Kobalt a zdraví – jeho funkce a zdroje

Seznamte se s minerály, které si naše tělo žádá. ✔️ Znáte zdroje železa, jódu, zinku, mědi, manganu, chrómu či selenu? Tyto minerály mají významnou úlohu při růstu a následně pro metabolismus celého organismu. Nezapomeňte je proto doplňovat z kvalitních zdrojů.

Minerální látky – seznamte se

Minerální a stopové prvky jsou pro fungování lidského těla nepostradatelné. Denně jich sice potřebujeme jen miligramy či mikrogramy, ty jsou ale naprosto nezbytné. Mají totiž klíčový vliv na biochemické procesy našeho organismu, který si je ale nedovede vyrobit svépomocí. Proto tyto látky musíme tělu dodat spolu se stravou nebo pomocí doplňků stravy.

Kromě množství je také velmi důležitý vzájemný poměr minerálů a stopových prvků, které tělo dostává.

Mají totiž významnou úlohu při tvorbě tkání a zajišťování konstantního osmotického tlaku v tělesných tekutinách. Zároveň aktivují procesy látkové přeměny a upravují je.

Jako složky a aktivátory hormonů a enzymů jsou minerální látky nepostradatelné i pro přenos nervových impulsů a prevenci civilizačních chorob.

Značná část lidí včetně dětí ale kvůli špatné stravě trpí nedostatkem nebo naopak škodlivým nadbytkem těchto látek. Nedostatek nebo přebytek minerálních látek je způsoben nevhodnou stravou, nedostatkem tekutin či nadměrným pocením. Stejně tak se na úbytku podílí léčiva či onemocnění, spojená s ledvinami, játr nebo zažívacím traktem.

Naopak, některé stavy a situace vedou ke zvýšené potřebě minerálů, zvláště těhotenství, nadměrná fyzická námaha, chronický stres a nedostatek odpočinku. V takovém případě byste tyto minerály neměli opomíjet a zvýšit jejich příjem.

Jak se dělí minerální látky

Než si představíme ty nejzásadnější minerály pro tělo, zkusíme si je rozdělit. Tím základním je rozdělení minerálních látek podle toho, kolik jich člověk potřebuje. Je-li toto množství větší než 100 mg za den, pak hovoříme o makroelementech (elektrolyty). Naopak, pokud jich potřebujeme méně než 100 mg za den, pak mluvíme o tzv. mikroelementech.

Poslední skupinu tvoří stopové prvky, jejichž množství je udávané v mikrogramech. Jak je tedy správně rozdělit?

• Makroelementy – vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlor, síra

• Mikroelementy – železo, zinek, měď, jód, mangan, chróm, selen, molybden, fluor, kobalt

• Stopové prvky – křemík, vanad, nikl, bor, cín, kadmium, hliník, bór, arsen

Mezi nejdůležitější minerální látky řadíme:

1. Vápník (Ca)
2. Železo (Fe)
3. Hořčík (Mg)
4. Sodík (NA)
5. Zinek (Zn)
6. Jód (I)
7. Draslík (K)
8. Selen (Se)
9. Molybdén (Mo)
10. Fosfor (P)

A samozřejmě, mnohé další. Pojďme se nyní podívat na některé významné zástupce minerálních látek:

Vápník

Minerál, který se v lidském organismu vyskytuje v největší míře, a to pouze v zubech a kostech. Klíčový je jeho příjem hlavně pro člověka do 23 let věku, kdy se tvoří “kostní základ” a pro těhotné ženy.

Pokud v onom citlivém věku tělo nedostává dostatek vápníku, vitaminu D, magnézia, fluoru a dalších důležitých látek, ve stáří je náchylnější k osteoporóze. Zatímco pro malé dítě začíná denní potřeba vápníku na 400 mg, s věkem se zvyšuje a pro dospělého tato hodnota tvoří až 1200 mg denně.

Naše tělo nejlépe využije vápník přijatý z mléčných výrobků a mléka. Košťálová zelenina, mandle a jiná olejnatá semena jsou ale také vhodným zdrojem kalcia.

Kvalitní zdroje vápníku:

• mléko a mléčné výrobky
• ovoce
• chléb
• ořechy
• ryby

Fosfor

Pro stavbu kostí, proteinovou syntézu, přeměnu energie ve svalech a další tělesné procesy je fosfor nesmírně důležitý. Stejně tak pro správnou funkci nervů a mozku. Jeho nedostatek nebývá v našich zemích obvyklým jevem. Přemíra tohoto minerálu však může zkomplikovat vstřebávání vápníku ze střev. Tím je tělo ochuzeno nejen o vápník, ale také o železo.

• Nedostatek fosforu se obecně projevuje poruchou funkce ledvin, křivicí a nedostatečným ukládáním minerálních látek v kostech.
• Fosfor můžeme tělu dodat veškerými potraviny živočišného původu, rybami, mléčnými výrobky, vaječnými žloutky, ořechy a luštěninami.
• Kvalitní zdroje fosforu:

• mléko
• maso
• obilí
• ryby
• vejce

Sodík a draslík

Minerály, které naše tělo potřebuje pro úpravu osmotického tlaku a rovnováhy kyselin a zásad.

Hlavním zdrojem sodíku je sůl a náš organismus pro správné fungování potřebuje denně asi 0,5 g soli. Vzhledem k tomu, že sůl je dnes součástí většiny potravin, které jíme, je její reálná spotřeba na osobu až dvacetkrát vyšší. To vede k nadbytku sodíku, což způsobuje hypertenzi.

U draslíku je průměrná spotřeba oproti skutečným potřebám organismu vyšší až čtyřikrát. Nadbytkem sodíku tělo přichází o potřebný draslík. Nízký příjem draslíku se na našem těle projevuje zácpou, únavou, poruchami srdečního rytmu, zadržováním vody v těle nebo nespavostí.

Zdrojem draslíku jsou celozrnné obiloviny, brambory, luštěniny a ořechy.

Sodík se vyskytuje v soli.

Hořčík

Důležitý minerál zejména pro správné fungování svalstva, transformaci glukózy v energii a regulaci rytmu srdce. Zároveň hořčík pomáhá budovat obranyschopnost těla proti chorobám, má vliv na množství enzymů, srážení krve a tvorbu estrogenů.

Lidské tělo denně potřebuje až 400 mg hořčíku, který nalezneme zejména v potravinách obsahujících chlorofyl. Dostatečnou dávku potřebují zejména osoby s velkou fyzickou zátěží, pod dlouhodobým stresem, v období rychlého růstu, v těhotenství a při kojení.

Nedostatek může zapříčinit křeče svalstva, tiky v oku, závratě, psychickou nepohodu a nervozitu.

Kvalitním zdrojem hořčíku jsou:

• ryby
• zelená listová zelenina
• celozrnné potraviny
• luštěniny
• semínka
• jablka
• různé druhy klíčků

Železo

Tento minerál je základem, který by neměl chybět ve vaší výbavě. Železo je zodpovědné za tvorbu červeného krevního barviva a zásobuje kyslíkem životně důležité orgány. Také se díky němu tělo lépe brání infekcím. Potřebná denní dávka železa se liší dle pohlaví a věku.

Zatímco ženy ve svém plodném období potřebují přijmout až 15 mg železa denně, mužům a starším ženám denně stačí gramů 10. Při příjmu nedostatečné dávky železa hrozí chudokrevnost a k ní patřící bolesti hlavy, bledost a závratě.

Nadbytek železa je také závažným problémem. Hrozí totiž otrava, která může způsobit krvavé průjmy, genetické poškození či zvracení. Zajímavé je, že mléko znehodnocuje železo, pokud si tedy dopřáváte mléčné smoothie z listového špenátu, vaše tělo si z nápoje nevezme naprosto žádné železo.

Bohatým zdrojem železa jsou

• vnitřnosti
• maso
• listová zelenina
• kopřivy
• meruňky
• celozrnné obiloviny

Jód

Primárním úkolem jódu je tvorba hormonů ve štítné žláze a urychlování přeměny živin. Jeho optimální přísun má za následek kvalitní a zdravé vlasy, kůži, zuby a nehty a psychickou pohodu. Naopak nedostatek může zapříčinit poruchy funkce štítné žlázy a u těhotných žen špatný mentální a pohlavní vývoj dítěte.

Jód můžeme doplnit jodidovanou solí, třešněmi, řeřichou nebo třeba mořskými řasami.

Fluor

Udržuje zubní sklovinu odolnou a kvalitní. Nadměrné množství fluoru v organismu vede ke křehkosti zubů a kostí.

Zdrojem fluoru jsou mořské ryby, černý čaj a fluoridovaná voda

Selen

Zvyšuje imunitu a brání vzniku nádorových onemocnění. Chrání tělo tím, že ničí volné radikály a peroxidy, díky tomu je považován za jeden z nejlepších antioxidantů. Nepřímo ovlivňuje krevní tlak a podporuje optimální funkci srdce.

Nejkvalitnějším zdrojem selenu je:

• kukuřice
• cibule
• vejce
• luštěniny
• chřest
• semena
• mořské plody
• celozrnné obilovny

Zinek

Zesiluje v lidském těle vliv a délku účinkování inzulinu. Z části na něm závisí také zrakové funkce a pomáhá organismus chránit před rakovinou. Nedostatek může být důvodem zhoršení obranyschopnosti organismu a špatného vývoje a poškození pohlavních žláz.

Zdrojem zinku jsou:

• ústřice
• slanečci
• dýňová semínka
• otruby
• cibule
• vejce
• pšeničné klíčky

Minerální látky – zdroje a význam pro tělo

Aktuální článek: Minerální látky – význam pro tělo a jejich zdroje

Vitamin B12

K čemu tento vitamin slouží? Kde se vyskytuje? Jaké jsou jeho nejlepší zdroje? Jaké množství bychom měli denně konzumovat?

Vitamin B12 patří do skupiny kobalaminů, jejichž společným prvkem, jak název napovídá, je kobalt.  Je důležitý pro správný vývoj centrální nervové soustavy, krvetvorbu, syntézu DNA a proteinů.

Vitamin B12 netvoří živočichové ani rostliny. Je produkován bakteriemi a jinými jednobuněčnými organismy v trávicím traktu zvířat a v půdě. V důsledku kontaminace potravin se dříve vitamin B12 vyskytoval ve vodě i na povrchu rostlin. Tento zdroj však není při současném hygienickém standardu spolehlivý.

Fermentované potraviny jako tempeh nebo miso, dále také spirulina, mořské a sladkovodní řasy (chlorela) jsou rovněž považovány za zdroj vitaminu B12. Ty ovšem obsahují zejména analog vitaminu, který obsadí receptor a brání ve vstřebání vitaminu B12.

Stejně tak jsou vitaminem B12 obohacována rostlinná mléka, jogurty, masové alternativy a lahůdkové droždí. Tyto produkty mohou být spolehlivým zdrojem vitaminu B12 za předpokladu, že sledujete jejich etikety a denní příjem si hlídáte.

Naše tělo, přesněji bakterie v tlustém střevě, jsou rovněž schopny vitamin B12 tvořit, ale vzhledem k tomu, že se kobalamin vstřebává v tenkém střevě (ileu), nemůže být námi vytvořený vitamin využit. Proto musíme tento vitamin doplňovat stravou nebo výživovým doplňkem. Tělo je schopné zásoby vitaminu B12 uložit v játrech a postupně ho uvolňovat do oběhu. Tyto rezervy vydrží zhruba 3-5 let.

Pozor! Vzhledem k tomu, že zásoby v játrech vydrží několik let, nemusí se neadekvátní přísun projevit hned. V rámci prevence proto dbejte na každodenní příjem vitaminu B12.

Doporučený denní příjem je 2,4 µg, ale v poslední době se prosazuje denní dávka 4 až 7 µg. [1 ,9] Zvýšený příjem je nutný u těhotných a kojících žen.

• Doporučený denní příjem dle National Institute of Health [2]

Denně se osobám do 50 let doporučuje konzumovat formou suplementu 250 µg kyanokobalaminu. Jedná se o synteticky vyrobenou formu vitaminu B12, která je schopna se na aktivní metylkobalamin a adenosylkobalamin přeměnit. [3] Vitamin lze také hradit jednou týdně dávkou 2500 µg.

Proč je nutné konzumovat tak vysoké množství, když doporučená dávka činí pouze 2,4 µg denně?

Je to dáno nasycením receptorů, které zajišťují vstřebávání vitaminu B12. Tyto receptory se rychle obsadí, po 3-6 hodinách jsou znovu k dispozici a mohou vázat další kobalamin. Z jedné dávky vitaminu jsme schopni vstřebat pouze 1,5 µg. Dále ovšem dochází při vyšších koncentracích k pasivní difuzi přes stěnu střeva. Tímto způsobem jsme schopni vstřebat další 1% z přijaté dávky.

Proto pokud doplňujete vitamin jen jednou denně nebo jednou týdně, potřebujete větší dávku, aby tělo vstřebalo kobalaminu dostatek. [3]

Příklad: Pokud denně doplňujete 250 µg vitaminu B12, vstřebáte 1,5 µg a 1% z dané dávky, tedy 2,5 µg. Dohromady jste tedy přijali 4 µg. Pokud doplníte 2500 µg za týden, získáte 1,5 µg a 25 µg (1% z 2500 µg tablety). Pokud výsledných 26,5 µg vydělíte 7 dny v týdnu, získáte denní dávku 3,7 µg.

Potřebné dávky vitaminu B12 lze také dosáhnout konzumací 1µg B12 v obohacených potravinách 3x denně, protože receptory jsou mezi jídly opět k dispozici. V tomto případě je ale nutné číst etikety a příjem vitaminu si hlídat.

Pozor! Osoby nad 50 let by měly denní příjem vitaminu navýšit na 500 µg.

Doporučené dávky vitaminu B12 jsou shrnuty v Tabulce 2.

Vitamin B12 je u živočichů vázán na transportní bílkoviny. Pokud tedy konzumujeme živočišné produkty, přijímáme B12 navázaný na bílkovinu. V žaludku dochází k produkci kyselin, které vitamin B12 oddělí od bílkoviny.

Kobalamin se pak váže na speciální transportní protein, který ho přenese do tenkého střeva. Zde dochází k produkci enzymů slinivkou břišní a ty komplex B12-protein opět rozpustí. V žaludku je také tvořen tzv.

vnitřní faktor, který putuje do poslední části tenkého střeva (ilea) a volný kobalamin váže, zajišťuje navázání na receptory a následné vstřebání vitaminu B12.

Pro adekvátní přísun vitaminu B12 z živočišných produktů je proto nutné splnit všechny výše zmíněné podmínky.

Nedostatek vitaminu B12 může být způsoben sníženou tvorbou kyselin v žaludku (zejména u osob užívající inhibitory protonové pumpy), nedostatkem vnitřního faktoru při tzv.

perniciózní anemii nebo u osob po gastrektomii, neschopností slinivky tvořit enzymy nebo u osob po resekci ilea (kyčelníku).

Vitamin B12 není v doplňcích vázán na bílkovinu. Nepotřebuje tedy pro své vstřebání kyseliny a žaludeční šťávy. Pokud přijímáme vitamin B12 v dostatečně velkých dávkách, dochází také k pasivní difuzi přes stěnu střevní.  

Nedostatek tohoto vitaminu se projevuje nespecifickými obtížemi jako je únava a slabost. Dalším typickým znakem je brněním končetin, anémie, deprese, poruchy paměti či zraku.

Déletrvající negativní bilance může vést k poruchám chůze a nevratnému poškození nervové soustavy.

S klesající hladinou vitaminu B12 dochází k nárůstu hladin homocysteinu, který zvyšuje riziko rozvoje aterosklerózy a kardiovaskulárního onemocnění.

Nedostatek tohoto vitaminu v těhotenství a časném dětství může vést k nezvratnému poškození plodu a kognitivního vývoje dítěte, mezi které patří celková porucha prospívání, regres ve vývoji mozku, apatie nebo hypotonie. [4] Proto je u těhotných a kojících žen suplementace vitaminu B12 naprosto nutná.

Vyšetření hladiny vitaminu B12 by mělo proběhnout jednou ročně. U svého lékaře vždy žádejte vyšetření holotranskobalaminu, což je transportní bílkovina, která přenáší molekuly B12. Její snížené hodnoty indikují nedostatek vitaminu B12.

Kromě samotného vitaminu B12 je možné stanovit i hladiny homocysteinu a kyseliny metylmalonové, které při nedostatku vitaminu B12 rostou.

Ideální hodnoty všech látek najdete v Tabulce 3.

Poznámka: Často se setkáte s tím, že Vám praktický lékař z důvodu finanční náročnosti nebude chtít hladiny holotranskobalaminu vyšetřit. Přesto bychom si měli stav vitaminu B12 hlídat. Doporučejeme proto laboratoře Synlab po celé České Republice, kde si můžete hladiny vitaminu B12 vyšetřit.

Dostatečné množství vitaminu B12 lze dosáhnout konzumací již zmíněných obohacených výrobků, mezi které patří zejména rostlinná mléka, jogurty, sýry nebo margaríny. V tomto případě čtěte informace uvedené na etiketách.

Různé množství vitaminu B12 se vyskytuje ve fermentovaných produktech, mořských a sladkovodních řasách. Často se ale jedná o takzvaná analoga B12, která mohou mít negativní vliv na bilanci kobalaminu. Spirulina obsahuje především tato analoga.

Přírodní chlorela je naopak jeho dobrým zdrojem, obsahuje jen malé množství analogů a převahu opravdového kobalaminu. Pokud je chlorela průmyslově zpracovaná nebo fermentovaná, pozitivní účinky postrádá.

 [5] Neznamená to, že bychom měli spirulinu a chlorelu přestat užívat, nicméně nelze je brát jako adekvátní zdroj vitaminu B12.

Nejspolehlivějším způsobem zůstává suplementace výživovým doplňkem. Na trhu se nejčastěji vyskytuje methylkobalamin a kyanokobalamin. Methylkobalamin je přírodní formou vitaminu B12.

Kyanokobalamin je synteticky vyrobený a v těle se přeměňuje na methylkobalamin a adenosylkobalamin. Oba typy jsou srovnatelné, co se týče prevence deficitu B12 a vlivu na zdraví, kyanokobalamin je však levnější a stabilnější.

Můžete si vybrat tablety, sublingvální (podjazykové) tablety nebo kapky.

Pozor! Vitamin B12 by v dnešní době neměl doplňovat pouze člověk konzumující rostlinnou stravu, ale i ten, který nekonzumuje maso 3x denně.

• vitamin B je důležitý pro vývoj a správnou funkci nervové soustavy, krvetvorbu, syntézu DNA a proteinů
• doporučujeme přijímat formou suplementu 250 µg denně nebo 2500 µg týdně osobám do 50 let, osoby starší 50 let by měly příjem navýšit na 500 ug denně
• dostatečné hladiny vitaminu B12 jsou důležité pro všechny osoby stravující se čistě rostlinnou stravou s důrazem na těhotné či kojící ženy a děti
• vyšetření hladin aktivního vitaminu B12 neboli holotranskobalaminu by mělo proběhnout každý rok
• spirulina není kvalitním a spolehlivým zdrojem B12, stejně tak jsou sporné fermentované výrobky
• spolehlivým zdrojem vitaminu B12 jsou obohacené přípravy za předpokladu, že čtete etikety a denní příjem si hlídáte
• nejspolehlivějším zdrojem vitaminu B12 je suplementace doplňkem

• https://www.pcrm.org/health/diets/vegdiets/dont-vegetarians-have-trouble-getting-enough
• https://ods.od.nih.gov/factsheets/Vitaminb12-Healthprofessional/
• https://proveg.com/plant-based-food-and-lifestyle/vegan-nutrients/vitamin-b12-deficiency-identifying-symptoms-and-taking-precautions-on-veganvegetarian-diets/
• https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/nutricni-deficit-vitaminu-b12-u-kojenych-deti-367850
• https://www.b12-vitamin.com/algae/
• http://soucitne.cz/vitamin-b12-casto-kladene-otazky
• https://nutritionfacts.org/video/daily-source-of-vitamin-b12/
• https://nutritionfacts.org/video/cheapest-source-of-vitamin-b12/
• https://nutritionfacts.org/video/vitamin-b12-recommendation-change/
• https://vitaminb12bereteho.wordpress.com/digestion_absorption_and_transport/

Projezte se ke zdraví – vitamíny, minerály

5.12.2020

Vhodně zvolená strava by měla obsahovat rozmanitý výběr potravin. První kategorií jsou makroživiny – bílkoviny, sacharidy a tuky. O těch jsme psali v předchozím článku. Druhou kategorií jsou mikroživiny – vitamíny a minerály. Těm se věnujeme na dalších řádcích.

Vitamíny

Vitamíny jsou stopové prvky nepostradatelné pro správné fungování lidského organismu. Naše tělo si je přitom nedokáže vytvořit samo. Určitě jste se setkali s tvrzením, že ze stravy jich přijímáme dostatek. Není to ale bohužel vždy pravda. Některé druhy vitamínů získáme ze stravy snadno, jiné se však v běžné stravě nevyskytují. Je proto důležité je tělu dodávat v podobě doplňků stravy.

Jaké druhy vitamínů existují a kde je můžeme najít?

Vitamíny dělíme na rozpustné v tucích a na rozpustné ve vodě. Do první skupiny patří vitaminy A, D, E, K a do druhé skupiny patří vitamin C a skupina vitamínů B.

• Vitamín A se podílí na zdravém fungování očí a je důležitý pro zdravý vzhled pleti a pokožky. Můžete ho získat z jater, mořských ryb, vajec, mléka, ale také z mrkve, papriky nebo špenátu.
• Vitamín D má velmi příznivé účinky na posílení imunity. Působí protirakovinotvorně, má působivé účinky na léčení onemocnění kůže, zajišťuje správný vývoj organismu, hlavně u dětí a těhotných žen. Je také prevencí vůči depresi. Vitamín D přijímáme hlavně ze slunce. Pokud nemáme možnost jej čerpat ze slunečního záření, je vhodné sáhnout po doplňku stravy. Doporučujeme vitamín D3 v kapslích od Profivitu nebo ve formě tobolek od švédského výrobce Zinzino.
• Vitamín E se vyznačuje antioxidančními účinky. Působí jako prevence různých onemocnění, například Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. Přijímat jej můžete z oříšků, masa nebo mléka. Není v potravinách tolik běžný, je proto vhodné jej tělu dodat v podobě doplňků stravy.
• Vitamín K slouží pro správné srážení krve a najdete ho v zelených rostlinách. Pokud nejíte dostatek zeleniny, můžete jej doplnit vitamíny od Profivitu.
• Vitamín C je nesmírně důležitý pro imunitu. Podporuje organismus proti infekcím, přispívá k tvorbě kolagenu, a tím ke správné funkci kostí, chrupavek, zubů nebo kůže. Obsahuje ho především ovoce a zelenina. Dodat ho tělu můžete také ve formě kapslí nebo lipozomálního vitamínu C.
• Vitamínů B je je celá řada. Mají příznivé účinky na nervovou soustavu a pokožku. Spolehlivým zdrojem jsou vedle doplňků stravy také kvasnice, maso a mléčné výrobky. Pozor na jeho dostatek by si měli dát především vegetariáni a vegani.

Minerály

Minerály lidský organismus potřebuje pro správné fungování metabolismu a biochemických procesů. Do skupiny minerálních látek patří fosfor, selen, měď, hořčík, jód, železo, sodík, zinek, vápník, chrom, kobalt, draslík, chlor, fluor, mangan, síra a další.

Naše tělo je však nedokáže samo vytvořit, a tak je musíme přijímat ze stravy, nápojů nebo z doplňků stravy. Jejich hlavním zdrojem je ovoce a zelenina.

Pro širší nabídku doplňků stravy navštivte senzamedical.cz.

Kobalt a zdraví – jeho funkce a zdroje

Kobalt je velmi důležitý prvek pro krvetvorbu. Tělo dospělého 70 kilového člověka obsahuje 0,0007 g kobaltu (rozsah je od 0,7 do 10 mg), a to zejména v játrech a ledvinách. Fyziologická hodnota v krevním séru u zdravých dospělých je 2,5 nmol / l. Výdej kobaltu probíhá žlučí (cca 2,5 mikrogramů denně), izotopický kobalt se vylučuje ledvinami.

Tento prvek je důležitou součástí vitamínu B12. V lidském organismu plní úkoly především ve formě kobaltamínu, spolu s vitaminem B12.

Biochemické funkce kobaltu

• jako součást vitaminu B12 je důležitý pro krvetvorbu
• je nezastupitelnou součástí enzymů, které se účastní stavby bílkovin
• zlepšuje vstřebávání železa

Výskyt kobaltu v potravě

Nachází se v ořeších, v masných výrobcích. V živočišné potravě, zejména v játrech, se nachází vitamin B12 obsahující kobalt.

Potřeba kobaltu

Obecně se doporučuje denní příjem 20 – 40 mikrogramů kobaltu, jeho zdrojem je zejména játra, masné výrobky. Ve střední Evropě stačí k vyrovnání potřeby kobaltu 5 až 10 mikrogramů

Bezpečnost

K nedostatečnému příjmu kobaltu může dojít při striktně vegetariánské stravě (aby se toto nestalo, je vhodné používat droždí, jako zdroj vitamínu B12).

Biologický poločas rozpadu kobaltu je asi 400 dnů a mechanismus homeostázy kobaltu (rovnováha v organismu) není dosud znám.

Umělé dodávání kobaltu způsobilo poruchy orgánů u pivařů v USA a došlo až k poškození srdce.

Příznaky nedostatku

Způsobuje následný nedostatek přísunu vitamínu B12, a tak následnou anémii, která může být těžká – makrocytární (a nedá se odstranit podáváním kobaltu, protože organismus člověka nemá schopnost z kobaltu vytvořit vitamín B12).

Pozor na předávkování kobaltem

Umělé dodávání kobaltu může způsobit poruchy orgánů.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Kobalt

Autor: istock.com

Kobalt (Cobaltum, C) patří mezi základní biogenní prvky (minerální látky) v lidském těle. V malém množství je kobalt příznivý pro lidský organismus, protože je součástí vitaminu B12 zodpovědného za správnou produkci červených krvinek.

Minerální látky jsou anorganické biogenní prvky, které je potřeba tělu dodávat a které se účastní mnoha životně důležitých funkcí.

Kobalt se vyskytuje ve všech živočišných tkáních a orgánech, především v játrech, ledvinách, kostech, štítné žláze a vaječnících. Jako součást vitaminu B12 je důležitý pro krvetvorbu, dále je nezastupitelnou součástí enzymů, které se podílí na stavbě bílkovin, a zlepšuje vstřebávání železa – proto se používá k léčbě anémie.

• O příznacích spojených s anémií čtěte zde.

Nedostatek kobaltu

Nedostatek kobaltu v těle vede k poklesu příjmu potravy, hubnutí a k anémii. Dochází k němui nejčastěji při dodržování striktní vegetariánské stravy. Při neléčené situaci může dojít až k závažným a nevratným neurologickým poruchám.

Vše o trendech ve stravování čtěte zde.

Nadbytek kobaltu

Vysoký příjem kobaltu se prakticky nevyskytuje. Teoreticky se může dojít k akutní otravě kobaltem (v průmyslových provozech) nebo předávkování v potravinách. To se by se projevilo nevolností, zvracením a při dlouhodobém příjmu by se mohly vyskytnout problémy se štítnou žlázou, neurologické problémy, zvýšení krevní hustoty či poškození slinivky břišní. 

Kobalt v potravinách

1. Kobalt se nachází především v potravinách živočišného původu – mase, vnitřnostech, rybách, vejcích, mléku a mléčných výrobcích.
2. Doporučená denní dávka kobaltu není stanovena, obecně se ale jako dostatečný příjem uvádí je 20 – 40 mikrogramů.

Autor: Marie Bezděková

Vitamin B12

1000 B12 1000mcg v ampuli k im podání

Vitamin B12 (kobalamin) je kolektivní název pro několik sloučenin, které mají v centru porfyrinového skeletu kobalt. Vitamin B12 má řadu biologických funkcí – hraje důležitou úlohu v krvetvorbě, je nezbytný pro vývoj centrální nervové soustavy v dětském věku[1], podílí se na tvorbě nukleových kyselin, transmetylačních pochodech, působí anabolicky. Deficit vitaminu B12 u dospělých způsobuje makrocytární anémii, postižení zadních a postranních provazců míšních, periferních nervů i demenci či depresi. Nedostatek vitaminu B12 také sekundárně ovlivňuje folátový cyklus s následnou poruchou syntézy purinů a pyrimidinů nezbytných pro tvorbu DNA a RNA.[1]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

V nutričně významném množství se vyskytuje pouze v živočišných potravinách. Bohatými zdroji jsou játra, ledviny, maso teplokrevných živočichů (1–2 μg/100 g), rybí maso, žloutek a mléčné výrobky (mléko 0,3 μg/100 ml, sýry 0,2–0,6 μg/100 g). Rostlinná strava obsahuje stopové množství vitamínu B12 pouze, pokud byla zpracována mikrobiální fermentací (kyselé zelí, pivo).[1]

Vstřebává se v tenkém střevě pouze, pokud v žaludku vytvoří komplex s vnitřním faktorem. Proto je potřeba správně fungující žaludeční sliznice a velká množství vitaminu B12 tvořená střevní flórou jsou pro člověka nevyužitelná.

Kobalamin s vnitřním faktorem se v distálním ileu váží na specifický receptor cubilin a tento komplex pak vstupuje endocytózou do enterocytu. Uvnitř enterocytu se kobalamin váže na další přenašeče a přestupuje do plazmy.

75–80 % se váže na haptocorrin a putuje do hepatocytů. Do buněk dalších orgánů vstupuje pouze vitamín B12 navázaný na transkobalamin II (tzv. holotranskobalamin) po navázání na specifický receptor prostřednictvím endocytózy.

V buňce se kobalamin přeměňuje na aktivní metabolity metylkobalamin a adenosylkobalamin, které slouží jako kofaktory enzymů.[1]

Denní doporučená dávka pro dospělé: 3 μg.[2]

Minimální potřeba u kojenců: cca 0,1–0,3 μg.[1]

Význam[upravit | editovat zdroj]

• Krvetvorba;
• vývoj centrální nervové soustavy v dětském věku;
• kofaktor dvou metabolických reakcí:
  • přeměny homocysteinu na methionin pomocí methioninsyntázy (porucha této reakce vede ke hromadění homocysteinu);
  • přeměny methylmalonyl-CoA na sukcinyl-CoA působením methylmalonyl-CoA-mutázy (porucha této reakce vede ke hromadění kyseliny methylmalonové a jejímu zvýšenému vylučování močí).[1]

Deficit[upravit | editovat zdroj]

Jeho nedostatek se klinicky projevuje neprospíváním, makrocytární anémií a neurologickými příznaky. Dospělý člověk si tvoří zásoby (2–5 mg) vitaminu B12 v játrech, které pokrývají jeho potřebu na dobu 5–10 let. Zásoby, které si vytvoří novorozenec in utero (přibližně 25 μg), se vyčerpají již za 3–5 měsíců.[1]

Mezi laboratorní projevy patří především makrocytární anémie, elevace aminotransferáz, hyperhomocysteinémie a zvýšené vylučování kyseliny metylmalonové do moči. Metabolické změny předcházejí klinickým projevům.[1]

Deficit vitaminu B12 u kojenců[upravit | editovat zdroj]

Nedostatek vitaminu B12 vede u kojence k nechutenství, neprospívání, zpomalení a zástavě psychomotorického vývoje i k poruše růstu obvodu lebky. U postižených dětí se rozvíjí centrální hypotonický syndrom, méně často třes nebo projevy chorey.

Ohroženy jsou především kojené děti matek, které mají sníženou hladinu vitaminu B12 v krvi v důsledku poruchy vstřebávání vitaminu B12 při latentním onemocnění gastrointestinálního traktu (jako je např.

preklinické stadium perniciózní anémie, atrofická gastritida s achlorhydrií, infekce Helicobacter pylori, achlorhydrie při léčbě inhibitory protonové pumpy, celiakie, nespecifický střevní zánět, stav po resekci ilea) nebo při vegetariánské/veganské dietě.

Zatímco deficit vitamínu u matek je často klinicky zcela němý, u kojenců může vyvolat dramatické příznaky celkové (neprospívání, nechutenství), neurologické (zpomalení vývoje, regres ve vývoji, zvýšená spavost, apatie s možnou progresí do kómatu, atrofie mozku se zpomalením růstu hlavy, hypotonie, někdy třes, chorea, sekundární epilepsie) a hematologické (makrocytární anémie s Howellovými-Jollyho tělísky, hypersegmentace polymorfonukleárů a megaloblastická přestavba všech řad v kostní dřeni). Trvalé neurologické postižení, zejména intelektových funkcí, je při pozdní diagnóze časté.[1]

Hladina vitaminu B12 nebo holotranskobalaminu (aktivní forma vitaminu B12) se doporučuje vyšetřovat nejen u dětí vegetariánských matek, ale i u všech kojených dětí, u kterých se objevuje neprospívání, svalová hypotonie, zpomalení psychomotorického vývoje nebo makrocytární anémie.[1]

Perniciózní anémie je autoimunitní choroba, která vede k atrofii žaludeční sliznice a tím k nedostatku vnitřního faktoru.

Nadbytek[upravit | editovat zdroj]

Projevy nadbytku nebyly popsány ani po velmi vysokém příjmu (5 mg) ze suplement.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

• Poruchy metabolismu kobalaminu

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

• Kazuistika: Apatický kojenec s těžkým deficitem vitaminu B12

Reference[upravit | editovat zdroj]

1. ↑ a b c d e f g h i j HONZÍK, T, et al. Nutriční deficit vitamínu B12 u kojených dětí. Postgraduální medicína [online]. 2008, roč. -, vol. 5, s. -, dostupné také z . 
2. ↑ Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.