 Očkovací místa |
 Krok 1: registrace |
 Krok 2: rezervace |
Od 24. března se mohou k očkování registrovat osoby s chronickým onemocněním či zdravotním stavem s vysokým rizikem těžkého průběhu covid-19.
Do centrálního rezervačního systému se mohou přihlašovat pomocí speciálního kódu, který obdrží od svého ambulantního specialisty. Tento specialista je k očkování neregistruje. Jeho úkolem je vyhodnotit, kteří pacienti patří mezi ony chronicky nemocné osoby a kód by tedy měli obdržet.
Pomocí něj je jim zpřístupněná registrace a zájemci si mohou vybrat vhodné očkovací místo, a to na adrese registrace.mzcr.cz. Při samotném očkování se pak prokážou lékařskou zprávou. Ta nemusí být nově vystavená, postačí ta z poslední návštěvy.
Nadále platí, že se chronicky nemocní mohou očkovat u svého praktického lékaře nebo ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, do jehož specializovaného pracoviště docházejí. Více informací najdete na stránkách pacientských organizací.
Postup očkování chronických pacientů – informace pro ambulantní specialisty
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) potvrdila, že vakcínou AstraZeneca lze dále očkovat. Vakcína není spojena se zvýšeným rizikem vzniku krevních sraženin. Dál pokračuje pečlivé sledování hlášení všech poruch srážení krve. Neexistují důkazy o problému, který by se týkal konkrétních šarží. Podrobnosti najdete na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Evropská komise schválila 11. března 2021 čtvrtou vakcínu proti onemocnění covid-19. Jedná se o jednodávkovou vakcínu Janssen firmy Johnson&Johnson. Více o vakcíně
Od pondělí 1. března 2021 je zpřístupněná registrace pro osoby starší 70 let na adrese: registrace.mzcr.cz.
Do očkování se v týdnu od 1. března zapojí i praktičtí lékaři, a to dle domluvy s krajskými koordinátory. Díky tomuto zapojení se urychlí celý proces očkování.
V souvislosti se zapojením praktických lékařů prosíme zájemce o očkování, aby nerušili registrace a rezervace termínů na očkovacích místech. Očkovací látky jsou distribuované právě na základě provedených registrací a rezervací, může tak dojít k jejich nespotřebování a znehodnocení.
Jak probíhá očkování a jak se k němu přihlásit?
Připravili jsme pro vás návod k registraci a rezervaci pro zájemce o očkování. Tento manuál pro vás budeme nadále aktualizovat, jak budou přibývat další skupiny, které se mohou hlásit k očkování (například chronicky nemocní, starší 60 let).
Přihlášení k očkování probíhá ve dvou krocích.
Prvním krokem je registrace, na jejímž začátku vyplníte telefonní číslo. Dorazí vám SMS zpráva s ověřovacím kódem PIN1. Po vyplnění tohoto kódu zadáte údaje o sobě (jméno, trvalé bydliště, rodné číslo, číslo a název své zdravotní pojišťovny) a vyberete místo, kde se chcete nechat očkovat.
Registrace k očkování probíhá prostřednictvím centrálního rezervačního systému: registrace.mzcr.cz (nebo: crs.mzcr.cz). V případě, že je vám více než 70 let a jste imobilní, kontaktujte svého praktického lékaře.
Máte tak výjimku z registrace přes centrální rezervační systém, praktik se s vámi individuálně domluví, jak pro vás očkování zajistit.
Pokud se necítíte dostatečně technologicky zdatní, abyste provedli registraci sami, a nemáte nikoho, kdo by vám s registrací pomohl, můžete využít pomoci řady informačních linek, zřizovaných neziskovými subjekty či kraji. Krajské a obecní linky jsou určeny pro občany žijící v příslušném kraji či obci. Obrátit pro pomoc se můžete také na infolinku 1221.
Druhým krokem je rezervace. Ve chvíli, kdy se na vámi vybraném očkovacím místě uvolní termín, obdržíte zvací SMS zprávu s kódem PIN2. Po zadání tohoto kódu provedete rezervaci termínu.
Zvací SMS zpráva znamená, že očkovací místo má k dispozici volné dávky vakcíny.Rezervaci termínu očkování je po registraci možné provést na odkazu: rezervace.mzcr.cz.
Rezervaci je nutné udělat do 72 hodin od obdržení PIN 2.
Bez zvací SMS není rezervace možná.
Dle typu vakcíny proběhne očkování v jednom nebo ve dvou termínech. Rezervace se týká termínu aplikace první dávky vakcíny. Termín druhé dávky systém přiřadí automaticky. K samotnému očkování je třeba přinést občanský průkaz a průkaz pojištěnce.
Pokud jste vážně nemocní a máte zájem o očkování, na stránce pacientských organizací se dozvíte, jak funguje registrace k očkování ve vašem případě.
Jako potvrzení o tom, že jste podstoupili očkování proti covid-19, slouží vystavený certifikát. Ústav zdravotnických informací a statistiky vytvořil očkovací portál ocko.uzis.
cz, kde si každý občan může velmi jednoduchým způsobem ověřit záznam o provedeném očkování proti onemocnění covid-19. Současně si zde může zobrazit a stáhnout tento certifikát o provedeném očkování.
Podrobnosti k očkování proti covid-19 v ČR jsou dostupné v metodickém pokynu pro očkovací kampaň.
Na stránce Otázky a odpovědi se dozvíte informace o registraci vakcín, jak vakcíny fungují, jak se registrovat k očkování jako imobilní, jaké výhody má očkovaný člověk, jaká je věková hranice pro podání jednotlivých vakcín a další.
Další informace a odpovědi na vaše otázky najdete také na portálu covid.gov.cz.
Zajímá vás více o jednotlivých vakcínách?
Více o vakcíně Janssen firmy Johnson&Johnson se dozvíte na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Kde se očkuje?
Očkovací místa jsou budována v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, jejich seznam najdete ve formuláři během procesu registrace.
Při registraci budete mít možnost vybrat si místo, které máte nejblíže. V týdnu od 1. března 2021 se do očkování zapojí i praktičtí lékaři a to dle domluvy s krajskými koordinátory.
Díky tomuto zapojení se urychlí celý proces očkování.
Na stránce ockoreport.uzis.cz najdete přehled kapacity očkovacích míst. Zjistíte, kolik osob už bylo v daném místě naočkováno, kolik z nich na termín očkování čeká, nebo průměrný počet lidí, které denně dané místo naočkuje.
Kdo se může očkovat?
Registrovat k očkování se od 15. ledna mohou osoby starší 80 let a od 26. ledna všichni zdravotničtí pracovníci.
Od 27. února 2021 se mohou přihlašovat i pedagogičtí pracovníci a nepedagogičtí zaměstnanci škol a školských zařízení. Registrace jim je umožněna na základě unikátního kódu, který obdrží od vedení škol.
Odpovědi na nejčastější dotazy ohledně očkování ve školství najdete na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. K dispozici je také potvrzení o zaměstnání, které musí pedagogičtí pracovníci a nepedagogičtí zaměstnanci škol a školských zařízení při očkování předložit.
Od 1. března je registrace otevřená pro osoby starší 70 let.
- Očkování je hrazené z veřejného zdravotního pojištění, a proto se mohou nechat očkovat všechny osoby, které jsou přihlášené k veřejnému zdravotnímu pojištění v České republice.
- Očkování je dobrovolné.
Na hrazené očkování mají za stejných podmínek jako čeští občané nárok i cizí státní příslušníci pojištění v českém systému veřejného zdravotního pojištění (např. z důvodu výkonu výdělečné činnosti anebo na základě evropských koordinačních nařízení). Osoby se registrují pomocí čísla pojištěnce, resp. přiděleného rodného čísla, které získají od české zdravotní pojišťovny.Na hrazené očkování mají také nárok cizí státní příslušníci pojištění v jiném členském státě Evropské unie, kteří mají v České republice nárok na tzv. plnou péči (držitelé nárokového dokladu S1) nebo kteří mají v České republice dle evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) nárok na nezbytnou péči. Tyto osoby se registrují pomocí čísla pojištěnce, které získají poté, co se výpomocně registrují u jedné ze sedmi českých zdravotních pojišťoven.O očkování cizích státních příslušníků, kteří nespadají do žádné z výše zmíněných kategorií, v tuto chvíli probíhají jednání.
Jak je to s očkováním po prodělaném onemocnění covid-19? Při omezené dostupnosti vakcíny je doporučované odložit očkování u osob, které prodělaly onemocnění covid-19, o minimálně 3 měsíce po ukončení izolace. V případě onemocnění covid-19 po aplikaci první dávky Česká vakcinologická společnost doporučuje odložení aplikace druhé dávky minimálně o 3 měsíce po ukončení izolace.
Zejména u osob ve vysokém riziku nákazy je nicméně možné provést očkování již nejdříve 7 dní po ukončení izolace při průběhu bez příznaků a nejdříve 14 dní po ukončení izolace při průběhu s příznaky. Ve studiích bylo prokázané, že očkování je pro osoby po prodělaném onemocnění bezpečné.
Očkování zdravotnických pracovníků Očkování pacientů a klientů sociálních služeb
Proč se očkovat?
Vakcíny proti covid-19 jsou léčiva, která brání vzniku onemocnění způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 tím, že vyvolávají imunitní odpověď proti tomuto viru. Covid-19 může způsobit závažné onemocnění s možnými doposud neznámými dlouhodobými následky nebo i úmrtí u osob jakéhokoliv věku, včetně jinak zdravých lidí.
Vakcinace je nejefektivnější způsob, jak dlouhodobě zastavit šíření epidemie u nás i ve světě. Zavedení vakcinace pomohlo už v minulosti ke snížení či dokonce vymýcení řady nemocí (např. pravé neštovice, dětská obrna, záškrt). Aplikace vakcíny je cestou k prevenci vážného či dokonce smrtelného průběhu covid-19.
Každý, kdo se naočkuje, pomáhá ochránit ty, kteří tak kvůli svému zdravotnímu stavu učinit nemohou. Neschopenka kvůli covid-19 znamená pro běžnou domácnost velké finanční ztráty. V případě komplikací tohoto onemocnění je samozřejmě nutná hospitalizace v nemocnici, po které obvykle následuje rekonvalescence.
Tomu všemu zabrání vakcína.
Očkované osoby od začátku března 2021 nemusí nastoupit do karantény po kontaktu s pozitivně testovanou osobou.
Letáky ke stažení
- Jak se objednat k očkování?
- Jak probíhá očkování učitelů?
- Jak probíhá očkování starších 70 let?
- Zapojení praktických lékařů do očkování
- Zajímá vás více o vakcíně Comirnaty od Pfizer/BioNTech?
- Zajímá vás více o vakcíně firmy Moderna?
- Zajímá vás více o očkovací látce od společnosti AstraZeneca?
Co jste o vakcíně mohli slyšet
- Je vakcína nebezpečná? Vakcína prochází před uvedením na trh rozsáhlými klinickými testy, které odhalí případné nežádoucí účinky. Teprve poté je možné uvést vakcínu na trh. Vakcíny se testují na desítkách tisíc dobrovolníků, a to pod lékařským dohledem. U registrovaných léčivých přípravků je zaručena jejich bezpečnost, účinnost a farmaceutická jakost. Bezpečnost vakcín je kontinuálně sledována i po jejich registraci a uvedení na trh.
- Je vakcína neúčinná?Virus SARS-CoV-2 je podobný virům SARS a MERS. Týmy, které se věnovaly výzkumu vakcín na tyto viry, tak mohly využít předchozí znalosti a začít pracovat na vakcíně pro aktuální virus. Vzhledem k tomu, že se jedná o celosvětovou pandemii, jsou farmaceutické firmy ochotné věnovat do výzkumu mnohem více finančních i lidských zdrojů než do jakéhokoliv jiného výzkumu. Kritéria pro registraci vakcín jsou přísnější než pro léky, protože takový přípravek se aplikuje zdravé populaci. Rozhodnutí o registraci vakcín je podloženo všemi potřebnými údaji.
- Způsobuje vakcína nemoc samotnou?Žádná z vakcín proti covid-19 neobsahuje celý virus, který by byl schopen se množit nebo dostávat se do buněk, a tedy není schopen infikovat člověka. Vakcíny obsahují jen součásti, které budou stimulovat imunitní systém, aby vytvořil protilátky. Vakcína není nebezpečná ani nezpůsobí nemoc samotnou.
- Stačí k vymizení viru promořit populaci?Odborníci se shodují, že k zastavení šíření covid-19 je potřeba dosáhnout 60 – 70 % imunizace společnosti. Kolektivní imunity lze efektivně a nejrychleji dosáhnout jedině prostřednictvím očkování. Samovolné promoření by mělo za následek příliš velké množství obětí, ve hře by byla také neustálá hrozba kolapsu zdravotního systému.
- Očkování nemá význam pro ty, co nemoc prodělali? Jakkoliv není jasné, jak dlouho tzv. post infekční imunita vydrží, rozhodně nejde o celoživotní ani dlouhodobou imunitu. I když data ukazují, že po prodělané nemoci by člověk neměl onemocnět za krátkou dobu znovu, jsou zaznamenány i výjimečné případy, kdy lidé onemocněli dvakrát po sobě s odstupem jednoho nebo dvou měsíců. Očkovací látka vytvoří daleko vyšší hladiny protilátek a buněčnou imunitu. Taková imunita je robustnější, a proto také dlouhodobější.
- Očkování nemá smysl, protože virus stejně zmutuje?Z dosavadních výzkumů vyplývá, že chřipkový virus mutuje desetkrát častěji než virus SARS-CoV-2. Naopak, čím méně lidí bude očkovaných, tím více bude vir v populaci cirkulovat, a tedy i mutovat. Pokud se naočkuje dostatečné množství lidí, koloběh viru se zmírní.
Jak probíhá schvalování vakcín
Vzhledem k naléhavosti pandemie jsou vakcíny proti COVID-19 vyvíjeny a registrovány rychleji než obvykle. Budou však splňovat stejně vysoké standardy jako všechny ostatní vakcíny.
Zdroj: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)
Užitečné odkazy
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Mám se nechat očkovat i po prodělání nemoci COVID-19? Bude vakcína fungovat i proti zmutovanému viru? A zasáhne očkování do lidské DNA? To vše jsou otázky, které se pojí s očkováním proti nemoci COVID-19. Připravili jsme přehled odpovědí na ty, které v souvislosti s vakcínou Comirnaty zaznívají nejčastěji.
- Bude vakcína účinná i po mutaci viru? Co třeba popisovaný kmen z Velké Británie?
V tuto chvíli není důvod očekávat, že by imunita vyvolaná očkováním vakcínou Comirnaty neměla chránit proti této mutaci. Nicméně v tomto ohledu probíhá další sběr dat a analýzy.
Mutace viru (změna jeho genetické informace) je běžná pro všechny druhy virů a probíhá přirozeně. Některé vakcíny jsou účinné dlouhá léta a jejich podání způsobuje dlouhotrvající imunitu (např. proti spalničkám nebo zarděnkám).
Na druhou stranu v případě viru chřipky dochází k časté a rozsáhlé změně viru, a proto se vakcína musí upravovat každý rok, aby zůstala účinná.
Je známo, že ohledně nové mutace koronaviru rovněž výrobci vakcín plánují provést dodatečná klinická hodnocení.
- Může být Comirnaty podána lidem, kteří už prodělali onemocnění COVID-19?
V klinické studii bylo sledováno 545 lidí, kteří byli očkováni vakcínou Comirnaty i přesto, že prodělali COVID-19. U těchto jedinců nebyly zaznamenány další nežádoucí účinky oproti ostatním sledovaným.
Přesto, že nejsou známy dostatečné údaje ze studie prokazující, jak Comirnaty funguje u lidí po prodělané nákaze Sars-CoV2, očekává se, že vakcína bude účinná i u těchto jedinců.
- Mohou být děti očkovány vakcínou Comirnaty?
V tuto chvíli jsou data pro používání u dětí velmi omezená. V klinické studii byli zahrnuti pouze dospívající ve věku 16 – 17 let. Proto není použití Comirnaty doporučeno dětem a dospívajícím mladším 16 let.
Bezpečnost a účinnost vakcíny u dětí bude zkoumána později v další studii prováděné společností Pfizer/BioNTech.
- Jak je možné, že vakcíny byly vyvinuty tak rychle, navíc když jde o nové typy přípravků?
Věda prošla v posledních letech obrovským vývojem a máme k dispozici možnosti, které tu donedávna nebyly. Výzkum koronavirů trvá již mnoho let, včetně vývoje vakcín (SARS, MERS) – leccos bylo z předchozího výzkumu využito.
Samotné principy vyvíjených vakcín nejsou nijak zásadně nové, buď se používají už u jiných vakcín (vektorové vakcíny) nebo se stejný princip používá již ve vyvíjených lécích pro léčbu řady onemocnění (mRNA vakcíny). Rychlý vývoj vakcíny tedy navazoval na detailní znalost základních obecných komponent.
Díky tomu bylo možné vakcínu „zkompletovat“ v relativně krátkém čase insercí pro COVID-19 specifických genových molekul.
Další faktor ovlivňující rychlý vývoj COVID-19 vakcíny je vážnost celospolečenského dopadu COVID-19 na život lidí po celém světě.
Na rozdíl od ostatních vakcín byl vývoj dostatečně financován, probíhal v úzkém kontaktu s regulačními autoritami, které poskytovaly řadu vědeckých odborných stanovisek nejen k výrobě vakcín ale i k provádění klinických studií.
Registrační proces byl z pozice regulačních autorit zkrácen, co se týče administrativních kroků, na minimum.
- Může být moje vlastní DNA ovlivněná touto vakcínou?
Vakcíny firem BioNTech/Pfizer a Moderna (tzv. mRNA vakcíny) obsahují nukleovou kyselinu mRNA, podle které jsou v buňkách syntetizované bílkoviny.
Tento proces ale probíhá v odděleném buněčném prostoru (v cytoplazmě), a nikoli v buněčném jádře, kde se vyskytuje lidská DNA.
Volná mRNA žádným způsobem lidskou DNA v buňkách neovlivní, člověk není vybaven enzymy, které by umožnily RNA přepsat a včlenit do DNA – genetické informace člověka.
mRNA ve vakcíně je člověkem zkopírovaná a syntetizovaná molekula, která je do buňky vpravena pomocí lipidových částic a instruuje naše buňky vytvářet si bílkoviny, které se běžně nacházejí na povrchu koronaviru.
Tyto bílkoviny nejsou infekční, ale stimulují lidský adaptivní imunitní systém, který naučí tělo tyto bílkoviny identifikovat a zničit, čímž chrání před onemocněním COVID-19. RNA molekuly se v našich buňkách vyskytují běžně, a to v obrovském množství. Např.
viry rýmy jsou také RNA viry a také proniknou do buňky, kde se množí. RNA viry rýmy také nemění DNA člověka.
- Zdá se, že kvalita této vakcíny a některých jejích složek nebyla doposud plně prozkoumána (zkrácené formy mRNA, zvláštní závazky pro dvě nové pomocné látky atd.). Jak víme, že jsou bezpečné?
Důkladné zhodnocení Evropskou lékovou agenturou (EMA) znamená, že vakcína pro všechny občany EU, včetně ČR, je bezpečná, účinná a kvalitní.
Vzhledem k tomu, že vakcína Comirnaty byla doporučena k udělení podmínečné registrace, společnost, která vakcínu Comirnaty uvádí na trh, bude i nadále provádět studie pro další doložení kvality vakcíny (doplnění některých farmaceutických údajů), jak bude navyšována kapacita výroby.
Tato vakcína obsahuje dvě nové složky. Jednou z nich jsou lipidové (tukové) nanočástice a druhou je PEGylovaný lipid, kde PEG je polyethylen glykol.
Toxicita polyethylen glykolu je závislá na dávce, četnosti, celkové délce užívání a molekulové hmotnosti PEGylované molekuly. V současnosti se nepředpokládají problémy s imunogenicitou.
Bezpečnost vakcíny byla zhodnocena u více než 21 000 účastníků v klinických studiích.
- Obsahuje vakcína proti onemocnění Covid-19 tzv. kmenové buňky?
Vakcína proti onemocnění Covid-19 neobsahuje kmenové a ani jiné buňky živočišného nebo lidského původu a není léčivým přípravkem pro moderní terapii, jak je definováno v legislativě (v čl. 2 odst.1 písm. A) nařízení ES č. 1394/2007 a ve Vyhlášce č. 228/2008 Sb.
- Obsahují vakcíny proti onemocnění Covid-19 tzv. MRC-5, což je buněčná linie odvozená z plicní tkáně 14týdenního potraceného plodu?
Neobsahují. Tato informace je nepravdivá. Video, kvůli kterému se tato informace začala na internetu šířit, mylně interpretuje nezávislý výzkum jedné z vakcín proti COVID-19, který ověřoval účinnost této vakcíny v lidské tkáni před reálným podáním člověku (https://www.researchsquare.com/article/rs-94837/v1). Tento výzkum nemá spojitost s výrobou samotné vakcíny.
Některé vakcíny se skutečně kultivují pomocí linie lidských diploidních buněk MRC-5. Nicméně tato buněčná linie byla vytvořena v roce 1966 z plicní tkáně plodu potraceného z psychiatrických důvodů a od té doby je vědeckými postupy uchovávána a rozmnožována pro účely výzkumu a výroby a není zapotřebí další tkáně z lidského plodu.
- Byla v rámci klinického hodnocení lidem podávána vakcína před procesem čištění?
Klinická hodnocení s vakcínou proti COVID-19 podléhají dle legislativy povolení Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
V rámci žádosti o povolení klinického hodnocení je SÚKL předkládána řada dokumentů, jak dále upravuje legislativa a případně pokyn Ústavu KLH-20, a to včetně dokumentace ke kvalitě a bezpečnosti.
Dokumentaci ke kvalitě posuzuje SÚKL dle předem daných pokynů. SÚKL posoudí, zda jsou splněny požadavky na kvalitu dle pokynů a současného vědeckého poznání.
Současně schválená vakcína proti COVID-19, Comirnaty, není založena na virových vektorech, pro které jsou živočišné linie využívány. Buněčné linie jsou v případě nových mRNA Covid-19 vakcín vyžívány jen za účelem charakterizace či ověření účinnosti.
Ani v klinickém hodnocení neobsahovaly vakcíny (včetně adenovirových) zbytky tkáňových kultur, čištění představuje krok tzv. purifikace, jedná se již o krok ve výrobě (jak při výrobě vakcíny pro klinické hodnocení, tak při výrobě vakcíny po případné registraci vakcíny), tento krok zamezuje výskytu případných nečistot v přípravku.
- Lze využít přebytečný obsah v injekční lahvičce (Pfizer/BioNTech vakcína)?
V souhrnu informací o přípravku Comirnaty (Pfizer/BioNTech vakcína) je uvedeno, že jedna injekční lahvička (0,45 ml), jejíž obsah je potřeba nejdříve naředit, obsahuje 5 dávek po 0,3 ml. Není tedy doporučeno slévat přebytečný či zbytkový obsah injekčních lahviček po odebrání daných pěti dávek.
Bezpečnost – nežádoucí účinky
- Jaké má vakcína nežádoucí účinky?
Stejně jako kterýkoli jiný léčivý přípravek, i vakcína Comirnaty může u některých osob způsobit nežádoucí účinky. Registrace však mohla být vakcíně udělena pouze proto, že její přínosy spočívající v široké ochraně očkovaných proti onemocnění koronavirem výrazně převyšují riziko možných nežádoucích účinků.
Z údajů z klinických studií s vakcínou víme, že se některé nežádoucí účinky po očkování objevují velmi často (tj. u několika osob z deseti očkovaných, např. bolest v místě injekce se projevuje u více než 80 % očkovaných).
Tyto nežádoucí účinky jsou však převážně mírné, nejvýše střední intenzity a odeznějí během několika dní.
Patří sem kromě zmíněné bolesti v místě injekce také únava (u více než 60 % očkovaných), bolest hlavy (u více než 50 %), bolest svalů a třesavka (u více než 30 %), bolest kloubů (u více než 20 %), horečka a otok v místě injekce (u více než 10 %). Horečka se vyskytovala častěji po 2. dávce vakcíny.
Další nežádoucí účinky se vyskytovaly v klinických studiích s nižší frekvencí – nauzea a zarudnutí v místě podání injekce u několika osob ze sta očkovaných, zvětšení uzlin, nespavost, bolest v končetině, malátnost a svědění v místě injekce u několika osob z tisíce očkovaných, dočasná obrna obličeje u několika osob z 10 000 očkovaných, ojediněle byly hlášeny případy reakce z přecitlivosti (včetně závažných).
Bezpečnost vakcíny byla sledována v klinických studiích u 21 744 osob, které dostaly alespoň jednu dávku vakcíny (z toho přes 20 000 osob dostalo 2 dávky). 4 000 osob bylo ve věku 56 let a starších, 545 očkovaných osob mělo pozitivní protilátky proti viru SARS-CoV-2, bezpečnostní profil byl u nich podobný jako u ostatní populace.
- Jaké je riziko závažných alergických reakcí?
Mnoho léčivých přípravků (zejména podávaných injekčně), obdobně i vakcíny mohou v ojedinělých případech vyvolat závažnou alergickou reakci (anafylaktická reakce či anafylaktický šok). Takováto reakce byla nahlášena i v několika ojedinělých případech po očkování vakcínou Comirnaty.
Jedná se o náhle vzniklý a potenciálně život ohrožující stav, který se projevuje rychle se rozvíjejícími příznaky na kůži (svědění, zarudnutí, vyrážka, otok) spolu se vznikem chrapotu, dušnosti, zblednutí, pocení, pocitu na omdlení, bušení srdce, bolesti hlavy či břicha.
Reakce nastává během krátké doby po podání vyvolávající látky, nejčastěji do 15 minut. Proto je nutné, aby každý očkovaný zůstal nejméně 15 minut po očkování v čekárně u lékaře, protože lékař může rychle podanou léčbou reakci zastavit.
Očkování nesmí být provedeno mimo lékařské zařízení s dostupnou urgentní léčbou.
Pokud měl pacient závažnou alergickou reakci po podání 1. dávky vakcíny, nesmí už dostat druhou dávku.
- Jak lze nahlásit podezření na nežádoucí účinek?
Hlášení podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky je velmi důležité pro dokreslení bezpečnostního profilu po zaregistrování každého léčivého přípravku. Lékaři a všichni zdravotničtí pracovníci mají zákonem danou povinnost hlásit na SÚKL svá podezření na tyto závažné či neočekávané nežádoucí účinky.
Mírné nežádoucí účinky, které už jsou popsány v příbalové informaci, není potřeba hlásit, protože nemají zásadní vliv na poměr přínosů a rizik léčivého přípravku. Pokud se u vás však po očkování objeví závažný zdravotní problém, poraďte se s lékařem, který by měl toto podezření na nežádoucí účinek nahlásit. Hlásit na SÚKL může i sám pacient.
Formulář pro hlášení a další informace najdete na úvodní stránce www.sukl.cz nebo tady.
Více o vakcíně Comirnaty píšeme zde.
Další informace o vakcínách proti COVID-19 najde zde.
Kontakty pro média: Bc. Klára Brunclíková, tisková mluvčí
tel. 702 207 242, klara.brunclikova@suklcz (tiskove@suklcz)
Povinná a nepovinná očkování. Jak se ve vakcínách vyznat?
Plošné očkování dětí je velmi účinnou prevencí, jak zabránit vzniku a šíření některých infekčních onemocnění mezi lidmi.
Důkazem toho je i skutečnost, že některé z chorob, proti kterým se očkuje, prakticky vymizely.
Například je tomu tak v případě pravých neštovic, z několika kontinentů zmizela dětská obrna a výskyt mnoha dalších onemocnění, jako je tetanus a záškrt, se v zemích s dobrou proočkovaností omezil na minimum.
Vakcína jako povzbuzení pro imunitu
Jaký je princip očkování? Látky obsažené ve vakcíně vyvolají v organismu obdobnou reakci, jako kdyby došlo k nákaze konkrétní nemocí.
Součástí očkovací látky je totiž antigen, složka získaná z bakterie nebo viru, který danou chorobu způsobuje.
Přítomnost antigenu v těle povzbudí imunitní systém k obraně, která spočívá v tvorbě protilátek protilátek a tzv. paměťových buněk.
Očkování má dvě funkce – kolektivní a individuální, jejímž cílem je chránit zdraví očkovaného jedince. Pro společnost je ale zásadní především kolektivní význam očkování. Pravidelné a plošné očkování a vysoká proočkovanost populace zabraňuje přenosu a šíření infekcí mezi lidmi. Právě z tohoto důvodu jsou v Česku očkování proti některým nemocem povinná.
Samotné očkování pak probíhá podle očkovacího kalendáře, tedy schématu, které průběžně aktualizuje a zveřejňuje Česká vakcinologická společnost. Tento rozpis existuje ve variantě pro děti i dospělé a popisuje, v jakém věku, respektive s jakými rozestupy je vhodné jednotlivá očkování absolvovat.
Typy očkování. Jak se v nich vyznat?
V kontextu českého zdravotnictví lze očkování rozdělit do dvou skupin. Vakcína je buď povinná, nebo nepovinná – doporučená. Zatímco povinná očkování jsou plně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, nepovinné vakcíny mohou, ale nemusí být hrazené pojišťovnou. Hrazení pak může být buď plné nebo částečné.
1. POVINNÉ HRAZENÉ OČKOVÁNÍ
Povinné očkování dětí se řídí vyhláškou č. 537/2006 Sb. (novela č. 355/2017 Sb.) o očkování proti infekčním nemocem. Plošné očkování provádí praktický lékař pro děti a dorost a jeho součástí jsou vakcíny proti devíti nemocem. Do této skupiny patří očkování, která jsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění, a to buď plošně, nebo rizikovým skupinám pojištěnců.
- Mezi povinná očkování patří:Hexavakcína
Kombinovaná vakcína proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím
Kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli
Kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a dětské obrně - Vakcína proti tuberkulóze (u rizikových dětí s indikací)
- 2. NEPOVINNÉ HRAZENÉ OČKOVÁNÍ
Očkování, která nezahrnuje výše zmíněná vyhláška, jsou nepovinná. To znamená, že rozhodnutí, zda ho absolvovat, nebo nikoliv, zůstává na samotném pacientovi, respektive rodičích dítěte.
To, že je očkování nepovinné ale zdaleka neznamená, že není důležité! I nepovinná očkování mohou být ve specifikovaných případech (částečně) hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
To znamená, že lidé, kteří jsou daným onemocněním nejvíc potenciálně ohroženi, například rizikoví pacienti, malé děti, nebo naopak senioři nad 65 let věku, za vakcínu nemusí (zcela) platit.
- Nepovinná (částečně) hrazená očkování jsou:Vakcína proti pneumokokovým onemocněním
Vakcína proti chřipce - Vakcína proti lidskému papilomaviru
3. NEPOVINNÉ NEHRAZENÉ OČKOVÁNÍ
Pokud pacient nepatří mezi rizikovou skupinu lidí, včetně malých dětí či seniorů nad 65 let, pak si nepovinná očkování musí hradit ze svých vlastních peněz.
Může jít například o očkování proti chřipce, rakovině děložního hrdla, klíšťové encefalitidě, žloutence, pneumokokové infekci, meningokokové meningitidě nebo planým neštovicím. V těchto případech mohou lidé využít příspěvků z preventivních fondů zdravotních pojišťoven.
Výše příspěvku na očkování se u jednotlivých pojišťoven liší, takže v případě zájmu je dobré obrátit se na příslušnou pojišťovnu a zjistit si více podrobností.
Do skupiny placených vakcín patří také očkování, která je doporučeno absolvovat před návštěvou některých exotických zemí.
Jde například o očkování proti břišnímu tyfu, choleře nebo žluté zimnici. Tyto vakcíny i jejich odbornou aplikaci si zájemce o očkování musí uhradit sám.
Podrobné informace ohledně očkování v zahraničí lze získat v očkovacích centrech, která se touto problematikou zabývají.
Nimenrix (konjugovaná vakcína proti meningokokům skupiny A, C, W-135 a Y) je registrovaný léčivý přípravek, jehož výdej je vázán na lékařský předpis. Vakcína Nimerix neposkytuje 100% ochranu proti skupinám meningokoka obsaženým ve vakcíně a nechrání před skupinami meningokoka, které nejsou ve vakcíně obsaženy. Přečtěte si, prosím, pečlivě příbalovou informaci.
Trumenba (vakcína proti meningokokům skupiny B) je registrovaný léčivý přípravek, jehož výdej je vázán na lékařský předpis. Vakcína Trumenba neposkytuje 100% ochranu proti skupině meningokoka obsažené ve vakcíně a nechrání před skupinami meningokoka, které nejsou ve vakcíně obsaženy. Přečtěte si, prosím, pečlivě příbalovou informaci.
Vakcíny proti klíšťové encefalitidě: FSME-IMMUN 0,5 ml a FSME-IMMUN 0,25 ml. Výdej léčivých přípravků (vakcín) je vázán na lékařský předpis. Vakcína FSME-IMMUN nechrání 100 % očkovaných. Přečtěte si, prosím, pečlivě příbalovou informaci.
Velký přehled očkování: Kdo ho má proti chřipce zdarma, které vakcíny se platí
Mezi povinná, pojišťovnou hrazená očkování patří hexavakcína (záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, hepatitida typu B a onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B), kterou je možné aplikovat od 9. týdne věku dítěte, což umožňuje naše legislativa. Odborník na vakcinaci doktor Marek Petráš přiznává, že není příznivcem rané aplikace.
„Beru to tak, že je tu možnost očkovat od tak nízkého věku, ale spíše bych ji posunul dále, po ukončení třetího měsíce,“ uvádí a zároveň dodává, že do třetího měsíce věku dítěte se těžko odhalují případné odchylky ve vývoji, které mohou po očkování vyvolat nežádoucí komplikace. Od 13. měsíce se může začít očkovat kombinovaná vakcína MMR proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. U rizikových dětí se přidává ta proti tuberkulóze.
Přečíst článek ›
V posledních letech narůstá počet lidí, kteří povinná očkování odmítají, a to jak u sebe, tak u svých dětí. Jedním z důvodů je strach z nežádoucích účinků, se kterými mohli mít předchozí zkušenosti.
„Je třeba respektovat, že nežádoucí účinky po očkování mohou nastat, neboť neexistuje žádný lék (a tedy ani očkování), který by byl zcela bezpečný. Vždy však násobně převažují pozitivní účinky nad riziky. Určitě je důležité nebagatelizovat situaci. Je třeba rozlišovat reakce po očkování fyziologické, tj.
očekávané, přechodné, a reakce nefyziologické,“ vysvětluje lékař Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí.
Očkování se neprovádí při akutním horečnatém onemocnění. Živé vakcíny (např. MMR proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám) se obvykle nepodávají při defektech imunity (vrozených či získaných) nebo během těhotenství.
I zde je však třeba vyhodnotit převažující plusy a minusy, v některých situacích se vakcína podává i za cenu možného rizika, protože neočkování by znamenalo mnohem větší problém.
Jako příklad může sloužit například vzteklina.
Nepovinné a pro někoho zdarma
Nepovinná očkování se dělí na hrazená a nehrazená. Rozhodnutí, zda je absolvovat, zůstává na vás. To, že je očkování nepovinné, ale neznamená, že není důležité. Ve specifických případech je (plně či částečně) hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
To znamená, že lidé, kteří jsou daným onemocněním nejvíc potenciálně ohroženi, například rizikoví pacienti, malé děti nebo naopak senioři nad 65 let věku, za vakcínu nemusí (zcela) platit.
Mezi taková očkování patří vakcína proti pneumokokovým onemocněním, proti chřipce a proti lidskému papilomaviru.
Přečíst článek ›
Očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) mají hrazené dívky i chlapci, pokud je očkování zahájeno od dovršení 13. do dovršení 14. roku věku. Papilomaviry způsobují rakovinu děložního hrdla, genitální bradavice, rakovinu penisu, rakovinu v oblasti úst a hrtanu.
Očkování proti chřipce pojišťovna hradí u lidí nad 65 let, pacientům po splenektomii (onemocněním sleziny) nebo po transplantaci krvetvorných buněk. Dále i těm, kteří trpí závažným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem.
Také je hrazeno u osob umístěných ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.
Lékař Jan Kynčl by po zkušenostech z praxe zavedl povinné očkování proti chřipce i u zdravotnických pracovníků a u pracovníků v sociálních službách.
Chřipka je obecně podceňované virové onemocnění, které se projevuje horečkou nad 39 stupňů trvající několik dnů, úporným kašlem, bolestmi celého těla včetně hlavy, zvracením a celkovou schváceností.
Očkování proti pneumokokům je jako nepovinné hrazeno u malých dětí, pokud všechny dávky očkovací látky budou aplikovány do sedmého měsíce věku. Hrazeno je pak i přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku a též provedené po uplynutí stanovených lhůt, pokud došlo k odložení aplikace z důvodu zdravotního stavu dítěte.
Pneumokokové bakterie způsobují těžké zápaly plic, záněty mozkových blan, sepsi a záněty středouší. Šíří se kapénkovou cestou u nemocného člověka nebo bacilonosiče. Pneumokok je bakterie, kterou má člověk běžně v ústech, nose a nosohltanu.
Je-li člověk nachlazený, oslabí ho virové onemocnění, bakterie se může začít množit a způsobit závažné problémy. Nejohroženější skupinou jsou kromě malých dětí i starší osoby. Z nepovinných očkování bývá nejčastěji vyžadováno právě to proti pneumokokům, kdy je naočkována nadpoloviční většina dětí. Od roku 2018 je hrazeno také u lidí nad 65 let.
V tomto případě schvaluje očkovací látky ministerstvo zdravotnictví na základě doporučení Národní imunizační komise.
Nepovinné a nehrazené
Pokud nepatříte mezi rizikovou skupinu lidí, včetně malých dětí či seniorů nad 65 let, pak si nepovinná očkování musíte hradit z vlastních peněz.
Může jít například o očkování proti chřipce, rakovině děložního hrdla, klíšťové encefalitidě, žloutence, pneumokokové infekci, meningokokové meningitidě nebo planým neštovicím.
V těchto případech můžete využít příspěvků z preventivních fondů zdravotních pojišťoven. Výše příspěvku na očkování se u nich liší, takže se v případě zájmu obraťte na svou pojišťovnu.
Do skupiny placených vakcín patří také očkování, která je doporučeno absolvovat před návštěvou některých exotických zemí. Jde například o očkování proti břišnímu tyfu, choleře nebo žluté zimnici. Tyto vakcíny i jejich odbornou aplikaci si zájemce o očkování musí uhradit sám.
Očkování proti virové hepatitidě typu A (známé jako nemoc špinavých rukou nebo žloutenka typu A) je vhodné pro děti v kolektivních zařízeních, jako jsou tábory a kempy, stejně jako před cestou do exotiky i pro dospělé.
Nemoc obvykle probíhá v místních epidemiích, šíří se pomocí špinavých rukou a kontaminovanými předměty či potravinami.
Mezi příznaky onemocnění patří nechutenství, zvracení, zvýšená teplota nebo horečka, známé zežloutnutí nemusí být pravidlem.
Přečíst článek ›
Očkování proti meningokoku chrání před meningokokovou encefalitidou, což je závažné onemocnění s velmi rychlým průběhem, které může skončit až smrtí. Ročně u nás onemocní 60 až 100 osob. Nejrizikovější je u malých dětí do 4 let a dospívajících.
Nejčastěji se nakazí ve velkých kolektivech. U dětí do dvou let je 75 procent infekcí způsobeno meningokokem typu B, u dospívajících je to 50 procent infekcí. Na něj je v současné době k dispozici samostatná vakcína, která se očkuje od 2 měsíců věku.
Dále jsou vakcíny, které chrání proti čtyřem kmenům meningokokových infekcí (A, C, W135, Y).
Vakcíny proti klíšťové encefalitidě se v současné době doporučují kvůli zvýšené aktivitě klíšťat.
„V podmínkách České republiky považuji za velmi důležité očkování proti klíšťové encefalitidě, protože Česko patří mezi nejpostiženější země a počty případů klíšťové encefalitidy tvoří 20 až 25 procent ze všech případů v EU,“ upozorňuje lékař Kynčl.
Nejvhodnější doba k očkování je u dětí v předškolním věku. „Očkovat lze již od jednoho roku věku dítěte, za optimální považuji rozpětí zhruba 3 až 5 let, při rozhodování je třeba zohlednit aktivity dítěte, pobyt v přírodě,“ dodává Kynčl.
Klíšťová encefalitida je virový zánět mozku a mozkových blan. Onemocnění může probíhat lehce nebo i bez příznaků, ale také způsobit závažné poškozením nervové soustavy, u dětí mívá zpravidla lehčí průběh, ohroženy jsou starší osoby.
Rotaviry způsobují akutní střevní potíže, které často končí dehydratací a nutností je hospitalizace.
Inkubace trvá 48 hodin a nakažlivost je velmi vysoká, přenáší se kontaminovanými předměty a nejčastěji se šíří v mateřských školkách a dětských kolektivech, nejohroženější jsou tak děti do 5 let.
Vakcíny proti onemocnění jsou určené kojencům od 6. týdne života a podávají se ústy ve dvou nebo třech dávkách.