Spotřebitel
Z ČR voda mizí rychlým tempem a tento trend se nejspíše jen tak nezastaví a to ještě chce pan prezident stavět megalomanský projekt kanál Dunaj-Labe-Odra. Bohuže pan prezident podceňuje 1 problém, únik vody…
Česká krajina a vodní režim zažívají přelomové období, čehož si začínají všímat i ti nejvíce zaslepení z nás. Český stát neustále tvrdí, že péče o naši krajinu patří mezi jeho základní priority, přitom hospodaření s vodou je mnohdy velmi tristní.
Rybičky na hormonech
V našich řekách i nádržích se nachází hormony, antibiotika, pesticidy i rezidua léků.
Hormony se do vody dostávají z lidské moči, jedná se převážně o hormonální antikoncepci, která se skrze kanalizace a čističky odpadních vod dostává zpět do pitné vody a celkově do vodních ekosystémů.
Tam ženské hormony působí na rybí populace, kde se samcům ryb následně tvoří samičí znaky. Podobný problém se může v budoucnu týkat i samců lidské populace, tedy mužů, na jejichž chování i vzhled mohou mít v budoucnu neblahý dopad.
Náklady na čištění a filtraci vod, které by zbavily vodu těchto reziduí, se odhadují na miliardy korun, bohužel plány na toto čištění zatím zůstávají pouze v říši snů.
Česká politická scéna tyto problémy poněkud opomíjí (na rozdíl od Velké Británie, která na efektivnější čištění a zadržení vody v krajině dává miliardy liber). V Česku se bohužel řeší kanál Odra-Dunaj-Labe, který připomíná spíše pomníček jednoho politika, než efektivní vyřešení dopravy a zadržení vody v Česku.
Mají čeští pstruzi duhoví plovoucí gender?
Zdroj: Shutterstock
Plasty, plasty, plastičky
Mikroplasty byly nalezeny i v rybách dodávaných na české stoly
Zdroj: Shutterstock
Většinu české veřejnosti pobouřilo to, co „ekoteroristické neziskovky a fundamentální vědci“ ze západu tvrdili v „poplašných zprávách“ již dávno a to, že plasty a jejich malé částečky (mikroplasty) zaplavují světová moře, řeky i žaludky ryb a jiných vodních živočichů.
Vědci z Akademie věd ČR prokázali, že mikroplasty se objevují také v naších tocích, kohoutkové vodě i rybách. Mikroplasty jsou kanalizací odváděny do větších toků a čističky odpadních vod ani další filtry dosud nedokážou efektivně tyto mikroplasty rozkládat a část jich pronikne až do našich sklenic.
A to Češi patří v třídění plastů na špičku EU. Bohužel, mnohdy jej třídí naprosto zbytečně.
Kvetoucí vodní nádrže zabijí ročně miliony ryb
Zelená pokryje vodní nádrže každé léto
Zdroj: Shutterstock
Kvůli horku se ve stojatých vodách množí sinice, které vedle spotřeby kyslíku rozpuštěného ve vodě, tvoří jedy, tzv. cyanotoxiny. V důsledku toho hynou ročně tuny ryb a rybáři je musí rychle zlikvidovat kvůli hrozbě botulismu. Účinná obrana bývá složitější – nákup vody či její okysličování, či menší rybí obsádky.
České vodní nádrže jsou navíc značně eutrofizovány kvůli splachům z polí, které ještě „dokrmují“ rybáři navážením hnoje do rybníků, což je dle vědců zbytečné a dělá se to většinou již jen ze zvyku.
Nicméně je třeba přiznat, že stav povrchových vod se za posledních 30 let díky růstu sítě čističek odpadních vod a účinnějším filtrům v českém průmyslu velmi zlepšil. Bohužel se objevily další výzvy a ČR čeká v otázce kvality povrchových vod ještě dlouhá cesta.
- Tip: Přestali jsme uvažovat selským rozumem, říká nejvýznamnější český ekolog
- Další morové rány české krajiny:
- Sucho a chemie Česko tradičně přikryje
- České krajině hrozí depka, může za to řepka?
- Pozře české lesy kůrovec?
Odvody vody do nepohody
Typické české řeky a kanály jsou jako podle pravítka
Zdroj: Shutterstock
České řeky byly již od Rakouska-Uherska velmi silně meliorovány (narovnávány) a v minulosti byla jejich koryta enormně narovnána, zahloubena a na některých částech nesmyslně vybetonována.
To vše urychluje odtok vody v krajině, která jednoduše nemá čas (ani místo), aby se vsákla. Navíc narůstající počet betonových cest (cyklostezek) v krajině pomáhá odtoku vody z polí, lesů i hor.
V horských bystřinách a říčkách je nedostatek vody ještě znatelnější. Již tak suché zimy mají za následek promrzání celých říček, což znamená smrt pro živočichy v těchto horských tocích.
A to je voda z těchto říček ještě odebírána na zasněžování sjezdovek (v některých případech i nadměrně), takže již tak suché potůčky dostávají v českých horách, které jsou prošpikované sjezdovkami, zabrat.
Ministerstvo životního prostředí se proto snaží tento odběr zpoplatnit, čemuž se provozovatelé lyžařských areálů brání, protože tvrdí, že si vodu pouze „půjčují“.
Naléhavý nedostatek vody na mnoha místech Evropy i Česka si uvědomují politici napříč všemi stranami.
Nicméně řešení této situace je odlišné – trendem západních zemí a ekologů je znovuzavedení mokřadů, zaplavovaných lesů, retenčních nádrží a postupný návrat částí řek do svých původních koryt.
V Česku se budují retenční nádrže a nahlas se hovoří o stavbě nových vodních nádrží a zadržování většího počtu vody v stávajících nádržích (například Nové Mlýny).
Jak se vryjeme do paměti naší krajiny?
Poznáte, kudy vedla před lety cesta přes pole?
Lidé se bojí GM plodin z neznalosti. GM bakterie pro inzulín či kosmetiku nikomu nevadí
Ivo Frébort. Foto: Ota Blahoušek
Protestuje proti tomu, aby se nové, podle něj bezpečné metody genetické modifikace regulovaly stejně přísně jako klasické, tak jak to nedávno rozhodl Evropský soudní dvůr. Společně s kolegy obeslal české politiky, aby usnadnili povolování plodin upravených takzvanou metodu CRISPR. „Když budeme omezovat GMO tak přísně jako dosud, svět nás předběhne a my budeme závislí na dovážené kukuřici nebo sóji,“ varuje Ivo Frébort, biochemik a ředitel Centra regionu Haná v Olomouci.
Přečtěte si: Usnadněte povolování GMO v Evropě, žádají čeští vědci
- vystudoval analytickou chemii na Univerzitě Palackého v Olomouci, Ph.D. v oboru „Bioresources Science“ získal na Tottori Univerzitě v Japonsku
- je autorem více než 100 odborných vědeckých publikací věnujících se výzkumu především v oblasti biochemie, enzymologie a molekulární biologie
- profesuru získal v roce 2005 v oboru biochemie
- jeho nejnovější práce a projekty se týkají zejména rostlinné biotechnologie a přípravy GM rostlin
- je ředitelem Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, od roku 1988 působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci
- je členem celé řady prestižních společností a řešitelem nebo spoluřešitelem více než 30 vědecko-výzkumných projektů
- žije ve vesnici Bystročice u Olomouce, je ženatý a má dospělou dceru
Říkáte, že metoda CRISPR je šetrnější než jiná než klasické genetického modifikování. V čem je tedy jiná? GM rostliny, které se ve světě pěstují na velkých rozlohách, například sója, kukuřice nebo bavlník, všechny obsahují vložený gen z jiného organismu.
Většinou baktérie, tedy část cizorodé DNA, která se v přírodě takto vloží jen velmi vzácně. Na druhou stranu organismy mutované metodou CRISPR obsahují jednu specificky cílenou změnu v genomu, tedy editaci, nikoliv vložení něčeho cizího.
Tato mutace je stejného typu, jako nastává při tradičních technikách šlechtění, které se nepovažují za genetickou modifikaci a ve velkém se uplatňují.
Při těchto tradičních technikách ovšem nastávají stovky dalších nechtěných mutací, o jejichž dopadu se nic neví, takže metoda CRISPR je v tomto směru velkým pokrokem vpřed.
Proč se lidé GMO tak bojí?Podle mého názoru je to zejména z neznalosti a nedostatku vzdělání.
Tato problematika je složitá, pro opravdové pochopení evoluce a genetických změn na molekulární úrovni je nutné mít za sebou alespoň semestr molekulární biologie.
Lidé v Evropské unii se překvapivě bojí GM rostlin, ale nebojí se GM baktérií s jejichž pomocí se vyrábí inzulín a řada dalších produktů pro farmacii, kosmetiku, chemický a potravinářský průmysl.
Vy a další vědci z Centra regionu Haná jste se ozvali proti rozhodnutí Evropského soudního dvora, který ukládá plodinám změněným metodou CRISPR stejně přísnou regulaci jako ostatním plodinám upraveným klasickými metodami GM.
Čeho konkrétně chcete dosáhnout?
Legislativní proces umožňující pěstování GM rostlin v Evropské unii je velmi zdlouhavý a pro žadatele velmi nákladný, což podporuje dominanci nadnárodních biotechnologických firem. Dodnes bylo povoleno pěstování pouze 10 odrůd, z nichž navíc 7 jsou karafiáty, oproti asi dvěma stovkám odrůd povolených jinde ve světě.Na druhou stranu EU povolila dovoz více než stovky odrůd GM rostlin a dováží ve velkém množství GM sóju a kukuřici a z nich připravené krmné směsi. Podíl takto dovážených krmiv dosahuje 70 %. Živočišná výroba v Evropské unii se tak stala zcela závislá na dovozu GM produktů z Argentiny, Brazílie a USA.
Než začneme kritizovat biotechnologické firmy za to, že pěstováním GM plodin ničí přírodu v Jižní Americe, měli bychom si uvědomit, že je pěstují pro nás, my v EU jsme jejich velmi dobře platící zákazníci.
Co se týče rozhodnutí Evropského soudního dvora, to pouze vykládá současně platnou legislativu. Nemá smysl se obracet na Evropský soudní dvůr, oni svou práci skončili.
Teď je třeba intenzivně upozorňovat na nastalou situaci a vysvětlovat, že legislativa brání rozvoji šlechtění a zemědělství za využití moderních metod.
Je třeba, aby se o toto zasadily politické reprezentace jednotlivých členských států.
Co se podle vás stane, pokud se změny nepodaří dosáhnout a vše zůstane pod stávající přísnou regulací? Co to bude znamenat pro výzkum?Pokud se nic nezmění, a rychlá změna ani není možná, šlechtění plodin v Evropské unii nebude schopno konkurovat světu a šlechtitelské firmy se postupně přesunou jinam.
Pro základní výzkum to snad nebude znamenat až tak výrazná omezení, alespoň ne v České republice, ale aplikované výsledky, tedy ono ovoce, které výzkum přináší, bude sklízet někdo jiný mimo EU.
Plodiny připravené technikami editování genomu, a není to jen CRISPR, mají ve Spojených státech a dalších zemích výrazně zjednodušený proces schvalování a ve většině případů se nepovažují za geneticky modifikované.
Právě proto je velkým problémem uplatnitelnost současné evropské legislativy na CRISPR organismy. Jak jsem již zmínil, změny vyvolané touto metodou jsou totožné jako ty, které vznikají tradičními metodami šlechtění, nelze je tedy analýzou jednoznačně odlišit.
Metoda přípravy dané odrůdy se musí při jejím uvádění na trh vždy deklarovat, ale pokud dodavatel ze zemí mimo EU deklaruje tradiční metodu a ve skutečnosti byl použit CRISPR, nebude to možné analýzou odlišit.
A současně šlechtitelé a výrobci z Evropské unie nebudou mít možnost tuto metodu použít a nebudou moci konkurovat.
K čemu je to celé vlastně potřeba? Dá se říci, že kdyby se šlechtily plodiny upravené metodou CRISPR, nebude se muset tolik hnojit a používat pesticidy a budeme mít výnosnější plodiny?Metoda CRISPR fakticky umožňuje obrovské zrychlení tradičního šlechtění.
Bude tedy možné se zaměřit na přípravu odrůd s vyšší tolerancí k suchu, odolných vůči škůdcům, chorobám, a podobně. To jsou ovšem výhody spíše pro pěstitele a obchodníky, svým významem srovnatelné s dnešními GM rostlinami.
Ale další velkou oblastí, která se otvírá, je možnost získání plodin s lepšími vlastnostmi pro konzumenty, například s delší trvanlivostí, vyšším obsahem vitamínů a zdraví prospěšných látek, a naopak omezením látek, které zdraví neprospívají.
Když mluvíte o tom, co neprospívá: americká Univerzita ve Virginii vydala v roce 2016 jeden z nejrozsáhlejších výzkumů geneticky modifikovaných rostlin a pesticidů. Výzkum zjistil, že při pěstování GM se plodin využívá výrazně méně přípravků na hubení hmyzu, ale současně více látek na hubení plevele, herbicidů.
Co říkáte na toto zjištění? Vznik rezistence hmyzích škůdců, plevelů a organismů způsobujících choroby rostlin nastává díky přirozené evoluci těchto druhů, které se snaží co nejlépe přizpůsobit stávajícím podmínkám. Podobně se například člověk stává odolný vůči infekčním nemocem prostřednictvím očkování.
Při šlechtění zemědělských plodin tedy člověk po tisíciletí svádí boj s těmito organismy, aby dosáhl co nejvyšších výnosů a kvality sklizně. Lze tedy předpokládat, že rezistence omezuje i pěstování GM plodin a bude nutné dalšího technologického pokroku, aby z toho člověk opět vyšel vítězně.
Teď to jsou techniky editování genomu a CRISPR, co bude dál?
A jak jsme na tom s GM plodinami a používáním pesticidů a herbicidů v České republice? Situace v České republice mi v mnohém i s ohledem na situaci v celé Evropské unii připadá značně iracionální.
Často slyšíme zprávy o záborech zemědělské půdy a negativním vlivu výstavby, na druhou stranu naše zemědělská výroba je natolik efektivní, že vyvážíme velký podíl produkce obilnin. Na zhruba jedné třetině plochy pěstujeme plodiny, které se nevyužívají pro výrobu potravin ani krmiv.
Mám na mysli zejména řepku, ze které se povětšinou připravuje přidaná složka do paliv pro motorová vozidla a kukuřici, která končí jako surovina v bioplynových stanicích. Obojí jsou tradiční odrůdy, ne geneticky modifikované.
Při pěstování takovýchto technologických plodin platí podstatně mírnější limity pro používání pesticidů, které se také v hojné míře používají, a jejich zbytky nám opět začínají značně kontaminovat půdu a vodní zdroje. Přitom by mělo jít o aktivity přírodě prospěšné, smyslem je přeci omezování spotřeby fosilních paliv.
Pro kukuřici se ve velkém používá postřik totálním herbicidem glyfosátem, který přímo na poli zajistí takzvané „dosušení“ narostlé biomasy a její následné snazší zpracování. Na druhou stranu v rámci kampaně byl glyfosát stažen z některých hobby marketů pro zahrádkáře. No není to absurdní?
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.
Vědecký spor o biopotraviny
V bioobchodě jde o miliardy, proto se stává předmětem tvrdého lobbingu.
Konzumenti biopotravin, jejichž spotřeba na celém světě razantně roste, musí mít zřejmě v hlavě zmatek. Vědci se totiž stále nemohou shodnout na tom, zda lidé neutrácejí peníze za drahé biopotraviny vlastně zbytečně.
Pouhý měsíc poté, co britský vědecký tým zveřejnil široce publikovanou zprávu o tom, že produkty takzvaného ekologického zemědělství nejsou pro lidský organismus zdravější než konvenční, přichází nová renomované studie se zcela opačnými závěry.
Kdo už se smířil s tím, že rozdíl mezi jablkem a biojablkem spočívá pouze v ceně, má nyní důvod svůj postoj znovu přehodnotit. Výzkumný institut pro ekologické zemědělství (FiBL), nejrenomovanější instituce svého druhu na světě, na základě pětiletého rozsáhlého výzkumu tvrdí, že se Britové ve svých závěrech mýlí.
O pozitivních zdravotních účincích biopotravin totiž údajně nelze pochybovat.
„Produkty ekologického zemědělství obsahují výrazně větší množství důležitých živin než produkce konvenční,“ píše se v závěrech studie, zveřejněné tento týden v Berlíně. Jedná se především o vyšší obsah vitaminů, bioaktivních látek a takzvaných antioxidantů.
Podle švýcarskovědeckého týmu, který ale spolupracoval s desítkami dalších vědců v Evropské unii, jsou biopotraviny zdravější především kvůli tomu, že jejich pěstitelé nepoužívají umělá a minerální hnojiva.
Přírodní hnojení totiž oproti konvenčnímu údajně zvyšuje nejen obsah bioaktivních látek, ale ovlivňuje i složení bílkovin, a především koncentraci látek, které posilují obranyschopnost rostlin. Tyto vlastnosti pak pozitivně ovlivňují organismus i dalších článků potravinového řetězce, tedy i zvířat a lidí.
Pětiletá studie FiBL je v přímém protikladu ke studii, zveřejněné na konci července britským vědeckým týmem z London School of Hygiene and Tropical Medicine. Studie, objednaná přímo britskou vládu, analyzovala 162 důležitých vědeckých článků o výživě, publikovaných v padesáti letech.
„Našli jsme jen malé rozdíly v obsahu živin mezi organickými a běžně získávanými potravinami, ale patrně to nemá žádné důsledky pro veřejné zdraví,“ uvedl Alan Dangour, člen britského vědeckého týmu.
Výzkum podle něj prokázal, že k veřejné podpoře produkce biopotravin tedy není žádný zásadní důvod a lidé vlastně jen v rámci jakési módy zbytečně vyhazují peníze oknem.
Jak je tedy vůbec možné, že jedni vědci, ověnčení stejnými tituly a praxí, dospějí po mnohaletém výzkumu ke zcela opačným závěrům? Podle některých propagátorů biozemědělství je to zkrátka proto, že spotřeba biopotravin ve světě stoupá a celosvětový obrat bioobchodu, představující takřka bilion korun, už není jen okrajovou záležitostí, ale tvrdým byznysem.
A jako každý byznys už je předmětem lobbingu, ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu. „Jedna z teorií o britské studii spekuluje o tom, že kdyby závěry potvrdily pozitivní účinky biopotravin oproti konvenčním, britská vláda by vlastně musela přiznat škodlivost klasických potravin a přizpůsobit tomu veřejnou podporu ekozemědělství.
A to by stálo miliardy,“ řekl LN Tom Václavík, provozovatel serveru Bio-Info. Kritici britské studie také tvrdí, že vědci v tomto případě vybrali jen ty vědecké články, které se hodily k jejich závěrům, a nevzali v úvahu desítky dalších důležitých studií. Včetně těch hodnotících nikoliv biopotraviny, ale naopak škodlivost potravin pěstovaných a vyráběných s pomocí chemie.
Někteří konzumenti biopotravin přitom tvrdí, že pro ně není nákup produktů ekologického zemědělství žádnou módou, ale prostě nutností. „Můj manžel je alergický na některé druhy ovoce a čerstvou zeleninu, šestiletá dcera pak nemůže jíst mléčné výrobky.
Podle mé vlastní zkušenosti přitom pesticidy a dalších chemikálie mohou nejen vést ke vzniku alergických reakcí, ale zesilují i projevy alergií u lidí, kteří už jí trpí,“ řekla LN Anna Vlášková z Českých Budějovic.
TOP 09
Silvie Michenková
Pusťte všechny děti do školy a bez podmínek. Včera bylo pozdě. ????Děti ve škole nikoho vážně neohrožují, ale naopak se přirozeně vzájemně imunizují a většina dětí je bez příznaků.
Rizikové seniory děti také nenavštěvují, pokud je tedy nemusí hlídat, protože nemohou být ve škole. Pak seniory spíš nakazí rodiče z práce, kteří jsou tak se seniory v každodenním kontaktu.
Co vám dává větší smysl, děti ve škole nebo doma u seniorů?? A starší děti se z toho vězení brzy psychicky složí, jestli je nenecháte normálně žít, dochází vám to?
Michal Tůma
TOP 09 takže deváťáky, kteří mají hned na začátku května přijímačky, jste hodili přes palubu. Prckové mají spoustu školních let před sebou, deváťáci mají pár dnů, maximálně týdnů na to, aby se připravili na přijímačky a tím zásadně ovlivnili svůj další život. A distanční příprava na přijímačky OPRAVDU nefunguje všude srovnatelně.
Lucie Skoupá
A kde jsou žáci např. 5 a 6 třídy ZŠ,studenti 2.ročníku SŠ? Ty nemají pravo na vzdělání? Prestaňte už ty děti dělit,a pusťte je všechny do škol!!! Naočkujte rizikové skupiny profesorů a mladí učitelé to snad zvládnou v respirátorech,aby byl čas doočkovat další rizikové skupiny obyvatel…Bude už konečně někdo v PS uvažovat racionálně nebo tady ještě za 5 let budeme všichni v lockdownu?!
Monika Dolejšová
Priorita dostat děti do škol. To je nějaká mantra vlády a opozice?Je to pořád dokola a výsledek žádný.
A druhý stupeň, ten Váš nezajímá?V první vlně u nás několik měsíců ani jeden pozitivní, přesto škola zavřená, ještě v prosinci to bylo pár jednotek lidí,a pořád škola zavřená, až teprve na začátku roku pár desítek lidí v karanténě z počtu přes 3000 obyvatel,a teď v současné době přes 20 lidí a pořád škola zavřená,moje dítě ten rok odnrslo psychicky,projevil se u něj nejen atopicky ekzem, ale je v depresi,bez zájmu a už nechce ani chodit ven,moc mu škola chybí a učitelé a osobně si myslím,že tento rok už se tam nepodiva,takže děkuji za prioritu.
Miruš Ani
Bez podminek! Žádné testy, žádné roušky!
Eva Neshybová
Ve školách měly být všechny děti už dávno. Je smutné o tom stále dokolečka jen mluvit
Jindřich Papay
Proč ne od 1.dubna? Že by si mysleli všichni, že je to apríl? 😀
Peja Komeťák Juras
nic z teho zase pravda nebude bohužel pokud tu bude ten pán co to řídí jako firmu tak nikdy nic už nebude!
Andrea Schusterová
12. dubna bude dobrá konstelace hvězd? Co znamená situace tomu nahrává? Přírůstky kolem 10 000/ den, plné nemocnice, děti s horšími příznaky covidu?
Marek Schneider
ANO je sracka, ale tohle je to samé. Opravdu vám počet zemřelých nevrtá hlavou, když dáte na druhou stranu politické body které stejně přijdete. Bez hrůz co tu předváděla zkorumpovaná ODS by ANO nikdy nevzniklo. Takže taky viník.
Zdeněk Cvrček
Zdá se, že slavný Anticovid tým o covidu níc neví. A jestli někdo hodí mladou teneraci přes palubu, tak to bude tento slavný Anticovid tým, který je vskutečnosti Spolek přátel patogenů.
Josef Bogar
To snad nemyslíte vážně. Proč až od 12.dubna a proč ne všechny děti? Vždyť to nemá žádný vliv, už měly chodit dávno. Na co si to hrajete?
Jiří Buryan
A to je presne duvod proc tvrdim, ze opozice by to ridila hur nez vlada, i kdyz je tezke verit, ze by to slo…..
Martina Marková
Všechny děti, bez podmínek a hlavně bez testu!
Helena Vidovičová
Nechte prosím maturanty už na pokoji. Pár týdnů je nevytrhne. Pošlete tam ty malý
Gábi Churá
Ahoj Michale, souhlasím. Opravdu mě NEpobavilo, že žáci 9. tříd již nejsou priorita.
Opravdu nevím, jak moje dcera zvládne přijímačky, když téměř celý rok nebyly ve škole, stále probírají novou látku, do toho opakování a pokud chci cvičné testy, tak si je musím zaplatit.
To je opravdu adekvátní náhrada standardní výuky. Už ani mj neresim, že 45 min. výuka školní hodiny hry nahrazena 30 min. distanční výuky. Fakt super ????????????
Boris Jaroš
to mi připomíná dobu před rokem a dodnes jsme se nedostaly dál než k uzavření okresů tak snad na ty volby v říjnu nás stát pustí
Kaci Tutanchamonka Bencikova
Presny termin urcit nelze – vzhledem k tomu, ze navrat deti do skol zavisi na aktualni epidemiologicke situaci, ne ze si rekneme, ze od dubna jdou, at se deje, co se deje… Mozna by slo zacit otevirat skoly v okresech, kde je nizka mira rizika nakazy – a ostatni holt musi jeste pockat.
Dana Hulová-Kolečářová
Vsichni do škol,v zahraničí děti chodí pořád
Michaela Kulhavá Špetlová
TOP 09 moc vám fandím, ale přijde mi, že jste nějak ve vašich požadavcích zapomněli na devataky ???? Jednoho máme doma. Učíme se s ním celá rodina. Docela to zvládá, ale stojí nás to dost úsilí a peněz. Myslím, že je důležité, aby se do škol vrátili také. Nikoho neohrožují, ve většině škol jsou i v jiném patře, než první stupeň ????. A jsou schopní dodržovat přísná hygienická opatření. Oproti malým dětem, které neustále kontrolujute a stejně neuhlidate, zda dodržují pravidla. Ve škole pracují, tak i vím o čem píši. Děkuji Přeji krásný večer
Michaela Špetlová
Monika Wailguny
Začněte od nejvyšších ročníků, ty mladší to dohoní snáz.
1 a 2 třídy nechat doma nebo 14dní doma a 14 dní ve škole, u nich se zajišťuje morálka hůř než u starších dětí a pokud učitelky předají osnovu co mají všechno umět, můžou se vykašlat na distanční výuku a pomoci kolegům s jejich třídami.
Hodně lidí říká, že děti nejsou takový přenašeči protože nemají příznaky. Právě proto že nemají příznaky a netestují se jsou těmi nejhoršími přenašeči. A všem matkám na státem placené rodičovské bych také důrazně doporučovala nedávat starší děti do školky až to bude možné.
Petr Kapitán
Jaky to ma smysl mit skolu za těchto podmínek. Nechapu. Je to uplne na hovno.
Cely rok uz je ztraceny.
Lucie Baronova
A proc by museli? Protoze chteji? Copak se to da presne predvidat, kdyz tu mame Brigitu? – Pracujete proti narodu. P.S. nejsem volic A.B.
Thomas Janko
Prosím vás, stále zapominate na VŠ! Nechápu, že se vůbec nikdo nezabývá vysokoškoláky…
Jana Vášková Fučíková
A co ostatní? Na těch nezáleží nikomu???
Lenka Balcarkova
A ostatní děti se do školy podívaji kdy? Co pořád máte s tím postupným návratem do škol? Můj syn sedí doma od září (8.ročník), když nepočítám jeden týden v prosinci, čemu to tak prospělo? Důchodci zvesela trajdají po supermarketech a děti mají sedět doma?
Šimon Reich
Pozdě. Školy se měly otevřít už 1. února. Nestalo by se nic moc.
Isabela Pospíšilová
Všechny – všechny děti, ne jen první stupeň. Myslíte, že děti na druhém stupni nejsou frustrované?
Doris Pospichalova
A druhy stupeň co?? Proc se neustale neresi a opomina…jako oni nic??jako,ze staci vzdělání cist..psat..zaklady a to ostatní v Agrofertech potrebovat nebudou…nebo jak si to vysvetlit…rozumně…nebo od 6 tridy výs je to zivotu ohrozujici?? Vite jak tem detem je..
vite jak je to bavi…nebylo by treba finito komedie..?? Do skoly a nazdar lidi pracovat..zit..sportovat..je fakt,ze se nejspis vrati chripka a angina…viroza.. ???? ale s tim si clovek poradi…jsou horsi nemoci a viry…sakra to se nenajde strana,ktere by se dalo verit..
Vědci popsali, jak rostliny zjistí míru zhutnění půdy. Způsob je překvapil
Zhutněná půda je velký problém současného zemědělství. Vzniká kvůli nevhodnému způsobu obdělávání polí i využití těžké mechanizace. Taková zemina je podle odborníků tvrdší, málo provzdušněná, špatně jí proudí voda a kořeny plodin v ní hůře rostou. To brzdí vývoj nadzemních orgánů rostlin a snižuje výnosy plodin.Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz Rostliny si umí poradit s příliš tvrdou půdou, činí tak však málokdy. K rozeznání zhutnění zeminy přitom nepoužívají mechanická čidla, podobná lidskému hmatu, ale plynný hormon etylén. Pokud pak rostlina zjistí, že je půda příliš tvrdá, rozhodne se zřejmě podpořit kořeny v místech s lepšími podmínkami. Zjistil to mezinárodní tým, jehož součástí jsou vědci z Česka. Poznatky mohou pomoci ke šlechtění plodin, které by dobře kořenily i ve zhutněné půdě. Studii o objevu publikoval prestižní vědecký časopis Science, informovala Akademie věd ČR.
Zhutněná půda je velký problém současného zemědělství. Vzniká kvůli nevhodnému způsobu obdělávání polí i využití těžké mechanizace. Taková zemina je podle odborníků tvrdší, málo provzdušněná, špatně jí proudí voda a kořeny plodin v ní hůře rostou. To brzdí vývoj nadzemních orgánů rostlin a snižuje výnosy plodin.
Vědci popisují, že pokud kořen narazí na zhutněnou půdu, zpomalí růst do délky a jeho špička ztloustne. A právě na to, jak rostlina rozezná tvrdost půdy, hledal odpověď výzkumný tým.
Výsledky vědce překvapily. Rostliny totiž nevsadily na mechanická čidla – jakousi obdobu hmatových receptorů v lidské kůži. Využily etylén, tedy plyn, který rostliny tvoří a využívají jako hormon. Pomocí etylénu rostliny „měří“ tvrdost půdy.
Buňky v kořenové špičce stále vytvářejí malé dávky tohoto plynného hormonu. Pokud je půda dobře prokypřená, etylén póry rychle odchází pryč. V případě zhutněné zeminy se však hromadí v buňkách, vysoká hladina pak zpomaluje prodlužování kořene a podporuje jeho tloustnutí, tedy typickou odpověď kořenového systému na tuhou zeminu.
„V Olomouci jsme stanovovali množství látky, z níž etylén v kořenech vzniká, abychom dokázali, že jeho zvýšená koncentrace a hromadění jsou skutečně důsledkem zhutněné zeminy, ne jiného fyziologického procesu,“ uvedl spoluautor výzkumu Michal Karady. Vědec působí v Laboratoři růstových regulátorů, společném pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV a Univerzity Palackého.
Pro srovnání se vědci zaměřili na rostliny rýže a huseníčku, které kvůli genetickým mutacím nereagují na zvýšené koncentrace etylénu. Zjistili, že kořeny mutantů dobře pronikají i do zhutněné půdy.
Geneticky normální rostliny by to tedy zvládly také, ovšem kvůli funkčnímu „etylénovému smyslu“ růst kořenů v takové situaci aktivně potlačují.
Vědci se domnívají, že je pro ně výhodnější podpořit jiné kořeny, které sahají do míst s lépe prokypřenou zeminou. Na výzkumu spolupracovali vědci ze sedmi zemí.
reklama