Příznaky otřesu mozku u dětí – kdy jít k lékaři?

Pohmoždění hlavy jako takové lékařské vyšetření nevyžaduje. Po takovém poranění je potřeba rozlišit, zda se jedná jen o pohmoždění hlavy nebo o otřes mozku, a jak se ve kterém případě zachovat. Veškeré následující příznaky svědčí o otřesu mozku a vyžadují lékařské vyšetření.

 

iNejčastějšími příčinami tupého nebo krvavého poranění hlavy jsou pád na znak, poranění hozeným předmětem, uhození o futro nízkých dveří, náraz na pevné břemeno nebo poranění při potyčce.

Pro otřes mozku svědčí třeba jen krátkodobé bezvědomí, které navazuje na úraz hlavy. Člověk poskytující první pomoc by se měl ujistit, zda poraněný v bezvědomí dýchá. Srdeční akce nebývá tímto úrazem změněna.

iK záchraně života tedy většinou postačí zachovat volné dýchací cesty – vyprázdnění dutiny ústní, záklon hlavy nebo pouze stabilizovaná poloha. Většinou zraněný během krátké doby po úrazu sám opět nabude vědomí.

Upadne-li dítě a uhodí se do hlavy, tak je pro lékaře důležitá informace, zda pláč nastal bezprostředně po úrazu (pro posouzení třeba jen krátkodobého bezvědomí). Další chování poraněného dítěte bude úměrné bolesti související s úrazem nebo nějak změněné. Je třeba se k takovému dítěti chovat vlídně a klidně, aby nebylo vyděšeno ze změněného chování rodiče nebo opatrovníka.

iPříkladem otřesu mozku po úrazu hlavy je krátkodobé bezvědomí po každém KO v boxu. Boxer většinou během odpočítávání sám nabývá vědomí.

Žaludeční nevolnost po úrazu hlavy může souviset s bolestí. Zvracení po úrazu hlavy však svědčí pro otřes mozku. Zachránce musí dbát na to, aby zraněný nevdechl zvratky.

iJe logické, že poraněný nesmí nic jíst ani pít do vyšetření lékařem. Většinou takové zvracení ustává do 24 hodin od úrazu.

Pokud souvisí úraz hlavy s pitím alkoholu, rovněž je třeba se přiklonit k otřesu mozku. Rozlišení je velmi obtížné a poraněného opilce by měl vyšetřit odborný lékař.

Zapomenutí okolnosti úrazu hlavy svědčí pro otřes mozku. Někdy si zraněný nevybavuje okolnosti, které předcházely úrazu, někdy si nepamatuje vlastní mechanizmus úrazu, často neví, co na úraz navazovalo. Po takovém úraze se poraněný neustále dokola ptá, co se stalo, proč, kde a podobně. Po odpovědi se ptá ihned znovu.

Během cesty k lékaři je třeba poraněnému zvolna a klidně opakovaně odpovídat a uklidňovat jej. Poruchy paměti nebývají závažné, stav se většinou během 1 až 2 dnů vrací do normálu.

Jestli po poranění hlavy nenásledovalo bezvědomí, zvracení ani porucha paměti se zmateností a poraněný se chová normálně, nejedná se o otřes mozku, ale o pohmoždění hlavy. V takovém případě lékařské vyšetření není nutné.

Po tupém poranění hlavy vznikne boule – krevní výron. Zraněnému udělá dobře studený obklad na hlavu. Po úrazu hlavy je dobře být v klidu, šeru, chladnu, nejíst, pouze se napít. V případě chuti a únavy je možné spát, lépe ve společnosti druhé osoby.

i Bohužel může dojít k závažnému poranění mozku i bez známek otřesu mozku . Toto poranění se může projevit i s delším časovým odstupem.

Cílem tohoto článku je srozumitelně odpovědět na následující otázky. Kliknutím na tlačítko můžete vyjádřit svůj názor, jak se mu to podařilo. Pořadí otázek odpovídá pořadí jednotlivých částí textu článku.

  1. Jaké jsou příznak otřesu mozku?
  2. Vyskytuje-li se pouze jeden nebo dva ze tří hlavních příznaků, jedná se o otřes mozku?
  3. Je nutné při výskytu jen jednoho ze tří příznaků otřesu mozku vyhledat lékařské vyšetření?
  4. Je nutné lékařské vyšetření po tupém poranění hlavy bez vedlejších příznaků?

Článek ve svém textu odkazuje následující zdroje (v uvedeném pořadí). Zdroje danou problematiku rozvádějí či zmiňují v dalších souvislostech.

Příznaky otřesu mozku u dětí – kdy jít k lékaři? 22. ledna 2008 ikůže-podkožíiúrazyiporaněníikrváceníiprvní pomocimikroorganizmyizánětipohyb Drobná krvavá poranění Správné ošetření drobného poranění zkracuje dobu léčení, šetří bolest a pomáhá předcházet zánětlivým komplikacím. Rána by měla být ošetřena do 6 hodin od úrazu. Drobná krvavá poranění, /drobna_krvava_poraneni Příznaky otřesu mozku u dětí – kdy jít k lékaři? 16. března 2008 iporuchy vědomíimozek-nervyikolapsiprevenceiprvní pomocicukrovka Mdloba neboli kolaps Mdloba je způsobena nedostatečným okysličením mozku, a to nejčastěji z důvodu poklesu krevního tlaku. Oživování (resuscitace) zkolabovaného je nutné jen výjimečně. Mdloba neboli kolaps, /mdloba_neboli_kolaps Příznaky otřesu mozku u dětí – kdy jít k lékaři? 20. dubna 2008 iporuchy vědomíidýcháníiporaněníikolapsiprvní pomocisrdce Resuscitace neboli oživování V případě vyhasnutí základních životních funkcí zachrání život neodkladné zahájení srdeční masáže ještě před příjezdem lékaře. Resuscitace neboli oživování, /resuscitace-ozivovani Příznaky otřesu mozku u dětí – kdy jít k lékaři? 10. září 2009 izvraceníinevolnostižaludekistrava-zažíváníijedizdravý životní stylibřicho Funkční poruchy trávení: zvracení, průjem, škytání, větry Mnohým funkčním poruchám trávení lze předejít dodržováním správných stravovacích návyků. Funkční poruchy trávení: zvracení, průjem, škytání, větry, /funkcni_poruchy_traveni Příznaky otřesu mozku u dětí – kdy jít k lékaři? 27. září 2010 ibouleiúrazyikrváceníikůže-podkožíicévyipohybiprvní pomoc Boule vzniklé následkem úrazu Boule vzniklé pohmožděním mají různou povahu; může jít o vylitou krev nebo jinou tekutinu. Podle místa vzniku se liší závažností, bolestivostí, léčbou a průběhem hojení. Boule vzniklé následkem úrazu, /boule_nasledkem_urazu Příznaky otřesu mozku u dětí – kdy jít k lékaři? 31. ledna 2011 iúrazyicévyikrváceníizvraceníiporuchy vědomí Poúrazové krvácení do hlavy: chronický subdurální hematom Po úrazu hlavy může po určité bezpříznakové době vzniknout chronický subdurální hematom. Jeho záludnost spočívá v plíživém nástupu potíží, které si pacient často sám vůbec neuvědomuje. Poúrazové krvácení do hlavy: chronický subdurální hematom, /subduralni_hematom

O tento web se stará Internet Guru od roku 2007. Po celou dobu web neustále roste a pomáhá desítkám tisícům unikátních návštěvníků měsíčně!

  • iPerfektní čitelnost na všech zařízeních.
  • iPublikační proces s autorizací změn a testovacím prostředím.
  • iSpráva štítků jednoduše v tabulce Excel / Spreadsheet.
  • iNeustálý rozvoj funkcí a vylepšování uživatelské zkušenosti.
  • iPodrobné statistiky návštěvnosti.

Chcete také publikovat na internetu?

  • i Zjistit více o rostoucích webech

První pomoc při poranění hlavy | MÁMA A JÁ

Hlava – základem této části těla je lebka, jejímž hlavním úkolem je chránit mozek. Ještě před narozením je lebka hodně tvárná. Není tvořena pouze kostmi, ale hojně i vazivem.

Vazivo je pružnější a ohebnější než kost, má však menší ochrannou funkci. Jak dítě dorůstá, mění se  toto vazivo v kosti, které jsou spojeny tzv. lebečními švy. Kosti pak začnou plně vykonávat hlavní ochrannou funkci mozku.

Měli bychom mít na paměti, že jakékoliv poranění lebky zmenšuje ochranu mozku.

Poranění hlavy jsou, zvláště u dětí, poměrně častá

Pro novorozenecký a kojenecký věk jsou typická taková poranění hlavy, která vznikají v souvislosti s pádem z přebalovacího stolu, nezajištěné postýlky či nezajištěného kočárku.

Nebezpečné jsou u starších kojenců pády spojené s používáním chodítek nebo “procházky” po schodech. Batolatům hrozí kromě pádů ze schodů také pády z prolézaček, kol, tříkolek atd.

  Všechna poranění hlavy v souvislosti s pády vznikají účinkem hrubého násilí na tuto oblast.

Při poranění hlavy rozlišujeme poranění povrchní a vnitřní, případně kombinaci obou.

Typickým představitelem povrchního poranění je boule, vzniklá uhozením se do hlavy. Také různé oděrky, tržné či řezné rány patří k častým zástupcům povrchních poranění. Zde je nutné připomenout, že rány na čele, v obličeji nebo ve vlasaté části hlavy mohou silně krvácet, i když jsou jen malé. Důvodem je velké prokrvení těchto oblastí.

  • Pokud je to možné, omyjeme ránu čistou vodou, případně použijeme dezinfekci (pozor na zasažení očí dezinfekcí).
  • Na lehce či mírně krvácející ránu přiložíme sterilní obvaz (doporučujeme překontrolovat domácí lékárničku a autolékárničku!). Jestliže nemáte po ruce sterilní obvaz, použijte čistou látku, přežehlený kapesník apod.
  • V případě silnějšího krvácení použijeme tlakový obvazPOZOR!! Tlakový obvaz na hlavě můžeme použít jen při vyloučení zlomeniny lebky.
  • V případě, že v ráně uvízl nějaký předmět, nevyndávejte ho, jen lehce kryjte.
  • Je-li rána větší, je nutné chirurgické ošetření (stejně jako v bodě předchozím).

Mluvíme-li o poranění vnitřním, máme nejčastěji na mysli otřes mozku. Charakteristickými příznaky tohoto stavu jsou bolest hlavy, pocit na zvracení či přímo zvracení. Může být přítomna i krátkodobá porucha vědomí nebo stav, kdy si dítě nepamatuje dobu těsně před úrazem.

  • Při každém otřesu mozku je nutné vyhledat lékařské ošetření.Bouli na čele chladíme studeným obkladem (pokusíme se tím zastavit vznikající otok).
  • Přestože se stav ve většině případů během několika hodin upraví a vrátí do normálu, je nutné příštích 24 hodin (i déle) dítě pozorně sledovat, zda se neobjeví některý z varovných příznaků (viz níže). Pokud se některý z  bodů projeví, neváhejte a dopravte dítě k lékaři nebo lékařskou pomoc přivolejte.

K dalším závažným vnitřním poraněním hlavy patří také krvácení do mozku, které může být spojeno s otokem mozku.

Příznaky otřesu mozku u dětí – kdy jít k lékaři?Nikdy poranění hlavy, i sebemenší,  nepodceňujte

Varovné příznaky upozorňující na poranění hlavy:

  • silná bolest hlavy, světloplachost
  • pocit na zvracení
  • zvracení
  • bezvědomí (i jen velmi krátké)
  • nadměrná ospalost, obtížné probouzení dítěte
  • chrápání (pokud dítě obvykle nechrápe), hlasité oddychování
  • porucha vidění
  • nestejná velikost očních panenek
  • “brýlový hematom” – typická modřina kolem očí
  • závratě, zmatenost
  • výtok čiré nebo krvavé tekutiny z nosu či ucha

Pokud se objeví posledně zmiňovaný výtok čiré nebo zakrvavělé tekutiny z ucha nebo nosu, uložte dítě do stabilizované polohy a pod nos nebo ucho mu položte čistou látku nebo  podložku. Teče-li tekutina z ucha, položte dítě tak, aby mohla samovolně vytékat. Nikdy se nesnažte výtok zastavit! Okamžitě volejte rychlou záchranou službu!

Co říci závěrem?

Nikdy poranění hlavy, i sebemenší,  nepodceňujte! Pokuste se zhodnotit situaci a jednejte! U malého povrchního poranění (odřenina, lehká boule na čele atd.) postačí ve většině případů domácí ošetření.

Budete mít zájem:  Předávkování bylinkami? Kdy je to možné

V případě podezření na otřes mozku, většího povrchního či hrozícího nitrolebního krvácení neváhejte a buď sami dopravte dítě do nemocnice nebo (v případě pochybností či závažnějších příznaků, jako je např. výtok tekutiny z ucha, zlomeniny lebky aj.

) volejte neprodleně rychlou záchrannou službu  (tel.155).

Pokud se nerozhodnete dítě po úrazu hlavy nechat vyšetřit lékařem, je bezpodmínečně nutné minimálně 24 hodin sledovat stav vědomí zraněného.

V noci si nastavte budík a vzbuďte dítě každé 2 až 3 hodiny, aby bylo jasné, že nemá známky mozkového postižení a neupadá do bezvědomí.

V případě nevolnosti, výrazné spavosti i přes den, pocitu na zvracení, zvracení nebo poruše vidění ihned vyhledejte lékaře.

Otřes mozku u dětí i dospělých – příznaky, léčba

  • Jedním z příznaků otřesu mozku je zvracení. Nemusí se ale vyskytovat vždy.
  • Krátkodobá ztráta paměti je běžným následkem otřesu mozku.
  • Po prodělané komoci bychom měli šetřit oči a omezit koukání na televizi, čtení a používání počítače.
  • Při jízdě na kole bychom vždycky měli mít helmu, která náraz hlavy utlumí.
  • K otřesu mozku často dochází ve spojitosti s dopravními nehodami.
  • Úrazy hlavy nejsou výjimkou ani na staveništích.

Pád na lyžích, autonehoda nebo zranění při sportu. Otřes mozku vzniká z mnoha příčin. Jedná se o velmi časté poranění hlavy, během kterého dochází k dočasnému omezení funkce mozku. Ačkoli se tento typ zranění vždy zahojí, není dobré ho podceňovat.

Může ho totiž doprovázet nebezpečné nitrolebeční krvácení.

Otřes mozku neboli komoce je dočasná porucha mozkové funkce, která je způsobena úrazem hlavy a následným otřesem mozkové tkáně. Často bývá spojena s pády na lyžích, tupými údery a nárazy hlavy během sportu. Mnohem častěji je otřes mozku spojený s úrazem, během kterého nedošlo k poranění lebky a krvácení. Může však doprovázet i otevřený typ zranění.

Během otřesu jako takového nedochází k žádným morfologickým změnám ani trvalým následkům. Přesto by se s návštěvou lékaře nemělo otálet. Zranění může doprovázet životu nebezpečné nitrolebeční krvácení.

Příznaky

Jak poznat otřes mozku? Pro tento typ poranění je typická dočasná ztráta vědomí, která většinou trvá jen několik sekund, opakované zvracení a ztráta paměti.

V některých případech může ztráta vědomí trvat i hodinu. Co se týče paměti, pacient si často není schopný vzpomenout na poslední vteřiny před úrazem.

Oběti nehody tak mnohdy nedokáží důvod a průběh nehody vůbec vysvětlit.

Mezi další příznaky, které se vyskytují pár dní po úrazu, patří:

  • Nevolnost
  • Bolest hlavy
  • Závrať
  • Otupělost

Otřes mozku u dětí

Otřes mozku se velmi často vyskytuje i u dětí, a to převážně vlivem pádů z kola nebo úrazů při sportu. Otřes mozku se u dětí projevuje stejně jako u dospělých, to znamená: krátkou ztrátou vědomí i paměti a zvracením. Může se vyskytovat také dočasná porucha zraku, u nejmenších dětí pak spavost.

Každé dítě s podezřením na poranění hlavy musí být bez odkladu ošetřeno lékařem. Pokud se diagnóza potvrdí, mělo by být dítě hospitalizováno na pozorování, ideálně po dobu jednoho až tří dnů.

Zhruba dva až tři týdny po propuštění by mělo dodržovat klidový režim. To ve zkratce znamená: omezit fyzické i psychické aktivity (sledování televize, čtení, počítač) a nechodit do školy.

U dětí se častěji než u dospělých dostavuje postkomoční syndrom, který může přetrvávat i několik týdnů. Projevuje se:

  • Nesoustředěním
  • Snížením celkové výkonnosti
  • Bolestmi hlavy
  • Závratěmi

U malých dětí se lékaři setkávají také s otřesem mozku, kterému nepředcházel úder do hlavy. Otřes tak může být způsoben například rychlým dosednutím. Známé jsou i případy, kdy bylo dítě takto poraněno v důsledku hrubého třesení. V takovém případě mluvíme o takzvaném syndromu třeseného dítěte.

Diagnóza

Ačkoli je během vyšetření pacient už většinou při vědomí, je třeba, aby průběh nehody popsal někdo třetí, oběť si ji totiž zpravidla nedokáže vybavit.

Otřes mozku navíc nemusí doprovázet ani povrchová poranění, jakými jsou odřeniny nebo boule.

Změny nelze pozorovat ani na rentgenovém snímku lebky, takže lékař stanovuje diagnózu na základě aktuálního stavu nemocného a informací, které mu byly poskytnuty.

Léčba

Přestože po prodělání otřesu mozku není nutné žádné zvláštní ošetření, bývají pacienti v následujících 24 hodinách pod lékařským dohledem. Existuje totiž určité riziko krvácení do mozku, které by mohlo pacienta ohrozit na životě nebo způsobit trvalá poškození.

Po dobu rekonvalescence, která je u každého jinak dlouhá, by se pacient neměl namáhat. To znamená, pokud mu dělá problém pohyb, měl by raději ležet a odpočívat. Omezit by měl i zatěžování očí, konkrétně čtením a sledováním televize.

Prevence otřesu mozku

Ačkoli mnohé nehody předvídat nemůžeme, tam, kde hrozí zvýšené riziko pádu či nárazu, bychom měli vždy nosit ochranou helmu. Toto pravidlo se netýká jen sportu, ale také některých profesí. Poraněním hlavy jsou ohroženi třeba pracovníci na staveništích.

Otřes mozku

      Pád při lyžování, při jízdě na kole nebo pád ze schodů – existuje mnoho možností, jak přijít k otřesu mozku.

Typickými příznaky otřesu mozku, který patří do skupiny zavřených mozkolebečních poranění, jsou ztráta vědomí, dočásná ztráta paměti a zvracení.

Oproti místním poraněním a zlomeninám lebky se otřes mozku týká samotného mozku, aniž  by musela být poškozena kůže nebo lebeční kosti. Může ovšem také provázet i poranění měkkých tkání hlavy nebo zlomeniny lebečních kostí.

Příčiny/rizikové faktory

      K otřesu mozku může vést každé tupé poranění hlavy. Mezi takové se počítají pády, rány, mohutný tlak dopadajících předmětů, jakož i naražení na jiné předměty, kupříkladu na čelní sklo automobilu. Otřes mozku se dostavuje převážně při nehodách v domácnosti, při práci nebo v silničním provozu. Ve vzácnějších případech bývá způsoben svévolnými údery.

Průběh

      Otřes mozku je poraněním mozku, při němž nedochází k žádným morfologickým změnám mozkové tkáně. Vždy se vyléčí. Představuje tedy krátkodobou ‚poruchu provozu‘ mozku. Dlouhodobá poškození nenastávají.

Celkový obraz otřesu mozku lze popsat pomocí tří příznaků: prvním je ztráta vědomí ve chvíli úrazu, která většinou trvá jen několik vteřin, v nejkrajnějším případě pak nejvíce jednu hodinu. Druhým příznakem je amnézie, dočasná ztráta paměti. Tato dočasná ztráta paměti se netýká pouze doby, během níž je člověk v bezvědomí.

Častokrát chybí v paměti poslední vteřiny před úrazem, což vysvětluje, proč nejsou oběti nehody schopny ji přesně vylíčit a objasnit. Ani po probrání se z bezvědomí mozek okamžitě svou funkci v plném rozsahu neobnoví. Dočasná ztráta paměti trvá po kratší časový úsek často ještě po návratu vědomí. Třetím znakem je zvracení.

K tomu může dojít během bezvědomí nebo později. Někdy nenastává vůbec. Dalšími doprovodnými jevy mohou být nevolnost, podráždění, závrať, bolesti hlavy a ospalost.

Následky

      Většina pacientů je po několika dnech opět absolutně v pořádku, ale během prvních dní se většinou objevuje bolest hlavy, závrať, otupělost apod. Dlouhodobá poškození po otřesu mozku nenastávají.

Rozpoznání/vyšetření

      Jelikož pacient není většinou schopen lékaři podat žádné údaje týkající se úrazu, je zapotřebí, aby průběh nehody popsal někdo třetí. Ne vždy jsou patrné známky poškození lebky, například odřeniny nebo boule.

V okamžiku lékařského ošetření je postižený většinou opět při vědomí, na nic si však nevzpomíná. Na rentgenovém snímku lebky nelze rozpoznat žádné změny, takže lékař musí svou diagnózu stanovit na základě informací, které mu byly dány a zhodnocení stavu nemocného.

      V některých klinikách se provádí EEG (elektroencefalografie, měření elektrických proudů v mozku). Ta sice rozpozná změny, neukazuje však přímo na otřes mozku. Příznaky jako kolaps nebo zvracení samy o sobě také ještě neznamenají otřes mozku.

Dignóza otřesu mozku je na místě pouze tehdy, když došlo k bezvědomí, dočasné ztrátě paměti, a případně i ke zvracení.

Léčba

      Při otřesu mozku není nutné zvláštní ošetření. Přesto bývají pacienti 24 hodin pod dohledem v nemocnici. Úraz postihující lebku by mohl vyvolat krvácení do mozku.

Jelikož krvácení do mozku může velmi pomalu vést k životně nebezpečnému poškození mozku, je pacient pro jistotu pod bedlivou kontrolou, při které lékaři sledují stav vědomí, délku dočasné ztráty paměti a reakce zornic. Symptomaticky léčeny bývají pouze bolesti hlavy, zvracení a eventuálně poruchy krevního oběhu.

Důležité: Ačkoli je otřes mozku pouze lehkých zraněním, měl by se člověk při každém poranění hlavy, které je spojeno s bezvědomím, svěřit pro jistotu do rukou lékařů.

Prevence

      Poněvadž se úrazy mohou stát kdykoli, kdekoli a za rozličných podmínek, lze se před nimi  pomocí preventivních opatření chránit jen částečně.

Jedinou přiměřenou ochranou je nošení přilby v takových situacích, kdy je riziko poranění hlavy zvýšené – při práci na staveništi, v silniční dopravě při jízdě na motocyklu, mopedu i na kole (aniž by to musel zákon přímo ukládat).

Přilbu by měli rovněž nosit rychlobruslaři, kanoisté na divoké vodě a horolezci.

      Mé dítě prodělalo otřes mozku. Kdy může jít opět do školy?       Po dobu, kdy dítě trpí bolestmi hlavy a případnou nevolností, podrážděním nebo zvracením, by do školy chodit nemělo.

Budete mít zájem:  Pár jednoduchých tipů jak chytře nahradit cholesterol v potravě

Během několika dní bolesti hlavy a zvracení ustane a dítě se bude zřejmě cítit lépe, bude opět čilejší a může jít do školy. Učitelé by ale měli vzít v úvahu sníženou schopnost soustředění, která se obvykle vrátí k normálu teprve po několika týdnech.  

      Musím po otřesu mozku ležet v posteli?       Sám/a budete cítit, co vám dělá dobře a co vám škodí. Určitě byste se po dobu bolestí hlavy neměl/a příliš přepínat. Budete-li při každém pohybu cítit silné bolesti hlavy, měl/a byste se chovat skutečně velmi klidně a raději si lehnout. Když se budete cítit lépe, klidně můžete vstát.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti. 4 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

1Petra Sedláčková4. 3. 2017 10:58:20

Dobrý den mám dotaz, spadla jsem pri jízdě na snowboardu hlavou dolu na led. Nechtela jsem ale ze zajezdu domu, a tak sem si to nechala pro sebe, hlava me silne bolela jen den urazu, dalsi dny to spolu s nevolnosti bylo snesitelne a ja normálně fungovala. Včera jsme prijeli ze zajezdu, a dnes je to 5dni od pádu a mně je stále nevolno, bolí mě hlava a část hlavy, na kterou jsem spadla me stale velmi bolí, v jednom miste tak, ze se ani nemohu dotknout. I přes to že jsem mela helmu. Mám však problém v tom, že jsem nezletila, a proto si nemohu zajít na vyšetření sama a rodiče mě do nemocnice odmítají vzit s tím, že si přes víkend odpočnu a budu v pořádku. 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2Jonáš 13. 3. 2017 22:20:11

Dobrý den chtěl bych se zeptat zda se jedná o otřes mozku. Dnes sme hráli fotbal a já dostal ránu míčem jakoby na oko vše sem si pamatoval.Celý den sem byl v pořádku ale když sem si teď večer četl o otřesu mozku začalo mi být uzko 5 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

3Nikola2326. 8. 2017 20:06:46

Ahoj, trpím úzkosti, protože muj přítel utrpěl při florbalovem zápasu otřes mozku a vubec si nepamatuje jak vypadám a jak jsme se sblizili a jak začal nás vztah… jak dlouho muze zmíněny stav trvat. Mám z toho depresi…Předem děkuji a přeji pěkný zbytek vecera 1 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

4Jana Kratochvílová16. 11. 2017 13:28:13

V neděli v noci jsem spadla na hlavu. Byla to velká rána – ‚ videla jsem hvězdicky‘. Nevím na co jsem spadla . Pak jsem asi po chvíli nejak vstala. Měla jsem malou odřeninu nahoře ne čele a u ní na hlave bolestivé místo . Sla jsem zase spát. Byla jsem sama na chalupě – je mi 75. Už jsem spadla vícekrát- mam také poruchu rovnováhy.V uterý večer jsem se nechala odvést synem domu. Jsem hodně unavená, bolí mne hlava a nemám chut na jídlo., nic se nemohu přinutit dělat. Jinak žádné potíže nemám. Mám se nechat vyšetřit? S pozdravem Jana 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

5Andrea17. 3. 2018 20:28:39

Dobrý den, asi před třemi hodinami jsemse uhodila do hlavy. V rámci laser game jsem rychle běžela a nevšimla si zábrany. Najednou jsem ležela na zemi, čelenka z hlavy i zbraň ležely cca metr ode mě. Moment úrazu si nepamatuju. Řekla bych však, že jsou to milisekundy. Následovala chcíle pláče a třepání (asi šok) poté se dodtavil pocit na zvracení (nyní odezněl), a zimnice. Bolest hlavy snad ve všech směrech a chvíle točení. Nyní už cca dvě hodiny ležím v klidu a je to lepší. Můžu se pohnout? Můžu se napít/najíst? Je bezpečné usnout? Děkuji moc. Komentujte, hodnoťte, ptejte se!

Poznáte otřes mozku nebo zlomeninu lebky u dětí?

Když se vaše dítě udeří do hlavy nebo se na hlavě zraní, může to být hodně strašidelné. Rány na hlavě mohou silně krvácet a některé boule narostou i do velikosti vejce.  I když rána někdy vypadá nekomplikovaná, musíte si uvědomit, že s úrazy hlavy se mohou spojovat jiné problémy, například zlomenina lebky, zranění páteře a otřes mozku.

Jaké jsou příznaky a léčba při podezření na zlomeninu lebky?

  • Dítě se zlomeninou lebky má někdy čirý výtok z nosu nebo uší. (Nepřítomnost krve nebo tekutiny však neznamená, že zlomeninu neutrpělo.)
  • Pokud zpozorujete krev nebo tekutinu, zavolejte sanitku a popište nehodu a příznaky.
  • Vždy předpokládejte, že dítě s poraněním hlavy může mít také poraněný krk a páteř.
  • Máte-li podezření na zranění páteře, podepřete dítěti hlavu a krk v místě, kde jste je našla, a nepohybujte s ním, pokud není v nebezpečí nebo v bezvědomí (v takovém případě je uložte do stabilizované polohy).
  • Než dorazí sanitka, sledujte dítě, jestli se nemění jeho reakce, hlídejte mu pulz a dýchání.
  • Jestliže dítě upadne do bezvědomí, uvolněte mu dýchací cesty.
  • Kontrolujte veškeré krvácení z kůže na hlavě, aniž byste s dítětem hýbali.
  • Pokud má výtok z ucha, překryjte je sterilním krytím a jemně obvažte, ale ničím ucho neucpávejte.

Jaké jsou příznaky otřesu mozku?

Otřes mozku se může rozvinout nějakou dobu po úrazu, zůstaňte proto ostražití. Kontrolujte, zda lze dítě v noci probrat.

Známky a symptomy otřesu mozku zahrnují:

  • závrať,
  • nevolnost,
  • náhlou změnu úrovně vědomí,
  • jakýkoli významný otok na hlavě,
  • změny v chování miminka nebo batolete,
  • větší panenky než obvykle (rozšířené) nebo panenky nestejné velikosti.

Pokud se kterékoli z těchto příznaků otřesu mozku projeví během 24 hodin od úrazu hlavy, vyhledejte urgentní lékařskou pomoc a dopravte dítě do nemocnice.

Nečekejte na všechny symptomy, než se vydáte na pohotovost. Pracovníci pohotovosti budou chtít vědět, kdy k nehodě došlo, z jaké vzdálenosti dítě spadlo na hlavu, např.

zda z výšky větší, než je samo velké, a do čeho hlavou udeřilo, např. do kamenné podlahy, ostrého rohu stolu.

Jak mám dítěti ošetřit poranění hlavy?

  • Bude potřeba ránu překrýt dlouhým sterilním obvazem, který byste měli mít v lékárničce. Tyto obvazy obsahují absorpční polštářek, po obou koncích s dlouhou rolí obvazu, který pak drží absorpční polštářek na místě.
  • Otevřete obal obvazu a odrolujte jej až po absorpční polštářek.
  • Polštářek bude velký a čtvercový, možná bude tedy potřeba jej přeložit napůl. Překryjte s ním dítěti ránu.
  • Položte polštářek dítěti na ránu a požádejte je, aby si jej přidrželo.
  • Nyní použijte dlouhou roličku s obvazem připojenou ke každému konci polštářku a obtočte obvaz dítěti okolo hlavy, abyste polštářek upevnili na místo.
  • Obtáčejte obvaz z obou stran polštářku dítěti kolem hlavy a vytvořte svého druhu šátek.
  • Konce obvazů svažte dohromady.
  • Ujistěte se, že obvaz nepadá a nezakrývá dítěti oči.
  • Ukonejšete dítě a ujistěte je, že se o ně postaráte.

Souhrn

  • Máte-li podezření na zlomeninu lebky nebo poranění páteře, nebo pokud dítě ztratí vědomí, volejte hned sanitku a monitorujte dítě, jeho reakce, pulz a dýchání.
  • Pečlivě sledujte jakékoli známky otřesu mozku. Pokud se vyskytnou jakékoli známky otřesu mozku, jeďte na pohotovost.
  • Jestliže má dítě krvácivou ránu na hlavě, zastavte krvácení, očistěte a obvažte ránu.

Boule na hlavě u dětí – Pampers

Angela Rosas

Dříve či později se každé dítě uhodí do hlavičky. Naštěstí většina takových bouchnutí vyvolá spíše obavy rodičů, než že by došlo ke skutečnému poranění, nehledě na to, jak velká se udělá boule. Je však dobré vědět, na co se zaměřit, když se tak stane.

Na co se připravit

Mějte na paměti, že je zcela přirozené, že poté, co se dítě uhodí, bude rozrušené. Můžete očekávat, že k vám dítě bude lnout a bude chtít odpočívat.

Vy znáte své dítě nejlépe, takže můžete také nejlépe posoudit, jestli jeho chování představuje jakýkoliv důvod pro znepokojení.

Sledujte, zda během několika hodin či dnů nedojde k zásadní změně chování dítěte, které je velmi odlišné od jeho normálního stavu.

Proveďte tyto kroky

• Poté, co se dítě uhodilo do hlavičky, můžete udělat několik věcí pro posouzení závažnosti poranění. Nechte dítě alespoň dvě hodiny odpočívat a bedlivě jej během této doby sledujte. • Po dobu pozorování mu podávejte pouze čiré tekutiny a žádné léky proti bolesti. Pokud skutečně potřebuje ulevit od bolesti, pak musí být prohlédnuto lékařem.

• Pokud je na pokožce hlavy rána, pečlivě ji vyčistěte a přitlačte místo poranění alespoň po dobu 10 minut. Pokud se rána nachází v oblasti obočí, rtů nebo ušního lalůčku, je delší než 2,5 cm, či nepřestává krvácet, vezměte dítě na kontrolu k lékaři. • Malé ranky mohou být zalepeny tak, aby se okraje dostaly k sobě, a poranění se tak lépe hojilo.

Budete mít zájem:  Natažená Achillova Šlacha Léčba?

• Pokud se na pokožce hlavy nebo na čele objeví boule, přiložte na 20 minut sáček s ledem nebo se sypkou mraženou zeleninou, či rozdrcený led zavázaný v žínce. • Během první noci po zranění zkontrolujte vaše dítě dvakrát, nebo přibližně každé tři až čtyři hodiny. Poté, co jej probudíte, se ujistěte, zda nemá závratě, není zmatené nebo nemluví nesouvisle.

Zkontrolujte, jestli jsou zornice jeho očí stejně velké.

Otřes mozku a další příznaky

Pokud dítě utrpí otřes mozku, ztratí vědomí, možná jen na několik vteřin. Bude zmatené a nebude schopné říci, kdo je a kde se nachází. Nebude si také pamatovat, co zranění způsobilo.

Každé dítě, které utrpí otřes mozku, musí jít okamžitě k lékaři, a je nutné ho po určitou dobu pozorovat.

Mezi další znepokojivé projevy, na které je třeba se zaměřit po poranění hlavy, patří:• zvracení více než třikrát po sobě bezprostředně poté, co došlo ke zranění, nebo jednou čtyři až šest hodin poté • čirá tekutina nebo krev vytékající z ucha či nosu • náhlý začátek silné bolesti ucha bezprostředně poté, co došlo ke zranění • silná bolest hlavy, která trvá déle než hodinu• stížnosti na závratě nebo rozmazané či dvojité vidění• potíže zůstat vzhůru, zmatenost, nesouvislá řeč po probuzení• neustávající pocení a bledost• nepravidelné či nepřirozené dýchání

Pokud se některý z těchto projevů objeví, okamžitě vezměte dítě k lékaři nebo na pohotovost.

S čím počítat

Místo, kde se dítě uhodilo do hlavičky, bude v průběhu několika příštích dní měnit barvu. Pokud se vaše dítě uhodilo do čela nebo doprostřed obličeje, brzy se objeví černý (nebo žlutý či zelený) monokl.

Vždy to vypadá horší, než to ve skutečnosti je. Stále si vzpomínám na reakci své maminky, když mého bratra uhodili golfovou holí a z rány na hlavě mu tekla spousta krve. Maminka omdlela, uhodila se do hlavy, a musela zůstat přes noc v nemocnici – a můj bráška byl v pořádku.

Otřes mozku: příznaky, léčba (komoce) – Vitalion.cz

Otřes mozku (komoce, lat. commotio cerebri) je porucha mozkové funkce,která je vyvolána úrazem – otřesem. Jedná se o jednoz lehčích poranění mozku.

Charakteristika otřesu mozku spočívá v krátkodobé ztrátěvědomí (bezvědomí), paměti s opakovanýmzvracením, které není však podmínkou.

U otřesu mozku se jedná vždy o bezvědomí v časovém úseku sekundaž 30 minut a dle této délky se dělí do třech skupin (viz níže).Člověk v bezvědomí nereaguje na slovní podnět (neodpovídá na otázky)ani na algické podněty (bolestivý podnět – například štípnutí doušního lalůčku, silné chycení pod dolními čelistmi či silné chyceníza trapézové svaly na šíji).

Otřes mozku v souvislosti s bezvědomím je charakteristický tím, že sepacient z bezvědomí probírá sám a nepamatuje sina okamžik úrazu a krátkou dobu před ním. Tentojev se označuje jako retrográdní amnézie.

Pacient je dezorientovaný a spavý, je muna zvracení nebo opakovaně zvrací, může být opocený.

Je důležité po takovémto úrazu jej udržovat přivědomí a zavolat pomoc, jelikož úraz hlavy můžebýt těžší a může se vyskytovat krvácení do mozku (nitrolebníkrvácení) či zlomenina lebky. Při úrazu hlavy s poškozením tkáně(krvácivé rány na hlavě) a příznaky otřesu mozku je nutné, aby pacientavyšetřil lékař.

Nesmí se zapomínat při úrazech hlavy na možné poškození páteře –hlavně krční, která může vést k poranění míchy a celkovémuochrnutí.

Rizikové faktory otřesu mozku

Nejčastěji otřes mozku vzniká po pádech, při sportu, dopravníchnehodách. Častý je u dětí, které si hrají a odněkud spadnou na hlavu.Pokud došlo k ztrátě vědomí a nevolnosti, je nutno co nejdříveporaněného dopravit k lékaři.

Prevence otřesu mozku

Ochrana hlavy při sportu, ochranné pomůcky v pracovnímprostředí, hlídání dětí, ochrana výškových budov – zábradlí.

Příznaky a projevy otřesu mozku

Úder do hlavy nebo náraz těla s nepřirozeně prudkým pohybem hlavy(např. při autonehodě) s následnou krátkodobou či dlouhodobouporuchou vědomí, dále následujícínevolnost a spavost. Přičemž, čím dřívepo úraze následuje bezvědomí a nevolnost, tím horší je prognózakomoce.

Rentgenové vyšetření (RTG) a počítačová tomografie (CT) vyšetřeníjsou důležitá pro vyloučení krvácení či zlomeniny (fraktury) lebky.

Samotné příznaky vedoucí k diagnostice otřesu mozku vyplývají zesamotné jeho definice. Projevuje se po úrazu hlavy krátkodobé bezvědomí do30 minut rozdělené do tří stupňů – 1. st. od sekunddo 5 minut; 2. st. do 15 minut, 3. st. do30 minut.

Po úrazu hlavy při bezvědomí delším než 30 minut sejiž nejedná o otřes mozku, ale těžší postižení mozku formoukontuze neboli pohmoždění mozku.

Se samotným krátkodobým bezvědomím obvykle souvisí retrográdníamnézie – pacient si nevzpomíná na samotný úraz a brzké následujícíudálosti. Pacient je spavý (zvláště v dětském věku) – je potřebapacienta udržet při vědomí – mluvit na něj a hlavně od nějneodcházet.

Dalšími typickými příznaky je bolest hlavy,dezorientace, nevolnost,závratě, může se vyskytovat zvracení.Dále se vyskytuje pocení, zrychlená srdeční frekvence (tachykardie).

Léčba otřesu mozku

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších onemocněním způsobenémúrazem. Nejčastěji jej vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku jetřeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním – prvnípomoci – záchranné služby či lékaře.

Postiženou osobu kontrolujte, zda je stále při vědomí, nevolte mu znovuusnout a zbytečně s pacientem nehýbejte, pokud to není nutné a zvlášťpokud si stěžuje na bolesti páteře.

Nedávejte pacientovi nic pít ani jíst, protože bezrentgenu (RTG) či počítačové tomografie (CT) nelze jednoznačně říct,zda není poškozen mozek nebo lebka a nebude nutná operace pod anestezií.

Pokud by hrozil velký otok mozku nebo bylo přítomné silné krvácení, bylaby nutná anestézie a pro pacienta i anesteziologa (lékař, který řídíanestézii – uspání – a kontroluje životní funkce během operace) jeto prospěšnější.

Pokud pacient zvrací, udržujte jej v takové poloze, aby sezabránilo aspiraci (vdechnutí) žaludečního obsahu. Dopříjezdu lékaře jej stále kontrolujte!

Pokud náhle selže srdce či dýchání, bez rozmýšlení začnětes kardiopulmonární resuscitací.

Po příjezdu záchranné služby následuje rychlý sled událostí. Jedůležité zafixovat krční páteř – nasazením vhodnéhokrčního límce (krční límec se má nasazovat při každém úrazu hlavy apáteře – hlavně u pádů a dopravních nehod).

Krční límec jeprevencí před dalším poraněním při transportu nemocného. Pokud se jednáo vážnou dopravní nehodu nebo pád z větší výšky, ke krčnímu límcise jako fixace používá vakuová matrace na celé tělo. Takto zajištěnýpacient je již připravený k převozu.

Musí se neustále kontrolovatživotní funkce a vhodné je poraněného udržovat přivědomí..

Při předání do nemocnice by měl následovat rentgennejen mozku, ale především krční páteře a pak ostatních částí těladle mechanismu úrazu. Podle rentgenového snímku se zjistí, zda nejsoupřítomna jiná zranění – pak je léčba dle nich.

Pokud se jedná o samotný otřes mozku, pacient by měl být alespoň třidny hospitalizován pro vyloučení závažného krvácení do mozku či jinédalší komplikace. Po tuto dobu by se neměly zatěžovatoči – nedoporučuje se dívat na televizi, ani si číst. Měl byse dodržovat klid na lůžku a chůze za doprovodu personálu,jelikož pacient může stále pociťovat závratě.

Jak již bylo zmíněno, otřes mozku se nedá žádnou zobrazovací metodouzcela prokázat, takže lékař vychází z pocitů a projevů pacienta.

Tímtosměrem se poté udává i jeho samotná léčba – ta jesymptomatická – léčí se příznaky, které pacientprojevuje. Podávají se obvykle analgetika (léky nazmírnění bolesti) na bolest hlavy.

Pacient je po dobu hospitalizace připojenna přístrojích, které monitorují jeho životní funkce.

Po propuštění z nemocnice, by měl pacient ještě dodržovat alespoňtři týdny klidový režim – být doma, nepřepínat se,nesportovat atd. Pokud je s otřesem mozku spojené jiné zranění –poranění páteře – je doba rekonvalescence a pobytu v nemocnici dánatímto zraněním.

Opakované otřesy mozku mohou vést k nevratným změnám – zhoršenípaměti, nesoustředěnost, mikrokrvácení do mozkových center vedoucík trvalým změnám. Každý otřes mozku může mít zkomplikovánv průběhu hojení do několika týdnů až měsíců postkomočnímsyndromem.

Jak si mohu pomoci sám

Kromě již zmiňované prevence je nutné si říci, co dělat v případěpodezření na komoci. Zajistit co nejrychlejší transportporaněného do nemocnice, hlídat jeho základní životní funkce, přibezvědomí je zabezpečit.

Komplikace otřesu mozku

Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklápři samotném způsobení komoce jako jsou – krvácení domozku, porucha mozkové činnosti,zlomeniny lebky či páteře (hlavně krční) neboporanění míchy s následkem ochrnutí.

Další komplikací může být krvácení do mozku(nitrolební krvácení), které může mít vážné následky v poškozenímozku. Jako prvními příznaky může být změna tvaru zorniček, stálevětší bolest hlavy, počínající ochrnutí končetin (jejich necitlivost),opakované bezvědomí s prohlubující se zmateností.

Samotnou komplikací otřesu mozku je postkomoční syndrom,kterým trpí až polovina pacientů. Označuje jednotlivé příznakysouvisející s otřesem mozku, ale mohou se projevit hned, po několika dnechči týdnech.

Samy potom odeznívají, nejdéle do jednoho roku.

Patří semtyto příznaky: bolesti hlavy (migréna – může býti v souvislosti s poškozením krční páteře), pocitúnavy, nesoustředěnost, závratě, poruchy spánku, závratě,snížením výkonnosti (v psychické i fyzické zátěži).

Diskuse

  • Otřesmozku?
  • Jakpoznám otřes mozku?
  • Léčbaotřesu mozku

Další názvy: komoce, commotio cerebri

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector