Vepřové maso z Polska obsahuje antibiotika

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Salmonela je trochu problém, ale do vaření zas až tolik nevadí. Horší je, že to trošku přebíjí ten hlavní skandál s nemocnýma a pošlýma krávama. Tam je ticho po pěšině a nějak jsem neslyšel, že tam za to někdo sedí.

Polské maso ani jiné potraviny z Polska zásadně nekupujeme.

No hlavně že z Německa je vše super a vozí se sem maso bez kontrol – https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/42542-pozor-veprove-maso-z-nemecka-obsahuje-nebezpecna-antibiotika/

To v tom komentáři řečeno nebylo.

Agrofert přišel o dotace, tak se musí zvýšit prodeje těch jeho šuntů.

Ono nám to nakonec vlastně pomůže. Možná je to naivní, ale tak trochu si dělám iluze, že konečně přestaneme jako zákaznící kupovat to nejlevnější, lépe se dívat na etikety a více se řídit tím, odkud potravina pochází. Problém zůstanou už jen jídla v restauracích, kde ten původ nemáme šanci zjistit.

Já jsem přesvědčený o tom, že to nezmění vůbec nic. Velká skupina zákazníků kupuje jen podle ceny a ty polské vodou napumpované krmiva pro dobytek jsou nejlevnější.

Většina to nejlevnějšího mířila právě do veřejného stravování. A tam tlak na cenu bude pořád.

Agrofert a jiní bojují proti dovozu. To je evidentní.

Určitě. Být Vámi, soustředím se výhradně na polskou produkci, abyste dal těm našim výrobcům „na frak“.

Zakaz dovozu masa z Polska. Az si to date do poradku dejte vedet. Tecka. Zrejme se ceka az to odskacou nejaci lide v lepsim pripade hospitalizaci v horsi radsi ani nemyslet. A ze postekavaj nejaci tajtrlici z EU? no a co, oni to nezerou. Tak at postekavaj. Orban by si s nima rychle vytrel.

Ten výčet firem je tady evidentně na Burešovu objednávku! Mazaně využívá tenhle průšvih pro likvidaci konkurence… bacha na to!

To pochybuji, když to prasklo, tak o tom mluví, ale určitě by nic takového neobjednával, aby sám neupadl v podezření. Do Vodňan jezdí auta s polskými kuřaty, která pak vydává za vodňanská, a je to dost známé. Byl o tom i pořad natočený na místě, kde sledovali příjezd těch aut.

Teď jsem byl v Tescu. Oddělení masa 95% Polsko….

Rudolf…nikdy v tesco ani innym hipermarkete ne pokupuj masa…tam mas pevnost 90% ze pokupis smejd….

Waldemar ty jsi Polák. Jak se díváš na tu kauzu závadné hovězí a drůbeží z Polska a české zvýšení kontrol?

Jo ty ses vyjádřil už dole. Sorry o)

Napsalem uz..kontrolujte koliko chtete..zdravie je nejdulezitse,ue ne może vam zakazat kontroli…je tady horsa niż za bolsevika..ak ktoś pokupuje…daje penize to ma prawo kontrolovat…a najdulezitse..ne może ue…kazat vam zret spatnego masa!…zdravie..rodina..zivot svoj je nejdulezitse. Styd co ta ue dela…to je vsedko nemocne…velka chyba ue,viac spokojne…kontrolujte..vysetrujte..a ak spatne maso ne pokupujte..jesteste nezavisla zema…pri dla mne a mozete delat co chtete,polsko vazi vase decizii…a mało teho…poliaci jsou zsokovani chovanim UE…to se kdysi velmi spatne skoncy dla ue…tak ne można…ne jesteste popelnice Evropy.

Nesmysl..Globus ma naprosto luxusni maso

je to snad jediný slušný hypáč s masem, které se dá jíst

Jsem stejného názoru, ale je to dáno tím, že Globus provozuje v ČR dvoje jatka. Jedny na vepřové, druhé na hovězí a z těchto jatek zásobuje všechny své markety v ČR. Pouze jehněčí nakupuje mimo. Masu Globus lze myslím na 100 % věřit. I když je o něco dražší než jinde, tak pokud mám možnost a jsem v Opavě, tak kupuji maso zásadně v Globusu.

A proč ne? Jo aha on je rozdíl mezi Tesco UK a Tesco CZ…. Krásně je to vidět právě na polských klobáskách, v UK se dají baštit a mají chuť a v CZ je to blátivej hnus…

Karel ja psalem o Polsku a Cechach…ze u nas aby ne pokupoval….ne psalem o Nemecku alebo UK…to je velki rozdil..

Ne to je o dvojí kvalitě jednoho a toho samého výrobku. Což je podvod!

a nejaky ve sleve tam bylo? 🙂

Si spíš myslím, že sem někdo dovezl z Polska něco špatného a potřebuje to zamaskovat, tak tady hodil do placu, že EU nám chce kontroly zatrhnout, i když na webu Evropské komise o tom není ani slovo. Já bych tohle spíše přenechal Policii ČR.

Chce to ubrat EU hujerství : Mluvčí Evropské komise Anca Paduraduová ve čtvrtek řekla, že komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis v pondělním dopise českému ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi (za ČSSD) požádal o ukončení českých opatření ke konci tohoto týdne. Komise podle mluvčí posoudila českou stranou zavedené kroky a došla k závěru, že se „zdají být nepřiměřené incidentu“.

Chce to hlavně zjistit, kde jsou zdroje závadného masa a kdo je nakupuje. To není celé Polsko a celá EU, jak máte šablonovitě ve zvyku, ale nějaký masokombinát, nějaký konkrétní kupec a dopravce a nějaká konkrétní cesta. No ale šablony jsou jednodušší než nějaké opravdické vyšetřování. Vy bejt policajt, to by se vás každej bál, ale pravé zločince byste nikdy nenašel.

O sakra…policajt..a ja chtelem prodavat na idnes.cz kosacky s Nemecka a Rakuska…sleva 70%..co za ostuda…

V pohodě 🙂 prodávejte 🙂

Dekuji..ale vite…asi ne bude tady prodaval…snad jindy

Je docela zvláštní, že naši investigativní novináři ještě nezveřejnili, komu patří jatka v Polsku, ze kterých šlo zkažené maso.

Uživatel požádal o vymazání

„vytamíny?“

A sam zakaz ue kontroli masa je velka chyba ue…to je nesmysl…nemocny….vzdy mate prawo kontrolovat..nikdo ne może zakazat kontroli…eu takimi direktivami dela jedine nenavist mezi polakami a cechami…to je velmi skodlive..zamiast pomoc…to skodi..rozbija jednost v4….je horsa niż za bolsevika…hlava mala. Pametujte Cesi..kontrolujte koliko chtete..my poliaci budeme miet lepse zdravse maso kvalitniejse. A ak pri kontroli maso nase bude spatne ne pokupovat…v sedcy vas pochopimy…proto ze zdravie je nejdulezitse…ue nech se stydi.. Ne mam slov aby skritikovat ue….ak tak dali budom oni pokracovat…to ta ue…rychle se skonci..

JJ kontroly polského masa nám zakázal Brusel asi věděli proč 😉

Brusel nám nic nezakázal, jste tupej nebo jo?

Citace: Praha – Evropské komisi se nelíbí mimořádné kontroly, které ČR zavedla pro polské hovězí maso, řekl dnes na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Komise podle něj usiluje i o zrušení povinnosti nahlašovat dovozy masa 24 hodin předem.

Ukažte mi od toho dokumentaci, jinak si tohle povídání nechce pro sebe. Nemáte-li dokumentaci, tak se není o čem bavit.

Citace z Hospodářek : Česko odmítne požadavek Evropské komise (EK), aby do konce týdne ukončilo mimořádné kontroly hovězího masa z Polska. Ve čtvrtek to řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád.

To není dokumentace, ale citace z novin. Dokumentace se rovná koresponcence od EK v originálním tvaru.

Odvézt to nakazené maso do Brusele 🙂

Mně přijde, jako by EU chtěla, aby se v CR snad rozjela salmonela?

Spíš to chce někdo na EU hodit. Já bych zkontroloval, kdo kupoval závadné maso a kde ho kupoval. Myslím, že tohle by bylo zajímavé, ale spíše už je to případ pro kriminalisty.

Mýty a fakta o mase

Vepřové nejez, je tam moc tuku. Dej si radši rybu, je zdravá. Nejlepší maso je čerstvé. To hovězí vyhoď, má divnou barvu. Že už jste to někdy slyšeli? A nevěděli jste, jestli dotyčný mluví pravdu? Jedna z nejpoužívanějších surovin je opředena mnoha mýty. Některé jsou pravdivé, jiné ne.

Vepřové maso bylo dlouhou dobu ve stínu svých kolegů, a to hlavně proto, že ve světě stravování převládal názor, že patří do skupiny tučných a zdraví nepříliš prospěšných potravin.

Spousta lidí ho kvůli tomu začala ignorovat a pro mnohé z nich je jeho konzumace dodnes tabu. Z restauračního menu si raději objednají kuřecí stehno než vepřovou kýtu.

O to více jsou následující den při pohledu na váhu překvapeni.

• Vhodně zvolené vepřové může být vítaným doplňkem dietní stravy. Údiv? Při správném výběru a úpravě je pro úbytek kilogramů stejně prospěšné jako třeba nízkoenergetická telecí hruď. Navíc je bohatým zdrojem bílkovin, vitaminů řady B, zinku, železa a draslíku. Díky nižšímu stáří porážených kusů se také výrazně snižuje možnost kontaminace nežádoucími krmivy nebo léky. O tom, jestli po vepřovém přiberete nebo ne, tak rozhodujete pouze vy sami. Kotletami zbavenými tuku nebo libovou panenkou nemůžete nic pokazit.

Všechny ryby jsou zdravé – NE!

Ryby vládnou světu. Díky svému složení jsou vlastně plovoucím lékem. Jejich maso se stalo synonymem pro zdravé a zároveň chutné jídlo.

Restaurací, které ve své nabídce mají pouze pokrmy z vodních živočichů, stále přibývá. Vládcové hlubin jsou nedílnou součástí dnešní gastronomie a málokterý podnik si dovolí je ze své nabídky vynechat. Zvýšené poptávce pak odpovídá i cena.

Patří k nejdražším potravinám vůbec. Jenže není ryba jako ryba.

• V rybím mase opravdu najdete velké množství živin, pro tělo a jeho fungování velice prospěšných a cenných, jako například jod, železo, bílkoviny, vitamin B12. Jenže často obsahují také škodlivou rtuť, kterou do svého těla vstřebávají ze znečištěného životního prostředí. Především těhotné ženy by se tak měly vyhnout konzumaci štiky, mečouna nebo candáta. Uzavřené sádky, antibiotika a granulované krmivo pak často dokážou ze zdravého masa udělat chemikáliemi naplněnou šlichtu.

Čerstvé maso = dobré  maso – NE!

Je to čerstvé? Tak to je kvalitní. Mýtus, který dostal zelenou po neblahých zkušenostech zákazníků s masem, které v obchodech často hraje všemi barvami. Co může být lepší než surovina, které se ještě před pár dny ládovala trávou na pastvě.

 Mléko je také přece nejlepší přímo z vemene. Potravinové řetězce reagují na přání zákazníků a nabízejí naporcované zvíře jen s několikadenním odstupem od jeho porážky. Že pak na talíři chutná jako podrážka od bot, to zřejmě nikomu nevadí.

Hlavní je přece čerstvost.

• To, že maso ještě „dýchá“, automaticky neznamená, že je dobré. Naopak. Stejně jako kvalitní víno, je nejlepší uzrálé. Před smrtí se totiž ve zvířecím těle zvedá hladina adrenalinu, který krátí svalová vlákna a dělá z masa gumovou pryž. Ztuhlá hmota postupně povoluje a během jednoho až čtyř týdnů, podle druhu poraženého jedince, v boxech o stálé teplotě 1 až 3 stupně uzraje. Při úpravě je pak tak křehké a jemné, že se za syrového stavu dá naporcovat obyčejným příborovým nožem. A jak takové maso poznat? Stačí ho uprostřed lehce stisknout. Pokud se do původního tvaru vrátí pomalu jako pěna, je v ideálním stavu.

Velkoodchovy jako koncentráky? – ANO!

Řídí se přísnými pravidly. V propracovaném systému výroby nesmí být chybička. Stačí jedno špatné rozhodnutí a přišly by o všechno. Zvířecí velkochovy. Na jejich produkci je závislá nejedna firma či obchodní řetězec.

Přesto se čas od času mezi lidmi rozšíří zprávy, že podmínky, ve kterých zvířata musí žít, se podobají pracovním táborům a jejich utrpení končí až porážkou. Velkovýrobci tato tvrzení rázně odmítají.

Jak je to ale doopravdy? Zachází se se zvířaty opravdu jako s věcmi?

• Dovedete si představit, že byste celý svůj život strávili na ploše menší, než je výtah ve vašem domě? Bez přístupu světla a čerstvého vzduchu? Ne? Přesně takhle ovšem žije či spíše živoří drůbež ve velkochovných stanicích. O roztažení křídel si tak mohou nechat zdát. Režim zde je více než neúprosný. Po narození přichází selekce. Přežít mohou jen ty nejlepší kusy, uzpůsobené k maximálnímu výkonu při minimálních nákladech. Ostatní jsou okamžitě usmrceny. Těm „šťastnějším“ jedincům je pak laserem odříznuta špička zobáku, aby nezraňovali ostatní. Sluneční svit ani atmosféru volné přírody nikdy nepoznají.

Drůběž je často dopována antibiotiky – ANO!

Celá Evropa před několika měsíci řešila potravinový skandál, když se zjistilo, že drůbeží maso dovážené z Polska do Čech obsahuje antibiotika. Znovu se tak začalo mluvit o otázce preventivního podávání léků ve velkovýkrmnách.

To je sice od roku 2006 v celé Evropské unii přísně zakázané, přesto se ale potichu mluví o tom, že málokdo z chovatelů vydané stanovy dodržuje.

Opravdu jíme nadopovaná kuřata, nebo je v tom jen konkurenční boj?

• Místo, aby spotřeba antibiotik díky mnohým opatřením klesala, nabírá opačný směr. Jde hlavně o peníze. Jelikož hygiena je to poslední, na co by se ve velkochovech bral ohled, v některých podnicích opravdu dostává drůbež v potravě i neschválené množství léčiv jako prevenci proti nemocem. Při představě, že by v důsledku propuknutí virové infekce u zvířete musel být zlikvidován celý chov a místnost projít sanací, se totiž orosí čelo nejednomu obchodníkovi s masem. Kontroly zjistily, že je výskyt antibiotik v 96 % všech chovaných kuřat.

Grilování může způsobovat rakovinu – ANO!

Slunce, čerstvý vzduch, zvuk praskajícího ohně a syčícího masa. Za pár okamžiků se z něj začne linout lahodná vůně. Všude vládne pohoda, klid.

Grilování je fenoménem dnešních dní. Utužuje vztahy, slouží jako duševní očista po náročném dni či jen jako odreagování s partou přátel.

Vaříme zdravě, světově a rakovinotvorně! Je skutečné jídlo z grilu nebezpečné?

• Možnost, že vám grilování na zahradě způsobí vážné zdravotní obtíže, bohužel existuje. V masu totiž po kontaktu s ohněm nebo žhavým železem vznikají látky, kterým říkáme karcinogeny. Ty pak mohou být původcem rakovinného bujení, které může vyústit až v nádor. Aby k tomu nedošlo, měli bychom dodržovat několik základních pravidel. Maso předem naložit. Kyselá marináda slouží jako ochranný obal. Nezapomeňte také na pravidelné otáčení. Velký pozor je třeba dát na přepálené kousky.

Maso není červené, tak je zkažené – NE!

Toto tvrzení v našich luzích a hájích zakořenilo již před mnoha lety a v hlavách lidí funguje při výběru jako hlavní kontrola jakosti nabízeného zboží. Jakmile není maso krásně červené, zůstane v chladícím boxu. To raději večeřet chleba s máslem než mít žaludeční potíže. Rudá barva se tak stala symbolem kvality. Jak paradoxní.

• Maso balené do vakuově neprodyšného obalu, může ztratit svůj přirozený odstín. Červená forma krevních barviv vlivem nedostatku kyslíku mění barvu výrobku na šedou, nazelenalou či hnědou. To ovšem v žádném případě nemusí být známka zkaženosti. Stačí ho vybalit, chvíli nechat odležet a jeho původní vzhled se mu vrátí. Naopak, pokud je maso příliš červené, která přechází až v černou, může to znamenat, že pochází z těla starého kusu skotu.

Krůtí maso způsobuje ospalost – NE!

Krůtí maso je prý nejlepším lékem na spaní. Po jeho konzumaci ani nemusíte počítat ovečky, abyste se dostali do světa snů. Opravdu tedy můžeme vyhodit všechny předepsané medikamenty a místo nekonečného převalování v posteli si dát k večeři krůtu?

• Krůtí maso opravdu obsahuje látku jménem tryptofan. Ten má vliv na výrobu serotoninu, jehož dostatečné množství je, jak známo, nezbytné pro nerušený spánek. Jenže dávka této substance v krůtím těle je tak zanedbatelná, že po něm stěží můžete cítit ospalost. Tu spíše způsobí příliš velké množství jídla na talíři.

Maso z krav není ekologické – ANO!

Třídíte odpad, chráníte přírodu a místo auta jezdíte raději na kole? A jíte hovězí maso? Ano? Tak věřte, že tím napomáhháte znečišťovat ovzduší. Spory o škodlivosti plynů, které vypouštějí krávy do ovzduší, už byly hlavním tématem mnoha ostrých debat a sporů. Skutečně jsou krávy pro naše dýchání nebezpečnější než automobil?

• Je tomu tak. Pro globální oteplování je stádo dobytka daleko větším nepřítelem než zplodiny z výfuků. A to hlavně díky produkci metanu, který vzniká v žaludcích zemědělských zvířat při trávení krmiva. Následně ho pak říháním a vylučováním exkrementů vypuštějí do vzduchu. Metan je z hlediska škodlivých emisí ještě horší než oxid uhličitý a krávy ho ve světě vyprodukují něco kolem 200 litrů za den. U nás je situace o něco lepší, chov skotu poškozuje naše plíce asi jen 100 kg metanu ročně. Místo krávy si raději pořiďte auto.

• Vyrazte se svým objevem do restaurace a dejte si něco dobrého, na rande to bude výborná příležitost a v Praze jistě najdete úžasné podniky.
• Zdroj: http://drhyman.com
• [ivi]

Sdílejte tento článek na:

Jak poznat kvalitní vepřové? Prozkoumejte barvu i etiketu, radí experti

Vepřové maso je druhé nejoblíbenější maso v Evropě. V Evropské unii se chová 148 milionů prasat. V dnešní době máme nepřeberné množství vepřového masa v každém obchodě s potravinami. Jenže, jak správně zvolit to kvalitní? Podle čeho se řídit? Dávejte pozor, oválná značka s písmeny CZ nemusí automaticky znamenat, že maso pochází z Česka.

Bez pečínky se neobejdeme Maso k české kuchyni neodmyslitelně patří, a to vepřové obzvlášť. Ročně v tuzemsku odchováme až 1,8 milionu prasat a sníme až 575 tisíc tun vepřového, které je hned po drůbežím světově nejoblíbenější druh masa.

Roční spotřeba vepřového masa v Evropské unii je 45,9 kg masa na osobu. „U nás je stabilní spotřeba vepřového na úrovni 41,5 kilogramů masa na osobu. Vepřové tak představuje největší podíl z veškerého spotřebovaného masa v České republice, konkrétně 46 procent,“ vysvětluje Josef Luka, předseda Svazu chovatelů prasat.

Vepřové maso obsahuje aminokyseliny a kvalitní bílkoviny, které lidské tělo potřebuje ke správnému vývoji a růstu. Ve vepřovém najdeme minerály selen, fosfor, zinek, draslík a vitamíny B1, B2, B3 a B5.

Jak se maso v Česku kontroluje? Aktuální trend je zajímat se o původ surovin pro přípravu jídla. Spotřebitelé chtějí znát nejenom místo, odkud suroviny pro jejich vaření pochází, ale i v jakém prostředí zvířat žila.

„Například v České republice je každý chov prasat kontrolován Státní veterinární správou z hlediska dodržování podmínek ochrany zvířat proti týrání. Výrobce krmiv kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělství.

Chovatel musí dokládat užití jakýchkoli léčiv před odesíláním zvířat na jatka,“ dodává Josef Luka.

Na jatkách je u poražení každého kusu přítomen státní veterinář, který provádí kontrolu masa. Ověřuje se například, jestli maso neobsahuje antibiotika. Teprve po ní je maso uvolněno k prodeji.

Pravidelně jsou odebírány vzorky a prováděny rozbory na nepovolené látky (těžké kovy, antibiotika apod.). Státní veterinární správa výsledky každoročně zveřejňuje na svých webových stránkách.

Případné problémy jsou v jednotkách případů, přitom jen prasat je v České republice poraženo přibližně 2,5 milionů kusů ročně.

Jak se dělí vepřové? Řezníci a kuchaři dělí vepřové maso na tři druhy podle jakosti. Nejlepší jakostní třídu tvoří pečínka, kýta a panenská svíčková. Do druhé spadá plecko, krkovička a bůček a poslední třídu uzavírá hlava (lalok), kolínka a nožičky. Jednotlivé třídy od sebe dělí například podíl tuku, míra tukového mramorování a následně také doporučená úprava.

Jak má být maso staré? Nejchutnější maso je vždy to čerstvé, pokud se nejedná o vyzrálé hovězí maso. Od porážky, bourání, cesty na pult prodejny až k domácímu zpracování by měla u čerstvého masa uplynout co nejkratší doba.

„Ideální je maso staré 36 hodin, protože 24 hodin po porážce musí zrát, aby se vstřebala kyselina mléčná,“ vysvětlil Blesk Zprávám prezident Agrární komory České republiky Zdeněk Jandejsek.

Ve starším mase už se množí mikroorganismy.

Kvalitu poznáte podle barvy Na rozdíl od hovězího masa má vepřové vyšší energetickou hodnotu a bývá také křehčí. Závisí to však na jeho stáří. S postupem času maso ztrácí svou jemně růžovou barvu, tmavne a jeho svalová vlákna postupně hrubnou.

Při nákupu se tak rozhodujte podle toho, jak maso vypadá, případně také přičichněte a ujistěte se, že nezapáchá. S kvalitou a vhodným typem pak nejlépe poradí řezník.

Pokud se rozhodnete pro balený produkt z obchodu, zkontrolujte obal na případné vady či trhliny. 

Odkud maso pochází? Ideální je, pokud se živočišná zemědělská produkce může spotřebovat do pár desítek nebo maximálně stovek kilometrů od místa výroby. Jakékoliv převážení na velké vzdálenosti významně ovlivňuje takzvanou uhlíkovou stopu, kterou si s sebou nese každý výrobek.

„Je dobré vědět, kde například byla prasata chována a kde byla poražena. To je dohledatelné na etiketě každého kusu prodávaného baleného masa. Ideální možností je kupovat takové maso, které za sebou nemá dlouhý transport. Samozřejmě nejlepší možností je kupovat maso od místního chovatele,“ upřesňuje Zdeněk Jandejsek.

Je dovážené maso špatné? Poptávku dokáže Česká republika samostatně naplnit nanejvýš do poloviny, zbytek se dováží z Německa (33 %), Španělska (25 %) a Polska (10 %).

„Neznamená to, že pokud je vepřové maso dovezené, že je automaticky špatné.

Chuťově se maso ze zahraničí neliší od českého, záleží na tom, čím jsou prasata krmena,“ vysvětluje prezident Agrární komory.

Naučte se číst etiketu Každý výrobek musí být označený etiketou, ze které spotřebitel zjistí vše potřebné.

A co musí každá etiketa obsahovat u baleného vepřového masa?

Pro jednoznačnou identifikaci potraviny musí být na obalu označen zákonný název. Tím se rozumí název, který je definovaný právním předpisem; například vepřová plec, krkovice nebo panenka.

Následuje údaj o zemi – ačkoli všechny výrobky jsou označovány místem vzniku, u potravin je situace vzhledem k jejich dlouhé a komplikované výrobě jiná.

Pozor na matoucí označení „Masné výrobky mohou být postupně vyráběny v několika zemích. Ať se jedná o chov, porážku či balení. Současná legislativa však nařizuje, že musí být označena poslední země, kde došlo k nějaké změně výrobku.

To však u masa vede k naprostému matení spotřebitelů! Oválná značka s CZ a číslem provozovny neznamená, že maso pochází z České republiky. Maso může pocházet z Polska, Německa či Španělska. Stačí, aby bylo dovezeno v půlkách a v České republice bylo jen rozbouráno a zabaleno,“ vysvětluje Zdeněk Jandejsek.

Aby nedocházelo k matení spotřebitele, je ovál s CZ doplněn povinně ještě i další informací o původu masa.

Co znamenají údaje na etiketě? Údaj označující chov vepřového označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. Místo porážky je na etiketě uvedeno vždy velmi jednoznačně. Co se týče původu zvířete, pokud je uvedený, najdete ho nad údaji o chovu a porážce.

Značí totiž, že zvíře se v dané zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od chovu je zde nutnost doložit i zemi narození zvířete. Pokud chcete mít jistotu, odkud pochází vaše nedělní pečínka nebo krkovice na grilu, zaměřte se na původ masa (např.

„Původ: Česká republika, Německo, Španělsko apod.“).

 Zdroj: https://www.blesk.cz/

Vepřové maso z Polska obsahuje antibiotika

Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje na zásilku více než čtyři sta kilogramů vepřového masa, zejména panenky z Polska, která obsahovala nadlimitní množství reziduí antibiotika Doxycyklinu.

„Veterinární správa obdržela prostřednictvím systému rychlého varování RASFF v uplynulých dnech informaci o zásilce vepřového masa, ledvin a produktů z nich, která putovala do ČR i dalších států.

Během okamžitě zahájeného šetření bylo zjištěno, že příjemcem byly v ČR dva různé subjekty,“ sdělil mluvčí Petr Pejchal. „Jeden z nich dále distribuoval maso několika desítkám odběratelů (gastronomickým zařízením). Maso je již po datu použitelnosti.

Část zboží přijatého v chlazeném stavu však může být ještě skladována v mražené formě. V takovém případě by je provozovatelé měli vrátit zpět distributorovi.“

Maso šlo v ČR do Mochova a do Břežan

Příjemcem zásilky celkem 445,42 kilogramu chlazeného vepřového masa byla v polovině července společnost Dobro Mochov. Maso z předmětné šarže bylo následně distribuováno několika desítkám tuzemských gastronomických zařízení.

Dle informace vložené polskou stranou do systému RASFF byl limit pro rezidua Doxycyklinu překročen u vzorků odebraných z předmětné šarže zhruba dvojnásobně. Zboží patřící do výše zmíněné šarže bylo přijato také příjemcem z Dolních Břežan.

Jednalo se v tomto případě zhruba o dvanáct kilogramů produktů.

„Při šetření SVS zjistila, že šlo pouze o nevyžádaný vzorek, který polská firma zaslala českému příjemci spolu s jiným zbožím a který byl následně příjemcem vrácen zpět,“ uvedl Petr Pejchal.

Antibiotika v mase – přetrvávající problém

Přítomnost zbytku antibiotik v mase je často diskutovaným problémem. Producenti masa tvrdí, že antibiotika užívají pouze v odůvodněných a zákonných případech (antibiotika se totiž v chovech používat smí, ale k léčebným účelům). Testy mnohdy svědčí o opaku.

Navíc, „když chovatel ví, jak na to, v masu poražených zvířat krmených antibiotiky se tyto látky nemusí vůbec odhalit. Dají se používat různé finty a spotřebitel i veterináři jsou nahraní,“ říká agrární analytik Petr Havel (více v článku Co zobala polská kuřata? To nezjistíte).

Pokud se zjistí zbytky antibiotik nad hodnotu stanovených maximálních limitů, svědčí to podle Petra Pejchala ze SVS zpravidla o nedodržení tzv. ochranné lhůty, tedy doby od poslední aplikace léčiva do doby, než může být zvíře poraženo a jeho produkty mohou být předkládány spotřebitelům. Taková potravina je z hlediska veterinární legislativy nepoživatelná a musí být zlikvidována.

Konzumace potravin s nadlimitními zbytky antibiotik by přispívala k upevňování rezistence některých původců onemocnění na antibiotika. Tím by se antibiotická léčba stávala postupem času méně účinnou, varují veterináři.

• název výrobku: vepřové maso
• datum výroby:  7. 7. 2016
• číslo šarže: 2740
• Výrobce: Animex Foods Sp. z o.o.S.K.A. Kracowa 4 27 – 200 Starachowice, Polsko
• schvalovací číslo: PL26110201WE

Zdroj: SVS

Na českém trhu se objevilo vepřové maso z Polska obsahující nadlimitní množství antibiotik

Na český trh se v červenci dostala zásilka více než 400 kilogramů vepřové panenky z Polska, která obsahovala nadlimitní množství reziduí antibiotika Doxycyklinu.

Foto: Státní veterinární správa Popisek: Státní veterinární správa

Státní veterinární správa (SVS) obdržela prostřednictvím systému rychlého varování RASFF v uplynulých dnech informaci o zásilce vepřového masa, ledvin a produktů z nich, která putovala do ČR i dalších států.

Během okamžitě zahájeného šetření bylo zjištěno, že příjemcem byly v ČR dva různé subjekty. Jeden z nich dále distribuoval maso několika desítkám odběratelů (gastronomickým zařízením). Maso je již po datu použitelnosti.

Část zboží přijatého v chlazeném stavu však může být ještě skladována v mražené formě. V takovém případě by je provozovatelé měli vrátit zpět distributorovi.

Identifikace výrobku: název výrobku: vepřové maso a ledviny a produkty z nich datum výroby: 7. 7. 2016 číslo šarže: 2740 výrobce: Animex Foods Sp. z o.o.S.K.A. Kracowa 4 27 – 200 Starachowice Polsko schvalovací číslo: PL26110201WE

Příjemcem zásilky celkem 445,42 kilogramu chlazené vepřové panenky byla v polovině července společnost Dobro Mochov. Maso z předmětné šarže bylo následně distribuováno několika desítkám tuzemských gastronomických zařízení.

Dle informace vložené polskou stranou do systému RASFF byl limit pro rezidua Doxycyklinu překročen u vzorků odebraných z předmětné šarže zhruba dvojnásobně. Zboží patřící do výše zmíněné šarže bylo přijato také příjemcem z Dolních Břežan. Jednalo se v tomto případě zhruba o 12 kg produktů.

Při šetření SVS zjistila, že šlo pouze o nevyžádaný vzorek, který polská firma zaslala českému příjemci spolu s jiným zbožím a který byl následně příjemcem vrácen zpět.

Pokud se zjistí zbytky antibiotik nad hodnotu stanovených maximálních limitů, svědčí to zpravidla o nedodržení tzv. ochranné lhůty, tedy doby od poslední aplikace léčiva do doby, než může být zvíře poraženo a jeho produkty mohou být předkládány spotřebitelům.

Taková potravina je z hlediska veterinární legislativy nepoživatelná a musí být zlikvidována. Konzumace potravin s nadlimitními zbytky antibiotik by přispívala k upevňování rezistence některých původců onemocnění na antibiotika.

Tím by se antibiotická léčba stávala postupem času méně účinnou.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

Maso v ČR je dosledovatelné!

Čas od času, nebo je v tom jistá pravidelnost?, se objevují informace o tom, kolik se použije antibiotik při výkrmu zvířat, či že se stejně nikdo nedoví, odkud maso pochází….

Vezměme to po pořádku. Když kritici chovů hospodářských zvířat neuspějí s tvrzením, že maso obsahuje rezidua antibiotik, uvádějí, že se antibiotika používají při výkrmu a že v mase „stejně jsou“.

Zapomínají na to, nebo si to dostatečně neuvědomují, že používání antibiotik jako krmných aditiv, jiných než kokcidiostatik a histomonostatik, je v EU definitivně zakázáno od začátku roku 2006.

Při monitoringu cizorodých látek se pravidelně přesvědčujeme o tom, že rezidua antibiotik jsou pod stanoveným limitem v potravinách živočišného původu, tedy i v mase. Viz publikace Kontaminace potravního řetězce na www.svscr.cz. Mimo jiné je v této publikaci (např.

 za loňský rok 2013) také uvedeno, že: „Obsah reziduí veterinárních léčivých přípravků nebyl prokázán (nepovolená medikace). Rezidua nepovolených látek a ostatních veterinárních léčivých přípravků nebyla zjištěna v žádném vzorku kompletních a doplňkových krmiv, včetně krmných směsí pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat.“

A druhá věc, antibiotika se smějí podávat jatečným zvířatům pouze z léčebných důvodů, na předpis veterinárního lékaře a v ochranné lhůtě před porážkou musejí být vysazena.

Antibiotiky léčené zvíře nesmí být v průběhu ochranné lhůty poraženo pro lidskou spotřebu, ani mléko léčených krav se nesmí použít (toto se pochopitelně týká i jiných veterinárních léčiv, jejichž rezidua nesmějí být v živočišných produktech).

O tom, že se tak děje, se přesvědčujeme monitoringem konaným na základě plánu kontrol.

Tvrzení, které lze občas zaslechnout, že český spotřebitel chce informace o tom, odkud maso pochází a tyto informace nemá k dispozici, není správné, popřípadě úplné.

Podle současných předpisů musí výrobce uvádět, ze které země potravina živočišného původu pochází. Zatím u hovězího masa musí být uvedeno místo narození zvířete, místo výkrmu a porážky.

Od příštího roku pak bude povinnost uvádět tyto doplňkové údaje i u jiných druhů zvířat i drůbeže, o čemž jsme již před časem informovali.

Hovoříme o údajích pro zákazníky. Jinak značení výrobků kódem umožňuje orgánům státního veterinárního dozoru dohledat původ masa až na konkrétní chov. To, že někteří zákazníci, popřípadě některé nevládní organizace, požadují další informace o původu potravin živočišného původu, akceptovaly orgány tvořící veterinární legislativu, viz povinnost, která bude platit od příštího roku.

Situace v ČR je z tohoto pohledu příznivá, přehledná a srovnatelná s vyspělými zeměmi EU. Pokud zaznívají kritické hlasy k chovům, reziduím antibiotik a dosledovatelnosti, je třeba si uvědomit, že používané argumenty vycházejí zejména z údajů mimo EU, mimo ČR.

U českých produktů je dosledovatelnost zřejmá, a známá je i úroveň našeho státního veterinárního dozoru. Pokud jde o provenienci z jiných zemí, i zde se přesvědčujeme o tom, zda uváděné údaje jsou v souladu s těmi deklarovanými.

Pro představu o těchto kontrolách je možné uvést údaje za letošní první pololetí, kdy bylo provedeno 4 749 posouzení komodity při 2 165 kontrolách v místě určení.

Při těchto kontrolách byly zjištěny některé závady, na jejichž základě bylo například vráceno drůbeží maso do Polska (8,8 tun – porušený obal), vepřové maso do Polska (10 tun -doklady, teplota) a sušené mléko do Francie (3 tuny – doklady).

Zlikvidováno bylo vepřové maso ze Slovenska (0,8 tun – neznámý původ tj. 1 neoznačená paleta).

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS

Maso z problémových polských jatek se dostalo i do Česka

video

90' ČT24: Kvalita masa na evropském trhu

„Několikrát nás ujišťovali, že do Česka maso nešlo. Nyní jsme zjistili, že hovězí z nelegálních porážek v Polsku se dostalo i k nám. Jedná se řádově o 300 kilogramů masa. Dostalo se na čtyři místa – Nový Bydžov, Praha, Varnsdorf a Kostelec nad Labem,“ uvedl ministr zemědělství.

video Brífink ministra zemědělství Miroslava Tomana a ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda

video

Brífink ministra zemědělství Miroslava Tomana a ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda

Inspektoři Státní veterinární správy podle něj okamžitě prověřili situaci v podezřelých místech. „Jedna ze zásilek byla dokonce 31. ledna vrácena do Polska.

To znamená, že tamní obchodníci byli informováni, že zásilka obsahuje závadné maso, a polská strana musela vědět, že se k nám hovězí dostalo,“ řekl Toman.

Královéhradecká veterinární správa potvrdila, že ve čtvrtek se do Polska vracelo maso od zpracovatele z Nového Bydžova.

V ostatních třech městech bylo maso patrně zkonzumováno.

Podle Tomana je z toho patrné, že Polsko nemá dobře nastavený systém kontrol a veterinárního dohledu nebo dochází k obcházení zákonů. „Budu po svých polských kolezích chtít záruku, že situaci napraví a změní pravidla veterinárního dozoru tak, aby skutečně fungoval a zajistil, že se podobné aféry už nebudou opakovat,“ zdůraznil.

„V pondělí polská strana říkala, že problém se stal, ale maso nešlo na export. Ve středu už se exportovalo do šesti zemí a v pátek k nim patřila i Česká republika. To je pro mě tolik nevěrohodných signálů, že bych vyzval ministra Tomana, aby přijal mimořádná veterinární opatření. Zaměřit by se na to měla i Evropská komise – s dovozem z Polska byl problém i u ovoce a zeleniny.“

„Vyzývám spotřebitele, aby do vyřešení kauzy co nejvíce preferovali maso z tuzemských chovů a u toho dovozového, zejména z Polska, dbali na dohledatelnost, respektive aby se mu důsledně vyhýbali. Měli by se ptát nejen v obchodech, ale i restauracích, odkud maso je. Doporučuji se polskému hovězímu vyhnout,“ vzkázal Toman. 

Na baleném mase se země původu uvádí, u nebaleného je povinnost mít informace o původu v blízkosti místa nabízení masa k prodeji, například na informační tabuli.

video

Události: Do Česka se dostalo problémové maso z Polska

Není to ojedinělé, bude to celý systém, říká šéf veterinární správy

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád uvedl, že maso nemuselo být přímo závadné, ale zpracovávalo se na místech, kde končila i nemocná nebo týraná zvířata.  Inspektoři podle něj ihned vyjeli do míst, kam se měly zásilky dostat, aby zjistili, jak s nimi bylo naloženo a zda už nebyly prodány nebo spotřebovány.

To může být případ masa, které se dostalo do veřejného stravování do Varnsdorfu. „Ve třech případech to vypadá, že hovězí bylo prodáno a zkonzumováno,“ řekl. „Rád bych měl jistotu, že to je všechno a víc toho u nás není. Ale nemám. Pokud by šlo jen o toho dodavatele, na kterého upozornila reportáž, šlo by o dovoz sto kilogramů masa. Ale jsou dodavatelé, kteří přiváží tuny.“

„Nic jsme nepodcenili, protože do poslední chvíle jsme byli ujišťováni z polské strany, že šlo o lokální jatka, ze kterých nemohlo nic přijít ani do Česka, ani jinam. Jenže teď víme, že maso se dostalo včetně nás do třinácti zemí, čtrnáctou bylo Polsko. Měnilo se to den ode dne. Kontroly jsme začali bez ohledu na to, jestli byla Česká republika mezi cílovými státy.“

Státní veterinární správa ale odmítá zveřejnit, jaké provozovny prodávaly problémovou zásilku z Polska. „Řekli bychom to, kdybychom na jejich straně narazili na nějaké pochybení.

Nebo kdybychom opravdu zjistili, že zásilka obsahovala ve velkém antibiotika. Ale to my nevíme, to maso nemuselo být zkažené. To už nezjistíme, když se zkonzumovalo.

A zveřejnit jména obchodníků, kteří sami byli obětí, by pro ně bylo likvidační. Sami by měli učinit nápravu a z Polska neodebírat.“

Fakta Do kterých zemí putovalo problémové maso z Polska

Do kterých zemí putovalo problémové maso z Polska

• Česká republika 
• Německo
• Maďarsko
• Rumunsko
• Slovensko
• Lotyšsko
• Litva
• Estonsko
• Finsko
• Švédsko
• Francie
• Portugalsko 
• Španělsko

Konzumace hovězího z nemocných krav může lidem způsobit vážné zdravotní problémy. Například otravy z jídla se závažným průběhem, zánět mozkových blan, zánět kostí a kloubů nebo těžkou formu sepse. Podle Semeráda by ale maso nejspíš zapáchalo. Problémem může být léčení zvířat antibiotiky, mohou tak vznikat rezistence, lidé na něj mohou být alergičtí.

„Jednorázová konzumace masa s antibiotiky nepřinese žádnou újmu. K rezistenci dojde při dlouhodobém užívání, ale jednou, dvakrát se nic nestane. Až do vyřešení kauzy bych byla obezřetná a polskému masu se vyhýbala.“

Veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce zahájily mimořádné kontroly a budou v nich pokračovat. Další kroky chce ministr koordinovat s Evropskou komisí a případná mimořádná veterinární opatření by Česko vyhlásilo až po konzultaci s ní. Postupovat chce jednotně, aby se polské hovězí nemohlo do Česka dostat přes jiné země.

„V případě polského masa kontrolujeme veškeré dodávky a odebíráme vzorky na laboratorní vyšetření, abychom se přesvědčili, že zásilka je v pořádku. Vedle toho samozřejmě provádíme kontroly v restauracích, které koordinujeme se SZPI,“ popsal ředitel Semerád.

Češi polským potravinám nedůvěřují, přesto je kupují

Dodal, že i veterinární správa je informacemi znepokojena. „Nedaří se to rozplétat, a hlavně to není ojedinělá kauza, ale bude to celý systém, protože tyto zásilky nedorazily přímo z jatek, ale byly už dvakrát překoupené.“

Stejné podezření má i bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Klíčová otázka je, zda byla razítka na mase falšována, pak je to individuální pochybení. Nebo je dal veterinář, to by byl vážný problém ohrožující celou důvěryhodnost polského systému.“

video

Jurečka: Musíme zjistit, zda šlo o systémovou, nebo individuální chybu

Z Nového Bydžova si odvezl obchodník maso zpět do Polska 

V Novém Bydžově místní zpracovatel masa zásilku 106 kilogramů hovězího z polských problematických jatek ve čtvrtek vrátil do Polska, a to po výzvě od polského obchodníka.

„Dovozce se k tomu postavil čelem.

Nebylo nic distribuováno a veškeré množství, které si jeho dodavatel z Polska vyžádal vrátit zpět, tak bylo vráceno,“ řekl ředitel královéhradecké krajské veterinární správy Aleš Hantsch.

„Je z toho bohužel patrné, že Polsko nemá systém kontrol a veterinárního dohledu dobře nastavený. Nebo tam dochází k častému obcházení zákona.“

Jméno bydžovské firmy neuvedl. Veterináři bydžovské firmě zároveň pozastavili obchod s polským masem od jiných polských dodavatelů. Toto hovězí ze dvou dodávek sice nepochází z problematických jatek, ale veterináři z něj podle Hantsche preventivně odebrali vzorky pro rozbor ve Státním veterinárním ústavu.

Podle šéfa veterinární správy Semeráda je alarmující, že o dovozu do Česka se dozvěděli místní kontroloři až den poté, co došlo k transakci v Novém Bydžově. Polská strana podle něj věděla o dodávce problémového masa dříve než Češi – a tu českou oficiálně varovala až se zpožděním.

Ivana Matková, spolumajitelka řeznictví a uzenářství Antonín Matek z Kostelce nad Labem, řekla, že mají vlastní jatka a hovězí v Polsku nikdy nekupovali a nebudou kupovat. Na svých jatkách porážejí dobytek z Polabí, ze vzdálenosti do 50 kilometrů od Kostelce, zdůraznila.

Problém se netýká ani největšího českého zpracovatele masa Agrofertu, který podle svého mluvčího Karla Hanzelky žádné polské hovězí nedováží.

Z Polska loni oficiálně přišlo 14 tisíc tun hovězího

Ministr Toman upozornil, že příjemce zásilky masa musí přijetí ohlásit 48 hodin předem a podezřelé odběratele kontrolují české úřady dopředu. Loni podle Petra Majera z veterinární správy nahlásili přes 14 tisíc tun hovězího, které obdrželi z Polska. Do Česka se dostalo skoro ve 28 tisících dodávkách. Z něj veterináři při zhruba 350 kontrolách prověřili kolem 600 tun masa.

„Nějaká závada byla zjištěna u zhruba 30 kontrol. Téměř ve všech případech šlo o nenahlášení zásilky tak, jak ukládá zákon, v několika případech pak o nedostatky ve značení či dokumentaci,“ uvedl Majer. Dodal, že nebyly zjištěny žádné závažné závady, na jejichž základě by zásilka byla vrácena do místa původu nebo zlikvidována v asanačním podniku.

Fakta Potraviny z Polska měly problémy i dříve

Potraviny z Polska měly problémy i dříve

• – Sérii zpráv o problematické kvalitě polských potravin zahájila v roce 2012 takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou za jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Z těchto výroben se mohla dostat do obchodů v Polsku a zřejmě i do zahraničí.– V roce 2013 se na českém trhu objevilo koňské výsekové maso z Polska obsahující analgetikum fenylbutazon, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) také zakázala prodej polských kvašených okurek a kysaného zelí, které obsahovaly zakázanou kyselinu mravenčí. Problémy byly v ČR i s polským kakaem, které obsahovalo pouze 80 procent kakaa – zbývající část tvořila dřevitá hmota z drcených kakaových slupek.– Salmonely v minulosti veterináři našli opakovaně nejen v kuřecím, ale i v krůtím či vepřovém mase dovezeném z Polska. Asi největší případ z posledních se týkal vajec – v říjnu 2016 zakázala Státní veterinární správa na základě zprávy z evropského systému rychlého varování RASFF prodej 3,5 milionu polských vajec, která mohla obsahovat bakterie salmonelózy.– V únoru 2017 vyvolala pozornost zpráva Státní veterinární správy (SVS) o tom, že v Jablonci nad Nisou prodala jedna z firem zhruba 1,9 tuny kuřecího masa, které obsahovalo i bakterie způsobující salmonelózu. Celkem do Česka přišlo z Polska 3,6 tuny závadného masa, část veterináři stáhli, část šla do odpadu při úpravě. O měsíc později SZPI varovala spotřebitele, aby nejedli půlkilogramový mix polského mletého masa, který také obsahoval bakterie salmonely. SZPI vložila informaci do RASFF.– Během roku 2017 i loni se několikrát objevily problémy s polskými jablky a některými druhy zeleniny, ve kterých zjistila SZPI nadlimitní množství pesticidů.– V srpnu 2017 vypukl skandál s jedem ve vejcích. Na trhu v několika zemích Evropy včetně ČR a Slovenska se objevily miliony vajec a výrobků z nich obsahujících fipronil. V Česku pocházela podle veterinářů vejce s jedem z různých chovů z Polska. Také na Slovensko byla dodána z Polska vejce kontaminovaná fipronilem.– Loni v lednu podle polské televize TVN24 policie v regionu Podlesí na severovýchodě Polska náhodně objevila jatka, kde se porážela nemocná zvířata. Prokurátor, který případ vyšetřoval, uvedl, že maso z tohoto podniku „se dostalo na území celého státu i do zahraničí“. Jeho majitelé byli propuštěni na svobodu na kauci a jejich jatka nadále fungují. 

Na začátku současné aféry s polským hovězím stála reportáž zpravodajské televize TVN24, jejíž reportér se nechal zaměstnat na jatkách v Mazovském vojvodství na severovýchodě země a podílel se na porážkách zjevně nemocných kusů dobytka.

Viditelně zkažené části masa se potom odřezávaly a vyhazovaly. Během noci podle reportéra na jatkách zpracovali kolem 15 kusů nemocného dobytka.

 Razítko zaručující nezávadnost dávali sami zaměstnanci, veterinář u porážky a kontroly masa chyběl.

Podle čtvrtečního prohlášení hlavního veterináře Pawla Niemczuka Polsko vyvezlo 2700 kilogramů podezřelého hovězího do deseti zemí EU, mezi nimiž je i Slovensko, které podle posledních zpráv dovezlo až 600 kilogramů problematického masa.

V pátek Evropská komise uvedla, že se produkty z problematických jatek dostaly do 14 zemí včetně Polska a Česka. Niemczuk přitom ve čtvrtek prohlásil, že se maso do Česka nedostalo. O problému Evropany informovalo Polsko v evropském systému varování pro potraviny.