Neplodnost po vysazení antikoncepce? K čemu vedou hormonální pilulky

Ženy se v dnešní době často chtějí nejprve věnovat studiu a kariéře, mateřství proto odkládají na později. Až 45 % žen ve věku od 15 do 49 let tak používá jako ochranu proti otěhotnění hormonální antikoncepci.

Ta je primárně určena na dočasné užití, není ale výjimkou, že ji ženy užívají i více jak 10 let, některé dokonce více jak 15 let a vysazují ji až ve chvíli, kdy se rozhodnou otěhotnět. Po 33. roce však plodnost prudce klesá a mohou se objevit potíže s otěhotněním. Mnohdy pak vyvstává otázka, zda je na vině právě hormonální antikoncepce.

Na tyto otázky často pacientkám odpovídají i v brněnské klinice reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky Repromeda.

Neplodnost po vysazení antikoncepce? K čemu vedou hormonální pilulky

Může antikoncepce způsobit neplodnost?
Antikoncepční pilulky jsou na předpis vydávány již více než 60 let a řadí se stále mezi nejspolehlivější metodu proti nechtěnému početí. Ovšem i přes takto dlouhou dobu jejich vývoje se v souvislosti s jejich vedlejšími účinky i dnes objevují otázky, zejména u žen, u kterých je po jejich užívání zjištěna neplodnost.

Odborníci však nevidí problém v antikoncepci samotné, ale v délce doby, po kterou ji ženy berou. „Pokud žena užívá hormonální antikoncepci po většinu svého nejvíce plodného období, a vysazuje až po 30. nebo 35. roce, může se stát, že po jejím vysazení má s otěhotněním problémy.

Ty ale nejsou způsobeny antikoncepcí jako takovou, ale jsou dány biologicky – tedy čím vyšší věk ženy, tím nižší přirozená plodnost. Ženy navíc často možné problémy s neplodností překryjí právě užíváním antikoncepce a ty se pak znovu objeví až po jejím vysazení. Užívání pilulek tedy případnou poruchu nevyléčí, ale pouze zamaskuje.

Pokud má žena před nasazením antikoncepce nepravidelný cyklus, je pravděpodobné, že po vysazení se tento problém znovu objeví,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka kliniky Repromeda. I přestože má žena při užívání antikoncepce cyklus naprosto pravidelný, jedná se pouze o tzv.

pseudomenstruaci, která je vyvolána několikadenní pauzou v užívání pilulek a poklesem hormonů. Je nutné si tedy uvědomit, že hormony obsažené v antikoncepci potlačují přirozené děje v organismu. Obsahují estrogen a progesteron, které zabraňují uzrávání vajíček a jejich následnému uvolnění.

Současně s tím zůstává také nízká děložní sliznice, protože se tělo nepřipravuje na možné usídlení embrya. Jejich dlouhodobé užívání tedy svým způsobem „vymaže“ přirozené cyklické procesy, které u ženy běžně probíhají a organismus se pak z takového stavu může delší dobu probírat, než se opět ocitne v hormonální rovnováze.

Neplodnost po vysazení antikoncepce? K čemu vedou hormonální pilulky

Kdy přestat s užíváním hormonální antikoncepce?
Žena plánující dítě by měla s užíváním hormonální antikoncepce přestat včas, nejlépe do 30. roku věku. Navrácení k normálnímu cyklu pak může nějakou dobu trvat, především u žen, které braly pilulky déle než 5 let.

U většiny však dojde k ustálení cyklu do 3 měsíců, početí dítěte pak může trvat od 6 měsíců do 1 roku.

„Potlačení ovulace prostřednictvím hormonální antikoncepce není nevratný proces, ve většině případů se cyklus vrátí zpět do normálu bez dlouhotrvajících obtíží s otěhotněním a 80 % párů počne dítě do jednoho roku od vysazení antikoncepce.

Pokud však ani po roce snažení k otěhotnění nedojde, je na místě kontaktovat lékaře a navštívit centrum reprodukční medicíny. Záleží ale také na věku ženy. Jestliže je starší 33 let, je vhodné se nechat vyšetřit již po 6 měsících snahy,“ podotýká MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.

Neplodnost po vysazení antikoncepce? K čemu vedou hormonální pilulky

Častou záchranou pro neplodné páry jsou dárkyně vajíček. Podstupují tyto ženy do budoucna nějaká rizika?
Podle reprodukční kliniky Repromeda je u žen, které mají problém otěhotnět, až v 15 % případů využito darovaných vajíček. Bývá to pro ně jediná cesta k vytouženému dítěti.

Darování vajíček je celosvětově hojně diskutovaným tématem, kolem nějž vzniká řada otázek: zda si dárkyně nenese do budoucna určitá zdravotní rizika, zda je vhodná anonymita dárkyň apod. Přitom právě tento dar může pomoci zoufalým párům k dosažení jejich vysněného štěstí.

Co všechno tedy musí dárkyně v Česku absolvovat a jak celý proces darování vajíček probíhá?

Existuje řada příčin, proč se některé ženy musí spolehnout pouze na darované vajíčko. Může to být předčasný nástup menopauzy, předchozí operační odstranění vaječníků, ale také nízká kvalita vlastních vajíček. Ta je často ovlivněna věkem.

Čím je žena starší, tím nižší je nejen počet a kvalita vajíček, ale i šance na jejich úspěšné oplození. Po 40. roce věku ženy je úspěšnost získání zdravého vajíčka v rámci jednoho cyklu dokonce pouhých 5 %.

Z těchto důvodů mnohdy také nezbývá jiná možnost než využití vajíček od zdravých mladých dárkyň.

V České republice mohou darovat vajíčka ženy od 18 do 35 let. Musí ale podstoupit rozsáhlá zdravotní vyšetření. „Ne každá potenciální dárkyně úspěšně projde vstupními testy. Dárkyně, která chce vajíčka darovat u nás v Repromedě, musí mít věk do 33 let, dobrý zdravotní stav, pravidelný menstruační cyklus a normální hodnotu BMI.

Nezbytná je také absence dědičných a psychiatrických onemocnění v rodině a dárkyně nesmí kouřit ani být drogově závislá. Navíc požadujeme, aby si v průběhu posledních 6 měsíců nenechala udělat čerstvé tetování nebo piercing,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD., ředitelka brněnské genetické a reprodukční kliniky Repromeda.

Po úspěšném absolvování zdravotních, genetických, gynekologických a krevních vyšetření je dárkyně zařazena do programu darování vajíček, přičemž získá harmonogram a rozpis hormonální přípravy. Celý následný proces trvá cca 3 týdny a je naplánovaný dle jejího menstruačního cyklu.

Během několika dnů je zahájena hormonální stimulace, která vede k dozrání dostatečného počtu kvalitních vajíček. Dárkyně je pod pravidelnou kontrolou lékařů a absolvuje ultrazvuková vyšetření, případně odběr krve.

Samotná stimulace není bolestivá, neboť hormony se aplikují do kožní řasy v oblasti pupíku perem s velmi tenkou jehlou. Odběr vajíček probíhá zhruba 10.–15. den stimulace v krátké 15 minutové celkové anestezii. Odebraná vajíčka jsou následně oplodněna spermiemi partnera příjemkyně.

Vzniklá embrya jsou kultivována a později transferována do dělohy příjemkyně. Dárkyni jsou kompenzovány náklady spojené s darováním – ušlý zisk, doprava, stravné atd., a to v rozmezí od 15 do 25 tisíc korun.

Budete mít zájem:  Předseda praktiků: Pro pacienty může být Virtuální čekárna i nebezpečná

Neplodnost po vysazení antikoncepce? K čemu vedou hormonální pilulky

Neohrožuje dárkyně vlastní plodnost?
Každý měsíc se ve vaječnících ženy připravuje kolem 25 folikulů neboli váčků, v nichž rostou vajíčka. Při klasické ovulaci dochází k uvolnění vajíčka, které je připravené k oplodnění. Většinou je uvolněno pouze jedno vajíčko, výjimečně dvě.

Ostatní vajíčka již v tomto cyklu nedozrají a dochází k jejich přirozené degeneraci. Po podání hormonálních preparátů dochází k uzrání většího množství vajíček.

Hormonální stimulace tak nevede k předčasnému vyčerpání zásoby vajíček ve vaječnících, ale pouze k dozrání vyššího počtu vajíček připravených v daném cyklu.

„Velmi často jsou nám před zákrokem kladeny otázky, zda může dárkyně ohrozit vlastní plodnost. Není se však čeho obávat. Už tím, že dárkyně úspěšně prošla naším výběrem a všemi testy, můžeme jí zaručit, že právě ona má dostatečnou tzv. ovariální rezervu, tedy rezervní počet vajíček. Díky tomu navíc získá komplexní přehled o svém zdravotním stavu,“ doplňuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD.

Je darování anonymní?
V České republice je darování vajíček anonymní a dobrovolné. Příjemci však získávají základní informace o dárkyni, mezi něž patří například barva vlasů a očí, výška, váha, krevní skupina, povahové rysy, záliby nebo dosažené vzdělání.

Výhodou anonymity je vyšší procento dobrovolných dárkyň, jichž ani tak není mnoho. „V Evropě se zvažuje tzv. model open identity, tedy zrušení anonymity. Zastánci argumentují tím, že každý jedinec má právo znát své biologické rodiče a zjistit si svou genetickou identitu.

Na druhou stranu si však rodiče často nepřejí, aby se jejich dítě dovědělo, že není biologicky vlastní, a ani dárkyně by si nepřály být odtajněny. Záleží ale vždy na legislativní úpravě daného státu. Najdeme například i země, kde je darování vajíček zcela zakázané,“ dodává MUDr. Kateřina Veselá, PhD.

, ředitelka genetické a reprodukční kliniky Repromeda.

Neplodnost po vysazení antikoncepce? K čemu vedou hormonální pilulkyMUDr. Kateřina Veselá, PhD.

I psychická pohoda ve zdravotnických zařízeních pomáhá léčit
Prostředí klasických nemocnic nepůsobí na lidskou psychiku zrovna harmonicky. Jejich neosobnost u většiny lidí vyvolává strach a obavy ještě před samotnou návštěvou. Přitom právě psychická pohoda pacienta má velký vliv i na samotný průběh léčby a ovlivňuje jeho uzdravování.

Jednou z možností, jak zdravotnické zařízení zharmonizovat a udělat ho pro lidskou psychiku příznivější, je zařídit ho podle zásad Feng shui. Tato východní filozofie vychází z předpokladu, že rozmístění nábytku, dekorací či výmalba stěn může ovlivnit tok všudypřítomné energie, která přináší zdraví a harmonii do našeho života.

Na základě těchto principů byla navržena i reprodukční a genetická klinika Repromeda v Brně.

Lepší proudění energie a eliminace stresu
S ohledem na funkčnost jsou často nemocnice a kliniky navrhovány jako budovy s bílými zdmi, kovovým nábytkem a silnými zářivkami.

Takové prostředí však nemusí působit nejlépe, vyvolává v nás často neklid a stres. Naopak celé učení Feng shui se opírá o tok energie čchi, která je všudypřítomná a vyživuje prostor kolem nás.

Množství a kvalita energie čchi mají přímý vliv na naše zdraví a vitalitu.

„Klienti k nám přicházejí v komplikované životní situaci řešit své složité zdravotní problémy. Klasické nemocniční prostředí jim na pohodě moc nepřidávalo. Proto naše rozhodnutí využít učení Feng shui v interiéru bylo jasné od začátku.

Po přestěhování do nových prostor jsme chtěli, aby se pacienti cítili dobře a neměli z léčby stres. Vycházeli jsme z hlavní zásady postavené na Wu Xing harmonii pěti elementů – voda, země, oheň, dřevo a kov. Voda působí zklidňujícím dojmem, vnáší do našeho života lehkost, dřevo podporuje vitalitu a růst.

Oheň u lidí povzbuzuje vnitřní oheň a sexuální energii,“ vysvětluje koncept kliniky ředitelka MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.

Filozofie Feng shui se před čtyřmi tisíci lety objevila v Číně, dnes jsou však její zásady využívány architekty a designéry po celém světě a také u nás. V případě kliniky Repromeda přiřadili architekti a designéři každý element k jednotlivým oddělením a službám, které klinika nabízí.

Klienti si mohou při návštěvě vybrat, zda chtějí být ošetřeni v ordinaci s označením Voda, Oheň, Země nebo Dřevo. Barevně propojili i vizualizaci informačních materiálů daných oddělení a služeb. Oddělení výzkumu je znázorněno elementem kovu a barvami stříbrné a zlaté, naopak IVF metody léčby zastřešuje element země a barvy tělové.

Citlivě byl vyřešen i prostor čekárny, kde je umístěna stěna se živou zelení – rostliny symbolizují život a uvolňují ustarané myšlenky.

Feng shui se doplňuje i s dalšími celostními přístupy
Východní medicína obecně usiluje o to, aby byl člověk v rovnováze. A to nejen podle Feng shui, které klade důraz na prostředí – rovnováhu je třeba nastavit i v samotném těle.

Jednotlivé orgány tedy musí správně fungovat, aby mohlo dojít k bezproblémovému početí a donošení dítěte. Pokud postupy moderní medicíny při léčbě neplodnosti nezabírají, může se v takových případech využít například fytoterapie či biorezonance.

„Východní medicína dokáže naše moderní přístupy skvěle doplnit, protože mimo jiné pracuje s člověkem jako s celkem a nezaměřuje se pouze na konkrétní problém či nemoc.

Vzhledem k tomu, že kombinace celostní medicíny s moderní západní pomáhá k vyšší úspěšnosti léčby neplodnosti, nabízíme ji jako doplňkovou službu přímo na klinice. V současnosti toho využívá až třetina pacientek,“ popisuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.

Budete mít zájem:  Šťáva z kyselých, nakládaných okurek a její benefity pro naše zdraví

Neplodnost po vysazení antikoncepce? K čemu vedou hormonální pilulky

Zdroj: Repromeda

Bezproblémový návrat plodnosti po vysazení antikoncepce? Odborníci tvrdí, že ano

Než dnešní žena začne přemýšlet o založení rodiny, může strávit pět nebo třeba i dvacet let svého života snahou úplně opačnou: těhotenství odvrátit. Nejpozději v okamžiku, kdy zatouží po miminku, by měla vědět, jak hormonální antikoncepce mohla ovlivnit stav jejího organismu.

Pokud položíte náhodně vybraných lékařům otázku, zdali antikoncepce ovlivňuje plodnost ženy, pravděpodobně dostanete rozdílné odpovědi. Jeden z novějších názorů však zní velmi logicky a navíc je podpořen výsledky odborných studií. A co je tedy momentálně „trendy“ podpořeno výzkumy v oblasti plodnosti? Jednoduše řečeno, že si naše tělo umí poradit.

  • Plodnost se podle této teze po vysazení hormonální antikoncepce vrací tam, kde by byla i bez let strávených na pilulkách. Což znamená, že se rozhodně nevrací k původnímu stavu ani k perfektní plodnosti – schopnost reprodukce tedy utrpěla v průběhu let okolním světem a roky, nikoliv hormony.
  • Studie ukazují, že 80 % žen se podaří do jednoho roku po vysazení každodenní ochrany otěhotnět, což je číslo shodné s procentem v běžné populaci.

Dámy se často bojí, že celá jejich hormonální osa odpovědná za ovulaci je kvůli hormonální antikoncepci hluboce utlumena, nicméně obvykle je návrat k plodnosti skutečně velmi rychlý.

Většina případů tzv.

post-pill amenorey (což znamená, že žena nemenstruuje několik měsíců po vysazení pilulek) jde na vrub jiným faktorům: například věku, tělesné váze a dalším fyziologickým, tedy „normálním“ vlivům.

Dobře načasovaný start

Problém může být, pokud dívka začne brát hormonální antikoncepci brzy, tedy v době, kdy její cyklus ještě nebyl pravidelný.

Při užívání pilulek se tato potíž upraví, avšak po jejich vysazení se může opět navrátit nepravidelnost, dokonce i spolu s neplodností. To však neznamená, že na vině jsou prášky.

 Jde pouze o to, že hormonální antikoncepce může skrýt příznaky některých onemocnění, jež mohou vést k neschopnosti reprodukce.

Pozitiva antikoncepce? Také existují

Pravdou je, že pilulky mohou plodnosti i pomoci:

  • především jsou ochranou proti rakovině dělohy a vaječníků;
  • snižují též příznaky endometriózy, což také může být jedna z příčin neplodnosti;
  • hormonální antikoncepce je využívána i pro nastavení pravidelnosti menstruačního cyklu.

Lékaři se možná ne vždy v otázce dopadu antikoncepce na plodnost shodnou. Je proto především na každé ženě, aby se zamyslela nad tím, čemu uvěří a čemu nikoli. Stejně tak je to s rozhodnutím, zda hormonální antikoncepci užívat, nebo neužívat.

(boba)

Zdroje: www.parenting.cominfertility.about.com

Líbí se vám článek? Počet hlasů: 2

Mýty a pravda

Antikoncepce je dnes něco naprosto přirozeného a samozřejmého, a přece je obestřena spoustou mýtů.

Povědomí mnoha žen o vlastním těle, menstruaci, plodných dnech, vlivu hormonů a škále možností antikoncepce je skoro stejné jako povědomí jejich babiček někdy před půl stoletím.

Budete-li pokračovat ve čtení, pokusíme se vyvrátit nejčastější a nejzatvrzelejší omyly, které se o antikoncepci tradují. A třeba mezi těmi mýty překvapeně najdete i ten svůj.

Doufáme, že vám následující řádky budou k užitku, a že si po jejich přečtení budete moci zodpovědně říct: Antikoncepce je moje rozhodnutí.

Mýtus č. 1: Menstruace má přijít každý měsíc, moje tělo se tím čistí.

Není to pravda. Přesvědčení, že menstruační krvácení je vlastně čištění těla, při kterém se měsíc co měsíc z dělohy vyplavují bakterie nebo mrtvé buňky, je mýtus zakořeněný opravdu velmi pevně. Pravda je ale jiná. Z lékařského hlediska není každoměsíční krvácení nic přínosného.

Není tedy pravda, že by vám jakkoli škodilo, bude-li vaše menstruace v důsledku používání hormonální antikoncepce kratší nebo slabší. Zajímavé je i to, že ženy nikdy v historii nezažívaly tolik menstruací jako dnes – tedy až čtyři sta padesát za život! Mohla za to četná těhotenství a dlouhá období kojení.

A tak se dokonce nabízí otázka – není vlastně nemenstruovat přirozenější než menstruovat?

Mýtus č. 2: Pilulky se musí čas od času vysadit, to je známá věc

Není to pravda. Tenhle názor je stejně rozšířený jako zastaralý a nepravdivý.

Mnohé ženy jsou skálopevně přesvědčeny, že antikoncepční pilulky musejí pravidelně na pár měsíců vysadit, aby se tělo mohlo „zotavit“ z hormonů, které kombinované pilulky obsahují. A protože tomu věří, skutečně to i dělají a vůbec si tím nepomáhají.

Pravda je totiž taková, že k vysazování pilulek není absolutně žádný důvod, že to dokonce může být škodlivé. Na úplném začátku užívání kombinovaných pilulek totiž existuje jisté riziko trombózy, které se časem významně snižuje.

Jsou-li tedy pilulky pravidelně vysazovány, zvýšené riziko trombózy se opakovaně vrací vždycky s novým začátkem užívání. A ještě jeden fakt: přestávky v užívání pilulek nezvyšují ani šanci otěhotnět, protože doba, po kterou je užíváte, na to nemá žádný vliv.

Mýtus č. 3: Ženy, které kojí, nesmí užívat hormonální antikoncepci

Pouhá polopravda. Některé hormonální metody opravdu nejsou pro kojící matky vhodné, přípravky s obsahem estrogenů by se užívat neměly, protože estrogen by mohl ovlivnit tvorbu mléka.

Naproti tomu progestiny, zejména pak ty, které mají „místní“ účinky například ve formě hormonálních nitroděložních systémů, objem a složení mléka žádným způsobem neovlivňují.

Kojící ženy mohou také bez obav využívat tříměsíční injekce, hormonální implantáty a pilulky obsahující pouze progestin. Tak jako tak je ale dobré poradit se o nejvhodnější formě se svým gynekologem.

Budete mít zájem:  Zánět Zubu Léčba Doma?

Mýtus č. 4: Pohlavní styk během menstruace je bezpečný, i když neberu žádnou antikoncepci

Naprostá nepravda. Věřit něčemu takovému je nejspolehlivější cesta k nechtěnému otěhotnění.

Neužívat antikoncepci během menstruace znamená nebezpečně si zahrávat, protože k oplodnění bezesporu dojít může! Délka menstruačního cyklu se totiž u každé ženy liší a pohybuje se v rozmezí 21 až 35 dnů.

K ovulaci dochází téměř vždy asi dva týdny před začátkem menstruace, tedy mezi 7. a 21. dnem cyklu. Vzhledem k tomu, že životnost spermie je (doslova) nepředvídatelná, nechráněný pohlavní styk může vést k otěhotnění od prvního dne periody.

Navíc některé ženy špatně vyhodnotí krvácení mezi menstruacemi, domnívají se, že menstruují, a jsou tedy „přirozeně chráněny“ – což, jak už víme, je dvojitý omyl. Prostě a jasně – nechcete-li otěhotnět, musíte antikoncepci užívat pravidelně.

Mýtus č. 5: Nitroděložní systémy nejsou pro ženy, které doposud nerodily

Není to pravda. Jako metodu volby je možno nitroděložní systémy doporučit většině žen požadujících dlouhodobou vratnou metodu antikoncepce, a to včetně žen, které dosud nerodily a žen po císařském řezu.

Pokud je nevhodné užívat pilulky nebo jiné metody (například kvůli nesnášenlivosti estrogenu), mohou být hormonální nitroděložní systémy dobrou alternativou.

Mají totiž vysokou účinnost v prevenci těhotenství, zcela odpadá nutnost každý den pamatovat na aplikaci, i menstruace je obvykle slabší, a tudíž i méně bolestivá. A jak je to s možností otěhotnět? I o tom panují zažité mýty.

Nitroděložní tělísko lze kdykoli odstranit a už příští měsíc můžete otěhotnět! I tady ale platí – zajděte za svým gynekologem a poraďte se, je-li hormonální nitroděložní antikoncepce právě pro vás to nejlepší řešení.

Mýtus č. 6: Menstruace prostě bolí a hotovo, je to nutné zlo

Není to pravda. Ano, křeče v břiše, bolest hlavy a zad, napětí v prsou, změny nálady nebo nevolnost – menstruace je pro mnohou ženu vážně utrpení. Ale je to opravdu nutné? Pokud máte podobné potíže, určitě zajděte za svým gynekologem, který vás vyšetří a poradí vám, jaké jsou možnosti úlevy od bolestí.

Každopádně je fakt, že i tady může antikoncepce výrazně pomoci. Menstruace je při užívání některých metod, například pilulek nebo hormonálního nitroděložního systému, slabší, a tudíž méně bolestivá. Je to způsobeno, především potlačením růstu děložní sliznice.

A nejde jen o snížení bolesti – je tu méně omezení, například v souvislosti s dovolenou, cvičením nebo pohlavním stykem.

Mýtus č. 7: Nitroděložní tělísko je měděná věc se škodlivými účinky

Naprostá nepravda. Strašení měděnými nitroděložními tělísky či kovovými spirálami se škodlivými účinky je opravdu nesmyslné. Ano, účinnost spirály je opravdu založena na iontech mědi, která narušuje pohyblivost spermií. Sliznice dělohy je krom toho pozměněna mírnou pseudozánětlivou reakcí, která zabrání usazení oplodněného vajíčka.

Dnes už ale existuje moderní alternativa měděného tělíska, a to ve formě hormonálního nitroděložního systému, který se sice podobně jmenuje, ale mechanizmus jeho účinku je jiný. Gynekolog zavede malé tělísko ve tvaru „T“, vyrobené z pružného plastu.

Tělísko obsahuje hormonální rezervoár, který postupně, po dobu několika let, podle typu, uvolňuje velmi malá množství hormonu, který navíc působí převážně lokálně, to jest přímo v děložní dutině. Hlen v děložním hrdle v důsledku toho zhoustne a chrání před proniknutím spermií. Děložní sliznice rovněž zeslábne, což zabrání usazení oplodněného vajíčka.

Vzhledem k tomu, že hormon působí spíše místně v děloze než přes krevní řečiště, obvykle se zachová přirozený menstruační cyklus s nepatrným působením na hormonální rovnováhu.

Mýtus č. 8: Během kojení rozhodně není možné otěhotnět

Naprostá nepravda. Tenhle mýtus už se opravdu přibližuje povídačkám o tom, že děti nosí čáp a že nejlepší antikoncepce je prášek (mezi koleny). Ano, kojení opravdu poněkud potlačuje ovulaci. Potlačuje, nikoli likviduje! Ovulaci kojící matky můžeme s jistotou zjistit až zpětně, tedy až tehdy, když zase začne menstruovat.

A ve chvíli, kdy se dítě začne přikrmovat a k mateřskému mléku se tedy přidává i jiná potrava, pravděpodobnost opětovného zahájení ovulace a návratu k plné plodnosti se výrazně zvýší – přestože matka i nadále kojí. Pokud tedy nechcete riskovat, měla byste antikoncepci užívat i během kojení.

Váš gynekolog vám spolehlivě poradí, které metody antikoncepce jsou pro vás v době kojení nejvhodnější.

Mýtus č. 9 : Jediná opravdu bezpečná metoda antikoncepce je pilulka

Úplný nesmysl. Moderní metody dlouhodobé antikoncepce, kam patří podkožní implantáty a nitroděložní tělíska (ať hormonální nebo nehormonální), dnes v běžné či typické populaci pilulky co do účinnosti kontroly porodnosti předběhly.

Mýtus č. 10: Antikoncepce, to je vagon umělých hormonů do těla

Není to pravda. Při užívání hormonální antikoncepce se utlumí činnost vaječníků, které následkem toho přestanou vyrábět své přirozené hormony.

V těle jsou tedy dál produkovány hormony jako dosud, jen z jiného zdroje. Jsou sice syntetické, je ale třeba vědět, že jsou těm přirozeným velmi příbuzné.

Jejich účinnost je navíc velmi vysoká, a tak je možné dávky hormonů dokonce oproti „normálnímu“ stavu organizmu ještě snížit.

Mýtus č. 11: Tampon zablokuje spermie

Úplný nesmysl. Tampon není prostředkem na kontrolu porodnosti a nechrání před otěhotněním. Spermie mají svůj cíl, jsou vytrvalé a cestu si najdou.

Mýtus č. 12: Při sexu v horké vodě není možné otěhotnět

Naprostá nepravda. Spermie vydrží hodně a horká voda jim rozhodně nijak neublíží.

Mýtus č. 13: Výplach kolou zabije spermie

To je samozřejmě nepravda – bez dalšího komentáře.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector