Léto možná bude pro Čechy jen krátkým svobodným nadechnutím bez roušek a brzy se jejich povinné nošení vrátí. Připouští to epidemiologové i ministr zdravotnictví a jako o horizontu mluví o letošním podzimu. Zatím ale není jasné, jak přísný režim nastane.
S rouškami se nejspíš budeme muset naučit žít a není vyloučené, že budou patřit k podzimu, zimě či jaru jako třeba padající listí nebo sníh. Anebo jako pravidelné epidemie jiných respiračních nemocí. Právě ty mohou situaci s koronavirem výrazně zkomplikovat.
Ministr nečeká povinné roušky venku, ale v MHD ano
O návratu povinných roušek na veřejnosti v posledních dnech mluvilo hned několik epidemiologů a dnes se přidal také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ten připustil, že nošení roušek by mohlo být opět nařízeno od října nebo listopadu.
„Určitě to bude věc, kterou budeme zvažovat, abychom zabránili šíření infekce v době, kdy tu bude kolovat celá řada dalších respiračních virů, a situace tím pádem bude určitě složitější, než je dnes,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu Ministr Vojtěch.
Ministr ovšem zmiňuje jen roušky ve veřejné dopravě nebo na místech, kde se k sobě lidé dostávají příliš blízko. Naopak neočekává, že by roušky byly povinné i venku, jako tomu bylo letos na jaře. „Ale minimálně roušky v místech, kde se koncentruje větší množství osob a není možné dodržovat žádné sociální odstupy, což je případ přeplněných tramvají a autobusů,“ dodal Adam Vojtěch.
Epdiemiolog Maďar: Povinné roušky budou znovu potřeba
O povinných rouškách mluví také šéf epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar – nezmínil se přitom o omezení jen na veřejnou dopravu. „Bude třeba, abychom se v říjnu zase vrátili k povinnému nošení roušek na veřejnosti,“ uvedl včera v rozhovoru na Radiožurnálu epidemiolog Maďar.
Podotkl, že s ministrem o tom ještě nemluvil, ale chce to probrat s ostatními kolegy v týmu. Zda a v jakém termínu se povinné roušky vrátí, bude záležet na vývoji situace na podzim. A zdaleka ne jen na šíření koronaviru, ale i jiných respiračních nemocí.
Lékaři radí: Očkujte se proti chřipce a pneumokokům
Právě tyto pravidelné sezónní infekce dělají lékařům a epidemiologům starost. Je jasné, že přijdou, tentokrát se ale poprvé potkají s novým koronavirem SARS-CoV-2. Pokud se pacient nakazí zároveň třeba chřipkou i koronavirem, je i laikovi jasné, že může jít až o fatální kombinaci.
Dobrou zprávou je, že zatímco proti koronaviru ještě nemáme vakcínu, proti ostatním obvyklým respiračním nemocím ano. Hrozbami jsou především chřipka a pneumokokové nákazy a proti oběma existuje očkování. Je to ta nejlepší možnost, jak se bránit kombinaci respiračních nákaz s koronavirem.
Lékaři očekávají, že k vakcínám jindy spíše laxní čeští pacienti tentokrát budou mít o očkování zvýšený zájem. Prostřednictvím lékařské komory na to upozornila už s předstihem v polovině května Česká vakcinologická společnost ČLS JEP.
Lékaři by podle vakcinologů měli už teď s očkováním apelovat na pacienty, sami se připravit na větší zájem a zajistit si dostatek vakcín. Více v článku Očkujte se! Lékaři varují před mixem koronaviru, chřipky a pneumokoka
Podobné příznaky chřipky a koronaviru budou problém
Pro zdravotnictví jako celek je podzim možná ještě větší hrozbou než koronavirus pro pacienty. Zatímco lidé se mohou utěšovat tím, že onemocnět chřipkou i koronavirem zároveň by byla smolná náhoda, zdravotnictví tímto mixem infekcí „onemocní“ takřka s jistotou.
Potíž je v tom, že respirační nákazy jako chřipka a pneumokokové infekce se projevují podobnými příznaky jako koronavirus. Dá se tedy předpokládat, že na podzim se čekárny a ordinace zaplní pokašlávajícími lidmi, u kterých ani lékař nebude mít jistotu, jestli mají chřipku nebo nový koronavirus.
Vojtěch: Kvůli vyloučení jiných nákaz se bude muset víc testovat
Jako o „složitější situaci“ o tom mluví i ministr Vojtěch, který tím odůvodňuje případné znovuzavedení povinných roušek. Na faktu, že se lidé na podzim budou u každého nachlazení obávat nákazy koronavirem, to mnoho nezmění. Proto je důležité, aby bylo zdravotnictví na předpokládanou zátěž připravené a mělo dostatek testů i lidských kapacit k rychlému určování diagnózy.
Také kvůli tomu minulý týden opozice žádala ministra Vojtěcha, aby zajistil, že Česko zvládne denně otestovat 30 tisíc lidí. Neúspěšně, návrh přehlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Česko tak zůstane na dosavadní kapacitě laboratoří kolem 15 až 20 tisíc lidí. Detaily v článku Víc testů a rychleji, žádají poslanci. Karvinou jste nezvládli, řekli Vojtěchovi
Své dnešní vyjádření k rouškám poskytl ministr novinářům při návštěvě firmy Diana Biotechnologies. Ta vyvinula nový přístroj pro testování vzorků na covid-19. Vojtěch při té příležitosti uznal, že na podzim bude kvůli vyloučení jiných nákaz potřeba víc testovat.
David Garkisch
Ilustrační foto: Pexels.com, CC0
Vláda schválila nové výjimky z nošení roušek i mírnější pravidla pro pendlery | Aktuálně.cz
Vláda po souhlasu sněmovny prodloužila stav nouze do 17. května.
Schválila také další výjimky pro nošení roušek – od pátku ji nebudou muset mít děti ve školce, umělci nebo moderátoři či redaktoři bez hostů ve studiu. Vláda také zmírnila pravidla pro pendlery.
Nově jim bude stačit předložit test jednou za měsíc. Události kolem pandemie koronaviru v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Nákupní doba vyhrazená pro seniory, tedy 08:00 až 10:00, bude navzdory postupnému uvolňování vládních restrikcí platit dál. O zrušení by se mohlo mluvit až na začátku červnu. Zatím je třeba tuto rizikovou skupinu včetně hendikepovaných chránit. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to dnes uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Nově ministerstvo zdravotnictví umožní od 11. května hromadné společenské, sportovní a kulturní akce do 100 osob. „Zahrnuty jsou i kina, divadla a svatby,“ uvedl dnes na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
V České republice již zemřelo s nemocí covid-19 celkem 235 lidí, od ráno zveřejněných údajů se jejich počet rozšířil o osm. Dvě z těchto nových úmrtí byla zpětně dopsána do středečních statistik.
Počet vyléčených se od rána zvýšil o 161 na 3281. Nových případů nákazy zatím dnes testy prokázaly 63, dohromady jich je 7642. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 17:30.
Vláda ulevila pendlerům. Test na koronavirus budou muset předložit jednou za měsíc místo dosavadních dvoutýdenních intervalů.
23:23
Stručné shrnutí vládních opatření:
– Vláda schválila, že nosit roušky nebudou muset od pátku děti od dvou do sedmi v mateřských školách nebo dětských skupinách nebo za určitých podmínek umělci provádějící autorské dílo.
Povinnost se nově nebude vztahovat také na moderátory a redaktory vystupující v rozhlasových či televizních pořadech ve studiu a bez hostů.
A dále, že pendleři budou muset na test jednou do měsíce místo dosavadního intervalu 14 dnů.
– Na vysoké školy se budou moct od 11. května vrátit studenti všech ročníků ve skupinách do 15 osob. Omezení počtu se nevztahuje na praktickou výuku a praxi.
– Deváťáci se budou od 11. května moct vrátit do škol kvůli přípravě na přijímací zkoušky. Bude to dobrovolné a scházet se žáci budou moct na konzultacích do 15 osob.
– Od 11. května se budou moci konat společenské, sportovní a kulturní akce s účastí do 100 osob. Opatření se týká i provozu kin a divadel. Velké kulturní akce, hlavně hudební festivaly s tisíci účastníky se letos v létě v ČR kvůli koronaviru konat nebudou.
23:05
V celých Spojených státech k dnešnímu dni onemocnělo covidem-19 přes 1 050 000 lidí, vyplývá ze statistiky Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Nemoci nebo komplikacím s ní spojeným podlehlo téměř 62 000 Američanů. Ve státě New York zemřelo víc než 18 000 osob, podstatná část z nich ve stejnojmenném městě.
22:57
Ředitelé základních uměleckých škol (ZUŠ) si nyní připravují různé scénáře, jak by školy mohly fungovat po částečném obnovení svého provozu od 11. května.
Záležet bude na tom, jaké hygienické podmínky budou muset školy splňovat.
Jejich ředitelé čekají hlavně na manuál s doporučeními, který ministerstvo školství představí v pátek, řekl dnes výkonný ředitel Asociace základních uměleckých škol (AZUŠ) Tomáš Kolafa.
22:21
V Brazílii od středy přibylo přes 7000 případů nákazy koronavirem, celkem je infikovaných více než 78 000. Obětí je 5901, za poslední den zemřelo 435 lidí.
Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na bilanci ministerstva zdravotnictví. Denní nárůst nakažených v Brazílii, která má 210 milionů obyvatel, patří v současné době k největším na světě.
Experti navíc varují, že reálná čísla jsou mnohem vyšší, protože Brazílie provádí ve srovnání s jinými státy jen velmi málo testů.
22:08
Od 20. dubna je v celém Německu možné znovu otevírat obchody s plochou menší než 800 metrů čtverečních a také všechny prodejny aut, kol či knih.
Dvě východoněmecké spolkové země, Durynsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko, dnes ale oznámily, že chtějí povolit otevření všech obchodů bez omezení plochy.
Meklenbursko-Přední Pomořansko na severovýchodě Německa tak chce učinit už od soboty a Durynsko od pondělí.
Durynsko dnes navíc oznámilo, že od pondělí tu bude možné provozovat individuální sporty pod širým nebem.
Jako příklady uvedl zemský ministerský předseda Bodo Ramelow veslování, plachtění, tenis, lehkou atletiku, jízdu na koni a ty druhy sportů, při kterých lidé nepřicházejí do příliš blízkého kontaktu.
Sasko zase oznámilo, že od pondělí se tu bude moci shromažďovat až 50 lidí, přičemž dosud to bylo s povolením nejvýš 15.
21:47
V Německu se navzdory koronavirové epidemii v pátek uskuteční několik prvomájových demonstrací. V Berlíně bylo povoleno přes 20 malých akcí, v Hamburku téměř 40, informovala dnes agentura DPA.
Policie je letos z důvodu ochrany před infekcí připravena tvrději zasáhnout, pokud se vyskytnou větší manifestace a nepokoje. Prvomájové demonstrace se v Německu uskuteční navzdory omezení kontaktů mezi lidmi.
V Berlíně však byly povoleny jen malé manifestace, z nichž každé se má zúčastnit nanejvýš 20 osob.
21:06
Ministr školství Robert Plaga v České televizi večer uvedl, že během příštího týdne oznámí termín jednotné přijímací zkoušky na střední školy i termín zahájení maturitních zkoušek. „Nebudu čekat až do poloviny května, pokud vše půjde takto dobře, jak jde doposud,“ uvedl k termínu oznámení s odkazem na zlepšující se epidemiologickou situaci.
20:59
Třetina lidí hospitalizovaných v Británii kvůli těžkému průběhu nemoci covid-19 nakonec infekci podlehla.
Z pacientů, kteří museli být kvůli kolabujícímu dýchání připojeni na ventilátory, nákazu nepřežila více než polovina.
Vyplývá to z předběžných výsledků studie vědců z univerzit v Edinburghu, Liverpoolu a Londýně, kteří sledovali data ze 166 britských nemocnic v období od 6. února do 18. dubna. Informovala o tom stanice CNN.
20:54
Poláci pracující nebo studující v sousedních zemích, včetně Česka, nebudou už muset od pondělí 4. května při návratu na čtrnáct dnů do karantény.
Roušky se vrací. Lidé je budou muset od září nosit v dopravě, obchodech a na vnitřních akcích
„Rozhodli jsme se, že od 1. 9. 2020 zavádíme povinnost plošného nošení roušek ve všech prostředcích veřejné dopravy v České republice, včetně meziměstských spojů,“ oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Stejně tak bude povinnost nošení roušek ve vnitřních prostorech, jako jsou obchody, obchodní centra, pošty, úřady. A na vnitřních hromadných akcích bez ohledu na počet účastníků. Taktéž to bude platit pro společné vnitřní prostory škol, nikoli v rámci jednotlivých tříd,“ dodal.
Na akci Díky, Brno! byl člověk nakažený koronavirem. Primátorka a ostatní účastníci dostali varování
Číst článek
Opatření má podle Vojtěcha bránit šíření nového typu koronaviru po začátku školního roku, který s sebou přináší častější kontakty mezi lidmi a cestování.
Ministerstvo zdravotnictví zároveň počítá s výjimkami pro lidi podobně jako na jaře. Tehdy ji nemuseli nosit například děti do dvou let nebo lidé se závažnými poruchami autistického spektra. Podrobnosti chce ale resort upřesnit později.
„Teď výjimky přesně nevyjmenuji, ale plánujeme je pro osoby, pro které by byla rouška komplikací, třeba lidi s duševní chorobou a podobně,“ upřesnil Vojtěch.
Opatření nebude platit pro kanceláře či provozovny se zaměstnanci, nevztahuje se ani na restaurace. „Chceme to dát tam, kde to má největší smysl,“ vysvětlil ministr.
POKUTA
Za porušení vládních opatření proti šíření covidu-19 mohou lidé dostat pokutu až do 10 000 korun. Od května mohou policisté a strážníci postihovat přestupky na místě.
Týkat se má podle něj míst, kde se setkávají různé skupiny lidí, nikoliv opakovaně podobné jako třeba v zaměstnání. „Roušky bereme jako jedno ze tří hlavních preventivních opatření vedle dezinfekce a sociálního distancování,“ podotkl.
Nadále bude platit omezení pro účast lidí na veřejných akcích na 1000, uvedl také Vojtěch po zasedání rady vlády pro zdravotní rizika. „Je ale možné, aby byly rozdělené sektory po 1000 osobách, to je základním principem, který držíme,“ řekl.
U vnitřních akcí se jedná o 500 osob a maximálně pět sektorů, dodal. V divadlech a dalších hledištích se stálými sedadly nebude od září nutné nechávat neobsazené každé druhé místo, dodal ministr. Diváci ale budou muset nosit roušky.
Jenom 10 dnů
Od pondělí 24. srpna se změní pravidla pro karanténu, kam míří podezřelí z nákazy, a pro izolaci nemocných covidem-19. Obě opatření se zkrátí ze dvou týdnů na deset dní.
K ukončení karantény ani izolace nebude třeba test, výjimkou budou pracující ve zdravotnictví a sociálních službách a lidé se zhoršenou imunitou.
Zkrácení karantény? ‚Po desátém dni nikoho nenakazíte, virus se už nereplikuje,‘ říká Prymula
Číst článek
Nakažení budou v izolaci deset dní od posledního pozitivního testu, pokud budou mít příznaky nemoci. Kontakty nakažených, u nichž se nemoc neprojevila, budou v karanténě deset dní od posledního kontaktu s nakaženým.
„Když se podíváme na řadu studií, tak se ukazuje, že vylučování viru intenzivně klesá. Nejsilnější je před tím, než se u nás vyskytnou příznaky.
To znamená, že zhruba dva dny předem jsou lidé maximálně infekční, pak to klesá. Kolem osmého nebo devátého dne už je prakticky nulová.
Po desátém dnu už prakticky nemůže dojít k tomu, aby se člověk při kontaktu nakazil,“ vysvětlil vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.
Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové byla diskuse o úpravě karantény jedním z nejdelších bodů jednání rady vlády.
Zpráva pokračuje pod online reportáží.
V Česku se za 169 dní od začátku šíření covidu-19 nemocí nakazilo přes 20 000 lidí. V neděli přibylo 121 potvrzených případů koronaviru, do pondělního podvečera zatím 87. Dosud se tak nemocí v ČR nakazilo 20 098 lidí.
Vyléčilo se jich 14 523, s covidem-19 zemřelo 399 pacientů. Rekordních 5816 aktuálně nemocných z pondělního rána do odpoledne kleslo na 5176.
Podle v pondělí zveřejněného semaforu ministerstva zdravotnictví zůstává Praha a Frýdecko-Místecko v zeleném prvním stupni rizika šíření nemoci, v ostatních regionech je riziko nulové nebo zanedbatelné.
Proč musí malé děti v Česku nosit roušky? Doporučení USA, říká ministerstvo
Pro děti do pěti let nemusí být roušky vhodné, protože je příliš neochrání, říká Světová zdravotnická organizace.
Důkazy o tom, jak moc roušky brání šíření koronaviru, se různí. Shoda ale víceméně panuje na tom, že pro malé děti příliš účinné nejsou. V Česku je přesto musí nosit i teprve tříleté děti, a to na základě amerických doporučení.
Roušky jsou od prvního září povinné ve veřejné dopravě, na úřadech nebo ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Z pohledu těchto opatření patří Česko v Evropě k mírnějším. Velmi přísně ale přistupuje k dětem.
Zatímco třeba v sousedním Rakousku je povinné nosit roušky až od 6, v Německu od 11 a v Nizozemsku dokonce od 13 let, tuzemské Ministerstvo zdravotnictví narýsovalo věkový limit už na 3 roky.
Seznam Zprávy proto resort Adama Vojtěcha (za ANO) požádaly, aby upřesnil, na základě kterých studií, výzkumů nebo informací přistupuje nejpřísněji zrovna k nejmenším dětem, ačkoli hlavní autorita nejen v případě pandemie koronaviru – Světová zdravotnická organizace – od roušek pro malé děti odrazuje.
„Doporučení mezinárodních institucí týkající se roušek u dětí se různí (WHO, CDC a UNICEF). Ministerstvo zdravotnictví konzistentně zastává v opatřeních názor, že výjimku z povinnosti nosit roušky mají děti do 2 let (včetně).
Stejnou pozici má taktéž americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.
Jedním z důvodů je častý kontakt rukou s obličejem dítěte a taktéž jejich častý kontakt se zranitelnou skupinou obyvatel, mezi kterou patří prarodiče,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Konkrétně se české Ministerstvo zdravotnictví inspirovalo dvěma doporučeními amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Spojené státy jsou přitom ve zcela odlišné situaci, co se týče kontroly šíření koronaviru.
U nás například zatím nedochází k nekontrolovanému komunitnímu šíření, což je aktuální situace v USA, na kterou tamní úřady dosud nemají odpověď.
Čistě statisticky je také ve Spojených státech téměř 1836 nakažených na 100 tisíc obyvatel, v Česku „pouze“ 229.
Americké CDC sice skutečně říká, že by výjimku z nošení roušek měly mít jen děti do tří let, takže razí z mezinárodního hlediska velmi tvrdý postoj. Z těchto doporučení si ale Česko bere pouze navrženou věkovou hranici pro povinné nošení roušek. Spojené státy totiž mimo jiné dbají také na to, aby děti měly na obličeji pokrývku nosu a úst i ve škole. Třeba když stojí ve frontě na oběd.
Toto opatření ale už Ministerstvo zdravotnictví nepřebralo a nezavádí ho ani v situaci, kdy na pražském koronavirovém semaforu svítí oranžová. Přitom podle pravidel stanovených samotným Vojtěchovým úřadem by za takových okolností měly být roušky automaticky povinné ve společných prostorách škol.
Stejně tak je z hlediska českého přístupu přinejmenším zvláštní, že nejmenší děti musí roušku nasadit ve veřejné dopravě, ale v mateřské škole, kde tráví dlouhý čas v blízkém kontaktu se svými vrstevníky i dospělými, a navíc v uzavřeném prostoru, už ne.
Myšlenkový proces vládních představitelů poodhaluje až vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.
„Základní argument je v tom, že dítě sice v tomto věku není schopné roušku správně nasadit a sejmout, proto ten požadavek není v mateřských školách, ale platí tam, kde na něj může dohlédnout rodič, třeba právě ve veřejné dopravě,“ vysvětluje Prymula.
Potom ale ztrácí logiku další důvod, proč Ministerstvo zdravotnictví narýsovalo věkovou hranici pro povinné nošení roušek už na třech letech. A to onen argument „častého kontaktu rukou s obličejem“.
Malé děti si totiž nepřestanou strkat ruce k nosu nebo puse jen proto, že přes ně mají zrovna roušku.
Pokud si ale už na ni sáhnou, měly by si okamžitě vydezinfikovat ruku, než přijde do kontaktu s čímkoliv nebo kýmkoliv jiným.
Světová zdravotnická organizace tak na základě stejného argumentu jako Ministerstvo zdravotnictví dochází ke zcela opačnému závěru – pro děti mladší pět let není užívání roušek vhodné. A to právě proto, že s nimi nezvládnou správně manipulovat, třeba si na ně neustále sahají rukama, nebo proto, že jim nesedí, takže jimi nechrání sebe ani své okolí.
Že manipulace s rouškou není úplně jednoduchá ani pro dospělé, dokládá ostatně jakékoliv veřejné vystoupení ministra zdravotnictví Vojtěcha, který si na svou roušku sahá navzdory doporučením o správné manipulaci neustále. Kdo jiný než ministr zdravotnictví by společně s hygieniky měl jít přitom občanům příkladem.
„V případě nejmladších dětí je to nejen záležitost dodržování opatření a jeho pochopení, ale také o jejich neschopnosti používat roušky správně a hlavně o negativních důsledcích jejich nošení na vývoj dítěte,“ vysvětlil důvody, proč by úřady neměly nutit děti nosit pokrývku úst a nosu, minulý týden v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel české kanceláře WHO Srđan Matić.
WHO dokládá svá doporučení například japonskou studií z roku 2017. Tamní vědce mimo jiné zajímalo, jestli roušky brání v přenosu sezónní chřipky, tedy podobného respiračního onemocnění, jakým je koronavirus.
Zkoumali dvě věkové kategorie – 6 až 9 let (1. až 3. ročník) a 9 až 12 let (4. až 6. ročník).
Roušky byly podle vědců daleko efektivnějším opatřením u starších studentů, proto by v případě zavádění nejrůznějších omezení měly rozhodné orgány zvažovat právě různé strategie na základě věku.
Další studie americko-nizozemského týmu, která proběhla v laboratorních podmínkách v roce 2008, pak ukázala, že děti mezi 5 a 11 lety byly významně méně chráněné rouškami než dospělí, pravděpodobně proto, že jim dobře nesedí.
Podle ředitele Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiřího Berana je ale nejzásadnější při diskusi o všech zaváděných opatřeních přemýšlet, proč k nim Česko od začátku epidemie covid-19 přistoupilo, a to aby ochránilo nejstarší a nejzranitelnější populaci.
„Ve vyspělejším světě děti roušky nenosí, protože se ví, že u těch menších se poměr výhod a nevýhod přiklání spíše k nevýhodám. Podle dat, která máme k dispozici, pak víme, že přenos infekce mezi dětmi je minimální,“ říká Beran.
Ředitel hradeckého Centra očkování a cestovní medicíny tak nevidí důvod pro to, aby zvlášť malé děti musely od 1. září roušky nosit. I vládní zmocněnec Prymula navíc přiznává, že otázku kolem povinných roušek pro malé děti vláda i Ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší a věková hranice by se mohla posunout nahoru.
„Uznávám, že tohle je věc, která je polemická. Diskutuje se o tom, jestli třeba věkovou hranici neposunout právě na těch pět let. Je to otevřené,“ dodává Prymula.
Zatím ale platí od 1. září stále platné nařízení, a sice že roušku musí děti od tří let nosit povinně na úřadech, ve zdravotnických a sociálních zařízeních, ve volebních místnostech, veřejné dopravě a na hromadných vnitřních akcích od 100 osob.
Notes: Češi od září zpátky do roušek. Kde bude tou dobou Lukašenko?
Kromě toho se dějí další zajímavé věci: eurokomisařka Věra Jourová přispěla velmi vyhraněným názorem k diskusi o cenzuře v sociálních médiích, čeští vědci vyvinuli test, který rychle, levně a bezpečně odliší chřipku od covid-19, naše kolegyně Eva Mošpanová napsala perfektní analýzu té slavné „povinné otcovské dovolené“. Dnešní události pro vás sleduje Petr Koubský.
Lukašenkova moc se bortí, ale pořád se ještě může spolehnout na své speciální policejní síly známé jako OMON.
Ta zkratka v ruštině (což je jeden ze dvou úředních jazyků Běloruska, pro Lukašenka a lidi kolem něj ten první) znamená „otrjad milicii osobogo naznačenija“, policejní oddíl zvláštního určení.
„Omonovci“ jsou většinou bývalí vojáci ze speciálních jednotek, kteří dělají občanům vlastní země to, co se naučili dělat nepříteli. Na sociálních sítích se objevila videa „omonovců“ odhazujících uniformy do popelnic. Vesměs to ale byli vysloužilci, ne aktivní příslušníci.
Podrobně to vysvětluje Petra Procházková. Přečtěte si také její včerejší článek o tom, zda Rusko poskytne Bělorusku „bratrskou pomoc“, jinými slovy, zda Lukašenkův režim přijedou zachránit ruské tanky. A poslechněte si náš podcast na stejné téma.
Od prvního září nás zase čekají povinné roušky. Budeme je nosit v celém Česku v hromadné dopravě, v obchodech, na úřadech, na hromadných akcích, nekonají-li se pod širým nebem.
Na jak dlouho? „Od zavedení nového opatření vždy čekáme 14 dnů a poté vyhodnotíme, jak bylo účinné,“ říká epidemiolog Roman Chlíbek, člen klinické skupiny Covid při ministerstvu zdravotnictví.
Rozhovor s ním pořídila Iva Bezděková.
Testy, které rozliší covid-19 od chřipky, by mohly na podzim mít zásadní význam – čeká nás totiž souběh obou nemocí. Mají podobné příznaky a jsou podobně nakažlivé.
Možná tu je skvělá zpráva: vědci z Univerzity Karlovy spolu s výzkumníky z průmyslu vyvinuli právě takový test. Má i další výhody: je levný a bezpečný. Tak to aspoň říká šéf projektu Otomar Sláma, se kterým hovořila Adéla Skoupá.
Pokud se testy osvědčí, mohl by o ně být zájem i v zahraničí.
Sociální demokracie nabízí do krajských a senátních voleb Hamáčkův červený svetr, kritiku ministra Vojtěcha a… co dál? Kritiku vlády jako celku si z pochopitelných důvodů dovolit nemůže, ač by jistě ráda.
„Socdem“ proto slibuje ochranu zaměstnanců a pracovních míst. Je pěkné, že si naše hlavní levicová strana konečně vzpomněla, co je vlastně zač, ale těžší úkol než tento dnes v naší politice nejspíš není.
Mají na to? Tuto otázku analyzuje Jan Tvrdoň.
Povinná rodičovská dovolená pro otce nebude, je to fáma, to víme. Diskuse o (vůbec nějaké, nikoli povinné) rodičovské dovolené pro muže tak v Česku začala asi nejhůř, jak mohla.
Eva Mošpanová napsala na tohle téma prý „glosu“; já myslím, že to není glosa, ale věcná analýza. Bezesporu nejlepší text, jaký jsem k tématu zatím četl. Vřele doporučuji! (Užijete si už titulek. Ne vždy se povede takhle pěkně.
Tenhle je vtipný a výstižný zároveň.)
Vláda zneužívá koronaviru, lidem nasazuje roušky jako symbol strachu
Ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem odmítlo zveřejnit konkrétní důvody, proč mělo být od září znovu zavedeno plošné opatření v podobě nošení roušek. Roušky tak měly být povinné ve vnitřních prostorách, veřejné dopravě či ve školách mimo třídy, nejspíše hlavně z marketingových důvodů.
Ostatně původní záměr založený na údajně odborném rozhodnutí měl v pravdě jepičí životnost. Ministerstvo také opět zázračně uzdravilo stovky pacientů s covid-19. Mlžení a kouzlení se statistikami kritizují spoluautoři zákona o svobodném přístupu k informacím a expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál.
To, že se vláda při zavádění opatření proti koronaviru řídí
hlavně pocity, a ne odbornými doporučeními či věrohodnými údaji, řekl naplno
premiér Andrej Babiš už 5. června 2020.
„Když budeme mít pocit, že je tady nějaký zvýšený výskyt,
tak samozřejmě budeme reagovat velice rychle ale už to nebude nikdy plošné
opatření,“ uvedl premiér Andrej Babiš.
V září už ale premiérův slib o nezavádění plošných opatření neměl platit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil zavedení plošného opatření, na jehož základě si lidé roušky opět nasadí v celém Česku. Ačkoliv po intervenci premiéra část opatření ministerstvo změnilo, ani pro původní znění, nejspíš neexistoval důvod.
Nenastala žádná skutečnost, která by plošné zavedení roušek opodstatňovala.
Navíc Adam Vojtěch paradoxně informoval o opatření
v době, kdy bylo v Česku nejméně nakažených za poslední tři týdny.
Nic nenaznačovala ani ministerská mapa stupňů pohotovosti podle míry rizika nákazy COVID-19.
„Situace v ČR je celkově stabilizovaná a bez komunitního
přenosu. V lokalitách se zvýšeným výskytem nákazy je situace pod kontrolou,
nedochází k zásahu zranitelných skupin obyvatel, nerostou počty hospitalizovaných,“
zhodnotila epidemiologickou situaci hlavní hygienička ČR a náměstkyně ministra Jarmila
Rážová.
- Ministerstvo zdravotnictví přitom neuvedlo konkrétní důvod
zavedení plošného opatření. - „Jedná se o
preventivní opatření s cílem zabránit šíření infekce a chránit tak zranitelné
skupiny obyvatel,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. - Podle mluvčí
bude s ukončením letních prázdnin školních dětí a letních dovolených docházet více
k vzájemným kontaktům asymptomatických nosičů a zranitelné části populace,
včetně osob ve věku 65 plus let.
„Určitě už
dnes neplatí to, že rizikové skupiny jsou všichni senioři. Dnes už víme, že
jsou to lidé, kteří mají dekompenzované chronické onemocnění. Skutečně jsou to
velmi vážně nemocní lidé,“ uvedl Adam Vojtěch.
„Na opatření
se shodli odborníci,“ dodala mluvčí Štěpanyová.
Epidemiolog
Rastislav Maďar, který vede ministerskou pracovní skupinu pro uvolňování
karantény ale připomněl, že roušky mají být spolu s mytím rukou a dezinfekcí a
dodržování sociální distance hlavními cestami, jak proti šíření pandemie
bojovat. Mají mít do jisté míry i roli symbolickou, aby lidé na ostatní
doporučení nezapomněli.
„Roušky
jsou především efektivní metodou prevence šíření nákaz, u kterých se dostává
virus s většími kapénkami z dýchacích cest do ovzduší. To, že jsou určitým
znakem stále probíhající pandemie je až sekundární, nicméně taky
důležité,“ dodal Maďar.
Roušku jako
symbol strachu označil už dříve ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík nebo
profesor a onkolog Jan Žaloudík.
“Je potřeba
národ zklidnit a odrouškovat. Zarouškovat jenom tam, kde je to nutné. Rouška je
velice užitečný prostředek tam, kde je to potřeba. Ale je nástroj strachu a
doklad poslušnosti tam, kde to potřeba není,” uvedl profesor Žaloudík.
„Roušky
epidemii jen prodlouží. Jedná se spíše jen o politickou záležitost,“ řekl člen
Ústředního krizového štábu Roman Šmucler.
Opozice
plošné opatření kritizuje v souvislosti s pravidly pro školy.
Poslanec
Marek Výborný souhlasí s některými hygienickými pravidly, jako je větrání tříd
nebo mytí rukou. Naopak pravidla pro nošení roušek, které mají žáci mít na
chodbách, ale už ne ve třídách, považuje v nynější situaci za zbytečná.
„Nošení roušek by se mělo zavádět až v případech zvýšeného rizika. Toto
rozdělení mi smysl nedává,“ uvedl.
Petr Gazdík
kritizoval pravidla pro nošení roušek a upozornil na to, že další opatření bude
obtížné naplnit. „Pokyny typu ‚žáci ze třídy A se nebudou stýkat se žáky
ze třídy B‘ na mě spíš působí jako zákaz z filmu Obecná škola ‚neolizujte za
mrazu kovové zábradlí‘. Myslím, že takové zákazy spíše podnítí děti, aby přesně
to udělaly,“ napsal poslanec.
Pravidla
jako celek kritizoval místopředseda ODS Martin Kupka. „Pro vládu je
evidentně mediálně zajímavější řešit cestování do Chorvatska nebo fotbalovou
ligu, protože pravidla pro zahájení školního vyučování jsou zase obvyklou
směsicí alibismu, bezradnosti a improvizace, jako by nad nimi někdo začal
přemýšlet teprve předevčírem,“ napsal Kupka.
Statistika zázračně
uzdravených
Pochyby budí
i statistika aktuálně nemocných covidem-19. Úřady už jednou výrazně revidovaly koronavirové
statistiky ke konci července, kdy počet nemocných klesl ze dne na den o 1775
případů.
Další výrazný přepočet zamíchal se statistickými daty ze 17.
na 18. srpna, kdy z nich zmizelo 635 nemocných.
Tyto přepočty ale podle experta na zdravotnické právo,
snižují důvěryhodnost dat.
„Sběr dat o
počtech pacientů s COVID-19 by neměl by být závislý na tom, zda zrovna
hygienici stíhají aktualizovat data.
Pokud se data Ministerstva ze dne na den
musejí přepočítat o tisíce nemocných, nemůže racionálně řídit svá opatření.
Ani
vůči sousedním státům nebudeme působit věrohodně, což může mít vliv na to, kam
nás pustí přes hranice a kam ne,“ uvedl expert na zdravotnické právo Ondřej
Dostál.
Právě
vytížeností hygienických stanic v krajích dříve vysvětloval ředitel Ústavu zdravotnických
informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek změny v datech.
„Není to
žádný skok, který by měnil podstatu hodnocení celé epidemie,“ uvedl Dušek
v České televizi, na věrohodnost statistik podle Duška výsledky kontroly
nemohou mít vliv.
„Vnímám
kriticky „kouzlení“ s metodikami, kdo je nakažený, kdo je uzdravený a kdo
zemřel na COVID. Ale tím, kdo „za právníky“ rozhodne o věrohodnosti statistik
nejlépe, budou na konci dne soudy, které se budou zabývat přiměřeností
opatření, případně náhradami škody,“ dodal Dostál.
Utajená data
„Od 1. září
budeme opět nosit roušky. Je-li to nutné, budiž. Ale vláda nám dluží informace,
z jakých dat vychází, jaké jsou epidemiologické trendy, a co můžeme čekat.
Nestačí poručit „roušky odložit“, „roušky nasadit“. Na
svobodný přístup k informacím máme právo,“ uvedl Michael Žantovský.
Právě spoluautoři zákona o svobodném přístupu k informacím,
bývalý poslanec Oldřich Kužílek a bývalý senátor Michael Žantovský, vyzývají
ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) k uvolnění dat o epidemii nemoci
covid-19 v Česku pro veřejnost. V otevřeném dopise Vojtěchovi uvádějí, že
ministerstvo a jemu podřízený ÚZIS nezákonně odmítají vyhovět žadatelům o
anonymizovaná data.
Ministerstvo a jemu podřízené instituce podle Kužílka a
Žantovského odmítají data o epidemii poskytovat na základě paragrafu 73 zákona
o zdravotních službách.
„Považujeme za svou povinnost Vás, vážený pane
ministře, upozornit, že výše zmíněný postup je dle našeho názoru nejen
neústavní, nezákonný a nepřípustný, ale též nanejvýš škodlivý s ohledem na jeho
sociálně psychologické, ekonomické a politické důsledky,“ napsali.
Ve zmíněném paragrafu je uvedeno, že statistický ústav
poskytne na žádost podle zákona o přístupu k informacím, pokud se jedná o údaje
v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze údaje o struktuře dat.
Zmíněná část zákona o zdravotních službách je ale podle Kužílka a Žantovského
ukázkou nepřímé novelizace zákona o přístupu k informacím, která je podle
legislativních pravidel vlády nepřípustná. Formulace v této části zákona je
podle nich navíc nejasná.
V kontextu listiny základních práv a svobod by měla
být interpretována pouze jako ochrana osobních údajů. Nebrání tedy podle dopisu
poskytnutí neosobních statistických dat.
„Argumentace, že je třeba veřejnost chránit před
nesprávnou interpretací dat, je v informační éře lidské společnosti
neudržitelná. Stát nemá patent na rozum. Naopak utajování není správnou
cestou,“ píšou autoři dopisu.
Přístup vlády ke zveřejňování dat o epidemii covidu-19
kritizovali také opoziční Piráti. „Vláda nedostatečně komunikovala s
občany, odmítala sdílet informace i podrobná data. O ty se dokonce odmítla
podělit i s vědci, kteří přitom žádali jen jejich anonymizovanou formu, aby
mohli pomoct Česku v době bezprecedentní krize,“ sdělil již dříve šéf
Pirátů Ivan Bartoš.
Data o výskytu covidu-19 zatím neúspěšně žádaly i obce,
které argumentovaly tím, že údaje potřebují ke krizovému řízení.
S přispěním ČTK
Na opatřeních se shodla epidemiologická skupina docenta Maďara složená:
- hlavní hygienička Jarmila Rážová,
- vedoucí Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Ostravě a Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Rastislav Maďar a Roman Chlíbek,
- ředitel ÚZIS Ladislav Dušek,
- přednosta kliniky a předseda společnosti intenzivní medicíny Vladimír Černýl,
- ředitel odboru Ochrany veřejného zdraví MZČR Jan Marounek,
- vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotnického ústavu Jan Kynčl,
- předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Věra Adámková,
- s návrhem také souhlasila Rada vlády pro zdravotní rizika.
- hlavní hygienička Jarmila Rážová,
- vedoucí Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Ostravě a Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Rastislav Maďar a Roman Chlíbek,
- ředitel ÚZIS Ladislav Dušek,
- přednosta kliniky a předseda společnosti intenzivní medicíny Vladimír Černýl,
- ředitel odboru Ochrany veřejného zdraví MZČR Jan Marounek,
- vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotnického ústavu Jan Kynčl,
- předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Věra Adámková,
- s návrhem také souhlasila Rada vlády pro zdravotní rizika.
Vojtěch: Ne každý učitel nad 65 let je v rizikové skupině
Všechny učitele starší 65 let nelze podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zařadit do rizikové skupiny.
Nemoc covid-19 víc ohrožuje chronicky nemocné, například po onkologické léčbě, se sníženou funkcí imunitního systému, s nemocemi srdce a cév, s plicním onemocněním, dále silně obézní nebo lidi s neléčenou cukrovkou.
Manuál pro školy vzhledem k rizikovým skupinám pouze uvádí, že učitel může podle svého uvážení nosit roušku a zachovávat odstup. Učitelů v důchodovém věku je podle odhadů asi pět procent.
Ministerstvo vysvětluje plošné opatření
Jedná se o preventivní opatření s cílem zabránit šíření infekce a chránit tak zranitelné skupiny obyvatel. Na opatření se shodli odborníci. S ukončením letních prázdnin školních dětí a letních dovolených, bude docházet k vyššímu pohybu osob v prostředcích veřejné dopravy, vnitřních nákupních prostorech a uzavřených veřejných prostorech.
Bude tak docházet více k vzájemným kontaktům asymptomatických nosičů a zranitelné části populace, včetně osob ve věku 65 plus let. V těchto prostorech bude obtížné dodržení sociálních a fyzických odstupů mezi jednotlivými osobami. Současně také na podzim přijde období respiračních onemocnění.
Bariérové opatření tak bude minimalizovat přenos nákazy na ohrožené skupiny obyvatel.
Gabriela Štěpanyová, mluvčí ministerstva zdravotnictví