Česko vyhrálo bitvu o Olomoucké tvarůžky

Tvarůžky už mohou být pouze z Olomouce, jakékoliv napodobeniny na evropský trh nesmí. Pokud by někdo toto nařízení porušil, hrozí mu přísné sankce. Pouze Němci a Rakušané dostali výjimku. Ještě pět let budou moci označení tvarůžky užívat v němčině. Prodávat se tedy budou moci Olmützer Quargel.

O tvarůžky se v uplynulých šesti letech strhla tvrdá diplomatická bitva. „Byla to dlouhá, náročná bitva. Využili jsme při ní všechny zbraně v diplomatickém arzenálu,“ uvedla velvyslankyně České republiky při EU Milena Vicenová.

Teprve dnes se Olomoucké tvarůžky zařadily mezi více než dvacítku výrobků z České republiky, které se mohou pyšnit chráněným označením EU. Jsou mezi nimi například Mariánskolázeňské oplatky, Hořické trubičky, Pardubický perník nebo České pivo. V poslední době se Česku daří získávat chráněné označení pro sýry, zhruba před půl rokem ho obdržela Jihočeská niva.

Jak se vyrábí tvarůžky

Málokdo ví, že tvarůžky jsou velice lehký a dietní sýr, který obsahuje jen zhruba 1 procento tuku. U jejich zrodu stojí kyselý tvaroh a sůl. Směs se nechá přibližně 14 dní uležet. Poté se hmota pomele, vytvaruje do obvyklého tvaru a na rýhovaných deskách vloží do sušárny.

Ze sušárny tvarůžky putují do zracích beden a odtud na promytí. Poté se nechají za neustálého otáčení přibližně 8 dní zrát, až se na jejich povrchu objeví charakteristický nažloutlý maz. To už jsou tvarůžky téměř hotové. Zabalí se a uloží k dozrání. Čím déle zrají, tím více se zvýrazňuje charakteristická vůně.

Kde se tvarůžky vzaly

Tvarůžky jsou svou povahou spjaté s venkovem. Kdy se poprvé objevily na selském stole, se přesně neví. První zmínka o nich pochází z 15. století, později patřily k pochoutkám na stole císaře Rudolfa II.

Až do 19. století se tvarůžky vyráběly podomácku, později se výroba přesunula do Loštic nedaleko Olomouce. Zdejší továrna rodiny Wesselsů postupně vytlačila konkurenci.

Tvarůžky slavily úspěchy nejen v českých zemích, ale i ve světě. Velkého ocenění se jim dostalo například v roce 1872 na světové výstavě ve Vídni. K cestě na zahraniční trhy tvarůžkům pomohla především železnice, která umožnila jejich rychlý rozvoz.

Smradlavé, ale zdravé. Proč dát šanci olomouckým tvarůžkům?

Foto: Stepanek Photography, Shutterstock.com

Jsou bohaté na bílkoviny, chudé na tuky a podporují hubnutí. Co dalšího o nich potřebujete vědět, aby se pravidelně objevovaly i na vašem talíři?

Výroba syrečků má u nás velkou tradici. Poprvé se objevily na Moravě už v 15. století. Místní selky doma šlechtily mazlavé syrečky, které byly velmi žádané. Popularita jim zůstala dodneška.

O tom svědčí fakt, že jako jediný tuzemský produkt byly zapsány do světově uznávané Velké encyklopedie sýrů.

Tato „sýrová celebrita“ má dokonce kousek od Olomouce vlastní muzeum, kde můžete vidět původní lisovací formy.

Pochoutka s výrazným pachem se vyrábí z netučného tvarohu. Postupně vyzraje až v aromatický syreček. Ten by měl být jantarově zlatavý a jeho povrch by měla obestírat světlá vrstva mazu. Že je uzrálý, poznáte podle dokonale probarveného celého povrchu.

Jednotlivé kusy by měly být snadno oddělitelné, měly by mít pravidelný tvar a neměly by se roztékat. Tvarohový, mazlavý střed značí nevyzrálost.

Pokud si takové syrečky přinesete domů, nechte je při pokojové teplotě, ideálně pod skleněným zvonem, jeden či dva dny dojít.

Jedná se o ryze přírodní produkt, který svědčí zdraví těla i psychice. Podle Gabriely Svobodové, výživové specialistky z brněnské poradny Začnu Dnes, vás totiž mohou zbavit depresí. „A to díky aminokyselině tryptofan, která podporuje zvýšení hladiny serotoninu v mozku.

Serotonin je totiž znám jako hormon štěstí a radosti,“ vysvětluje.

Foto: stockfour, Shutterstock.com

Díky speciální látce vám syrečky zvednou serotonin, a tím pádem i náladu

Kromě toho pomohou syrečky s hubnutím. Tvaroh, z něhož se vyrábí, pochází z nízkotučného mléka.

Tím pádem mají ve 100 gramech méně než procento tuku, jen 3 gramy sacharidů, zanedbatelné množství cholesterolu a pouhých 130 kilokalorií. Zato nabídnou skoro 30 gramů bílkovin a dostatečné množství vápníku.

To všechno z tvarůžků činí potravinu vhodnou v redukční dietě – dodají bílkoviny pro silné svaly  a vápník pro silné kosti.

Pozor byste si měli dávat jen na zvýšené množství soli. „Pokud sníte 100 gramů výrobku, což není ani celé balení, přijmete celodenní doporučenou dávku soli, tedy 5-6 gramů,“ upozorňuje Monika Tělupilová, výživová poradkyně z Brna. Z toho plyne, že když si dopřejete syrečky, neměli byste správně během dne přijmout už žádnou další sůl.

Foto: yougoigo, Shutterstock.com

Minimum tuků a sacharidů a kupa bílkovin – díky tomu vám tvarůžky pomohou zhubnout

V kuchyni syrečky využijete na bezpočet způsobů. Chutnají na krajíci chleba potřeným máslem, zapité pivem nebo studeným mlékem, nebo posypané paprikou a kmínem či nastrouhané ve smetaně a povařené na omáčku.

Pokud chcete vyzkoušet syrečkový dezert, potřete kolečko povidly a ozdobte šlehačkou. Syrečky se jedí i s jablky a banány a někteří gurmáni je dokonce společně s marmeládou zavinují do palačinek!

A co říkáte na další českou klasiku – rychlokvašky? Umíte si je sami udělat?

Trhák hraje celé Česko: Toto jsou šťastné tváře výherců!

Dlouhé fronty na Blesk. Netrpělivost a očekávání v očích. Hravost! Natěšení čtenáři Blesku odtrhávali kupony z titulní stránky hned po zakoupení novin v trafikách a obchodech.

A hned od rána výherci nedočkavě vytáčeli číslo výherní telefonní linky 241 093 690. Přestože je v provozu každý den od 9. do 18. hodiny, snažili se dovolat okamžitě. Aby ne, jde jim o hodně. Hlásili se šťastlivci, kteří si odtrhli kupon a zjistili, že díky Trháku jsou bohatší o stovky nebo tisíce korun.

Protože jsou Češi zapálení do hraní, mohlo se stát, že byl Blesk na některých místech vyprodaný. Pokud jste na takové obchody či trafiky narazili, nezoufejte. Hraje se každý den znovu s novým kuponem a Trhák bude takto denně nabízet šanci na výhru ještě dlouhých 30 dní! Zároveň doporučujeme si hned při koupi zkontrolovat, zda náhodou není váš kupon z Blesku již odtržený.

ZKONTROLUJTE SI VÝHERNÍ KÓDY DENNÍ HRY ZDE>>>

Matýsek (3): Specialista na trhání

„Málem jsme první pokus promeškali. Než jsme se ráno vypravili ven, skoro nikde už Blesk neměli,“ prozradila Tereza Procházková (30) z Velké Bystřice na Olomoucku.

„Koupili jsme nakonec poslední tři výtisky, které měli, ale štěstí jsme tentokrát neměli,“ říká mladá maminka a prozradila, že i když zatím si výhru v Trháku neutrhli, radost už jim hra přinesla.

„Našemu tříletému Matýskovi se strašně líbilo odtrhávat ty kupony. To bude teď jeho pravidelná každodenní práce. Myslím, že tak bude jedním z nejmladších účastníků soutěže,“ smála se Tereza.

Marta Hajslová (63) z Rakovníka: Trhla a vyhrála 1000 Kč

Koupila si noviny za 16 korun a získala nejen 40stránkový Blesk s pátečním tv MAGAZÍNEM, ale i výhru 1000 korun! Marta Hajslová (63) z Rakovníka v pátek vyhrála v Trháku Blesku!

„Pokud jsem v práci, Blesk si cestou v nemocniční kantýně koupím skoro pokaždé,“ popisuje radiologická laborantka Marta. „O soutěži Trhák jsem se dočetla a řekla jsem si, že když mám službu, a je navíc pátek třináctého, proč se nepokusit o štěstí,“ vypráví.

Kupon odtrhla okamžitě a nestačila se divit. „Nevěřila jsem, že někdy něco vyhraju. Je to moje druhá výhra v životě, první byla v tombole na plese. A dnes se na mě usmála rovnou tisícikoruna. Je to skvělý pocit. Hrát budu určitě dál. I kdybych už ale štěstí ve hře neměla, vím, že ho mám ve své rodině, tam to není o penězích,“ dodala šťastná výherkyně soutěže Trhák.

Terezka Šuláková (24) ze Strakonic: Pět Blesků a zítra deset! Jednou to vyjde..

Posledních pět Blesků sehnala v pátek v poledne v obchodním domě v centru Strakonic Terezka Šuláková (24). Sázela na své pověstné štěstí, když odtrhávala kupony s možnou výhrou. Protentokrát přálo ale jiným.

„Koupila bych si víc Blesků, ale už nebyly. Kamarádka je sháněla v jiné trafice a tam byly Blesky vyprodané už ráno. Když to nevyšlo dnes, tak to vyjde zítra. Musím jít dřív, abych získala víc výtisků. Už jsem si plánovala, co bych s výhrou udělala,“ svěřila se mladá žena.

Spokojila by se i s menší částkou. Sní totiž o iPodu a každá koruna se hodí. „Mám to promyšlené. Pokud bych vyhrála víc, pomohlo by mi to k malému autu. Budu to zkoušet celý měsíc, je to velká šance, jak štěstíčko pokoušet,“ dodala s úsměvem.

Jaroslav Pospíšil (65) ze Zlína: Odtrhl si 5 hodin volání! Kredit 300 Kč na BLESKmobil

Několikrát do týdne kupuje Blesk Jaroslav Pospíšil (65) ze Zlína. „V pátek 13. nesmím zapomenout,“ říkal si a štěstí se na něj usmálo. „O soutěži Trhák jsem věděl z novin i televizní reklamy. Ráno jsem si Blesk koupil a doma trhal,“ popsal.

A vyšlo to. Vyhrál bonusový kredit 300 Kč pro BLESKmobil. „Já sice BLESKmobil nemám, ale má ho rodinná známá, a tak jí bonus věnuju. Bude mít radost a já budu hrát dál. I když moje největší výhra v životě je manželka Eliška,“ prohlásil.

Známá může mít radost oprávněně, vždyť 300 korun znamená u BLESKmobil 5 hodin volání o víkendu nebo na vybrané číslo.

Neprošvihněte další šanci: Hrajte i s Nedělním Bleskem!

S Bleskem můžete hrát Trhák všech sedm dní v týdnu. Odtrhnout si další výherní kupon tak lze hned v neděli ráno po zakoupení Nedělního Blesku.

Tady však pozor! Nedělní Blesk je běžně v trafikách, supermarketech či na benzinových pumpách ke koupi po celý týden. Pokud ale chcete vyhrát s Nedělním Bleskem, musíte si ho koupit hned zítra nebo nejpozději v pondělí, kdy v 18:00 končí šance na přihlášení vaší finanční výhry z neděle.

A jestli chcete zkusit štěstí na druhou a kromě první hry Trháku se zapojit i do druhé, DENNÍ HRY, musíte se do ní zaregistrovat už v ten samý den, kdy kupon vyšel. Tedy ještě v neděli, a to nejpozději do 16:00. Pokud si tedy koupíte Nedělní Blesk v jiný den, DENNÍ HRU už si s kuponem nezahrajete.

KOMPLETNÍ PRAVIDLA HRY TRHÁK A DOPLŇKOVÉ DENNÍ HRY NAJDEŠ NA WWW.BLESK.CZ/TRHAK

#jasnovEU – díl 3: Kterak nás EU připravuje o potraviny

Tuzemský rum nám vzali, pomazánkové máslo nám vzali. Co bude dál? Tentokrát budeme brát my. Ostatním zemím zakážeme Pražskou šunku, stejně jako jsme to udělali s oplatkami.

Seriál #jasnovEU vážně i nevážně osvětluje některá sporná témata spojená s EU. Inspiraci čerpá na sociálních sítích.

Vypravili jsme se na nákup. Náš seznam obsahuje několik položek, mezi nimi tuzemský rum a pomazánkové máslo. Přijdeme k regálu s alkoholem a tam najdeme jenom plachetnici a tuzemák. Pokračujeme k oddělení mléčných výrobků, kde vidíme máslo a vedle toho tradiční pomazánkové.

„Ta zpropadená EU!“ postěžujeme si v duchu.

A nakonec si vezmeme tuzemák, tradiční pomazánkové a jdeme naštvaní domů.

Nebo pijeme vodku a chleba si mažeme hořčicí. Přesto nás ale EU naštve, a to z hlediska PRINCIPU. V českých regálech totiž už tuzemský rum nenajdeme. Inländer-rum ale v rakouských ano.

Mission accepted

Rakouský tuzemský rum se vyrábí z melasy z cukrové třtiny, což je v pořádku. Podle jistých zdrojů rakouská firma dokonce změnila postup výroby, aby svému produktu mohla nechat tradiční název.

Do Indländer rumu však Rakušané přidávají speciální esence, aby si ponechal svou osobitou chuť. To už sice úplně v pořádku není, Rakousko si ale pro svůj nápoj sjednalo chráněné zeměpisné označení.

Tuzemský rum tak zůstal rakouskou specialitou, zatímco ten český se musel přejmenovat. Český tuzemák totiž vzniká kombinací lihu (většinou vyrobeného z bramborového škrobu) a rumové esence, což v pořádku není vůbec.

A nebo ne?

Ačkoli se to nezdá, Brusel se občas snaží regulovat věci pro náš prospěch. Abychom se třeba lépe orientovali v potravinách, které nám bohatý evropský trh nabízí. Abychom si při nákupu místo rumu nekoupili bramborový škrob.

Některé potraviny si dokonce vysloužily ochrannou známku, označení původu, chráněné zeměpisné označení a nebo označení tradiční zaručená specialita.

Ano, uznáváme, že systém „značkování“ je trochu komplikovanější, jedná se doslova o byrokratickou euromašinérii, a jak říká naše ministerstvo zemědělství: „označování potravin patří mezi nejsložitější oblasti v rámci potravinového práva v Evropské unii.“

My se ale vraťme ke zhrzeným spotřebitelům bez tuzemského rumu a pomazánkového másla, tedy k nám všem. Abychom si udělali radost, podíváme se, jestli se náhodou nezakázalo něco u našich sousedů. Třeba nebudeme tak naštvaní, když zjistíme, že v tom nejsme sami.

A ejhle!

Česko požádalo Unii o registraci řady výrobků, z nichž některé byly úspěšné. Když si tedy koupíme Špekáčky, budou obsahovat hovězí a vepřové, a nikoli sóju nebo mouku. Pardubický perník bude skutečně z Pardubic atp.

Ano, i tohle je strašlivá bruselská regulace.

A ano, i tohle budou muset všichni ostatní respektovat, stejně jako my budeme respektovat, že Inländer rum dostal ochranné zeměpisné označení a že rum je z cukrové třtiny, a nikoli z banánu (nebo chcete-li z lihu z bramborového škrobu).

Vybojovali jsme si také právo na Mariánskolázeňské oplatky a Karlovarské oplatky. Aby nám je nikdo nemohl vzít, museli jsme opět vyjednávat, a to s Rakušany a Němci. A ještě máme značku na kapry.

Olomoucké tvarůžky konečně zvítězily v boji o ochranu EU

Na seznam výrobků, které chrání Evropská unie, se dostanou i Olomoucké tvarůžky. Boj o zápis voňavé pochoutky mezi prestižní unijní výrobky přitom byl značně obtížný. Čeští diplomaté a experti jej vyhráli po téměř šesti letech.

„Byla to dlouhá, náročná bitva. Využili jsme při ní všechny zbraně v diplomatickém arzenálu,“ říká Milena Vicenová, velvyslankyně ČR při EU. „Výsledný kompromis je skvělou zprávou. Znamená, že další český výrobek získá takovou ochranu, jakou si zaslouží,“ dodává stálá představitelka ČR při EU.

Čeští diplomaté museli při vyjednávání především zlomit odpor Německa a Rakouska. Jejich výrobci používají především německý ekvivalent názvu „Olomoucké tvarůžky“ a nechtěli se jej vzdát.

Nakonec Česká republika uspěla a do unijního seznamu bude český název zapsán. Součástí kompromisu je přechodné pětileté období na používání německých názvů, po jehož vypršení tento název budou smět používat jen případní držitelé historických ochranných známek.

Nebude tak již možné zneužívat reputace tradičních Olomouckých tvarůžků.

Unijní ochranu zeměpisného označení lze používat nejen jako štít proti možnému zneužití, ale i jako marketingový nástroj na domácím trhu i při expanzi na cizí trhy. „Jde o potvrzení kvality a tradice výroby Olomouckých tvarůžků u nás,“ dodává velvyslankyně Milena Vicenová. „Ochranné zeměpisné označení pomůže jak jejich výrobcům, tak i zákazníkům.“

O ochranu zeměpisného označení pro Olomoucké tvarůžky požádala ČR již na podzim roku 2004, tedy krátce po vstupu do EU. Po prvotních diskusích a úpravách byla česká žádost zveřejněna v roce 2007 k případným námitkám. Případ se zdramatizoval, když své námitky kvůli historickým vazbám uplatnily právě Německo a Rakousko.

Během šestiměsíční lhůty, která je vyhrazena k nalezení shody mezi oběmi stranami, se nepodařilo vyjednat smírné řešení. Proto byla celá kauza podle platné legislativy postoupena k rozhodnutí Evropské komisi. Ta případ přezkoumávala ještě téměř dva roky, než ji ČR přesvědčila, že Olomoucké tvarůžky si tuto ochranu zaslouží. Musela ale návrh předat ke schválení členským státům.

Jejich zástupci ve Stálém výboru EU pro chráněná zeměpisná označení a označení původu potvrdili ve čtvrtek 1. července 2010 názor Komise. Tím byla završena i intenzivní práce diplomatů na Stálém zastoupení ČR při EU i na dalších zastupitelských úřadech v Evropě, kteří pro českou žádost před hlasováním získali rozhodující podporu mezi členskými státy Unie.

Po nedávno zaregistrované Jihočeské Nivě jsou Olomoucké tvarůžky již druhým druhem sýru, pro který se podařilo zajistit ochranu zeměpisného označení. Tyto výrobky se řadí k dalším dvěma desítkám českých produktů, které již ochrany EU požívají.

Mezi ně patří například Hořické trubičky, Třeboňský kapr, Pardubický perník, Nošovické kysané zelí nebo Štramberské uši.

Další informace:

• Celkový výčet chráněných produktů je k dispozici v unijní databázi DOOR.

Foto: moraviasilesia.cz

Tvarůžkárna byla na unijní předpisy připravená, boj byl o ochrannou známku

„Když jsme podnik přebírali, byla na spadnutí rekonstrukce výrobny. Snažili jsme se rovnou vyhovět všem předpisům, které v té době panovaly v Evropě. Uvažovali jsme totiž o vývozu do Rakouska a Německa, proto jsme se poohlíželi po podmínkách, jaké si tyto země kladou,“ vysvětluje dnes 73letý Karel Hlaváček, pravnuk zakladatele loštické tvarůžkárny Aloise Wesselse.

Hlaváček dostal v roce 1991 podnik v restituci zpět spolu s dalšími šesti příbuznými. Nikdo z nich nepracoval v potravinářství.

„Všechny naše zkušenosti se ale i tak potkaly v jednom bodě – a to, že když se něco dělá, tak se to má dělat pořádně,“ podotýká Hlaváček.

Nové provozy majitelé vybavili podle evropských standardů v době, kdy to v Česku zdaleka nebylo nutné. Dřevo ve výrobě vyměnili za nerez a zacházeli i do takových detailů, jako byly bezdotykové vodovodní baterie. Nakonec se to vše ukázalo jako prozíravé. Když pak Česko vstoupilo do EU, loštická tvarůžkárna už měla vše hotové.

„Sice jsme postupně museli plnit další požadavky, které se vynořovaly, ale už nešlo o žádné obrovské investice,“ dodal Hlaváček.

Změna chuti se nedá změřit, zvlášť u zrajícího sýra

Technologie výroby syrečků zůstala podle něj stejná, změnily se ale výrobní prostředky.

„Zásadním krokem bylo to, že jsme přešli na nerezové vybavení celé provozovny. Dřív se tam používala dřevěná prkna nebo dřevěné bedničky na odkapávání tvarůžků. Po všech zkouškách a konzultacích jsme ale zjistili, že dřevo není vhodné z hygienického hlediska. Jeho čištění bylo natolik pracné, že daleko jednodušší bylo používat nerezové materiály,“ vysvětlil Hlaváček.

Nerez podle něj výrazně zasáhl i do mechanizace. „Spoustu ručních operací jsme nahradili strojními,“ dodal.

Změnilo to chuť tvarůžků? Karel Hlaváček si myslí, že ne.

„I když naši kritici občas nostalgicky říkají, že tvarůžky už nejsou, co bývaly, nikdo nedokáže změřit, že to tak skutečně je. Mám za to, že Olomoucké tvarůžky jsou pořád stejné,“ říká.

Jak vysvětluje, tvarůžky jsou zrající sýr, který z technologických důvodů není možné expedovat ve stoprocentní zralosti.

„Nedaly by se tak ani zabalit. Vhodným ošetřováním se však mohou nechat dozrát,“ dodává.

O značku olomoucké tvarůžky se vedla tvrdá bitva

Po vstupu do EU musela loštická tvarůžkárna bojovat o jedinečnost svých výrobků. Na paty jí totiž šlapali němečtí výrobci takzvaných harckých sýrů, kteří se zabydlovali v marketech mezinárodních řetězců.

„Vyrábějí se ze stejné suroviny, ale technologie je trochu jiná a výsledek také. Dospěli jsme proto k tomu, že Olomoucké tvarůžky jsou unikátem, který je potřeba nějak ochránit,“ popisuje Hlaváček.

Výroba Olomouckých tvarůžků nikdy nebyla žádným tajemstvím, existovala dokonce státní norma, jak se mají vyrábět, patentovou ochranu však nikdy neměly.

„Chtěli jsme navázat na někdejší Lisabonské dohody přiznávající Olomouckým tvarůžkům jejich jedinečnost. Bohužel je nebylo možné aplikovat přímo na náš výrobek v době, kdy jsme vstupovali do EU. Za pochodu se totiž změnila pravidla pro přístupové procedury. Bylo nutné znovu požádat,“ vysvětlil jednatel.

Firma tak v Bruselu zažádala o udělení ochrany zeměpisného označení.

„Nechtěli jsme originalitu původu, protože to by se tvarůžky musely vyrábět jen z tvarohu z Olomoucka. To by byl nesmysl, i v minulosti se používal tvaroh pocházející ze široka daleka,“ poznamenal Hlaváček.

Získat ochranu zeměpisného označení trvalo mnoho let. Mimo jiné proti jejímu udělení protestovali právě výrobci harckých sýrů, kteří jeden ze svých výrobků pojmenovali Olmützer Quargel. Loštičtí ale dokázali vzdorovat a v roce 2010 ochrannou „známku“ získali.

Dnes vyrábějí 2 100 tun tvarůžků ročně. Zásobují jimi kromě českých obchodů také zákazníky v Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Ve výrobě přitom zápasí na hraně výkonového maxima, plánují proto výstavbu nové továrny. V tom, aby ji jednou otevřeli v Lošticích, jim brání poslední nevykoupené pozemky v nové průmyslové zóně.

Tvarůžky vyhrály přes námítky Němců spor o jméno

Jedno hezčí než druhé. Podívejte se Redakce

Brusel – Názvem Olomoucké tvarůžky se mohou honosit pouze ty, které vyrábějí v Lošticích, ostatní jsou jen napodobeninou. Po šesti letech ostrých sporů s rakouskými a německými výrobci se včera tradiční pochoutce podařilo získat chráněné zeměpisné označení Evropské unie.

Tradiční sýrová pochoutka. | Foto: DENÍK/archiv

Tradiční pochoutka se tak zařadila po bok zavedených značek Pardubického perníku nebo Hořických trubiček.

„Zaplať pánbůh za to, že nám konečně bylo po právu přisouzeno to, co nám patřilo. Evropská komise vlastně rozhodla o tom, že Olomouc je jen jedna a že olomoucké tvarůžky se odjakživa vyráběly a dodnes se vyrábějí jako původní český sýr,“ řekl krátce po zveřejnění rozhodnutí Pavel Pospíšil, jednatel loštické tvarůžkárny A.W.

Loštická tvarůžkárna požádala o označení ihned po vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004, dočkala se však až po šesti letech.

Kolotoč složitého sporu o loštickou lahůdku pak zaměstnal spoustu lidí od patentového zástupce přes zaměstnance Úřadu průmyslového vlastnictví až po pracovníky stálého zastoupení naší země v EU.

„Byla to dlouhá, náročná bitva. Využili jsme při ní všechny zbraně diplomatického arzenálu,“ reagovala velvyslankyně České republiky při EU Milena Vicenová.

Výbor Evropské komise, složený ze zástupců členských zemí, ve čtvrtek nakonec schválil, že Češi mají na označení právo a jsou jediní, kdo může na obalu výrobku v češtině tento název mít.

Olomoucké tvarůžky se tak dostaly do jedné řady s Hořickými trubičkami nebo Pardubickým perníkem. V německé variantě budou moci Němci a Rakušané označení používat ještě po dobu následujících pěti let.

Evropská unie rozlišuje celkem tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG).

První dvě známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí vurčité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. Celkem je na seznamu zhruba tisícovka různých výrobků.

Karel Páral + ČTK

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

• Evropská unie,
• Brusel,
• Loštice,
• Evropská komise,
• Pavel Pospíšil,
• Česko,
• olomoucké tvarůžky,
• Milena Vicenová,
• Olomouc,
• Česká tisková kancelář,
• sýr,
• Oxid palladnatý

36 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU

Pracovník/ce skladu v logistickém centru, 18 500 Kč Podlahář, montážník interiérových dveří, 25 000 Kč Pracovník/ce SIMULACE, 25 000 Kč Dělník, obsluha VZV – Hlubočky – dvě směny, stabilní práce, 22 000 Kč Řidič servisního vozidla sk. C – Olomouc, 30 600 Kč Ekonom/ka – office manager, 22 000 Kč Manipulační dělník/dělnice – řidič/ka VZV, 16 800 Kč Uklízeč/uklízečka, 15 200 Kč + PODAT INZERÁT Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Audi A4 nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Opel Astra první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Audi A5 Peugeot 308 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Subaru XV nové vozidlo, servisní knížka + PRODAT AUTO