinných slupek a semínek: polyfenoly antokyany, anthokyanidiny, fenolové kyseliny, kyselina kaftarová, ferulová, kávová, galová, katechin, epigalokatechin galat, rutin, malvidin-3-O-glykosid a malvidin-3-O-p-kumaroglykosid, myricetin, quercetin-3-O-glykosid, stilben deriváty resveratrolu, resveratrol-3-O-glykosid, peonidin, malvidin a další.

Optimální množství flavonoidů vám zajistí unikátní potravinový doplněk CDFlavonoidy, kde je působení flavonoidů navíc posilněno vitaminem C a D.Dávkování 1-2 kapsle denně.

Antioxidanty a fytochemikálie

Co to jsou fytochemikálie? Kde se vyskytují? Jaké množství bychom měli denně konzumovat? Jaké mají účinky?

Fytochemikálie někdy též označované jako barevné pigmenty, jsou velmi zajímavou a důležitou součástí rostlinné stravy. V živočišných produktech tyto látky nenajdete, rostliny jimi naopak hýří.

Jedná se o skupinu tisíce biologicky aktivních sloučenin, které mají různorodé účinky na zdraví. Některé mají protinádorové účinky, jiné podporují imunitu, zbavují tělo škodlivých látek nebo jsou silnými antioxidanty. [1]

Antioxidanty jsou látky, které pomáhají snižovat oxidační stres v buňkách redukcí volných radikálů na jejich méně aktivní formu. Volné radikály vznikají v těle za normálních podmínek každý den. Pokud však nastane nerovnováha mezi radikály a antioxidanty, dochází v důsledku oxidačního stresu k porušení tkání.

Barevné pigmenty najdeme téměř v každém ovoci a zelenině. Vynikajícím zdrojem jsou i ořechy, kakaové boby a zelený čaj. Kurkuma patří k vůbec nejsilnějším antioxidantům.  

Největší množství fytochemikálií najdete v přirozených potravinách, které nejsou průmyslově zpracované. Výživové doplňky jsou o tyto látky ochuzené a neslouží tudíž jako plnohodnotná náhrada pestré stravy. Dbejte proto na každodenní konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin a luštěnin, zejména v jejich přírodní formě.

V následující tabulce se dočtete, jaké mají vybrané pigmenty účinky a kde je nejčastěji najdete. Jedná se o nejznámější pigmenty, fytochemikálií existuje více než 12 000 a o spoustě dalších ještě nemáme ani tušení. Začněme tedy s těmi nejvýznamnějšími.

Co jsou to flavonoidy a jak nám pomáhají?

Dalším zástupcem je například již zmíněný zelený čaj obsahující katechinoly, které brání rozvoji artritidy. [2]

Stáhněte si zdarma naší barevnou duhu a dejte si ji doma na nějaké viditelné místo. Zkuste jíst očima, udělejte si duhu na talíři a vaše tělo vám určitě poděkuje.

Tip: Znáte zlatý nápoj? Pokud ne, tak ho zkuste do vašeho jídelníčku zařadit. Stačí jen ohřát 400 ml rostlinného mléka a přidat ½ až 1 lžičku kurkumy. Tento nápoj vás v nejen zimních měsících dokonale zahřeje, zregeneruje vaše tělo a zbaví ho přebytečných volných radikálů. Má také protizánětlivé účinky.

Proč jsou antioxidanty důležité a zdraví prospěšné jste se již dočetli. Z naší barevné tabulky jste se dozvěděli, že mezi antioxidanty patří například licopen, glutathion, vitamin C, beta-karoten nebo anthokyanid. Do vašeho jídelníčku byste proto měli zařazovat potraviny červené, oranžové a modré barvy.

Dalšími antioxidanty jsou:

  • vitamin E vyskytující se zejména v semínkách a ořeších
  • selen, jehož zdrojem jsou para ořechy, houby a fazole
  • sulfur, který se vyskytuje v brukvovité zelenině, luštěninách a ořeších
  • lutein, vyskytující se v listové a brukvovité zelenině a dýni
  • flavonoidy, které najdeme v jahodách, tropickém ovoci, brokolici a česneku
  • kyselina lipoová, jejímž zdrojem jsou brambory, batáty, brokolice, špenát nebo červená řepa

Vynikajícím zdrojem jsou i byliny a rostliny jako je aloe vera, ginkgo, zelený čaj, hloh, mangostan nebo kustovnice.

S výčtem rostlinných potravin bohatých na antioxidanty bychom mohli pokračovat. Pro každodenní život není znalost jednotlivých látek nutná. Stačí, když bude Váš jídelníček pestrý a bude obsahovat všech 5 základních složek ideálního talíře, mezi které patří obiloviny, zelenina, ovoce a luštěniny, semínka a ořechy.

V tuto chvíli neexistuje žádné doporučené množství fytochemikálií, které bychom měli denně konzumovat. Mnoho pigmentů, které se v potravě vyskytují, ještě neznáme nebo přesně nevíme, s jakou efektivitou se vstřebávají. [3]

Přírodní suroviny však obsahují velké množství barevných pigmentů, které své účinky navzájem potencují. Pokud se budete držet naší rady a budete jíst očima, váš talíř bude hrát všemi barvami a redukujete příjem průmyslově zpracovaných potravin, pak si můžete být jisti, že Vašemu tělu děláte dobrou službu. Více informací o ideálním talíři se dozvíte zde.

Výčet hlavních fytochemikálií a jejich účinků jsme si již probrali. Je zřejmé, že mnoho z nich má protinádorové účinky nebo jsou silnými antioxidanty. Pojďme se nyní věnovat konkrétním pigmentům a jejich vlivu na prevenci rakoviny, aterosklerózy a chronických neurodegenerativních onemocnění, zejména Alzheimerovy choroby.

Flavonoidy jsou důležitou skupinou látek, které mohou hrát roli v prevenci a léčbě Alzheimerovy choroby. Díky svým antioxidačním účinkům a schopnosti přestupovat hematoencefalickou bariéru, redukují oxidační stres v mozku. Mají díky tomu vliv na prevenci neurodegenerativních onemocnění, zlepšují paměť a kognitivní funkce. Ovoce, zelenina a ořechy jsou vynikajícím zdrojem flavonoidů.

Tato studie sledovala v roce 2007 vliv středomořské stravy nejen na rozvoj, ale i riziko úmrtí na Alzheimerovu chorobu.

[4] Výsledkem bylo zjištění, že ti, kteří stravu poctivě dodržovali, měli nižší riziko úmrtí než ti, kteří se podle středomořské diety nestravovali.

Dejte proto přednost stravě bohaté na ovoce a zeleninu, koření a ořechy. Omezte příjem živočišných produktů, zejména těch, které obsahují nasycené tuky.

Fytoestrogeny jsou známou a ve společnosti velmi debatovanou skupinou. Patří mezi ně zejména isoflavonoidy, kumestany a lignany. Již z názvu je patrné, že se nejedná o pravé estrogeny. Jsou to rostlinné estrogeny, které v těle sice využívají estrogenové receptory, nicméně nevyvolají stejný účinek. Naopak působí protektivně.

Fytoestrogeny se naváží na estrogenové receptory, obsadí tím místo a blokují navázání pravých estrogenů. Hrají tak důležitou roli v prevenci rakoviny prsu a prostaty. Sójové produkty jako tofu, tempeh, miso, sójová mléka a jogurty si tedy s chutí dopřejte.

Tyto sloučeniny bojují různými způsoby proti rozvoji nádorových onemocnění zejména plic a jícnu. [5] Blokují aktivaci karcinogenů, redukují již aktivované karcinogeny a zajišťují rychlé odstranění látek z těla. Vyskytují se zejména v brukvovité zelenině typu brokolice, květáku, kadeřávku, zelí nebo růžičkové kapusty. Tento druh zeleniny by na vašem talíři rozhodně neměl chybět!

Alicin je nejvíce zastoupen v čeledi česnekovitých. Najdeme ho tedy v česneku, v menší míře v cibuli, pažitce a pórku. Je výborným antioxidantem. Nebojte se proto česnek a cibuli při vaření použít.

Tyto sloučeniny jsou zastoupeny v černém a zeleném čaji. Mají podobné účinky jako alicin, jsou silnými antioxidanty a pomáhají v boji proti nádorovým onemocněním.

Resveratrol patří mezi známé sloučeniny zejména pro své protinádorové účinky. Už jste asi slyšeli, že sklenička červeného vína denně je zdraví prospěšná.

V tomto případě nejde vůbec o obsah alkoholu, nýbrž o zmíněnou sloučeninu.

Vzhledem k vysokému množství „prázdných“ kalorií a nutnosti metabolizace alkoholu je vhodnější resveratrol konzumovat ve formě hroznů, bobulovitých plodů nebo arašídových ořechů, které jsou jeho velmi dobrým zdrojem. [6]

  • Živočišné produkty neobsahují žádné fytochemikálie, rostliny jimi naopak hýří. Kterým dáte ve svém jídelníčku přednost?
  • Jezte suroviny v jejich přírodní formě, vyhněte se průmyslově zpracovaným potravinám.
  • Výživové doplňky jsou o fytochemikálie ochuzené, nejsou proto plnohodnotnou náhradou stravy.
  • Zařaďte do svého jídelníčku čerstvou nebo mraženou zeleninu a ovoce. Konzervované či sušené ovoce nejsou na barevné pigmenty tak bohaté.
  • Dopřejte si dostatek zeleniny a ovoce, které je vynikajícím zdrojem flavonoidů a působí preventivně proti rozvoji Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.
  • Jezte očima, jezte duhu!
Budete mít zájem:  Injekce vitamínu B12 – tak hubnou nejen celebrity

Antioxidanty – Svět plodů

  1. Co jsou antioxidanty
  2. V kterých potravinách se nachází

Antioxidanty pomáhají v boji proti oxidačnímu stresu, který může být příčinou onemocnění, jako je např.

Alzheimerova a Parkinsonova choroba, infarkt myokardu nebo chronický únavový syndrom. Antioxidanty si naše tělo dokáže vyprodukovat samo, bohužel ale ne v takovém množství, aby stačily na pokrytí všech hrozeb.

Naštěstí můžeme dávku antioxidantů hravě doplnit – nacházejí se zejména v ovoci, zelenině a jiných rostlinných potravinách.  

Mezi nejvýznamnější antioxidanty patří vitamíny A, C a E, z minerálních látek to jsou měď, zinek a selen. Velké oxidační účinky mají i látky zvané polyfenoly a flavonoidy, které najdeme v běžném ovoci a zelenině, ořeších a nebo v zeleném čaji a kávě.

Máme skvělou zprávu pro všechny mlsné jazýčky a milovníky čokolády! Hořká čokoláda obsahuje velké množství antioxidantů, které pomáhají snižovat riziko srdečních onemocnění a zabraňují oxidaci špatného LDL cholesterolu, který způsobuje zanášení a následně záněty cév.

Čím víc kakaa čokoláda obsahuje, tím lépe. Právě kakao je totiž bohatým zdrojem antioxidantů, přičemž nejvíce jich obsahuje ve své nepražené podobě. Zkuste si každé ráno do kaše či jogurtu přimíchat trochu nepražených kakaových bobů.

Mají příjemně nasládlou chuť a navíc božsky křupou!

Říká se o nich, že obsahují největší množství antioxidantů z běžně konzumovaného ovoce a zeleniny.

Antioxidanty, konkrétně anthokyany, napomáhají snižovat riziko srdečních chorob, redukují LDL cholesterol a zároveň i krevní tlak. Také podporují správné fungování našeho mozku.

Lyofilizované borůvky můžete mlsat celý rok. Jsou šetrně sušené mrazem, takže si zachovaly všechny vitamíny i živiny.

Antioxidanty v mandlích najdeme především ve slupce, pro naše zdraví je proto lepší konzumovat neloupané mandle. Mandlová slupka obsahuje vitamín E (tokoferol), který je označován za nejdůležitější antioxidant. Přispívá k lepší funkci srdce a cév, posiluje imunitu a dokonce prý zpomaluje stárnutí.  

Toto oblíbené ovoce je i bohatým zdrojem vlákniny, céčka, manganu a antioxidantů – anthokyany snižují oxidační stres, působí jako prevence kardiovaskulárních onemocnění a bojují proti zánětům. Ochutnejte mrazem sušené maliny, které si zachovaly všechny živiny i chuť čerstvého ovoce.

Maliny jsou zdrojem vitamínu C, manganu i antioxidantů. Přihoďte si je každé ráno do misky s jogurtem!

Podlouhlé bobule goji neboli kustovnice čínské jsou bohatým zdrojem antioxidantů, dokonce se proto označují jako superpotravina. Ve východní medicíně se využívají už po staletí. Obsahují antioxidant lycium barbarum, který přispívá ke snížení rizika srdečních onemocnění či rakoviny a pomáhá také v boji proti stárnutí pokožky.

Maca neboli řeřicha peruánská je rostlina původem z Peru. Je bohatá na vápník a draslík a plná výživných látek, které pozitivně ovlivňují naše tělo.

Tyto látky jsou zdrojem energie, napomáhají zlepšovat náladu a bojují proti nespavosti, ale také zvyšují libido a mají pozitivní vliv na plodnost. Maca je zdrojem antioxidantů, které mohou pomoci předcházet některým zdravotním problémům, včetně srdečních chorob a rakoviny.

Pokud jste se s ní zatím nesetkali, určitě stojí za to ji do svého jídelníčku zařadit. Můžete si ji vychutnat buď ve formě prášku, nebo koncentrovaných kapslí.

Borůvky obsahují největší množství antioxidantů z běžně konzumovaného ovoce.

Potraviny bohaté na antioxidanty jsou důležitou součástí našeho jídelníčku. Přispívají k posílení imunity a pomáhají tělu bojovat proti volným radikálům, určitě bychom na ně proto neměli zapomínat. Neméně důležitá je však bohatá a vyvážená strava, díky které naše tělo získá všechny živiny a prospěšné látky, které ke správnému fungování potřebuje.

Flavonoidy

Jedná se o látky, které patří mezi antioxidanty. Jsou rozpustné ve vodě a nacházejí se jako barviva v zelenině, ovoci, zrninách, v listech a kůře stromů. Existuje mnoho typů těchto látek vyskytujících se v různých koncentracích v celé rostlinné říši.

Ty z nich, které jsou biologicky aktivní, nazýváme bioflavonoidy.

Některé z nich mají až 50krát větší antioxidační aktivitu než vitamin C a E a zvláště biovavonoidy v tmavočervených hroznech jsou až 100krát účinnější v potlačován oxidace LDL cholesterolu (to znamená při ochraně před infarktem) než vitamin E.

Katechiny

Sloučeniny, které patří do této skupiny zabraňují v bakteriálním růstu kmenů stafylokoků, které jsou rezistentní na penicilin a vyvolávají život ohrožující infekční onemocnění. Další kladnou vlastností této látky je její působení na hladinu cholesterolu v krvi, jehož zápornou složku se snaží snížit. Dále je nápomocná při prevenci proti zubnímu kazu a krvácení dásní.

Jaké jsou potravinové zdroje a doplňky?

Velmi kvalitním zdrojem katechinu je zelený čaj nebo hrozny a z nich vyrobené červené víno. Na druhé straně však nadměrný přísun těchto látek může vyvolat také i toxické příznaky. Obecně se doporučuje jeden nebo dva šálky zeleného čaje denně místo kávy. Stejná pravidla platí také u červeného vína.

Reserveratrol

Tato látka patří také do skupiny flavonoidů a podle nových výzkumů je prokázáno, že snižuje riziko infarktu a cévní mozkové příhody, protože tlumí krevní srážlivost a zabraňuje tvorbě sraženin, které by mohly za nepříznivých okolností ucpat některou menší arterii. Současně rovněž omezuje také tvorbu LDL cholesterolu, jehož zvýšená hladina je jednou z příčin ischemické choroby srdeční.

Jaké jsou potravinové zdroje a doplňky?

Tuto látku můžeme najít ve slupce v jádrech vinných hroznů. Společně s katechiny a antokyanidem je antioxidantem a současně také dává barvu červenému vínu.

Protokyanidy a antokyanidy

Jedná se o látky, které jsou mohutnými ochránci všech cév a kromě toho posilují kolagenní vazivo šlach a kloubů.

Tyto vlastnosti se uplatňují všude tam, kde by mohly být porušeny jemné cévy, jako při úrazech, nebo při poruchách průtoku křečovými žilami a u hemeroidů. Svoji důležitou úlohu také hrají při prevenci osteoporózy.

Dále jsou prospěšné všem milovníkům fitness aktivit, protože jsou rozpustné ve vodě a schopné neutralizovat volné radikály ve svalstvu.

Potravinové zdroje a doplňky

Získávají se z jader vinných hroznů a výtažků z kůry ananasového melounu. Tato látka je uváděna pod názvem Pyknogenol a jako jedna z mála oxidantů je schopna protínat bariéru mezi krevním oběhem a nervovou tkání.

Isoflavony

Látka příbuzná flavonoidům se nachází v sójových bobech a jiné zelenině. V organismu jsou podle potřeby měněny na fytoestrogeny, což jsou rostlinné produkty, které jsou chemickou stavbou velmi podobné v těle vyráběným hormonům.

Vlivem jejich působení dochází k potlačování růstu nádorových buněk. Dále pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi a tím je také významnou prevencí ischemické choroby srdeční. V období menopauzy napomáhají potlačovat návaly horka.

Mezi jejich nejznámější druhy patří genistein a daidzein.

Genistein

Omezuje vznik nádorů prostaty a prsu a napomáhá také zabránit růstu nových kapilár. Tato látka se nachází především v sóji a ve výrobcích z ní, sójovém mléce, tofu, miso a tempeh.

Dadzein

Působí společně s předchozí látkou a blokuje enzymy podporující růst nádorů. Je vhodný především u žen, u kterých pomáhá kontrolovat a případně také i tlumit nadměrnou produkci estrogenu vyvolávající tvorbu nádorů prsu. Zrychluje spalování alkoholu v játrech a tím tlumí příznaky alkoholické kocoviny.

Flavonoidy

Naše strava obsahuje množství různých látek, které mají antioxidační aktivitu, nebo jsou schopné odstraňovat volné radikály. Mezi nejvýznamnější představitele antioxidantů z naší stravy patří vitamin C, tokoferoly (vitamin E), karotenoidy (zdroj vitaminu A) a zejména flavonoidy.

Flavonoidy jsou látky vznikající v rostlinách, jejichž hlavní funkcí je ochrana před škodlivými vnějšími vlivy (UV záření), udržení stability vnitřního prostředí (neutralizace volných radikálů) a další funkce důležité pro přežití rostlin. V současné době je známo přes 4 000 flavonoidů a řada z nich je intenzivně studována, protože patří mezi velmi účinné antioxidanty.

Název získaly flavonoidy z latinského slova „flavus“ – žlutý, protože mají v přírodě přirozeně žlutou barvu.

V rostlinách mají flavonoidy zásadní význam pro normální funkce a přežívání rostlin. Vedle ochrany před UV zářením mají flavonoidy i regulační funkce, ovlivňující základní životní pochody a chrání rostliny před cizorodými organismy.

Různé typy a podoby flavonoidů, které se někdy nazývají také jako bioflavonoidy, nacházíme v mnoha rostlinách, včetně těch, které jsou součástí naší stravy. Mezi nejznámější zdroje flavonoidů patří lesní plody, vinné hrozny, citrusy, kakaové boby, arašídy, petržel nebo cibule.

Budete mít zájem:  Saponiny a zdraví – jaké jsou jejich účinky?

 Velmi účinné flavonoidy obsahují zejména rostliny čaje.

Doklady o používání flavonoidů k léčebným účelům jsou několik set let staré. Řada z nich byla využívána pro své protizánětlivé účinky a byla doporučována u řady onemocnění. V posledních 30 letech umožnily moderní biochemické postupy studovat účinky flavonoidů na úrovni tkání, buněk i jednotlivých buněčných struktur. To přineslo rozsáhlé výsledky z vědeckých prací a výzkumů. V roce 2018 bylo například publikováno přes 8 000 odborných článků.

Skrýt

  • nemoci srdce a cév (ateroskleróza),
  • poruchy metabolismu (cukrovka, obezita),
  • neuro-degenerativní onemocnění (Alzheimerova a Parkinsonova choroba),
  • chronické záněty,
  • virové a bakteriální infekce,
  • onkologická onemocnění,
  • pokožku a stárnutí kůže.

Skrýt

Flavonoidy patří mezi nejsilnější antioxidační látky, které známe. Výzkum je v poslední době zaměřen na jejich úlohu při ochraně před oxidativním stresem, který poškozuje buňky našeho organismu.

Antioxidační schopnost organismu s přibývajícím věkem klesá, a to hraje významnou roli v procesu stárnutí buněk.

Ochrana proti škodlivým účinkům volných radikálů, které vyvolávají nárůst oxidativního stresu, patří mezi příznivé vlastnosti flavonoidů.

  • Flavonoidy jsou účinné antioxidanty díky jejich vlastnosti vychytávat volné radikály.
  • Poskytují ochranu buněk před škodlivými vlivy vnějšího i vnitřního prostředí.
  • Neschopnost organismu zbavovat se volných radikálů je dnes považována za jednu z nejčastějších příčin řady civilizačních onemocnění.

Regulační vlastnosti

Vedle silného antioxidačního působení byly u flavonoidů prokázány i účinky na enzymy, receptory a buněčnou signalizaci. Tyto vlastnosti hrají pozitivní roli při ovlivnění zánětlivých procesů v organismu, imunitního systému, metabolismu a poskytují flavonoidům i antibakteriální a antivirové účinky.

Skrýt

Účinky flavonoidů na srdce a cévy jsou mnohočetné a byly studovány jako jedny z prvních. Epidemiologické studie zkoumaly vliv flavonoidů obsažených v potravě na kardiovaskulární onemocnění. Je znám jejich pozitivní účinek na stěnu cév, kde mohou snižovat tvorbu aterosklerotických plátů a tím snižovat riziko vzniku infarktu myokardu, či mozkové příhody.

V roce 2014 byla publikována zatím největší souhrnná analýza (tzv. meta-analýza) největších klinických studií, které sledovaly vztah mezi užíváním flavonoidů a výskytem nemocí srdce a cév. Jednalo se o studie v délce trvání několika let, ve kterých bylo sledováno více než 450 tisíc jedinců.

Tato souhrnná analýza ukázala statisticky prokazatelně, že příjem flavonoidů významně snižuje riziko vzniku nemocí srdce a cév.

Flavonoidy a metabolická onemocnění

Flavonoidy mohou mít příznivé účinky na celou řadu metabolických pochodů. Nadměrné množství viscerálního (orgánového) tuku je spojeno s metabolickými poruchami vedoucími ke špatnému zdravotnímu stavu a ke zvýšenému riziku výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Hovoří se o tzv.

metabolickém syndromu, který je komplexem několika diagnóz. Vedle nadváhy a obezity se jedná o poruchu metabolismu tuků, zvýšený krevní tlak a zvýšenou hladinu glukózy v krvi. Osoby s metabolickým syndromem jsou ve vysokém kardiovaskulárním riziku.

Ve vyspělých zemích trpí projevy metabolického syndromu (někdy nazýván jako syndrom X) až jedna třetina populace.

Některé studie již prokázaly, že přípravky obsahující flavonoidy zeleného čaje a kofein výrazně zvyšují 24 hodinový energetický výdej.

Polyfenolové flavonoidy působí i na straně příjmu kalorií, když upravují aktivitu enzymů podílejících se na vstřebávání tuků a cukrů.

Flavonoidy a neurodegenerativní onemocnění

Nashromážděná data ukazují, že reaktivní formy kyslíku se podílejí na vzniku neurodegenerativních onemocnění, jako jsou Alzheimerova, nebo Parkinsonova choroba.

Tato chronická neurologická onemocnění se stávají pro moderní společnost čím dále větší ekonomickou a sociální zátěží.

Flavonoidy jsou účinné antioxidanty, mají protizánětlivý účinek a ovlivňují cesty buněčné signalizace. Svým působením mohou poskytovat neuroprotektivní účinky u Alzheimerovy choroby.

Biologicky aktivní rostlinné látky, mezi které patří i flavonoidy, disponují díky několika mechanismům účinku dobře prokázaným efektem u Parkinsonovy choroby.

Flavonoidy a infekční onemocnění

Vedle své antioxidační aktivity vykazují flavonoidy také dobrou antibakteriální aktivitu díky svému účinku na dělení bakterií, jejich buněčnou membránu a metabolismus.

Látky jako kvercetin, či kaempferol mají antimikrobiální aktivitu proti celé řadě bakterií. Kvercetin a luteolin, stejně jako některé další flavonoidy, prokázaly vzájemně prospěšný účinek s několika antibiotiky.

Různé druhy flavonoidů byly studovány pro jejich potenciální antivirové účinky a několik z nich prokázalo antivirové vlastnosti nejen v in vitro, ale i v in vivo studiích.

Flavonoidy a imunitní systém

Existuje řada prací, které se zabývají účinky flavonoidů na lidský imunitní systém. Díky svým antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem disponují flavonoidy imunostimulačními účinky. Nejde tedy jen o ovlivňování reakcí volných radikálů prostřednictvím vysoké antioxidační aktivity, ale i o působení flavonoidů na buňky imunitního systému a následný imunomodulační účinek.

Flavonoidy a kůže

Pokožka a ostatní části kůže jsou permanentně vystaveny škodlivému působení volných radikálů. Nadměrná expozice UV záření vyvolává v pokožce jejich zvýšenou produkci, což vede k poškozování kožních buněk.

Narušení funkcí elastinových a kolagenních vláken urychluje stárnutí pokožky se všemi negativními projevy tohoto procesu.

Flavonoidy jako jedny z nejsilnějších antioxidantů mohou svým působením omezovat nepříznivý účinek volných radikálů na kožní buňky.

Skrýt

Flavonoidy denně běžně přijímáme v potravinách rostlinného původu. Jedná se o velmi početnou skupinu látek, z nichž některé prokazatelně příznivě ovlivňují náš zdravotní stav. Otázkou tedy je, jaké flavonoidy a v jakém množství přijímáme.

 V minulosti provedené výzkumy ukázaly, že běžný příjem flavonoidů je nejčastěji pod hranicí, kdy bychom mohli očekávat jejich pozitivní působení. Je téměř jisté, že z přirozených zdrojů nejsme schopni dostatečné množství flavonoidů pravidelně přijímat.

Pokud tedy chceme využít jejich příznivého působení, nabízí se jako možnost doplňky stravy. Výhodné je přijímat komplexní přípravky, kdy se mohou jednotlivé flavonoidy ve svém účinku vzájemně pozitivně ovlivňovat, což se děje při jejich přirozeném příjmu.

Jelikož se jedná o přírodní látky rostlinného původu, které jsou svou chemickou stavbou netoxické povahy, jsou z hlediska bezpečnosti pro lidský organismus neproblematické.

Při zadání hesla „flavonoidy“, dnes vyhledávače odborných článků najdou desetitisíce prací hodnotících jejich účinky na kardiovaskulární, metabolická, a neurodegenerativní onemocnění, imunitní systém, chronické záněty a onkologická onemocnění. Šířka i hloubka zkoumání účinků flavonoidů v lidském organismu je ohromující.

Doplňky stravy nabízí možnost příjmu konkrétních typů flavonoidů, které mají rozsáhlou evidenci účinků na jednotlivé orgánové systémy. Antioxidační vlastnosti, které nám mohou flavonoidy poskytnout, jsou díky tomu dostupnější a můžeme profitovat z jejich příznivých účinků.  

Skrýt

  1. Gülcin I Antioxidant activity of food constituents: an overview, Arch Toxicol, 2012
  2. Lachman J et al. Natural antioxidants – important food constituents in human nutrition for healthy life in the beginning century. ČZU Praha, 75-90, 2004.
  3. Medzhitov, R. Origin and physiological roles of inflammation. Nature 2008, 454, 428-435.
  4. Medzhitov, R. Origin and physiological roles of inflammation. Nature 2008, 454, 428-435.
  5. Libby, P.; Ridker, P.M.; Maseri, A. Inflammation and atherosclerosis. Circulation 2002, 105, 1135-1143.
  6. Azizi, G.; Navabi, S.S.; Al-Shukaili, A.; Seyedzadeh, M.H.; Yazdani, R.; Mirshafiey, A. The role of inflammatory mediators in the pathogenesis of alzheimer's disease. Sultan Qaboos Univ. Med. J. 2015, 15, e305-e316.
  7. Maroon, J.C.; Bost, J.W.; Maroon, A. Natural anti-inflammatory agents for pain relief. Surg. Neurol. Int. 2010, 1, 80.
  8. Kurek A et al. New antibacterial therapeutics and strategies. Pol J Microbiol. 2011;60(1):3-12.
  9. Jiang W et al. Dietary flavonoids intake and the risk of coronary heart disease: a dose-response meta-analysis of 15 prospective studies. Thromb Res. 2015 Mar;135(3):459-63. doi: 10.1016/j.thromres.2014.12.016. Epub 2014 Dec 23.
  10. Lei Lei et al. Flavan-3-ols consumption and cancer risk: a meta-analysis of epidemiologic studies. Oncotarget. 2016 Nov 8; 7(45): 73573–73592.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector