V malém pražském bytě si slečna, říkejme jí Veronika, připravuje oběd. Zrovna vaří polévku, když v tom jí ujede ruka a přidá si do svého zeleninového vývaru o něco větší porci muškátového oříšku.
Vlastně se jí tam vysype polovina pytlíku. „To nic není,“ pomyslí si a polévku po uvaření nalačno sní. Po pár chvílích se začne celá třást, srdce jakoby chtělo vyskočit z těla, je jí špatně, dokonce má sluchové halucinace a vidiny.
To není výmysl – tento příběh doopravdy stal. Veronika se z toho nakonec po několika dnech vyspala, ale předávkování muškátem nebyla žádná legrace. Při vyšších dávkách a srdeční přecitlivělosti by mohla klidně umřít.
Jaké další potraviny, které běžně jíš i ty, jsou podobně potenciálně nebezpečné?
Banány
Po jablkách nejkonzumovanější ovoce na světě – banán – je plodina vydatná na vitamíny B1, B2, B6, C, E, kyselinu listovou a je také výtečným zdrojem draslíku, hořčíku a železa. Právě při vysoké konzumaci draslíku může nastat velký problém u lidí, kteří mají slabší ledviny, kde je tolerance tohoto prvku podstatně nižší.
Průměrný banán má totiž kolem 500 miligramů draslíku. Doporučená denní dávka pro dospělého člověka je 3 500 miligramů. Sedm banánů přecitlivělejším jedincům už může způsobovat třes, zvracení a průjmy a při dlouhodobém rizikovém užívání této žluté pochoutky začnou komplikace se srdeční arytmií.
Zdroj: TheDigitalArtist/Pixabay.com
Mohl by banán i zabít? Teoreticky ano. Jelikož smrtelná dávka je 2 600 mg draslíku na 1 kg tělesné hmotnosti, musel by 80kilogramový člověk pozřít přes 200 gramů draslíku, což dělá více než 400 banánů. Do té doby by se určitě projevily jiné vedlejší účinky, takže by se zřejmě nebylo fyzicky možné zabít obyčejnými banány. Ale raději to ani nezkoušej.
Kofein
Bez kávy si někteří lidé nedokáží představit den. Popíjejí ji ráno, popíjejí ji po obědě – přes odpoledne stihnou dvě a navečer klidně taky. Pokud ti toto někoho připomíná, a konkrétně tebe, dej si pozor na předávkování kofeinem.
Nemusí jít ani o kávu, stačí ti vypít větší množství koly. Doporučená denní dávka kofeinu čítá pro průměrného člověka okolo 300 mg. To jsou zhruba dva až tři šálky kávy.
Dvojnásobek tohoto množství může ale zamotat hlavu i zkušenému kávičkáři.
Zdroj: publicdomainpictures.net/Jean Beaufort
Přehršel kofeinu v organismu způsobuje nadměrnou stimulaci organismu, z čehož může vyplynout v první fázi dehydratace, roztěkanost, ztráta pozornosti, třes, nervozita, neklid, silné bolesti hlavy, cukání víček a nespavost, pochopitelně. Pokud se předávkování týká citlivějšího člověka, může přijít i srdeční arytmie, nevolnost a průjem, halucinace, epileptické záchvaty, poruchu vědomí a při opravdu velkém předávkování může nastat smrt.
Kofein se nedoporučuje lidem, kteří už na sobě snížené vedlejší účinky v minulosti zpozorovali, dávej si pozor i na kombinaci s některými léky. Nezapomeň, že čím nižší tělesná hmotnost, tím dříve a intenzivněji můžou nepříznivé účinky přijít.
Voda
Vodu potřebujeme, dokonce tvoří 66 % našeho těla. To se o ní ví, ale dokáže i zabíjet. Předávkování obyčejnou vodou není nic neobvyklého. Vlastně se s tím běžně setkávají sportovci např.
při náročných maratonech, ale i lidé z klubů, kteří se po požití extáze snaží masivně doplňovat tekutiny. Přesuňme se ale o deset let zpátky do slunné Kalifornie, kde se zrovna koná soutěž v pití obyčejné vody.
Za první místo je konzole od Nintenda, to je lákavé.
Do soutěže se přihlásila osmadvacetiletá Jennifer Strange. Za tři hodiny vypila asi šest litrů pitné vody. Jennifer se během „zábavné“ soutěže udělalo špatně a odjela domů. Od té doby ji už nikdy nikdo neviděl živou. Zemřela ve velkých bolestech na předávkování. Vodou.
Zdroj: Pixabay/Pexels.com
Při tomto nemilém předávkování klesne v lidském těle hladina sodíku pod 135 milimolů na litr krve. To je doprovázeno silnými bolestmi hlavy, zvracením, častým močením, poruchami mysli a celkovou dezorientací člověka.
Ledviny přestanou stíhat, krev je vodou příliš naředěná, takže přichází otok mozku, zástava dechu a smrt.
Není třeba se bát, většinou se to týká lidí s nějakým onemocněním ledvin, i tak by se to ale s vodou nemělo zbytečně přehánět.
Muškátový oříšek
V úvodu článku jsme si popsali pocity, které zažívala Veronika, když se předávkovala muškátovým oříškem. Je to sice totiž příjemné aromatické koření, ale také droga, která se v minulosti používala jako silné narkotikum. Za nadměrnou dávku se považuje už 5–15 gramů. Předávkování se projevuje nevolnosti, svěděním tváří, poruchami vědomí a halucinacemi.
Zdroj: Pixabay.com/scym
Toxicita je vyvolána myristicinem – sloučeninou, jež dokáže u člověka vyvolat negativní účinky při podání dávky 1–2 mg/kg, což je právě zhruba 5 gramů muškátového oříšku.
Balení tohoto koření obsahující 18 g prášku se dá koupit už za 20 korun, rozhodně jej však nikdy nezneužívej – naopak, je to látka způsobující akutní psychózu a je nebezpečná.
Pod mírným vlivem tě koření nechává ještě 24 hodin po jeho užití. Účinky této látky jsou mimořádně nepříjemné, a proto se nijak zvlášť nerozšířila mezi konzumenty drog.
Brambory
Brambory obsahují solanin a solanin je toxický. Vážná otrava může nastat už při zkonzumování 400 mg, ale mírné vedlejší účinky se můžou projevit už při 30 mg. V nazelenalých a hodně naklíčených bramborách je solaninu asi 35 mg na 100 gramů hlízy.
Mezi vedlejší účinky předávkováním solaninem patří akutní nevolnost, žaludeční křeče, narušení sliznic trávící soustavy a při silnější otravě může dojít ke zrychlení tepu a dechu a ztrátě vědomí.
Zdroj: Pixabay.com/Wounds_and_Cracks
I když jsou brambory moderně pěstovány tak, aby obsahovaly solaninu co nejméně, měj se na pozoru právě před nehezkými bramborami.
Stačí je důkladně oškrabat a můžeš se toxicity zbavit, někdy ale nepomůže ani to, a proto je lepší zbytečnému předávkování předejít tím, že nehezkou bramboru raději vyhodíme.
Nejvíce se toto projevuje při uskladnění brambor v teple a na světle.
Sůl
Lidské tělo vyžaduje sodík, ale ne v podobě kuchyňské soli, která je anorganickou chemikálií.
Smrtelná dávka soli je pro člověka 200–280 g, podle jeho hmotnosti a zdraví. A takové množství má doma v kuchyni asi každý z nás.
Stačí tři polévkové lžíce a tělo nenadálý přísun soli nevydrží, z buněk začne unikat příliš mnoho vody a nastane konec.
Zdroj: Pixabay.com/andreas160578
Sůl je velká zátěž na naše orgány. Není tedy divu, že i poměrně „malé“ množství dokáže tak dokonale rozhodit organismus.
Je dobré nezapomínat, že i před dosolením každého pokrmu už v sobě určitou dávku soli obsahuje. Proto solíme z rozmyslem.
V menších dávkách hrozí bolest břicha, poruchy jater, ledvin, kůže a také zvýšením krevního tlaku. Průměrně konzumujeme denně i 15krát více soli, než bychom měli.
Lékořicové pendreky
Když se Václav Neckář ve své písni kdysi dávno „rozhod' lásku léčit lékořicí“, možná netušil, že by to neměl příliš přehánět. Lékořice obsahuje glycyrrhizin, jehož doporučená denní dávka je stanovena na 100 mg. To dělá přibližně 60–70 g lékořice. A pokud se tato dávka navýší, nedělá to dobrotu.
Zdroj: publicdomainpictures.net/Alex Borland
U.S. Food and Drug Administration doporučuje nepřehánět s lékořicí, ale ani s tak oblíbenými lékořicovými pendreky. Jejich nadměrná konzumace může způsobit srdeční arytmii, vysoký krevní tlak, otoky a při opravdu dlouhodobě vysokých dávkách i srdeční selhání. Lékořice se dokáže i špatně snášet s některými léky a doplňky stravy.
Mrkev
Únava, bolesti hlavy, padání vlasů, zvracení, zamlžené vidění, vyrážky, bolesti kostí, ale i žluté zbarvení pokožky. To jsou vedlejší účinky při předávkování se obyčejnou mrkví.
Karotenémie je poměrně neškodná, ale zato hodně nepříjemná. Jejím spouštěčem je příliš mnoho betakarotenu, což je bohatý zdroj vitaminu A.
Ten je sice mimořádně prospěšný našemu zraku, ale při nadměrné konzumaci může dojít k negativním účinkům.
Žlutooranžové zbarvení kůže pak můžeme najít hlavně hlavně na dlaních a chodidlech, kolem nosu a na kolenou.
Zdroj: Pxhere.com
K předávkování nedojde tak rychle a rozhodně ne na jednu porci. Podle USDA Food Composition Database by muselo dojít ke konzumaci minimálně jednoho šálku nastrouhané mrkve denně.
A to po dobu několika měsíců! Tohle onemocnění lze ale poměrně snadno zvrátit do normálního stavu jednoduchým vynecháním mrkve ze svého jídelníčku, i tak jde ale o zajímavý fakt, který rozhodně změní pohled na původně celkem neškodně se tvářící zeleninu.
Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Opěvovaná kurkuma může zdraví i škodit. Rizikem je žloutenka
Zdroj: Profimedia.cz
Kurkuma je oblíbená v kuchyni, coby součást doplňků stravy, ale i v potravinářském průmyslu jako barvivo. Zatímco bývá často opěvovaná coby superpotravina se spoustou zdraví prospěšných účinků, její potenciální negativní a nežádoucí účinky bývají opomíjeny.
Ač se kurkuma neboli indický šafrán používá zejména pro přípravu asijských pokrmů, setkal se s ní snad už i každý Evropan. Jde o koření ze sušeného mletého oddenku kurkumovníku dlouhého, které obsahuje asi 5 % éterického oleje (jednou z jeho hlavních složek je žluté barvivo kurkumin).
Pozitivní účinky na zdraví nepotvrzeny
Kromě ostře žluté barvy, která kurkumu odlišuje od jiných druhů koření, je známá i pro léčivé účinky, které jí jsou připisovány. Jde například o podporu normálního trávení, normální činnosti jater či kardiovaskulárního systému nebo protizánětlivé účinky.
Zatímco výše zmíněné blahodárné účinky kurkumy (s výjimkou jejího vlivu na normální stav kloubů, nikoliv však prevence artritidy, s níž bývá občas spojována) zatím nebyly Evropskou komisí potvrzeny, její potenciálně rizikové účinky již zmínila.
„Komise opakovaně upozorňovala na kontaminaci kurkumy a dalších typů barviv a koření aflatoxiny (toxiny plísně působící onemocnění jater a tedy i žloutenku toxického, nikoliv infekčního původu) a takzvanými sudánskými barvivy a doporučuje častější kontroly,“ uvedla pro Euro.
cz lékařka Kateřina Cajthamlová.
Čtěte: Část margarínů škodí zdraví, shodují se odborníci. Doporučují spíše máslo
Nežádoucí účiny, žloutenka
Právě s podezřením na souvislost mezi užíváním doplňků stravy s kurkumou a vznikem žloutenky se nedávno potýkali v Itálii. U asi 20 pacientů se žloutenkou bylo konstatováno dosud nepotvrzené podezření, že za nemocí stojí právě kurkuma ve zmíněných doplňcích stravy.
Kurkuma by přitom potenciálně mohla vést ke vzniku žloutenky jak kvůli případné přítomnosti plísní, tak jejímu vlivu na játra, který dosud není zcela přesně znám.
„Kurkuma, respektive kurkuminy v rozumném množství pozitivně ovlivňují jaterní funkce. Není však vyloučeno, že jejich nadměrný a neuvážený příjem může vést například ke vzniku autoimunitní hepatitidy,“ vysvětlila pro web Euro.
cz nutriční terapeutka Gabriela Mádrová s tím, že dalším možným negativním důsledkem požívání kurkumy může být fakt, že snižuje účinky řady léků, například antibiotik nebo léků na ředění krve.
„Zde tedy vidíte, že ze „superpotraviny“ se hned může stát potravina, která se pro řadu lidí stane potravinou, kterou musí ve svém jídelníčku omezit,“ doplnila na adresu kurkumy odbornice.
Klíčový je původ
Stejně jako u celé řady dalších importovaných komodit, jako jsou například datle, oříšky či fíky, je ale i u kurkumy zásadní její původ a skladování.
Právě tyto aspekty významně ovlivňují kvalitu výrobku, který se dostane ke konečnému spotřebiteli.
V této souvislosti již například v letech 2016 a 2017 Evropská komise vydávala občasné zákazy importů některých typů kurkumy z Indie a Thajska.
Čtěte: Proteinová revoluce? Finové vyrobili jídlo, které využívá solární energii a oxid uhličitý
Na to, aby spotřebitelé výrobky včetně kurkumy vybírali pečlivě a spíše než na cenu hleděli na jejich původ, apeluje i farmaceut Richard Pflegler.
Ten se výzkumu i konzumaci kurkumy, respektive kurkuminů, věnuje deset let a žádné negativní účinky vyjma suché pokožky na sobě nepozoruje. Zdůrazňuje však, že dává velký pozor na výběr produktů podle původu. To ale není jen problém kurkumy.
„Třeba koupit si fíky nebo oříšky z Afriky se rovná téměř sebevraždě,“ doplnil pro Euro.cz Pflegler s tím, že pokud budou lidé vybírat výrobky pečlivě, riziko by jim hrozit nemělo.
Skrytá plíseň
Jestliže se však spotřebitelé rozhodnou nakupovat například v zahraničních e-shopech nebo pouličních stáncích, kde si nemohou být původem suroviny jisti, mohou se vystavit riziku, že ve výsledném produktu budou ve vyšším množství přítomné biologické toxiny – aflatoxiny.
Čtěte: Nenápadná a výživná potravina budoucnosti. Obyčejné žaludy
„Na vzhledu produktu se to nemusí projevit, byla-li plíseň rozemleta do koření – ale jde to analýzami vzorků produktu,“ dodala pro Euro.
cz Cajthamlová s tím, že právě například vyšší dávka mykotoxinů v potravině může vést až k toxické žloutence.
Upozornila také, že dalším a větším nebezpečím aflatoxinů je v případě, že se jim člověk vystavuje dlouhodobě nebo často, riziko vlivu na vznik rakoviny.
S doplňky raději opatrně
Ať už tedy kurkuma či další produkty mají titul „superpotravina“ oprávněně či jde spíše o marketingový tah, důležité je připomenout, že ani ta nejlepší potravina není všelékem či snad zázrakem. Důležité je dbát nejen na původ, ale i vyváženost složek jídelníčku a v ideálním případě se spíše než na doplňky stravy spoléhat na živiny z čerstvého jídla.
Dále čtěte:
Hlídáte si cholesterol? Možná zbytečně. Škodit mohou spíše léky, které ho snižují
Revoluce z vládní pekárny: stát rozmělní definici kváskového chleba
Změna na etiketách: z řeckého jogurtu bude koncentrovaný mléčný výrobek
Lepek není jed. Může ochránit před cukrovkou i dalšími chorobami
Rádi žvýkáte? Můžete si zadělat na vředy i nadváhu
Masem a mléčnými výrobky proti infarktu. Kardiologové překvapili novou studií
Skořice a všechno, co o ní potřebujete vědět
Co se Vám vybaví, když se zamyslíte nad zimním období? Doma to voní purpurou a po večerech zachumlaní do peřin usrkáváme svařené víno a všude kolem je ta hřejivá vůně. Nikde a v ničem nesmí chybět skořice, koření, které umí tuhle jedinečnou atmosféru vykouzlit. Nejlepší na skořici je to, že nám a našemu tělu dodá mnohem víc než jen lahodný prožitek při jídle a uklidňující pocit.
Koření všech věků
Skořice se může pyšnit sáhodlouhou historií, a to ať už jde o její používání v kuchyni nebo v léčitelství. Od pradávna ji používaly všechny starověké kultury, Židé, Římané i Egypťané, při obřadech posledního pomazání i pro její schopnost uchovat potraviny déle čerstvé. Ve středověku lidé skořici považovali za takový luxus, že za ni dokonce platili zlatem.
- Dnes skořici najde ve spižírně asi každá hospodyňka, jak by taky ne, tohle koření nemůže chybět v žádném štrůdlu nebo jablečném koláči.
- Co všechno skořice dokáže
- Není divu, že skořici lidé používají již celá tisíciletí, seznam ověřených léčivých účinků skořice je totiž dlouhatánský.
- Upravuje cukr v krvi a snižuje krevní tlak
Snad o žádné jiné chorobě a její možné léčbě skořicí toho nebylo napsáno víc jako o cukrovce či zvýšeném cukru v krvi. Skořice podle řady studií (kuk a kuk) umí snížit hladinu cukru v krvi až o obdivuhodných 29 %.
Poradí si taky se zvýšeným krevním tlakem, a navíc snižuje hodnotu cholesterolu a triacylglycerolů v krvi, proto s klidem můžeme říci, že pravidelnou konzumací tohohle zázračného koření si pomůžete snížit riziko onemocnění srdce.
Pokud máte tyhle problémy, každý den si dopřejte 2 čajové lžičky skořice.
Působí proti mikrobům
Esenciální olej z kůry skořicovníku výjimečně dobře bojuje proti bakteriím a ostatním nechtěným zvířátkům a breberkám. Skořicový olej si dokonce poradí i s bakterií E. coli. Navíc je silně desinfekční a ochranný.
Proto jej přidejte do domácí zubní pasty, zatočí s bakteriemi zodpovědnými za tvorbu zubních kazů. Pokud se Vám nechce zubní pasta vyrábět, zkuste třeba tuhle zubní pastu od Nutrismile, která obsahuje éterické oleje ze skořice, pomeranče a máty a nenajdete v ní žádná umělá sladila, ochucovadla, ani fluorid.
Na Novém Zélandu byly nedávno provedeny studie, které ukázaly, že skořicový esenciální olej je tím nejúčinnějším bojovníkem proti bakterii, která se jmenuje Streptoccocus mutans.
Právě ta žije v naší ústní dutině, přichycuje se na zuby a vylučuje žíravou kyselinu, čímž vytváří zubní kaz.
To ale není všechno, skořicový éterický olej dokáže prvotřídně zatočit i s bakteriemi způsobujícími nemoci dásní.
Ještě jsme Vás nepřesvědčili, že zařazení skořice do jídelníčku je dobrý nápad?
Je protizánětlivá a antivirová
Skořice prokazatelně velmi úspěšně potlačuje enzym, který způsobuje různé záněty v těle. Zároveň je antivirová, takže pokud na Vás skočí bacil a jste nachlazení, přidejte špetku (nebo dvě, tři ) do ranní kaše, smoothie nebo čaje a záněty se Vám vyhnou.
Je přirozeným antioxidantem
O antioxidantech se mluví úplně všude, takže Vám asi nemusíme vysvětlovat, že antioxidanty jsou látky, které chrání naše těla před oxidačním stresem, který způsobují zlé volné radikály.
Co jste možná ale doposud nevěděli, je fakt, že ve studii, která porovnávala antioxidační účinnost skoro 30 různých druhů koření, skořice zvítězila jako jeden z nejúčinnějších přírodních antioxidantů, a to bojovala proti takovým velikánům jako je česnek nebo hřebíček (kuk).
Na mozek
A perlička na závěr. Nové studie ukázaly, že skořice bojuje proti proteinu tau. No a? Tenhle protein hraje důležitou roli při vzniku Alzheimerovy choroby. Při ní totiž dochází k ukládání proteinu tau v mozku, který se jím pak zanáší a ničí. Skořice má v léčbě Alzheimerovy choroby obrovský potenciál, v budoucnu o této schopnosti skořice určitě ještě uslyšíme.
Jak skořici použít a využít
Teď přichází ta zábavná část! Že je skořice zdraví prospěšná, už víme, a jak ji tedy využít?
Při chřipce, nachlazení a kašli – Pokud na Vás něco leze, každý den užívejte půl čajové lžičky v čaji s citronem a medem. Nebo skořici jednoduše přidejte do Vašeho oblíbeného (domácího) sirupu proti kašli.
Péče o zuby a dásně – O tomhle bodu už toho bylo řečeno hodně, ale skořice je v péči o zuby a dásně prostě neporazitelná. Vyrobte si domácí zubní pastu (recepis brzy!) a přidejte do ní pár kapek skořicového esenciálního oleje nebo vyzkoušejte hotovou přírodní zubní pastu, skořicový éterický olej najdete třeba v téhle nebo této.
Pro podporu zažívání – Dopřáli jste si jídlo a je Vám těžko? Vypijte skleničku vody nebo hrnek čaje s půlkou lžičky skořice, ta nastartuje zažívání a dřív Vám bude lépe.
Do mýdla – Kdo by se nechtěl při koupeli obklopit hřejivou skořicovou vůní… Zkuste si s námi vlastní mýdlo vyrobit, vůni si sami nakombinujte nebo dejte šanci připraveným kosmetickým vůním, pro zimní období jsou našimi favority Teplé koření a Kardamon, skořice v nich samozřejmě nechybí. Pokud se na domácí výrobu mýdla necítíte, doporučujeme krásná přírodní mýdla z Mýdlárny u dvou koček, která budou i nádherným a milým dárkem, koukněte třeba na mýdlo Kočičí jazýčky nebo Včelí lázně.
Obličejová maska – Jednoduše smíchejte mletou skořici s medem a naneste na obličej, nechte 5 minutek působit a opláchněte teplou vodou.
Pro vytvoření kouzelné atmosféry – Svíčka s vůní skořice a hřebíčku je (nejen) v zimním období absolutně nepostradatelná. A The Greatest Candle přišla s naprosto báječným nápadem – co takhle vytvořit si doma snadno a rychle vlastní vonnou svíčku z (použitého) rostlinného kuchyňského oleje? Svíčkou pak můžete obdarovat své blízké, určitě budou nadšení!
Na hubnutí – Skořice spolehlivě nastartuje metabolismus, pokud se snažíte shodit nějaké to kilíčko, přidávejte skořici do jídla, pomůže Vašemu spalování. Skořice se hodí, i pokud omezujete slazení čaje nebo kávy, je totiž přirozeně nasládlá a cukru pak nemusíte použít tolik.
Do čokolády – Čokoláda a skořice vytváří dokonalou harmonii, v zimě Vás krásně zahřeje horká čokoláda, kterou budete mít raz dva. Máte-li raději čokoládu v tuhé formě, zkuste si čokoládu vyrobit sami, přidat můžete jak skořici, tak mnoho dalšího.
A do receptů – Samozřejmě nesmíme zapomenout zmínit všechny skvělé a léty prověřené způsoby použití skořice, ve štrůdlu je nenahraditelná, dodá šmrnc palačinkám a lívancům a čas Vám při vaření ušetří skořicový cukr. Skořice se výborně hodí i do slaných jídel, zkuste ji přidat do rajčatových omáček a zeleninových kari.
Skořice cejlonská nebo skořice čínská?
Mnoho lidí si neuvědomuje, že na světě existuje obrovské množství různých druhů jednoho koření. Je tomu tak i se skořicí. Dva nejdůležitější typy skořice najdete pod názvy cejlonská skořice a skořice cassia. Oba druhy jsou zdraví prospěšné, pokud ale chcete skořici používat jako přírodní lék, je dobré je rozlišovat a znát jejich rozdíly.
Látka, která skořici dodává její nezaměnitelnou vůni a chuť, se jmenuje cinnamaldehyd. Ten je tou sloučeninou vytvářející z kůry skořicovníku tak skvělého pomocníka v boji proti nemocem.
Tady ale pozor, cinnamaldehyd je zdraví prospěšný jenom v přiměřeném množství. Nemějte ale vůbec strach, pokud skořici budete užívat v běžné míře, nemůže se nic špatného stát, právě naopak.
Zapamatujte si ale:
Cejlonská skořice
Skořice z Cejlonu se obecně považuje za „tu pravou“ skořici. Pěstuje se na Srí Lance, ale i v některých částech Indie, a získává se ze stromu Cinnamomum verum, skořicovníku pravého.
Pokud byste porovnávali chuť skořice cejlonské a Cassie (čínské), chuť té cejlonské bude jemnější, a to právě kvůli menšímu obsahu cinnamaldehydu. A právě to z cejlonské skořice dělá tu nejzdravější a nejbezpečnější variantu, pokud jde o její užívání jako přírodního léku. Někdo cejlonskou skořici preferuje i v kuchyni, hlavně pokud je na ně „obyčejná“ skořice příliš aromatická a kořeněná.
Skořice druhu Cassia
Tenhle druh skořice najdete prakticky ve všech supermarketech a obchodech. Získává se ze skořicovníku čínského, který roste, asi Vás nepřekvapíme, v Číně.
Skořice čínská je tou levnější variantou, právě proto, že přes 90 % jejího oleje pochází z cinnamaldehydu. Kvůli tomu ji většinou používáme při vaření, je totiž silně pikantní a stačí ji opravdu troška.
Vědci se ale shodují v tom, že kvůli vysokému obsahu cinnamaldehydu se skořice čínská se nehodí při použití jako přírodního léku.
Skořice čínská také obsahuje velké množství kumarinu, který při vysokých dávkách může negativně ovlivňovat funkci jater. Dánská vláda dokonce nedávno začala regulovat používání skořice v pečivu, aby se ujistila, že lidé nekonzumují zbytečně vysoké (a potenciálně nebezpečné) množství této látky. V cejlonské skořici, na rozdíl od té čínské, najdete minimální množství kumarinu.
Předávkování skořicí
Je to tak přece se vším, i u skořice platí naše známé – všeho s mírou. Experti se shodují na tom, že používání skořice v kuchyni při vaření je naprosto bezpečné a zdraví prospěšné (pokud nespořádáte dva pytlíky skořice jen při snídani). Jestli s ní ale chcete bojovat proti chorobám, mějte na paměti, že:
- Těhulky by si měly dávat pozor na vysoké dávky skořice a nadužívání skořicového esenciálního oleje (může způsobit kontrakce).
- Kvůli obsahu kumarinu, radíme nahrazení skořice čínské skořicí cejlonskou, hlavně při kojení nebo pokud vaříte pro děti.
- Mnoho odborníků doporučuje užívání cejlonské skořice, právě kvůli tomu, že obsahuje mnohem menší množství kumarinu a cinnamaldehydu.
- A jako vždy platí, že pokud se rozhodnete zbavovat se nemocí přírodním lékem a jíst jej větší než běžná množství, poraďte se s Vašim lékařem, a to zejména pokud už užíváte jiné léky, které by mohly přírodní léky ovlivňovat.
Používáte skořici pravidelně? Do jídla? Pro zdraví? Nebo obojí?
Libeček pomůže libidu i trávení
Libeček je koření, které do české kuchyně patří, bohužel je v poslední době na ústupu. Je to škoda, je velmi přínosný pro zdraví. Ne nadarmo má přídomek lékařský.
Když si vzpomenu na slepičí vývar od své babičky, vybaví se mi výrazná chuť libečku, který do ní přidávala.
Dlouho jsem se pak s libečkem v kuchyni nesetkala, až jsem se letos sama rozhodla ho zasadit do svého bylinkového truhlíku. Jde totiž o vynikající koření, které má v českých kuchyních své místo.
Kromě dochucení pokrmů však dokáže udělat hodně pro lidské zdraví, možná mu tak dáte i šanci i vy.
Léčí a povzbuzuje
Rostlinka nejen zlepšuje chuť pokrmů, ale také významně podporuje trávení stimulací tvorby trávicích šťáv a enzymů a rovněž tvorbou žluče, slinivkových a střevních sekretů, což vede ke snížení nadýmání. Tím, že lépe pracuje zažívání, lépe se daří játrům, slezině, žlučníku a dalším orgánům zapojeným do trávení.
Pomocí libečku si můžete dokonce pomoci od žlučových kamenů – kombinace libečku s listem pampelišky a plodem pupalky, brutnáku nebo alespoň olivovníku vám pomůže se jich zbavit.
Jako žaludeční likér se doporučuje lihový výluh ze semen libečku (přidává se trochu medu), čaj z čerstvých nebo sušených listů ulevuje při dně a revmatizmu, také podporuje krevní oběh.
Protože obsahuje silice s ftalidy, tlumí bolesti. Zejména pak koliky hladkého svalstva, střev, močového měchýře a močových cest.
Napomáhá prokrvit orgány pánevního dna, takže už od antických dob je považován za afrodiziakum. Dalšími pomocníky mohou být jeho příbuzní – celer a petržel.
Také má silné antioxidační účinky, takže pomáhá při únavě, vyčerpanosti, slabosti, nechuti i nechutenství a při slabých psychických potížích.
Ovšem pozor – libečkem se lze předávkovat, což může vést až k zánětům ledvin a orgánům pánevního dna. Doporučená dávka je proto asi 5 gramů čerstvého libečku a dvoj až trojnásobek libečku sušeného. Lidé s vážným postižením ledvin by se měli rostlince vyhýbat. Protože je velmi silný, čaj z libečku není vhodný pro děti a těhotné ženy.
Do masa, i polévek
Libeček se v kuchyni se používá pro svou silnou, kořenitou vůni a chuť, říká se mu zelené maggi. Přidáváme jej do polévek, k dušenému masu, zelenině, do omáček i do salátů. Chutí se trochu podobá celeru, ale je silnější, aromatičtější – víc voní po citronu a kvasnicích. V jižní Evropě se silné řapíky libečku kandují a semena se suší, aby se přitom přidali jako kmín do chlebových směsí.
Nejčastěji se však používají lesklé tmavozelené listy, a to jako koření do zeleninových polévek a do masových směsí, kterým dodají velmi plnou a bohatou chuť. Listy lze samozřejmě i nasušit či zamrazit a přidávat do jídel celou zimu. Bylinky lze také konzervovat solí. Jen pak při vaření na to musíme myslet, aby jídla nebyla přesolená.
Konzervujeme libeček v soli. Jak na to?
- – listy a stonky libečku opláchněte a osušte, následně nakrájejte najemno.
- – přidejte také omyté a najemno nakrájené kopřivy, a to v poměru 4: 1.
- – na dva litry bylinek přidejte 4 až 5 lžic soli a promíchejte
- – nechte několik minut odležet
- – poté nakládejte do zavíracích sklenic a pěchujte
- – bylinky pustí šťávu, která má chuť maggi
- – nahoru můžeme nalít 1-2 lžíce oleje
- Pěstujeme libeček
Navnadili jsme vás – tak si ho začněte pěstovat. Jeho pěstování je totiž velmi snadné, stačí mu běžná hlína, do které přidáte trochu živin, slunné či poloslunné místo a přiměřená vláha.
Můžete si koupit sazeničku nebo vzrostlou rostlinku v květináči. Libeček však zvládnete vypěstovat i sami. Nejlépe vám to půjde, když se s vámi někdo rozdělí o kořenové puky.
Z těch vám brzy vyroste nová rostlina, která však může dosáhnout až dvou metrů výšky, na což musíte při sázení myslet.
Nebo si kupte semínka a začněte pěkně od začátku. Lze je vysévat buď na jaře, nebo na konci léta, semena se lehce zatlačí do země. Semínka budou klíčit pomalu, ale až sazeničky dorostou do deseti centimetrů výšky, protrhají se na patnácticentimetrovou vzdálenost. Sami si ale nechte jen jednu rostlinu, zbytek rozdejte přátelům, ať si i oni užijí síly této rostlinky.
Libeček vám pak dlouho poslouží, na zahrádce jej budete mít od časného jara až do prvních mrazíků, po kterých se zatáhne do země.
Natě otrháváme podle potřeby, během léta odstraňujeme stonky vybíhající do květu, abychom podpořili růst mladých listů a zamezili tvorbě semen (pokud je nechceme sklízet).
Využít ale můžete celou rostlinu – listy, semena i kořeny, které jsou vůbec nejúčinnější. Obsahuje silice, třísloviny, organické kyseliny, furokumariny, vitaminy C a A, hořčiny, pryskyřici a cukry.
Lucie Kořistová
Mohlo by vás zajímat:
Amfetaminy a jejich deriváty: speed, pervitin
| Název drogy: | amfetamin (speed). |
| Vzhled, forma: | kapsle, tablety, prášek. |
| Způsob užití: | ústy, nosem (čicháním), injekčně, užívá se v kombinaci s jinými drogami. |
Amfetaminy jsou uměle vyrobené látky účinkující na centrální nervový systém. Byly předepisovány při léčbě obezity a deprese a proti patologické ospalosti. Účinky se podobají kokainu. Často se užívají s dalšími drogami, např.
s heroinem nebo barbituráty (viz článek Závislost na lécích: sedativa).
Rizika
Změna myšlení a psychiky – člověk je vznětlivý a snadno se rozčílí nebo napadne své okolí (je pohotový k agresi, s možnými násilnými projevy a rozkolísaností nálad), má nízké sebevědomí, narušený spánek, hluboké deprese, úzkostné stavy a paranoidní psychózy (je vztahovačný), doprovázené nutkavým chováním a opakovanými pohyby a živými halucinacemi.
U injekčního užívání je riziko nákazy virem HIV a žloutenky typu C (infekčního virového zánětu jater). Vysoké dávky mohou způsobit silné bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, neostré vidění apod. Velmi vysoké dávky už bývají příčinou poruch srdečního rytmu, slinění, křeči, mrtvice, přehřátí, kómatu a smrti (u injekčního podání).
Odvykání
Psychický odvykací syndrom zahrnuje depresi se známkami snížené schopnosti radovat se ze života a běžných denních událostí, podrážděnost a dny až týdny trvající vyčerpání. Tyto stavy mohou podporovat rozhodnutí o pokračování v dalším užívání.
Dokonce ještě delší dobu po začátku abstinence, jestliže u uživatele odezněla psychóza, může návrat k psychoaktivní látce v několika minutách či hodinách způsobit paranoidní symptomatologii, ačkoli se tyto symptomy původně objevily až ve spojitosti s těžkým několikaměsíčním užíváním vysokých dávek.
Pervitin
Jedná se o nejrozšířenější drogu na českém trhu, jejíž kořeny zasahují až do císařského Japonska, kde byla podávána samurajům před vstupem do bitvy. Později byla podávána za II.
světová války pilotům kamikadze a německým vojákům při tažení na Rusko. Znovuobjevena byla v Československu pro svoji relativně nízkou cenu oproti jiným drogám a možnost výroby v lokálních varnách.
Proto také bývá v okolních zemích označována jako Tsecho.
| Název drogy: | pervitin, metamfetamin, péčko, perník, piko, peří. |
| Vzhled, forma: | krystalický metamfetamin bílé či nažloutlé barvy, tablety, krystalky jsou dobře rozpustné ve vodě a v alkoholu. |
| Způsob užití: | kouření, šňupání, nitrožilní aplikace, ústy. |
Účinky
Jsou provázeny tělesnou i duševní stimulací, zvýšením bdělosti, snížením či odstraněním únavy a chuti k jídlu, vztahovačností, hyperaktivitou a zvýšenou energií. Účinky této drogy obvykle trvají 6 až 8 hodin, ale mohou trvat až 24 hodin. Vysoce návykový pervitin spaluje tělesné energetické rezervy a vytváří zničující závislost, kterou lze utišit jedině stále větším množstvím drogy.
Účinek pervitinu nastupuje u nitrožilní aplikace ihned, u šňupání za 5–10 minut, při užití spolknutím do 1 hodiny.
Pervitin uvolňuje v těle zásoby energie a zvyšuje výkonnost celého organismu. Urychluje psychomotorické tempo, způsobuje motorický neklid – typická je tzv. „vykroucenost“. Zvyšuje krevní tlak a tep, stoupá dechová frekvence. Zorničky jsou rozšířené (mydriáza). Zvyšuje riziko křečí. Ustupuje pocit únavy, organismus pracuje s vypětím sil, až do vyčerpání.
Metamfetamin urychluje tok myšlenek, často na úkor kvality (hlavně při opakovaném užití). Také zvyšuje pozornost a soustředěnost. Zlepšuje schopnost empatie a odstraňuje zábrany.
Po jeho užití nastupuje euforie, pocit sebejistoty a rozhodnost. Intoxikovaný nemá potřebu spánku. Působí anxiogenně (může navodit strach a úzkost).
Po odeznění účinku se dostavuje fáze deprese s hlubokými pocity vyčerpání a celkovou skleslostí.
Rizika
U uživatelů hrozí vznik rychlé silné psychické závislosti a předávkování (nedochází ke zvyšování dávek, ale droga je užívána častěji). Předávkování se projevuje jako akutní infarkt myokardu s možností úmrtí.
Jednorázová či opakované menší dávky mohou způsobit poruchy myšlení zahrnujícími ztrátu paměti, agresivitu, ztráty kontroly nad realitou a potenciální poškození srdce a mozku. U uživatelů se často objevuje stav toxické psychózy pocity pronásledování (paranoia), agresivita.
Uživatel může být nebezpečný sám sobě a ostatním. Mnoho uživatelů končí na psychiatrii. Z hlediska léčby se jedná o jednu z nejtěžších závislost.
Léčba
Odvykací stav: somatická (tělesná) složka má podobu vystupňované únavy v souvislosti s extrémním vyčerpáním organismu, psychická složka se objevuje obyčejně po odeznění tělesných obtíží a má podobu extrémních chutí na užití pervitinu, skleslosti, špatné nálady, úzkosti. Odvykací stav není život ohrožující, je možné jej bez větších obtíží zvládnout bez lékařské intervence.
Závislost na pervitinu nevzniká po jednorázovém užití ani po užívání trvajícím např. měsíc. Zrádné je, že závislost se rozvíjí plíživě a také že typický způsob užívání pervitinu vede uživatele k mylnému dojmu, že závislý být nemůže, protože vydrží několik dní bez obtíží abstinovat.
Má se za to, že na pervitinu se nerozvíjí fyzická závislost (určitě můžeme říct, že abstinenční příznaky člověka neohrožují na životě a zdraví). Psychická závislost je však z hlediska léčby tou obtížnější složkou závislosti. Její zvládnutí obyčejně vyžaduje alespoň ambulantní léčbu v délce několika měsíců.
Na způsobu aplikace při vzniku závislosti nezáleží.
Související odkazy
- Jiří Presl: Drogy: poznej svého nepřítele. Praha, 2012. (PDF soubor ke stažení, 1.8 MB)
- Pervitin (odkaz vede na web drogovaporadna.cz)
- Pervitin (odkaz vede na web drogy.cz)
- Pervitin (odkaz vede na web prevcentrum.cz)
- Kamil Kalina a kol.: Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80-86734-05-6. (odkaz vede na web drogy-info.cz)
- Manuál a podklady pro moderátory interaktivní hry „Jak se (ne)stát závislákem“ (odkaz vede na web zkola.cz)
- Karel Nešpor, Marie Millerová: Jak přestat brát drogy – svépomocná příručka. Páté rozšířené vydání vydalo sdružení FIT IN, nám. Svatopluka Čecha 11, 100 00 Praha 10 pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, 2006. (odkaz vede na PDF soubor na webu drnespor.eu, 1.2 MB)
- Speed (amfetamin) (odkaz vede na web Společnosti Podané ruce, extc.cz)