Počet lidí na planetě roste – odhadem se pomalu, ale jistě blížíme k 10 miliardám. Jak zajistit dostatek potravy?
Valentin: Na to neexistuje paušální odpověď. Jestli chceme nasytit všechny lidi na zemi, v žádném případě to nevyřeší světový trh.
Pokud budeme exportovat tak jako do teď, paradoxně to povede k ještě většímu hladu. Příkladem jsou monokulturní plantáže v Indii nebo Africe – malí zemědělci tak ztrácejí nejen svoji půdu, ale taky přístup k pitné vodě a kromě špatně placené práce jim nezbude nic.
Zisky shrábnou investoři ve velkých městech nebo v zahraničí. Je to šílené.
A jak z toho ven?
Valentin: Jak jsem naznačil, skutečná řešení nejsou globální, ale lokální. Každá země a každý region jsou schopné uživit samy sebe a základní zásoby by měly být regionální.
Pro nás, bohaté industriální země, funguje světový trh úžasně, ale to neplatí pro rozvojové státy, které jsou na tom finančně mizerně. Je to začarovaný kruh.
Pokaždé, když na burze stoupne cena obilí, hladoví miliony lidí, a když se naopak cena propadne, trpí tím naši zemědělci, protože se jim nezaplatí férově.
Antje: S omezenými zdroji musíme zacházet tak, aby se nasytily i generace, které přijdou po nás. Způsob stravování, který myslí na naše vnoučata, by měl přispívat k cirkulární ekonomice a k úrodnosti půdy. A právě o to se snaží biologické a biodynamické zemědělství. Ukazuje, že je nutné myslet globálně, ale jednat lokálně.
Můžeme ale díky ekologickému zemědělství uživit svět?
Valentin: Jsem přesvědčený, že ekologické zemědělství je jedinou možnou dlouhodobou cestou. Už dneska nás živí miliony malých zemědělců, kteří pracují bez chemických syntetických hnojiv a přípravků, šetří půdu pro další generace a nevyčerpávají ji enormní konvenční produkcí.
V oblastech, které si nemůžou dovolit biocertifikaci, však potřebujeme docílit něčeho jiného – zakládat komunity a společenství, ve kterých propojíme spotřebitele a producenta.
Ve světě se rozmáhá tzv. CSA (Community Supported Agriculture) – systém produkce a distribuce potravin založený na přímém kontaktu producenta se spotřebitelem. Lidé farmářům dopředu zaplatí za podíl na sklizni a ta se pak rozdělí v rámci komunity.
V Evropě je biocertifikace nezbytná, protože na tak rozsáhlém anonymním trhu potřebujeme, aby lidé získali důvěru a neodehrávaly se tu žádné podvody.
Podle mě se biopotravinami můžeme uživit ve velkém, ale musí pocházet z našich zemí. Strava pak bude samozřejmě vypadat jinak než dnes, a to i pokud jde o maso. Dnes ho dovážíme a konzumujeme příliš mnoho.
Klíčem je menší spotřeba masa ve větší kvalitě a za vyšší cenu.
Nakolik je ale reálné, že se konzumace masa skutečně sníží?
Antje: Myslím, že se tomu nevyhneme, a je důležité, aby lidé pochopili, že omezit spotřebu masa neznamená přestat jíst zdravě a chutně.
Musíme objevit rozmanitost rostlinné stravy a naučit se užívat si jí.
Podle nového stravovacího plánu Planetary Health Diet, který vyvinulo 37 vědců ze 16 zemí a který má ozdravit nás i naši planetu, bychom si na talíř měli nakládat málo masa, zato hodně zeleniny a ořechů.
Málokdo zná pozadí velkochovů a tuší, že se například slepice často chovají buď jenom na maso, anebo na vejce. Pokud se mezi kříženci, kteří snášejí vejce, narodí samec, zabije se hned po vylíhnutí. Jenom v Německu potká takový osud 40 000 000 malých kohoutů ročně.
Pijeme kávu, jíme banány a čokoládu. Máme si to vyčítat?
Valentin: Nechci a nemůžu nic a nikoho odsuzovat, ale když se podíváme na ekologickou stopu některých produktů, dává větší smysl vybírat si spíš potraviny, které k nám nemusí uletět tisíce kilometrů. Na druhé straně je fakt, že export podporuje ekonomiku a zaměstnanost v chudých zemích.
Čokoláda i káva ale tvoří jen malou část toho, co dennodenně jíme. Mnohem víc přemýšlím nad tím, proč nakupujeme brambory z Egypta a biojablka z Číny nebo Argentiny, zkrátka proč se tyhle základní potraviny importují, když běžně rostou u nás. Je absurdní, že 80 % ovoce v Německu dovážíme ze zahraničí, a naše vlastní necháváme a hnít na stromech. Tohle není udržitelné stravování.
Antje: Není podmínkou jíst výhradně regionální potraviny. To by ani nešlo, protože rýže ani banány tady nikdy neporostou. Dovozem navíc podporujeme bioprodukci v rozvojových státech.
Spousta zemědělců v Kostarice nebo Egyptě dostane šanci pracovat za férové ceny a jdou ve své zemi příkladem.
Je ale dobré se v obchodě zastavit a sám sebe se zeptat: Co je pro mě ještě přijatelné? Čeho bych se mohl vzdát? Musím mít v zimě čerstvé jahody?
Co všechno to obnáší, když se rozhodnete servírovat čistě regionální menu? A co znamená koncept “brutal lokal”?
Více zde
Proč se importu tak daří?
Valentin: Protože v zahraničí je produkce levnější.
Ve světě vládne nerovná soutěž – tady musí zemědělec při sklizni zaplatit pomocníkům aspoň minimální mzdu, ale za oceánem pracovníky na velkých monokulturních plantážích využívají a ceny výrobků tak klesnou na nereálná nízká čísla, která převálcují nabídku našich farmářů.
Tenhle vývoj můžeme změnit jedině my sami tím, že začneme nakupovat u regionálních zemědělců, kteří hospodaří udržitelně a eticky, anebo u obchodníků, kteří nabízejí jejich produkty.
Antje: To, jak jíme, ovlivňuje krajinu okolo nás. Jestliže je nám to jedno, musíme přijmout následky: vybílenou krajinu a velkochovy. Každý z nás svým nákupem demokraticky spolurozhoduje, ale je to i věcí politiky dané země. Je třeba vymezit určité rámce a podpořit ekologické hospodaření.
Existují i další důvody, proč v supermarketech leží jablka z Argentiny?
Valentin: Ano, spoluzodpovědné jsou i logistické struktury velkých obchodních řetězců. Jednotlivé obchody zásobují z centrálního skladu, který má rádius kolem tří set kilometrů.
Doprava nestojí skoro nic, ale dopady na životní prostředí platí celá společnost. Čištění vody od nitrátů, které se do ní dostanou z kejdy (tekuté statkové hnojivo z výkalů a zbytků krmiva a steliva), stojí Německo ročně miliardy.
Tyhle náklady by měly být připočteny k ceně masa – pak by to bylo fér a biomaso by stálo méně než to konvenční.
Antje: Když se podíváme na levné suroviny v supermarketech a ceny, které by zahrnovaly všechno, co je třeba – péči o přírodu a klima, lidskou práci –, uvidíme tam velký rozpor. Na cenovkách úplně chybějí sociální a ekologické náklady. Neznamená to, že zítra zavřeme všechny supermarkety, ale že jim musíme dát impuls ke změně uvažování a přístupu.
Valentin: Jedním z hlavních viníků klimatických změn je průmyslové zemědělství, které profituje právě z toho, že se v cenách výrobků nepromítá podstatná část nákladů. Ty jdou na účet naší země a našich dětí, které všechny škody vzniklé výrobou a bezohledným používáním chemie doplatí za nás.
Takže budoucnost můžou zachránit biologicky hospodařící zemědělci?
Antje: Je důležité zdůraznit, že asi 70 % toho, co jíme, pochází od malých producentů. Velké řetězce a koncerny nevyrábějí jídlo pro lidi – pole jsou plná řepky a obilí, které slouží jako potrava pro zvířata anebo jako surovina pro průmysl.
Ekologičtí zemědělci nepoškozují životní prostředí, naopak udržují dlouhodobou úrodnost půdy, nebo ji dokonce zlepšují. Vyšší ceny jsou důsledkem toho, že v biologickém zemědělství vynaložíte víc energie a sklízíte nižší výnos oproti podnikům, které si pomáhají pesticidy a chemickými hnojivy. Více práce a péče se projeví na kvalitě a ta je přirozeně dražší.
Rohlík s turisťákem za dvě stovky? Nechte si to vysvětlit!
Více zde
Valentin: Konvenční hospodářství, která uspěla na světovém trhu, se úzce specializují, například na vepřové nebo chov drůbeže. Přesně tohle bychom ale měli odmítat. Tenhle způsob zemědělství totiž ničí biodiverzitu na polích i v jejich okolí, a tím pádem i zemědělský systém a životní prostředí.
Je jedním z kroků i to, že změníme svůj vztah k jídlu?
Valentin: Určitě a myslím, že už se to děje. Slovo „regionální“ ještě nezaručuje, že je něco lépe vyprodukované, maso z vedlejší vesnice může klidně pocházet z velkochovu.
Lidé se proto čím dál tím víc shánějí po regionálních biopotravinách, zakládají komunitní zahrady i ve městech, prosazují rozšiřování zeleni a dělí se o úrodu.
Konzument se potkává s producentem, je s ním v přímém kontaktu a v ten moment získá úplně jiný přístup – najednou si víc váží toho, jak se co vyrobí a vypěstuje. Je zkrátka potřeba, aby jídlo znovu dostalo tvář a jméno.
Antje Kölling pracovala v Bruselu jako vedoucí oddělení agrární politiky evropského uskupení IFOAM, kde se na straně evropských biospolků věnovala tématům jako agrární politika EU, osiva, genetická modifikace, klimatická politika atd. Od roku 2004 je politickou mluvčí společnosti Demeter a prosazuje více bio v politice.
Valentin Thurn je německý filmový tvůrce a režisér, který se mezinárodně proslavil s dokumenty jako „Taste the Waste – globální plýtvání potravinami“ a „10 miliard – co máte na talíři?“.
V posledních dvaceti letech zrealizoval přes čtyřicet dokumentací pro stanice jako ARD, ZDF a ARTE, je spoluzakladatelem organizace International Federation of Enviromental Journalists a v roce 2015 založil v Kolíně první německou radu pro výživu (Ernährungsrat Koeln und Umgebung), čímž inspiroval dalších třicet měst.
Zemědělci by měli být hrdí lidé
Praha /ROZHOVOR/ – Oproti studeným chodbám v Poslanecké sněmovně byla kancelář nového ministra zemědělství vyhřátá. Marian Jurečka přišel s mírným zpožděním. Od minulé soboty, kdy se ujal funkce, je velmi zaměstnaným mužem. Před ním je mnoho práce, protože farmářská obec je rozpolcená a on by chtěl tento příkop zasypat.
Dlouho se neobjevil nějaký skandál s potravinami.
Znamená to, že se jejich kvalitav prodejnách zlepšila? To, co se tady začalo odehrávat před dvěma třemi roky, ukazuje na značné problémy, které se dějí v potravinářském řetězci, a to nejen v České republice, ale i v rámci Evropské unie.
Na druhou stranu to pomohlo otevřít debatu ve společnosti, zamýšlet se nad tím, co jíme, v jaké kvalitě a za jakou cenu. Spousta lidí začala také přemýšlet o tom, jaké má dopady to, že nakupují v obchodních řetězcích, na národní hospodářství.
Kde nakupujete potraviny vy? Nebudu popírat, že občas já nebo manželka nakupujeme v obchodních řetězcích, na takového pokrytce si hrát nebudu. Ale snažíme se tomu vyhýbat.
Hlavně přes týden nakupujeme v malých obchodech v naší nebo sousední obci, které vlastní naši přátelé. Pro mě je to především otázka, jaké zboží v tom obchodě je, a navíc tam utratím peníze.
Velké obchodní řetězce, které mají sídla například v Německu, Francii, Lucembursku nebo Belgii, mají vnitřní ekonomiku natolik propracovanou, že v České republice se zdaňuje naprosté minimum z tržeb. To znamená, že naše společnost z daňových příjmů toho moc nemá.
Když tedy jdu nakupovat, tak se nerozhoduji jen podle kvality a ceny, ale i podle toho, koho tím nákupem podpořím. Myslím, že to je zdravý patriotismus.
Podle čeho potraviny vybíráte? Masné a mléčné výrobky nakupuji v našem okresu, tedy u známých a přátel. Když mám cestukolem, stavím se na velký nákup. Logicky ostatní nákupy řeší manželka, ale i doma o tom vedeme debaty. Třeba se zeptám, proč kupujeme tento jogurt, když není vyrobený u nás.
Občas do toho samozřejmě zasahují děti, když nějaký výrobek jíst nechtějí. Třeba uzeninu kupujeme z podniku, který je od nás vzdálený pět kilometrů, mléčné výrobky nakupujeme u přátel, kteří mají zemědělskou farmu. Jestliže vzhlížíme k tomu, jak funguje německá nebo švýcarská ekonomika, musíme pak přemýšlet, proč tomu tak je. Jsou určité vzorce chování.
Švýcaři nakupují hodně lokálně a je vidět, že to tam funguje.
Čím si tedy vysvětlujete, že se Češi chovají jinak? Málokdy uvažujeme v hlubších souvislostech. Mnoho lidí se rozhoduje podle jednoduchých kritérií: podívám se, jaký jogurt je v akci, a málo přemýšlím o jeho kvalitě. Málokdy v obchodě vidím, že by si lidé brali výrobek do rukou a podívali se na etiketu, jaké je jeho složení.
Pomohl by zemědělcům nadnárodní obchodní řetězec, jak o něm mluvil prezident Miloš Zeman? Prostor pro debatu o národním řetězci tu byl někdy kolem roku 1990, kdy tu byla síť Jednota, tedy před tím, než se tato síť privatizovala a rozdrobila. Teď už nevidím možnost, aby stát uměle vytvářel obchodní řetězec. S prezidentem jsem o tom mluvil a moje první otázka zněla: Kdo z tisíců výrobců a za jakých podmínek bude mít do tohoto řetězce přístup. Kdo bude tuto selekci provádět?
Nyní se mezi vinaři rozhořela debata, zda kvůli pančování vína nezrušit sudový prodej… Problém dovozu vína, které se pak vydává za moravské, je poměrně velký.
Ale nevím o tom, že by tu byl od vinařského svazu nějaký konkrétní požadavek na řešení této situace.
Když ovšem někdo volá po zákazu prodeje sudového vína, na první pohled to může působit dobře, na druhou stranu to bude mít negativní dopady na určité procento vinařů.
Ještě před volbami jste uvedl, že byste podporu směřoval do živočišné výroby a do produkce ovoce a zeleniny. Nezměnil jste názor? To trvá. Podpora chovu skotu, ovoce, zeleniny, chmele a brambor, které se používají na výrobu škrobu.
V případě ovoce a zeleniny nejsme soběstační a propadli jsme se na hodnoty, které tu od roku 1990 nikdy nebyly, takže se chceme pokusit tento trend zvrátit. Budeme tedy přesvědčovat zemědělce, aby se k ovoci a zelenině vrátili.
Navíc je v těchto oborech v rámci zemědělství nejvíce přidané lidské práce, takže je tu prostor vytvořit nová pracovní místa.
Od prosince 2012 jsou Lesy ČR bez generálního ředitele. Uvedl jste, že byste se chtěl seznámit s posledním výběrovým řízením, které bylo vypsáno, a pak by do měsíce mělo padnout rozhodnutí.
Přesto, máte nějakého svého favorita, koho byste rád v této funkci viděl? Spíš mám určitou představu, jak by to mělo fungovat a co by ten člověk měl prosazovat. Dlouhodobě říkám, že jediným a hlavním kritériem nemůže být pouze zisk. Pokud je to poctivýpodnikatel, zohledňuje i jiné věci.
Vždy se mi líbil příklad Bati. Od roku 1990 jsem tady žádného podnikatele baťovského typu neviděl. Na druhou stranu jsem potkal spoustu podnikatelů na střední úrovni, pro které v době krize v roce 2008 nebyla jejich primární věc, kolik vydělají a jaký budou mít zisk.
Samozřejmě museli být v černých číslech, ale říkali mi, že nechtějí propouštět, protože mají spoluzodpovědnost třeba za 500 rodin. Stejným způsobem by měl uvažovat i stát.
V jakém stavu je vůbec české zemědělství? Tržby farmářů rostou, přesto není rok, kdy by si na něco nestěžovali. České zemědělství přežilo hodně náročné období. První fáze byla privatizace, pak vstup do Evropské unie.
Struktury se očistily od nesolventních podniků. Obecně si ale myslím, že zemědělci by měli být hrdí lidé. Nikdy jsem nekvitoval nářky a pláče, že se špatně daří.
Ano, je to obor, který je nejvíce závislý na něčem, co člověk není schopný ovlivnit, a to je počasí.
Rostlinnou výrobu ze 60 procent ovlivňuje počasí, to je potřeba umět zohlednit, ale nadávání na všechno a vytváření dojmu, že my zemědělci jsme chudáci, mi vadí a myslím si, že to začíná vadit stále více zemědělcům i obecné veřejnosti.
Co je tedy největším problémem českého zemědělství? Jako zemědělci jsme nevěděli, co stát od nás dlouhodobě chce. Když by chtěl chov vepřového, měl by nastavovat podmínky pro jeho rozvoj a udržitelnost na příštích šest sedm let.
Pak jsem si říkal, jestli má vůbec smysl něco pěstovat na polích, jestli by nebylo lepší tam mít fotovoltaické panely. V krátkém období nebyla dobře nastavena podpora bioplynových stanic. Pustila se do podniků, které na to neměly podmínky.
Teď mají velmi vysoké procento kukuřice, kterou pěstují, protože z ní je nejvíce energie, ale bude to mít dopady na degradaci půd. Stát se nad tím nezamyslel.
Právě častý výsev kukuřice je považován i za jeden z důvodů eroze půdy. Podle ekologů je situace kritická třeba na jižní Moravě. Jak tento nepříznivý trend zvrátit? Teď se toho bude dělat docela dost k návratu ke správné zemědělské praxi.
Už v rámci společné zemědělské politiky bude definováno, jaké procento ploch budeme muset mít oseto určitými plodinami, které budou zlepšovat kvalitu půdy a budou mít částečně protierozní účinky.
Zároveň bude nastavena nutná podmínka v rámci osevního postupu pro pravidelné střídání plodin, takže nebude možné, abyste měl třeba dva roky po sobě kukuřici na stejném pozemku.
Je důležité, aby zemědělci pochopili, že když nechají půdu degradovat a nebudou řešit protierozní opatření, bude to především k jejich újmě. Za pět, za deset let na to tvrdě doplatí.
Velkým zásahem do krajiny by asi byl i prezidentem Zemanem prosazovaný kanál Dunaj-Odra-Labe. Je podle vás jeho stavba reálná? Kdybychom jej postavili ve 30. letech 20. století, byla by to neskutečně pokroková věc.
Avšak nejsme schopni dokončit základní dálniční síť v České republice, nemáme kvalitní silniční napojení na okolní státy, nemáme dokončené železniční koridory, začínáme zjišťovat, že plánování vysokorychlostních tratí v Evropě Českou republiku vynechává, protože jsme zaspali dobu.
Kdybychom měli prostředky, máme na padesát let co dělat. Otvírat debatu kanál Dunaj-Odra-Labe mi přijde úplně mimo ekonomickou realitu tohoto státu.
Při svém nástupu do funkce ministra jste dal k dispozici svoje číslo mobilního telefonu, že vám mohou zemědělci kdykoliv zavolat. Volají? Poté, co jsem číslo zveřejnil, jsem měl asi 70 SMS od lidí, které neznám.
Jsem si vědom, že to je hodně riskantní krok, že když telefon zvednu, vyslechnu si ledacos.
Ale je to vzkaz pro všechny lidi, kteří působí v mém rezortu, že když někdo s někým bude zacházet neslušně a arogantně, že se k němu úřad nechová vstřícně, bude také vědět, že může zavolat svému ministrovi a říct: Toto a toto se mi stalo. Navíc si uvědomuji, že politik není osoba soukromá.
Takže vám lidé volají? Volají. Není toho moc, více je esemesek, ale neberu to za nic zvláštního.
Teď jste velmi zaměstnaný muž. Jste také hráč na tubu. Budete na ni mít čas? Samozřejmě je toho času málo.
Poslední tři roky jsem přestal pravidelně hrávat, protože když hrajete v dechovce a máte šedesát sedmdesát her do roka, tak jsem to vypustil. Teď chodím, když někoho potřebují na záskok a nemohou nikoho sehnat.
Je třeba paradoxní, že v sobotu po nástupu do funkce jsem byl hrát na pohřbu ve vedlejší obci. Beru to normálně, protože někdo umřel a potřebují muzikanta.
Tuba tedy není zaprášená? Ne.
Autor: Vilém Janouš
Celý článek zde: http://www.denik.cz/ekonomika/ministr-zemedelstvi-jurecka-po-nastupu-do-funkce-jsem-byl-zahrat-na-pohrbu-20140.html
Zvýšení daní u nezdravých potravin v ČR nehrozí
Pomohla by vyšší sazba DPH u tučných a sladkých jídel v boji s obezitou a nemocemi? S naší volební kalkulačkou zjistíte, které strany to cítí jako vy. V EU už si „tučnou daň“ vyzkoušeli.
Už před šesti lety Evropská komise (EK) ve své Bílé knize apelovala na producenty potravin i konzumenty, aby snížili objem cukrů a tuků ve své výrobě a spotřebě. V posledních třech desetiletích totiž došlo u obyvatel Evropské unie k prudkému zvýšení úrovně nadváhy a obezity a to zejména u dětí.
Upozornila také na zhoršující se trend špatné stravy a nízké úrovně fyzické aktivity, která může zvýšit budoucí výskyt chronických chorob – diabetu II. typu, hypertenze, mozkových příhod, některých druhů rakoviny a některých duševních chorob.
Kudy vede cesta od nemocí a trojitých brad? Pomohlo by znevýhodnění nezdravých potravin formou vyšší sazby DPH?
Podívejte se, jak se podobná opatření osvědčila v zahraničí. Co čeká po volbách nás? K zavedení tzv. tučné daně se pro Vitalia.cz vyjádřily strany kandidující do Sněmovny i odborníci na výživu.
Změní něco vysoká daň na „tlusté potraviny“?
Zatímco například v Lotyšsku k vyšší dani ze sladkých limonád EK nepotřebovali, platí ji už 22 let, strategický plán z Bílé knihy poctivě načetli v Dánsku, Francii a Maďarsku. Problém s obezitou se tu pokusili řešit uvalením vyšší daně na „tlusté“ potraviny.
Konkrétně Dánsko se stalo první zemí na světě, která uvalila na tučné potraviny tzv. fat tax. Tato strategie, která měla snížit 47% obezitu v zemi, však Dánům nevyšla. Podle úřadů byl totiž výsledek takový, že se zvedly ceny potravin a mnoho pracovních míst bylo ohroženo.
Ani ne po roce Dánové fat tax zrušili. Stejně dopadla i jejich daň na sladké limonády a pivo. Po jejím zavedení totiž lidé začali jezdit nakupovat sladké nápoje do sousedního Německa, které z tohoto opatření profitovalo.
Dánsko tak přišlo o miliony eur a obézní obyvatelé jí zůstali.
Před dvěma lety uvalilo i Maďarsko vyšší daň na potraviny s vysokým obsahem tuku a soli. Zákon plných výjimek však postrádá logiku. Vyšší daň se nevztahuje na tradiční maďarskou kuchyni, například na husí sádlo, netýká se ani fast foodů. V hledáčku vyšší sazby tak v osamocení zůstaly snad jen chipsy.
I Francouzi si už bezmála dva roky připlácí za veškeré nápoje slazené cukrem, ale i za ty, které jsou doslazeny jeho umělými náhražkami.
O zavedení fat tax uvažují i jiné země, například Finsko, ale také Velká Británie. Zde bije na poplach na šedesát zdravotnických organizací, které na Dailymail.co.
uk tvrdí, že zvýšením ceny plechovky se sladkým nápojem o 7 pencí bude dosaženo snížení jeho spotřeby.
Žádná země, která navýšení daně u nezdravých potravin zavedla, však dosud nepřišla se závěry, které by potvrzovaly tezi o snížení obezity.
Jsou to jen tajná přání a plané touhy všech zemí, které onu daň zavedly, nebo pouze snaha zřídit nový zdroj příjmu pro státní kasu? V Česku se zatím příliš hlasitě o fat tax neuvažuje, strany ve svých volebních programech hovoří – pokud vůbec – vágně o podpoře kvality potravin a zdraví.
Zeptali jsme se proto: Měly by mít zdraví škodlivé potraviny (např. limonády, cukrovinky, hranolky) vyšší sazbu DPH?
Co si myslíte vy? Která strana je vašemu názoru nejblíže, si můžete vyzkoušet na naší volební kalkulačce. Ta na základě shody vašich názorů s odpověďmi stran na zdravotní a potravinářská témata ukáže, které z uskupení je vám v této oblasti programově nejblíže. Kalkulačka zde: http://www.vitalia.cz/n/predcasne-volby-2013/
Ano: Je to prevence zdraví
Se svýšením DHP určitě souhlasí strana Volte Pravý Blok www.cibulka.net. Petr Cibulka říká: „Poškození zdraví konzumentů těchto škodlivých potravin bude nutné dříve či později léčit a to bude jistě něco stát. Takto vybrané peníze však musí jít pouze do zdravotnictví.
“Shodu tak našli se Stranou soukromníků České republiky, která podobné opatření vnímá jako zdravotní prevenci a slovy svého předsedy Rostislava Senjuka vzkázala: „Předcházení nemocí (a tedy šetření peněz z obecního) by mělo být odměněno.
Stejně jako by měla být zavedena povinnost chránit si zdraví a život.“
Ne: Pojem nezdravé potraviny je zavádějící
Své záporné stanovisko například Zemanovci opírají o nezdařilé pokusy ze zahraničí:„Dánsko už tuto daň zrušilo a termín zdraví škodlivé potraviny je zavádějící. Škodlivá nebo riziková může být nadspotřeba jakékoli potraviny, takže problém není v potravinách jako takových, ale v lidech,“ říká za stranu Vladimír Kruliš.
Také Česká pirátská strana zpochybňuje rozlišení zdravé a nezdravé potraviny: „Piráti jsou toho názoru, že daňový systém by měl být co nejjednodušší a rozlišit, která potravina je zdravá a která škodlivá, je dost často značně subjektivní.
Oproti tomu prosazujeme, aby byli lidé co nejlépe informovaní o složení výrobků, původu potravin a jejich kvalitě,“ komentuje místopředseda Mikuláš Ferjenčík.
A pro to, aby lidé nevybírali z potravin, které jim mohou škodit, je tu Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury: „Jsme pro opačný trend – snižujme DPH u potravin, které chceme, aby lidé preferovali. Tím je budeme motivovat,“ vysvětluje své ne předseda strany. Podobnou myšlenku již ostatně v minulosti nabízely Věci veřejné (k tématu: Řetězce ovlivňují, co lidé jedí. Měl by to dělat i stát).
Strana zelených sice v kalkulačce odpovídá „ano“, ale jde jí o podporu zdravějších a kvalitních potravin jinou cestou než zaváděním tučné daně: „Zelení se snaží jít opačnou cestou než je zvyšování DPH na nezdravé potraviny.
Naopak prosazujeme snížení DPH v základní sazbě u některých druhů potravin jako bio potraviny a regionální potraviny s prokázáním původu.
Vedle toho je nutné zajistit výjimku na prošlé potraviny, které obchodní řetězce s ohledem na sazbu DPH raději vyhazují, místo aby je směřovaly do potravinové banky pro občany v nouzi,“ říká mluvčí strany Jan Žáček.
Nevíme: Efekt je neprokázaný
To, že se některé strany vyslovily pro nicneříkající variantu „nevíme“, neznamená, že o tomto tématu nic nevědí.
„Je pravdou, že některé západní země k takovému kroku již přistoupily či se k němu chystají, doposud se však nepodařilo prokázat, že vyšší daňové zatížení tzv.
zdraví škodlivých potravin, tedy i jejich vyšší cena, má odrazující efekt, což by mělo být spolu s vyššími příjmy státního rozpočtu rozhodující,“ vysvětluje Veronika Žižlavskáza KSČM.
Zdraví škodlivé potraviny (např. limonády, cukrovinky, hranolky) by měly mít vyšší sazbu DPH. (odpovědi stran pro účely volební kalkulačky Vitalia.cz)
Nikdo neví, co to udělá
Myšlenka zavedení tučné daně má své zastánce i odpůrce také mezi výživovými odborníky. Nijak nenadchla Pavla Suchánka, vědeckého pracovníka IKEMu: „Každý z nás cukry pro své tělo potřebuje.
Podle tabulek GDA jde o 90 g/18 kostek cukru denně pro ženu bez vyšší fyzické námahy, a to není málo. Velké tažení proti cukrům spatřuji v tom, že cukry každý v potravině pozná. V croissantu skrytý tuk a ztužený tuk těžko.
“ Pavel Suchánek zdůrazňuje, že je velmi jednoduché zatížit sladké potraviny vyšší daní; ovšem tento krok povede ke snížení cukru v potravinách, aby výrobci obešli vyšší daň, ale u spotřebitele dojde k vyšší konzumaci výrobků.
„Stejně jako se to stalo v případě jogurtů, kdy se odtučněnými jogurty mělo dosáhnout snížení obezity. Ale co se stalo? Kvůli obsahu mléčného cukru a škrobu lidé nakonec zkonzumují mnohem víc,“ říká odborník.
Opačné stanovisko objasňoval před časem v našem rozhovoru Ivan Mach, Prezident Aliance výživových poradců ČR, který doporučoval nezdravé a nutričně nevyvážené s vysokým obsahem cukru a tuku zdanit vyšší sazbou podle obsahu těchto ingrediencí. Podle něj je právě jejich přehnaná konzumace jednou z hlavních příčin růstu civilizačních chorob v ČR.
Originál článku na http://www.vitalia.cz/clanky/zvyseni-dani-u-nezdravych-potravin-v-cr-nehrozi/
Hemoglobinopatie
Hemoglobinopatie jsou choroby vyvolané tvorbou a přítomností abnormální formy hemoglobinu. Hemoglobin je tvořen z hemu (části obsahující železo) a globinu (bílkovinné části složené z aminokyselinových řetězců). Molekuly hemoglobinu (Hb nebo Hgb) se nacházejí v červených krvinkách. Jejich úkolem je vázat kyslík v plicích a přenášet ho do tkání a orgánů, kde ho uvolňují.
Hemoglobinopatie jsou endemicky vázané – vyskytují se v určité zeměpisné oblasti – Afrika, jihovýchodní Asie, oblast Středozemního moře. U nás se vyskytují vzácně.
Typy normálních hemoglobinů:
- Hemoglobin A – HbA: je zastoupen asi 95 – 98 % celkového hemoglobinu dospělého člověka. Obsahuje 2 řetězce alfa (α) a dva beta (β).
- Hemoglobin A2 – HbA2: je zastoupen asi 2 – 3 % celkového hemoglobinu. Obsahuje 2 řetězce alfa (α) a dva delta (δ).
- Hemoglobin F (HbF): je zastoupen asi 2 % celkového hemoglobinu dospělého člověka. Obsahuje 2 řetězce alfa (α) a dva gama (γ). Tento hemoglobin je primárně produkován v plodu během těhotenství a jeho produkce výrazně klesá krátce po narození.
Hemoglobinopatie nastávají v případě genetických změn v globinových genech, které vedou ke změně aminokyselin vytvářejících globinový protein. Tyto změny ovlivňují strukturu hemoglobinu, jeho chování, produkované množství a/nebo stabilitu.
Jsou čtyři geny, které kódují alfa globinový řetězec a dva geny kódující beta globinový řetězec (pro další informace viz. The Universe of Genetic Testing). Nejběžnější stav spojený se změnou alfa řetězců je alfa talasémie.
Její závažnost závisí na počtu postižených genů (pro více informací viz Talasémie).
Změny v beta řetězcích hemoglobinu jsou vrozené, autosomálně recesivní. To znamená, že člověk, který má mít tuto chorobu, musí mít dvě vadné kopie genu, každou od jednoho z rodičů.
Pokud je jeden gen normální a druhý vadný, člověk je heterozygot a nazýváme ho nosičem, přenašečem. Abnormální gen může být předán jakémukoliv z potomků.
V případě, že je dotyčný heterozygotním nosičem, nemusí mít žádné symptomy, nebo vliv na jeho zdraví.
V případě, že se vyskytnou dvě genové modifikace téhož beta genu, člověk je pro tento gen homozygotní. Poté může produkovat vadný hemoglobin – vzniká hemoglobinopatie, což může být spojeno se symptomy a potenciálně s komplikacemi. Závažnost závisí na genetické mutaci a liší se případ od případu. Genová kopie může být předána potomkům.
Jestliže jsou vrozené dva abnormální beta geny, člověk je dvojitě, směsně heterozygotní. Dotyčný bude mít příznaky jedné, nebo obou hemoglobinopatií. Jeden z abnormálních beta genů bude předán na každého z potomků.
Bylo zjištěno několik stovek hemoglobinopatií v beta řetězcích. Přestože pouze několik z nich je běžných a klinicky významných. Tyto jsou uvedeny níže.
NAPSALI O NÁS JÍME ODPADKY, JSME POPELNICÍ EVROPY? Největší chyba při hubnutí? Vynechat brambory, pečivo nebo těstoviny! – PDF Free Download
Více
Více
Více
Více
Více
Více
Více
Více
Více
Více
Příloha č. 1 k bodu 2 zápisu komise pro stravování ze dne 26.01.2015 Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ Je zajištěna výživová úroveň jídel ve školní jídelně? Pro školní stravování platí
Více
JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA A JEHO VLIV NA VÝKON SPORTOVCE, FOTBALISTY Pavel Suchánek JAKÉ JSOU POŽADAVKY NA SPORTOVCE? TRÉNINK A JEHO PRAVIDELNOST – TRENÉŘI REGENERACE – KONDIČNÍ TRENÉŘI A FYZIOTERAPEUTI
Více
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace
Více
Podklady pro pedagogickou radu 3. dubna 2017 PROJEKT ZLEPŠENÍ STRAVOVÁNÍ ZŠ VRATISLAVOVA SHRNUTÍ PROJEKTU Chceme zlepšit kvalitu stravování za účasti nejen vedení a personálu jídelny, ale také vedení školy,
Více
DOTAZNÍK ZNALOSTÍ A POSTOJŮ ADOLESCENTŮ KE ZDRAVÉ VÝŽIVĚ Ahoj, jsem studentkou navazujícího magisterského oboru nutriční specialista na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a ráda bych tě poprosila
Více
Biopotraviny a jejich perspektiva v českém prostředí Ing. Tomáš Prouza, MBA prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR PSP ČR 21. března 2019 ODBORNÍCI ZAČÍNAJÍ BÍT NA POPLACH Příroda/přirozená krajina
Více
Chronická onemocnění ledvin a diabetes – skloubení diet 26. 11. 2018 Diabetes a chronické onemocnění ledvin – skloubení diet Není výjimkou současně diagnostikované chronické onemocnění ledvin a diabetu
Více
ALBIO s.r.o. ALBIO vznik 2002 Síť bioprodejen (dnes 3x v Praze, na Andělu provozujeme největší bioprodejnu v ČR) Jediná komplexní biorestaurace v ČR První tradiční biopekárna v Praze Plnohodnotný bio catering
Více
Tuky a chronické onemocnění ledvin 4. 4. 2019 Tuky a chronické onemocnění ledvin Tuky mají ve výživě své nezastupitelné místo. Jsou ze všech živin nejenergetičtější obsahují zhruba dvojnásobnou energetickou
Více
Výsledky dotazníku o školním stravování Z dotazníkového průzkumu, jehož se zúčastnilo celkem 225 respondentů, vyplynulo, že s nabídkou školní jídelny a skladbou jídelního lístku je zcela nebo spíše spokojeno
Více
Inovace v potravinářství Země živitelka 25. 8. S. Vavreinová, D. Gabrovská, P. Roubal Odbor výživy obyvatelstva a jakosti potravin a odbor potravinářské 2018 technologie a techniky ČAZV V inovacích jde
Více
KATALOG PRODUKTŮ ŘADA BRAND PRODUKTŮ OŘÍŠKOVÉ Trvanlivé pečivo oplatky trubičky s oříškovou náplní 38 g náplň oříšková 76 % (rostlinný palmový tuk, cukr, sušené mléko, rýžový škrob, lískooříšková pasta
Více
REGULACE MALOOBCHODNÍHO TRHU A JEJÍ DOPADY JUDr. Vít Bárta poslanec PSP ČR Plzeňský prazdroj v srpnu letošního roku oznámil v médiích, že od října zvýší cenu svých výrobků o 3%. Nebylo oznámeno, že výrobci
Více
Základní škola a Mateřská škola Dubné Dubné 35 373 84 Dubné IČ 750 00 547 Koncepce školního stravování pro školní rok 2017/2018 Vypracoval: Ing. Petra Voborská Úvod Prioritou pro školní stravování jsou
Více
Lze naplnit požadavky pamlskové vyhlášky ze stávajícího sortimentu potravin na trhu? konference Školní stravování 2017 Květa Krajíčková, nutriční terapeutka Vyhláška 55/2011 Sb. – vyhláška o činnostech
Více
DUBEN 2014 NUTRIČNÍ ZPRAVODAJ ZHUBNĚTE DO PLAVEK SE SPRÁVNOU VÝŽIVOU Několik jednoduchých změn ve vašem stravování dnes vám pomůže vypadat a cítit se perfektně, až přijde léto. Je to takhle: bezpečná a
Více
Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění
Více
Hodnocení potravin Co bychom měli sledovat na výrobcích? složení surovin – sledovat makroživiny přidatných látek soli různé formy sodíku chlorid sodný (kuchyňská sůl), benzoát sodný, glutamát sodný, pozor
Více
Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučená pestrost (dále jen DP ) je sestavena tak, že při jejím dodržení bude splněn spotřební koš a současně i výživové doporučené dávky,
Více
SEMÍNKA 1 094 kj / 259 kcal 5,5 g 0,6 g 45,7 g 2,3 g 6,8 g 6,7 g 1,1 g Složení: přírodní žitný kvas, žitná mouka, voda, dýňová, slunečnicová a lněná semínka, sůl, koření. CELOZRNNÝ 1 081 kj / 256 kcal
Více
Proč nám chutná Nezdravé? Česká společnost pro Výživu a vegetariánství stavíme mosty k vegetariánství Každý kdo chce udělat jeden nebo deset kroků směrem ke zdravé výživě Musí jít tou cestou, kterou již
Více
Specifika nabídky biopotravin v ČR na příkladu budování nové značky BILLA Zoltán Csóka, COO BILLA ČR Bio? Teď? Uvádět novou značku biopotravin v době krize? Každou ne, Naše Bio ano S důrazem na potřeby
Více
Je to jako v pohádce Obušku z pytle ven, kde vykutálený hostinský servíruje jitrnici, jakou svět neviděl. Všichni o ní mluvili a nikdo ji okem nezahlédl. S pestrou stravou se to má podle odborníků následovně.
Více
Bodové hodnocení pestrosti pokrmů ve školním stravování Odbor hygieny dětí a mladistvých Krajská hygienická stanice Libereckého kraje MUDr. Jana Pilnáčková Mgr. Monika Němcová Základní požadavky správné
Více
Diabetes – cukrovka Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..
Více
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE Pavel Suchánek Jaké jsou výkonnostní požadavky na sportovce? Rychlost, ryclost na větš Akcelerace, výbušnost Síla, vytrvalost Dlouhodobá vysoká
Více
ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU HYGIENICKÁ SLUŽBA STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PROJEKT ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA TEORETICKÁ VÝCHOVA A PRAKTICKÁ APLIKACE KE SPRÁVNÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU,
Více
DIETA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_TEV2118 (Dieta) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 4. 4.
Více
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ 5 tipů pro zdravou výživu v novém roce Velmi častým tématem různých novoročních předsevzetí bývá hubnutí a zdravá výživa. Nejen redukce
Více
Psychologie výživy a energie wellness jídla Wellness jídlo Co je Wellness jídlo??? Jídlo, které vám dá víc energie než kolik má kalorií!!! Stupně stravovací úrovně Stupně stravovací úrovně jsou kvalitativně
Více
Váš dodavatel pečiva La Lorraine, a. s., U Kožovy hory 2748, 272 01 Kladno, Česká republika tel.: +420 312 511 511, fax: +420 312 687 306, +420 312 666 145 email: [email protected], www.llbg.com O La
Více
Cereální chemie od klasu ke kvasu až k chlebu a pečivu http://www.vscht.cz/ Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta potravinářské a biochemické technologie Ústav sacharidů a cereálií CEREÁLNÍ
Více
Složení výrobků Telefon: 327594193 Mobil : 776016909 po 14.00h sms kdykoli Email: [email protected] [email protected] http://pekarstvi-novotny.cz O nás Firma pekařství Karel Novotný Začínali
Více
Pekárenské výrobky Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..
Více
Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola: Základní škola Náchod-Plhov, Příkopy 11856, 547 01 Náchod Jídelníček za měsíc: duben 2017 17 stravovacích dní z důvodu Velikonočních prázdnin Hodnotitel:
Více
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
Více
Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou
Více
ŽIVINY V POTRAVĚ Energii nám dodávají 3 základní živiny: Sacharidy Tuky Bílkoviny 1) SACHARIDY Hlavní zdroj energie Měly by tvořit cca 50-60% celkového energetického příjmu SLOŽENÉ (zdravější): Pečivo,
Více
Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola Mateřská škola Komenského, Komenského 1011, Kuřim Jídelníček za měsíc březen 2015 21 stravovacích dní Hodnotitel MVDr. Anna Niklová Hodnocení polévek
Více
VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí
Více
Netradiční plodiny s potenciálem zvýšení nutriční hodnoty cereálních výrobků doc. Ing. Marie Hrušková, CSc. Ing. Ivan Švec, Ph.D. Ing. Barbora Babiaková Ing. Michaela Drábková Ing. Kristýna Heroudková
Více
Proč jíst obiloviny? Proč č jíst celozrnné Proč jíst celozrnné obiloviny? 1 Proč jíst celozrnné obiloviny? Celé zno obilí Klíček Endosperm Slupka 2 Proč jíst celozrnné obiloviny? Proč jíst celozrnné obiloviny?
Více
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Seznam respondentů (tabulka) Příloha č. 2: Ukázka rozhovorů a pozorování (přepis) 2 Příloha č. 1: Seznam všech respondentů a jejich základních charakteristik (tabulka) Jméno
Více
T I S K O V Á K O N F E R E N C E SVAZU OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU a GfK 28. března 2017 GfK, březen 28, 2017 Trendy v nákupním chování českých domácností Spotřebitelský Panel GfK Tisková konference SOCR,
Více
P O D T L A K E M A K Č N Í C H N A B Í D E K? Z d e n ě k S k á l a, R e s e a r c h D i r e c t o r R e t a i l & S h o p p e r, I N C O M A, 24. 11. 2 0 1 0 1. TRENDY: KRIZE, CENY, AKCE 2. PROMOČNÍ
Více
přehled pečiva CL 04/2018 Minimální trvanlivost: 2 dny (není-li uvedeno jinak) * z produkce kontrolovaného ekologického zemědělství slané Rohlík cereální 50 g 620001 Rohlík provensálský 50 g 620020 Rohlík
Více
Látkové složení potravin Ing. M. Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Látkové
Více
Jak nakupovat kvalitní a nutričně hodnotné potraviny? Jak nakupujete potraviny? Zamyslete se, co je vašimi hlavními kritérii při nákupu potravin cena složení výživové údaje přítomnost éček chuť vzhled
Více
Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučená pestrost (dále jen DP ) je sestavena tak, že při jejím dodržení bude splněn spotřební koš a současně i výživové doporučené dávky,
Více
Pracovní list Škrob, škrobová zrna II Aktivita 2 Rozlišování škrobových zrn ve směsi Honza jde nakoupit. Má od maminky seznam. Má koupit nějaké pečivo, instantní hrachovou polévku, škrobovou moučku, hladkou
Více
Díl 4. Jednotlivá patra pyramidy výživy pro děti Abychom mohli pyramidu výživy pro děti správně používat, podrobněji se seznámíme s jednotlivými jejími patry. Základna pyramidy Základnu pyramidy tvoří
Více
a jejich kontrola dozorovými orgány Ing. Dana Večeřová Charakteristika Potravinářské komory ČR Zájmové sdružení právnických a fyzických osob v potravinářském sektoru ČR, reprezentuje 85% českého potravinářského
Více
Jezte to, co máte rádi a přitom trvale a zdravě zhubněte aneb Revoluce v hubnutí podle genu Jana Sládková www.revolucni-dieta.cz WWW.REVOLUCNI-DIETA.CZ Rozhodujete se taky jako já, jakým způsobem dosáhnout
Více
Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy Výživová doporučení Stravování a režim jednotlivců Stravování a režim skupin Stravování a režim populace
Více
JÍDELNÍČEK BŘEZEN 2015 2.3.PO*Květáková polévka se zeleným hráškem/1,3,7 1. Smetanové fusilli s kuřecím na rozmarýnu a jarní zeleninou/brokolice, sladký hrášek a kukuřice/1,3,7 5. / GF, V/ Květáková polévka
Více
Prevence a léčba obezity v Evropské unii Současný stav v ČR Kunešová M., Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity Endokrinologický ústav, Praha 8.11. 2007 Eurocentrum Praha Výskyt nadváhy a obezity v jednotlivých
Více
Katalog výrobků 2016 & LAHŮDKY PEČIVO Z PARDUBIC www.pekarna-hruby.cz Pekárna Hrubý s.r.o. – Ucelený sortiment pekařských výrobků – Schopnost dodávat plnohodnotný sortiment lahůdkářských výrobků a studené
Více
ROSTLINNÉ ALTERNATIVY Průvodce veganskými alternativami. veganskaspolecnost.cz Budoucnost pro všechny. Zaznamenali jste ve vaší restauraci vyšší zájem o bezmasá jídla? Rostlinná strava se stala významným
Více