„Duše ví, co má dělat, aby se sama vyléčila.“
Indiánská moudrost
„Duše ví, co má dělat, aby se sama vyléčila.“ Indiánská moudrost
Šamanské léčení probíhá ve stavu hlubokého uvolnění. V magické realitě ve stavu mezi sněním a bděním, pomocí zvuků bubnu, dechu, se šaman i klient pohybují ve snovém světě a hledají původ současných problémů. Za pomoci duchovních průvodců, živlů a silových zvířat dochází k léčení čaker, rodové linie, mnoha minulých zranění a starých přesvědčení. Šamanské léčení:
- rozpouští nezdravé emocionální vazby,
- podporuje znovunastolení rovnováhy v energetickém poli,
- podporuje integritu osobnosti,
- je vhodné při hledání odpovědí na zásadní otázky v životě.
Společně hledáme prameny síly, aby se duše mohla vrátit na cestu, po které touží.
Mnoho přírodních národů nerozlišuje sny, fantazii a realitu. Čas neprožívají jen lineárně ale i cyklicky a dokáží v něm i přeskakovat. Stejně se chová mozek ve změněném stavu vědomí.
Toho využíváme při léčení rodové linie a životní cesty, kdy měníme v magické realitě minulost a výsledky změny se projeví v přítomnosti a budoucnosti.
Záleží na vaší představivosti, jestli tento typ magie k sobě pustíte.
- léčení rodové linie,
- léčení životní cesty – přepis limbického otisku
- návrat ztracené duše
- návrat síly
- léčení a harmonizace čaker
- snížení emocionálního stresu
- vyčištění energetického pole a zbavení se těžkých energií.
Článek šamanské léčení vysvětlí, jak léčení funguje.
- 1300 Kč / 1,5 hodiny
- 1600 Kč / 2 hodiny
Setkání trvá zhruba 1-2 hodiny, záleží na individuálních potřebách a vzájemné domluvě.
Některé důležité okamžiky života jako jsou početí, prenatální stav, porod a první roky dětství nám vytváří tzv. limbický otisk. Když se tyto chvíle otisknou se silnou emocionální zátěží nebo jsou prožívány jako traumatizující, často nás negativně ovlivňují i v pozdějších letech.
Naše limbická část mozku si je pamatuje a v situacích, které vyhodnotí jako podobné, reaguje pořád stejně. Narážíme na limity svého chování a nemůžeme je snadno změnit. Abychom mohli změnit staré reakce, potřebujeme se naučit nové a zdravé.
Přepis limbického otisku vytváří nové neuronové spojení a tím vytváří i vzor pro budoucí prožívání sebe sama, prožívání vztahů, sexuality, síly a lásky.
Pomocí šamanského bubnu, dechu, pohybu a vizualizace můžete své kořeny uzdravit. Celé období dětství prožijete přirozeným a zdravým způsobem. S láskyplnou pozorností lze vytvořit nový otisk, nový vzor. Na jeho základě můžete reagovat novým, tvořivým způsobem.
Vytvoříte hezké vztahy s rodiči, aby pro vás mohly být dobrým vzorem pro ostatní vztahy v životě. Vydáte se na cestu ke zdroji vnitřní síly, na cestu vidět a beze strachu vyjadřovat, co opravdu chcete. Síla posiluje odvahu a odvaha nás otevírá lásce.
Očistíte kořeny zdravého prožívání sexuality, které vedou k radosti a hojnosti.
Postupně opustíte limitující vzorce myšlení, emocí, chování a vytvoříte nové, které vás budou v životě podporovat.
Přečtěte si o síle podvědomí.Příběh klientky
- 1300 Kč / 1,5 hodiny
- 1600 Kč / 2 hodiny
Setkání trvá zhruba 1-2 hodiny, záleží na individuálních potřebách a vzájemné domluvě.
Problém rodové linie se projevuje jako negativní osobní příběh, který se táhne jedním nebo více životy v rodině a má silné centrální téma jako je podvod, opuštění, obvinění, vražda, … Na energetické úrovni se může projevovat jako temný vír, který časem a opakováním získává na síle.
Příběhy jsou obvykle spojené s nezdravými přesvědčeními o sobě, o životě, sexualitě, rodině. Negativní přesvědčení vedou k negativním vzorcům chování. Bývají důsledkem traumatu z minulých životů, od předků, ztráty duše nebo nezdravých vazeb.
Vír je s námi tak pevně srostlý, že si neuvědomujeme, že ve skutečnosti není naší součástí.
Na začátku společného sezení se budeme zabývat následujícími otázkami:
- Jak by vypadal příběh tvého života a života tvých předků s ohledem na nikdy nekončící nešťastné zážitky?
- Jak příběh začíná, pokračuje a končí? Co se v něm mění?
- Kdo je hlavní hrdina příběhu a jaká je jeho role?
- Jaké je hlavní téma?
- Kdybys mohl přepsat tento příběh, jak bys ho změnil?
Léčení rodové linie probíhá ve stavu hlubokého uvolnění. Ve stavu změněného vědomí se šaman pohybuje ve snovém světě minulosti a tam hledá původ současných problémů.
Za pomoci silových zvířat a duchovních průvodců se snaží prvotní problematickou situaci vyřešit tak, aby vůbec nenastala. Pomocí spojenců se snaží o změnu chování hlavních aktérů, aby se mohla v budoucnu rozvinout pozitivní spirála důsledků jejich vhodnější volby.
Když se nestane prvotní klíčový negativní skutek, nemá důsledky, které by se vinuli do přítomnosti.
Když uzdravíme vlastní nebo rodová zranění, naše mysl dokáže překonat hranice fyzického těla, stává se hybatelem zdraví a celého našeho potenciálu. Když budeme léčit duši, přivodíme změny na všech dalších úrovních.
- 1300 Kč / 1,5 hodiny
- 1600 Kč / 2 hodiny
Setkání trvá zhruba 1-2 hodiny, záleží na individuálních potřebách a vzájemné domluvě.
Jedním z častých druhů šamanského léčení je návrat ztracené duše. V češtině máme pro podobný stav přirovnání „je jako tělo bez duše“. Když je pro duši bolest tak velká, že už ji nemůže snést, oddělení se od těla je pro ni obranný mechanismus. Ten nám pomáhá přežít traumatizující okamžiky. Mezi ně patří:
- nehoda, zranění, operace,
- fyzické a psychické násilí, týrání a zneužívání,
- sexuální zneužívání,
- smrt blízkého člověka, potrat,
- rozvod,
- dlouhodobý stres, … .
Když část duše opustí tělo, zároveň s ní odchází i část naší životní síly. Často se děje ztráta duše v dětství nebo v období, kdy jsme zranitelní.
Šaman ve změněném stavu vědomí cestuje se svými průvodci v magické realitě a snaží se část ztracené duše najít. Po návratu duše zpět čeká klienta hlavní úkol. Tím je připravit pro duši takové prostředí, aby v něm chtěla zůstat.
Je to podobné, jako bychom vzali k sobě domů dítě z ulice, které je vystrašené, protože uteklo z hrozných podmínek. Aby se ztracené duši u nás líbilo, bude potřeba připravit vlídné a bezpečné prostředí.
Naším cílem je, aby se části duše postupně integrovaly a my se stali celistvými.
Hezky píše o návratu duše Sandra Ingerman v knize Záchrana ztracené duše.
- 1300 Kč / 1,5 hodiny
- 1600 Kč / 2 hodiny
Setkání trvá zhruba 1-2 hodiny, záleží na individuálních potřebách a vzájemné domluvě.
Když nemáme sílu, nedokážeme se rozhodovat a mít zodpovědnost za svůj život, jsme unavení a spíš jen živoříme. Se silou se pojí znovuzískaná dravost, intuice, vnitřní moudrost. Vždy disponujeme aspoň nějakou silou, i když si myslíme, že už nás všechna opustila. Síla od nás odchází vlivem různých okolností:
- po dlouhodobém vyčerpání z péče o jiné, ze sporů, z neutěšené situace,
- špatné hospodaření s vlastní energií,
- sílu a energii necháváme unikat nebo ji vyčerpáváme na nepodstatné věci,
- vzdáme se své síly ve prospěch jiné osoby, která za nás začne rozhodovat,
- síla může být i ukradena a zneužita.
Šaman vás spojí nejdříve s místem síly, do kterého se můžete sami kdykoliv vracet. Je to duchovní domov, kde vždy načerpáte sílu, najdete přátelské bytosti a můžete si odpočinout.
Potom se společně vydáme na cestu do magické reality a budeme hledat vaše silová zvířata a duchovní průvodce. Silové zvíře vás spojí s instinkty a zdravou dravostí, duchovní průvodce s moudrostí a laskavostí.
Naučíte se s nimi komunikovat a být s nimi v kontaktu.
- 1300 Kč / 1,5 hodiny
- 1600 Kč / 2 hodiny
Setkání trvá zhruba 1-2 hodiny, záleží na individuálních potřebách a vzájemné domluvě.
Nevíte, jestli je šamanské léčení právě pro vás? Máte spoustu témat, které si přejete vyřešit a není jasné kde začít? Můžeme se domluvit na konzultaci.
Běžná doba poradenství je 1-2 hodiny. Cena 700 Kč / 1 hodina
Budou nás léčit šamani?
Rozvířené diskuse mezi nespokojenými lékaři a vládními návrhy vrcholí. Příslovečným lákadlem za odchodem českých odborníků by mohla udělat chystaná návštěva Mezinárodního veletrhu s názvem Lékařství a zdraví, kterého se zúčastní představitelé 30 klinik ze SRN a jedné z Rakouska.
Vedoucí pracovníci německých a rakouských klinik zde českým lékařům, zdravotnickým sestrám, diplomovanému zdravotnickému personálu, studentům a absolventům lékařských fakult poskytnou při osobním jednání informace pracovních možnostech a podmínkách ve svých zdravotnických zařízeních v Německu a Rakousku, říká manažer projektu Randolf T. Kunert, obchodní ředitel pořadatelské Agentury RTK international. Návštěvníkům bude k dispozici také „Jobwall“, kde se lékaři a další zdravotnický personál mohou informovat o aktuálních volných místech v německých a rakouských zdravotnických zařízeních. Více: Zdravotní sestry to nemají jednoduché.
Exodus ne, odchod ano
Pesimisté z řad odborné veřejnosti hrozí útěkem českých lékařů za lepšími podmínkami do sousedních zemí.
Podle nich jsou ohrožena nejen zařízení řízená příslušným ministerstvem, ale i krajské nemocnice.
V lecčem mají pravdu: stačí nahlédnout do týdeníku Zdravotnické noviny, abychom zjistili, kolik odborníků od primářů až po laboranty a zdravotní sestry hledají na volná místa a k výběrovým řízením.
Optimističtěji znějí hlasy jejich oponentů.
Co je na tom špatného, když mladí lékaři odcházejí na zkušenou do zahraničí? V nemocnici jsme si dělali na toto téma průzkum a vyšlo nám, že naprostá většina z nich chce odejít na krátkodobý (dvou- až tříletý pobyt), část na dobu delší než 5 let a pouze jedna třetina hodlá v cizině zůstat natrvalo.
Ze zahraničí si přivezou nové poznatky, zúčastní se tam vědeckovýzkumné činnosti a pro svou mateřskou nemocnici budou přínosem, říká prof. MUDr.Jaroslav Malý z VFN v Praze. Podle jeho slov však ti, kdo mluví o exodu, to trochu přehánějí.
Je normální – jestliže mám možnost všude v rámci Evropské unie cestovat bez pasu – dělat medicínu ve Velké Británii, Francii nebo Španělsku. Umím jazyk, ovládám medicínu, tak proč bych to nezkusil. Samozřejmě, finanční ohodnocení tam určitě lepší je. Právě nedávno jsem četl v novinách, že na Západě patří lékaři do vyšší střední třídy, v České republice jen někteří, dodává. Více: Pracuji v Evropské unii a jsem chudý.
Mnoho práce, málo peněz
Po šesti letech náročného studia má nastupující lékař základní plat cca 16 000 Kč. Tím, že obvykle nemůže sloužit, musí i ve 30 letech počítat každou korunu, a co je horší, po získání specializace (za 6 let) se žádný velký finanční skok neděje. Není proto divu, že odcházejí, přidává se na stranu mladých lékařů doc.MUDr.Miroslav Hanuš, primář a ředitel Urocentra v Praze.
Odcházejícím lékařům se nediví ani předseda občanského sdružení Mladí lékaři Tomáš Kocourek: Například v Německu je základní platový výměr pro absolventa lékařské fakulty 3700 eur, zatímco co u nás 650 eur!
Mladých lékařů se zastává i primář operačních sálů FN Královské Vinohrady MUDr. Andrej Sukop.
Podle něj v naší zemi není finančně ohodnoceno vzdělání, schopnosti, odvedená odborná práce a um lidí pracujících ve zdravotnictví – a nemyslí tím jen lékaře.
Mnoho nejšikovnějších lidí odchází a řada z nich v zahraničí zůstává. Je to obrovská škoda, protože by u nás mohli využít své nabyté vzdělání, znalosti a zkušenosti v léčbě.
Julie (29 let) Ústřední vojenská nemocnice Praha
Pracuji zde třetím rokem a jsem spokojena. Plat sice stačí tak na splácení hypotéky a nutné výdaje, ale můj šéf nás mladé zapojuje do grantů, kde se dá slušně přivydělat. Navíc nás posílá na odborné krátkodobé stáže na prestižní kliniky a máme možnost podílet se na vědě a výzkumu. O odchodu do ciziny neuvažuji.
Adéla (33 let), zubní lékařka, Londýn
Již pátým rokem pracuji na londýnské klinice. Životní náklady jsou zde pravda vysoké, zhruba 40 procent z čisté mzdy spolkne nájemné. I tak se mi podařilo našetřit si na nový byt v Praze a rodičům jsem přispěla na rekonstrukci bytu. Domů se zatím nechystám.
Olda (30 let) VN Motol
Studoval jsem dva semestry na lékařské fakultě v Mnichově, takže ovládám perfektně němčinu. Pokud bych však uvažoval o práci v zahraničí, tak až po atestaci, kterou dělám za rok, a dal bych přednost Velké Británii.
ZÁHADY ŽIVOTA: Šamanský rituál přinesl peklo!
Dali jsme jí pseudonym Hanka Tománková, protože si z pochopitelných důvodů nepřála uvádět svou pravou totožnost. Více než jméno je ale důležitá její výpověď.
Před necelým rokem se vrátila z Jižní Ameriky, kde navzdory svým původním představám podstoupila šamanské ceremonie, které zahrnovaly i užívání odvaru z liány smrti, tzv. ayahuascy.
Od té doby zhubla téměř třicet kilogramů a stále hubne, je psychicky i fyzicky úplně na dně a prožívá nepříjemné stavy, o nichž se jí ani nezdálo…
V Peru jsem na vlastní kůži zažila obě tváře duchovního světa,“ vysvětluje mi paní Tománková hned v úvodu našeho povídání. Přestože pro ni nebylo snadné o některých věcech hovořit otevřeně, svěřila se nám s nadějí, že její zkušenost může některé čtenáře ušetřit podobného trápení.
Jak si vyzkoušela, ayahuasca rozhodně není pro každého.
Přestože jsou na užívání tohoto silného přírodního psychedelika mnohé kultury zvyklé, jisté je že nám, Evropanům, může uškodit natolik, že ještě dlouho po návratu do své země nebudeme schopni normálně myslet a zařadit se do náročného pracovního procesu…
A právě toto se stalo paní Tománkové, která dnes už s jistým odstupem říká: „Může se to stát komukoliv – pokud člověk není opatrný, je příliš důvěřivý a myslí si, že všechno bude růžové. Duchovní svět bývá velmi nebezpečný. Je plný nástrah, vlivů, manipulace.
Poměrně snadno můžete sklouznout i tam, kam nechcete. Z dosud bezpečné cesty vás může svést i někdo, od koho byste to vůbec nečekali – ať už je to váš přítel, učitel, guru nebo někdo, kdo o vás neví vůbec nic. A když padnete, padnete se vším a nemůžete nic vrátit zpět.
Řada skutečností bývá nevratných. Nelze je změnit, i když chcete a je to vaše přání. Už nedostanete šanci. Člověk by měl být připravený na všechno, co je v životě důležité a nepodceňovat nic, co by mohlo vést k jakýmkoliv ztrátám.
Ať už jde o fyzický či psychický stav nebo o možnost ztráty života. Každá cesta sebou nese obě polarity…“
Jak vás napadlo odjet do Peru?
Cítila jsem určité spojení, které si nedovedu vysvětlit jinak, než že jsem tam alespoň v jednom ze svých minulých inkarnacích žila a mám tam stále něco nedokončeného. Vnímala jsem to jako důvod, proč tady nejsem šťastná a výrazně se nemohu posunout dál.
Víte, člověk neustále hledá svoji cestu, a tak se snaží najít ve svém životě něco, co by ho naplňovalo. Potkává různé lidi, kteří ho vedou a směrují. Všichni neustále něco hledáme a přejeme si být spokojení. Snažíme se pro to dělat maximum. Čteme a učíme se ze svých zkušeností, i když nás to stojí mnohé.
A mě to táhlo za duchovním světem tak zoufale, že jsem byla ochotna podstoupit naprosto cokoliv.
Řekněte mi prosím, co jste od návštěvy Peru očekávala a co přesně se tam později stalo?
Nevybrala jsem si cílové místo bez přípravy. Znala jsem lidi, kteří již jednu konkrétní peruánskou vesnici navštívili a byli tam více než spokojení. A vypadalo to, že tam dostanu přesně to, co hledám.
Mým přáním totiž bylo, abych trávila několik měsíců v blízkosti tamější kurandery (tamější výraz pro zkušenou přírodní léčitelku a šamanku, pozn. red.). Chtěla jsem se učit »práci s energiemi«, sbírat s ní bylinky a zblízka poznat peruánskou přírodu i lidi. A tak to bylo domluveno.
Že se mě po příjezdu kurandera ujme a bude mě vést k poznání sebe samé. Že mi přirozenou cestou pomůže najít to, co marně hledám. Bez použití jakýchokoliv halucinogenů – protože to mě nikdy nelákalo. S drogami jsem neměla žádnou zkušenost a chtěla jsem, aby to tak zůstalo.
Neměla jsem ani tušení, že realita bude úplně jiná než sliby tamějších Peruánců, kteří se mnou komunikovali přes internet a ve vesnici všechno domlouvali.
Jaká tedy byla realita?
Už po příletu mě čekalo velké zklamání. Nic nebylo tak, jak bylo předem domluveno. Čelila jsem mnoho změnám, což s sebou neslo řadu emocí, strachu a rozhodování. Něco uvnitř mě křičelo, že to tak být nemá, ale neměla jsem se na koho obrátit.
Dozvěděla jsem se, že kurandera, s níž jsem měla úzce spolupracovat, už osobně nikoho neučí, samozřejme i díky své jazykové bariéře. Chodila jen na ceremonie, kde pomáhala, zpívala při léčení a spirituálně »hlídala« klienty. A já? Čím dál tím víc jsem dostávala strach.
Do vesnice totiž za zdejšími šamany přijíždějí desítky zahraničních turistů, aby podstoupili rituál, který zahrnoval očistnou dietu i pití ayahuasky. Věděla jsem jistě, že já nic takového nechci. Probíhalo to jako na běžícím páse.
Turisté přijeli, dostali byliny na důkladné vyčištění střev, v noci popíjeli ayahuasku, úporně zvraceli, prožívali své vize a za dva dny po ceremonii už zase cestovali dál.
Rozhodla jste se odjet?
Ano. Místo původně plánovaných tří měsíců jsem se rozhodla zkrátit svůj pobyt na minimum – tedy na jeden měsíc. Rozhodla jsem se, že si dám jen dietu a pojedu domů. V té době jsem totiž vážila kolem 80 kg. Podstoupit dietu mi tam přišlo jako jediný skvělý nápad.
Jejich stravování totiž spočívalo pouze v jediném jídle denně a pití očistných bylinných čajů i koupelí. Byla jsem příliš vystresovaná na to, abych dokázala vymyslet jiné alternativní řešení. Neznala jsem místní prostředí a měla strach cestovat po Peru sama na vlastní pěst. Dnes bych to udělala jinak. To se ale bohužel nestalo.
Pořád jsem předpokládala, že mé slovo bude něco znamenat a když řeknu, že něco NECHCI, tak
o opaku nemůže být ani řeč…
Takže jste jim o svém dietním záměru řekla?
Ano a ze začátku mi přitakávali. Když jsem ale své stanovisko ani časem neměnila, a ayahuasku i nadále odmítala, nelíbilo se jim to. Mé NECHCI už pro ně vůbec nic neznamenalo. Zkrátka neexistovalo.
Ayahuasca totiž z jejich pohledu byla nedílnou součástí diety, již jsem už dávno podstupovala, a celkového léčení. Vyvíjeli na mě tak silný psychický tlak, že jsem mu pomalu, ale jistě začala podléhat. Můj strach z neuposlechnutí jejich »rad« byl stále větší.
Před dietou musíte vypít cca pět litrů výluhu z hořkých bylin, aby se vyčistily střeva, což samozřejmě dle očekávání způsobí, že jsem se kompletně vyprázdnila horem i spodem.
Myslela jsem, že je to součást mé očistné kúry, ale když bylo po všem, tak mi k mému překvapení řekli: „Dneska si odpočiň a zítra bude tvá ceremonie.“ Nevěděla jsem přesně, co se bude dít, ale tušila jsem, že už tomu asi neuniknu.
Na ceremonii, které byla přítomna kurandera, mi řekli: „Jsi tady proto, že nemáš maminku a my ti teď pomůžeme dořešit tvůj vztah s ní.“ Roztřáslo se mi celé tělo. Na tohle téma jsem vůbec nebyla připravená, psychicky mě úplně zlomili. Vzala jsem nabízený nápoj a zkrátka pila.
Uvěřila jsem, že je ayahuaska je to nejlepší, co mi mohou nabídnout k vyřešení mých problémů a že všechno bude v naprostém pořádku.
Kurandera mi byla sice celou noc nablízku, zpívala a její hlas mi pomáhal projít si tím vším, co následovalo, ale i tak to bylo extrémně náročné emočně i fyzicky.
Upřímně jsem si myslela, že se zblázním. I když se v mých vizích občas objevilo něco hezkého, většinou to byly strašlivé vjemy. Hýbala se se mnou celá zem, pamatuji si velká zvířata i ošklivé pavouky – byla to součást vizí.
A tohle všechno provázel děsivý strach a všudypřítomná bolest. Kdybych to všechno měla shrnout do jediné věty, jsem přesvědčená, že jsem v Peru fyzicky zemřela. Jinak a lépe to vyjádřit neumím.
Vím jen to, že jsem na ayahuasku vůbec připravená nebyla…
Celý rozhovor o tom, co se dělo v Peru a po návratu paní Tománkové zpět do Čech se dočtete v zářijových Záhadách života, oblíbeném časopisu o mystériích, zdraví a duši
V aktuálním čísle také například najdete:
• O ztracených pokladech, vlaku zlata a světě plném záhad se spisovatelem Milanem Zachou Kučerou
• Zaostřeno na UFO: Co před námi tajili, ale neutajili? Třeba ruskou obdobu Roswellu!
• Paranormální jevy na Novém zámku Lanškroun: Duše zemřelých vyfocené v podzemí!
• Telepatie a telekineze: Neuvěřitelné schopnosti Číňana Čanga Bao-šenga – měsíce jej zkoumala CIA
• Tajemný šepot chrámů: Jak dávní stavitelé pracovali se zvukem? Mrtví promlouvali k živým!
• Slovenské záhady: Nejmocnější vládce hunské říše Attila je pohřben na Slovensku! • Paranormální jevy: Ohnivý poltergeist – hořelo i před očima šokovaných kameramanů
• Spánek a chrápání: Jak je řešit bez prášků?
• Síla představivosti: Jak si správně přát? Děláme velké chyby!
Zářijové číslo najdete na stáncích už od čtvrtka 6. 9..
Duchovní turismus: rituály, ceremonie a léčení v duchu šamanského odkazu aneb nač si dát pozor
Mnoho lidí vyráží do Peru, případně Kolumbie a severní Brazílie, za spirituálním turismem. Peru a Kolumbie jsou v tomto ohledu asi nejvytíženější.
Větší odvážlivci a individualisté, kteří už mají za sebou jistý stupeň duchovní praxe, se vydávají na vlastní pěst také například za mapuči do Chile, i když se může stát, že do tamních kmenových komunit nebudou vůbec přijati – na rozdíl od mnohých komunit v Peru a Kolumbii, kde si prostě zaplatíte za pobyt u kmene, který si sami vyberete online, případně přes mediátory, zprostředkovatele.
Na většině míst, kde pobývají veřejnosti přístupné domorodé kmeny v peruánské a kolumbijské džungli, bude povětšinou přijat (není-li zrovna období dešťů, kdy se džungle pro veřejnost obvykle z důvodu bezpečnosti – rozmnožení krokodýlů apod.
– uzavírá) každý cizinec i místní civilní občan, který je ochoten za pobyt v džungli u kmenů zaplatit. Nutno říci, že se nejedná o nic levného; tzv. diety (ayahuascové obdenní ceremonie min.
po dobu dvou týdnů, spíše tří až čtyř, kdy se kromě liány duše též nazývané jako liána smrti a jiných rostlinných medicín přijímá pouze potrava, kterou poskytuje džungle – ryby z řeky, vejce z místních chovů, zelenina, ovoce apod.
, vše neochucené, bez olejů i soli, která takzvaně „vrací a uzemňuje“), vycházejí v Peru (Pukalpa, Iquitos ad.) pro místní občany na den a noc cca na 90 solů; pro cizince bývá cena ještě vyšší.
Z důvodu rozmachu spirituálního turismu bohužel džungle neskutečně trpí, o čemž se mnoho nemluví. Ano, víme o požárech, dočteme se sem tam dokonce i tom, jak místní kmenoví náčelníci či členové rady bojují proti odlesňování ohromných ploch amazonských plic (známý je např. případ Brazilce Loba – Vlka, vl.
jménem Paulo Paulino Guajajara, kterého v pouhých šestadvaceti letech zastřelili těžaři, proti jejichž nelegální těžbě v Amazonii usilovně, leč marně, bojoval), nicméně zřídkakdy se dostaneme k informacím o tom, jak prales trpí kvůli nadužívání ayahuascových lián či žabek kambo, jejichž gel dokáže z lidského těla odstranit nejrůznější toxiny závratně zdařile a rychle.
Dokud kmeny využívaly prales pouze pro sebe a hrstku těch gringos, kteří se do džungle vydávali na vlastní pěst, aby buď zemřeli, nebo našli svou spásu, Amazonie fungovala v harmonii.
Co se děje v oblasti unikátního pralesa, který pomáhá dýchat celému světu, dnes, je skutečně na pováženou. Ale o tom tento text není.
Většina z vás k němu stejně nejspíš zasedla proto, že chcete získat informace o tom, co a jak, protože se nejspíš rozhodujete, že do Amazonie „za rituály“ vyrazíte, nebo proto, že už jste si něčím takovým prošli a jste zvědaví, co vám tenhle článek prozradí.
Pokud vám vaše intuice velí, že jediná záchrana vašeho mentálního, duchovního či fyzického zdraví vězí právě v zázračné Amazonii a rukách kmenových curanderos (léčitelů), vydejte se na svou cestu, ale – tak jako ideálně ke všemu ostatnímu v životě – přistupujte ke své osobní výzvě s respektem, pokorou, úctou a vděkem a buďte skutečně bdělí při výběru těch, kterým se svěříte do péče.
Není léčitel jako léčitel
Předesílám, že netvrdím, že všichni, kdo mají kvalitní web, ať už mediátoři či kmenové kmeny, nestojí za nic, ale z osobní zkušenosti dokáži říct tolik, že čím více se západní mediátor vychvaluje na svém webu a uvádí všechny své možné i nemožné zkušenosti a certifikace až do detailu pečlivě v rozsahu klidně i dvou stran ve Wordu, tím obezřetnější bych byla.
Stejně tak platí, čím více vám někdo vnucuje nějaký konkrétní kmen, tím ostražitější buďte.
Mnoho vynikajících léčitelů i mediátorů ani nemá svůj web, dostanete se k nim možná skrz nějaký zastaralý účet někde na sociální síti, trapně špatný web (věřte tomu, v džungli wifi moc nefunguje), náhodné doporučení nebo číslo, které vám někdo se svou vlastní mocnou zkušeností, máte-li štěstí, předá.
Máte-li možnost vyrazit nejprve do zemí amazonské Jižní Ameriky na civilní dobrovolnickou výpomoc, učiňte tak.
Nezřídka se vám stane, že váš pan domácí, váš šéf, vaše zelinářka budou znát někoho ve městě, třeba bylinkářku z trhu, která zase zná někoho dalšího a ten zná někoho jiného a postupně se dostanete tímto řetězcem ke zkušeným curanderos a přes ně případně ke kmenům, které nemají žádné mediátory ani se nesnaží nalákat k sobě západní turisty za účelem výdělku.
V takových kmenech, když už vás přijmou s tím, že vás k nim duchové přiváli, vám skutečně budou chtít pomoci. Často si pak ani neřeknou o konkrétní finanční částku, prostě nechají na vás, kolik můžete a chcete dát, či jak jinak se odvděčíte za pomoc.
Tím nechci říct, že všichni, kdo si za pomoc na vaší duchovní cestě budou účtovat konkrétní cenu, jsou špatní a pro vás nevhodní; tím spíš, jste-li gringo či gringa, očekává se, že máte nějaký kapitál, kterým můžete vypomoci.
Ale jste-li například skutečně vážně nemocní a dojedete-li po vlastní ose do kmene, kde vás curanderos nepřijmou, pokud nezaplatíte velkorysou sumu za svůj pobyt tam, víte rovnou, že tam ani nechcete být přijati!
Jsou léčitelé, kteří vás přijmou, pomohou vám, někdy si i vezmou peníze za jídlo, ale ne za své léčení. To jim oplatíte jinak, svou výpomocí, která je zrovna potřebná (vaření, stavění, výuka dětí, permakulturní zemědělství, pomoc s chovem apod.)
Tak jako jsou v západních nemocnicích dobří lékaři a lékaři, k nimž zkrátka nemáte tu správnou důvěru, protože víte, že nevykonávají své poslání, byť složili přísahu, zodpovědně a svědomitě, tak natrefíte i na curanderos i mediátory, kteří nejednají, jak by bylo žádoucí. Bohužel, zažila jsem i případy, kdy si lidé stěžovali či plakali zoufale nad tím, jakého šíleného přístupu se dočkali ze strany mediátora či kmene samotného. Tak jako není chirurg jako chirurg, není léčitel jako léčitel.
Má sestra, žijící již několik let mezi kmenovými civilizacemi Amazonie jako nomád sice s německým pasem, ale odhlášená z pobytu v Německu, bez kreditní karty či zdravotního pojištění, s celým svým majetkem sbaleným v jednom kufru (ano, nejvyšší čas přestat se domnívat, že skutečný nomád cestuje s batohem na zádech; viděla jsem dost baťůžkářů, kteří si pletli backpacking s flashpackingem, ale zarytě trvali na tom, že opravdový cestovatel se pohybuje po světě jedině s batohem), dnes již mezi amazonskými kmeny (zejm. v Peru a Brazílii) zavedená jako ayuda espiritual (duchovní výpomoc), sama přišla na začátku svých pobytů v Amazonii o 800 euro, které jí z kufru musel ukrást přímo někdo v kmeni (záměrně neuvádím kterém a kde konkrétně).
Zámek na kufru byl zkrátka jednoho dne rozbitý a peníze fuč.
Má osvícená sestra skrze svou empatii a klid po několika dnech dosáhla toho, že se jí náčelník a zároveň šaman kmene omluvil za to, co se stalo, a i když se nikdo nepřihlásil k tomu, že peníze vzal, a peníze se jí nevrátily, věnoval jí mnohé duchovní dary a rostlinné léky pro potřebu její i těch, se kterými se setká na své cestě. A paradoxně, pro mou sestru „to“ někde tam a v tu chvíli opravdu začalo, její práce s rostlinnými léky, její iniciace u dalších kmenů a následná praxe curandera-sanadora, kterou dnes vykonává po celém světě, vždy několik měsíců mezi květnem až zářím, kdy se vrací do Amazonie.
Když se pletou dojmy s pojmy aneb několik informací a vysvětlení
Termín šaman bývá v dnešní západní společnosti nezřídka nadužíván či užíván špatně. Curandero nemusí být vůbec totéž co chamán. Chamán je kmenový medicinman, zatímco curanderos jsou léčitelé; někdy opouštějí kmeny a vydávají se do měst, kde žijí a pracují především s bylinami a rostlinnou medicínou.
Curandero se může narodit ve zcela civilní rodině žijící ve městě a provozovat svou praxi celý život ve městě, byť s pomocí bylin z džungle, které se ale ve většině peruánských měst dají koupit na trhu. Curanderos mohou, ale nemusí léčit kromě bylin také skrze tradiční vykuřování, chakapu, chřestidla atp.
Pro chamány jsou tyto léčebné duchovní praktiky, kdy očišťují a pracují s duchy (hor, lesa, vody, ohně apod.), zcela zásadní. Mívají silný dar jasnozřivosti a telepatie, v moderním světě bychom řekli, že jsou vynikající mentalisté.
Vědí přesně, kde v džungli najdou tu či onu bylinu, kde natrefí na zvíře, jehož pomoc potřebují, znají dokonale totemy a medicíny jednotlivých zvířat.
Tak, jako se míchají slova i jejich významy, míchají se dojmy s pojmy, a tudíž se stává, že se západní duchovní nadšenec dostane do nesprávných rukou tzv. mediátorů, kterých je dnes plný internet, a kteří často dokonce o sobě tvrdí, že jsou šamané!
Má sestra se teprve po pěti letech učení v Nepálu u proslulých praktikujících šamanského léčení – Mohana Rai a posléze Aamy Bombo – a třech letech učení u brazilských a peruánských curanderos, jmenovitě např. u Dona Agustina, rozhodla nechat se iniciovat k prvním servírováním rostlinných medicín. Jako curandera spolupracuje s kmeny např. v oblasti brazilské Terr Amor či Acre, v peruánské Pukalpě či kolumbijské Sierra Nevada.
Přímé zkušenosti a několik rad
V kmenu Shipibo každoročně tráví tři měsíce, kdy vypomáhá a zároveň sama podstupuje dietu, aby prohlubovala a šlechtila svůj duchovní dar léčení.
Kmen Katukina ji zasvětil do práce s žabkou kambo, jejíž léčivý gel se získává při lehkém natažení žabky, jež je přirovnáváno ke stretchingu.
Ve stejném kmeni poprvé připravovala rapé (tabák zpracovaný na jemný prášek, v němž je přidán popel z různých rostlin, který je pomocí aplikátoru vefouknut do nosu), sanangu (silné oční kapky vyrobené ze skartovaného kořene amazonského keře Uchu Sanango vědecky známého jako Tabernaemontana sananho, jež působí intenzivně v šestém energetickém centru; alternativou jsou kapky bechette s podobnými vlastnostmi, vyrobené z kořene příbuzného keře Tabernaemontana undulata) a ayahuascu, která se vaří ve velikých kotlích na otevřeném ohni, jenž musí být neustále udržován.
Do kotle o objemu cirka 20 litrů se vloží liána (capi), listy (chacrona) a voda. Liána musí být předem posekána. Seká se sekyrou zásadně při velkém a fyzicky náročném krouživém pohybu vedeném z natažené ruky (od nebe) dolů (do liány), aby byla předána nejvyšší a nejčistší energie (nelze tedy sekat v malých půlkruzích s rukou pokrčenou).
Ayahuasca se vaří 3 dny až 3 týdny, čím déle, tím lépe, tím je silnější a účinnější. Vaří se při zpěvu a hudbě, většinou folklóru a duchovních zpěvech (ícaró) kmene či kmenů, jež se za účelem vaření nápoje sešly. Je nutné, aby medicína při vzniku zůstávala stále ve styku s lidmi v absolutním vědomí. Spánek u ohně tedy není možný.
Skupinu, která vaří a začíná pociťovat únavu, střídá další skupina, a unavení se mohou na pár hodin prospat.
Liána duše nám pomáhá zodpovědět základní otázky existence a života, umožňuje nám reflektovat, proč máme určité nemoci, potíže, problémy a co můžeme ve svých životech změnit, zlepšit. Čistí a hojí tělo, mysl, duši.
Zatímco brazilské kmeny preferují při ayahuascových ceremoniích jako další časté léčebné látky rapé a sanangu, v Peru se hojně používá tabák mapacho a listy koka.
V Kolumbii ambil (druh pasty, sirupu, želé nebo džemu vyrobený z čistého tabáku a minerálních solí) v kombinaci s mambe, jež je získáváno z koka listů a těší se velké oblibě u kmenů v celé Amazonii.
Při ceremoniích v Kolumbii šamané i curanderos natřou ambil lehce pod spodní zuby a mambe vsypou do úst malou lžičkou. V puse se obojí smísí do kuličky, která je udržována na jedné straně dásní, aktivuje krční i čelní centrum, vědomé vyjadřování a naslouchání.
Rituály bývají často propojeny s očistou v potních chýších, tzv. temazcalech, jež jsou velmi populární též v Centrální Americe, zejm. v Mexiku, a aplikací nejrůznějších bylinných kolínských vod, z nichž nejtradičnější je směs Agua de Florida.
Při spolupráci s dalšími kmeny, např. Witoto, Huni Kuin, Kashinawa či Shawandawa, má sestra poznala též medicínu ze specifického druhu žáby bufo, která žije v podzemí a vylézá na povrch jen na pár dní, kdy je tedy možné medicínu obdržet, či nápoj jurema, jehož základ tvoří keř Mimosa hostilis.
Zásadním pravidlem, jež má sestra po všech svých zkušenostech zdůrazňuje, chce-li se někdo odevzdat do principů léčení v duchu šamanského odkazu, je nutnost nechtít experimentovat, ale opravdu si stanovit záměr toho, co potřebujeme uzdravovat, ať už v rovině fyzické, psychické či duševní.
Je nutné dodržet postupy před a po přijímání medicíny (např. třídenní, ideálně týdenní veganská dieta a abstinence – též sexuální – před ayahuascou) a skutečně obezřetně si zvolit, komu se svěříme do péče, komu budeme pro svou duchovní cestu důvěřovat.
Nemálo je případů, že ve špatných rukách, při nevhodném zacházení a při nerespektování jasně daných pravidel medicína spíše ublížila.
Konzultujte s léčitelem svůj zdravotní stav, máte-li nějaké mentální či fyzické obtíže, než se pustíte do jakýchkoli dalších kroků. Jsou jisté psychické poruchy, při nichž je např.
ayahuasca či jurema naprosto vyloučena. Opravdový šaman poruchu pozná, i pokud byla zatím neprojevena, a přijímání nápoje nepovolí, čímž zabrání jinak možným dramatickým následkům požití medicíny.
Curandero tuto schopnost mít nemusí!
Pokud nemáte možnost obrátit se přímo na léčitele či šamana, s nímž máte posléze pracovat, ale jste v komunikaci s mediátorem, ujistěte se konkrétními dotazy, že má tento člověk dostatečné vědomostní i etické zázemí proto, co vykonává. Doporučující promo videa a propagační materiály nejsou žádnou zárukou kvality.
| Martina Doležalová je česká spisovatelka a blogerka, která od června 2018 cestuje po světě jako instruktorka jógy a dobrovolnice v různých oblastech vzdělávání, umění, kultury a výtvarně-rukodělné činnosti. V září 2019 vyšla v České republice její čtvrtá kniha, beletristická povídková sbírka Plovoucí po hvězdách. Věnuje se tanečním a hudebním performancím, vede workshopy zaměřené na hlubokou jógovou praxi, meditaci a zvukovou terapii a spolu-organizuje eventy, které odkazují k původním tradicím latinskoamerických a středo-amerických Indiánů. Aktuálně od prosince 2019 žije v severozápadním Peru. Více informací naleznete na: www.martinadolezalova.cz. |