Pánevní zánětlivá nemoc může svými příznaky napodobovat zánět slepého střeva, vaječníkovou cystu, mimoděložní těhotenství, septický samovolný potrat, endometriózu, pánevní srůsty, močovou infekci, ledvinnou koliku, zánětlivé onemocnění trávicího traktu.
Pánevní zánětlivá nemoc je infekční onemocnění horní části ženských pohlavních orgánů. Může probíhat jako náhlé onemocnění projevující se náhle vzniklými obtížemi nebo chronicky, kdy žena udává potíže jen občas nebo je bez subjektivních příznaků. Zánět postihuje nejčastěji vejcovod, méně často dutinu děložní, vaječník nebo pobřišnici.
Co může být příčinou?
Původci bývají mikroorganizmy Neisseria gonorrhoeae (způsobuje kapavku) nebo Chlamydia trachomatis. Často je ale příčina vícebakteriální, kultivačním vyšetřením můžeme zjistit nejrůznější bakterie z oblasti pohlavního traktu.
Jak se může projevit?
Pánevní zánětlivá nemoc může svými příznaky napodobovat zánět slepého střeva, vaječníkovou cystu, mimoděložní těhotenství, septický samovolný potrat, endometriózu, pánevní srůsty, močovou infekci, ledvinnou koliku, zánětlivé onemocnění trávicího traktu.
Mezi rizikové faktory počítáme prodělanou pánevní zánětlivou nemoc v minulosti, vyšší počet sexuálních partnerů, nitroděložní tělísko, infekci kapavkovou nebo chlamydiovou. Častěji se u pacientek s pánevní zánětlivou nemocí vyskytuje nedávno prodělaný gynekologický zákrok v dutině děložní.
Onemocnění se projevuje bolestí v podbřišku, většinou oboustrannou, nenormálním výtokem nebo špiněním, bolestivostí při styku. Někdy bývá přítomna horečka nebo zvýšená teplota. V případě těchto obtíží by měla žena neprodleně navštívit svého gynekologa.
Jaké jsou možnosti léčby?
Lékem volby jsou širokospektrá antibiotika, která podle závažnosti postižení volí lékař v tabletové nebo injekční formě.
Při pokročilém stupni onemocnění, kdy dochází k tvorbě hnisavého adnextumoru (ohraničený zánětlivě změněný komplex vejcovodu a vaječníku vyplněný hnisem) nezbývá nic jiného než operační řešení.
Vždy je nutné vyloučit mimoděložní těhotenství a náhlé zánět tlustého střeva. Vyšetření a přeléčení kapavkové nebo chlamydiové infekce u sexuálních partnerů je rovněž důležitým bodem léčby.
Ačkoliv je pánevní zánětlivá nemoc léčitelné a vyléčitelné onemocnění, je spojena se závažnými obtížemi a následky pro pacientku.
Po prodělaném onemocnění může přetrvávat chronická pánevní bolest, tvorba srůstů, bolestivost při styku, zvyšuje se riziko mimoděložního těhotenství, recidivy zánětlivé nemoci a v neposlední řadě neprůchodnosti vejcovodů a následné neplodnosti pacientky.
Z těchto důvodů je prevence velice důležitá. Spočívá hlavně v dodržování zásad bezpečného sexu a při vzniku obtíží je důležitá včasná a adekvátní léčba.
Komerční sdělení 
Tradiční lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Při těhotenství a v průběhu kojení vždy konzultujte užívání Wobenzymu s lékařem.
Více informací: www.wobenzym.cz
Pánevní bolest – příčiny a odborná léčba
Pánevní bolest se projevuje v oblasti mezi sponou a pupkem, může být rovněž popisována jako bolest v oblasti beder. Její projevy jsou různé, některé ženy bolest pociťují jako bodání, jiné jako trvalou, která se obvykle při zátěži nebo pohybu zhoršuje.
Pánevní bolest může být:
- krátkodobá, v takových případech je velmi obtížné přesně určit příčinu vzniku
- náhle se zhoršující se tendencí, v takových případech je nutno přemýšlet o infekčním procesu nebo o vzniku náhlé příhody břišní v pánevní oblasti
- dlouhodobá a trvalá. Pokud trvá déle než ½ roku a není tendence zmírňovat se, hovoříme o bolesti chronické, příčinou mohou být srůsty, děložní myomy, endometrióza, je nutno pomýšlet i na onkologické onemocnění
Původ pánevní bolesti
Stěžuje-li si pacientka na pánevní bolest je nutno zjistit původ obtíží. Kromě gynekologických onemocnění se může jednat o urologický, ortopedický nebo chirurgický problém.
Bolest při styku, při vyprazdňování, při náročnější pracovní činnosti mohou způsobovat gynekologická onemocnění, jako jsou záněty, děložní myomy, endometrióza nebo srůsty v oblasti pánve, případně onemocnění zařazená o skupiny náhlých příhod břišních bezprostředně ohrožujících ženu na životě jako je torze andex, mimoděložní těhotenství, ruptura cysty, zánět slepého střeva. Na místě je vždy návštěva gynekologa, který rozhodne, zda se jedná o zánětlivý proces a nasadí patřičnou medikamentózní léčbu nebo v případě nejasného nálezu doporučí laparoskopické vyšetření na specializovaném pracovišti, protože obdobné obtíže mohou způsobovat problémy v oblasti močového měchýře, případně ledvin. Nejčastěji se jedná o záněty nebo ledvinové koliky způsobené pohybem event. vylučováním ledvinových kamenů.
Zánět močového měchýře
Příčinou zánětu močového měchýře (cystitis) bývají bakterie, projevuje se většinou řezavou a pálivou bolestí při močení, častým nucením na močení, dojde-li k vzestupu infekce do oblasti ledvin objevuje se i bolest v bederní oblasti. V tom případě se často objevuje vysoká teplota provázená třesavkou.
Diagnostika je založena na informaci poskytnuté pacientkou a vyšetření lékaře, který zjistí přesnou lokalizaci bolestí. Vyšetření obvykle doplní laboratorní testy – kromě močového sedimentu se provádí i kultivační test, obvykle bývají zvýšené i hodnoty FW (sedimentace) a CRP.
Léčba spočívá většinou v nasazení antibiotik, důležité je dodržování pitného režimu (doporučuje se 2,5 l tekutin za 24 hodin) a klid na lůžku. Obtíže pak většinou do týdne ustupují.
Možnost zánětu slepého střeva
Bolest v oblasti pupku sestupující postupně do pravého podbřišku a celková schvácenost bývá příznakem akutního zánětu slepého střeva (apendicitis).
To je velice závažné onemocnění řadící se do skupiny náhlých příhod břišních, které v některých případech mohou ohrozit pacientku na životě (zejména když dojde k prasknutí apendixu a vyprázdnění střevního obsahu do dutiny břišní).
Vzhledem k tomu, že podobné příznaky se mohou objevit i při zánětu vaječníků a vejcovodů je vhodné, aby pacientku kromě gynekologa pro upřesnění diagnózy vyšetřil i chirurg. Běžné gynekologické vyšetření je tak rozšířeno o rektální vyšetření, které bývá vnímáno velmi bolestivě na rozdíl od zánětu adnex, kdy jsou bolestivé pohyby dělohou.
Pacientka je v případě nejasného nálezu odesílána na specializované pracoviště, kde může být nález ověřen laparoskopicky.
Vyloučí-li se adnexitida a potvrdí se apendicitida je na místě neprodlené odstranění zaníceného slepého střeva a následné nasazení vhodného typu antibiotik.
Operativní řešení je rovněž neodkladně nutné zjistí-li se, že bolestivé příznaky způsobuje mimoděložní těhotenství již prasklé nebo hrozící prasknutím.
Zánět vaječníků – příznaky, diagnostika, léčba
Zánět vaječníků (někdy zaměňován i s „pánevní zánětlivou nemocí“) je onemocnění ženského pohlavního ústrojí. Obvykle k němu dochází při sexuálně přenosných onemocněních, kdy přecházejí bakterie z vagíny směrem k děloze, vaječníkům a vejcovodem.
Mezi běžné příznaky zánětu vaječníků patří: vaginální výtok, teplota, krvácení mimo cyklus a jiné. Zjistěte o tomto onemocnění více v našem článku:
Zánět vaječníků a pánevní zánětlivá nemoc
Tyto dva pojmy jsou velmi podobné.
Pánevní zánětlivá choroba je zánětlivé onemocnění, které může postihovat všechny části ženských vnitřních pohlavních orgánů a to je: děloha, vaječníky a vejcovody (adnexitida).
Zánět vaječníků je tedy jedna z forem pánevní zánětlivé nemoci. Při pánevní zánětlivé nemoci však nemusí být zaníceny pouze vaječníky. Zánět může přejít až na oblast břicha a pobřišnice.
Úloha vaječníků
Vaječníky jsou ženský pohlavní párový orgán. Mají významnou funkci v reprodukčním cyklu. Nacházejí se po stranách dělohy. V jejich blízkosti jsou vejcovody, do kterých se dostává během ovulace vajíčko. Právě ve vaječnících se tvoří ženské pohlavní buňky (vajíčka) ale také hormony estrogen a progesteron.
Zánět vaječníků
- Zánět vaječníků má bakteriální původ, většinou se jedná o bakterie, které způsobují sexuálně přenosné nemoci.
- Zánět vaječníků není vyvolán chladem (například sezením na studeném), avšak zvyšuje riziko onemocnění, protože se tím oslabuje imunitní systém ženy.
- Mezi méně častou příčinu zánětu vaječníků patří dilatace děložního čípku (například při porodu, interrupci) a následně přenesení bakterií.
Příznaky zánětu vaječníků
Mezi nejčastější příznaky onemocnění patří:
Mezi nespecifické příznaky patří teplota, nevolnost a zvracení.
Pokud se u vás vyskytnou projevy zánětu vaječníků, návštěvu gynekologa neodkládejte. Neléčený zánět vaječníků může způsobit poruchy plodnosti v budoucnosti. 
Zdroj: 123rf.com
Diagnostika zánětu vaječníků
Při diagnostice se používá několik metod. Základní diagnostika je kultivace z vagíny a děložního čípku. Při vyšetření vám lékař tenkou tyčinkou odebere kousek vaginálního sekretu, ve kterém se zjistí přítomnost konkrétní bakterie.
Mezi další specifičtější vyšetření, které se však nedělají rutinně, patří:
- odběr krve
- sedimentace a kultivace moči
- sonografické vyšetření
- laparoskopie
Léčba zánětu vaječníků
Domácí léčba zánětu vaječníků neexistuje… Onemocnění je nezbytné léčit antibiotiky!
Proč?
Protože rizika neléčené infekce jsou vysoké – spojují se dokonce s poruchami plodnosti. V některých případech se provede test rezistence na bakterie, aby se nasadilo co nejefektivněji léčivo. Antibiotika vždy doužívejte celá, dodržujte časové rozmezí mezi jednotlivými dávkami a v léčbě nepřestávejte, pokud se začnete cítit lépe.
K tlumení bolesti se používají běžné volně prodejné léky jako Ibalgin a Paralen. Pacientkám se doporučuje klidový režim na lůžku a dostatečný pitný režim.
Pokud se jedná o sexuálně přenosnou chorobu, je velmi důležité, aby se přeléčil i partner. Až do úplného vyléčení (negativní kultivace u obou z partnerů) se doporučuje sexuální abstinence.
Shrnutí
Chcete-li předcházet bakteriálnímu onemocnění zánět vaječníků, nejúčinnější forma prevence je monogamie. Vhodná je i bariérová antikoncepce (kondom), která sníží riziko přenosu onemocnění.
Pokud se u vás vyskytnou projevy zánětu vaječníků, nebo jiná, neidentifikovatelná bolest ve spodní části břicha, vaginální výtok se zbarvením a zápachem, poruchy menstruačního cyklu nebo teplota, neprodleně navštivte gynekologa.
Léčba zánětu vaječníků není komplikovaná, neléčený zánět však s sebou přináší řadu závažných rizik, například poruchy plodnosti.
Domácí léčba zánětu vaječníků se vysloveně nedoporučuje.
zdroje:
!Článek byl vypracován lékárníkem avšak, slouží pouze pro informativní účely – nenahrazuje lékařské vyšetření, nebo osobní setkání v lékárně.
×
Ukázať súvisiace produkty
Zatvoriť
Zánět vejcovodů (adnexitida) a jeho příznaky
Zánět vejcovodů je infekční gynekologické onemocnění postihující výlučně ženy. Jakožto párový orgán se vejcovody nacházejí v pánevní oblasti těsně u vaječníků a jsou spojeny s dutinou břišní.
Vejcovody jsou nezbytným orgánem k plodnosti žen. Pokud dojde k zánětu vaječníků, zpravidla bývají postiženy i vejcovody. V gynekologické oblasti se odborně takovému zánětu nazývá andexitida.
Nejčastěji se pánevní zánětlivá nemoc vyskytuje mezi 20. a 30. rokem života.
Jaké má Penoxal využití při zánětu vejcovodů?
Přípravek Penoxal podporuje snadnější a rychlejší vyléčení tím, že posiluje imunitu, čímž snižuje riziko vzniku onemocnění, upravuje nerovnováhu vnitřního prostředí a harmonizuje činnost reprodukčních orgánů.
Je tedy vhodným doplňkem u celkové léčby gynekologického onemocnění, což ve svém vyjádření o Penoxalu potvrzuje MUDr. Anna Galambošová, lékarník PharmDr. Tomáš Arndt a další lékaři.
O zkušenostech uživatelů Penoxalu se můžete více dočíst ZDE.
Doporučená denní dávka při gynekologickém onemocnění jsou 2x50mg kapsle po dobu 2 měsíců
Faktory zánětu vejcovodů (adnexitidy)
Příčinou vzniku pánevního zánětlivého onemocnění je mnohdy rizikové sexuální chování, v jehož důsledku se množí bakterie tipu Streptokoka či Stafylokoka, které putují přes ženské pohlaví orgány směrem nahoru, kde napadnou vejcovody, a vzniká tak zánět.
Rizikovým faktorem je tedy pohlavní styk. Méně obvyklý způsob přenosu gynekologické infekce bývá z jiného orgánu dutiny břišní, k čemuž dochází při zánětu slepého střeva. Stejně tak méně pravděpodobná je nákaza při porodu nebo potratu.
Celkově oslabený imunitní systém znásobuje riziko vzniku zánětu vejcovodů.
Příznaky zánětu vejcovodů (adnexitidy)
Zánět vejcovodů na sebe upozorňuje především křečovitou bolestí v podbřišku. Příznakové bolesti se mohou vyskytnout i během pohlavního styku, močení či mensesu. Velmi rizikovým faktorem je ovšem krvácení mimo menstruační cyklus, který značí pokročilejší zánět s infekcí dělohy.
Doprovodnými příznaky bývají zvýšená teplota, zimnice, nevolnost, případně páchnoucí výtok z pochvy. Zánět vejcovodů může vzniknout i zcela bez příznaků nebo jen s velmi nenápadnými příznaky.
V takovém případě se rozvíjí vážná komplikace pro neléčený zánět, který může snížit plodnost žen až o 60%.
Prevence zánětu vejcovodů (adnexitidy)
Ideální prevencí pánevní zánětlivé nemoci je zodpovědnost při výběru sexuálních partnerů, případně chráněný pohlavní styk, přestože bariérová antikoncepce (kondom) není stoprocentní ochranou před přenosem infekce.
S dostatečnou prevencí pak souvisí síla imunitního systému, jenž může ve velké míře zabránit rozvoji gynekologického zánětu. Je tedy doporučováno dbát na dostatečný přísun vitaminů z přijímané stravy a to jako prevence zánětu nejen gynekologického.
Výstražným signálem pro ženské orgány je především páchnoucí výtok z pochvy, při kterém by měl být imunitní systém ihned posílen, ačkoli výtok nemusí znamenat jednoznačně zánět vejcovodů.
Léčba zánětu vejcovodů (adnexitidy)
Léčba jakéhokoli zánětu bývá lékaři zahájena antibiotiky. V průběhu domácího ležení je doporučen klid a dostatečný pitný režim.
Pokud je zánět provázen silnými bolestmi, pak jsou předepisovány léky tlumící bolest.
Vzhledem k tomu, že pánevní zánětlivá nemoc je sexuálně přenosnou infekcí, je vhodné, aby gynekologické vyšetření podstoupil i sexuální partner.
V opačném případě by mohlo při pohlavním styku docházet k opakované nákaze a nepříjemným příznakům v podobě pálivosti a výtoku z pochvy. Příznaky zánětu se ale mohou vrátit i v důsledku oslabeného imunitního systému, který by měl být cíleně posílen, a to také díky antibiotikům, která organismus oslabují.
Vliv imunitního systému na zánět vejcovodů (adnexitidu)
Chronický i akutní infekční zánět vejcovodů je důsledek přítomností nežádoucích bakterií, se kterými tělo nedokáže bojovat, neboť ho trápí oslabený imunitní systém.
Posílení imunitního systému tak může v pravou chvíli zastavit rozvoj zánětu, a to ještě před prvními příznaky onemocnění.
Není-li včas podpořena obranyschopnost a vypukne zánět, pak je posílení imunitního systému nutností, při užívání antibiotik dvojnásob.
Další informace
Zánětlivé onemocnění pánve – Pelvic inflammatory disease
Zánětlivé onemocnění pánve , známé také jako zánětlivá porucha pánve ( PID ), je infekce horní části ženského reprodukčního systému , zejména dělohy , vejcovodů a vaječníků , a uvnitř pánve . Často nemusí být žádné příznaky.
Známky a příznaky, jsou-li přítomny, mohou zahrnovat bolest v podbřišku, vaginální výtok , horečku , pálení močí , bolest při sexu nebo nepravidelnou menstruaci .
Neléčený PID může mít za následek dlouhodobé komplikace včetně neplodnosti , mimoděložního těhotenství , chronické bolesti pánve a rakoviny .
Toto onemocnění je způsobeno bakteriemi, které se šíří z pochvy a děložního čípku. Infekce Neisseria gonorrhoeae nebo Chlamydia trachomatis jsou přítomny v 75 až 90 procentech případů. Často se jedná o více různých bakterií.
Bez léčby se u PID vyvine asi 10 procent pacientů s chlamydiovou infekcí a 40 procent pacientů s kapavkovou infekcí . Rizikové faktory jsou obecně podobné jako u pohlavně přenosných infekcí a zahrnují vysoký počet sexuálních partnerů a užívání drog .
Riziko může také zvýšit vaginální sprcha . Diagnóza je obvykle založena na přítomných známkách a příznacích. Doporučuje se vzít v úvahu toto onemocnění u všech žen v plodném věku, které mají bolesti dolní části břicha.
Definitivní diagnóza PID je stanovena nálezem hnisu na vejcovodech během operace . Ultrazvuk může být také užitečný při diagnostice.
Mezi snahy o prevenci nemoci patří i pohlavní styk nebo málo sexuálních partnerů a používání kondomů . Screening žen s rizikem chlamydiové infekce a následná léčba snižuje riziko PID. Pokud existuje podezření na diagnózu, obvykle se doporučuje léčba.
Mělo by dojít také k léčbě sexuálních partnerů ženy. U pacientů s mírnými nebo středně závažnými příznaky se doporučuje jednorázová injekce antibiotika ceftriaxonu spolu s dvoutýdenním doxycyklinem a případně metronidazolem ústy.
Pro ty, kteří se nezlepší po třech dnech nebo mají závažné onemocnění, by měla být použita intravenózní antibiotika.
Celosvětově se v roce 2008 vyskytlo asi 106 milionů případů chlamydií a 106 milionů případů kapavky. Počet případů PID však není jasný. Odhaduje se, že postihuje přibližně 1,5 procenta mladých žen ročně.
Ve Spojených státech se odhaduje, že PID postihuje každý rok asi jeden milion lidí. Typ nitroděložního tělíska (IUD) známý jako Dalkonův štít vedl v 70. letech ke zvýšení rychlosti PID.
Aktuální nitroděložní tělíska nejsou s tímto problémem spojena po prvním měsíci.
Příznaky a symptomy
Ilustrace zánětlivého onemocnění pánve
Příznaky v PID se pohybují od žádných po závažné. Pokud existují příznaky, pak lze zaznamenat horečku , citlivost na krční pohyb, bolest v podbřišku , nový nebo odlišný výtok, bolestivý styk , citlivost dělohy, citlivost na adnexu nebo nepravidelnou menstruaci.
Mezi další komplikace patří endometritida , salpingitida , tuboovariální absces , pánevní peritonitida , periappendicitida a perihepatitida .
Způsobit
Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae jsou obvykle hlavní příčinou PID. Data naznačují, že PID je často polymikrobiální. Izolované anaeroby a fakultativní mikroorganismy byly získány z horních pohlavních cest. N. gonorrhoeae byl izolován z vejcovodů, fakultativní a anaerobní organismy byly získány z endometriálních tkání.
Anatomická struktura vnitřních orgánů a tkání ženského reprodukčního traktu poskytuje patogenům cestu k výstupu z pochvy do pánevní dutiny přes infundibulum . Porucha přirozeně se vyskytující vaginální mikrobioty spojená s bakteriální vaginózou zvyšuje riziko PID.
N. gonorrhea a C. trachomati s jsou nejběžnější organismy. Nejméně časté byly infekce způsobené výhradně anaeroby a fakultativními organismy.
Anaeroby a fakultativní bakterie byly také izolovány od 50 procent pacientů, z nichž byly získány Chlamydie a Neisseria ; tedy anaeroby a fakultativní bakterie byly přítomny v horním genitálním traktu téměř dvou třetin pacientů s PID.
PCR a sérologické testy spojily extrémně náročný organismus s endometritidou, PID a neplodností tubálních faktorů . Mikroorganismy spojené s PID jsou uvedeny níže.
Vzácně se vyvinuly případy PID u lidí, kteří uvedli, že nikdy neměli sex.
Bakterie
Mukopurulentní cervikální výtok viděný na vatovém tamponu Mikrofotografie z salpingitis – součást zánětlivé onemocnění. H&E skvrna .
V návaznosti na pánevní vyšetření , krční pohyb , dělohy bude zkušený, nebo adnexální něha. Lze pozorovat mukopurulentní cervicitidu nebo uretritidu . V závažných případech může být zapotřebí více testů, jako je laparoskopie , odběr a kultivace intraabdominálních bakterií nebo biopsie tkáně.
Laparoskopie umí vizualizovat adheze typu „housle-struna“ , která je charakteristická pro Fitz-Hugh – Curtisovu perihepatitidu a další přítomné abscesy.
Při diagnostice mohou pomoci další zobrazovací metody, jako je ultrasonografie, počítačová tomografie (CT) a magnetické zobrazování (MRI). Krevní testy mohou také pomoci identifikovat přítomnost infekce: rychlost sedimentace erytrocytů (ESR), hladina C-reaktivního proteinu (CRP) a sondy chlamydiové a gonokokové DNA.
Testy amplifikace nukleových kyselin (NAAT), přímé testy na fluorescein (DFA) a testy s enzymem vázaným imunosorbentem (ELISA) jsou vysoce citlivé testy, které dokážou identifikovat přítomné specifické patogeny.
Sérologické testování protilátek není tak užitečné, protože přítomnost mikroorganismů u zdravých lidí může zmást interpretaci hladin titru protilátek, i když hladiny protilátek mohou naznačovat, zda je infekce nedávná nebo dlouhodobá.
Mezi definitivní kritéria patří histopatologické nálezy endometritidy, zahuštěné vejcovody nebo laparoskopické nálezy. Gramovo barvení / roztěr se stává definitivní při identifikaci vzácných, atypických a možná i vážnějších organismů. Dvě třetiny pacientů s laparoskopickým důkazem předchozího PID nevěděli, že mají PID, ale i asymptomatický PID může způsobit vážné poškození.
Laparoskopická identifikace je užitečná při diagnostice onemocnění vejcovodů; u pacientů s předpokládaným PID existuje 65 až 90 procent pozitivní prediktivní hodnota .
Po gynekologickém ultrazvuku je potenciálním nálezem tuboovariální komplex , který má edematózní a rozšířené pánevní struktury, což dokazují neurčité okraje, ale bez tvorby abscesů .
Diferenciální diagnostika
Řada dalších příčin může vyvolat podobné příznaky, včetně apendicitidy, mimoděložního těhotenství, hemoragických nebo prasklých ovariálních cyst , torze vaječníků a endometriózy a gastroenteritidy , peritonitidy a bakteriální vaginózy.
Zánětlivé onemocnění pánve se pravděpodobně znovu objeví, pokud je v anamnéze infekce, nedávný sexuální kontakt, nedávný nástup menstruace nebo nitroděložní tělísko (nitroděložní tělísko) nebo pokud má partner sexuálně přenosnou infekci .
Akutní zánětlivé onemocnění pánve je vysoce nepravděpodobné, pokud nedošlo k nedávnému pohlavnímu styku nebo pokud se nitroděložní tělísko nepoužívá.
K vyloučení mimoděložního těhotenství se obvykle provádí citlivý těhotenský test v séru .
Culdocentesis bude rozlišovat hemoperitoneum ( ruptura mimoděložního těhotenství nebo hemoragická cysta ) od pánevní sepse (salpingitida, ruptura pánevního abscesu nebo ruptura slepého střeva).
Panvové a vaginální ultrazvuky jsou užitečné při diagnostice PID. V raných fázích infekce se může ultrazvuk jevit jako normální.
Jak nemoc postupuje, nespecifické nálezy mohou zahrnovat volnou pánevní tekutinu, zesílení endometria, distenzi děložní dutiny tekutinou nebo plynem.
V některých případech se hranice dělohy a vaječníků zdají nejasné. Zvětšené vaječníky doprovázené zvýšeným počtem malých cyst korelují s PID.
Laparoskopie se zřídka používá k diagnostice zánětlivých onemocnění pánve, protože není snadno dostupná. Navíc nemusí detekovat jemný zánět vejcovodů a nedokáže detekovat endometritidu. Nicméně laparoskopie se provádí, pokud diagnóza není jistá nebo pokud osoba nereagovala na léčbu antibiotiky po 48 hodinách.
Žádný jednotlivý test nemá dostatečnou citlivost a specificitu k diagnostice zánětlivých onemocnění pánve. Velká multisiteová americká studie zjistila, že citlivost cervikálního pohybu jako minimální klinické kritérium zvyšuje citlivost diagnostických kritérií CDC z 83 na 95 procent. Ani upravená kritéria CDC z roku 2002 však neidentifikují ženy se subklinickým onemocněním.
Prevence
Pro prevenci se doporučuje pravidelné testování pohlavně přenosných infekcí . Riziko vzniku zánětlivého onemocnění pánve lze snížit následovně:
- Používání bariérových metod, jako jsou kondomy ; viz další sexuální chování člověka .
- Vyhledejte lékařskou pomoc, pokud máte příznaky PID.
- Používání kombinovaných hormonálních antikoncepčních pilulek také pomáhá snižovat pravděpodobnost PID zesílením cervikální slizniční zátky, a tím zabraňuje vzestupu původců z dolních pohlavních cest.
- Vyhledání lékařské pomoci poté, co se dozvíte, že současný nebo bývalý sexuální partner má nebo mohl mít sexuálně přenosnou infekci.
- Získání historie STI od vašeho současného partnera a důrazné povzbuzení, aby byli testováni a léčeni před pohlavním stykem.
- Důslednost při vyhýbání se vaginální činnosti, zejména pohlavnímu styku, po ukončení těhotenství (porod, potrat nebo potrat ) nebo při určitých gynekologických výkonech, aby se zajistilo uzavření děložního čípku.
- Snižování počtu sexuálních partnerů.
- Sexuální monogamie .
- Abstinence
Léčba
Léčba je často zahájena bez potvrzení infekce kvůli závažným komplikacím, které mohou vyplynout z opožděné léčby.
Léčba závisí na infekčním agens a obvykle zahrnuje použití antibiotické terapie, i když neexistují jasné důkazy o tom, který antibiotický režim je při léčbě PID účinnější a bezpečnější.
Pokud nedojde ke zlepšení během dvou až tří dnů, pacientovi se obvykle doporučuje vyhledat další lékařskou pomoc. Hospitalizace je někdy nezbytná, pokud existují další komplikace. Léčba sexuálních partnerů ohledně možných pohlavně přenosných chorob může pomoci při léčbě a prevenci.
U žen s mírnou až střední závažností PID se parenterální a perorální léčba jeví jako účinná. Nezáleží na jejich krátkodobém ani dlouhodobém výsledku, zda jim budou antibiotika podávána jako hospitalizovaní nebo ambulantní. Typické režimy zahrnují cefoxitin nebo cefotetan plus doxycyklin a klindamycin plus gentamicin .
Alternativním parenterálním režimem je ampicilin / sulbaktam plus doxycyklin. Lze také použít léky na bázi erythromycinu . Jedna studie naznačuje nadřazenost azithromycinu nad doxycyklinem. Další alternativou je použití parenterálního režimu s ceftriaxonem nebo cefoxitinem plus doxycyklinem.
Klinické zkušenosti jsou vodítkem při rozhodování o přechodu od parenterální k perorální terapii, kterou lze obvykle zahájit do 24–48 hodin od klinického zlepšení.
Prognóza
I když je infekce PID vyléčena, mohou být její účinky trvalé. Díky tomu je včasná identifikace nezbytná. Ošetření vedoucí k vyléčení je velmi důležité při prevenci poškození reprodukčního systému .
Tvorba zjizvené tkáně v důsledku jedné nebo více epizod PID může vést k zablokování vejcovodů, což zvyšuje riziko neschopnosti otěhotnět a dlouhodobé bolesti pánve / břicha.
Určité výskyty, jako je operace po pánvi, doba bezprostředně po porodu ( po porodu ), potrat nebo potrat, zvyšují riziko získání další infekce vedoucí k PID.
Komplikace
PID může způsobit jizvy uvnitř reprodukčního systému, což může později způsobit vážné komplikace, včetně chronické pánevní bolesti, neplodnosti , mimoděložního těhotenství (hlavní příčina úmrtí souvisejících s těhotenstvím u dospělých žen) a dalších komplikací těhotenství. Infekce se příležitostně může rozšířit do pobřišnice a způsobit zánět a tvorbu jizev na vnějším povrchu jater (Fitz-Hugh-Curtisův syndrom).
Epidemiologie
V roce 2008 se celosvětově vyskytlo přibližně 106 milionů případů chlamydií a 106 milionů případů kapavky. Počet případů PID; není však jasné.
Odhaduje se, že postihuje přibližně 1,5 procenta mladých žen ročně. Ve Spojených státech se odhaduje, že PID postihuje přibližně jeden milion lidí ročně. Ceny jsou nejvyšší u teenagerů a matek poprvé.
PID způsobuje, že v USA je každý rok více než 100 000 žen neplodných .
Reference
externí odkazy
Zánět vaječníků a zánět vejcovodů: diagnóza a léčba
Výtok a bolest během pohlavního styku mohou poukazovat na zánět vaječníků nebo zánět vejcovodů, což je odborným názvem souhrnně označováno jako adnexitida. Někdy však mohou tato onemocnění probíhat plíživě a nepozorovaně. Vzhledem k možným komplikacím, (např. neplodnost), se při podezření zahajuje ihned antibiotická léčba.
Adnexitida/PID (zkratka pochází z anglického pelvic inflammatory disease, což se někdy do češtiny překládá jako „hluboký pánevní zánět“) obvykle způsobuje bolesti v podbřišku, a vaginální výtok.
Kromě toho je často pohlavní styk vnímán jako bolestivý (dyspareunie) a také může dojít k výskytu poruch menstruačního cyklu a horečky.
Často se současně vyskytuje zánět pochvy (kolpitida) a infekce močových cest.
Poznámka: Při chlamydiální infekci mohou příznaky chybět, nebo jsou pouze mírně patrné. Může však dojít k následnému poškození vejcovodů.
Diagnóza
Po vyhodnocení údajů týkajících se zdravotního stavu jedince (anamnézy) následuje gynekologické vyšetření. Pokud se objeví příznaky jako výtok nebo bolesti, provede se stěr ze sliznice pochvy a oblasti děložního čípku.
Poté následují bakteriologické testy a cytologické vyšetření v laboratoři. Ne všechny mikroorganismy lze prokázat přímo (např. anaerobní bakterie). Většinou je narušena vaginální mikroflóra.
V ní jsou za normálních okolností viditelné Döderleinovy bakterie, které zajišťují vyvážené prostředí a chrání tak před infekcemi.
Krevní odběr objasní, zda je zvýšena hodnota CRP signalizující zánět v těle a rychlost sedimentace červených krvinek, a zda se v krvi nacházejí mikroorganismy. Na ultrazvuku (sonografii) se někdy zobrazí abnormality vejcovodů a přilehlých oblastí.
Pomocí laparoskopie lze diagnózu potvrdit, pokud je to nutné, např. k vyloučení dalších onemocnění (především zánětu slepého střeva a mimoděložního těhotenství) nebo při komplikacích (např. srůstech a abscesech).
Léčba
Standardní léčba adnexitidy/PID spočívá v antibiotické léčbě několika přípravky současně. Trvá však nejméně čtrnáct dní a zpočátku probíhá také intravenózně (do žíly).
Již před diagnostikováním bakterie způsobující onemocnění je při podezření zahájeno podávání antibiotik. Jakmile je patogen určen, bude antibiotické schéma upraveno podle potřeby. Kromě toho by měla mít pacientka klidový režim.
Pokud po cílené antibiotické léčbě nedojde ke zlepšení příznaků, lze k potvrzení diagnózy provést laparoskopii.
Nitroděložní tělísko je považováno za možný nosič bakterií a mělo by být případně vyjmuto. Proti bolesti lze užívat analgetika. Za čtyři až šest týdnů se doporučuje provést kontrolní vyšetření. V závažných případech (např.
při horečce, vysokých zánětlivých hodnotách, silných bolestech), je-li diagnóza nejasná nebo je pacientka těhotná, je vyjmutí nitroděložního tělíska nezbytné. V případě výskytu abscesů je většinou nutný chirurgický zákrok.
Poznámka: Pokud došlo v průběhu 60 dní před nástupem příznaků k pohlavnímu styku, je účinná léčba partnera pro prevenci relapsu. U chlamydiové nebo gonokokové infekce musí být vždy současně léčen i partner.
Na koho se mohu obrátit?
Pro stanovení diagnózy a zahájení léčby je nutná návštěva gynekologa. V akutních případech (např. silné bolesti v podbřišku) můžete kontaktovat také gynekologickou ambulanci v nemocnici nebo v případě mimořádných lékařských událostí záchrannou službu na telefonním čísle 155.
Hluboký pánevní zánět
Hluboký pánevní zánět (pelvic inflamatory disease- PID) je zánětlivé onemocnění ženských pohlavních orgánů způsobené různými mikroorganismy. Hluboký pánevní zánět může vést k nevratnému poškození dělohy, vaječníků, vejcovodů nebo jiných částí ženských pohlavních orgánů a často je příčinou neplodnosti u žen.
Výskyt
Hluboký pánevní zánět je onemocnění žen ve fertilním (plodném) věku. V Americe překoná ročně více než milion žen PID, z toho více než 100 000 žen se stane neplodnými2. Míra infekce je nejvyšší mezi dospívajícími.
Dělení
Podle rozsahu zánětlivých změn se hluboký pánevní zánět dělí na:
- Jednoduchý zánět vejcovodů nebo vaječníků
- Tuboovariální zánět (zánět vaječníku a vejcovodu)
- Tuboovariální zánět s příznaky zánětu malé pánve a pobřišnice (blána pokrývající břišní orgány)
- Zánět pobřišnice s hnisem v břišní dutině
Zánět může postihnout pouze vejcovody nebo všechny reprodukční orgány současně.
Podle průběhu se toto onemocnění dělí na:
- Akutní – rychlý průběh, výrazné příznaky
- Subakutní – prudký začátek nástupu příznaků s následným zlepšením stavu
- Chronický – dlouhotrvající průběh s mírnými obtížemi
- Recidivující – zánět se stále opakuje
Příčiny
Hluboký pánevní zánět nejvíce postihuje ženy ve fertilním věku. Na jeho vzniku mají více než 80% podíl sexuálně přenosné infekce .
Děložní čípek za normálních okolností zabraňuje vstupu bakterií z vagíny do vnitřních pohlavních orgánů. Pokud je děložní hrdlo vystaveno nějaké pohlavní nemoci (kapavka, chlamydie), krček se infikuje a nedokáže zabránit šíření mikroorganismů do vnitřních pohlavních orgánů.
Neléčená kapavka a chlamydie jsou nejčastější příčinou všech případů hlubokého pánevního zánětu. K dalším příčinám patří stavy po porodu28, potratu13 nebo chirurgických výkonech, kdy se také naruší děložní čípek a poruší se jeho ochranná bariéra.
Rizikové faktory
Je mnoho faktorů, které zvyšují riziko vzniku hlubokého pánevního zánětu. Mezi ně patří:
- Ženy s neléčenou pohlavní nemocí
- Více sexuálních partnerů
- Pohlavní styk bez prezervativu
- Nitroděložní tělísko5
- V minulosti překonán hluboký pánevní zánět
Klinické projevy
Mnoho žen s hlubokým pánevním zánětem nemá výrazné příznaky nebo nevyhledají lékaře a neléčí se. PID je proto často diagnostikován až později, když ženy mají problém s otěhotněním24 nebo se PID projeví v podobě chronické pánevní bolesti.
Komplikace
Neléčený hluboký pánevní zánět může způsobit jizvy a vznik hnisavých dutin (abscesů), tím se poškozují pohlavní orgány.Mezi komplikace patří:
- Mimoděložní těhotenství22 – oplodněné vajíčko se nemůže dostat do dělohy a hrozí masivní, život ohrožující krvácení, které vyžaduje okamžitou operaci.
- Neplodnost3
- Chronická pánevní bolest – může trvat několik měsíců až let
- Jizvy na vejcovodech a dalších pohlavních orgánech mohou způsobit bolest při pohlavním styku nebo během ovulace .
Diagnostika
Léčba
K léčbě hlubokého pánevního zánětu patří:
- Antibiotická léčba1 – antibiotika mohou předejít vážným komplikacím, ale nemohou napravit vzniklé zánětlivé změny
- Léky proti bolesti2, úsporný režim,
- Léčba partnera při podezření na pohlavní nemoc
- Dočasná pohlavní abstinence
Hospitalizace je nutná, pokud pacientky nereagují na ambulantní léčbu. Léčba se v nemocnici zahajuje antibiotiky, která se podávají nitrožilně.
Prevence
- Bezpečný pohlavní styk – používání prezervativu
- Nepoužívat nitroděložní tělísko jako druh antikoncepce16
- Časné navštívení lékaře již při prvních projevech pohlavní nemoci nebo PID
- Správné hygienické zásady