K tomu, aby lékař mohl bezpečně a efektivně elektronicky komunikovat se svými pacienty, nepotřebuje
prostředníka, myslí si (nejen) praktici. Foto: pixabay.com
Koronavirová doba potvrdila, že poskytování péče na dálku má ve zdravotnickém systému své nezastupitelné místo. Nedávno se tomu Zdravotnický deník věnoval na jednom ze svých kulatých stolů a a vedl rozhovor s generálním ředitelem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Davidem Kostkou, který popisoval, jak se diskuse o podobě distanční péče, jejím hrazení a legislativním ukotvení u nás teprve rozbíhá. Poslední dobou medializovaná Virtuální čekárna spoluzakladatele portálu uLékaře.cz Tomáše Šebka, však vyvolala mezi praktiky a zdravotními pojišťovnami pozdvižení.
Projekt Virtuální čekárny spustil známý chirurg Tomáš Šebek během koronavirové krize, kdy se pacienti obávali chodit do ordinací svých praktických lékařů a tito zase měli oprávněné obavy z toho, aby se od svých pacientů, obzvláště v počátcích krize, kdy bylo k dispozici málo ochranných pomůcek, nenakazili.
„Dá se však používat jako plně funkční model i v době postkoronavirové,“ přesvědčuje Šebek lékaře na stránkách Čekárny, jejímž hlavním účelem je zprostředkovat kontakt pacienta se svým praktickým lékařem, zaregistrovaným předem na stránkách uLékaře.cz.
To je medicínská on-line poradna nabízející za úplatu odbornou konzultaci o zdravotním problému.
Jenže Sdružení praktických lékařů (SPL) spolu s Mladými praktiky a Společností všeobecného lékařství ČLS JEP (SVL) mají k Šebkovu projektu zásadní výhrady. „Je zřejmé, že telemedicína se stane běžnou součástí naší práce a dojde k jejímu dalšímu rozvoji.
Tento trend podporujeme a chceme se na něm podílet.
Zároveň však varujeme před unáhleným zaváděním narychlo připravených telemedicínských hurá projektů,“ píší ve svém Společném prohlášení praktici, kteří podle svých slov upřednostňují vlastní zabezpečenou online komunikaci s pacientem bez prostředníka.
Jejich pochybnosti nevyvrátilo ani osobní setkání se Šebkem, k němuž došlo na konci května. „Portál uLékaře.cz prohlašuje, že nabízí zájemcům odbornou službu poskytovanou zdravotnickými pracovníky, tedy lékaři.
Podle právních analýz, které si nechalo SPL zpracovat, se jedná o poskytování zdravotních služeb.
Portál však není poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách a nemá tedy oprávnění tyto služby poskytovat,“ popsal jednu z hlavních výhrad předseda SPL Petr Šonka.
Podle českých zákonů totiž nelze zdravotní službu poskytovat bez příslušného oprávnění a především konkrétního zdravotnického zařízení. To sice v případě ordinací praktických lékařů není problém, nicméně pokud pacient na portálu uLékaře.
cz svého praktika nenajde, tak jeho problém bude řešit někdo jiný z týmu.
To ostatně platí i v případě, že pacient svého lékaře na seznamu nalezne, protože jeho problém nejprve posoudí někdo z kmenových lékařů portálu, ten navrhne řešení a to pak teprve zašle příslušnému praktikovi, jenž následně sám rozhodne o dalším postupu.
Praktikům v této souvislosti dále vadí tvrzení, které portál uvádí ve svých Podmínkách užití, totiž že se „nejedná o individuální konzultaci s lékařem či jiným odborníkem ve zdravotnictví“.
Přitom v reálu podle nich nabízí konzultaci aktuálního zdravotního stavu, vysvětlení diagnózy, a to u veškerých zdravotních problémů včetně psychických, lékaři a specialisty všech oborů.
Podobně je podle nich nejasná i otázka odpovědnosti, neboť portál se v Podmínkách výslovně zříká odpovědnosti za újmu způsobenou udělenou radou.
Podle předsedy SVL Svatopluka Býmy není ani optimální, aby konzultaci s pacientem prováděl lékař, který jej nikdy neviděl.
„A je zcela nesystémové, aby takovou péči provedenou jiným lékařem hradila zdravotní pojišťovna, pokud má pacient k dispozici svého registrujícího lékaře,“ naráží Býma na skutečnost, že pro pojištěnce Oborové zdravotní pojišťovny jsou služby uLékaře.cz zdarma.
„Ze zdravotního pojištění má být hrazena pouze distanční péče, kterou poskytuje registrující praktický lékař svému registrovanému pacientovi nebo ambulantní specialista svému dispenzarizovanému pacientovi. Vše ostatní by jako nadstandardní poradenské služby měl hradit pacient,“ tvrdí Býma.
Nastal ideální čas na vážnou diskusi
„To, co nabízí portál uLékaře.
cz, může být legální zdravotní službou jen v případě, že lékař bude v době konzultace prokazatelně ve své ordinaci, bude mít platné oprávnění na obor, ve kterém se prezentuje, a bude na adrese, která je v oprávnění uvedena,“ souhlasí se stanoviskem praktiků Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Podle ní by pak u odpovědí muselo být datum a čas odpovědi a ideálně také zaručený elektronický podpis. „V opačném případě bych to raději vůbec nenazývala zdravotní službou, ale nezávaznou konzultací přítele lékaře na telefonu, který občana vyslechne, sdělí svůj názor, pomůže v orientaci v systému poskytování služeb, úhrad a podobně. Ale v žádném případě nebude posuzovat individuální léčebný postup, nebude navrhovat jeho změny nebo doplnění,“ sdělila Zdravotnickému deníku ředitelka.
Stejně tak si myslí, že je opodstatněná, i když bez opory v zákoně, výhrada, aby praktičtí lékaři poskytovali distanční péči pouze těm pacientům, které znají.
„I proto zaměstnanecké zdravotní pojišťovny počítají ve svém připravovaném návrhu na nový hrazený výkon pro distanční konzultaci s tím, že bude hrazen praktikům jen v případě registrovaných pojištěnců nebo u pacientů, kteří jsou v zavedené (dispenzární) péči u ambulantních specialistů,“ popsala Salcman Kučerová aktuální iniciativu zaměstnaneckých pojišťoven, která by měla pomoci do doby, než případně vznikne nová zákonná úprava distanční péče. „A pro jistotu by aspoň v úvodu mělo jít o konzultaci jen formou videokonzultace, aby se maximálně zamezilo polemice o tom, kdo je za chatem skrytý,“ dodala.
Podobně to vidí i Renata Knorová, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) a ředitelka zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny. „Portál uLékaře.
cz je prostředím, který nabízí pacientovi zprostředkování kontaktu s jeho lékařem, pokud se tento rozhodl s portálem spolupracovat. Většina z nás tak ale může učinit přímo, včetně emailu a telefonu, a nepotřebuje k tomu rozhraní,“ sdělila Knorová Zdravotnickému deníku.
„A pokud někomu zatelefonujete a pacienta k němu objednáte, tak ani to není služba hrazená ze zdravotního pojištění, i když chápu, že to může usnadnit život,“ dodala Knorová, podle níž podobných portálů existuje více a stejně tak každá zdravotní pojišťovna na svém webu svým klientům nějakou možnost konzultace nabízí. „A občan, který nemá svého lékaře, se může obrátit na svou pojišťovnu přímo a ta mu pomůže s hledáním,“ dodává předsedkyně zdravotní sekce SZP.
Podle praktiků je již dnes elektronická komunikace s pacientem pro většinu z nich běžnou součástí práce.
„Ukázalo se, že i během koronavirové krize si pro poskytování péče distanční cestou praktičtí lékaři vystačili s telefonem, mailem a dalšími běžně dostupnými komunikačními kanály typu WhatsApp nebo Skype,“ popisuje Šonka, podle něhož nyní nastal ideální čas otevřít seriózní diskusi na téma, jak má distanční péče ze strany praktiků probíhat, jaké prostředky jsou k tomu optimální a jak má být hrazena. „Její použití je však vhodné jen pro omezené medicínské situace a nemůže se jednat o trvalý způsob kontaktu mezi pacientem a lékařem. Bez vědomí těchto limitů může být telemedicína velmi nebezpečná pro pacienta i lékaře,“ prohlásil lékař, podle něhož se nesmí zapomínat ani na technickou stránku věci a zabezpečení osobních údajů pacientů. Odkazuje při tom na analýzu konzultační společnosti EO SECURITY, která testuje zabezpečení vybraných telemedicínských projektů. „A bezpečnost portálu uLékaře.cz tato společnost vyhodnotila verdiktem: zabezpečení velmi nízké úrovně, kritické chyby, které se opakují,“ dodává Šonka.
Nechceme žádné call centrum
„Byla to především Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která svými organizačními opatřeními umožnila, aby lékaři mohli během covidu poskytovat péči na dálku,“ doplňuje kontext celé polemiky náměstek ředitele VZP David Šmehlík.
Opatření VZP, která umožnila vedle telefonického či videokontaktu poskytovat na dálku takové zdravotní služby jako cílené vyšetření, epizoda péče, vystavení žádanky na testování covid nebo receptu na léky, otevřela podle něj v době mimořádných opatření distanční péči dveře, do nichž pak vstoupily i ostatní pojišťovny, lékaři a různé projekty.
VZP sama již na počátku tohoto roku vytvořila v rámci připravovaného projektu VZP Plus Telemedicína platformu složenou z lékařů, nemocnic, univerzit nebo odborných společností, která má popsat místo, jež má telemedicína ve zdravotní péči zaujmout, jaké mají být legislativní i praktické podmínky jejího poskytování, jak má vypadat bezpečné technické řešení nebo jaké jsou technologické možnosti. „Do toho vstoupil covid, díky čemuž jsme kontakt na dálku uvedli do praxe,“ řekl Zdravotnickému deníku Šmehlík.
Distanční kontakt je však podle náměstka pouze jednou z možných forem péče na dálku, jejíž potenciál tkví i v dalších oblastech jako je monitoring, péče o chronické pacienty či využití umělé inteligence. „Chceme v tom pokračovat, telemedicína toho nabízí mnohem více.
Bude však zapotřebí dlouhé diskuse o tom, kdo je lékař, kde je místo poskytování péče a co lze poskytovat distančně. Klíčové ale je, aby s pacientem vždy komunikoval registrující lékař. Nesmí to být call centrum, kdy ani nevím, kdo u telefonu sedí,“ dodává Šmehlík.
Svatopluk Býma je rád, že se diskuse o pravidlech distanční péče otevřela. „Ve spolupráci s s praktickými lékaři připravujeme doporučený odborný postup, abychom těmto službám dali formu. Inspirací nám jsou zkušenosti z Německa, kde je telemedicína již uzákoněná,“ říká předseda SVL.
„V Německu je jasně stanovené, co je telemedicína, co je běžná konzultace a co je neodborná rada od rádoby odborníka. Služba je vždy založena na přímém kontaktu lékaře s pacientem, počítá s tím, že lékař je kvalifikovaný, pacienta zná a pacient zná lékaře. Podmínkou je i informovaný souhlas.
Má určitou úroveň zabezpečení a dokumentuje se tak, aby se naprosto přesně vědělo, co lékař pacientovi řekl.
Následně z toho je pak možné vyvodit i právní odpovědnost,“ dodává Býma, podle něhož se telemedicína stane do budoucna nedílnou součástí nejen primární péče, ale i spolupráce mezi ošetřujícími lékaři.
Ordinace praktických lékařů se začínají vracet do běžného režimu. Některá opatření zůstávají
„Do obvyklého režimu najíždí ordinace přibližně od půlky května. Vyšetřujeme všechny pacienty, doháníme preventivní prohlídky a screeningy, a samozřejmě pravidelné prohlídky diabetiků a lidí s vysokým tlakem. Obnovili jsme také pracovně lékařské prohlídky a posudkovou činnost,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů lékař Petr Šonka.
Stále platí, že by se v ordinaci a v čekárně neměli potkat více jak tři pacienti najednou. „Proto nemůžou přijít a posadit se v čekárně, jak je napadne, ale musí se předem telefonicky objednat.
Do čekárny je obvykle pouští sestra. Měli by dodržovat rozestupy, mít nasazené roušky a při vstupu do čekárny si dezinfikovat ruce.
Ordinace praktiků plně fungují i v oblastech s lokálními ohnisky koronaviru, byť v přísnějším bezpečnostním režimu,“ dodává.
I přes tato omezení se podle dostupných čísel daří v tuto chvíli ošetřovat stejný počet pacientů jako před krizí. „Lidé podmínky akceptují a myslím, že nacpané čekárny nikomu nechybí. Proto budeme chtít tento systém udržet i do budoucna,“ tvrdí Šonka.
Praktici se podle něj připravují na návrat epidemie. S ministerstvem zdravotnictví spolupracují na manuálu, který by určoval správný postup pro chvíli, kdy se na podzim zvýší počet respiračních onemocnění.
„Jakmile začne chodit více lidí s chřipkami, potřebujeme vědět, jak postupovat a zda každého s příznaky respiračního infektu budeme testovat na koronavirus – tady čekáme od ministerstva jasné stanovisko. V tuto chvíli se musíme zásobit ochrannými pomůckami.
Chybí nám například jednorázové ochranné obleky, které stále nejsou na trhu, a otázka jejich povinného používání v ordinacích praktických lékařů je otevřená.
Musíme na to být připravení i co se týče provozu ordinací a nadále dodržovat přísnější hygienický a bezpečností režim,“ popisuje Petr Šonka.
Během pandemie musela řada ordinací přistoupit k distanční péči, většinou po telefonu. Praktici se shodují, že je vhodné telemedicíny využívat i do budoucna, ovšem za jasně daných podmínek. „Část naší práce se může odehrávat formou telemedicíny, proto jsem rád, že se nyní otevřela diskuse, jak postupovat a jak nastavit pravidla.
Česká legislativa totiž telemedicínu neřeší. My nyní ve spolupráci se Sdružením praktických lékařů připravujeme doporučený odborný postup, abychom těmto službám dali formu.
Inspirací nám jsou zkušenosti z Německa, kde je telemedicína již uzákoněná,“ říká docent Svatopluk Býma, který je zároveň předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Například v Německu je jasně stanovené, co je telemedicína, co je běžná konzultace a co je neodborná rada od rádoby odborníka. „Služba je vždy založena na přímém kontaktu lékaře s pacientem, počítá s tím, že lékař je kvalifikovaný, pacienta zná a pacient zná lékaře. Podmínkou je i informovaný souhlas.
Má určitou úroveň zabezpečení a dokumentuje se tak, aby se naprosto přesně vědělo, co lékař pacientovi řekl. Následně z toho je pak možné vyvodit i právní odpovědnost.
Pokud pacientovi radí člověk, s nimž se nezná a který o něm nic neví, mohou být tyto rady za určitých okolností velmi nebezpečné,“ uzavírá Býma.
Tomáš Šebek
- Před 2 měsíciJak přesvědčit lidi, že očkování je tou nejlepší cestou k návratu do běžného života konzumu a oslav, plných otlapkávání bližního svého? Máme přistoupit k povinnosti očkovat? Nebo necháme vše běžet na volnoběh s tím, že se uvidí? A je očkování proti covidu bezpečné? Účinné? Nebo je součástí plánů Billa Gatese uzdravit svět od lidí?
- Před 3 měsíciNabídku knih tohoto týdne tvoří severský thriller, publikace věnující se špionáži za druhé světové války nebo série rozhovorů se špičkovými doktory. Mimo to v ní najdeme také příběh nejúspěšnější tuzemské pistole CZ 75. Audiokniha Běžkyně je detektivní román z prostředí čínských olympioniků.
- Před 4 měsíciZkušenosti se současnou epidemií potvrzují, že telemedicína – tedy online komunikace mezi lékaři a pacienty – je potřeba. Na českém trhu je už několik dní nová aplikace pro telemedicínu Meddi app.
- Před 8 měsíciJeden z největších tuzemských hudebních festivalů – Colours of Ostrava – se kvůli koronavirovým opatřením uskuteční až za rok. Už dnes ale začíná v moravskoslezské metropoli NeFestival, slavné Colours pojaté trochu jinak.
- Před 8 měsíciMísto festivalu Colours of Ostrava proběhne od 15. července v industriálním areálu Dolních Vítkovic takzvaný „NeFestival“. Bez světových hvězd, ale přesto s muzikou i divadlem.
- Před 8 měsíciPandemie covid-19 přinesla mnoho podnětů k zamyšlení nad tím, jak by měla vypadat zdravotní péče na dálku. Zdravotní pojišťovny vydaly pro dobu krize opatření, která umožnila poskytovat některé lékařské služby bez fyzické přítomnosti pacienta. Určité podnikatelské aktivity však spustily ostrou kritiku – především silně medializovaná Virtuální klinika portálu uLékaře.cz. Pro praktické lékaře je to příklad uspěchaného telemedicínského „hurá“ projektu, odtažité jsou i zdravotní pojišťovny, které chtějí připravit komplexnější a legislativně ukotvené řešení.
- Před 9 měsíciKoronavirus v Česku zastavil čas a kvůli obavám z nákazy lidé zanedbali mnoho vyšetření a lékařských procedur. Na podzim nás tak čeká rakovinová noční můra, míní odborníci.
- Před 9 měsíciKoronavirus možná změní budoucnost medicíny. Místo návštěvy ordinace se s lékařem poradíte přes web. Experti však upozorňují na úskalí dálkové péče.
- Před 9 měsíciPandemie onemocnění covid-19 ukázala, jak výraznou pomocí mohou být nejen ve zdravotnictví moderní technologie. Takzvaná telemedicína, kdy se pacient s lékařem radí pomocí vzdálené komunikace, se využívá čím dál více.
- Před 10 měsíciProjekt chce usnadnit on-line komunikaci mezi pacientem a lékařem.
- Před 10 měsíciPortál uLékaře.cz nabízí praktickým lékařům projekt Virtuální čekárna pro vzdálený kontakt s pacientem. Má pomoci odbourat strach lidí z návštěvy ordinace v době epidemie covidu-19. Lékaři se mohou zaregistrovat do konce května, nejméně do konce roku bude služba zdarma, řekl dnes na online tiskové konferenci jeden z autorů projektů, lékař Tomáš Šebek. Podle některých lékařů je telemedicína budoucností zdravotnictví, protože šetří čas a peníze. Například Švédsko má za cíl odbavit až čtvrtinu kontaktů pacienta s praktickými lékaři na dálku.
- Před 10 měsíciMísto do čekárny k lékaři k počítači s internetem. Virtuální čekárna sází na moderní technologie, které se v době koronaviru stále více osvědčují. Hodí se ale pro každého pacienta? Ve Výzvě odpovídal za autory lékař Tomáš Šebek.
- Před 10 měsíciZmění se postavení lékařských zdravotníků nebo zdravotnictví celkově? V dalším díle nedělního kázání odpovídá chirurg Tomáš Šebek.
- Před 1 rokemZe dne na den jsme se ponořili do nejisté doby. Co můžeme jako obyčejní smrtelníci dělat?
- Před 1 rokemČeské zdravotnictví odolávalo dlouho – postupně se ale začíná měnit. Chronicky nemocní pacienti jsou monitorováni na dálku, přibývá on-line a telefonických konzultací s lékaři a v olomoucké fakultní nemocnici dokonce vzniklo i oficiální celorepublikové centrum telemedicíny.
- Před 1 rokemTomáše Šebka zná většina lidí jako chirurga (Lékaře roku 2018) a „Lékaře bez hranic”. S touto neziskovou organizací vyrazil na misi už šestkrát – do Jižního Súdánu, Jemenu či Afghánistánu. Největší mise ale na Tomáše Šebka čeká v Česku. S portálem uLékaře.cz, který spoluzakládal, chce změnit systém českého zdravotnictví – a pacientovi nabídnout virtuální nemocnici.
- Před 1 rokemTomáše Šebka zná většina lidí jako chirurga (Lékaře roku 2018) a „Lékaře bez hranic”. S touto neziskovou organizací vyrazil na misi už šestkrát – do Jižního Súdánu, Jemenu či Afghánistánu. Největší mise ale na Tomáše Šebka čeká v Česku. S portálem uLékaře.cz, který spoluzakládal, chce změnit systém českého zdravotnictví – a pacientovi nabídnout virtuální nemocnici.
- Před 1 rokemNové knihy Michala Ajvaze, Aleše Palána a Eleny Ferrante nebo vzpomínky účastníků 17. listopadu 1989 vyjdou na letošní Velký knižní čtvrtek.
Lékaři online: Praktici varují před poradnami, telemedicínu by měl upravit nový zákon
„Koronavirová krize ukázala význam distanční péče v ordinacích praktických lékařů.
Je zřejmé, že telemedicína se stane běžnou součástí naší práce a tento trend podporujeme.
Zároveň ale varujeme před unáhleným zaváděním narychlo připravených telemedicínských hurá projektů do praxe,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
Praktici se domnívají, že pokud není zbytí a je třeba přistoupit k takovému bezkontaktnímu ordinování, pak se musí odehrávat jenom mezi pacientem a jeho lékařem. Bez prostředníků. „Lékař totiž své pacienty dobře zná.
Ví, jak obvykle stonají a nakolik se může spolehnout, že mu přesně dokáží popsat potíže, které je trápí. Stejně tak je obeznámen s jejich osobní i rodinnou anamnézou a prostředím, ve kterém žijí.
Umí „číst mezi řádky“ a nejlépe tak vyhodnotit jejich zdravotní stav,“ upozorňuje Sdružení.
Praktici: Nepodporujeme projekty uLékaře.cz a Virtuální čekárnu
V minulých týdnech organizace praktických lékařů – Sdružení praktických lékařů (SPL), Společnost všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) a Mladí praktici v prohlášení uvedli, že nepodporují účast v takových projektech, jako je například Virtuální čekárna a uLékaře.cz.
Důvodů, proč praktici nechtějí zmíněné portály podporovat, je více.
„Portál u lékaře prohlašuje, že nabízí zájemcům odbornou službu, poskytovanou zdravotnickými pracovníky, lékaři.
Podle právních analýz, které si nechalo SPL ČR zpracovat, se jedná o poskytování zdravotních služeb. Portál však není tzv.
poskytovatelem zdravotních služeb dle zákona 372/2011 sb – a nemá tedy oprávnění tyto služby poskytovat,“ vysvětluje předseda Sdružení.
Portál uLékaře | uLékaře.cz
Dále upozorňují na fakt, že portály nabízí lidem konzultaci jejich aktuálního zdravotního stavu, vysvětlení diagnózy, a to u veškerých zdravotních problémů včetně psychických lékaři a specialisty všech oborů.
„Jedná se tedy zjevně o konzultaci individuálního případu daného pacienta, přitom však tvrdí, že se „nejedná o individuální konzultaci s lékařem či jiným odborníkem ve zdravotnictví“, uvádí se dále v prohlášení praktiků s tím, že podle bezpečnostních analýz je celkové zabezpečení projektu velmi chabé.
Nejasná je podle praktiků také otázka odpovědnosti, kdy se společnost, provozující portál U lékaře, zříká odpovědnosti za újmu způsobenou udělenou radou.
Spoluzakladatel ULékaře: Máme podporu ministerstva
Blesk Zprávy oslovily i zmíněný projekt, jak se ke kritice Sdružení praktiků staví.
„Virtuální čekárna je vzdálený, plně zabezpečený přístup pacienta k jeho vlastnímu lékaři. Zprostředkovává kontakt a je pouhou, přesto mnohem sofistikovanější technickou platformou, než jsou běžné rezervační systémy.
V principu se zásadně v úrovni zabezpečení neliší od konkrétního řešení za zahraničí, které podporuje Sdružení praktických lékařů. To nám dává naději pro další diskuzi s praktickými lékaři a není to odmítnutí telemedicíny jako takové.
Jsme pro rovné podmínky soutěže, kdy si sám uživatel dobrovolně vybere, na čem by chtěl svůj distanční přístup k lékaři realizovat,“ uvedl spoluzakladatel služby ulékaře MUDr. Tomáš Šebek.
„Jsme plně v dobré víře, že naše služby jsou v souladu s platnou legislativou. Na otázku odpovědnosti existuje mnoho právních názorů.
Máme zato, že právní hodnocení ze strany Sdružení praktických lékařů neodpovídá nastavení naší služby Virtuální čekárny a je založeno na nedostatku informací,“ pokračuje Šebek a poukazuje na to, že projekt získal podporu i z odborných kruhů např. samotného Ministerstva zdravotnictví ČR, nebo i některých zdravotních pojišťoven.Ministerstvo: Vše by měl vyřešit nový zákon
Podle Jitky Nováčkové z tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví resort projekt podporuje jako smysluplný, obdobně jako jiné projekty. Připustila však, že ministerstvo momentálně připravuje zákon, který by měl telemedicínu a elektronické zdravotnictví regulovat.
„Ministerstvo zdravotnictví připravuje koncepci a doporučení pro použití telekonzultací ve zdravotních službách. V rámci přípravy telekonzultací také navrhuje soubor pravidel pro ověřování těchto řešení a služeb.
Při nekoordinovaném a neregulovaném zavádění distančních forem poskytování zdravotních služeb mohou vznikat mimo jiné rizika pro pacienta i lékaře, zejména z hlediska ochrany osobních dat včetně těch o zdraví a dále z hlediska kybernetických útoků,“ uvedla Jitka Nováčková z Ministerstva zdravotnictví.
Zákon, jehož cílem bude celoplošné a plně standardizované zázemí pro elektronizaci českého zdravotnictví, bude nejpozději v září předložen na vládu.
Videohovor s lékařem hrazený pojišťovnou?
Zákon vítají i praktici, kteří připravují odborný postup, jak dát podobným službám formu. Inspirací jsou zkušenosti s Německa, kde je telemedicína již uzákoněná.
„V Německu je jasně stanovené, co je telemedicína, co je běžná konzultace a co je neodborná rada od rádoby odborníka. Služba je vždy založena na přímém kontaktu lékaře s pacientem, počítá s tím, že lékař je kvalifikovaný, pacienta zná a pacient zná lékaře. Podmínkou je i informovaný souhlas.
Má určitou úroveň zabezpečení a dokumentuje se tak, aby se naprosto přesně vědělo, co lékař pacientovi řekl. Následně z toho je pak možné vyvodit i právní odpovědnost.
Pokud pacientovi radí člověk, s nimž se nezná a který o něm nic neví, mohou být tyto rady za určitých okolností velmi nebezpečné,“ upozorňuje Býma.Praktici také spolupracují s pojišťovnami na zavedení nového výkonu konzultace prostřednictvím video rozhovoru, který začne být nasmlouván a hrazen ještě v letošním roce.
Tisková zpráva ze dne 18.5.2020 „Telemedicína ano – ale rozumně“
Telemedicína ano – ale rozumně
Osobní kontakt nenahradí, říkají praktici
Praha, 18. 5. 2020 – Telemedicína je užitečná, osobní kontakt lékaře s pacientem ale nenahradí – říkají praktici. Určovat diagnózu na dálku, i když z videa nebo obrázku, může být podle nich dokonce nebezpečné.
Pokud není zbytí a je třeba přistoupit k takovému bezkontaktnímu ordinování, pak se musí odehrávat jenom mezi pacientem a jeho lékařem. Bez prostředníků. Lékař totiž své pacienty dobře zná. Ví, jak obvykle stonají a nakolik se může spolehnout, že mu přesně dokáží popsat potíže, které je trápí.
Stejně tak je obeznámen s jejich osobní i rodinnou anamnézou a prostředím, ve kterém žijí. Umí „číst mezi řádky“ a nejlépe tak vyhodnotit jejich zdravotní stav.
„Koronavirová krize ukázala význam distanční péče v ordinacích praktických lékařů. Je zřejmé, že telemedicína se stane běžnou součástí naší práce a tento trend podporujeme. Zároveň ale varujeme před unáhleným zaváděním narychlo připravených telemedicínských hurá projektů do praxe,“ říká MUDr.
Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Podle něj je elektronická komunikace s pacientem pro většinu praktických lékařů již mnoho let běžnou součástí jejich práce.
„Ukázalo se, že v krizi si praktičtí lékaři vystačili s telefonem, mailem a dalšími běžně dostupnými komunikačními kanály typu WhatsApp nebo Skype. Nyní, po restartu zdravotnictví a návratu našich praxí k normálu, je na čase začít diskutovat o tom, jak má distanční péče v našich praxích vypadat v období mimo krizi.
Jaké prostředky telemedicíny jsou pro naši práci optimální, kde jsou jejich limity a jak by měly tuto péči hradit zdravotní pojišťovny,“ doplňuje MUDr. Šonka.
Všechny organizace praktických lékařů – Sdružení praktických lékařů (SPL), Společnost všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) a Mladí praktici upřednostňují vlastní zabezpečenou online komunikaci lékaře se svými pacienty – bez prostředníka. A proto nepodporují účast v takových projektech, jako je například v poslední době medializovaná Virtuální čekárna a uLékaře.cz.
Podle předsedy SVL doc. MUDr. Svatopluka Býmy CSc. není optimální, aby konzultaci s pacientem prováděl lékař, který jej nikdy neviděl. „A je zcela nesystémové, aby takovou péči provedenou jiným lékařem hradila zdravotní pojišťovna, pokud má pacient k dispozici svého registrujícího lékaře.
Ze zdravotního pojištění má tedy být hrazena pouze distanční péče, kterou poskytuje registrující praktický lékař svému registrovanému pacientovi, nebo ambulantní specialista svému dispenzarizovanému pacientovi. Vše ostatní by jako nadstandardní poradenské služby měl hradit pacient,“ doplňuje doc.
Býma.
Kontakt pro novináře:
Mgr. Markéta Pudilová, [email protected], +420 776 328 470
Mgr. Veronika Ostrá, [email protected], +420 776 245 881
Přílohy
Telemedicína nastupuje do praxe. Osobní kontakt s pacientem ale nenahradí
Jedním z mála pozitivních dopadů
koronavirové pandemie je nebývalá akcelerace vzniku platforem pro vzdálenou
komunikaci lékaře s pacientem. Ta v době karantény nahrazovala osobní
vyšetření.
Zatímco Národní telemedicínské centrum se teprve pomalu rozhoupává,
na trhu už vzniklo mnoho životaschopných projektů. Čeští praktičtí lékaři telemedicínu
vnímají jako užitečný nástroj.
Určovat diagnózu na dálku je ale podle nich
nebezpečné a prostředníky vyloženě odmítají.
„Pokud není zbytí a je třeba přistoupit k takovému bezkontaktnímu
ordinování, pak se musí odehrávat jenom mezi pacientem a jeho lékařem. Bez
prostředníků. Lékař totiž své pacienty dobře zná. Ví, jak obvykle stonají a
nakolik se může spolehnout, že mu přesně dokáží popsat potíže, které je trápí,“
uvádí sdružení praktických lékařů.
„Koronavirová krize ukázala
význam distanční péče v ordinacích praktických lékařů. Je zřejmé, že
telemedicína se stane běžnou součástí naší práce a tento trend podporujeme.
Zároveň ale varujeme před unáhleným zaváděním narychlo připravených
telemedicínských hurá projektů do praxe,“ říká předseda Sdružení praktických
lékařů Petr Šonka.
„Ukázalo se, že v krizi si praktičtí
lékaři vystačili s telefonem, mailem a dalšími běžně dostupnými
komunikačními kanály typu WhatsApp nebo Skype.
Nyní, po restartu zdravotnictví
a návratu našich praxí k normálu, je na čase začít diskutovat o tom, jak
má distanční péče v našich praxích vypadat v období mimo krizi.
Jaké
prostředky telemedicíny jsou pro naši práci optimální, kde jsou jejich limity a
jak by měly tuto péči hradit zdravotní pojišťovny,“ dodává Šonka.
Sdružení praktických lékařů,
Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Mladí praktici upřednostňují vlastní
zabezpečenou online komunikaci lékaře se svými pacienty – bez prostředníka. „A
nepodporují účast v takových projektech, jako je například v poslední
době medializovaná Virtuální čekárna a uLékaře.cz,“ dodalo sdružení.
Trend
elektronizace zdravotnictví je však jasně dán ministerstvem zdravotnictví, to připravuje
příslušnou legislativu a nastavilo institucionální zázemí.
„Národní
telemedicínské centrum je v této oblasti tahounem, proto se z něj přirozeně
stane kompetenční centrum pro elektronické zdravotnictví.
Jsem přesvědčen o
tom, že bohaté zkušenosti místních odborníků nám pomůžou elektronické zdravotnictví
nastavit a zavést do praxe tak, aby bylo maximálně přínosné jak pro pacienty,
tak zdravotníky,“ uvedl po podpisu smlouvy o zřízení kompetenčního centra pro
elektronické zdravotnictví v září loňského roku ministr zdravotnictví Adam
Vojtěch.
Ačkoliv centrum
existuje devět měsíců v době pandemie se příliš nezapojilo. Konkrétní
projekty vzniky v soukromém sektoru.
„Spustili
jsme LIVI Connect v reakci na rostoucí poptávku lékařů z celé Evropy po
digitálním řešení pandemie covid-19.
Pro všechny zdravotnické profesionály se
tak otevřela možnost zůstat v kontaktu se svými pacienty jednoduchou a
bezpečnou cestou, a bez jakýchkoli dodatečných nákladů.
Navíc jsou
videokonzultace prostřednictvím LIVI Connect plně šifrované, a tedy zcela
bezpečné – přitom snadno realizovatelné pouhým stisknutím tlačítka,“ říká
Johannes Schildt, generální ředitel a spoluzakladatel KRY/LIVI.
Webová
platforma LIVI Connect má být bezplatná.
„Věříme, že i
v České republice praktičtí lékaři a specialisté novou platformu ocení –
pomůžeme jim totiž zajistit, aby i jejich pacienti měli prospěch z rychlejšího
a pohodlnějšího přístupu k odbornému poradenství v oblasti zdravotnictví,“
dodává.
Portál
uLékaře.cz pak nabídl praktickým lékařům projekt Virtuální čekárna pro vzdálený
kontakt s pacientem. Pomáhá odbourat strach lidí z návštěvy ordinace v době
epidemie covidu-19. Lékaři se mohli do projektu zaregistrovat do konce května,
nejméně do konce roku bude služba zdarma, řekl lékař Tomáš Šebek.
Podle
některých lékařů je telemedicína budoucností zdravotnictví, protože šetří čas a
peníze. Například Švédsko má za cíl odbavit až čtvrtinu kontaktů pacienta s
praktickými lékaři na dálku.
„Viděli
jsme, k jak významnému omezení neakutní péče došlo, přestože ji nikdo
nezakazoval. Pacienti se báli jít do zdravotnických zařízení, aby se
nenakazili. U některých může dojít ke komplikacím nebo zhoršení jejich základní
choroby,“ řekl epidemiolog Rastislav Maďar.
„Z
praktického hlediska se pacienti vyvarují sezení v čekárnách a nejsou vystaveni
nejen koronaviru, ale také dalším nemocem, zejména při epidemii sezónních virů
nebo bakterií,“ říká lékař Sandro Zamarian k platformě LIVI.
Tato
technologie přináší pacientům určité výhody, nemusí fyzicky navštěvovat lékaře,
pokud to není nutné. Po celé Evropě, USA a Kanadě má platforma LIVI na kontě už
1,9 milionu dokončených videokonzultací s pacienty.
Z covidu se udělal větší strašák, než by odpovídalo skutečnosti, říká šéf praktiků
Nechoďte do čekáren s banalitami, vyzýval už v březnu šéf praktiků pacienty. O léky na předpis si mohou podle něj požádat telefonicky, stejně tak jako vyřešit některé konzultace týkající se jejich zdravotního stavu.
A to samé podle něj bude platit i na podzim. „Objeví-li se u kohokoli respirační onemocnění, měl by se okamžitě izolovat od ostatních. Měl by zavolat lékaři a nechodit do čekárny. To stále platí. To je obecné pravidlo,“ uvedl Šonka. Podle něj zřejmě i na podzim padne doporučení, aby lékaři omezili provoz čekáren na minimum, protože je v nich velké riziko nákazy.
Jak koronavirus rozeznat jinak než pomocí testu? V čem bude návštěva lékaře v době koronavirové jiná, než na jakou jsme byli dříve zvyklí? A budou testovací kapacity na covid stačit? Předseda Sdružení praktických lékařů odpovídal živě na webu Seznam Zpráv.
Výběr nejzajímavějších odpovědí nabízíme níže. Přepis rozhovoru poskytneme v následujících hodinách.
00:50 Obáváte se jako praktický lékař podzimu?
Samozřejmě se na podzim chystáme a díváme se na něj s mírnými obavami, protože to v ordinacích může být hektické. Může přijít celá řada respiračních onemocnění, tak to může být problém.
1:20 Kdy čekáte nástup chřipkové sezony?
Obvykle to nastává v říjnu, ale samozřejmě to může nastat už v září, pokud se po těchto vedrech nějak rázně ochladí.
01:50 Hrozí, že by někteří lékaři ordinace neotevřeli, jako se to stalo v březnu?
V březnu byla situace jiná. Jeli jsme tehdy v omezeném režimu, protože někteří měli nedostatek ochranných pomůcek, ale že by někdo neotevřel, to bylo jedno procento lékařů. To víme přesně díky datům zdravotních pojišťoven.
Denně lékař řešil padesát telefonátů. Sotva člověk ukončil jeden hovor, už telefon zvonil znovu. Tak nevylučuji, že se pacient nemohl dovolat, ale určitě neměli zavřeno.
03:50 Vy jste ale na jaře doporučovali lékařům, kde neměli dostatek ochranných pomůcek, aby neotvírali. Nebo ne?
To doporučení ale neznělo: Zavřete ordinace. Znělo: Zavřete čekárny. A tak to zřejmě zazní na podzim znovu. Není možné, aby tam přišlo dvacet pacientů s respiračním onemocněním najednou a posadili se vedle sebe.
Já i teď přes léto dodržuji, že nesmí být v čekárně více než tři pacienti. Existuje i doporučení Ministerstva zdravotnictví k tomu. Snažíme se teď dát dohromady scénář, jak mají lékaři k pacientům na podzim přistupovat.
07:20 Existuje už jasná typologie toho, jak rozpoznat koronavirus od jiných respiračních onemocnění?
Neexistuje. Samozřejmě pokud má pacient ztrátu chuti a čichu, tak to hodně napoví. Na druhou stranu tyto příznaky mohou mít i pacienti s chřipkou, kteří mají plný nos. Jediná definitivní jistota je test.
Měli jsme pacienta, který měl po nějaké víkendové letní párty zvýšenou teplotu a bolela ho hlava – mohla to být kocovina, ale nakonec to byl covid.
10:10 Jak má tedy aktuálně člověk správně postupovat, má-li nějaké respirační problémy?
Objeví-li se u kohokoli respirační onemocnění, měl by se okamžitě izolovat od ostatních. Měl by zavolat lékaři a nechodit do čekárny. To stále platí. To je obecné pravidlo. První den nepoznáme na pacientovi nic.
Jestli se jedná o virózu, nebo bakteriální infekci. To se pozná nejdříve druhý třetí den. Takže pokud se pacient dramaticky nehorší, je dobré zůstat tři dny doma. Neschopenku vystavíme elektronicky.
A teprve poté se znovu zkontaktovat s lékařem.
11:20 A jaký je postup dál?
Pokud by se člověk zhoršoval, bude třeba ho otestovat. Je ale počítat s tím, že není jen covid. Může mít třeba bakteriální zápal plic.
15:50 Není ale ten požadavek mít test na covid – dřív než bude nemocný třeba hospitalizován nebo půjde k lékaři – nebezpečný z pohledu možných důsledků?
To samozřejmě má nějaká logická odůvodnění. Není možné pacienta, u kterého není vyloučený covid, položit s ostatními pacienty na oddělení. Ohrozili bychom tyto nemocné.
Takže chtít test předtím je v pořádku. Důležité je, aby to logisticky fungovalo tak, aby ten test byl pokud možno rychle. U akutních případů se už počítá s testy, kdy by výsledek měl být během několika hodin.
19:20 Řadu dotazů pacientů jste tedy zvyklý řešit po telefonu. Kdy ale přeci jen padne u praktického lékaře pokyn: okamžitě přijďte do ordinace?
Těch je celá řada. Jedná se o bolesti na hrudi, poruchy vědomí, nějaké kolapsové stavy, opravdu vysoký tlak… Těch případů je mnoho.
30:30 Kolik tisíc nebo desítek tisíc nemocných chřipkou můžeme na podzim v jeden moment mít?
Já nejsem epidemiolog. Ale pokud by ta epidemie chřipky byla větší, tak to můžou být i statisíce pacientů.
31:01 A ministr zdravotnictví říká, že při vypětí sil půjde testovat 25 tisíc lidí denně. Je to dostatečné?
Toto neumím posoudit. Zdravotní systém má nějaké kapacity a toto číslo není malé. Ta férová debata je, jestli má cenu testovat každého, kdo bude mít „nudli u nosu“. Já myslím že ne a je férové to lidem vysvětlit.
Je tu trošku komplikace, že se z toho na jaře udělal asi trochu větší strašák, než to ve skutečnosti je.
31:45 Myslíte si, že to bylo přehnané?
To vnímání veřejnosti je jiné. Máme tu poměrně stejná čísla jako na jaře, ale veřejnost to vnímá úplně jinak.
32:02 Čím to je podle vás?
No, člověk si zvykne na všechno. A zadruhé se po těch drastických záběrech z Itálie a Číny ukázalo, že u nás to takový průšvih není a pacientů, kteří stonají s vážným průběhem, není mnoho. Takže je lidem třeba vysvětlit, že to pro ně žádné velké riziko není.
32:40 Obáváte se ale toho, že se lidé budou testů na covid i tak dožadovat?
Já se obávám, že to tak bude. Že budou i při běžné rýmě test chtít. Je to pochopitelné, ale bude se to muset nějak dobře zorganizovat.