Někteří mí čtenáři to zaznamenali, jiní to vůbec netuší, ale ano, trpím intolerancí laktózy a rozhodla jsem se vám o tom napsat – co to vlastně je, jak se mi tahle indispozice přihodila a jak s ní bojuji.
Článek jsem se rozhodla rozdělit do tří částí – krátce vysvětlím, co vlastně intolerance laktózy je, přiblížím svůj příběh a nakonec předám rady, jak se při téhle nepříjemné indispozici chovat.
Je to dlouhé, tak klidně přeskakujte, záleží na tom, co se chcete nebo nechcete dozvědět:o) Článek jsem se rozhodla sepsat, protože lidí s touhle komplikací v mém okolí přibývá a často se potýkají s tím samým s čím jsem se potýkala na začátku svých útrap i já. Třeba tím někomu ušetřím hodiny času strávených na internetu, třeba tím někoho podpořím.
A nebo jen rozšířím obzory těm, kteří ani netušili, že něco takového jako je intolerance laktózy vůbec existuje.
Intolerance laktózy je zjednodušeně řečeno neschopnost trávit mléčný cukr – laktózu. Laktóza je disacharid, který se skládá z glukózy a galaktózy. V těle zdravého člověka se o rozložení na tyto dvě složky stará enzym laktáza, který je obsažen v tenkém střevě, a glukóza i galaktóza se pak dále vstřebávají. Člověk trpící intolerancí však onen enzym postrádá (nebo ho má ve střevech obsažen ve velmi malém zastoupení) a laktózu není schopen rozštěpit. Nerozštěpená laktóza zůstává ve střevě a kvasí, nabaluje na sebe tekutiny a následně způsobuje nadýmaní, nevolnost a průjem (či další obtíže). Laktóza se nachází v každém savčím mléku a je tedy jedno, který druh mléka to je, rozdíly v obsahu laktózy nejsou až tak velké a pokud má člověk s touto poruchou problémy s výrobky z kravského mléka, bude je mít i po ovčím nebo kozím mléce (a kojenec po mléku od své matky).
Tady často nastává nepochopení u lidí, kteří se s intolerancí setkávají poprvé. Obvykle totiž vědí jen o alergii na bílkovinu kravského mléka a tudíž si myslí, že člověk s intolerancí nesmí žádný produkt z kravského mléka a například ovčí nebo kozí mu vadit nebude. To je ale velký omyl. U intolerance totiž velmi záleží na tom kolik laktózy člověk najednou sní (a nezáleží na zdroji, jak jsem psala výše, vadí kravské i kozí mléko). To dané množství laktózy totiž zůstává ve střevě a když je ho moc (resp. větší než únosné množství pro konkrétního „intoleranta“), začne působit problémy. Na jednoduchém případě to nastíním – zatímco člověk s intolerancí laktózy může většinou bez problémů zkonzumovat jídlo připravené na másle, alergik má po takovém jídle reakci. Máslo totiž obsahuje velké procento tuku a laktózy v něm je pomálu (a to tak málo, že to intolerant stráví bez větších problémů), bílkovin tam taky není moc, ale u alergie stačí často i setkání s malým množstvím alergenu a rozjede se reakce. O téhle problematice se dozvíte více v poslední části článku, kde uvádím konkrétní tipy.
Základní projevy jsou gastrointestinální – nevolnosti, zvracení, průjem, kysele čpící stolice, nadýmání. Ale nemusí se dostavit všechny a nebo mohou být doprovázeny dalšími symptomy (viz dále v mém osobním příběhu). Intolerance není léčitelná a v podstatě se nejedná o nemoc, není imunitně podmíněná, projevy nejsou stejně vážně jako u alergie a v podstatě „jen“ znepříjemňuje život. Někomu více, někomu méně. Už jako malá, ale i jako dospělá jsem milovala mléko a produkty z něj. Každý den kávu s mlékem, jogurt s ovocem nebo müsli, nejlepší dezert je cheesecake, tvarohové koláče a panna cotta ze smetany. Jestli někdo konzumuje mléko ve velkém, pak jsem to já a moje rodina. Už z toho důvodu jsem zpočátku nechtěla věřit, že mé problémy mohou být způsobené intolerancí laktózy – vždycky jsem jí jedla a v nemalém objemu, tak jaktože tak najednou?
Ale zpět na začátek. V srpnu 2015 jsem poprvé pocítila příznaky. Tenkrát jsem netušila, co to je a prostě si myslela, že mám střevní chřipku. Sice s trochu zvláštním průběhem, ale ok, může se to stát. Bylo mi totiž dva dny za sebou špatně, ale jen dopoledne a průjem nebyl typicky chřipkový ale spíš velké množství velmi měkké stolice.
Třetí den jsem už měla jen žaludek na vodě a nedělalo mi dobře cestování autem. Nijak moc jsem tomu nepřičítala význam, všude okolo mě řádily střevní chřipky. Za měsíc se ale dostavila tahle mrcha znovu a s velmi podobným průběhem. Potřetí to bylo za další 3 týdny a navíc v tu dobu zvracel syn, opět jsem to nechala být.
Další projev opět za tři týdny a to jsem šla k lékaři – doktorka mě prohlídla, udělala výtěr (ten byl samozřejmě negativní) a tím to skončilo. Vánoce za dveřmi, besídka ve školce, vánoční večírek ve firmě, shánění dárků, pečení cukroví – problémy jsem hodila za hlavu.
Ale i na Štědrý den se mi z ničeho nic udělalo odpoledne špatně a u večeře jsem jedla jen trochu pečené ryby. Na vánoční svátky jsem jela k příbuzným v nevolnostech a každé ráno dlouho vyspávala, protože mi bylo zle od žaludku, měla jsem průjem a ještě ke všemu jsem byla slabá jak moucha a chtělo se mi neustále spát.
Po Novém roce začalo kolečko u doktorů. Tuhle část pro vás zkrátím – neustále jsem někde čekala na termín, bylo mi stále častěji špatně, hubla jsem, na netu googlovala různé diagnozy a hrozila se nejhoršího a jednou jsem skončila i na pohotovosti, protože jsem si se sebou nevěděla rady.
Ale ejhle, dle krve a hmatového vyšetření jsem byla zdravá jako rybička. Na to důležité vyšetření jsem se dostala až na začátku května 2016 – to už mi bylo špatně nepřetržitě 14 dní v kuse. Téměř nic jsem nejedla, jen doma ležela v posteli.
Prošla jsem si kolečkem endoskopie i kolonoskopie (naštěstí vše čisté bez nálezu) a až po dalším měsíci!!! jsem znala verdikt – alaktázie. Při zmiňované endoskopii mi vzali vzorky ze začátku tenkého střeva a na nich zkoumali, zda mi nechybí nějaký enzym – osídlení laktázou nulové. Takže velmi silná intolerance laktózy.
Tehdy jsem si sáhla na dno – ne tou diagnozou (to se naopak člověku ulevilo, že je to ze všeho možného jen blbá intolerance, hrozily mi o dost vážnější nemoci), ale tím, že to všechno trvalo tak dlouho, mně bylo čím dál hůř ale laboratorně jsem byla zdravá.
Lidi mně měli za simulanta (bylo mi třeba řečeno, že když nezvracím krev, nebo není krev ve stolici, tak nejsem akutní a můžu počkat měsíc na termín) ablázna (mám přece dvě malé děti a jsem na rodičáku, z toho hráblo už kdejaké mamince, takže ty nevolnosti mám z nervů).
Měla jsem pošramocenou psychiku i fyzičku (za tři měsíce jsem zhubla 12 kg, což samo o sobě u mé postavy nevadí, ale ty kila šly dolů zcela blbým a nepříjemným způsobem a navíc je mám dnes zpět i s úroky z jojo efektu) a velmi pomalu jsem se dostávala do normálu.
Štěstí, že jsem v té době byla na rodičáku, protože stát se mi tohle při pracovním procesu, asi dostanu výpověď – nebo by mi snad někdo na neustále nevolnosti napsal neschopenku?
Intolerance propukla nečekaně, neprocházela jsem psychicky náročným obdobím, neměla jsem těsně po porodu ani po ukončení laktace ani nic podobného – žádný stav, kdy imunitní systém klekne a člověku propukne nějaká nepříjemná nemoc. O to víc zákeřné bylo, že se projevovala jen někdy – v mezičase, kdy mi zle nebylo, jsem jedla mléčné výrobky jako dřív a špatně mi nebylo. I proto jsem tu spojitost s mléčnými výrobky odmítala. Myslela jsem, že by mi špatně bylo pořád.. No nebylo… Potravinová intolerance je prevít a může vás překvapit kdykoliv (i jako statné dospěláky) a jakkoliv (třeba jen jednou měsíčně). Projevy intolerance bývají navíc různorodé. Vždycky je doprovází nějaká nevolnost nebo průjem. Jsou lidé, kteří mají po konzumaci mléka jednorázový průjem a toť vše (ti tu svou intoleranci moc neřeší), ale pak jsou lidé (třeba jako já), kteří mají problémy až třeba po 6 hodinách, zato ale výživné – nevolnost, průjem, bolest břicha, celková únava, bolesti hlavy, mně bolí ještě navíc paže (mám v nich takový divný pocit jako při teplotě, ač horečku nemám), nejsem schopná se soustředit a potřebuji to nejhorší zaspat. To nejhorší trvá cca 6 hodin, pokud mi začnou problémy večer, nespím. Pokud je dávka snědené laktózy velká, druhý den je mi opět špatně a nefunguji. V tom akutním stavu nejsem třeba vůbec schopná řídit auto nebo jít na celý den do práce.Pár dní po akutních problémech se mi zhorší pleť, dělají se mi pupínky na obličeji, dekoltu a pažích. Ač mě zkonzumovaná laktóza přímo neohrožuje na životě, značně mi ten život komplikuje a znepříjemňuje. Na čas jsem vždy vyřazena z běžného života. Možná vás teď zklamu, ale odpověď na tuto otázku je nic neříkající – ono je to totiž silně individuální a záleží na aktuálním stavu střevní mikroflóry a taky na síle intolerance. Co vyhovuje a nevadí mně, může jinému dělat problém a někdo s intolerancí jí věci, na které já se nemohu skoro ani podívat.
Základní fakt je množství. Intoleranci zvládnou strávit jen malé množství laktózy (a pro každého je to malé množství jinak velké). Běžné kravské mléko obsahuje asi 4 g laktózy na 100g výrobku.
Takže vypijete-li dvě deci mléka, dostane se vám do střev 8 g laktózy. Pro zdravého člověk je to naprosto v pohodě, pro intoleranta „smrtelná“ dávka. Já sama na sobě mám vyzkoušeno, že snesu max. 0,3 g laktózy najednou (resp.
v krátkém časovém intervalu), z většího množství mi je druhý den špatně.
Takže když konzumuji mléčné výrobky, vždycky se zajímám, kolik g laktózy obsahují. V prvé řadě si kupuji bezlaktózové mléčné výrobky. Nejsou k dostání úplně všude a celý sortiment, ale i v menších městech se dneska sehnat dá. Nyní vyjmenuji firmy, které nabízejí vlastní bezlaktózové výrobky a se kterýma mám zkušenost:
- Albert má celou řadu výrobků, které obsahují jen 0,01 g laktózy na 100 g výrobku. Prodává vlastní mléko, jogurty, tvaroh (jemný) a máslo. Kdysi měli i smetanu ke šlehání a zakysanou smetanu, ale oboje zmizelo z pultů.
- Kaufland má také vlastní řadu, ale bohužel jejich výrobky mají 0,1 g laktózy na 100 g výrobku a já je nemůžu kombinovat a konzumovat, protože už káva s mlékem a kousek dortu z jejich tvarohu mi nedělaly dobře. Takže Kauflandu a jejich řadě se vyhýbám.
- Meggle – mají mléko, smetanu na vaření i šlehání a tvaroh (ten bohužel hrudkuje), vše má 0,01 g laktózy a zrovna šlehačku a mléko kupuji nejčastěji od nich.
- Lidl – aktuálně má ve stálé nabídce jen mléko (polo i plnotučné) a jogurty od Hollandie. Cca 2x ročně mívají bezlaktózový týden a jde u nich sehnat skvělé mascarpone (0,01 g laktózy), výrobky meggle a pár dalších. Já tam vždycky jezdím a plením regál s marcarpone:o))
- Delacto – nová značka mlékáren Bohemia – nabízejí hlavně v pobočkách Billa. Vše s obsahem laktózy 0,01 g. Mají mléko, kefírové mléko, tvaroh (bohužel hrudkuje) a mají nebo plánují jogurt.
- Madeta – nabízí pomazánkové máslo, zakysanou smetanu (obojí s 0,01g laktózy) a někdy od roku 2019 i polotučný tvaroh (ten vyrábí i pro Albert)
- Hollandia už má také jogurt s 0,01 g laktózy
- Lučina má bezlaktózovou (0,01 g laktózy) variantu „nadýchané“ Lučiny.
- Tesco má pár bezlaktozových výrobků i svých, bohužel nemám úplně přehled, často tam nechodím. Ale mléko, smetana a jogurty se u nich seženou určitě.
Ne všude seženete vše, ale osvědčily se mi hypermarkety a nebo dovážkové služby jako je rohlík a košík, případně itesco (ale je mi jasné, že nevozí úplně všude). Z vyjmenovaných značek kupuji hlavně mléko, smetanu ke šlehání, pomazánkové máslo, lučinu, jogurty, tvarohy, mascarpone, cottage sýr. U všech těchto výrobků je totiž obsah laktózy v nich zcela přirozeně vysoký a mě vadí.
Jsou ale potraviny z mléka, které mohu konzumovat bez problémů – u mě je to konkrétně máslo (ale musí být pravé, ne s přidanou zakysanou smetanou a tak), tvrdé zralé sýry (i Eidam 30%), mozzarella, feta.
Je pak opravdu „sranda“, když třeba obsluze v restauraci vysvětluji svůj problém a poručím si holandský řízek (ale tam je sýr!) ale bez kaše, protože v ní je mléko, ale když mi dají brambory polité másle (ale máslo je přece z mléka!), bude to ok.
Takže jídlům s uvedeným alergenem 7 (mléko a výrobky z něj) se v restauracích vyhýbám, ale zároveň se ptám, jestli tam tou sedmičkou nemyslí jen máslo, že to bych mohla.
Pokud chci u mléčných výrobků, které nejsou doslazované, zjistit, kolik má v sobě laktózy, koukám na etiketu se seznamem složení – důležitý je údaj „sacharidy“ a hlavně „z toho cukry“ – právě tyto cukry jsou z velké části hlavně laktóza. Z toho jsem třeba odvodila, že zatímco řecký sýr feta můžu (má asi 0,2 g laktózy na 100 g výrobku), tak balkán už si dávat nebudu (nebo jen ve velmi malém množství), protože má obsah laktózy vyšší. A liší se od sebe třeba i mozzarelly od různých výrobců. Pokud jste se nedávno dozvěděli, že máte intoleranci, budete si na tu svou míru muset přijít sami, bohužel za cenu problémů:o/ Extrémní varianta je zcela vynechat mléčné výrobky a pít jen rostlinná mléka. I tím jsem si prošla, ale jsem prostě velký milovník kravského mléka a v kávě nejlíp chutná to kravské, tudíž volím právě ty bezlaktózové mléčné výrobky. Mně při vyšetření navíc zjistili i alergii na soju, takže nastal problém v kavárnách. Když už mají alternativu klasického mléka, mívají jen sojové. Tak běhám po Praze a snažím se najít místa, kde mají bezlaktózové mléko a našlehají mi ho do cappuccina. Zatím jsem zjistila, že z velkých řetězců nabízí bezlaktózové mléko Starbucks a Costa coffee. Pak jsou to menší bistra a kavárny, někde mají bezlaktózové mléko, někde alespoň možnost připravit kávu z kokosového nebo mandlového mléka. Já osobně to řeším v drtivé většině případů tak, že si vozím malou termosku s mlékem z domova a v kavárnách si dávám espreso…
Když už stojíte před jídlem, které obsahuje laktózu a sníst ho musíte (třeba v restauraci s mizernou nabídkou na konci výpravy na konci světa), nebo jíte jídlo, u kterého si nejste jisti jeho původem, existují laktázové tablety. Ty se sní před konzumací jídla a obsaženou laktózu rozštěpí.
V podstatě jen dodáváte do střeva to, co mu chybí (enzym laktáza). Dřív jsem kupovala Lacatanon v lékárně, protože nic jiného na českém trhu nebylo k sehnání, dnes chodím na laktázové tablety do DM drogerie.
Mají vlastní značku doplňků stravy a mezi nimi i laktázu ve dvou sílách – 6000 FCCU (100 tablet za 200 Kč) a 12000 FCCU (40 tablet za 200 Kč). Je to levnější a silnější varianta než z lékarny (Lactanon míval sílu 4500 FCCU a stál 140 Kč za 30 tablet).
Já osobně si kupuji ty slabší (6000 FCCU) a stačí mi na vše, co jsem zkoušela. Někomu však mohou způsobit lehčí zácpu (takže ze začátku opatrně s dávkováním).
Samozřejmě žádné výrobky s vysokým obsahem laktózy, ale to je každému jasné.
Problém ale nastává ve skryté laktóze. Ona je totiž skoro ve všem prefabrikovaném. Zkuste si někdy vzít do ruky nějakou cukrovinku, sušenky a tak… V 90% najdete ve složení sušené odstředěné mléko, sušenou syrovátku, nebo přímo laktózu jako plnidlo. Takže pravidlo číslo jedna zní číst etikety průmyslově zpracovaných surovin.
Ona navíc to sušené mléko nebo syrovátka obsahuje velké množství laktózy najednou.. Problém není jen v cukrovinkách, laktóza se přidává i do laciných uzenin, může být i v pečivu (zvlášť to sladké je zadělávané často z mléka, slané ale může mít v sobě laktózu taktéž).
Co si doma neuděláte sami ze základních surovin, vždycky zkoumejte složení.
Dalším postrachem můžou být léčiva. Velké množství léků obsahuje monohydrát laktózy – mně osobně naštěstí nevadí, ale u někoho může být příčinou nevolností. Některé léky (třeba šumivé tablety) obsahují samotnou laktózu a to bude konečná asi pro každého intoleranta. Já se takto vzdala rozpustných tablet ACC long na kašel..
Tak s tím se peru už více než rok. Občas se prostě stane, že laktózu sním (nechtěně) a pak trpím. Bohužel není jiná rada než počkat, až to nejhorší pomine. Ale pomoci a zkrátit dobu útrap se dá. Já osobně, když cítím, že „to na mě jde“, sním před jídlem laktázovou tabletu (ta má potenciál vychytat zbylou laktózu, která ve střevech kvasí a dělá problémy), najím se, co zvládnu a cca po hodině si vezmu Enterol – ten dodává jak probiotika, tak i léčivé látky, které rychleji uzdraví podrážděné sliznice. Enterol pak beru i večer a druhý den ráno a obvykle mi problémy trvají jen jedno dopoledne. Trpíte také intolerancí laktózy? Máte nějaké speciální tipy, připomínky nebo podprůná slova? Piště do komentářů, víc hlav víc ví:o)
Článek jsem sepsala hlavně z vlastní hlavy a zkušeností, ale první část článku přeci jen vychází ze zdrojů, které jsem našla na netu. Pokud si o Intoleranci laktózy chcete přečíst něco víc, můžete mrknou třeba na tyhle stránky:
Nebo obsáhlejší, ale hezky zpracovanou bakalářskou práci: https://is.muni.cz/th/350561/prif_b/Geneticka_podstata_deficience_laktazy_v_soucasne_lidske_populaci_-_Hana_Skoupilova.pdf
Rozdíl mezi alergií na bílkovinu kravského mléka a intolerancí laktózy
Alergie na bílkovinu kravského mléka a intolerance laktózy jsou dvě odlišná onemocnění, která se často zaměňují. Příznaky bývají podobné, onemocnění však mají odlišnou příčinu.
Zatímco v prvním případě (alergie) se jedná o nepřiměřenou reakci imunitního systému, v druhém případě (intolerance laktózy) hovoříme o neschopnosti organismu strávit mléčný cukr – laktózu. Následující článek vám rozdíl mezi oběma onemocněními přiblíží.
Alergie na bílkovinu kravského mléka
Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) se řadí mezi nejrozšířenější potravinové alergie. Nejčastěji se objevuje u kojenců – v 95 % případů se objeví v prvním roce života dítěte, naprostá většina dokonce během prvních čtyř měsíců. Postiženo je asi 2 -5 % kojenců. U devíti z deseti pacientů tato alergie vymizí do tří let.
Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka jsou různé – jedná se zejména o trávicí potíže (průjmy, koliky, zvracení), kožní projevy (atopický ekzém, kopřivka) a respirační obtíže (alergická rýma, astma), v některých případech můžeme pozorovat i neprospívání a chudokrevnost.
Při alergii na bílkovinu kravského mléka se přistupuje ke striktní dietě. Vysadí se mléko i mléčné výrobky, je nutné se vyvarovat všech zdrojů kravských bílkovin.
U kojených dětí je obvykle možné s kojením pokračovat, v některých případech se kojícím matkám doporučuje dodržovat speciální dietu.
U nekojených dětí je nutné používat speciálně upravená mléka s plně naštěpenou (hydrolyzovanou) bílkovinou .
Více o ABKM si můžete přečíst v samostatném článku Alergie na bílkovinu kravského mléka .
Laktózová intolerance
S alergií na bílkovinu kravského mléka bývá často zaměňována laktózová intolerance
Jedinci, kteří jsou postiženi laktózovou intolerancí, mají nedostatek enzymu laktázy. Z tohoto důvodu nejsou schopni zpracovat a vstřebat mléčný cukr – laktózu.
Činností střevních bakterií nestrávená laktóza kvasí a dochází k nadměrné produkci plynů . Důsledkem jsou bolesti břicha, nadýmání a průjmy .
Na rozdíl od alergie na bílkovinu kravského mléka se intolerance laktózy projevuje pouze trávicími potížemi – ke kožním ani respiračním projevům nedochází.
Striktní bezmléčná dieta většinou při intoleranci laktózy není nutná. Postižený obvykle bez větších obtíží snese malé množství mléka nebo mléčných výrobků. Pro jogurty a sýry je typické, že obsahují menší množství laktózy v důsledku činnosti bakterií mléčného kvašení.
Specifickou situací je laktózová intolerance přechodná, získaná. K té dochází nejčastěji při narušení střevní mikroflóry po podávání antibiotik nebo po prodělaném střevním infekčním onemocnění. Obvykle trvá 1-3 týdny, dokud se střeva nezahojí.
Máte-li u svého děťátka podezření na ABKM nebo na laktózovou intoleranci, kontaktujte svého pediatra. Diagnostika a léčba těchto onemocnění vždy patří do rukou lékaře.
Zdroj: PETRŮ, Vít et al. Dětská alergologie . 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, 531 s. Aeskulap. ISBN 978-802-0425-843.
https://www.nutriklub.cz/clanek/rozdil-mezi-alergii-na-bilkovinu-kravskeho-mleka-a-intoleranci-laktozy
Když mléčné výrobky škodí a o alergii nejde
24. 2. 2014
Stává se vám, že po vypití sklenice mléka trpíte bolestivým nadýmání nebo máte po zmrzlině či sýrech průjem? Pak zřejmě trpíte intolerancí laktózy, která se projevuje právě tímto způsobem. Poradíme, jakých potravin se nebát, a čemu se naopak vyhýbat.
Stává se vám, že po vypití sklenice mléka trpíte bolestivým nadýmání nebo máte po zmrzlině či sýrech průjem? Pak zřejmě trpíte intolerancí laktózy, která se projevuje právě tímto způsobem. Poradíme, jakých potravin se nebát, a čemu se naopak vyhýbat.
Celý problém spočívá v neschopnosti trávit laktózu neboli mléčný cukr, který se primárně nachází v mléku a mléčných výrobcích.
Jinak řečeno, tenké střevo nevytváří dostatečné množství enzymu laktázy, která je nezbytná k trávení mléčného cukru.
Nesnášenlivost laktózy sice není zvlášť nebezpečnou potíží, ovšem symptomy bývají velmi nepříjemné a stresující. Navíc si lidé tento jev velmi často pletou s alergií na bílkovinu kravského mléka.
Výskyt téměř všudypřítomný
- Mezi nejčastější potraviny, které mají vysoký obsah laktózy, patří již výše uvedené mléko a mléčné výrobky – zmrzlina, sýry.
- Tato složka se však také přidává do potravin, jako jsou chléb, pečivo, obiloviny, salátové dresinky, cukrovinky a rychlé občerstvení.
- Laktózu najdeme i v potravinách obsahujících syrovátku, tvaroh, mléčnou sušinu či odtučněné sušené mléko.
- Je ovšem přítomna také asi ve 20 % léků na předpis, například v antikoncepčních pilulkách apod.
Otestujte se!
Obvykle je intolerance laktózy diagnostikována na základě příznaků. Vy sami si však můžete udělat jednoduchý test. Vyzkoušejte, kolik mléka můžete strávit a od jakého množství vám začne vadit. Přes noc se postěte a pak v dopoledních hodinách vypijte sklenici mléka. Nic dalšího asi 3 až 5 hodin nejezte. Pokud trpíte intolerancí laktózy, měly by se v této době objevit příznaky.
Zamyšlení nad jídelníčkem
Jediná cesta, jak problém nesnášenlivosti laktózy řešit, je vyhnout se jí. Zde jsou rady co jíst, abyste potíže minimalizovali:
- Zkuste přidávat do mléka enzym laktázu, který se dá koupit. Existuje v tekuté podobě, k sehnání je však i v tabletách, které se užívají během konzumace jídla obsahujícího laktózu.
- Nepijte samotné mléko, kombinujte ho s jinými potravinami.
- Jezte jogurty a zakysané výrobky – jogurtové bakterie mají schopnost rozkládat laktózu z mléka.
- Pokud máte rádi sýry, dejte přednost těm tvrdým, například ementálu, který má méně pro vás této dráždivé složky.
- Bez laktózy jsou a dostatek vápníku mají brokolice, fazole, špenát, kapusta, mořské plody, sardinky, sójové mléko, tofu.
(aši)
Zdroj: www.webmd.com
Co je laktózová intolerance a jak se s ní vypořádat?
Laktóza, mléčný cukr, tvoří až 7 % lidského mléka. Z chemického hlediska se označuje jako disacharid, tedy cukr složený ze dvou jednoduchých cukrů, v tomto případě z D-glukózy a D-galaktózy.
Aby naše tělo mohlo laktózu zužitkovat, musí ji nejprve vstřebat, a to je možné jedině tehdy, pokud se laktóza rozloží na jednotlivé cukry, z nichž je složena. Děje se tak pomocí enzymu laktáza, která štěpí laktózu na zmíněné jednodušší cukry a ty naše střeva jednoduše vstřebají.
Laktáza je přítomna u všech savců a její množství a aktivita je pochopitelně nejvyšší během kojení, kdy je mléko hlavním zdrojem výživy. Během dospívání však aktivita laktázy slábne a člověk může úplně ztratit schopnost trávit mléčný cukr.
V africké či asijské populaci je ztráta aktivity laktázy zcela běžná, až 95 % dospělé populace není schopno strávit mléčný cukr. V těchto oblastech proto nejsou mléčné výrobky příliš v oblibě.
Situace v Evropě anebo v Severní Americe je však naprosto opačná, takových lidí je méně než 10 %, a tudíž je trh s mléčnými výrobky nesmírně pestrý. Co je v Africe nebo v Asii naprosto přirozené, se u nás považuje za problém, který nazýváme laktózová intolerance.
Tři typy laktózové intolerance
Vrozená – velmi vzácná forma, která se projevuje už při první konzumaci mléka novorozencem, postižený člověk není celý život schopen trávit laktózu.
Primární opožděná – nejčastější typ, schopnost trávit laktózu se věkem snižuje.
Sekundární – je způsobená poškozením buněk tenkého střeva, které produkují laktózu. K takovému poškození může dojít např. při celiakii, Crohnově nemoci nebo při gastroenteritidě.
Jak se projevuje laktózová intolerance?
Nestrávená laktóza může ve střevech zapříčinit různé problémy. Ty se dostaví většinou půl hodiny po konzumaci mléčných potravin a jejich intenzita samozřejmě závisí na zkonzumovaném množství.
Laktóza k sobě ve střevech osmoticky přitahuje elektrolyty a vodu, což se může projevit průjmem. V tlustém střevě je fermentována bakteriemi, zvýší se tak produkce plynů, které způsobují nepříjemné nafukování, bolest břicha a flatulenci (větry). Může také dojít k nevolnosti až zvracení.
Laktózová intolerance se často plete s alergií na mléko, tedy konkrétně s alergií na mléčné bílkoviny. Alergie na mléčné bílkoviny se však kromě trávicích těžkostí projevuje často i kožními reakcemi (kopřivka, ekzém, otok), dýchacími těžkostmi, a v těžkých případech i anafylaktickou reakcí. Diagnosticky je snadno odlišitelná, při alergii jsou totiž v krvi zvýšené specifické protilátky.
Diagnostika
Laktózová intolerance se dá diagnostikovat na základě klinických příznaků po konzumaci mléčných výrobků anebo pomocí různých vyšetření.
Laktózový toleranční test – při tomto vyšetření pacient musí vypít roztok s obsahem 50 g laktózy a následně jsou mu během dvou hodin v různých časových úsecích odebírány vzorky krve, u nichž se stanovuje hladina glukózy. Jelikož laktóza je laktázou štěpená na galaktózu a glukózu, měla by v krvi stoupat hladina glukózy. Pokud nestoupá, je aktivita laktázy snížená.
Vodíkový dechový test – jde o méně invazivní vyšetření, pacient též nejprve vypije roztok laktózy a následně je mu v různých časových úsecích měřena koncentrace vodíku ve vydechovaném vzduchu. Střevní bakterie nestrávené laktózy produkují vodík ve zvýšené míře.
Léčba
Nejlepším způsobem, jak se zbavit příznaků laktózové intolerance, je omezit konzumaci mléčných potravin, a to buď částečně, nebo úplně. V takých případech je však třeba dbát na dostatečný příjem vápníku z jiných potravin. Dobrými zdroji je např. brokolice, špenát, pomeranče nebo sójové mléko.
Další možností je enzymová terapie. Na trhu jsou dostupné různé enzymy podobné laktáze získané například z některých hub. Musí se užívat vždy před konzumací mléčných potravin.
Probiotika
Několik studií dokázalo, že pacienti s laktózovou intolerancí snášejí lépe jogurty než například mléko.
Příčinou je přítomnost bakterií v některých jogurtech, zejména bakterií rodu Lactobacillus a Bifidobacterium. Tyto bakterie mají totiž v oblibě mléko a laktózu, kterou umí zpracovat svými enzymy.
Určité kmeny těchto baktérii dokáží po usazení v trávicím traktu částečně zlepšit trávení laktózy.
Systematická analýza 15 studií, v nichž byly takovéto bakterie v různé formě podávány pacientům s laktózovou intolerancí, vyhodnotila jejich použití jako pozitivní. Konzumace některých baktérií, ať už v jogurtu nebo v určitém přípravku, byla spojována se zlepšením celkových příznaků laktózové intolerance. Pozitivem je také vysoká tolerance a bezpečnost takové potenciální léčby.
Odkaz na studii: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29425071
absolvent Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského, nyní student doktorského studia
Máte speciální výživové požadavky? Na co si dát pozor, pokud trpíte laktózovou intolerancí, celiakií nebo cukrovkou?
Začít se zdravě stravovat je ve své podstatě jednoduché. Do jídelníčku zařadíte více ovoce a zeleniny, pečivo začnete vybírat celozrnné, vynecháte smažená tučná jídla a odpustíte si odpolední zákusky ke kávě. Pokud ovšem trpíte onemocněním, které vyžaduje speciální dietu, pak je třeba si stravování na míru upravit.
U lidí trpících onemocněním diabetes mellitus je důležité, aby přijímali cukry v pravidelných nižších dávkách. Z jídelníčku by se měly nejlépe vyloučit potraviny bohaté na jednoduché cukry a místo nich vybírat raději komplexní sacharidy ve formě celozrnného pečiva, těstovin, brambor nebo rýže.
Stejně jako v běžné zdravé stravě pak platí, že by měl být snížen příjem nasycených mastných kyselin obsažených v živočišných a některých rostlinných tucích (kokosovém, palmojádrovém a palmovém).
Je vhodné dávat přednost potravinám, jako je libové maso a nízkotučné nebo polotučné mléčné produkty a tuky čerpat pro změnu z oříšků, semínek, avokáda a kvalitních olejů. Jídlo se doporučuje ochucovat kořením bez soli a kuchyňskou sůl používat v opravdu malém množství.
Základem každého zdravého jídelníčku je také dostatečný příjem tekutin, a to především prostřednictvím čisté vody, vhodné jsou dále čaje a jiné neslazené nápoje, ve výjimečných případech i limonády vhodné pro diabetiky.
Vedle onemocnění diabetes mellitus se pak setkáváme s různými potravinovými intolerancemi nebo alergiemi. Mezi ty nejznámější patří nesnášenlivost laktózy a lepku.
Při dodržování bezlepkové diety je třeba vybírat pečivo s nápisem bezlepkové (anglicky gluten free) nebo vybírat druhy z rýžové, kukuřičné, pohankové, sójové, amarantové nebo jáhlové mouky.
Důležité je hlídat nejen mouku a pečivo, ale sledujte etikety všech výrobků, především různé sladkosti, omáčky, polotovary, ale i rostlinné náhrady masa nebo uzeniny mohou lepek obsahovat také.
Podobně náročné jako vyřazení lepku může být i stravování bez laktózy. Laktózová intolerance se často plete s alergií na mléčnou bílkovinu. I když laktózová intolerance není tak striktní jako alergie, přesto musíte být u bezlaktózové diety obezřetní a hlídat si složení potravin.
Mezi hlavní zdroje laktózy patří mléko, smetana, pudink, v menší míře ji obsahují i jogurty, sýry, kefíry, máslo, zákysy apod. Stejně jako v případě lepku je důležité hlídat si i skrytý obsah laktózy.
Ten se může objevit v pečivu, sladkostech, energetických tyčinkách, instantních pokrmech, margarínu, uzeninách nebo různých instantních koktejlech. V posledních měsících se již na pultech obchodů v četném množství objevují výrobky bez laktózy, a to jak mléko, tak i smetana, cottage atd.
Ovšem neustálé hlídání svého jídelníčku může být náročné, a to nejen psychicky, ale zejména časově i finančně.
Zvažovali jste někdy možnost krabičkové diety, ale zamítli jste ji právě kvůli vašemu zdravotnímu omezení a nutnosti specifických požadavků? Zdravé stravování má v nabídce mimo běžné stravovací programy jako je Pro zdraví, Pro mámy, FIT+, Protein+, také program Bez masa, dále program Bez cukru a nově také program Lakto-. Tento program je se sníženým obsahem laktózy a obsahuje speciální mléčné výrobky. Pokud tedy trpíte intolerancí na laktózu, tento program je vhodný právě pro vás. Jídelníček je stejně pestrý a vyvážený jako u zbylých programů a splňuje potřebné nutriční parametry určené vašim cílům.
Sdílet:
Alergie na mléko a laktózová intolerance: projevy a léčba
- Alergie na mléko patří mezi nejčastější potravinové alergie. Jedná se o nepřiměřenou imunologickou reakci (hypersenzitivitu) na bílkovinu kravského mléka.
- Intolerance laktózy je reakce metabolická, v těle totiž chybí enzym s názvem laktáza, který je zodpovědný za štěpení mléčného cukru (laktózy) uvnitř střev.
- Alergie na mléko se typicky projeví již v prvním roce života dítěte, mezi hlavní projevy patří zvracení, bolesti břicha, plynatost, krev ve stolici, ale také kopřivka, ekzémy nebo problémy s dýcháním.
- Laktózová intolerance se může projevit v každém věku, hlavní příznaky zahrnují trávicí potíže, kyselé stolice a nadměrnou produkci plynů.
- Pro člověka s alergií na mléko je jedinou možností bezmléčná dieta, kdy se ze stravy vyloučí všechny viditelné, známé i skryté zdroje bílkovin kravského mléka.
- Při laktózové intoleranci je úprava jídelníčku individuální, někdy je nutné se mléčným výrobkům zcela vyhnout, jindy stačí zvolit místo mléka sýry, máslo nebo zakysané výrobky a nejíst je na lačno.
Lidé si často pletou intoleranci laktózy s alergií na mléko.
Tyto dvě zdravotní komplikace sice mohou mít podobné příznaky, jejich princip je však zcela odlišný. V případě alergie jde o nepřiměřenou reakci imunitního systému. Pokud jde o intoleranci, v těle chybí určitý enzym potřebný k trávení dané živiny, což má nepříjemné dopady na celý organismus.
Alergie na bílkovinu kravského mléko
Alergie na mléko ve skutečnosti představuje imunologickou reakci (hypersenzitivitu) na bílkovinu kravského mléka.
Jedná se o jednu z nejrozšířenějších potravinových alergií, která se většinou projeví již v prvním roce života dítěte. Alergií na mléko trpí zhruba 2–5 % kojenců, v České republice je to tedy asi 5 tisíc děti ročně.
V devíti případech z deseti však do tří let vymizí. V dospělosti se objevuje velmi vzácně.
Průběh alergie je závažnější než projevy laktózové intolerance. Lidé, kteří tímto problémem trpí, mají naprostý zákaz konzumace mléka a mléčných výrobků. Dětem jsou proto podávány speciálně upravené výrobky s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka, bílkoviny je následně nutné doplňovat z masa, vajec, ryb nebo z rostlinných zdrojů.
Jak se projevuje alergie na mléko?
Příznaky alergie na mléko mohou být velmi pestré. Nejčastější jsou projevy v oblasti zažívacího ústrojí, dýchacího ústrojí a kůže. Jedná se o:
- Zvracení
- Bolesti břicha
- Kolika
- Plynatost, zácpa
- Vodnaté a hlenové průjmy
- Krev v stolici
Při časné reakci, kdy se potíže objeví klidně již během několika minut po požití mléčné bílkoviny, se mohou dostavit kožní příznaky, jako je svědění, kopřivka nebo různé otoky a ekzémy. Časté jsou také problémy s dýcháním, které zahrnují dušnost, dráždivý kašel, alergickou rýmu či astma.
Pokud jde o opožděnou reakci, ta se projeví zhruba za 46 hodin. Může se jednat například o potíže se zažíváním nebo atopický ekzém. U malých dětí často objevíte také krev ve stolici. V ojedinělých případech může alergie na mléko způsobit anafylaktický šok, kdy dochází až k bezvědomí a selhání srdce a člověk je ve vážném ohrožení.
Intolerance laktózy
Pokud jde o intoleranci, jedná se vlastně o nesnášenlivost mléčného cukru (laktózy). Není to tedy reakce imunologická jako v případě alergie na mléko, ale metabolická.
V těle totiž chybí enzym s názvem laktáza, který je zodpovědný za štěpení mléčného cukru uvnitř střev.
Pokud nedojde k jeho rozštěpení, nevstřebá se a zůstane ve střevech, kde následně kvasí a způsobuje nepříjemné obtíže.
Laktózová intolerance se může projevit v každém věku. Trápí zhruba 20 % evropské populace, u kojenců je však vzácná. Ačkoliv se jedná o vrozené onemocnění, první příznaky se nejčastěji objeví až kolem desátého roku.
Příznaky intolerance laktózy
Jelikož nestrávená laktóza v průběhu činnosti střevních bakterií nadále kvasí, dochází k výskytu trávicích potíží a nadměrné produkci plynů. Na rozdíl od alergie na mléko se však ve stolici nikdy neobjevuje krev. Hlavní projevy intolerance po konzumaci mléka zahrnují:
- Bolesti břicha
- Křeče
- Nadýmání
- Průjmy
- Zkvašené stolice (kyselé)
Příznaky intolerance se často dostaví již během půl hodiny po požití laktózy, mohou však přetrvávat i několik dní. V důsledku rychlejšího průchodu trávené potravy střevy může navíc dojít také ke sníženému vstřebávání ostatních živin. Délka obtíží je individuální, závisí především na množství požité laktózy a na tom, jak velký je deficit produkce trávicího enzymu.
Diagnostika
Pokud máte podezření na potravinovou alergii, měli byste v první řadě ihned vyhledat svého praktického lékaře. Ten nejprve vyloučí různé infekce či chirurgické problémy a následně vás případně odešle na alergologii nebo gastroenterologii. K potvrzení, že pacient opravdu trpí alergií na mléko, se užívá:
- Pozorování a výpovědi pacienta nebo rodičů
- Krevní testy
- Kožní testy
- Laboratorní vyšetření
- Eliminační testy a eliminačněexpoziční testy
Alergii na mléko u kojenců a batolat většinou není možné zjistit pouze pomocí odběru krve.
U malých dětí se proto často zařazuje eliminační dieta, kdy se z jejich jídelníčku odstraní bílkoviny kravského mléka, a následná expozice alergenu.
Pokud se v průběhu eliminační fáze obtíže zmírní nebo zcela vymizí, při expozici se však opět objeví, alergie je potvrzena.
Zda člověka opravdu trápí intolerance laktózy lze zjistit pomocí několika metod:
- Odběr krve
- Stanovení genetické informace
- Dechové testy – vodíkový test nebo detekce uhlíku
- Laktózový toleranční test – podání laktózy a měření glykemie
Léčba alergie na mléko
Pro člověka s alergií na bílkovinu kravského mléka je jedinou možností zcela vyřadit tento alergen z jídelníčku. Řešením není ani kozí nebo ovčí mléko. Nejspolehlivější cestou je bezmléčná dieta, při které se nemocný vzdá rizikových potravin. Stát ani zdravotní pojišťovna na tuto dietu nepřispívají.
K potlačení alergické reakce slouží speciální protialergické látky, které pacientovi předepíše alergolog.
Takové látky se používají ve chvíli, kdy se ze stravy nedaří vyloučit veškeré potravinové alergeny. Jedná se například o antihistaminika nebo o kortikosteroidy.
Toleranci imunitního systému vůči alergenům pomáhají zvyšovat také probiotika nebo beta-glukany.
Bezmléčná dieta
Každý, kdo trpí potravinovou alergií, si musí hlídat, co jí nebo pije. V tomto případě je nutná bezmléčná dieta, kdy se ze stravy vyloučí všechny viditelné, známé i skrytě zdroje bílkovin kravského mléka. Délku speciální diety určuje lékař, důležité však je, aby byla důsledná.
Pozor si musíte dát především na všechny potraviny, které obsahují mléko, tvaroh, jogurt, smetanu, sýry, ale také kefír, syrovátku nebo zákys.
Nepomůže ani výměna kravského mléka třeba za ovčí nebo kozí, alergeny jsou všude velmi podobné.
Místo mléka živočišného původu však můžete vyzkoušet mléčné nápoje původu rostlinného (sójové, rýžové, mandlové…), i u těch ovšem pečlivě čtěte složení.
Stopy mléka navíc najdete i v potravinách, kde byste to možná nečekali. Jedná se například o:
- Sladké i slané pečivo
- Instantní jídla
- Uzeniny
- Čokoláda a různé druhy polev
- Margaríny
Některé z bílkovin mohou přecházet ze stravy přímo do mateřského mléka, kojící matky nemocných dětí proto musí bezmléčnou dietu striktně dodržovat. Děti na umělé stravě musí využít buď hypoalergenní mléko s vysoce štěpenou syrovátkovou bílkovinou nebo speciální přípravek obsahující směs aminokyselin.
Léčba intolerance
Při laktózové intoleranci je úprava jídelníčku individuální. Někdy stačí pouze vyměnit mléčné produkty za sýry, máslo, šlehačku a zakysané výrobky, kde je laktózy výrazně méně, jindy je nutné zcela se jim vyhnout. Pro zmírnění obtíží pomáhá nejíst mléčné výrobky na lačno a kombinovat je s dalšími potravinami.
Na trhu dnes existuje velké množství výrobků, které jsou označené jako zcela bez laktózy (lactose free) nebo pouze s nízkým obsahem laktózy (low lactose). Cenově jsou tyto produkty, mezi které patří například sýry, smetana, máslo nebo jogurty, o něco dražší než běžné výrobky.
K dispozici jsou také speciální kapky, tablety nebo kapsle s obsahem aktivního enzymu (laktáza), které se užívají při konzumaci mléčných výrobků a pomáhají mléčný cukr rozložit. Pozitivní vliv mají také probiotika.
Intolerance laktózy. Potíže s trávením mléčného cukru
Trápí vás výrazné nadýmání, bolesti břicha nebo dokonce průjem po konzumaci mléka či mléčných výrobků? Příčinou potíží by mohla být intolerance laktózy.
Jak lze intoleranci zjistit?
Nejjednodušším testem, který může zkusit každý, je vypití hrnečku mléka – pokud se do 4 hodin po konzumaci objeví potíže, pravděpodobně se o intoleranci laktózy opravdu bude jednat.
Dále může lékař provést laktózový toleranční test, kdy se po vypití roztoku s laktózou sleduje a hodnotí zvýšení hladiny glukózy v krvi, nebo dechový vodíkový test, kdy se po vypití roztoku s laktózou měří množství laktózy ve vydechovaném vzduchu.
Zejména dechový vodíkový test ale není příliš přesný, může být ovlivněn i nedodržením doporučení před vyšetřením (vyvarovat se kouření, dostatečně dlouho lačnit).
Lze také odebrat endoskopem malý vzorek sliznice tenkého střeva a stanovit aktivitu laktázy. Při tomto vyšetření lze také zjistit, zda není sliznice tenkého střeva poškozena v důsledku probíhající celiakie.
Nejpřesnější (ale také nejdražší) je genetický test – jsou známy varianty genů (genetické polymorfismy) spojené s primárním laktázovým deficitem.
Z odebrané krve je možné je stanovit, při homozygotní formě jsou projevy obvykle plně vyjádřeny, při heterozygotní formě se objevuje částečný deficit laktázy.
Intolerance laktózy není alergie
Často si intoleranci laktózy lidé pletou s alergií na bílkovinu kravského mléka, případně označují svou nemoc jako „alergii na laktózu“. Mechanismus vzniku a průběhu alergie a intolerance je zcela odlišný, alergie na laktózu neexistuje.
Při intoleranci laktózy na rozdíl od alergie není zapojen imunitní systém organismu, nevznikají specifické protilátky. Potíže jsou jen v důsledku nedostatku potřebného trávicího enzymu na sliznici tenkého střeva.
Aby vše nebylo tak jednoduché, může se při probíhající alergii na bílkovinu kravského mléka (je-li poškozena sliznice tenkého střeva zánětem) objevit i intolerance laktózy – často však potíže při léčbě alergie, po zotavení střevní sliznice vymizí.
Jak upravit stravu, když mám laktózovou intoleranci?
Úprava stravy při laktózové intoleranci je individuální – v některých případech stačí vyměnit mléko za zakysané mléčné výrobky a sýry, kde je laktózy výrazně méně a také jich jíme menší porci, jindy nejsou tolerovány ani ty. Záleží na množství a aktivitě laktázy ve střevě (někdy je třeba otestovat, co kdo snese).
Pro zmírnění potíží je vhodné nejíst mléčný výrobek na lačno, konzumovat jej spolu s dalšími potravinami (vhodné je zkombinovat jej se zdrojem složitých sacharidů a případně také se zdrojem tuku – aby se zpomalil průchod tráveniny trávicím traktem).
Je tedy lépe dát si jogurt a ovesné vločky nebo chléb s máslem a sýrem než jen samotný jogurt či sýr.
V obchodech jsou dnes k zakoupení výrobky, které obsahují laktázu, nebo je v nich snížen obsah laktózy, případně jsou zcela bez laktózy. Bývají označeny na obale jako “lactose free” nebo “low lactose”. V sortimentu bývá mléko, jogurty, cottage sýr nebo také smetana.
Na trhu jsou také kapky či tablety s obsahem laktázy (Lactanon, Laktazan, Laktoleraza, aj.), které je možné užít při konzumaci mléčného výrobku – pomohou mléčný cukr rozložit, ale nemusí zvládnout všechen. Mohou potíže zmírnit, ale nemusí jim zcela předejít. Pomoci mohou částečně i probiotika.
Neměli bychom zapomenout, že mléko a mléčné výrobky jsou v naší stravě významnými zdroji vápníku a vitamínu D. Pokud se nedaří v nějaké podobě mléčné výrobky do stravy zařadit, je třeba se s lékařem poradit o nutnosti doplnění těchto důležitých látek a zkusit častěji zařazovat do své stravy jiné potraviny, které jsou jejich zdrojem.
Mléčný cukr neboli laktóza
Laktóza, mléčný cukr je složená ze dvou monosacharidů (cukrů) – z glukózy a galaktózy, najdeme ji v mléce savců a v produktech z něj vyrobených.
Množství laktózy v jednotlivých mléčných výrobcích se liší – nejvíce jí obsahuje sušené mléko a mléko, v zakysaných mléčných výrobcích a v sýrech je množství laktózy významně sníženo díky fermentaci.
Laktóza se však často používá i jako pomocná látka při výrobě potravin i léčiv. Může být tedy i tam, kde by ji člověk nečekal.
Pro správné rozložení laktózy v tenkém střevě je potřeba enzym laktáza (β-galaktosidása), který se tvoří v kartáčkovém lemu sliznice tenkého střeva. Pokud vše probíhá, jak by mělo, enzymu je dostatek, pak se laktóza rozštěpí na výše zmíněné cukry, které se pak vstřebají.
Pokud laktázy není dostatek, nedojde k rozštěpení laktózy – ta pak pokračuje v průchodu trávicím traktem a váže na sebe vodu, což ještě urychluje průchod tráveniny trávicím traktem. V tlustém střevě je pak laktóza fermentována bakteriemi – vzniká laktát, vodík, mastné kyseliny s krátkým řetězcem.
Objevuje se slyšitelné přelévání obsahu ve střevech, bolesti břicha (až křeče), potíže s nadýmáním, zvýšenou plynatostí nebo průjmovitá stolice – potíže se mohou objevit od 30 minut až do 3-4 hodin po požití potraviny. Míra a intenzita potíží závisí na množství enzymu a jeho aktivitě.
Každý člověk má také jinak rychlé trávení, je jinak citlivý – i to může intenzitu projevů ovlivňovat.
Abychom byli schopni laktózu efektivně využít, je třeba alespoň 50 % aktivita laktázy. Laktáza dosahuje vrcholu své produkce zhruba ve 34.
týdnu věku dítěte (je důležitá pro strávení laktózy v mateřském mléce), u většiny savců pak po ukončení kojení (odstavení) aktivita enzymu klesá, u zhruba 30 % světové populace aktivita enzymu přetrvává i v dětském věku, dospívání a dospělosti.
Výskyt intolerance laktózy roste směrem od severu na jih – velmi častý je výskyt v jižní Americe, Africe a také v Asii.
V severní Evropě aktivita laktázy přetrvává v důsledku přírodního výběru – mléko savců zde bylo důležitým zdrojem živin, a kdo jej dokázal dobře trávit, měl výhodu a spíše přežil období neúrody. Česká republika patří spíše k zemím s nižším výskytem intolerance laktózy (v Asii může být výskyt až 100 %).
Zcela výjimečně se objevuje vrozený deficit laktázy (většinou se odhalí již krátce po narození – miminko neprospívá a trpí průjmy), nejčastější je primární deficit laktázy – aktivita enzymu postupně klesá po odstavení dítěte.
Druhotná (sekundární) intolerance laktózy se pak objevuje v důsledku jiné nemoci – při poškození kartáčkového lemu střevní sliznice.
Přechodně se objeví po prodělaném průjmovém onemocnění, dále také při neléčené celiakii či alergii na bílkovinu kravského mléka, při aktivní Crohnově chorobě nebo při ozařování či chemoterapii. Po odeznění či vyléčení nemoci se pak obvykle intolerance zlepšuje.