Lidé v minulosti v tom měli jasno
Podobně jako tomu bylo i u epilepsie neboli padoucnice, i u spánkové paralýzy se lidé po staletí domnívali, že posedl tělo ďábel. Téměř každá světová kultura má příběhy o ďábelských stvořeních, která napadala lidi v noci, když spali, když byli nemohoucí.
Věřili v ďábelskou moc, ale také se snažili toto mysteriózní chování ve spánku logicky vysvětlit, což se jim zrovna moc nedařilo. Existuje velké množství slavných obrazů, na kterých je vyobrazen démon sedící na hrudi člověka.
Pravděpodobně se jedná právě o vyobrazení spánkové paralýzy.
Zlá čarodějnice sedící na hrudi
Ten, kdo spánkovou paralýzu nikdy nezažil, si stěží dokáže představit, co to pro člověka znamená, jaké pocity zažívá.
Lidé v minulosti věřili, že je dílem samotného ďábla nebo útokem čarodějnic, čemuž se věřilo ve velké míře jak v Evropě, tak i ve Spojených státech, kde byl hon na čarodějnice velmi rozšířený.
Právě pravděpodobně kvůli spánkové paralýze byla jedna obyvatelka městečka Salem, Shusannah Martin, obviněna a později popravena, protože měla údajně sedět na hrudi dvou mužů, které, dle jejich slov, téměř udusila.
Co to vlastně spánková paralýza je?
Spánková paralýza je stav související se spánkem, kdy se tělo nachází mezi spánkem a bděním. Člověk tak může být zčásti při vědomí a do určité míry si uvědomovat realitu, kterou ale není úplně schopen odlišit od snu a svého podvědomí.
Kromě toho také člověk nedokáže ovládnout své svalstvo, respektive se nedokáže pohnout a má pocit úplného ochrnutí, nedokáže ani promluvit.
Jediné, co dotyčný dokáže ovládat, je pohyb očí, hýbat prsty na nohou a na rukách, obličejovými svaly a dýchání.
Jako k posteli přikovaní
Člověk má pak pocit, jako by byl k posteli přivázán anebo násilím držen. Tento stav může trvat od několika sekund až minut. Někteří lidé dokonce cítí velký tlak a mají pocit dušení. Spánková paralýza může být také doprovodným jevem dalších spánkových onemocnění, jako je například narkolepsie.
Narkolepsie, též známá jako DMS (Syndrom Daniela Merricka) je chronická neurologická porucha, kdy mozek není schopen správně regulovat cyklus spánku a bdění. Nejedná se ani o depresi či jiné mentální onemocnění, epilepsii nebo obyčejný nedostatek spánku (zdroj).
Jako mrtví
Mnoho lidí popisuje probuzení se do spánkové paralýzy tak, jako by se probudili mrtví. Zkrátka kdy je tělo mrtvé, ale mysl ne.
- Zvukové a zrakové halucinace
- Celé je to ještě zajímavější o to, že spánková paralýza bývá často doprovázena halucinacemi a intenzivním strachem v důsledku opoždění části funkce mozku, kterému se říká Varolův most, který je zodpovědný za paralýzu příčně pruhovaného svalstva během REM fáze spánku.
- UFO a neznámý člověk stojící v místnosti
Právě spánková paralýza bývá častým vysvětlením odborníků na fenomén únosů UFO, ke kterým dle nich ve skutečnosti nedochází a jedná se pouze o paralýzu ve spánku.
Podobně tak jako při únosech UFO, se ve spánkové paralýze u některých lidí objevuje neznámá osoba, jejíž rysy nejsou zřetelné a spíše tak paralyzovaný člověk vnímá její přítomnost.
Ona osoba nemusí být ani v místnosti, ale třeba za prosklenými dveřmi. Člověk může dokonce slyšet její šeptání nebo mluvení.
Zvukové halucinace
Co člověk slyší v paralýze? Krom výše zmíněných hlasů jsou to různé strašidelné zvuky nahánějící hrůzu a husí kůži. Ostatně na internetu si můžete vyhledat mnoho zvukových nahrávek toho, jak asi zvukové halucinace při spánkové paralýze zní.
Pozn. Alue:
Pozor, skeptická mysl považuje zvuky i obrazové vjemy při spánkové paralýze za halucinace, ale nic na světě se neděje náhodou, tedy ani podoba nějakého obrazu, který se vám vyjeví.
Když se budíte pomalu, nebo když se řízeně vytrhnete z noční můry tím že otevřete oči, slyšíte ještě nějakou dobu zvuky ze snu který jste měli a můžete mít i dvojité vidění, kdy se vám obraz snu překrývá s pohledem na váš pokoj.
A to není žádná halucinace, ani porucha. Stačí počkat, až se mozek přepne do bdělého režimu.
Spánková paralýza je však specifická v tom, že člověk je při ní ve změněném stavu vědomí a je tedy schopen slyšet duchy, děje v dimenzích do kterých se prolínají jeho vyšší éterická těla a dokáže i velmi snadno astrálně vycestovat. Tedy je schopen krátkodobě vnímat i bytosti, které má na jiných rovinách poblíž sebe.
Má-li na sobě nějaké parazity, může se s nimi prostřednictvím paralýzy přímo konfrontovat a to jsou poté příběhy o tom jak člověku něco sedí a hrudi a škrtí ho to, nebo to křičí.
Setkání však mohou být i milá a je možné spatřit i bytosti dobré, to se však člověku podaří jedině tehdy, pokud má konstruktivní energii a nepropadá zbytečně panice a strachu.
O jakou paralýzu se vlastně jedná?
Spánková paralýza přitom není jen jedna, ale dvě. Může se tak jednat o izolovanou paralýzu, která se přihodí třeba jen jednou či párkrát za život a člověk si ji nemusí ani pamatovat. Potom je opakující neboli chronická spánková paralýza, kterou si člověk pamatuje moc dobře, často se opakuje, která je děsivá a dusivá.
Co způsobuje nehybnost při spánkové paralýze?
Tělo člověka, který spánkovou paralýzou netrpí, je paralyzováno i při běžném snění. Mohou za to dvě chemické látky – glycin a kyselina gama-aminomáslová, které tělo paralyzují schválně, abychom během spánku leželi, nepobíhali po místnosti a nesnažili se těmito pohyby přenést sen do reality, a hlavně si nevědomě neublížili.
Kdy se paralýza obvykle objevuje?
Může se objevit jak na začátku usínání, nebo při probouzení, zejména uprostřed noci. Jestliže ji zaznamenáte v době, kdy usínáte, jedná se o hypnagogickou spánkovou paralýzu. Objeví-li se při probouzení, jedná se o hypnopompickou spánkovou paralýzu.
Hypnagogická spánková paralýza
Jakmile začnete usínat, tělo začíná pomalu relaxovat, méně vnímáte, takže si paralýzy možná ani moc nevšimnete. Ale jakmile nabijete při usínání vědomí, zjistíte, že se nemůžete hnout nebo mluvit.
Hypnopompická spánková paralýza
Během spánku dochází k přechodu mezi REM fází spánku (rapid eye movement) a NREM fází spánku (non-rapid eye movement). Jeden cyklus REM a NREM spánku trvá přibližně 90 minut. NREM přichází jako první a zaujímá 75 % celkové doby, kdy člověk spí. Během této fáze tělo relaxuje a nabírá sílu na další den.
Ke konci NREM fáze spánku přeskočí spánek do REM fáze, kdy se oči hýbou velmi rychle a kdy se vám zdají sny. Třebaže se toto děje, tělo zůstává i nadále v klidu, svaly odpočívají.
Jestliže se však člověk se spánkovou paralýzou probere ještě před tím, než REM cyklus skončí, nemůže se pohnout a mluvit.
Kdo spánkovou paralýzou trpí?
Odborníci uvádějí, že spánkovou paralýzou trpí čtyři lidi z desíti, což je poměrně hodně. Spánková paralýza bývá velmi často u jedinců zpozorována poprvé v pubertálním věku, ale může se vyskytnout v jakémkoli věku, u žen i u mužů a může být dokonce i dědičná.
- Proč se u některých lidí spánková paralýza objevuje?
- Spánková paralýza bývá často projevem nedostatku spánku, nepravidelným spánkovým režimem (práce na směny), stresu, maniodepresivní psychózy, spánku na zádech, narkolepsie, nočních křečí v nohou, užíváním určitých léků či návykových látek.
- Co se dá se spánkovou paralýzou dělat?
Spánková paralýza se většinou nijak neřeší, spousta lidí s ní žije, respektive usíná a budí se s ní. Není se čeho obávat, žádných nočních démonů nebo tak podobně. Zkuste to ale říct někomu, kdo v pokoji potkává neznámého člověka bez tváře a který mu ještě něco vykládá…
Něco byste však zkusit mohli
Proti spánkové paralýze se dá však něco dělat. Souvisí to hodně s kvalitou spánku a pro zlepšení svého spánku tak můžete udělat mnohé. Snažte se mít dostatek spánku a nenechte stres, aby vás ovlivňoval i ve spánku. Stačí, když si nebudete nosit práci s sebou domů nebo nedej bože zapínat počítač v posteli před spaním a pracovat.
Pokuste se sami probudit
Řada lidí trpící spánkovou paralýzou radí pokusit se za každou cenu probudit. Ale jak, když to nejde? Mnohdy lze hýbat prsty na nohách, prsty na rukách a svaly obličeje, a právě těmito pohyby se lidé o probuzení snaží. Každý zkouší něco jiného, nicméně odborníci tvrdí, že toto stejně nepomůže a člověk se probudí až tehdy, kdy přijde jeho čas.
Pozn. Alue:
To znamená, že mozek potřebuje trochu času na přechod do bdělého režimu. Pokud zůstanete při paralýze zcela klidní a počkáte na úplné probuzení, tento čas trvá kratší dobu. Pokud však propadnete strachu a hysterii, zaměstnáte tak svůj mozek mnoha dalšími úkony a tím prodlužujete dobu své spánkové paralýzy.
Před spánkem si udělejte čas sami na sebe
V době před spánkem byste se měli věnovat jen sami sobě, respektive odpočívat. Nic nedělat, vypnout mozek a nechat se unášet pomalu do říše snů. Pokud vám však spánková paralýza neumožňuje dostatek odpočinku, měli byste vyhledat lékařskou pomoc, protože na kvalitním spánku celá kvalita života vlastně stojí.
Co na spánkovou paralýzu říkají odborníci?
Odborníci zabývající se spánkem se ve většině případů shodují, že spánková paralýza je prostě jen znakem, že vaše tělo neproplouvá hladce jednotlivými stádii spánku. Někteří vědci ovšem spánkovou paralýzu spojují až s psychiatrickými poruchami.
Pozn. Alue:
Pokud spánkovou paralýzou trpíte, začněte dlouhodobě užívat B-komplex a vyzkoušejte L-tryptofan. Váš spánek se zkvalitní, ale bude to fungovat pouze v případě, že je váš spánek narušený nedostatkem těchto látek v těle. Pokud paralýzu spouští psychické problémy nebo poruchy, obyčejné béčko stačit nebude.
(zdroj)
Spánková paralýza: Noční můra, která vás má v hrsti
Spánková paralýza se řadí mezi spánkové poruchy. Jedná se o stav, při kterém se člověk nemůže hýbat, křičet nebo jakkoli jednat, protože jeho tělo je paralyzováno. Děje se to v době, kdy jedinec právě usíná nebo se probouzí. Tělo spí, ale mysl už je částečně bdělá. V tomto stavu člověk ještě stále nedokáže rozlišit sen od skutečné reality.
Od spánkové poruchy k antidepresivům Tento hrůzný stav bývá často doprovázen děsivými halucinacemi, na které trpící člověk nemůže nijak reagovat. Mohou být sluchové či zrakové. Jedinci, kteří mají zrakové přeludy, vidí často temné postavy, které se na ně mohou jen dívat, útočit nebo sedět.
Při sluchových přeludech lidé slyší šramocení, otevírání dveří, kroky a další děsivé zvuky. Mnozí zažívají kombinace těchto halucinací. Jedince, kteří právě prožívají spánkovou poruchu, neposlouchají ruce, nohy ani jejich vlastní hlas. Pro ně je patrně nejhorší to, že se v tom děsivém stavu plném přeludů nemohou probudit, pohnout, a tudíž utéci nebo si zavolat o pomoc.
Mají umožněno jen mrkat víčky a dýchat, což je samo o sobě velmi děsivé.
Paralýza u někoho může trvat jen pár minut, ale u jiného třeba až několik hodin.
Pokud se tato noční můra někomu často opakuje, může ho dovést v reálném životě až k psychickým potížím. Takoví jedinci se pochopitelně bojí usnout, jejich spánek je kvůli strachu často přerušován. Některým z postižených lidí se nevyhnou ani úzkosti nebo začínající deprese i za bílého dne. Nemalé množství jedinců, kteří tím opakovaně trpí, konzumují antidepresiva.
Jak je možné, že se člověk ocitne v paralýze? Spánková paralýza probíhá tehdy, když se nám zdají sny, tedy v REM fázi. Ta je charakteristická rychlým pohybem očí. Během ní mozek funguje, ale tělo spí.
Neschopnost pohybu během spánku způsobují některé chemické látky v mozku. A to z toho důvodu, abychom během snění zůstávali v klidu na posteli namísto pobíhání po místnosti.
Pokud se během této fáze náhle vzbudíme, mozek si nadále bude myslet, že spíme. V tuto chvíli se ocitáme v paralýze.
K noční hrůze jsou nejnáchylnější mladí Spánkovou paralýzu alespoň jednou za život prožije zhruba osm procent lidí. Nejvíce postihuje dospívající a mladé jedince. Dále ty, kteří už nějakou psychickou poruchou trpí.
Děsivý stav se může objevit i jen ze zcela běžných podnětů. Velké vyčerpání, nepravidelný spánek, dlouhodobý stres nebo spaní na zádech. Vězte ale, že výše zmíněné faktory nejsou vždy rozhodující.
Paralýza může v noci přepadnout kohokoliv, bez ohledu na věk a další faktory.
Jak spánkové paralýze říct sbohem? Pokud se spánková paralýza objeví u člověka jen párkrát za život, není potřeba vyhledávat žádnou lékařskou pomoc. Stačí jen dodržovat několik kroků, které zamezí jejímu opakovanému příchodu.
- Důležitý je pravidelný spánek. To znamená sedm až osm hodin denně.
- Držet se dále od velkého stresu. Některým lidem pomáhá, když se před spaním uklidní a usínají s čistou hlavou.
- Nespat v poloze na zádech, ale vybrat si jinou spací polohu. Velké množství lidí přiznalo, že měli spánkovou paralýzu vždy, když usínali na zádech.
- Neusínat s vysoko vystlanými polštáři.
- Neusínat v pokoji samostatně. Druhý člověk vždy dodá jedinci alespoň malý pocit bezpečí.
Pokud se ale spánková paralýza objevuje často, je vhodné navštívit odborníka. Léčba víceméně spočívá v tom, že psycholog či psychiatr pomůže trpícímu jedinci se s touto nepříjemnou poruchou vyrovnat či ji nějakým způsobem ovlivnit a zbavit se jí. Případně pokud je to možné, přijít na příčinu těchto stavů a poté ji odstranit.
Čarodějnice, nebo UFO? Dokud se spánková paralýza nedala vysvětlit vědecky, lidé si ji vykládali různými způsoby. Zhruba kolem sedmnáctého století si velká část Evropy odůvodnila tento stav tím, že na trpící jedince působí čarodějnice. Sedí člověku na hrudi a snaží se ho během spánku udusit.
V Africe spánkovou paralýzu označovali za čarodějnici, která usedá na záda trpícího a snaží se mu opakovaně vyrážet dech.
Řekové si mysleli, že lidi napadá zlý duch, který na sebe bere zvířecí podobu. Ten si sedl oběti na hrudník, začal jí brát hlas a dusit. Japonci zase věřili v bytost jménem Kanašibari, která chodí mučit lidi ve spánku. Turci tuto temnou osobu nazývali Karabasan. V Newfoundlandu napadala lidi ježibaba, které říkali Old Hag. Útočila na ně ve spánku a oni se nemohli bránit.
Spánková paralýza se také často spojuje s existencí mimozemšťanů. Mnozí dnes věří tomu, že osoby z jiné planety se s námi pomocí spánkové paralýzy snaží navázat kontakt. Pokud jsou mimozemské únosy lidí pravdivé, vždy se dějí jen ve spánku.
Existenci spánkové paralýzy dokazují i některá umělecká díla. Švýcarský malíř Henry Fuseli maloval obrazy s touto temnou tematikou, nejspíš proto, že jí sám trpěl. Stvořil velmi známý obraz s názvem Noční můra, kde temná bytost sedí na hrudi trpícího jedince a dusí ho. Dalším umělcem, který něco podobného zažil, byl Hieronymus Bosch.
Příběhy jedinců, kteří zažili spánkovou paralýzu na vlastní kůži: Sofie: Svoji první spánkovou paralýzu jsem zažila v době svého zkouškového období na univerzitě. Vzbudila jsem se s pocitem, že se dusím.
Moje postel mě doslova pohlcovala dovnitř. Zpanikařila jsem, zrychlil se mi tep a nemohla jsem pohnout jediným svalem na svém těle. Když jsem si uvědomila, že se nemůžu bránit, zhoršovalo se to. Nakonec jsem se vzbudila.
Byla to pro mě velká úleva.
Viktorie: Mám dvě zkušenosti se spánkovou paralýzou. Poprvé jsem procitla a viděla, jak k mé posteli přicházejí různé tváře. Neměly žádná těla, takže to pro mě bylo velmi děsivé. Moje druhá zkušenost byla podobně strašidelná.
Viděla jsem muže, který se krčil u mé postele a měl na sobě kostkovanou košili. Snažila jsem se pohnout, chtěla jsem utéct, ale nešlo to. Mohla jsem jen mrkat očima. Nikdy v životě se mi tak zběsile víčka nehýbala.
Celá ta situace trvala asi minutu, ale mně to připadalo jako celá věčnost.
Richard: Čas od času mě zastihne spánková paralýza. Nikdy ale nezapomenu na tu nejhorší z nich. Spal jsem se svým přítelem v hotelu. Usnul jsem jednoduše, ale procitl jsem s pocitem nemožnosti dýchat.
Křičel jsem, snažil jsem se pohnout. Po chvíli to pominulo. Sedl jsem si na postel a chystal jsem se to sdělit svému příteli, jenže on mě začal škrtit.
Konečně jsem se probudil a zjistil, že partner spí a že nic z toho nebylo skutečné, ačkoliv jsem si to myslel.
#Eva Vogelová
Bude vás také zajímat: Nostalgie: Koho přepadává častěji, má vyšší IQ!
Spánková paralýza – jak jí předejít?
- Lidé, kteří trpí spánkovou paralýzou, se jejím vlivem bojí usnout.
- Následkem této poruchy jsou problémy s nedostatkem spánku.
- Spánková paralýza se pravděpodobněji dostaví, když usnete na zádech.
- Ohroženější jsou jedinci, kteří čelí dlouhodobému stresu.
- Abyste se spánkové paralýze vyhnuli, doporučuje se před spaním nepoužívat mobilní telefon.
- Prevencí je také dobře vyvětraná ložnice.
- Následkem této poruchy jsou problémy s nedostatkem spánku.
Spánková paralýza je stav mezi bdělostí a spánkem, kdy si mozek částečně uvědomuje realitu, ale nedokáže ji dostatečně odlišit od snů. Ačkoli je v tomto okamžiku člověk prakticky vzhůru, chemické látky v mozku mu neumožňují používat svaly.
Dotyčný tak prožívá pocit naprostého ochrnutí. Tento stav je navíc doplněný o strašidelné halucinace a silný pocit úzkosti.
Ochrnuté tělo, bezmoc a pocit naprosté hrůzy. Pokud patříte k malému procentu lidí, co trpí spánkovou paralýzou, tyto pocity znáte stejně dobře jako halucinace a strašidelné zvuky. I ty jsou totiž příznakem spánkové poruchy, vlivem které se dotyčný nemůže hýbat ani mluvit, a to i přesto, že je prakticky vzhůru.
Spánková paralýza přichází zpravidla s REM fází spánku, což je doba, během které obvykle sníme.
Abychom sny tělesně neprožívali a nezranili se při tom, uvolňuje mozek do těla chemické látky, které tlumí funkci svalstva ovládaného vůlí. Dalo by se tedy říct, že jsme dočasně ochrnutí.
Nemůžeme navíc používat ani hlasivky. Problém nastává tehdy, pokud se během tohoto stavu náhle vzbudíme. Protože zatímco tělo je vzhůru, mozek zůstává v paralýze.
Jak spánková paralýza probíhá?
Ti, kteří spánkovou paralýzou trpí, ji popisují jako tu nejživější noční můru. Zatímco je jejich tělo paralyzováno, čelí totiž vizuálním nebo sluchovým halucinacím. Někdy také jejich vzájemné kombinaci. Často se jedná o temné postavy a monstra, která je pozorují. Mohou na ně rovněž útočit.
Lidé s těmito zkušenostmi si také často stěžují na pocit něčeho, co na nich leží, tlačí je do matrace a znemožňuje jim volně dýchat.
Může se jednat i o neidentifikovatelnou osobu sedící na hrudníku. Co se týče sluchových bludů, mluví lidé o nespecifických zvucích, ale také o vrzání dveří, krocích či podivném šumu.
Typický je pro spánkovou paralýzu také pocit všudypřítomného zla a naprosté bezmoci.
Co dělat, když vás spánková paralýza přepadne?
Lidé, kteří se s touto poruchou naučili žít, radí, že jakmile člověk zjistí, že se nemůže hýbat, je nejdůležitější zachovat klid a nepanikařit. Čím více se totiž dotyčný vzpírá, tím silnější je paralýza i strach, který v něm spolu s halucinacemi vyvolává.
Někteří uvádějí, že jim pomáhá, když zavřou oči a stále dokola si opakují, že co vidí nebo slyší, není skutečné. Zkušení jedinci navíc radí, že nemá cenu se snažit hýbat celými končetinami, ale zaměřit se pouze na prsty a také na oči. Nepříjemný zážitek pak rychleji skončí. Obvykle však netrvá déle než dvě minuty.
Co spánkovou paralýzu způsobuje?
Spánkovou paralýzu alespoň jednou v rozdílné intenzitě zažije zhruba 30 procent lidí, jen velmi malé procento jí však trpí opakovaně. Vesměs se jedná o mladé jedince, objevit se však může v kterémkoli věku. Proč ke spánkové paralýze dochází, se přesně neví. Častěji ale byla zaznamenána u lidí, kteří:
- Se cítí vyčerpaní
- Jsou v dlouhodobém stresu
- Mají nepravidelný spánek
- Spí s vysoko vystlanými polštáři
- Usínají na zádech
- Mají takzvané lucidní snění
Jak ji léčit?
Pokud se spánková porucha objevuje pravidelně, je dobré navštívit odborníka. V tomto případě pomůže psycholog či psychiatr, který s pacientem potíže rozebere a pomůže mu se s nepříjemnou poruchou vyrovnat. Důležité je rovněž nalezení příčiny obtíží a její následné odstranění.
Rizika
Spánková paralýza sama o sobě nebezpečná není. Lidé, kteří jí trpí se však kvůli nepříjemným zážitkům často bojí usnout. Potýkají se tedy s nedostatkem spánku, který je limituje v jejich každodenním životě. Tito jedinci mohou být v důsledku svých problémů podráždění a upadat do depresí. Někteří z nich proto sahají po antidepresivech.
Prevence
Jestli se u vás spánková paralýza objeví jen párkrát za život, není třeba vyhledávat lékařskou pomoc. Bohatě stačí, když před spaním dodržíte určité rituály, které jejímu opakovanému příchodu zamezí. Důležitý je v tomto ohledu hlavně:
- Pravidelný spánek, tedy šest až osm hodin denně
- Držet se dál od velkého stresu
- Neusínat v poloze na zádech
- Neusínat s vysoko vystlanými polštáři
- Neusínat v pokoji samostatně
- Usínat v dobře zatemněné, tiché a vyvětrané místnosti
- Nepoužívat před spaním mobilní telefon
Spánková obrna
Existence REM fáze spánku (zkratka: rapid eye movements – rychlé oční pohyby, které tuto fázi spánku provázejí) byla objevena teprve začátkem padesátých let a minimálně dalších deset let trvalo, než vědci plně pochopili, kolik záhad tento stav mysli skrývá. Živé sny, které REM spánek provázejí, přitom nejsou ani zdaleka jeho nejzajímavějším aspektem.
Současně s nástupem snů totiž dochází k poklesu svalového napětí (ve spánkových laboratořích se zjišťuje pomoci elektrod umístěných pod bradou), který je tak výrazný, že lze hovořit o „spánkové obrně“. Sporadicky se sice snícímu člověku mohou pohnout jeden či dva prsty na ruce nebo noze, ale v celkovém měřítku není během REM spánku schopen žádného většího pohybu.
Někteří lidé mají to „štěstí“, že stav obrny mlhavě zažívají ještě během prvních okamžiků po probuzení uprostřed snu.
(Objevily se názory, že právě spánková obrna je odpovědná za vznik děsivých snů, v nichž se snažíme utéct, ale nemůžeme se hnout z místa.
) Většinou se však normální svalové napětí obnoví dříve, než se ze spánku probereme natolik, abychom mohli jeho pokles zaregistrovat. Jednou z mála výjimek z tohoto pravidla jsou náhlé záchvaty spánkové obrny, kterými trpí osoby postiženě narkolepsií.
Narkolepsie je neurologická porucha, která se projevuje zvýšenou spavostí; narkoleptikům hrozí, že usnou dokonce i při práci či při řízení auta. Většina z nich je proto zcela odkázána na povzbuzující prostředky.
Kromě toho však mohou trpět i řadou dalších příznaků, které je možné vysvětlit pouze tehdy, budeme-li se na ně dívat jako na roztříštěné epizody REM spánku.
Nejhoršími jsou pro narkoleptiky okamžiky bezprostředně po usnutí nebo těsně před probuzením, protože v těchto chvílích se jim už (respektive ještě) zdají sny, přestože jsou plně při vědomí. Na rozhraní spánku a bdění proto mohou zažívat mimořádně živé halucinace označované jako hypnogogické klamy.
U některých narkoleptiků se stává, že zcela ochrnutí, a přitom při vědomí musejí v posteli ležet někdy i více než deset minut. Patrně nejpozoruhodnější je, že záchvat obrny je může postihnout i během nějaké běžné činnosti a dokonce i ve stoje.
Vyvolávajícími podněty mohou být i tak všední situace jako intenzivnější vyjádření emocí nebo hlasitý smích. K léčbě narkolepsie se používají látky, které napodobují působení mediátorů nebo s nimi reagují, ale její přesná příčina není známa.
)
Zdroj: Jay Ingram – Cesta za tajemstvím mozku, nakladatelství Oldag
Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář
Spánková paralýza je jako nejhorší noční můra: Co byste o ní měli vědět?
Kdo na vlastní kůži nezažil spánkovou paralýzu, může být jenom rád. Kdo ji musel prožít, ví bohužel, o čem je řeč. Spánková paralýza je doslova noční můrou mezi bděním a spánkem. Tato porucha spánku spojená s ochromením celého těla i halucinacemi, může postihnout každého z nás. O co tedy konkrétně jde?
Spánková paralýza postihne až 40 procent z nás
Spánkovou paralýzu zažije během svého života alespoň jednou kolem 40 procent lidí, i když někteří z nich si tento zážitek vůbec nepamatují nebo jej zaměňují za úplně něco jiného. Jde vlastně o stav, který mnozí z nás zažívají při usínání či probuzení, to znamená mezi bděním a spánkem.
Se spánkovou paralýzou se nemusíte setkat vůbec nebo jenom párkrát za život. Někteří lidé však trpí opakující se chronickou paralýzou, což už je úplně jiná liga. Co vše byste tedy měli o spánkové paralýze vědět?
Zdroj: Shutterstock.com
Vaše tělo je zcela ochromené
Při spánkové paralýze je vaše tělo naprosto ochromené. Nemůžete se hýbat ani křičet, zažíváte stav kompletního ochrnutí. Dokážete jenom hýbat očima, mrkat a dýchat.
Celé to trvá několik sekund, pro vás je to celý život
I když paralýza trvá pouze několik sekund, maximálně minut, pro vás to jsou nekonečné hodiny strachu a hrůzy. Právě z toho důvodu řada lidí spánkovou paralýzu zaměňuje za noční můru.
Máte halucinace
Někteří lidé, kteří jsou ochromeni spánkovou paralýzou, slyší, vidí a cítí věci, které ve skutečnosti neexistují. Navíc mají pocit, jako by opouštěli své tělo. Další z nás se zase při spánkové paralýze cítí ve svém těle jako ve vězení, ze kterého není úniku: I když hlasitě křičí, nikdo je neslyší. I když chtějí utéct, nemůžou se pohnout.
Zažíváte pocity hrůzy a strachu
Při ochromení spánkovou paralýzou zažíváte pocity hrůzy a strachu. Bojíte se neznámých stínů, kroků, vrzání dveří nebo pachů. Jakmile spánková paralýza skončí, strach z tohoto nepříjemného zážitku ve vás setrvává i nadále.
Zdroj: Shutterstock.com
Jak se spánkové paralýze vyhnout?
Lidé dědí sklony ke spánkové paralýze po svých předcích. Rozvinutí této spánkové poruchy však můžete zkusit zabránit změnou svého životního stylu i spánkového režimu. Jak na to?
- Vyhýbejte se stresu.
- Nepijte před spaním alkohol ani černou kávu.
- Nespěte o samotě.
- Nedávejte si pod hlavu velké množství polštářů.
- Nespěte na zádech, usínejte raději na boku.
- Pokud nemůžete usnout, vstaňte z postele a věnujte se tomu, co vás baví.
- Před spaním v místnosti pořádně vyvětrejte.
- Spěte pravidelně alespoň 6 až 8 hodin denně.
- Pokud ve vašem případě dochází ke spánkové paralýze opakovaně, navštivte svého ošetřujícího lékaře.
Kromě paralýzy vás však ve spánku mohou postihnout i jiné věci a právě na ty jsme se blíže podívali v našem videu:
Svěříte se nám do komentářů, zda jste někdy v životě zažili spánkovou paralýzu? Jak jste se s tímto nepříjemným zážitkem vypořádali?
Diskuze Spánková paralýza – kdo zažil?
Ahoj, chtěla jsem se zeptat na zkušenosti a názory. V týdnu mě něco
vyděsilo takovým způsobem, že se bojím usnout. Hledala jsem na netu a prý
jde tzv. Spánkovou paralýzu, ale mě se nezdá. Ležela jsem s přítelem
v posteli, bylo asi 3 ráno.
Najednou jsem uslyšela kroky, myslela jsem si,
že zase dcera vylezla z poslete. Chtěla jsem se zvednout a dohnat jí
zpátky, ale nemohl jsem se hnout. Trvalo to asi 30 vteřin, ale i přesto mě
to vyděsilo. Nikoho jsem neviděla, jen slyšela něčí kroky.
Zažil někdo
něco podobného?
Velikost písma:
Ano, znám to, i když už tedy delší dobu nenastala a fakt mi nechybí.
Mám kamarádku, která mívá paralýzy častěji, a přestala se postupně
bát, je schopná se aspoň myšlenkami bránit a ukončit ji tak.
Příspěvek upraven
11.02.18 v 22:06
Ano, taky se mi to stava, tak 3× do roka… Jsem vzhuru a nemuzu se pohnout,
mam pocit, jako bych se dusila, jako by mi neco sedelo na hrudniku a treba
koutkem oka vidim i pohyb nekde vedle me, ale nemuzu otocit ani hlavou.
Slysivam i divne zvuky. Vzdycky, kdyz se to stane, lezim na zadech… je to
silene a snazim se uz nepanikarit, ale ne vzdy to jde a myslim jen na to, ze to
za chvili prejde. A ano, je to spankova paralyza
Jinak u mně se týkaly tématu mimozemšťanů, poprvé mě pozorovali
zvenčí oknem, viděla jsem v místnosti barevná světla jak někde na
diskotéce (od lodi zaparkované vedle domu), strašně mě to vyděsilo, nikdy
předtím jsem o tomto stavu neslyšela, takže jsem si opravdu myslela, že se
mě chystají unést a zkoumat. Plus ty příznaky jako nemožnost se jakkoli
hnout a pocit dušení se, jak tělo dýchalo pomalu jako ve spánku. I ty
další paralýzy se točily kolem ufonů krom jednoho případu, kdy šlo
o ducha.
Příspěvek upraven
11.02.18 v 22:13
Ano bohužel za tehotenstvi dvakrat. Je to priserny vlastne jsem ani nevedela
ze je to ono. Ale stav kdy vite ze jste vzhuru ale nemuzete vubec nic je
hroznej, nemohla jsem se pohnout, otevrit oci a presto jsem vedela ze spim.
Nekdo mi rekne ze jsem byla proste jen unavena a nechtelo se mi vstavat ale
tohle bylo jiny. Nevim co se s tim da delat, bojovala jsem s tim ale nejde to.
Stava se mi to cely zivot, nastesti dokud to neni nejak caste tak to proste hold
nejak clovek zvladne ale nekde tu psali ze by se to melo lecit ze je to podobne
jako spankova apnoe a podobny spankovy poruchy.
Ahoj, tak něco podobného jsem zažila taky. Taky jsem se nakonec
dozvěděla o spánkové paralyze, no, úplně se mi to nezdá, ale vzala jsem
to tak a doufám, že už to nikdy nezažiju.
Ležím sama na gauči, zhasnuto, akorát televize hraje. Usnula jsem.
Najednou
mě probudilo tichý volání mého jména, několikrát Moni, pootevřela jsem
trochu oči a vidím pootevřene dveře, malou škvíru jenom. Říkám si že
se asi manžel vrátil dřív z noční.
Najednou tmavá černá hlava nade
mnou, jakoby za mnou, odzadu a černý ruce mi drží ty moje na hrudníku,
nemůžu se hnout. Strašná panika, ale hlavně totální vysílení.
V životě jsem neměla větší strach.
Nešlo se hnout, křičet a ani
otevřít oči dokořán, koukala jsem na to jen fakt minimálně pootevřenýma
očima, jak jsem byla slabá.
Pak vím, že jsem si řekla, že buď mě to
zabije nebo to vyhraju, že jsem se najednou úplně v ten moment přestala
bát a rozhodila ruce dozadu za sebe, jako bych ten hnus nade mnou chtěla
odhodit. A povedlo se, všechno bylo pryč. Hned jsem letěla rozsvítit a
bála se neskutečně ještě dlouho po tom teda. Jo a bylo přesně 5 min po
půlnoci. Fuj, doufám, že už nikdy. Stalo se mi to u tchána v domě, je to
spoustu let zpět a dodnes se tam bojím.
A taky jsem ležela zrovna na zádech, jak už tu někdo psal přede mnou.
Takže koukám příznaky tý paralýzy víceméně stejné. No strašný
zážitek.
@Monulina88 bych se podelala strachy.
Mě se asi 3× v dětství stalo něco podobného. Vzbudila jsem se, ale nic
jsem neviděla. Rukama jsem si otevírala víčka, ale viděla jsem jen tmu.
Myslela jsem si, že jsem oslepla.
@Monulina88 Tak tohle
se mi stát tak se asi zblázním..
Taky se mi to parkrat stalo a taky pri spani na zadech.
Nemivam zadne desive
sny typu mimozemstani, ale spis citim jako by se mnou nekdo neco delal, zdvihal
mne, nebo neco cpal do pusy, tuhle jako by mne dcera lezici vedle mne kousala do
prstu (a ja se v tom snu – ale vlastne i v realu – nemuzu pohnout a branit) –
uplne realisticky jsem citila stisk zubu, nebo neco v puse atd, pak si to tak
nejak uvedomim, ze se to deje, a snazim se probudit, bud se vzbudim nebo naopak
zas tvrde usnu.
Jen jednou se mi stalo, ze jsem se kompletne probudila, ale nemohla pohnout, a
pripadalo mi, ze ani nadechnout, to trvalo tak minutu, spis mene, pak jsem se
vzbudila plne. To uz bych nechtela zazit.
Také se mi to párkrát stalo. Ale asi nějaká lehčí forma. Ani jsem se
nedusila a nic nevidela a neslyšela, ale totální bezmocnost, nemožnost se
pohnout i když se člověk strašně snaží. Byla jsem úplně přibitá
k posteli. Takovou tíži jsem v životě jindy nezažila.
Snažila jsem se urputně pohnout alespoň rukou a asi po dvacátém pokusu se
mi to povedlo a pak už jsem se mohla hýbat celá.
Noční můra: Tajemství spánkové paralýzy / The Nightmare (2015)
„Seš magor, holka. Měla by ses přestat čumět na horory, solidně ti z nich zajebává.“ Nope, trpím „jen“ spánkovou paralýzou. „Jo tak určitě a příště přijdeš s tím, že jsi převlečený ufon a plníš na Zemi speciální misi.“ Ten pocit, když z vás mají prdel, ale ono je to doopravdy „real thing“.
Ne vážně, jsem vděčná za tenhle dokument. Zpracován byl podle mě na jedničku. Nevím, jak moc byly postavy autentické, ale obsahově se to do puntíku shoduje s mými zkušenostmi. Možná právě proto jsem u The Nightmare seděla hodinu a půl připosraná jako ještě nikdy u žádného filmu.
Ono se do toho zřejmě bude těžce vžívat někomu, kdo nezažil.(22.8.2015)
HOROR ROKU. Takhle připosranej jsem nebyl už hodně let. Do filmu jsem šel značně unavenej s tim že to možná budu muset dokoukat po částech, ve skutečnosti jsem se do toho (bohužel pro mě) zažral a cejtil jsem se jako jedna z postav akorát že já byl nucenej na to čumět potmě se sluchátkama.
Sluchátka jsou zde dost důležitý jelikož zvuky odvedou 50% práce a pískání a šumění při nightmare částech jsou značně krýpy. No a samotný paralýzy? Ty vole tohle si vytřelo prdel se všema antologiema co dosud vyšly.
To jak živě to postavy vyprávěj naprosto suprově doplnuje to co se děje na obrazovce, první frajer vidí zatim jen světla a blikání, postupně se však přidávaj stínový postavy který vám čumí před ksichtem a vy se nemůžete hejbat a jakmile bytosti začnou mluvit tak to jsem nervama už skákal někde na Marsu.
Navíc to upozornuje na jednu věc a sice AT SPÍTE NA ZÁDECH, NA BOKU NEBO KSICHTEM KE ZDI TAK SI VÁS TO VŽDYCKY NAJDE. Když vidim to hodnocení tady tak vám se dobrým hororem nikdo nezavděčí bohužel zde se vyskytuje stejnej problém jako u It Follows a sice že vy se do toho prostě nedokážete vžít.
Vždyt taková situace je přece naprosto hnusná a nepříjemná. Ale jste prostě čuráci. Nehodnoťte to nízko jen protože to tak ohodnotili ostatní .) Dneska se pro jistotu přikreju i přes hlavu.(14.7.2015)
Spánková paralýza je jedním z těch „Dude, that's some terrifying shit“ témat, která vám vypadnou, když se nudíte a brouzdáte po Redditu heslem „scary.“ Na tomto dokumentu bylo hrozivé spíš to, až jak hluboce neobjevný byl.
Trochu přibarvené výpovědi lidí, kteří něco podobného zažili, si můžete pustit nebo přečíst online, takže jediné, co vám zbylé minuty dokumentu nabízejí je nízkorozpočtová vizualizace jejich představ.
Žádná elektroda na hlavě, žádný záznam paralyzovaně spícího člověka, žádné otázky, jen opakování teze „asi démon, no.“(8.7.2015)
Škoda, že to nejlepší přichází až snad v poslední půl hodině, protože dokument začíná vcelku z ničeho a ,,graduje,, skoro až u závěru.
2x jsem se slušně lekl, ale to je bohužel málo na to, že se má jednat o spánkovou paralýzu a jakéhosi vstupu do světa pro démony.
Mohlo to být zachyceno mnohem lépe vše potřebné ktomu bylo – atmosféra, prostory, místnosti (připomnělo mi to i Insidious místy)(29.3.2016)
Ako človek, ktorý už s paralýzou skúsenosť má, musím podotknúť, že tento dokument nie je ani zďaleka taký desivý, ako paralýza samotná. Niektoré zážitky mi prišli ešte na hrane únosnosti (porovnávam s vlastnou skúsenosťou). Napriek tomu musím hodnotiť vysoko, pretože nič nevyvolá strach v mojich očiach natoľko, ako samotná predstava toho, že sa to znovu zopakuje.(23.11.2016)
Na tento dokument o spánkové paralýze lze nahlížet ze dvou stran, tou první je, že se dokument snaží prostřednictvím výpovědí lidí, kteří tuto poruchu prožívají, popsat, jak spánková paralýza probíhá.
Bohužel však druhou stranou mince tohoto dokumentu zůstává snaha tvůrců o náboženský přesah, který už mi přišel trochu mimo. Určitě je vhodné tvůrce pochválit za místy velmi mrazivou vizualizaci (sledoval jsem v noci).
Samozřejmě na výpovědi lidí trpící touto spánkovou poruchou, stejně jako na tento fenomén si každý musí udělat názor sám. Za mě 3*.(7.3.2019)
Jako malyho me vzdycky bavilo poslouchat vypravet kamarady a spoluzaky o nejakym hororu co videli a mel jsem u toho prijemne husi kuzi. A neco podobnyho ve me vyvolava tenhle dokument kde mi 8 lidi vypravi o fenomenu kterej je realnej a ve svy podstate je to to nejstrasidelnejsi co existuje.
Castecne me to pritahlo i z toho duvodu, ze jsem nekolikrat v zivote neco podobnyho zazil na vlastni kuzi, i kdyz ne az v tak chronickym meritku. Nekolikrat jsem se ocitl ve velice neprijemnym snu, ani ne vizualne jako spis pocitove, a ze vsech sil se snazil z ty nocni mury probudit. Pricemz jsem si po celou dobu uvedomoval ze se mi to jenom zda.
Byl jsem defakto vzhuru ve snu, coz na tom bylo to nejhruznejsi. Kdyz se mi probrat podarilo, tak jsem si spocenej rikal „zaplatpanbuh ze jsem venku“. Jednou jako malymu skrckovi se mi zdalo o postave mimozemstana, kterej byl se mnou v mistnosti a natahnul ke me ruku a zapich mi prst do bricha.
V ten moment jsem se s revem probudil a to misto kteryho se dotknul me bolelo nejakych 10 minut. A korunu tomu nasazovala mladsi sestra se kterou jsem sdilel dvoupatrovou palandu v detskym pokoji. Obcas se uprostred noci se zavrenyma ocima zvedla a sla telefonovat. Vytocila nejaky cislo a pak do sluchatka takovy 2 minuty neco nesrozumitelnyho mumlala.
Polozila sluchatko a vratila se zpatky do postele. Rano kdyz jsem ji o tom vypravel, tak nevedela o nicem. Takze tenhle dokument me vratil do ty doby a vyvolal ve me spoustu neprijemne prijemnych vzpominek.(2.8.2015)
Je tomu asi tak dva tejdny, co jsem prožil tu nejhorší noční můru a vlastně nejen noční můru, ale vůbec tu nejhorší a nejděsivější věc svýho života..
kdy jsem ne tak docela spal, strnulej, jakoby ochrnutej od hlavy dolů a viděl jsem stát mezi futrama postavu, která byla celá zahalená temnotou a i když jsem neviděl oči, úplně jsem cejtil, jak na mě zírá, stojí tam a dává si záležet na tom, abych se bál..
strachy jsem se snažil křičet na přítelkyni, která spala vedle mě, abych jí vzbudil, ale i přesto, že jsem hejbal pusou a snažil se vyloudit aspoň hlásku, nedokázal jsem to…stejně tak pohnout čímkoliv, nic nefungovalo a musel jsem čekat, až to všechno přejde…
a jsou tomu dva dny, kdy si přítelka stáhla tenhle dokument a já najednou zbystřil, když jsem zjistil, o co jde..začal jsem googlit a dostal jsem zpětně mnohem větší strach..ne z dokumentu, ale z toho, o co jde..spánková paralýza..svinstvo, který prožívá poměrně dost lidí..a fakt nikomu to nepřeju..hlavně už si nepřeju, abych to prožil znovu……
nicméně konečně k dokumentu..v podstatě nám ani nic neřekne..nevysvětlí, proč se to děje, co to startuje a některý storky (ta sračka v tom lese ke konci) mi přijdou tak hrozně přitažený za vlasy, že i když vim, že je spánková paralýza hustý psycho, takový hovna nikomu nesežeru. Křesťanská víra jako lék, je pak už třešinka na dortu úplný demence. Takže dokument je fakt na hovno, ale onen „jev“ jako takovej, je fakt brutální psyho zážitek.(6.6.2016)
Tento film by se mohl jmenovat „Když američan nespí aneb brečíme s američany“. Je to dogmatický výmaz mozku, kterému by neuvěřilo ani pěti leté dítě postižené autismem. Chybí jakékoliv vědecké vysvětlení toho, co se jak a proč děje, případně jak se tomu lze bránit a co to vůbec vyvolává.
Když někomu z postižených lékař nabídl pomoc, dotyčný jej odmítl s tím, že není žádný magor a začal hloubavě filosofovat nad svým zbytečným americkým životem.
To, že američani jsou pohloupavý národ víme již dávno, ale to, že se dospělý člověk děsí k smrti komediální postavy Freddyho Kruegera, nebo dokonce chlapa v klobouku, je stejně ubohé a směšné, jako jejich představy o čemkoliv. Nesympatičtí postižení, kteří v jednom kuse brečí.
Já se u toho nudila až se místy smíchy za břicho popadala. Občas jsem se málem pozvracela z demence těchto lidí a upřímně ze srdce jsem jim jejich trampoty se spánkem přála.(12.9.2016)
Standardně by to byl úsměvný pseudo dokument, ale vzhledem k tomu že ty lidé sdělovali to co jsem sám mnohokrát prožil, je potěšující že se někdo dotkl tohoto tématu.
Mimochodem vysvětlení úkazu jako pohybující se stíny po zhasnutí světla opravdu spánkovou paralýzou nelze.
PS: Nechci tu dělat agitku, ale skutečnost je že se tohle u mě hodně, téměř uplně, eliminovalo po obrácení se na křesťanskou víru, konkrétně nenáviděná Římskokatolická církev.(8.9.2015)