Závrať se dá léčit

Závrať se dá léčit

Motání hlavy je stav, kdy máte potíže udržet rovnováhu a jste dezorientováni. Při tomto stavu také dochází k poruše funkce sluchového a rovnovážného ústrojí a zrakového vnímání a postižená osoba může i ztratit vědomí. Jednoduše řečeno lze motání hlavy popsat jako pocit na omdlení.

Motání hlavy není onemocnění samo o sobě, ale jedná se o příznak různých nemocí.

Závrať není totéž co motání hlavy, i když může pocit na omdlení vyvolat. Každý z těchto příznaků se ale projevuje trochu jinak.

Zatímco motání hlavy je pocit na omdlení spojený s dezorientací a točením hlavy, závrať je stav, kdy máte pocit, že se svět kolem vás točí nebo, že se nakláníte na jednu stranu.

Jednoduše řečeno, když se vám motá hlava, máte pocit jako by se hlava točila a okolní prostředí „stálo“, zatímco při závrati se točí vaše okolí a vy „stojíte“.

Motání hlavy je poměrně běžný a častý příznak a jeho příčina obvykle není nic vážného. Pokud ale motáním hlavy trpíte opakovaně, bez zjevného důvodu nebo delší dobu, měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Příčiny motání hlavy

Mezi nejčastější příčiny motání hlavy patří migréna, léky a konzumace alkoholu. Častou příčinou motání hlavy je také porucha vnitřního ucha, kde se nachází sluchově rovnovážný systém, který řídí sluch a rovnováhu.

Závrať se často vyskytuje jako doprovodný příznak motání hlavy a bývá tak jednou z příčin vzniku tohoto stavu.

Onemocnění zvané benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV) se projevuje kombinací závrati a motání hlavy.

Slovo benigní znamená „neškodné“, paroxysmální znamená „záchvatovité“ a vertigo je závrať. Z toho lze odvodit že, benigní paroxysmální polohové vertigo se bude projevovat krátkodobými epizodami závrati a motání hlavy, zejména při náhlé změně polohy těla (například pokud se rychle posadíte, když ležíte v posteli nebo prudce otočíte hlavu při sportování).

Další příčinou motání hlavy a závrati může být také Meniérova choroba. Při tomto onemocnění se hromadí endolymfa (druh tekutiny) ve vnitřním uchu, což se projevuje příznaky jako jsou, zalehnutí uší, zhoršení sluchu nebo tinnitus (hučení či pískání v uších).

Další relativně často příčinou motání hlavy a závrati je neurinom akustiku. Jedná se o nezhoubný nádor, který postihuje nerv spojující vnitřní ucho s mozkem a může vyvolat motání hlavy, závrať, zvracení a další příznaky.

Mezi další možné příčiny motání hlavy patří například:

  • prudký (rychlý) pokles krevního tlaku
  • onemocnění srdečního svalu
  • velké krevní ztráty (hypovolemický šok)
  • úzkostné poruchy
  • anémie (hlavně sideropenická anémie z nedostatku železa)
  • hypoglykémie (nízká hladina glukózy v krvi)
  • zánětlivá onemocnění postihující uši
  • dehydratace
  • úžeh nebo úpal
  • nadměrná fyzická zátěž (při sportu či jiných aktivitách)
  • kinetóza (nevolnost z cestování)

Ve vzácných případech může být motáníhlavy spojeno s dalšími chorobami, jako jsou roztroušená skleróza, cévní mozková příhoda, maligní nádory nebo jiná onemocnění mozku.

Příznaky motání hlavy

Motání hlavy je spojeno s celou řadou různých příznaků, mezi které například patří:

  • pocity na omdlení
  • falešný pocit točení hlavy
  • nestabilita
  • ztráta rovnováhy
  • pocit, jako kdybyste se vznášeli nebo plavali

Někdy může být motání hlavy doprovázeno dalšími příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení nebo ztráta vědomí.

Pokud těmito příznaky trpíte dlouhodobě, opakovaně nebo se váš stav nelepší, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Lékaře byste měli zavolat okamžitě, pokud máte opakované záchvaty motání hlavy nebo se váš stav nelepší (v takovém případě je lepší zavolat si raději záchranku, zejména v případě, kdy je motání hlavy doprovázeno zvracením).

Lékaře byste měli vyhledat také vždy v případě, kdy se motání hlavy objeví náhle a je doprovázeno následujícími příznaky:

  • bolest hlavy
  • poranění hlavy
  • bolest krku (hlavně na šíjové straně)
  • vysoká horečka
  • rozmazané vidění
  • ztráta nebo významné zhoršení sluchu
  • potíže s mluvením (nebo porozuměním mluvenému slovu)
  • brnění nebo necitlivost končetin
  • pokles koutku oka nebo úst
  • ztráta vědomi
  • bolest na hrudi
  • přetrvávající zvracení

Výše uvedené příznaky mohou být známkou závažného zdravotního problému, takže je důležité vyhledat lékařskou pomoc co nejrychleji, jakmile se tyto symptomy objeví.

Co vás čeká při návštěvě lékaře?

Protože příčin motání hlavy je celá řada, bude se lékař snažit zjistit, co vaše potíže vyvolalo.

Kromě fyzikálního vyšetření vám lékař položí řadu otázek ohledně četnosti výskytu motání hlavy (včetně popisu situací, kdy se tento příznak u vás vyskytuje), závažnosti potíží a doprovodných příznaků (například zvracení, nevolnost, horečka, apod.).

V rámci fyzikálního vyšetření lékaři často kontrolují také oči (zejména oční pozadí, ale také periferní vidění, jehož poruchy mohou být signálem nádoru mozku), uši a provádí kompletní neurologické vyšetření (včetně vyšetření rovnováhy, držení těla, apod.).

V některých případech je nutné provést vyšetření zobrazovacími metodami, jako jsou CT nebo MRI mozku a dalších orgánů.

I přes veškerou snahu se někdy nemusí podařit příčinu motání hlavy zjistit.

Léčba motání hlavy

Léčba motání hlavy závisí na vyvolávající příčině. Ve většině případů se potíže dají vyřešit domácí léčbou a léky, například:

  • Potíže s vnitřním uchem se léčí léky a domácím cvičením na zlepšení ovládání rovnováhy.
  • Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV) se v některých případech léčí technikou zvanou Sémontovy repoziční manévry, což je speciální cvik, který závrať zruší (1). V závažných případech, které nereagují na polohové manévry, se BPPV léčí operací.
  • Meniérova choroba se léčí dietou s nízkým obsahem soli, občasnými injekcemi nebo operací ucha (2).
  • Migrény se léčí léky a změnami životního stylu (například se pacient musí naučit rozpoznávat a vyhnout se věcem a potravinám, které migrénu mohou spouštět).
  • Úzkostné poruchy se léčí léky a technikami na zmírnění projevů úzkosti.
  • V případě, že je motání hlavy způsobeno nadměrnou fyzickou zátěží, přehřátím organizmu nebo dehydratací, pomůže zajištění dostatečného příjmu tekutin.

Jak si pomoci doma, pokud se vám začne motat hlava?

Pokud se vám začne motat hlava, vyzkoušejte následující tipy:

  • Jakmile se vám začne motat hlava okamžitě se posaďte nebo si lehněte a vyčkejte dokud motání hlavy neustane. Tento krok je velmi důležitý, protože včasným usednutím nebo ulehnutím zabráníte možnému pádu a závažnému poranění při případné ztrátě vědomí.
  • Pokud se cítíte nestabilní, opřete se o hůl nebo chodítko.
  • Pokud musíte jít po schodech, vždy se přidržujte zábradlí.
  • Vyzkoušejte činnosti, které zlepšují rovnováhu, jako je jóga nebo taj-či (taiči).
  • Snažte se vyvarovat prudkým a náhlým změnám polohy.
  • Pokud se u vás motání hlavy nebo závratě vyskytují často (a bez předchozího varování), vyhněte se řízení auta a práci s těžkými stroji, které by vám mohli způsobit vážnou újmu na zdraví.
  • Vyhněte se konzumaci kofeinu (káva, čaj, energetické nápoje), alkoholu a také nekuřte. Všechny tyto látky mohou vyvolat motání hlavy nebo jeho projevy zhoršovat.
  • Každý den se snažte vypít alespoň 8 sklenic vody denně, spát sedm a více hodin a vyhýbat se stresovým situacím.
  • Jezte zdravou stravu plnou ovoce, zeleniny a kvalitních bílkovin.
  • Pokud se domníváte, že za motáním hlavy mohou stát léky, které užíváte, poraďte se s vaším lékařem, který vám může dávku snížit nebo užívaný lék vyměnit za jiný. Nikdy ale sami žádné léky nevysazujte bez předchozího souhlasu svého lékaře.
  • Pokud je motání hlavy doprovázeno nevolností, vezměte si volně prodejný lék ze skupiny antiemetik (léky proti zvracení) jako je například Kinedryl nebo jiné vhodné blokátory histaminových receptorů – antihistaminika, které vám doporučí v lékárně. Tyto léky mohou vyvolat ospalost a únavu, takže je neužívejte pokud potřebujete dělat činnost, vyžadující pozornost a bdělost.
  • Pokud se vám motá hlava kvůli dehydrataci nebo přehřátí organizmu, posaďte se na chladné místo ve stínu a vypijte sklenici vody.

Pokud se u vás motání hlavy vyskytuje častěji, opakovaně nebo se potíže zhoršují, vždy vyhledejte lékařskou pomoc.

Co si z článku odnést?

Motání hlavy je obvykle dočasný příznak, který odezní poté, co odstraníme vyvolávací příčinu. Ve vzácných případech může být motání hlavy známkou závažného zdravotního problému.

Budete mít zájem:  Češka, která učí Němce vařit kafe

Motání hlavy je spojeno s rizikem komplikací, mezi které patří ztráta vědomí (omdlení) nebo poruchy rovnováhy. To může být nebezpečné zejména pro řidiče nebo obsluhu těžké techniky.

Pokud cítíte, že se vám začíná motat hlava a řídíte nebo pracujete s těžkou technikou či stroji, vždy okamžitě zastavte a ukončete práci a vyhledejte klidné místo, kde se můžete posadit a vyčkat, dokud potíže neodezní.

Ménierova porucha

Závrať se dá léčit

Řada pacientů, hlavně staršího věku, si stěžuje na opakované závratě spojené s dalšími nepříjemnými příznaky. Jednou z příčin opakovaných závratí může být postižení vnitřního ucha, které kromě závratí je charakterizováno zhoršením sluchu a také hučením uší. Ve většině případů bývá postiženo jedno ucho.

Onemocnění je zapříčiněno zvýšením objemu tekutiny v membranózním labyrintu vnitřního ucha, které je orgánem rovnováhy. Toto hromadění tekutiny postihuje labyrint i tzv. kochleu, což je kostěný hlemýžď ve sklaní kosti. Příčina tohoto stavu bohužel není známá.

Hlavní příznakem tohoto stavu je právě prudký záchvat závrati, který může vést až k pádu postiženého na zem. Tento stav je provázen nevolností, zvracením, záškuby očí (nystagmem). V postiženém uchu dojde ke zhoršení či dokonce ztrátě sluchu a pacient pociťuje tlak, který se bolestivě stupňuje.

 Frekvence jednotlivých záchvatů se může lišit. Mohou trvat několik minut, ale také několik hodin. Zmíněné zhoršení či ztráta sluchu mohou ale i přetrvávat v období mezi záchvaty. Strach ze záchvatů může u postižených osob vést ke vzniku dalších zdravotních problémů, např.

depresím či psychicky podmíněným závratím. Tyto obtíže se však dají úspěšně léčit.

Lékaři diagnostikují tuto nemoci pomoci metody nazvané audiometrie. Rovněž vyšetřují labyrint vnitřního ucha. V období záchvatu je třeba, aby postižený zůstal v klidu na lůžku. K potlačení nevolnosti a hučení v uších se podávají léky zmírňující pocity nevolnosti a zvracení. Někdy jsou podávány i další druhy léků.

 Jestliže ale léky nezaberou, lze v některých případech přistoupit k operaci (sakotomie, neurektomie), která může odstranit závratě. Přes intenzivní výzkumy ještě nebyl objeven postup, který by vedl k úplnému vyléčení. Současné léčebné postupy se zaměřují na odstranění nepříjemných závratí a zbavení strachu z nich.

Významnou úlohu v léčbě má i psychoterapie.

Rovněž hodně záleží na životním stylu, který postižení vedou – doporučuje se vyhýbat kouření, alkoholu, kofeinu. Je nutné se držet pravidelné životosprávy (neslaná dieta) a dostatečného spánku. Stres a únava zhoršují příznaky Ménierovy nemoci.

 Někdy se rovněž můžeme setkat s pojmem Ménierův syndrom. U Ménierova syndromu jde o stejné klinické projevy, ale příčina může být různá (např.

hormonální poruchy, poruchy vodního metabolitu, hypovitaminosy, toxické látky, poruchy krční páteře, poúrazové stavy apod.).

Točí se vám hlava? Závrať není tak nevinná | Žena.cz

Lehká závrať při pohledu z výšky není nic nenormálního. Horší je, když se hlava točí i v klidu na pevné zemi.

Závrať neboli vertigo se projevuje jako  pocit rotace, tahu, nevolnost, zvracení,.pocit plavání, až po tendenci k pádu.  „Zhruba 60 až 70 % závratí se dá diagnostikovat a léčit již na ambulantní úrovni,“ uklidňuje MUDr. Zdeněk Čada, Ph.D. z Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FN v Motole.

Je na vině psychika?

Na závratě zabírají léky i rehabilitace, ale někdy si však problémy pacienta vyžádají i pomoc psychologa – psychické rozpoložení často alespoň nepřímo nemoc ovlivňuje.

  U některých pacientů, kteří prodělali silnou závrať, se může vyvinout s odstupem času určitá fobie  v různých situacích – například při chůzi po úzkém mostě, při pobytu v otevřeném prostoru nebo obavou z výšek atd.

Psychogenní závratě patří mezi jednu  z nejčastějších příčin poruch rovnováhy v populaci.

Tyto nepříjemné symptomy zažil alespoň jednou každý z nás. Pravou závratí se však nazývá pouze iluze pohybu vlastního těla nebo předmětů kolem nás.

Doporučujeme: Téma:  Psychika

Příčin, které způsobují poruchu rovnováhy je celá řada. Nejde o samostatnou nemoc, ale o příznaky nemoci.

Symptomy závrati se vyskytují až u stovky různých nemocí jako jejich průvodní příznak. Pro příklad: vyskytovat se mohou třeba u vysokého krevního tlaku nebo poruchy srdečního rytmu.

Proto je dobré věnovat projevům závratí pozornost a nechat se vyšetřit, zda se za nimi neskrývá něco závažnějšího.

Vinu může nést oko i ucho

„Někdy je od pacienta složité získat přesný popis obtíží. Rovnováha je totiž zajišťována více senzory  a jedná se o komplexní děj,“ říká doktor Čada.

  Obecně porucha rovnováhy může být způsobena poruchou v samostatném rovnovážném ústrojí  – odborně vestibulárním systému.

Ten se skládá z vnitřního ucha, nervu odvádějícího informace do mozku a dále z centrální mozkové struktury vestibulárního systému.

Při postižení vestibulárního systému mluvíme o klasickém vertigu, které se dělí ve velmi obecném kontextu na periferní a centrální. Další příčiny poruch rovnováhy jsou příčiny z poruchy zraku, ze schopnost těla koordinovat v prostoru, eventuálně jejich kombinace.

Závrať jako signál jiných vážných chorob

Periferní závrať – je způsobena poruchou na úrovni vnitřního ucha a nervu odvádějícího informace do mozku. Je způsobena celou řadou patologií jako je například zánět, Menierova choroba, cévní příčiny aj. Periferní závrať postihuje jak mladé, tak i starší pacienty a ve většině případů se dá velice dobře diagnostikovat a léčit.

Centrální závrať – je způsobena organickým nebo funkčním postižením v oblasti mozku. Centrální vestibulární závratí rovněž trpí jak mladí pacienti, tak pacienti starší.

Příčinou centrálního postižení u mladších pacientů může specifická forma migrény, roztroušená skleróza, cévní malformace, nádory aj.

U starších pacientů je třeba počítat především s cévní příčinou poruch rovnováhy.

Prevence existuje

Prevence závratí závisí především na důkladném hledání a vykládání příčin. Obecně se doporučuje upravit životosprávu ve smyslu omezení alkoholu, kofeinu, černého čaje, soli atd.

Rovněž je důležitý dostatečný a kvalitní spánek, pobyt na čerstvém vzduchu, vyhýbání se stresovým situacím a především u starších pacientů se doporučuje vyvarovat všem činnostem, při kterých hrozí pád.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Omdlévání v těhotenství: Nepodceňujte ho!

Endometrióza: Ničí život, ale dá se jí zbavit bylinami

Koupání v přírodě? Na vlastní nebezpečí!

Vstoupit do galerie | 8 8 kroků proti bolení hlavy
  Video Mohlo by Vás také zajímat: Rozváží zdarma jídlo samoživitelkám i seniorům: Jsem Ježíškem každý den, říká Vránová | Video: Daniela Drtinová

Závrať

      Závrať je symptom, ne samostatná nemoc, jak by snad někdo mohl předpokládat, a objevuje se tehdy, když mozek nemá jasno o orientaci a poloze těla v prostoru (například v tmavé místnosti).

Zhruba každý desátý z nás má občas závrať. Zvláště si pak na závratě stěžují lidé starší 65 let. Po bolestech hlavy je závrať druhou nejčastější příčinou návštěvy lékaře.

Toto zjištění není nijak udivující, vždyť závrať se vyskytuje u více než 100 nemocí jako průvodní příznak.

O poloze těla informuje statokinetické ústrojí umístěné v lebce náš mozek prostřednictvím osmého hlavového nervu. Svůj podíl má však i zrak a další informace z čidel ve svalech, kostech i šlachách.

Závrať neboli vertigo definujeme jako stav, při němž je zdánlivý pohyb okolí vnímán vůči postiženému jedinci v různých směrech. Postižený nedokáže přesně rozeznat polohu těla v prostoru, čímž dochází k vrávorání, hledání opory či pádu.

Spolu se závratí se objevuje také nutkání na zvracení či samotné zvracení.

Na vině může být zánět statokinetického ústrojí a osmého hlavového nervu, roztroušená skleróza, nedostatečnost mozkových tepen, nádory nebo poruchy cirkulace endolymfy v lebečních prostorech.

Závrať se může vyskytovat také při otravě nikotinem či dalšími drogami, po úrazu hlavy, při selhávání krevního oběhu a rozvratu vnitřního prostředí organismu.Není-li příčina závrati zřejmá, je potřeba co možná nejdříve obrátit se na neurologa.

V případě, že se spolu se závratí objeví i zvracení nebo bolest hlavy, voláme sanitku. Objeví-li se závrať po tupém nárazu, doporučujeme vyšetření na chirurgii či traumatologii.

      Příčiny závratě jsou neobyčně různorodé, právě proto,  že se často jedná o průvodní jev mnoha různých nemocí. V mnoha případech se nedá příčina ani zjistit.       Podle místa původní poruchy rozlišujeme závratě periferní a centrální.       Periferní závrať je také nazývána ušní, labyrintová nebo vestibulární. Porucha leží uvnitř vnitřního ucha, nejčastěji jde o nedostatečné prokrvování, které může souviset s celkovými poruchami krevního oběhu, ale také s poškozením některými léky, například antibiotikem streptomycinem nebo kyselinou acetylsalicylovou (aspirin), případně s infekcemi způsobenými viry nebo bakteriemi. Dochází k poruchám vestibulárního aparátu (orgán ve vnitřním uchu, který zajišťuje udržování rovnováhy), případně k jeho úplnému vyřazení. Příčina periferní závratě může ovšem ležet také v mozkovém kmeni, některém mozkovém nervu nebo v mozečku. Velice často se vyskytuje takzvaná nezhoubná polohová závrať. K té nejčastěji dochází i při určitých pohybech a drženích hlavy nebo těla: projevuje se jako závrať z otáčivého pohybu, která trvá asi 1 minutu. Vinu na tom nesou částice uhličitanu vápenatého, které se uvolní z otolitů (nerostné krystalky), které se  zachytnou v polokruhovité chodbičce labyrintu. Tam dráždí smyslové buňky, čímž přestane fungovat koordinace mezi vestibulárním aparátem (ten reaguje na změny polohy a rychlosti)  a optickými a hmatovými vjemy.       Centrální závrať je způsobena poruchami v mozku, a je proto také označována jako mozková závrať. U starých lidí je často její příčinou porucha prokrvování mozku, způsobená kornatěním tepen. Tím dochází k nedostatku kyslíku v mozku a je rušen přenos nervových impulzů do mozku a zpět.       Často si také staří pacienti stěžují na závrať vyvolanou pohledem očí do výšky. V tomto případě je příčinou zvápenatění zadní, spodní malé mozkové arterie.       U mladých lidí je v mnoha případech příčinou závratě nízký tlak krve, při kterém také vzniká nedostatek kyslíku v mozku. Podobně působí i příliš vysoký nebo kolísavý krevní tlak.

Budete mít zájem:  Nespokojenost, stres a rakovina

      Dále mohou závrať vyvolat různá poškození krční páteře, kdy také dochází k špatnému prokrvování mozkové tkáně. K takovým poškozením dochází  například při osteoporóze obratlů nebo artróze kloubů páteře.

Podobné následky mohou mít některé poruchy srdeční činnosti. Také psychické vlivy (strach, fobie) mohou vyvolat závratě, podobně jako nadměrné pití alkoholu a kávy. Vzácnou příčinou závratí jsou mozkové nádory.

      Projevy závratě jsou velice rozdílné. Periferní závrať se projevuje jako závrať z otáčivého pohybu, polohová závrať nebo pocit snění. Hodiny nebo dny dlouhá závrať je typická pro Meniérovu chorobu, záněty sluchového nervu nebo poškození vnitřního ucha. Tyto formy závratě jsou často doprovázeny náhlou nevolností a zvracením.       Centrální závrať se projevuje jako pocit snění, nejistota nebo omámení a případnou tmou před očima.

      Nápadně často se společně vyskytují projevy závratě, nedoslýchavosti a tinitu.

      Nejdříve musí být rozpoznáno původní onemocnění, jehož průvodním jevem závrať je. Proto je velice důležité, abyste lékaři naprosto přesně popsali své potíže. Tím mu dodáte potřebné informace k tomu, aby mohl určit, kde je hlavní příčina problémů (například ve kterých fázích dne se závrať objevuje? Při kterých činnostech se vyskytuje? Jak se projevuje? Jak dlouho záchvat závratě trvá? Jakými potížemi je závrať doprovázena? Jak často se záchvat objevuje? Vyskytuje se závrať vždy při určitých činnostech nebo pohybech?). Měření tlaku krve nebo EKG (elektrokardiogram) pomůže objasnit, zda jde o poruchy prokrvování, srdeční potíže aj.       Pro určení, zda se jedná o centrální nebo periferní závrať, se provádí jednoduchý test:  pacient zavře oči, natáhne paže před sebe a jednu minutu pochoduje na místě. Leží-li porucha ve vnitřním uchu, otáčí se pacient při testu na místě okolo vlastní osy. Otočení se o více než 45° se považuje za nemoc. Zůstane-li pacient po ukončení testu stát na místě a zvětšuje-li se přitom jeho vrávoravost, jedná se o centrální závrať.

      Ke stanovení diagnózy dále pomáhá elektronystagmografie. Podle rychlosti a směru spontánních i uměle vyvolaných pohybů očí (nystagmus) se dá určit charakter poruchy vestibulárního aparátu.

      Je-li to možné, je snaha léčit nejprve primární onemocnění. Není-li to možné, nebo nedochází-li při léčbě původní nemoci (např. arterioskleróze) k žádnému zlepšení, jsou ošetřovány pouze projevy při akutních potížích.       Jedním z cílů léčby je uklidnit vestibulární aparát.

K tomu se používají sedativní antihistaminika – léky, které blokují receptory pro histamin, zlepšují prokrvení vnitřního ucha a mají uklidňující účinky (difenhydramin, meklizin aj.).

      K prevntivnímu boji proti závrati, zvracení, nevolnosti ve spojení s cestovní horečkou je často používán dimenhydrinat nebo embramin.. Také zde se jedná o antihistaminikum, které přednostně zablokovává takzvané H1-receptory, které jsou v mozkových buňkách v centru zvracení.

Protože všechny tyto preparáty mají za následek únavu a celkový útlum, mělo by být jejich použití velice dobře uváženo.

      K zmírnění silných závratí je vhodný diazepam, který snižuje dráždivost vestibulárního aparátu. Obecně platí, že léčba sice musí být dostatečně dlouhá a pacient musí léky užívat pravidelně, ale je vždy časově omezena.  Mozek je totiž velice přizpůsobivý orgán a může si po určitém čase na změnu způsobenou léky zvyknout a začít nervové signály zpracovávat nenormálním způsobem.  

Rostlinné léky       Jako podpůrná léčba závrati, která má spojitost s cestovatelskou nemocí, se může vyzkoušet zázvor.

Na trhu je k dostání buď zázvorový prášek nebo kapsle proti cestovatelské nemoci. K rostlinným lékům podporujícím prokrvování patří také výtažky z jinanu dvoulaločného (gingko biloba) nebo  z česneku.

Pro podporu krevního oběhu při arterioskleróze se doporučují přípravky z jmelí.

  •       Mimo to existuje také řada homeopatických preparátů (jednoduchých nebo komplexních), které podporují léčbu závratí.  
  • Trénink

      Důležitou úlohu při léčbě závratě hrají cvičení na udržení rovnováhy a zlepšení koordinace. Tento trénink se hodí pro každého pacienta, bez ohledu na to, jakým typem závratě trpí. Částečně doplňuje medikamentózní léčbu, zkracuje akutní potíže a je dobrý jako preventivní opatření.

      Jednoduché cvičení pro začátek: položte se s otevřenýma očima a poté pohybujte očima nejdříve pomalu, poté stále rychleji nahoru a dolů, doprava a doleva. Opakujte cvičení i se zavřenýma očima.       Dále můžete zkusit totéž, ale přidejte pohyby hlavy.

Poté fixujte jeden bod na protější stěně a pohybujte hlavou nahoru a dolů, doprava a doleva, aniž byste ztratili bod z očí. Když se nedostaví závrať, opakujte cvičení vsedě.       Další cvičení pro pokročilé: Balancujte po vyznačené linii s otevřenýma i zavřenýma očima.

Přitom se snažte házet míč do vzduchu a následně ho chytat. Příklady pro cvičení oblasti páteře a uvolnění svalů: Zvedněte ramena co nejvíce až k uším, počítejte do tří a nechte je opět spadnout. Zároveň oběma rameny kružte dozadu. Složte ruce za hlavu. Lokty by při tom měly ukazovat přesně napravo a nalevo.

Poté se snažte zadní část hlavy tlačit co nejvíce proti rukám a dělat dvojitou bradu. Tím dojde k uvolnění zad.

      Existuje mnoho brožůr, které radí, jak postupovat při závratích a jak správně cvičit. Váš lékař vám doporučí nevhodnější.

Závrať se dá léčit – Vitalia.cz

Pocit rotace, tahu, nevolnost, zvracení – to vše jsou symptomy, které se vyskytují u závratí. Projevy těchto nepříjemných symptomů měl alespoň jednou každý z nás. Pravou závratí neboli vertigem se však nazývá pouze iluze pohybu vlastního těla nebo předmětů kolem nás.

Někdy je od pacienta složité získat přesný popis obtíží. Rovnováha je totiž zajišťována více senzory a jedná se o komplexní děj. V případě vertiga se nejedná přímo o nemoc, ale o příznaky nemoci (symptomy závrati se vyskytují až u 100 nemocí jako jejich průvodní příznak).

Závrať (vertigo) a ušní šelesty (tinnitus) jsou specifickou medicínskou problematikou na pomezí neurologie a ORL (ušní, krční, nosní).

V některých případech si však problémy pacienta vyžádají i pomoc psychologa – psychické rozpoložení jedince často alespoň nepřímo nemoc ovlivňuje.

Tato onemocnění se mohou vyskytovat současně (v tomto případě mají většinou často stejnou příčinu), stejně tak i zcela nezávisle na sobě.

Přečtěte si: Šelestí vám v uších? Co s tím?

Příčin závrati je více

Je celá řada příčin, které způsobují poruchu rovnováhy – respektive vertigo.

Obecně porucha rovnováhy může být způsobena poruchou v samostatném vestibulárním systému (vnitřní ucho, nerv odvádějící informace do mozku a dále centrální mozkové struktury vestibulárního systému).

Budete mít zájem:  Největší chyby při podávání vína? Teplé červené a studené bílé

Při postižení vestibulárního systému mluvíme o klasickém vertigu, které se dělí ve velmi obecném kontextu na periferní a centrální.

Další příčiny poruch rovnováhy jsou příčiny z poruchy zraku, propriocepce (schopnost tělo koordinovat v prostoru), eventuelně jejich kombinace. Také u interních chorob, například dekompenzace vysokého krevního tlaku, poruchy srdečního rytmu, se může vyskytovat porucha rovnováhy.

  • Periferní závrať – je způsobena poruchou na úrovni vnitřního ucha a nervu odvádějícího informace do mozku. Je způsobena celou řadou patologií, jako je například zánět, Menierova choroba, cévní příčiny aj. Periferní závrať postihuje jak mladé, tak i starší pacienty a ve většině případů se dá velice dobře diagnostikovat a léčit.
  • Centrální závrať – je způsobena organickým nebo funkčním postižením v oblasti mozku. Centrální vestibulární závratí rovněž trpí jak mladí pacienti, tak pacienti starší. Příčinou centrálního postižení u mladších pacientů může specifická forma migrény, roztroušená skleróza, cévní malformace, nádory aj. U starších pacientů je třeba počítat především s cévní příčinou poruch rovnováhy.

Následky závratí končí i fobiemi

Závratě jsou velmi nepříjemným symptomem a mají různý charakter – od pouhé nejistoty, přes rotační vertigo, pocit plavání, až po tendenci k pádu. U některých pacientů, kteří prodělali silnou závrať, se může vyvinout s odstupem času určitá fobie (strach) v různých situacích – například chůze po úzkém mostě, pobyt v otevřeném prostoru nebo obava z výšek atd.

  • Závratě mohou také vyvolat faktory, jako jsou strach nebo fobie z výšek.

Základem úspěšné léčby je odhalení příčiny potíží. Základní vyšetřovací algoritmus se skládá z klinického otoneurologického vyšetření včetně odebrání podrobné anamnézy a přístrojového vyšetření.

U některých typů závratí je prakticky jediným vodítkem k určení nejpravděpodobnější příčiny závratí především anamnéza pacienta.

Udává se, že zhruba šedesát až sedmdesát procet závratí se dá diagnostikovat a léčit již na ambulantní úrovni.

Léčba poruchy rovnováhy se dá rozdělit na terapii pomocí léků (tzv. farmakoterapii), dále na psychoterapii a neméně důležitou vestibulární rehabilitaci, eventuálně klasickou fyzioterapii.

Farmakoterapie má velmi dobrý efekt především u akutních forem závratí, při kterých tlumíme především symptomatickou složku. U chronických forem závratí má roli především udržovací nebo preventivní.

Psychoterapie je nedílnou součástí léčby především chronických poruch rovnováhy, které mají psychogenní etiologii. Psychogenní závratě patří mezi jednu z nejčastějších příčin poruch rovnováhy v populaci. Vestibulární rehabilitace patří mezi klíčovou nefarmakologickou terapii u pacientů především s chronickým charakterem závratí.

Tip: Česnek medvědí působí proti závrati

Prevence závratí

Prevence závratí závisí především na etiologii (soustavné hledání a vykládání příčin) závrati. Obecně se doporučuje upravit životosprávu ve smyslu redukce alkoholu, kofeinu, černého čaje, soli atd.

Rovněž je důležitý dostatečný a kvalitní spánek, pobyt na čerstvém vzduchu, vyhýbání se stresovým situacím a především u starších pacientů se doporučuje vyvarovat všem činnostem, při kterých hrozí pád.

Čtěte dále: Fobie lze mít z čehokoliv, věděl už Freud

Vestibulární syndrom. Projevy, příznaky, léčba – Zdraví.Euro.cz

  • Vestibulární syndrom vzniká při poruše rovnovážného systému organizmu, který je umístěný v labyrintu vnitřního ucha. Zdroj: Shutterstock.com
  • Vestibulární syndrom nejčastěji postihuje osoby vyššího věku. Zdroj: Shutterstock.com
  • Projevem vestibulárního syndromu bývají především závratě a ztráta rovnováhy. Zdroj: Shutterstock.com
  • Známkou vestibulárního syndromu bývá také rozostřené vidění. Zdroj: Shutterstock.com
  • Mezi symptomy vestibulárního syndromu patří i studený pot. Zdroj: Shutterstock.com
  • Závratě způsobené onemocněním mohou vést k nevolnostem a zvracení. Zdroj: Shutterstock.com
  • Při vyšetření se lékař snaží zjistit především charakter závratí, soustředí se na vyšetření oční hybnosti a sluchové příznaky.

Vestibulární syndrom je onemocnění rovnovážného systému organismu, který je odpovědný za vnímání rovnováhy a správnou navigaci. Toto onemocnění se projevuje především závratěmi, ale může být doprovázeno i dalšími symptomy.

Příčinou bývá špatné prokrvování, infekce nebo také nádor. Součástí léčby bývá rehabilitace, ale vždy záleží na původci onemocnění.

Co je vestibulární syndrom?

Vestibulární syndrom je jedním z onemocnění projevujících se závratěmi, které za svůj život zažije více než 40 % lidí. Nejčastěji se závratě objevují u starších osob, ale běžně postihují i mladší osoby.

Příčinou vestibulárního syndromu je porucha vestibulárního aparátu, což je smyslový orgán umístěný v labyrintu vnitřního ucha, jehož základní funkcí je udržení zrakové ostrosti, rovnováhy při chůzi a stability vzpřímeného postavení.

Vestibulární syndrom se může objevit ve dvou podobách. V prvním případě se jedná o centrální vestibulární syndrom, který je provázen mírnější trvalou závratí, v případě druhém hovoříme o periferním vestibulárním syndromu, jenž je závislý na poloze hlavy a těla a bývá nejčastějším projevem postižení vestibulárního aparátu.

Periferní vestibulární syndrom

S periferním vestibulárním syndromem se můžeme setkat také pod názvem ušní nebo vestibulární závrať, jelikož nejčastější příčinou bývá právě porucha receptoru ve vnitřním uchu.

Tento typ syndromu je označován jako harmonický, neboť intenzita subjektivních obtíží odpovídá objektivním příznakům.

Příčinou může být i onemocnění vestibulárního nervu, který propojuje receptor s vestibulárními jádry v mozkovém kmeni.

Projevy periferního vestibulárního syndromu

Periferní vestibulární syndrom se nejčastěji projevuje při konkrétních polohách a pohybech hlavy nebo těla formou závratě otáčivé povahy projevující se zhruba po dobu jedné minuty.

Závrať způsobují krystalky uhličitanu vápenatého, které se uvolní z blanitého hlemýždě a následně se zachytí v labyrintu, což vede k podráždění smyslových buněk.

Tyto smyslové buňky poté vyšlou do mozku chybné informace o poloze, které neodpovídají optickému vnímání reality.

Jaké má periferní vestibulární syndrom příznaky?

  • Závrať rotačního charakteru
  • Záškuby očí vertikálního charakteru
  • Náklon hlavy ke straně
  • Tah těla k jedné straně
  • Studený pot
  • Zblednutí
  • Zvracení

Centrální vestibulární syndrom

Centrální vestibulární syndrom není závislý na pohybech těla a hlavy a projevuje se trvale, nicméně na rozdíl od periferního vestibulárního syndromu je projev závratí nevýrazný. Tento typ syndromu je označován jako dysharmonický, jelikož při něm dochází k nesouladu mezi intenzitou subjektivních potíží a objektivními příznaky.

Jaké má centrální vestibulární syndrom příznaky?

  • Úklon hlavy
  • Rotace očí ve směru náklonu
  • Vertikální rozbíhavost očí

Co způsobuje vestibulární syndrom?

Syndrom bývá nejčastěji způsoben nedostatečným prokrvováním, které mohou mít na svědomí poruchy krevního oběhu. Původcem mohou být také častěji užívané léky, jako například Aspirin, obsahující kyselinu acetylsalicylovou nebo streptomycin.

Vestibulární syndrom může způsobit zároveň infekce virového či bakteriálního charakteru, není však vyloučená ani příčina vycházející z mozkového kmene, mozkového nervu nebo mozečku. K dalším příčinám řadíme následující:

  • Vestibulární neurotida
  • Maniérova choroba
  • Traumatické postižení
  • Nádory

Diagnostika vestibulárního syndromu

Při vyšetření lékař pátrá zejména po charakteru závratí, z toho důvodu sleduje, zda dochází k poruchám rovnováhy, dále se soustředí na doprovodné sluchové příznaky, na vystření oční hybnosti, rozostření zraku a rozkmitání obrazu. Dále lékař zjišťuje, zda dochází k závratím v závislosti na změně polohy.

Pro diagnostiku periferního vestibulárního syndromu se provádí tzv. Hautanova zkouška, při které sedíte, máte zavřené oči a ruce v předpažení. Pokud trpíte tímto onemocněním, na straně poškozeného aparátu se vaše ruka bude vychylovat do strany.

Léčba vestibulárního syndromu

Pokud vás opakovaně trápí závratě, je nutné vyhledat lékařskou pomoc, při neléčení nemoci by se vám mohlo nejen přitížit, ale může také dojít k nechtěnému úrazu.

Následná léčba se odvíjí od příčiny onemocnění, pokud je původem infekce, s největší pravděpodobností se budete léčit antibiotiky. V případě nádoru je ovšem nutná operace.

Součástí léčby bývá také rehabilitace, při které je potřeba rozlišit, zda se jedná o akutní stádium nemoci nebo o stádium kompenzace.

Terapie při akutní fázi onemocnění se soustředí na postavení se do vertikální polohy, tedy na nohy, a fixaci očí nejprve na statický a následně na pohyblivý cíl. Cílem je zlepšení stability ve stoje a při chůzi.

V případě kompenzační fáze se učí pacient fixovat oči na cíl a přitom pohybovat hlavou v různých směrech, přičemž rychlost pohyblivosti se postupně zvyšuje.

Cílem této terapie je dosáhnout jasného a nerozostřeného obrazu.

Zdroj: wikiskripta.eu, internimedicina.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *