Nemoci, které zvyšují riziko onemocnění chřipkou

Nemoci, které zvyšují riziko onemocnění chřipkou

Proměnlivé počasí podzimních a zimních měsíců přispívá ke zvýšenému výskytu onemocnění virového i bakteriálního původu – akutních respiračních onemocnění, chřipek a následně také pneumokokových infekcí, které mohou v závažných případech končit i smrtí. V průběhu poslední chřipkové epidemie, která probíhala od 4. do 9. kalendářního týdne roku 2019, vyhledalo podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) praktického lékaře s akutní respirační infekcí 996 000 osob. U téměř čtvrtiny z nich byl příčinou onemocnění virus chřipky. Hospitalizaci na jednotce intenzivní péče vyžadovalo 625 závažných případů, z nich 195 skončilo úmrtím. Závažnou komplikací chřipky vedoucí až k úmrtí mohou být invazivní pneumokoková onemocnění (IPO). Podle SZÚ bylo v loňském roce v České republice zaznamenáno 481 případů invazivních pneumokokových onemocnění (IPO), z nichž 84 skončilo smrtí. 52 úmrtí, tedy nejvyšší počet v rámci rozložení věkových skupin, byl zaznamenán mezi seniory ve věku 65+. Riziko onemocnění lze přitom snížit očkováním, které patří k nejúčinnějším prostředkům prevence. Navíc obě vakcíny jsou pro lidi starší 65 let zcela hrazeny zdravotními pojišťovnami a očkování lze aplikovat současně při jedné návštěvě lékaře.

Nejčastější výskyt chřipky je u předškolních a školních dětí, maximum počtu komplikací i úmrtí pak mezi seniory. Typickým obdobím chřipkových epidemií je začátek kalendářního roku, epidemie obvykle trvá 4 až 8 týdnů.

Nekomplikovaná chřipka trvá přibližně jeden týden, často však může dojít k primárním komplikacím či sekundární bakteriální infekci.

Na rozdíl od nachlazení chřipku provázejí vysoké teploty i přes 39 °C, výrazná bolest hlavy, suchý, dráždivá kašel, velmi výrazná bolest kloubů a svalů, silná únava a pocit vyčerpanosti, které mohou přetrvávat 2-3 týdny. Chřipka může být navíc zkomplikována dalšími život ohrožujícími nemocemi jako je zápal plic či zánět srdečního svalu.

Nemoci, které zvyšují riziko onemocnění chřipkou

Prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc. z Ústavu epidemiologie LF v Plzni.

“Pacienti trpící jinými zdravotními komplikacemi, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, onemocnění plic či ledvin patří mezi ohrožené skupiny.

Odhaduje se, že riziko úmrtí u pacientů trpících cukrovkou a zároveň kardiovaskulárním onemocněním je 240krát vyšší oproti zdravému dospělému, v případě pacientů trpících zároveň plicním a kardiovaskulárním onemocněním je dokonce 435 vyšší.

Riziku přitom lze předejít, jedinou účinnou prevencí je očkování,“ komentuje prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc. z Ústavu epidemiologie LF v Plzni.

Kulovitá bakterie Streptococcus pneumoniae patří k nejčastějším původcům bakteriální infekce u dětí a starších osob. Přenášejí se kapénkovou infekcí a osidlují oblast nosohltanu. U některých jedinců nemusí onemocnění vyvolat – tyto osoby jsou však přenašeči, kteří mohou nakazit jiné osoby.

Častým příkladem této situace je přenos infekce z malých dětí na další rodinné příslušníky včetně prarodičů, kteří jsou díky věkem oslabenějšího imunitního systému k infekci náchylnější.

Při oslabení organismu může pneumokok způsobit závažné infekce jako je zánět mozkových blan, zápal plic, bakteriémie (přítomnost bakterií v krvi) či sepse (otrava krve).

Riziko onemocnění (nebo závažného/komplikovaného průběhu) pneumokokovým zápalem plic je vyšší u pacientů trpících chronickým kardiovaskulárním či respiračním onemocněním, nádorovým onemocněním, (onemocnění ledvin, diabetiků, osob bez sleziny …) u kuřáků, při nadměrné konzumaci alkoholu, při užívání léků potlačujících imunitní reakci a u lidí vyššího věku. „Riziko infekčních nemocí včetně chřipky a pneumokokové infekce zvyšují nejen věk a chronická onemocnění, ale i pracovněsociální faktory,“ zdůrazňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Nemoci, které zvyšují riziko onemocnění chřipkou

MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

„Mezi osoby ohrožené chřipkovým onemocněním patří i pracovníci ve zdravotnictví. Z tohoto důvodu probíhá v Nemocnici Na Bulovce každoročně na podzim očkování zaměstnanců. V loňském roce bylo očkováno proti chřipce 377 našich zaměstnanců,“ dodává prim. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Přestože je vakcína proti pneumokoku pro děti, při dodržení předepsaného schématu, a pro seniory nad 65 let, hrazena ze zdravotního pojištění, proočkovanost v obou skupinách má klesající tendenci. Za období 2012-2017 došlo podle Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) k výraznému poklesu proočkovanosti dětí narozených v tomto období.

Zatímco v roce 2012 bylo proti pneumokoku očkováno 78,1 % dětí, v roce 2017 to bylo již téměř o 15 % méně – celkově 63,6 % dětí. Nejvíce očkovaných dětí bylo v roce 2017 v Ústeckém kraji (77,4 %), nejméně ve Zlínském (55,5 %). Také proočkovanost seniorské – tedy rizikové populace – je dlouhodobě velmi nízká.

Během let 2010-2017 bylo podle dat NRHZS proti pneumokoku očkováno pouze 8,3 % seniorů nad 65 let.

„Všem osobám starším 65 let doporučujeme očkování proti pneumokokovým infekcím i každoroční očkování proti chřipce. Obě vakcíny jsou pro lidi starší 65 let zdarma, zcela hrazené pojišťovnami. Očkování lze aplikovat buď samostatně (např.

 s odstupem 2 týdnů), nebo současně, kdy lékař může během jedné návštěvy očkovat proti chřipce i proti pneumokokovým infekcím.

Bohužel, přestože je pro seniory očkování proti chřipce i pneumokokům zdarma, proočkovanost této rizikové populace je stále velmi nízká“, upozorňuje prim. MUDr. Hana Roháčová.

Lidé mladší 65 let mohou aktuálně využít benefitu, který poskytuje Oborová zdravotní pojišťovna svým pojištěncům. Kupon na očkování nehrazené z veřejného zdravotního pojištění ve výši 1000,- Kč. O příspěvek lze žádat do 31. 12. 2019.

FOTOGALERIE:

Nemoci, které zvyšují riziko onemocnění chřipkou Prim. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Nemoci, které zvyšují riziko onemocnění chřipkou Prim. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Nemoci, které zvyšují riziko onemocnění chřipkou Prim. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Nemoci, které zvyšují riziko onemocnění chřipkou Prim. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Nemoci, které zvyšují riziko onemocnění chřipkou Prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc. z Ústavu epidemiologie LF v Plzni. Prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc. z Ústavu epidemiologie LF v Plzni. Prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc. z Ústavu epidemiologie LF v Plzni. MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Pan David si prodělal, i přes svůj nízký věk a jinak celkově dobré zdraví, závažnou
a komplikovanou formu pneumokokového zápalu plic.

Chřipka

Chřipka je velmi snadno přenosné virové onemocnění s celosvětovým výskytem. Postiženy bývají osoby různého věku, nejnebezpečnější je však pro staré lidi, malé děti a chronicky nemocné. Průběh chřipkového onemocnění může být jak lehký, tak i těžký – končící smrtí.

Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.

Chřipka se přenáší z člověka na člověka vzdušnou cestou ve formě kapének, tzn. kašláním, kýcháním a smrkáním. K nákaze dochází buď přímo inhalací virových částic, nebo nepřímo virem kontaminovanými povrchy. Rizikové je hlavně prostředí s velkou kumulací osob.

Zdroj nákazy

Zdrojem původce nákazy klasické sezonní chřipky je výhradně člověk infikovaný virem chřipky, a to od konce inkubační doby, tedy ještě před prvními příznaky infekce. Po propuknutí nemoci je člověk nakažlivý asi 3–5 dní, děti 7–10 dní.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Inkubační doba trvá nejčastěji 1–3 dny.

Příznaky

Chřipka začíná náhle z plného zdraví horečkou, zimnicí, bolestí hlavy, bolestmi ve svalech, bolestmi kloubů, přecitlivělostí pokožky, malátností, později přistupuje suchý kašel. Rýma nebývá.

V některých případech má chřipka projevy závažnější v podobě zánětu průdušek, plic, srdce, mozku a mozkových blan, případně může být průběh chřipky komplikován přidruženou infekcí, často pneumokokovou nebo stafylokokovou.

Závažné průběhy jsou typické pro seniory, děti a osoby chronicky nemocné.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Onemocnění trvá obvykle 2–7 dní a spontánně končí po rekonvalescenci uzdravením. Léčba je symptomatická (tlumení příznaků onemocnění) – podávání léků proti teplotě, kašli, dostatek tekutin, klidový režim, vitamíny.

Antibiotika jsou v léčbě chřipky neúčinná. Rekonvalescence může trvat ještě několik dalších týdnů. Mezi významná preventivní opatření patří důsledná hygiena rukou a hygiena při kýchání, zdravý životní styl a očkování.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Budete mít zájem:  Zásady, které dodržujte při návštěvě koupališť

Chřipka versus covid

V uplynulých měsících bylo (a stále je) hlavním mediálně probíraným tématem onemocnění covid-19. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že ostatní nemoci vymizely, avšak není tomu tak.

V nadcházejícím období se dá totiž kromě pokračující pandemie koronaviru očekávat i každoroční epidemie chřipky.

Co má společného se zmíněným covidem? Může sám pacient už při prvních příznacích poznat rozdíl mezi těmito dvěma chorobami? A jak je to s rizikovými skupinami? Dozvíte se v rozhovoru s vedoucím Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu, MUDr. Janem Kynčlem, Ph.D.

O chřipce se v současné době, kdy jsou média plná informací o covidu-19, příliš nemluví. To však neznamená, že by vymizela. Dokážete odhadnout, jak bude probíhat letošní chřipková sezóna?

Chřipka určitě nevymizela, chřipka tady s námi byla, je a bude. V mírném zeměpisném pásmu se vyskytuje každoročně v různě rozsáhlých epidemiích, k nimž dochází v zimním období.

Odhadovat průběh letošní chřipkové sezóny je zatím předčasné, chřipka se na evropském kontinentu zatím vyskytuje jen zcela ojediněle a jsou tu záchyty obou typů chřipkových virů (A i B).

Z toho zatím nelze predikovat, který konkrétní virus bude v letošní zimní sezóně dominantní.

Lze pouze spekulovat, že vzhledem k omezeným sociálním kontaktům a používání roušek by chřipková epidemie v nadcházející sezóně mohla být spíše mírná, ale chřipka skutečně dokáže překvapit.

MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (3. LF UK) v Praze, kde studoval obor lékařství a získal atestaci v oboru hygiena a epidemiologie. Na téže fakultě absolvoval postgraduální doktorské studium biomedicíny, titul Ph.D. získal v oboru preventivní medicína. Absolvoval tříměsíční stáž na PHLS Communicable Disease Surveillance Centre v Londýně.

V současnosti pracuje jako vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu a působí rovněž jako odborný asistent Ústavu epidemiologie a biostatistiky na 3. LF UK.

Je členem Poradního sboru Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), místopředsedou Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti JEP a členem Evropské sítě pro surveillance chřipky.

Slova epidemie a pandemie jsou nyní hojně používána. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pandemie je rozsáhlá epidemie, která postihla více kontinentů.

Dá se říct, v čem jsou si nemoci covid-19 a chřipka podobné a v čem se naopak liší?

Obě nemoci jsou primárně respirační onemocnění, tedy onemocnění dýchacích cest, a obě kromě toho mohou způsobovat postižení celé řady dalších orgánů. Nakažlivost obou nemocí je podobná, ale chřipka má kratší inkubační dobu a šíří se tedy v populaci rychleji než covid-19.

Obě nemoci se liší především v odlišném průběhu a závažnosti u jednotlivých věkových skupin populace. Přestože se o tom vedou velké a mnohdy téměř nesmiřitelné diskuse, u dospělých zhruba ve středním věku jsou obě nemoci podobné, u obou z nich můžeme pozorovat široké spektrum průběhů od bezpříznakového až po závažné smrtící onemocnění.

U dětí je určitě závažnější chřipka, covid-19 v této skupině probíhá až na výjimky mírně nebo bez příznaků. Naproti tomu u starších a chronicky nemocných osob je onemocnění covid-19 závažnější. Chřipka v této skupině je problém a covid-19 je ještě větší problém.

Pro covid-19 jsou rizikové faktory například obezita, vysoký krevní tlak nebo vyšší věk. Dá se něco podobného říci i o chřipce?

Ano, a je to velice podobné. Například obezita je typický rizikový faktor i pro chřipku; pokud bych to řekl velmi laicky, obézní člověk při chřipce má problém „to udýchat“. To se v zásadě týká i těhotných, především ve vyšším stupni těhotenství, kdy je bránice vysoko posunutá a omezuje plicní funkce.

Onemocnění srdce a cév je další ze známých rizikových faktorů, tito lidé mají komplikovanější průběh chřipky a mnohem častěji v důsledku chřipky umírají.

Platí to však i obráceně, chřipka je schopna způsobit závažné kardiovaskulární komplikace, a to i u osob bez předchozího onemocnění srdce a cév.

U osob nad 40 let věku je během několika dní následujících po chřipkové infekci až 10× vyšší riziko srdečního infarktu a až 8× vyšší riziko mozkové mrtvice.

U covidu se mluví o nejčastější formě přenosu kapénkovou infekcí a jako prevence se doporučuje nošení roušek. Jak účinné jsou roušky coby ochrana před chřipkou?

Roušky určitě mají účinek i v ochraně před chřipkou. Jen na připomenutí: hlavní význam použití roušek je pro nemocného, zabraňuje se tak šíření infekčních kapének do okolí, jejich efekt pro zdravého jako prevence je omezený, ale není nulový. Proto se u chřipky opakovaně zdůrazňuje potřeba dodržování respirační etikety, tedy mít zakrytý nos a ústa při kašli a kýchání.

Již v době našich babiček se vědělo, že pokud je například v rodině novorozenec a matka má nějakou respirační infekci, vezme si při kojení roušku; byla to praxí nabytá zkušenost, jen v současnosti trochu pozapomenutá…

Jak správně používat zmíněnou roušku, aby člověka chránila před covidem, chřipkou, případně jinými respiračními chorobami?

Rouška má zakrývat nos a ústa a má dobře přiléhat k obličeji, tedy je třeba vytvarovat okraj, zejména kolem nosu a pod očima, kde bývá mezera největší.

Je důležité se přední části roušky nedotýkat rukama, aby se ruce nekontaminovaly, tedy sahat jen na okraje roušky. Taktéž by se rouška, pokud ji nemám na obličeji, neměla povalovat všude možně, čímž opět může docházet k přenosu nákazy na povrchy nebo ruce.

A ještě bych měl připomenout, že i rouška má omezenou délku použití, tedy jednorázovou rozhodně nelze používat několik dní nebo týden a látkovou je po použití třeba správně vyprat (vyvářka nebo vyšší teplota, nejméně 60 stupňů Celsia).

Covid má v začátcích u mnoha lidí podobné příznaky jako klasická chřipka. Může pacient sám na sobě rozpoznat rozdíly mezi příznaky těchto chorob? Jak?

Není to snadné, příznaky mohou být skutečně podobné, mezi ty základní patří suchý kašel, horečka, bolest hlavy, kloubů, svalů nebo dušnost. Relativně častým příznakem, který bývá u covid-19, je ztráta čichu nebo chuti.

Na druhou stranu chování nemocného by mělo být u obou nemocí podobné, takže nejsem přesvědčen o nezbytnosti laboratorního vyšetřování všech.

Nemocný jedinec s chřipkou i covidem by se měl izolovat od svého okolí, mít klidový režim na lůžku, dostatek tekutin, v případě potřeby používat léky na snížení teploty či zmírnění kašle a při zhoršování stavu ideálně telefonicky konzultovat další postup s lékařem.

Jak dlouho je člověk s chřipkou infekční pro své okolí? Je to srovnatelné s infekčností osob s covidem?

U chřipky je období nakažlivosti u dospělých osob v prvním až pátém dni onemocnění. U osob se sníženou obranyschopností a u dětí může být období nakažlivosti významně delší.

U covid-19 je nakažlivost až osm dní po začátku příznaků onemocnění u mírných průběhů onemocnění, u závažných průběhů se virus v dýchacích cestách nebo ve stolici vyskytuje déle. Komplikací ovšem je, že u covid-19 dochází k přenosu infekce od infikované osoby i jeden až dva dny před nástupem onemocnění.

U covidu-19 je v současnosti možné otestovat, zda proti němu má daný člověk protilátky. Lze podobný test provést i u chřipky?

Samozřejmě i u chřipky lze vyšetřit protilátky, u pacientů se to však běžně neprovádí, ta informace by pro konkrétního pacienta měla omezený význam. V lidské populaci běžně cirkulují dva subtypy virů chřipky typu A (H1N1 a H3N2) a dvě linie virů chřipky typu B. To znamená, že i když prodělám infekci jedním konkrétním virem, mohu stále ještě onemocnět dalšími chřipkovými viry.

Provádějí se také testy na aktuálně probíhající chřipkovou infekci podobně jako na koronavirus?

Systém surveillance (získávání informací o výskytu určité nemoci v populaci a sledování všech podmínek a faktorů, které výskyt a rozvoj daného onemocnění ovlivňují, pozn. red.) akutních respiračních infekcí (ARI) a chřipkových onemocnění (ILI) zahrnuje sledování výskytu těchto infekcí v populaci, včetně sledování výskytu chřipkových onemocnění v rámci intenzivní péče.

Testy se provádějí jednak u závažných onemocnění, tedy především u hospitalizovaných pacientů nebo u pacientů s velmi závažným chronickým onemocněním, a také se provádějí takzvaná sentinelová vyšetření, což jsou jednotlivé odběry od pacientů spolupracujících praktických lékařů.

Každý týden se v každém kraji odebírá vzorek od dětského a dospělého nemocného s akutní respirační infekcí a tyto vzorky jsou v Národní referenční laboratoři pro chřipku vyšetřovány na celý panel hlavních respiračních virů.

Právě touto cestou máme dobrý přehled o tom, kteří původci v ČR cirkulují a aktuálně vyvolávají respirační infekce. Tyto informace jsou pravidelně zveřejňovány na webu Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic.

Budete mít zájem:  Co nevíte o náplních do pečiva?

Je možné, že člověk dostane covid i chřipku najednou? Jak vážná by mohla být kombinace těchto onemocnění?

Vyloučit to nelze. Obě onemocnění postihují primárně respirační trakt a nepochybně není žádoucí prodělat opakované, nasedající, nebo dokonce současně probíhající závažné onemocnění dýchacích cest vyvolané těmito původci. To byl i důvod, proč se před letošní sezónou apelovalo na využití očkování proti chřipce.

Vakcína proti chřipce samozřejmě nechrání před onemocněním covid-19, ale přispěje k odlehčení náporu nemocných v době, kdy probíhá epidemický výskyt covid-19.

Covid a chřipka se často srovnávají i z hlediska smrtnosti. Je podle vás správné počet úmrtí na tyto dvě nemoci srovnávat? Jak vypadá smrtnost obou onemocnění podle aktuálních čísel?

Toto porovnávání je další z mnohdy vyhrocených diskusí.

Pokud se emočně oprostím od často velmi tragických osobních příběhů pacientů s chřipkou i covidem a zůstanu u neosobních sumárních dat, tak smrtnost chřipky je zhruba 0,1 procenta.

Celosvětová data z aktuálních publikací ukazují, že smrtnost covid-19 se pohybuje na úrovni přibližně 0,25 procenta – tedy „jen“ dva a půl krát více, přičemž je pravděpodobné, že v průběhu času se číslo bude dále snižovat.

Tím zásadním problémem ovšem je, že chřipka každoročně postihne zhruba 10 procent obyvatel, ale covid-19 nyní prochází celou populací, proto máme tak vysoké počty v absolutních číslech.

U covidu vidí mnozí politici i zdravotníci budoucí naději v podobě očkování. Proti chřipce očkovat lze, přesto je například v Česku proočkovanost velmi nízká, jen zhruba pět až sedm procent. Čím si to vysvětlujete?

Nízkou proočkovanost proti chřipce považuji za kombinaci několika faktorů. Tím hlavním je podceňování závažnosti chřipky, protože chřipka, na rozdíl od většiny ostatních respiračních viróz, je skutečně závažné onemocnění a často u ní dochází ke komplikacím.

S tím souvisí i zaměňování chřipky s jinou nemocí, především s mnohem mírnější nemocí z nachlazení. Mnozí již na podzim hovoří o tom, že měli chřipku, což je ovšem vysoce nepravděpodobné. Chřipka se na podzim obvykle vyskytuje jen zcela ojediněle a její dominantní výskyt je až v průběhu chřipkové epidemie, tedy období zhruba šest až osm týdnů, obvykle až na počátku nového roku.

Dále pak nedostatečná informovanost, tím myslím, že především senioři a chronicky nemocní bez ohledu na věk by se měli nechávat každoročně očkovat a toto by jim měl doporučovat jak praktický lékař, tak odborný lékař specialista, u nějž se pacient léčí se svým chronickým onemocněním.

Očkování proti chřipce provází řada mýtů, například že způsobuje mírnou infekci nebo že pokud očkování člověk neopakuje každý rok, chřipka u něj bude mít těžší průběh. Jak se na takováto tvrzení díváte?

Vzhledem k tomu, že se u nás používá neživá vakcína, která navíc obsahuje jen části viru chřipky nebo jeho povrchové antigeny, v žádném případě není schopna způsobit ani mírnou infekci. Určitá nejistota nebo spekulace může souviset se specifičností chřipkových virů, tedy s tím, že vakcína proti chřipce nebude fungovat na 100 procent.

V rámci časových možností nemám problém diskutovat s osobou zvídavou, tedy snažit se tuto problematiku vysvětlovat, ale pokud je někdo zásadně přesvědčen o své pravdě, obvykle diskuse nemá význam.

Zároveň musím dodat, že i po očkování proti chřipce, podobně jako u jiných vakcín, se mohou vyskytnout nežádoucí reakce, z nichž většina je mírná a během několika dní odezní. Neexistuje totiž žádný lék (a tedy ani očkování) zcela bez nežádoucích účinků, vždy však významně převažují výhody.

Je pravda, že starší osoby mají po očkování méně protilátek a jsou tak očkováním hůře chráněny?

Ano, starší osoby obvykle vytvoří po očkování méně protilátek. Souvisí to s postupným poklesem výkonnosti jejich imunitního systému.

Z uvedeného důvodu existují speciální vakcíny určené právě pro starší populaci, buď se přidává adjuvans (prostředek zesilující imunitní reakci na podaný antigen, pozn. red.

), nebo se zvyšuje množství antigenu (látka, která navozuje produkci jedné nebo více protilátek, pozn. red.), přičemž obojí vede k vyšší tvorbě protilátek po očkování.

Jak rychle po očkování proti chřipce nastupuje ochrana před tímto onemocněním?

Ochrana nastupuje přibližně 10 až 14 dní po očkování.

Je očkování stejně účinné proti všem třem typům virů chřipky, tedy A, B i C?

Vakcína v současnosti obsahuje čtyři nejčastěji se vyskytující chřipkové kmeny (dva viry chřipky typu A a dva viry chřipky typu B). Účinnost proti jednotlivým kmenům je různá a závisí na podobnosti mezi vakcinálním kmenem a kmenem aktuálně cirkulujícím, protože chřipkové viry se průběžně antigenně mění, právě proto nedosahujeme účinnosti 100 procent.

K tomu by se mohla v budoucnu přiblížit až univerzální chřipková vakcína, pokud se ji ovšem podaří vyrobit. Očkování nechrání proti chřipce typu C, která ale probíhá jen jako mírné onemocnění, zejména v dětských kolektivech.

© RFBSIP – Adobe Stock

Může onemocnět chřipkou i očkovaný člověk?

Ano, možné to je. Rád bych v této souvislosti zmínil, že očkování proti chřipce má dva cíle, chránit před chřipkou a chránit před komplikacemi chřipky.

Tudíž i když jsem očkovaný, mohu onemocnět, ale průběh onemocnění bývá mírnější a významně se sníží pravděpodobnost výskytu komplikací.

Třeba ochrana vůči úmrtí je až 80procentní, proto je žádoucí nahlížet na očkování proti chřipce spíše vzhledem k té druhé skutečnosti, tedy jako na prevenci závažného průběhu.

Pokud prodělá chřipku neočkovaný člověk, poskytuje mu to pak stejnou ochranu jako očkování? Na jak dlouho?

Prodělání chřipky poskytuje dlouhodobou, pravděpodobně až celoživotní imunitu vůči danému kmenu chřipky. Tato imunita je ovšem přísně kmenově specifická, tedy je nadále možné onemocnět jiným kmenem chřipky (nikoliv jen jiným typem nebo subtypem).

Kdy je nejvhodnější doba pro očkování proti chřipce?

Očkuje se před chřipkovou sezónou, z hlediska snahy o maximální ochranu je to ještě před tím, než se začne nemoc hromadně vyskytovat, a naopak zase ne příliš brzy, aby protilátky byly i v průběhu chřipkové epidemie ještě na dostatečné hladině. Konkrétně to znamená, že ideální je říjen a listopad.

Má smysl užívat po dobu chřipkové a letos i covidové epidemie preventivně nějaké doplňky stravy? Jaké?

Nejsem zastáncem příliš velkého množství různých doplňků stravy. Za důležitější považuji pestrou stravu včetně ovoce, přiměřený pohyb a zdravý životní styl, tedy třeba také aspoň trochu sportu nebo otužování, čímž se posílí všeobecná obranyschopnost organismu.

Pokud to jen trochu jde, nebýt ve stresu a být optimistou, přestože si uvědomuji, že se to snadno říká, ale někdy hůř činí. Pokud bych měl sáhnout po nějakých doplňcích stravy, tak v zimních měsících bych asi doporučil vitamín D, kterého má v našich podmínkách většina populace nedostatek, případně občas vitamín C, ale ten skutečně jen nárazově a ne pravidelně.

Jak se bránit proti chřipce

V prvních měsících roku se zvyšuje aktivita chřipkových virů a roste riziko vzniku chřipkové epidemie, která pravidelně zasahuje značnou část populace České republiky.

Šance, jak se nákaze chřipkou vyhnout, zvyšuje správná prevence, která není nijak složitá. Internistka a osobní lékařka Programu Health Plus, MUDr.

Hana Sýkorová, popsala užitečné rady, jak si udržet viry daleko od těla.

Viry chřipky jsou pro lidskou populaci velmi nakažlivé. Riziko vzniku chřipkové epidemie ovlivňuje především to, jaký typ viru se právě šíří, jaký je celkový zdravotní stav populace a míra proočkovanosti, ale také úroveň hygieny či aktuální klimatické podmínky.

„Pro některé skupiny lidí může být chřipka vysoce riziková kvůli možnosti vzniku závažných zdravotních komplikací.

Jde především o seniory starší 65ti let žijící v domovech důchodců či léčebnách pro dlouhodobě nemocné, chronicky nemocné s kardiovaskulárními či plicními chorobami, závažným onemocněním ledvin nebo jater, diabetiky a osoby s vážnou poruchou imunity,“ upozornila MUDr. Hana Sýkorová.

Tyto skupiny lidí by před začátkem chřipkové sezóny měly využít vakcinaci proti chřipce, kterou mají hrazenu ze zdravotního pojištění. Je doporučeno očkovat také osoby, které pečují o nemocné z těchto rizikových skupin a zvyšují riziko, že na ně nemoc mohou přenést. Nechat se očkovat by měly i těhotné ženy a také kuřáci, protože kouření zvyšuje riziko jak nákazy chřipkou, tak i přidružených zdravotních komplikací.

 

Budete mít zájem:  Biolampa a léčba biolampou – co umí léčit?

Přenos vzduchem i dotykem

Chřipka se šíří vzduchem, dříve tak mohlo docházet ke zvýšenému riziku nákazy při pobytu v klimatizovaných prostorách, v nichž se shromažďuje více lidí včetně těch nemocných. Viry se přes klimatizaci šířily po celém prostoru a mohly pak nakazit další osoby.

„V současnosti by moderní klimatizace v budovách nebo dopravních prostředcích měly být vybaveny filtry, které jsou schopny vychytat tak malé částice, že zachytí i viry chřipky. Mělo by to platit i pro některé moderní vysavače. Pobyt v klimatizovaných prostorech by tak riziko přenosu infekce již zvyšovat neměl, možná spíše naopak,“ vysvětlila MUDr.

Sýkorová. Přenos viru přímou vzdušnou cestou, ať inhalací nebo zasažením sliznic očí a úst, hrozí v kontaktu s infikovanou osobou, a to ve vzdálenosti zhruba do 2 metrů. Ještě déle než ve vzduchu virus přežívá na pevných površích, proto hraje mnohem větší roli přenos fyzickým kontaktem.

Třeba když se člověk dotkne kliky u dveří nebo madla v dopravním prostředku a poté si rukou zanese virus na sliznice očí, úst či nosu. „Právě z důvodu přenosu kontaktem je důležité dodržovat určitá hygienická opatření.

Nemocná osoba by si při kašli, kýchání a podobně měla zakrýt ústa jednorázovým kapesníkem, následně jej ihned vyhodit a ideálně si umýt ruce mýdlem. Také zdraví lidé by si preventivně měli častěji mít ruce mýdlem či používat alkoholové dezinfekční prostředky na ruce,“ poradila internistka Programu Health Plus.

 

Hygiena, vitamín C a antivirotika

Kromě zvýšeného důrazu na hygienu rukou je vhodné dbát především na to, aby si člověk špinavýma rukama nesahal na obličej a nedotýkal se očí, nosu a úst. „S nemocnými lidmi není vhodné si podávat ruce, objímat se nebo líbat, používat společné nádobí, ručníky či další předměty.

Společné prostory je dobré více větrat a vyhýbat se místům s vysokou akumulací lidí,“ vysvětlila MUDr. Sýkorová. Jedním z opatření, které lze využít, je také rouška. Pomáhá chránit lidi, kteří pečují o nemocné a mohou se kvůli blízkému kontaktu snadno nakazit.

Ale mohou ji nosit také nemocní, pokud musí jít mezi ostatní lidi, třeba v dopravním prostředku nebo v čekárně u lékaře. Díky tomu mohou zabránit šíření virů do okolí. „Nejlepší prevencí proti chřipce je obecně zdravý životný styl, pestrá vyvážená strava a zvýšený příjem vitamínu C.

Vhodný je pobyt na čerstvém vzduchu a přiměřené otužování. Pokud už k nákaze chřipkou dojde, je důležité zajistit klid na lůžku a dostatečný pitný režim, k léčbě lze využít analgetika, antipyretika, léky na rýmu a kašel, a samozřejmě vitamíny,“ doporučila.

Na trhu jsou dnes k dispozici dva preparáty obsahující antivirotika účinná proti chřipce. Jedná se o lék Tamiflu (účinná látka oseltamivir), který je v perorální formě, a Relenza (účinná látka zanamivir) ve formě inhalační.

Lze je užít jak v léčbě začínajícího onemocnění, tak v rámci prevence, hlavně u rizikových osob, u nichž nebylo možné provést očkování, nebo vakcína není účinná na daný typ chřipky. Mohou je použít rovněž neočkovaní lidé, pokud se dostali do blízkého kontaktu s někým nemocným, aby tak předešli rozvoji onemocnění.

Prasečí chřipka: příznaky, léčba (Mexická chřipka)

DISKUSE, Popis, Příčina a rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Jak si mohu pomoci sám, Komplikace

Prasečí chřipka spustila vlnu paniky v březnu 2009, kdy se objevila
v Mexiku. Každý den stály na titulní stránce počty nakažených nebo
mrtvých a toto téma zaplavuje média doteď. Dne 25.5. 2009 byl zaznamenán
první případ nákazy i v České republice, čímž byla vyvolána nová
vlna strachu a lidé začali ve velkém skupovat léky proti chřipce.

Jedná se o respirační onemocnění způsobené virem
A(H1N1)
, běžně se vyskytujících u prasat.

Tento virus obsahuje segmenty genů lidské, ptačí a dvou typů prasečí
chřipky ve zvláštní kombinaci. Lidská varianta prasečí chřipky dostala
svůj název podle toho, že jedna z jejích bílkovin je nejpodobnější
virů, které obvykle nakazí prasat.

Viry nové chřipky byly zařazeny mezi ty, který by mohly vyvolat
pandemii.

Příčina a rizikové faktory prasečí chřipky  

Prasečí chřipka typu A je nakažlivá a přenáší se
z člověka na člověka především kýcháním nebo kašlem
. Také
je přenositelná dotykem z infikovaného místa do úst nebo do nosu. Naopak
se nešíří potravinami a nelze se jí nakazit při konzumaci
vepřového masa.

Nakažený člověk může své okolí nakazit od prvního dne nákazy,
nakažlivost trvá asi 7 dní. Inkubační doba je asi 8 dní.

Většina osob, která podlehla mexické chřipce, patřila k rizikovým
skupinám.

K těmto skupinám patří osoby s chronickým
onemocněním
(diabetes, onemocnění srdce a cév, problémy
s dýcháním, extrémní obezita), děti mladší 2 let nebo
těhotné ženy.

Každý rok v České republice zemře až
2000 v souvislosti chřipkou. Obavy však budí to, že v některých
případech podlehli prasečí chřipce i předtím zdraví jedinci.

Prevence prasečí chřipky  

V boji proti chřipce Vám pomohou tyto kroky:

  • Myjte si často ruce, zejména před jídlem a sále po návštěvě
    nemocnice nebo jízdě hromadnou dopravou. Ruce si pečlivě myjte pod tekoucí
    vodou po dobu 15 sekund pomocí mýdla.
  • Posilujte imunitní systém pravidelným pohybem, otužováním, pestrou
    stravou
  • Nepřecházejte nemoci, řádně nevyléčená nemoc zvyšuje riziko pro
    napadnutí virem prasečí chřipky.
  • Pokud se cítíte nemocní, vyhněte se blízkému kontaktu s lidmi a
    zůstaňte doma ležet. Zároveň se vyhýbejte lidem, kteří vypadají
    nemocní.
  • Při kýchání si zakryjte ústa kapesníkem a po použití kapesník
    odhoďte do koše. Poté si umyjte ruce.
  • Nekuřte, protože kouření oslabuje imunitu dýchací soustavy, přes
    kterou viry pronikají do těla.
  • Nesahejte si na oči, nos, uši a ústa rukou, abyste nešířily
    bakterie.
  • Nepůjčujte si cizí věci jako je mobilní telefon, sklenička, příbor.
    I zde může být přítomen virus.
  • Při zvýšeném výskytu onemocnění se vyhněte místům s vysokou
    koncentrací lidí jako jsou úřady, diskotéky a MHD.
  • Při příjezdu z rizikové oblasti sledujte svůj zdravotní stav.

Rozhodně nepoužívejte preventivně antivirotika. Pokud
bychom je užívali preventivně všichni, mohl by virus lehce zmutovat a
objevit se v zákeřnější formě, na kterou by nebyly účinné léky. Proto
tato antivirotika nikdy nežádejte po svém ošetřujícím lékaři
zbytečně!

Příznaky prasečí chřipky  

Příznaky prasečí chřipky jsou podobné příznakům běžné sezónní
chřipky, kterými jsou: horečka na 39 stupňů, zimnice, únava, bolesti
svalů, bolesti hlavy, bolesti v krku a kašel.

Někteří pacienti trpí průjmem a zvracením.

V případě podezření na prasečí chřipku vyhledejte Vašeho
lékaře
, který Vám provede testy na chřipku a předepíše léky.
Varovnými příznaky může být obtížné dýchání, závratě, vytrvalé
zvracení nebo bolest hrudníku.

Léčba prasečí chřipky  

Většina nerizikových pacientů s prasecí chřipkou se uzdraví sama jako
při běžné chřipce. Zkrátit dobu onemocnění a zmírnit příznaky
pomáhají antivirotika oseltamivir (Tamiflu) a zanamivir
(Relenza). Antivirotika jsou vydávány jen na lékařský předpis v podobě
kapek, prášku a inhalačního přístroje. Jejich účinnost tkví v tom, že
zabraňují virům v jejich reprodukci.

Komplikace prasečí chřipky  

Těžký zápal plic – prasečí chřipka nezůstává jen
v horních dýchacích cestách, ale zasahuje hlouběji do plic a tím zvyšuje
riziko těžkého zápalu plic.

Smrt – postihuje ve většině případů jenom jedinci
s chronickým onemocněním jako diabetes, onemocnění srdce a cév, problémy
s dýcháním nebo extrémní obezita.

Diskuse o prasečí chřipce  

Další názvy: Mexická chřipka, Swine flu, chřipka A/H1N1, nová chřipka

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskuzi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Prasečí chřipkou?

Přidejte zkušenost s Prasečí chřipkou

Ve 2 hodiny jsem přišla ze školy úplně v pořádku, v půl čtvrté
už jsem se nemohla hnout. Měla jsem velkou rýmu, kašel, třeštila mi hlava,
bylo mi zima a horko zároveň, teplota ve dne 38°C a navečer a ráno 39°C
i čtyřicítka. Bolely mě klouby a každý zvuk byl pro mě neuvěřitelným
hlukem. Jinak na to že to byl virus H1N1 se u mě zjistilo až později po
krevních testech.

Hlavně se vyležet, čajík, paralen na noc, hodně ovoce a přípravek
Alveo. Samozřejmě návštěva lékaře, ale ten mi dal jen klid
na lůžku.

Co mi pomohlo

Tak ten klid samozřejmě, potom paralen na noc, Alveo a Akuna C. U mě
nebyla potřeba ATB.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector