Vládní omezení uvalená na provoz obchodů, služeb, gastronomie, zábavy a volného času vedla k dynamickému růstu prodeje elektronického obchodování a ke změnám v chování spotřebitelů.
Pandemie Covid-19 narušila fungování maloobchodu po celém světě. Pro maloobchodníky znamená nutnost, ale také příležitost přehodnotit a transformovat své podnikání tím, že zajistí jeho vyšší odolnost, přinesou nové produkty a obchodní modely a lépe poznají své zákazníky.
Internetové obchody zažily v roce 2020 rekordní rok. Celý článek
Konec února a březen 2020 otevřely novou kapitolu nákupního chování zákazníka a znamenaly zkoušku pro celý maloobchodní trh. Cestu k online nákupům si našli i jejich dosud zatvrzelí odpůrci.
Pod vlivem množství informací o pandemii COVID-19 začali i Češi, po vzoru jiných zemí, plnit své spíže.
Až 60 % českých spotřebitelů v březnovém průzkumu společnosti Nielsen potvrdilo, že jsou předzásobení nebo si zásoby chystají vytvořit.
Poslední týdny převrátily náš život vzhůru nohama. Retail se rozdělil na dvě oblasti. Celý článek
Internetový prodej v Evropě (B2C) se rychle zvyšuje, avšak mezi jednotlivými zeměmi existují nezanedbatelné rozdíly v dynamice i nákupním chování zákazníků.
Zatímco v jedněch zemích dávají lidé přednost domácím e-shopům, v jiných je zákaznická loajalita k nim nízká. Rozdíly existují i ve způsobu placení za zboží objednané online, což ukazuje i srovnání Česka s Německem, Rakouskem a Polskem.
V loňském roce obrat evropské e-commerce poprvé přesáhl magickou hranici 500 mld. euro. Zatímco v roce 2017 činily 489 mld. euro, vloni to bylo již 547. A letos můžeme čekat nárůst až k 620 miliardám. Celý článek
Nejdůležitějším atributem v roce 2018 byla konvenience. Zákazníci chtějí rychle najít zboží, které potřebují. Pohodlnost nákupu vystřídala na prvním místě příjemný nákupní zážitek, který byl nejdůležitějším atributem v roce 2017.
Retail dnes ovlivňují čtyři základní trendy: konvenience, moderní technologie, udržitelnost a online. Celosvětově vnímají zákazníci jako nejvýznamnější atribut vynikající kvalitu materiálů a surovin, což uvádí až 56 % spotřebitelů, v Evropě 54 % a v České republice 52 %, uvádí společnost Nielsen. Celý článek
- Mapování proměny chování spotřebitelů v online světě
- V rámci skupiny Kantar Insight vznikají v posledních letech projekty, na základě kterých se klienti mohou lépe orientovat v digitálně propojeném světě a v datech, která se z nich získávají.
- Kantar TNS v roce 2016-2017 přichází se studií ConnectedLife, která díky svému globálnímu měřítku reprezentuje názory a postoje světové online populace a objevuje, jak se díky celosvětově se rozšiřujícímu propojení proměňuje chování 70 000 respondentů v 57 zemích. Celý článek
Obchodníci ve spolupráci s městem
Projekt „Online City Wuppertal“ ukazuje, že elektronický obchod v sobě pro kamenné obchodníky skrývá nejen rizika, ale vytváří i šance, jak utvářet centra měst a jak je udržet atraktivní a živá.
Spojením online a offline aktivit se posilují místa prodejů i lokální maloobchodníci. Příkladem může být „Online City Wuppertal“ (OCW), pilotní projekt národní politiky rozvoje měst. Z původně plánovaných dvou pilířů se do současnosti vyvinuly tři. Celý článek
Jak začít s personalizací eshopu nebo webu?
Známe to všichni z našich online nákupů. Přicházíme do rozsáhlého online obchodu – eshopu, který stejně jako velký obchodní dům nabízí širokou škálu různého zboží. Na úvodní stránce jsou nám prezentovány aktuální novinky či akční zboží. Výjimečně jsou nabídnuty produkty, které jsme si prohlédli při poslední návštěvě.
Jak nám toto vše ovšem pomůže si rychleji a lépe vybrat zboží, které nás zajímá? Téměř nijak. Taková nabídka prakticky není personalizovaná. Personalizace nabídky je přitom trendem, který se čím dál více v online světě prosazuje. Celý článek
„Digitální“ zákazník dá přednost online médiím
Která média vybrat pro komunikaci se zákazníkem? Tištěná média sice stále vedou, ale trend postupně směřuje k digitalizaci práce s veřejností. V komunikaci obchodu roste význam online médií, sociálních médií, ale i vlastních médií.
Přimět zákazníka k rozhodnutí, aby si vybral právě Vaši prodejnu a skutečně si také něco koupil, představuje na vysoce konkurenčním trhu rovnici s mnoha proměnnými – a mnoha řešeními. Které z možných médií je nejlepší právě pro určitou cílovou skupinu? Celý článek
… A čtvrtina se k jejich nákupu chystá
Online trh s potravinami je sice z pohledu výše obratů „na začátku“, ale začíná nabírat na tempu.
Kdo si pro sebe získá největší díl trhu a jak se během pár let prodej potravin změní? V roce 2014 dosáhly podle výsledků výzkumu, který provedla evropská asociace Ecommerce Europe ve spolupráci s národními asociacemi a agenturou GfK, obraty prodejů po internetu 423,8 mld. euro, což znamená růst o více než 14 % oproti předchozímu roku. Celý článek
Přizpůsobte web svým zákazníkům
Připravenost webových stránek pro mobilní telefony a jiná multimediální zařízení je třeba brát velmi vážně, jelikož se stává velkou konkurenční výhodou.
V České republice vykazujeme dlouhodobě jedny z nejvyšších čísel v množství eshopů na obyvatele, zároveň jsou tuzemští zákazníci zvyklí na poměrně vysokou úroveň služeb – ať už se jedná o šíři sortimentu, platební metody, či např. doručovací doby.
Informace o službách jednotlivých obchodů můžete snadno porovnat ve srovnávacím testu e-shopů na webu Vybero.cz.
Český trh s eshopy se v posledních měsících navíc rozrůstá o prodejce potravin. (Více najdete na str. 14-17.) Kromě dříve osamoceného online obchodu společnosti Tesco přibývají agresivní hráči jako je Rohlik.cz či Kolonial.cz. Celý článek
Nejen zboží, ale také služby si Češi kupují na internetu stále častěji. Jen v loňském roce za ně utratili online kolem 21 mld. Kč. Až 60 % všech plateb za služby na internetu pokrývají online platební metody. Nejsilnější kategorií služeb na internetu je online sázení a cestování. Celý článek
Počet lidí, kteří kupují potraviny na internetu, se v České republice pohybuje kolem deseti procent. Z rychloobrátkového zboží nejvíce kupujeme online léky a vitamíny. Podle nové studie Incoma FMCG eShoping 2014 nakupují na internetu rychloobrátkové zboží už desítky procent českých spotřebitelů a odhadovaný celkový obrat za loňský rok přesahuje 28 mld. Kč. Celý článek
Jak velká je cena za cenové války?
Podle vašeho výzkumu klesla v roce 2003 výrazně cenová citlivost coby faktor pro výběr prodejny. Co se přihodilo v daném roce, že cena částečně ztratila na významu?
Rok 2003 byl pro český trh zlomový z celé řady důvodů. Především spolu se změnou struktury trhu došlo k rozpoutání cenových válek mezi řetězci.
Cenový marketing tehdy výrazně posílil, zároveň si ale tehdy lidé začali uvědomovat i význam jiných faktorů, než je cena, například kvality čerstvých potravin. Rok 2003 je charakterizován určitou ztrátou důvěry zákazníků k řetězcům, která se obnovila až v roce 2006.
Tato dočasná ztráta důvěry se týkala právě kvality potravin a čeští nakupující se ji v tomto období vydali hledat jinam než k mezinárodním řetězcům.
Na druhou stranu ale vaše výzkumy říkají, že za poslední dva tři roky se vztah zákazníků k významu ceny pro jejich nákupní rozhodování nijak nezměnil. Kdo je tedy hlavním strůjcem cenových bitev a všemožných cenových promotion posledních let – jsou to obchodní řetězce snažící se šokovat spotřebitele, nebo sami výrobci ve snaze převálcovat konkurenci?
Těžko se dá najít jeden subjekt, kterému by se tento stav dal připsat na vrub. Spíš se jedná o celkovou strukturu trhu, která k takovému jednání přispívá.
Trh byl ještě před několika lety silně fragmentovaný mezi řadu řetězců s malými tržními podíly a zájmem všech bylo, tyto tržní podíly navýšit a jediná cesta k tomu přitom vedla přes odchod některých hráčů. Cílem cenového marketingu tehdy bylo oslabit konkurenci a získat její tržní podíl.
Dnes jde spíš o reakci na ekonomické ochlazení a pokles útrat domácností, tj. o snahu udržet i při klesající ochotě nakupovat určitý růst. Síla obchodníků je přitom taková, že do cenových válek dokáží vtáhnout i své dodavatele.
Mají šanci vzdorovat okolnímu tlaku ty značky, které nepřistoupí na cenové války? Dá se u nás najít nějaký příklad?
Pokud se budeme bavit o masovém trhu rychloobrátkového zboží, tak zatím asi ne. Jistě, jsou některé dílčí trhy, např. knižní trh, které se vyvíjejí odlišně, ale produkty typické pro prodej v obchodních řetězcích tlaku „promočního marketingu“ odolávají těžko.
Na druhou stranu jakkoliv to může znít paradoxně, tak to ale neznamená, že by cena byla pro všechny zákazníky prioritní. Je třeba zdůraznit, že „cenově orientovaní“ zákazníci tu vždy byli, jsou, ale jejich podíl nijak výrazně neroste.
Tvoří tedy jen část potenciálu pro obchodníky, a to pro ty, které můžeme označit jako v širším smyslu „diskontní“. Nedá se tedy tvrdit, že by se jednalo o reakci na požadavek zákazníků, naopak jde o tlak maloobchodní nabídky.
I často zmiňovaná krize u nás nebyla ani tak ekonomická jako psychologická.
Přesto se ale obchodníci bojí opustit svůj na cenu orientovaný marketing.
Neřekl bych, že je to otázka strachu nebo špatného rozhodnutí. Tady je vytvořená situace, ze které je velmi těžké vystoupit. Není v silách jednoho hráče – zvlášť pokud není v dominantní pozici – tuto situaci změnit tím, že se začne chovat odlišně.
Celé se to odehrálo tak, že v okamžiku, kdy v některých sortimentech začaly zvolna klesat prodeje, vynořily se okamžitě obavy, co se bude dít dál a co dělat, aby se udržely prodejní objemy. Ty lze udržet tak, že přetáhnete zákazníky konkurenci a nejsnazší a nejrychlejší cestou jak toho dosáhnout je uspořádání akce.
Jenže když to udělá jeden, vzápětí to udělá druhý třetí atd. Dnes jsme v situaci, kdy některé kategorie prodávají v akci až 80-90 % zboží.
Takže zákazník pak nízkou cenu očekává už automaticky.
Zákazníci na rostoucí cenové nabídky neodpovídají tím, že by pro ně cena byla důležitější než kvalita, ale stále víc a víc lidí si uvědomuje, že může získat značkovou kvalitu za výrazně nižší cenu.
Čeští zákazníci se proto v rostoucí míře nepřiklánějí k privátním značkám, ale čekají na slevu značkového výrobku. Už i lidé, kteří se dříve na akce příliš neohlíželi, a které v naší typologii nazýváme „Kvalitně pro rodinu“, se dnes rozmýšlejí.
Když můžete zboží zakoupit třeba za půlku a ušetřit stovky nebo dokonce tisíce korun, přičemž jediné co musíte udělat je, chvíli si počkat, tak se zde vytváří společenské klima, že kdo se takto chytře nechová, je hlupák. Takto své zákazníky vychovávají samy řetězce.
Dokonce bych řekl, že zákazník dnes spíš než odměnu v penězích očekává odměnu v tom, že si sebe sama může vážit jako „chytrého zákazníka“.
Na tuzemském trhu v době krize neroste prodej privátních značek, ale zlevněných prémiových značek, nicméně český trh je v tomhle poněkud atypický, protože v zahraničí je tomu naopak. Čím si to vysvětlit? Souvisí to s převážně nízkou kvalitou privátek?
Souvisí to s odlišností trhů, nabídkou privátních značek, kultur, očekávání zákazníků nebo stylu nakupování. U nás privátní značky začínaly jako cenoví bojovníci a tuto image, přestože existují i privátní značky ve vyšších kvalitativních parametrech, si stále drží. Český zákazník má tradiční značky jako pečeť kvality.
To nás odlišuje např. od Slováků, kteří značky vnímají mnohem víc jako statusovou záležitost. Pokud se tedy se značkou mohou ukázat – třeba s autem, oblečením, elektronikou – tak do ní investují, pokud není tak na očích, pak pro ně není důležitá.
To je případ výrobků, které si dávám do nákupního vozíku, a proto zde prodeje privátních značek rostou.
Není právě teď, v době kdy si lidé zvykli na značkové zboží, ten správný čas začít měnit přístup a donutit spotřebitele, aby kupovali značkové zboží i za „plné“ ceny? Na trhu prémiových zmrzlin značka Ben & Jerrys deklarovala, že nepůjde do cenových akcí a všiml jsem si, že ke stejnému kroku strhla i konkurenta Haagen Dasz.
Pro prémiový sub-segment je to určitě cesta, protože lidé, kteří si prémiové výrobky kupují, cenovou akci neočekávají. Mnohdy má případná cenová akce pouze signalizační roli, aby si lidé všimli, že je výrobek na prodejně.
Zároveň si ale myslím, že je to cesta i pro řadu mainstreamových hráčů, kteří mají silné postavení na trhu, mohou si dovolit vyzkoušet něco jiného než cenové promotion a mají sílu ustát případný výkyv prodejů.
Zde by změna mohla být iniciovaná právě výrobci, i když pochopitelně záleží na tom, jak by na takový krok zareagovali samotní retaileři.
Zajímavé je, že letáky nikdy nebyly „akčnější“ než dnes, zároveň ale podle vašeho výzkumu zájem o ně ze strany zákazníků dlouhodobě stagnuje. Lidé už jsou přesycení?
To ne. Vždycky tu ale bude skupina zákazníků, kteří letáky nečtou proto, že to není jejich styl a nebo proto, že k nim nemají přístup. A náš výzkum signalizuje, že v tomto směru došlo k nasycení trhu. Přitom ti, kteří letáky čtou, tak využívají letáky stále intenzivněji.
Máte svou typologii zákazníků. O jak velké skupině lze říct, že vůbec neřeší značky a jde výhradně po komoditě a ceně?
Těch, kteří jsou silně orientovaní na cenu je necelá polovina.
Je ale velký rozdíl mezi těmi, kteří nakupují levně a ve velkém proto, že nakupují pro větší rodinu, a těmi, kteří nakupují převážně pro sebe či vůbec malou domácnost. Ti první hledají skutečně „kvalitu za peníze“, tj.
často nakupují značkové zboží v akcích. Pro ty druhé je opravdu nejpodstatnější cena samotná – a většinou spoří ještě dalším způsobem, omezováním spotřeby.
Kolik lidí je naopak silně orientováno na značky bez ohledu, zda jsou či nejsou v akci?
To se těžko určuje, protože v některých kategoriích je značka hodně silná, jinde méně. Značka je silná v řadě segmentů nakupujících, které jsme identifikovali, pokaždé ale má jinou roli.
Můžeme říci, že asi pětina lidí je silně orientována na kvalitu, kterou si spojuje s konkrétními značkami. Potom je tu velká skupina – asi 13 % zákazníků -, kteří si kupují značku, protože jim usnadňuje orientaci.
Stejně tak zvykově orientovaný zákazník často sahá po konkrétní značce, a to z důvodů svého konzervativního chování, vnímá ji jako „vyzkoušenou hodnotu“.
Zajímavé je taky vaše zjištění, že u zákazníků klesá význam šíře sortimentu. Souvisí to s tím, jak zvolna roste význam diskontů?
To je náznak switchingu. Jestliže přibývá zákazníků, kteří na jednom místě koupí prací prášek, na jiném čokoládu a jinde zeleninu, tak šíře sortimentu není tak podstatná jako fakt, kde mají jakou akci. Souvislost s rostoucí rolí diskontů bych v tom nehledal.
V posledních dvou třech letech výrazně roste frekvence návštěvy obchodů. Utrácí proto v konečném důsledku spotřebitel jinak? Např. mnoho malých nákupů by mohlo snáz ospravedlnit občasnou koupi prémiových produktů nebo celkově větší útratu.
Moc to tak nevypadá, spíš naopak. Primární hypotéza zní tak, že frekvence návštěv roste z důvodů rostoucího množství akcí. Chci-li nakupovat v akcích, pak musím častěji do prodejny. Nicméně frekvence nákupů neroste jen v posledních dvou letech, kdy roste frekvence akcí, takže nárůst frekvence návštěv velmi pravděpodobně souvisí s expanzí obchodních řetězců.
Zároveň vidíme, že se diferencuje nákupní chování podle typu nákupu – malý doplňkový nákup vs. velký rodinný nákup. My jsme identifikovali cenově orientované nakupující, kteří šetří tím, že díky častým drobným nákupům omezují svou spotřebu. Ti lidé nekupují nadměrné zásoby, tím pádem méně vyhodí i méně sní.
Nakupujete-li jenom tolik, kolik opravdu v danou chvíli spotřebujete, tak vaše celková spotřeba klesá.
Ne každý ale cítí potřebu počítat každou korunu.
Další lidé už se zase naučili více přemýšlet nad tím, jestli opravdu potřebují to zboží, které je momentálně v akci, což opět vede k racionalizaci nákupního chování a ke snížení spotřeby.
A co má teze, že by zákazník cítil menší provinění, když si k malému nákupu přihodí nějaké zboží takříkajíc „abych se odměnil“? Když dělám rodinný nákup, tak jedu převážně podle seznamu, když jdu jen „pro pár věcí“, tak koupím i něco, co jsem vlastně nechtěl.
Takhle ale nakupují muži, zatímco za většinou stěžejních nákupních rozhodnutí domácnosti – asi 80 % – stojí ženy.
Muže nakupování v principu nebaví, potřebují se rychle zorientovat, naplnit vozík podle seznamu a k tomu zase potřebují přehlednou prodejnu s plným sortimentem a známými značkami.
I proto jsme jeden ze segmentu nakupujících, v němž převažují na čas orientovaní muži, nazvali Rychle. Velký rodinný nákup je pak ještě zvláštní tím, že se jej účastní více členů domácnosti.
Jaké důsledky pro výrobce a prodejce může mít současná silná orientace na cenu?
Pravidelné cenové akce, a to především velmi výrazné cenové akce, mohou u zákazníků zpětně vyvolat nedůvěru v takový řetězec.
Jestliže jsem totiž věrný zákazník a zjistím, že zboží, které jsem včera koupil za plnou cenu, dnes mohu koupit za půlku, tak mě to jednak naštve a jednak začnu pochybovat o cenové integritě takového obchodníka.
Obchodník tak svým zákazníkům nepřímo říká, že si jich neváží, neboť někomu je schopen prodat stejné zboží za hodně a někomu za málo. Tím je zákazník demotivován být věrným a je u něj podpořen switching.
Vztahu mezi plnou cenou, akčním pobídkám a dopadům na zákazníky je přitom věnovaná malá pozornost. Výrobcům pak hrozí poškození image značky, lidé mohou přestat věřit kvalitě, která je spojována se značkovým výrobkem a mohli by se ve větší míře začít zajímat o privátní značky.
Obecně se má za to, že z cenových akcí těží především zákazník. Může to ale i pro něj mít nějaký negativní důsledek?
Zákazníkům hrozí, že si nakupování příliš pustí do svého života. Za každý nákup totiž platíme nejen penězi, ale i časem a svou mentální energií. Jestliže chceme více šetřit, pak musíme více sledovat jednotlivé cenové akce, musíme věnovat více času přemýšlení o nákupech a obíhání obchodů.
Zákazník si ale také může uvědomit, že cena má přímou vazbu na kvalitu a třeba začít vyhledávat sofistikovanější produkty se zárukou nebo výrobky založené na určité výrobní poctivosti. Rozmach farmářských trhů je myslím dobrým příkladem.
To jsme u zmiňované důvěry, kdy si zákazník uvědomuje, že sleva je poskytovaná na úkor vysoké marže. A právě třeba farmářské trhy jsou o důvěře v kupovaný produkt, o důvěře v jeho kvalitu za vynaložené peníze.
Když osobně vidíte člověka, který vypěstoval prodávanou zeleninu, je to něco zcela jiného než anonymní prodej ve velkém obchodě. Ale dovedu si představit, že by se některé řetězce mohly pro zákazníky stát podobnou zárukou kvality.
Takovou pozici lze vidět např. u Globusu.
ZDENĚK SKÁLA: „Obchodníci dokáží do cenových válek vtáhnout i své dodavatele.“
Zdeněk Skála
Pracuje ve společnosti Incoma (od roku 2000 součást mezinárodní skupiny GfK) na různých pozicích od roku 1993, nyní zastává post Research Director Retail & Shopper.
Začínal jako analytik a v současnosti zodpovídá za výzkum obchodu a nákupního chování v ČR. Je členem středoevropského kompetenčního centra pro výzkum obchodu v rámci skupiny GfK.
Oddělení, které vede, se zabývá vývojem maloobchodního trhu, pozicí řetězců, nákupním chováním zákazníků včetně segmentačních analýz a rozhodovacího procesu.
Bohuslav Bohuněk
je šéfredaktorem časopisu Trend Marketing.
The True Cost (2015)
Od tragédie na „Rana Plaza“, kde pri páde fabriky na oblečenie zahynulo viac ako 1 000 ľudí (!!!), až po chamtivé správanie svetových značiek, ktoré nastolili trend: „za málo peňazí, veľa muziky“. Každý pol hodinu spácha jeden z farmárov pestujúci bavlnu samovraždu. Nemyslím si však, že by boli na vine vyslovene svetové značky.
Ľudia si môžu sami zato, že sú konzumnými ovcami, ktoré kúpia všetko čo sa trbliece. Kurva nie sme predsa straky, máme rozum, mali by sme vedieť čo nám treba a čo nie. Za väčšinu zlej situácie v krajinách tretieho sveta môžu samotné vlády štátov.
Alebo snáď mám veriť tomu, že to nefunguje ako vo väčšine zemí v EÚ, kde pohlavári rozhodujú o tom, ktorá značka za akých podmienok v onom štáte môže začať vyrábať svoj produkt? Priznám sa, ja osobne nakupujem rád, avšak iba to čo potrebujem.
Som zaťažený na značkové oblečenie (najmä obuv), nechodím do Beckhamovho „H&M-ka“, ktoré je v tomto dokumente najviac na pretrase. Márnotratnosť je „poväčšine“ výsada žien či teenagerov, pritom sa to netýka iba samotných handier.
No povedzte mi, načo je treba 13 ročnej dievčine iPhone 6?? Toto všetko z nás robia naše vnútorné hodnoty, ktoré vyznávame, no najmä obyčajná závisť.
On má BMW, je škaredý jak noc, no pritom má krásnu dlhonohú blondsku (aj keď tupú jak bagandža, ktorá žije pre moment, pričom jej absolútne nevadí, že sa každé ráno budí vedľa upachteného mastniaka, ktorý smrdí na sto honov, hlavne že ráno nemusí za pult do kadejakej fabriky), tak je dosť pravdepodobné, že keď si kúpim „Audi A8“, aj ja budem mať takú nevestu. Táto téma je na dlhšie, mohol by som sa tu rozpísať na 300 strán, no každopádne, to my so svojím myslením robíme formu biznisu. No ale dosť bolo mudrovania, aj tak to nikto nečíta. Idem si ja radšej kúpiť ďalšie tenisky.(31.3.2016)
Geneticky modifikovaná bavlna, sebevraždy zemědělců, půda kontaminovaná chemikáliemi, děti s vrozenými vadami, vesnice plné lidí umírajících na rakovinu, nelidské podmínky práce, dělníci umírající pod padajícími manufakturami…
ten dokument je zničujícím výčtem příšerných faktů, které jsou spjaty s módním průmyslem, a dost to se mnou otřáslo.
Nejvíc dojemná je asi ta zpověď jedné textilní dělnice, která se slzami v očích vyjadřuje na kameru naději, že její dcera se bude mít líp a bude mít lepší práci než její máma (nebo se dobře vdá) – kéž by to tak bylo (i když něco mi říká, že chudák holka už nejspíš skončila stejně jako její máma).
Nejvíc znepokojivá mi tam přišla myšlenka, že všechny věci, které lidi skutečně potřebují – jako dům nebo studium – jsou velice drahé a zanikající střední třída si je nemůže dovolit, a proto je tady fast fashion jako zdroj útěchy, kdy si můžu koupit každý den nové triko, i když jsem jinak chudý a ztracený.
Sice mi to nepřišlo moc dobře natočeno, místy je to příšerně nudné a skoro jistě je to manipulativní a jednostranné – ale zrovna v tomto případě si myslím, že ta dobře míněná snaha režiséra upozornit na alarmující skutečnosti přebíjí všechny nedostatky tohoto dokumentu, a mělo by ho vidět co nejvíc lidí, aby jim to otevřelo oči. Snad se to bude časem zlepšovat, každý ale musí začít u sebe.(7.9.2019)
Každý film, který na tuhle problematiku bude upozorňovat, se mi bude líbit, protože se prostě jen ukazuje, jak pokrytecký je ten náš krásný svět.
Když člověk vidí ty nanynky na YouTube, jak si kupují něco, co ani nechtějí, jak jim to ani nesluší a jak je to všechno prostě jen oblečení, diví se, proč vlastně někteří lidé žijí a co je smyslem toho jejich života.
A jestli to vlastně celé má smysl. Kéž by se něco změnilo.(22.7.2015)
Viac takýchto dokumentov, ktoré prinášajú kopu tématických faktov na zamyslenie. Už len, aby sa dostal do čo najväčšej priazne verejnosti (ale kdeže, to radšej budú kiná premietať dokumenty o „hrdinoch“ typu Rytmus).
Dokument krásne postavil na protiváhy konzumentov a producentov – jedni bez druhých by v podstate neexistovali, ale voľný trh napokon predsa len tlačí producentov, aby išli stále viac na doraz. A to platí všeobecne o našej spoločnosti, nielen odevného priemyslu.
Aj keď oblečenie bolo v podstate veľmi vhodným príkladom na to, aby nám tvorcovia dokumentu priblížili ako to celé funguje, a aké fatálne následky so sebou prináša naša ľudská rozmaznanosť a povrchnosť.
Jediné, čo mi tu bohužiaľ chýbalo, boli aj vyjadrenia tých veľkých koncernov a odevných gigantov, ktorí v podstate celý tento kolotoč točia. Ale tí sa pre istotu pred kamery báli vyliezť…(6.9.2015)
Dobre natoceny, sice jednostranny dokument (tvurci tvrdili, ze nikdo z vyrobcu nemel zajem pred kamerami mluvit…) o celkem atraktivnim tematu, ktere ovsem nema reseni.
Hlavni problem lidstva je v neustale rostouci populaci, v naprosto drtive prevaze rozvojoveho sveta, kdy tito lide maji bud na vyber v otresnych podminkach vydelat dva dolary za den a nebo nedelat nic a cekat az umrou hlady. Lidi je tolik, ze se vzdy nekdo ochotny ci zoufaly pracovat najde. To, ze si nekdo koupi vice, jak tri nova tricka za rok je vec druha.
Tu ale neresi ani reziser nebo kameraman, ktery je v kazdem zaberu pri zaverecnych titulcich a snad pokazde ma na sobe jine triko ci kosili. Dokument, ktery nic neresi, ale muze zvysit divakuv prehled.(22.4.2019)
Tak, čo si dnes dám na seba? Za touto jednoduchou otázkou však stojí omnoho viac, ako by sme si mohli na prvý pohľad myslieť. Film poukazuje opäť raz na to, ako je všetko so všetkým prepojené a úzko súvisí.
Kupovanie si lacných vecí, teda odevný priemysel spôsobuje druhé najväčšie znečisťovanie planéty a popri klamlivej vidine šťastia a bohatstva kupujúcich vedie k chudobe a bezpráviu ľudí tretieho sveta. Aká je teda naozajstná cena oblečenia? Okrem autentických scén krutých podmienok, sa nám naskytá priestor na zamyslenie aj prostredníctvom múdrych výrokov.
Tak napríklad “Míňame peniaze ktoré nemáme, aby sme kúpili veci ktoré nepotrebujeme a dali ich ľuďom, ktorých neznášame.“ alebo “Keď budeme menej materialistický, ekonomika skolabuje.“(6.11.2016)
O to, jaké oblečení nosím, a jestli je to produkt udržitelného zemědělství a průmyslu už se nějaký čas zajímám, takže dokument nepřinesl tolik nových informací.
Bohužel i v ČR roste konzumerismus, nějak většině lidí nedošlo, že přibližovat se vysněným západním hodnotám ve všech ohledech nemusí být vždy dobré.
To že v tom dokumentu nezazní slovo velkých firem mi nevadí (v dokumentech o tabákovém průmyslu se Phillip Morris a podobní borci taky nikdy nevyjádří), co mě ale trochu dráždí je, že vyznění je – musíme změnit celý systém, a do té doby, lidi, kupujte od těch, co jsou hodní a dělají to jinak, než zlé korporace. Co říct – nakupujte z druhé ruky, když už musíte, nebo líp nekupujte nic, vyznavejte Slow fashion, a pěstujte vnitřní bohatství? Každopádně je zajímavé sledovat film nyní v době koronaviru, a bude ještě zajímavější sledovat, jak se vše bude vyvíjet dál…(2.5.2020)
V současné době je velkých trendem se stravovat zdravě (i širší veřejnost), ale na oblečení se zapomíná, přičemž jsou to spojené nádoby, do jejichž oběhu je zapojeno i lidské zdraví. Proto pokud nebude dostatečná poptávka po biotextilu, bude jednak drahý a nebude rovněž tak slušivý.
Proto poptávejte a kupujte oblečení bez jedových reziduí, které pronikají přímo přes kůži do těla nebo při praní do vody, kterou si pak lokneme při koupání, při pití přímo, nebo prostřednictvím jídla, ať už živočišného nebo rostlinného původu. Pak se obracíme na lékaře, protože nemůžeme počít dítě (snížení testosteronu, defekty na spermiích, vaječnících – srůsty, apod.
), nebo v intenzivní a/nebo dlouhodobé styku, které vyústí v alergie, ale i rakoviny, která se objevuje čím dál častěji i u mladších ročníků. ___ Earnest Elmo Calkins, článek: Konzum: Existují dva druhy zboží: a) zboží, které používáme – pračka, auta atd. – kupuje a používáme delší dobu b) zboží, které spotřebujeme – žvýkačky, cigarety atd.
Konzum znamená donutit lidi, aby se chovali k věcem, které používají, jako k věcem, které spotřebují. Zákazník by si měl uvědomit, že je konzument a význam toho slova, své identity. Pokud koupíte oblečení za 50-100 korun, tak k němu nemáte žádnou úctu a není problém ho vyhodit, což se zbožím, které stálo např.
1500 neuděláte (u někoho je ten řád vyšší), alespoň ne tak lehkovážně. ___ Když to nikdo nebude kupovat nebo alespoň méně, tak se nabídka změní. Trh s textilem, ale i jiným – např. ony potraviny, je velice konkurenční a aktivní poptávka nabídku rychle ovlivní. ___ A jak zaznělo v závěru dokumentu (řešení), můžete kritizovat všechno (vzdělávací systém, dopravu,…
), ale nesmíte kritizovat ekonomický systém – kapitalismus – to je tabu, to se nedělá – (dodávám, kor v naší krajině) jinak budete nařčen z komunismu a debata končí! Mnoho lidí si to uvědomuje, že neustálé zvyšování zisku nemá ten kýžený efekt trvalé udržitelnosti a v podstatě spěje s jistotou do černé díry. Je to jen otázkou času.
___ V podstatě nikdo není tak plochý, prázdný a nepřítomný, aby se obešel bez půlky šatníků, kdyby se zbavil půlky jedů, které dýchá, pije, jí. „Utrácíme peníze, které nemáme, za věci, které nepotřebujeme, lidem, které nemáme rádi, resp. organizace, které reprezentují.“ Chce to jen málo, i když hodně, jít proti davu, proti mainstreamovému názoru.
V PODSTATĚ SE NACHÁZÍME VE STEJNÉ SITUACI JAKO PŘED EKONOMICKÝM PÁDEM V ROCE 2008. ČEKÁME. Víme, že toto nemůže trvat věčně, pouze akademici a neziskové organizace opět volají napoplach. A ty nikdo neposlouchá, nemají ekonomickou sílu. A velké státy a společnosti to ignorují jako protokoly týkající se globální změn klimatu.
Tentokráte bude mít vystřízlivění nejen ekonomickosociální dopad, ale i nenávratný dopad enviromentální. Zásadní problém, že změna systému přináší mnoho otazníků a negativních dopadů, krátkodobých i dlouhodobých – ekonomický propad, nespokojenost, noví politikové, nové priority, zakázka, oslabená bezpečnost,…
nedovedu si představit nikoho, kdo by do toho šel dobrovolně, aniž by se ho to nedotklo, nedotýká (úmrtí, současné pracovní podmínky, apod.). Společnost se přeoře a společenský žebříček se změní. ___ Nechápu, jak někdo může kritizovat jednostrannost dokumentu. Těch hovořících (zejména postihnutých) stran zde bylo dost a zástupci velkých společností odmítly natáčení, což je žánrový evergreen.(2.1.2016)
Solidně zpracováno, ale mohlo to být lepší. V dokumentech tohoto tipu mi vadí, jen obviňování korporací případně konzumentů jejich produktů. Primární problém spočívá v zoufalých podmínkách, které tolerují vlády a zaměstnavatelé zemí třetího světa. Dokud bude v Bangladéši možnost šít košile za dolar, tak se to bude dít.
Ale dá se dle čínského vzoru očekávat, že se to změní a podmínky se zlepší. Ostatně i v Eropě se pracovalo 12 hodin denně a není tomu tak dávno. Samozřejmě konzum prvního světa je tragédie sama o sobě.
Taky mi vadí, že dokumenty neukazují ceny jako celek, kolik má švadlena, kolik její zaměstnavatel, kolik dopravce, kolik stojí materiál, sklady a pak následně kolik z toho má korporace.(21.11.2018)
Tento film sa ťažko pozerá, tak ako sa ťažko pozerá na realitu. Vyspelé krajiny si nechcú priznať, ako zneužívajú tento systém. Dúfam, že každý, kto si toto pozrie, zostane na pozore a otvoria sa mu oči. Sme nielen to, čo jeme, ale aj to, čo si obliekame. 4*(11.4.2019)
Všechny komentáře k článku:Na trh přišly nové procesory Intel Core i3 a Intel Core i5
LUK
Opravte si
LUKASEKS2 7. 1. 2010 12:39 nahlásit
Vtipně působí v článku pod reklamou: ODBORNÍCI NA POČÍTAČE…. porovnání s původními 42nm modely, dále hyper threading nepodporují zdaleka všechny, myslím že jen i5 a pod odkazem na MSI desku nic není…Někdo by si měl dát facku, základní chyby…
LUK
LUKASEKS2 8. 1. 2010 7:36 nahlásit
@Václav Vaněček – CZC:
Moje chyba, chtěl jsem pochopytelně říci turbo boost místo hyper…Chybky se stávají každému, popravdě jsem ale už neviděl hodně dlouho článek, který by byl bez faktických chyb, o hrubkách ani nemluvím 🙂
Když je to má práce, tak se jí snažím dělat pořádně…
Dobře
Atina 7. 1. 2010 13:32 nahlásit
Je velmi dobře, že Intel konečně vypadá více druhú prcesorů pro své patice. Nelíbí se mi třeba situace u i7, kdy každý druhý má 920 a vlastně kupujete desky za několik tisíc a máte na výběr 3 procesory.
Na 1156 konečně teda vychází větší portfólio a tak i5 absolutně nahradí 775, jelikož nejlevnější desky na i5 stojí 2500,- a procesory taky tak, je jasný, že 775, je úplně vyšoupnuta, což je podle mě dobře, hlavně z důvodů použitý už skoro levnějších DDR3 pamětí.
Ale můj názor je pořád stejný, že Intel neměl dělat dvě odlišné patice, ale udělat jenom jednu, například nechat 1366 s tím, že zde budou jak i3 tak i5 i přes i7 a možná i i9. Taková výhoda je právě u AMD, kde si koupíte jednu desku, AM2+ a jdou vam tam všehny AM2 procesory, AM2+ a také vybrané Am3.
A dokonce i spousta desek, starých desech, Gigabyte S3h 690, která stála před 2 roky 1300,- a dneska flashnete bios a dáte do ní i AM3 Phenom II. Sice ano HT bude škrceno, ale 4 jádra vám nikdo nesebere.
LUK
LUKASEKS2 7. 1. 2010 13:49 nahlásit
@Atina: Intel použil dvě patice právě proto, aby odlišil mainstream a prémiové výrobky, patice se neliší jen v socketu ale princip fungování je úplně jiný a výkon sady 1366 a i7 je někde úplně jinde, například v práci s pamětmi, než 1156 a i3/5…Chtělo by to 4jádro na 32nm do 1156, ale intel má právě chytře dáno že více než dvou jádrové procesory na 32nm budou nejdříve do 1366…
BUR
Burne 7. 1. 2010 15:20 nahlásit
@LUKASEKS2: je sice pěkné že máme výkonné procesory a vím že když novější procesor tak je potřeba i nová deska. Škoda že se nedrží třeba jednoho slockedu a nevyrobí procesor s lepším výkonem.
Takhle když jsou nové procesory tak když by chtěl člověk vylepšit starší pc tak musí počítat kromě procesoru ještě navíc základní desku a to nemluvě o tom že má ještě omezenej výber když třeba má kvalitní ddr3.
TOB
TOBiAS02 7. 1. 2010 18:57 nahlásit
@Burne: tam je to právě proto, že ten socket je dimenzován málo dopředu.. i když ono to není ani tak o socketu, spíš o součástkách na desce..
avšak starší sockety jsou vybaveny pomalejšími součátkami a tak rychlosti nových procesorů (a obecně všeho) stojí v cestě..
není to chyba fyzicky socketu, ale proč zbytečně dávat něco, co by člověku stačilo ještě později, když na tom jen ztratíte peníze, že 🙂 intel je vyčuraný.. AMD je na jiné strategii, proto to dělá, jak dělá..
Marauder.01 7. 1. 2010 15:37 nahlásit
@LUKASEKS2: Výkon LGA 1156 a 1366 je zhruba stejný dokonce se nekoná ani zázrak v podobě 3 kanálu a ve chvíli kdy jsou v prodeji jen první modely i7 se ten rozdíl ani najít nedá.
Princip je naprosto stejný, jen je změna v tom, že u LGA 1156 ubyl jeden kanál pro RAM a severní můstek se přestěhoval z desky do procesoru. V podstatě je mezi P55 a X58 podobný rozdíl jako u P45 a X48 tj 16/32 PCIe linek, tentokrát je navíc změna v patici.
Jisté je, že nové procesory budou dostupné nejdřív pro LGA 1366 ale zrovna u 32nm nebude rozdíl v uvedení velký, ale nějak ty lidi na dražší stejně výkonnou platformu nalákat musí
Vysoce přesné reklamní INFORMACE.
earendil 7. 1. 2010 16:47 nahlásit I/Y vám odpustím ale psát 42nm… je to 45 samozřejmě, výkon na takt oproti 45nm nenarostl je pořád stejný, architektura je stejná pokud myslíte HT (SMT) tak to bylo už na 45nm modelech…Stojí stejně jako starší i5 7xx a jader mají polovic. O lidových cenách si H57 desky mohou také jenom nechat zdát…Nedělejde z lidí hlupáky.
Možná by jste měli na CZC přestat psát novinky… reklamních banerů už zde beztak máte dost.Pro případ, že by bylo změněno znění „novinky“ zde je to na co reaguji:
„Největším přínosem nových procesorů Intel Core i3 a Intel Core i5 citelně vyšší výkon v porovnání s 42nm modely i při zachování stejného taktu.
“ Příště prosím méně té omačky, 32nm proces se dal vychválit i jinak a decentněji.
U produktů samotných si prosím také doplňte fyzický počet jader. Myslím, že to nemate jen mě. MOR
morrisonj 10. 1. 2010 21:10 nahlásit
@earendil: sice tady píšete o odpouštění I/Y, ale sám nepíšete česky => „by jste“ je v češtině „byste“ 😛
MOR
morrisonj 11. 1. 2010 15:42 nahlásit
@morrisonj: na českém fóru, v českém e-shopu, český komentář a česká odpověď…na začátku příspěvku dotyčný s ironií odpouští chyby v I/Y s tím, že umí česky, a sám napíše takovou hovadinu…zbytek je samozřejmě fakticky správně, o tom ani v nejmenším nepochybuji! Jen by to chtělo taky když už kritiku ostatních, tak taky kritiku u sebe…a vy mi za to dáte mínusy – no vy jste bedny!!!
earendil 11. 1. 2010 18:57 nahlásit
@morrisonj: Psal jsem, že přehmaty v I/Y (tedy ve velice jednoduchých pravidlech) bych odpustil (mimochodem já za psaní článků placen nejsem), ale o faktičnosti mám pochybnosti. Ironie to v tomto případě a této větě skutečně nebyla. Nějak nechápu čeho se snažíte dosáhnout…?Pokud se snažíte dosáhnout toho, že uznám Vaši pravdu, tak pokud Vám to udělá radost…
earendil 11. 1. 2010 19:01 nahlásit
@earendil: Abych upřesnil co asi zůstává nepochopeno: Kritizuji obsah- ne formu.Což jsem doufal, že lze vycítit i vyčíst.
MOR
morrisonj 11. 1. 2010 19:07 nahlásit
@earendil: ale to vůbec, jenom mi přišlo blbý, že mluvíte o odpouštění I/Y a přitom máte sám ve svém příspěvku hrubku. Toť vše!!! A vůbec jsem nepochopil ty mínusy…Dále jsem naopak vypíchnul, že faktičnost Vašeho příspěvku je pravdivá, tzn. o Vašem příspěvku pochybnosti nemám…
Zbytečnost téhle diskuse, jak se teď už jeví, je akorát v tom, že tady na fórech je až k pláči, jak mnoho lídí schopno psát a považovat to za češtinu, no a holt jsem z těch, kterým jeho mateřský jazyk není ukradený, tak ho vždycky zarazí, co se tady děje a jestli ti lidé tady mají vůbec základní vzdělání v češtině.
Jasně, že překlep udělá každý, nebo píše nespisovně, to tu dělám taky…ale ne v příspěvku, ve kterém vytýkám I/Y…a čtyři blbové to nepochopili…
earendil 11. 1. 2010 19:29 nahlásit
@morrisonj:
Proto jsem kritizoval obsah a ne formu :-)A vy hned pode mnou kritizoval formu. Myslím, že proto jste dostal ty mínusy. Mimochodem já Vám dal také mínus takže jsem zjevně, dle vašeho přirovnání dalším z blbů.
Jinak samozřejmě máte pravdu- píše se byste (můj rodný jazyk mi, také není ukradený), ale šlo to jak věci podáte.
earendil 11. 1. 2010 19:32 nahlásit
@earendil: Dnesky mi ty čárky létají zleva do prava tak doufám, že se Vám z nich nedělá nevolno. Možná to bude tím, že jsem už pár dní nespal…
MOR
morrisonj 11. 1. 2010 20:33 nahlásit
@earendil: Už jsem si tak nějak zvyknul, že v tomhle vláknu jsem odsouzen k červené…zkrátka celá moje myšlenka byla v tom, že u Vás to byla „kritika chybné formy chybnou formou“…jsem rád, že alespoň vy jste to pochopil…mějte se hezky a pořádně se vyspěte:-)
earendil 11. 1. 2010 22:25 nahlásit
@morrisonj: Nu nevím- spíš jsem si myslel, že jsem chybný obsah kritizoval chybnou formou, ale nebudeme slovíčkařit.Také se mějte hezky. 😉
42nm
sonny21 7. 1. 2010 16:56 nahlásit
42nm? to jste mě fakt pobavili – možná místo nového grafika by jste měli přijmout někoho na korekci textu:)
YEM
Když už HT, tak i Turbo, ne?
yemanm 7. 1. 2010 17:09 nahlásit
Když má CZC na konci tak přehlednou tabulku, možná by nebylo naškodu připsat tam i frekvence při zaptnutém Turbu a vysvětlit tuto technologii.
Marauder.01 8. 1. 2010 5:42 nahlásit
@yemanm: Turbo Boost je přetaktování provedené samotným procesorem za předpokladu, že spotřeba i teploty jsou v normě. Tato technologie je použitá u i5 a vyšších řad, i3 touto technologií vybavený není. Procesor zvedne násobič u i5 o dva tj takt se zvedne o 267 MHz.
Čtyřjádro i5 je na tom v tomto směru lépe, pokud jsou zatížená 3 nebo 4 jádra, zvedne se automaticky násobič o 1 tj takt se zvýší o 133MHz, v případě, že jsou zatížená 2 jádra zvedne se násobič o 4 tj 533MHz a v případě, že je zatížené jen jediné jádro, zvedne se násobič o 5 tj o 667 MHz.
Drobné odchylky v taktech jsou způsobené tím, že BCLK není přesně 133MHz, ale 133,33MHz
YEM
yemanm 8. 1. 2010 11:11 nahlásit
@Marauder.01:
Jj, já vím, co to znamená a Intel uvedl přehled na svých slidech, včetně frekvence s turbem. Jde o to, že by na stejné architektuře mělo vyjít ještě minimálně jedno Pentium, které nebude mít ani HT ani Turbo. Ale CZC o něm nic nenapíše, protože ho nemá zatím v nabídce a příliš se o něm neví. Vůbec CZC není ochotno informovat o něčem, čím nedisponuje na skladech, je to možná trošku i škoda.
Ale zpátky k tomu turbu. Já myslím, že se všichni shodneme, že to vysvětlení, které si napsal mohlo být v článku a nikomu by neublížilo. Jde o uvedení i3 a i5 procesorů a člověk se z článku nedozví, čím se vlastně od sebe liší, což je velká škoda.
Marauder.01 8. 1. 2010 11:57 nahlásit
@yemanm: Trochu více informací by neškodilo, i když Turbo Boost je tu snámi od uvedení nových patic pro I7 stejně by pomohlo vědět o kolik se ten který procesor přetaktuje.
Trochu horší je to v tom, že chybí informace o tom, že jde o dvojjádra s HT a nikoliv o čtyřjádra, u i3 jsem to očekával, ale u i5 mě to rozhodně překvapilo.Tohle označení se Intelu rozhodně nepovedlo.
Docela by mě zajímalo, jak bude CZC řešit případné reklamace protože dvojjádro s HT rozhodně není totéž jako čtyřjádro a klidně by se mohlo stát, že si někdo novou i5 objedná s tím že jde o čtyřjádro.
YEM
Základní desky
yemanm 7. 1. 2010 17:16 nahlásit
Možná by nebylo na škodu říct, že tyhle procesory nejsou omezeny jen na ty 2 čipové sady jak uvádíte. Pokud člověk chce využívta grafiku, má na výběr 3 čipovky – H55, H57 a Q57. Pokud grafiku v procesoru využívat nechce, může volit z dalších 2 čipových sad – P55 a P57.
TOB
TOBiAS02 7. 1. 2010 18:44 nahlásit
@yemanm: me nejvíc udivuje smysl základních desek s H čipsety – desky určeny pro to, aby byla využita integrovaná grafika (jež je vcelku oničem), které mají sloty pro grafuku, většinou dva s podporou FS a SLI.. vysvětlí mi někdo význam? jediná možnost využití této grafiky nabízí možnost slušného nevyužití této grafiky? to stačí lepší a výhodnější P a X čipsety, že?
Procesor s grafikou
sonny21 8. 1. 2010 10:24 nahlásit
zajímalo by mě k čemu je takový procesor s integrovanou grafikou dobrej – normálně snad stačí deska s grafikou.. teď si koupím desku s grafikou, k tomu procesor s grafikou, ale nakonec si koupim herní do PCI-E a tyhle vypnu… Ne fakt, je to takovej rozdíl když je grafika na desce a nebo v procesoru? mě se zdá že je to zbytečné..
Marauder.01 8. 1. 2010 11:16 nahlásit
@sonny21: Problémem je, že integrovaná grafika bývá součástí severního můstku a ten je u LGA 1156 součástí procesoru, nikoliv desky, ta obsahuje totiž jen výstupy pro grafiku v procesoru a v případě že použiješ procesor bez grafiky nepoběží ani výstupy na desce. Pravděpodobně by šlo řešit desku tak, aby nesla integrovanou grafiku jiného výrobce, ale tady by už muselo jít o grafiku s vlastní RAM, napojenou na PCI-E linky a netuším jestli něco takového smlouvy mezi Intelem a výrobci desek umožňují.
TOB
TOBiAS02 8. 1. 2010 15:21 nahlásit
@Marauder.01: to, jak si to intel poskládal, není náš problém.. je problém intelu, že to vlastně všechno nemá absolutní smysl.. když je více možností (třeba DDR2/3 ramky, integrovku nebo ne), vždy o tom prostě rozhodovala deska, jelikož má li DDR2 sloty, nemusí CPU mít DDR3 řadič atd..
tato logika se však zdtratila, intel vyčuraně prodá o jeden starý nepoužitelný čip více a hloupý zákazník se napálí.. viz například cena Core i5 660 s výkonem lehce převyčujícím Athlon II X4 630.. připočtu li cenu desky s H55 vs 875G, rozdíl je nějakých 50% navíc..
za vlastně to samé, jinak poskládané a pojmenované..
Marauder.01 8. 1. 2010 17:14 nahlásit
@TOBiAS02:
Tak staré čipsety u LGA 1156 stěží využije, zde je severní můstek součástí procesoru. Co je mi však záhadou je to, proč Intel trvá na LGA 1156, Procesor jako takový se spíš podobá tomu na který jsne zvyklí u LGA 775 – je jen navíc použit HT a místo FSB je použita QPI. Řadič RAM se přestěhoval zpět do čipsetu, aby k RAM mohla přistupovat i integrovaná grafika.Nechci nijak orodovat za prodloužení agónie 775, ale vzhledem k ceně desek by to byla perfektní kancelářská platforma nebo skutečný low end.
Ceny nových procesorů nemá smysl ani komentovat, tady soudruzi z Intelu něco řádně potento….