Vaříte zeleninu pořád na ten stejný způsob? Inspirujte se některým z těchto 9 způsobů vaření a úpravy zeleniny a jídlo na talíři už nikdy nebude nuda.
1Nishime
Jedná se o energeticky velmi vyvážený způsob úpravy zeleniny s minimem vody. Princip spočívá ve vrstvení zeleniny do užšího hrnce s tlustým dnem a pokličkou.
Na dno těžkého hrnce dáme řasu kombu a vrstvíme zeleninu od jinové (pórek, natě, řapíkatý celer), přes kulatou (dýně, květák, brokolice, kapusta) až po jangovou (daikon, mrkev, ředkev, petržel).
Opatrně po stranách hrnce nalijeme trošku vody, osolíme, přiklopíme pokličkou a jakmile začne zelenina vřít, zeslabíme na nejnižší plamen a necháme bez míchání vařit 5-20 minut.
Naše oblíbené kombinace:
- Pórek + cibule + zelí + mrkev
- Cibule + brokolice + mrkev
- Pórek + dýně + petržel
- Cibule + zelí + dýně + mrkev
2Blanšírování
Snadný způsob úpravy zeleniny, například do salátů (obilných, luštěninových nebo v kombinaci se syrovou zeleninou) nebo v případě větších kusů zeleniny jako doplněk talíře.
Tento způsob přípravy zeleniny využíváme hlavně na jaře a v létě. Osolenou vodu v hrnci přivedeme k varu a vhodíme do ní první druh nakrájené zeleniny.
Povaříme minutu a pomocí sítka vybereme stranou, ihned zchladíme studenou vodou a vhodíme další druh a vše opakujeme.
Naše oblíbené kombinace:
- Cibule + zelí + mrkev + ředkev (smíchat s tofunézou a kysaným zelím na salát)
- Brokolice + dýně + zelí + mrkev (smíchat se zálivkou, např. z tahini a citronové šťávy)
- Čínské zelí + ředkev + kedlubna + mrkev (smíchat se zálivkou)
3Napařování
Zelenina vařená v páře je výborná příloha k jídlu. Tohoto způsobu využíváme hlavně v létě a na jaře. Do širšího hrnce vložíme napařovací mřížku, pod kterou dáme trochu vody.
Na napařovák dáme zeleninu, osolíme špetkou soli (nebo sojové omáčky, můžeme přidat i koření, kapku oleje nebo rostlinné máslo) a přikryjeme pokličkou. Jakmile začne zelenina vřít, ztlumíme ji a napařujeme doměkka 5-20 minut dle velikosti zeleniny.
Nenapařujeme příliš dlouho, jinak bude zelenina příliš měkká, zvadlá a ztratí svou chuť i barvu, raději napaříme na skus.
Naše oblíbené kombinace:
- Dýně, batát a mrkev na větší kusy
- Kapustičky
- Brokolice a květák na velké růžičky
4Vaření
Vařená zelenina je základním způsobem přípravy polévek, ale hodí se i jako doplněk talíře. Principem je vkládání zeleniny do osolené vařící vody – buď v celku, nebo nakrájenou na kousky.
6Sotýrování
Jedná se o nejběžnější způsob úpravy jídel. Na pánvi nebo v hrnci rozpálíme olej a přidáme nadrobno nasekanou cibuli a sůl.
Za stálého míchání ji necháme zesklovatět, přidáme další zeleninu nakrájenou nadrobno nebo na větší tvary, osmahneme a pak ji zalijeme vodou nebo vývarem a necháme dusit pod pokličkou.
Po změknutí zeleniny ji dochutíme, zahustíme nebo jinak upravíme (rozmixujeme).
Naše oblíbené kombinace:
7Kimpira
Tato specifická příprava zeleniny ve woku se používá zejména v létě. Dělá se buď na oleji, nebo na vodě. Na rozpálený wok dáme trošku oleje a až se zahřeje, přidáme jeden druh zeleniny nakrájené na jemné nudličky / sirčičky.
Pravidelně ji prohazujeme hůlkami. Poté přidáme postupně další druhy zeleniny a stále prohazujeme. Díky prohazování zkaramelizuje, ale uvnitř bude pořád křupavá. Pokud chceme, ke konci ještě na chvíli přiklopíme pokličkou, aby mírně změkla.
Na závěr můžeme dochutit sojovou omáčkou nebo umeoctem.
Naše oblíbené kombinace:
- Lopuch + mrkev
- Cibule + mrkev + pórek
- Cibule + dýně + bílá ředkev
- Mrkev + kedlubna
8Fritování (tempura)
Tempura je japonský způsob úpravy – vaření v rozpáleném oleji. Je mnohem lepší než běžné smažení. Zelenina (např. obalená v těstíčku) se ponoří do vařícího oleje celá, tím se její povrch stáhne a nepustí dovnitř mastnotu. Takto upravenou zeleninu, čerstvé bylinky, natě nebo tofu či tempeh dáváme jako malý kondiment, ne jako hlavní část talíře.
Naše oblíbené kombinace:
9Pečení
Pečená zelenina je vhodná hlavně pro zimní období. Je velmi chutnou přílohou k jídlu, dipům, hummusu atp. Pečeme zejména sladké druhy zelenin – dýni, batát, mrkev, petržel, cibuli, řepu, výborná je ale i růžičková kapusta, cuketa nebo brokolice.
Zeleninu nakrájíme na větší kusy, plátky nebo na hranolky (lze ji nechat i v celku), smícháme s olejem, sojovou omáčkou (nebo solí) a případně kořením a dáme na plech péct cca 15-45 minut (dle velikosti a tvarů zeleniny) na cca 180-200 °C. Ke konci pečení můžeme přepnout na gril. Můžeme i zeleninu vydlabat – např.
dýni, patizon či cuketu, naplnit směsí a péct.
Naše oblíbená kombinace:
Který je váš nejoblíbenější způsob přípravy zeleniny?
Napište nám do komentářů. A jakou kombinaci zeleniny, případně ochucovadel nejraději děláte? Máte osvědčený recept? Přidejte ho do čtenářských receptů.
Které potraviny nikdy nesmíte jíst syrové a proč?
V dnešní době plné různých doporučení na zdravé stravování se můžete často dočíst, jak je syrová strava prospěšná našemu organismu. Ano, většina čerstvé zeleniny a ovoce v sobě má mnoho vitamínů a vlákniny, které potřebujeme. Jsou mezi nimi však i výjimky, které vám mohou dost otrávit život. A to doslova!
Syrová zelenina je zdravá, ale neplatí to bez výjimek. Takové syrové brambory si do salátu nedávejte a raději je dál jezte jen vařené nebo pečené. V syrovém stavu totiž obsahují sacharidy ve formě škrobu, se kterým si náš žaludek neumí poradit.
Pokud jsou navíc nesprávně skladovány a jsou nazelenalé nebo naklíčí, obsahují vysoké množství solaninu, jedovatého toxinu. V jedné bramboře není tohoto jedu tolik, abyste se jím otrávili. Může však způsobit nepříjemné nadýmání a trávicí problémy, po kterých nikdo netouží.
Pixabay
Věříme, že sušené fazole by vás asi nenapadlo jíst už jen z toho důvodu, že jsou tvrdé jako kámen. Ani v jejich syrovém stavu, po namočení, je ale na talíř neservírujte. Obsahují totiž zrádný fytohemaglutinin, který by vám pár hodin po tomto obědě způsobil vážné žaludeční problémy až otravu střev.
Nejvíce této látky obsahují červené fazole. Těch stačí sníst pouhých 5 na to, aby vám bylo pořádně špatně. Proto je nejprve namočte do studené vody alespoň na 5 hodin, a poté teprve vařte po dobu minimálně 10 minut. Jedině tak z nich vaše tělo získá zdraví prospěšnou vlákninu a antioxidanty.
Kupte se slevou Fazole červené Bonduelle.
Porovnat slevy
Důvodem, proč byste některé potraviny rozhodně neměli jíst syrové, je nebezpečí nákazy salmonelózou. Toto infekční onemocnění, které přenášejí střevní bakterie, postihne v České republice ročně až 30 000 lidí. Projevuje se vysokými horečkami, průjmy, zvracením a malátností.
Při onemocnění je důležité dodržovat pitný režim, protože obzvlášť u malých dětí může ve spojení s průjmy a zvracením rychle nastat dehydratace.
A z jakých potravin může toto nebezpečí například nastat? Jedná se hlavně o syrová vejce a nedostatečně propečené drůbeží maso.
Abyste se bakterií salmonelózy v jídle zbavili, musíte ho vystavit teplotě min. 80 °C, a to alespoň na 20 minut.
Jéshoots / Pexels
Nepříjemné střevní potíže určitě nejsou nic oblíbeného. Existují ovšem i nebezpečnější potraviny, jejichž konzumace v syrovém stavu může znamenat i smrt. Jednou z nich je například rebarbora. Její stonky by se měly sklízet nejdéle do června a vždy pečlivě loupat.
Její listy a řapíky byste však neměly konzumovat nikdy! Obsahují kyselinu šťavelovou, která je toxická a jedovatá.
Její konzumace může vážně poškodit játra a ve větším množství způsobit i smrt. Obdobné riziko hrozí i z broskví a meruněk, respektive z jejich jader.
Ta totiž obsahují sloučeninu zvanou amygdalin, která se po požití mění v kyanid, životu nebezpečný jed.
Kupte se slevou Broskve.
Porovnat slevy
Také vaše dítka ráda ochutnávají syrové těsto na koláč nebo sušenky? I to pro ně může být nebezpečné! V těstu jsou často obsažena syrová vejce, která mohou být zdrojem salmonelózy. Nejen ta jsou však zdraví škodlivá. I samotná mouka může v syrovém stavu obsahovat bakterie Escherichia coli, po kterých člověku hrozí vážná průjmová onemocnění.
Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz
Je zdravější syrová, nebo tepelně upravená zelenina? Záleží na druhu..
Zelenina je někdy lepší tepelně upravená s jindy syrová Všichni máme na paměti, že zelenina je nejlepší čerstvá a syrová. Ale není to vždy tak úplně pravda. Některé druhy zeleniny jsou lepší tepelně upravené, protože zasyrova jsou špatně stravitelné nebo si z nich tělo jen obtížně dokáže vzít to, co potřebuje. A jiná zelenina je zdravá vařená i syrová, proto její úpravu střídejte. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Některé druhy zeleniny jsou pro lidský organismus prospěšnější vždy v čerstvém, tedy syrovém stavu. Jsou to především ty druhy, které obsahují velké množství vody a mají málo sacharidů a vlákniny. Konzumujeme je hlavně pro obsah vitaminů nebo pro kyselinu listovou. Vařením by z nich stejně vznikla jenom nechutná blátivá kaše. Výhradně syrové proto konzumujte především všechny druhy listových salátů a salátové okurky.
Zelenina je někdy lepší tepelně a jindy syrová
Tepelná úprava je vhodná pro zeleninu s menším obsahem vody a s větším množstvím škrobu a vlákniny. Nemusíte se bát, minerální látky zůstávají v zelenině i po uvaření. Jedná se hlavně o zeleninu kořenovou. U brukvovité zeleniny zase můžete způsob přípravy střídat.
Kapusta
Patří mezi ty druhy zeleniny, které je vždy lepší konzumovat tepelně upravené. Kapusta způsobuje nadýmání, obsahuje hodně vlákniny. Známá je také její schopnost, snižovat v těle obsah škodlivého cholesterolu. Tato schopnost se vařením zvyšuje.
Brokolice
Brokolice stojí tak trochu každou nohou na jedné straně. Vařit tedy, či nevařit? Nevařit, ale tepelně upravit do 80 °C. Nejlepší způsob úpravy brokolice je šetrné vaření v páře. Takto upravená brokolice má protinádorové účinky, a dokonce v ní zůstane zachovaný i vitamin C.
Zelenina je někdy lepší tepelně a jindy syrová
Mrkev
Syrová mrkev je těžko stravitelná, zato mrkev tepelně upravená se tráví velmi dobře a má dokonce i protirakovinné účinky. V mrkvi obsažený betakaroten totiž po tepelné úpravě zvyšuje účinnost. A nezapomeňte přidat i trochu kvalitního tuku! Na druhou stranu nastrouhaná mrkev s jablkem, zakápnutá trochou kvalitního oleje a citronovou šťávou, je velká dobrota!
Zelenina je někdy lepší tepelně a jindy syrová
Špenát
Obsah kyseliny šťavelové v listech špenátu by vám při konzumaci v syrovém stavu bránil ve využití minerálních látek. Varem se obsah kyseliny sníží a vstřebatelnost minerálů se tak zase zvýší. Špenát tedy určitě vařte. Ale… Na druhou stranu špenát obsahuje i kyselinu listovou, která se zase varem ničí. Proto konzumujte i syrové, ale hlavně mladé lístky špenátu.
Rajčata
I rajčata patří k zelenině s protinádorovými účinky, díky obsahu lykopenu. I ten účinkuje lépe po tepelné úpravě a přidání tuku. Na druhou stranu ale rajčata obsahují hodně vitaminu C, který se varem ničí. Proto si dopřávejte i rajčata syrová.
Zelenina je někdy lepší tepelně a jindy syrová
Cibule
I cibule patří do obou skupin. Je zdravá syrová i vařená. Syrová obsahuje alicin, který má antibakteriální účinky, funguje jako přírodní antibiotikum, a dokonce snižuje hladinu škodlivého cholesterolu. Vařená působí proti zánětům a srdečním onemocněním.
Všichni víme, že nejlepší zelenina pochází z naší zahrady, ale můžete ji pěstovat i na omezené ploše balkonu. Poradíme vám, jak na to:
Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Jak jíst více zeleniny: klasická jídla v nové úpravě
Silný vývar, řízky a bramborová kaše nebo těstoviny carbonara – připravte si s námi klasiku, kterou jsme obměnili pořádnou porcí zeleniny.
Mít ve svém jídelníčku dostatek zeleniny je nesmírně důležité. Je bohatá na živiny a antioxidanty, které posilují naše zdraví a usnadňují boj proti nemocem. Obsahuje také spoustu vlákniny, která napomáhá dobrému zažívání, očistě těla a regulaci tělesné hmotnosti.
Ačkoli nás obecná doporučení nabádají jíst několik porcí zeleniny denně, není vždy snadné se jimi řídit. Někomu zelenina prostě nechutná, jiní nevědí, jak ji připravit, aby chutnala. Máme pro vás spoustu nápadů, které vám usnadní zařazení zeleniny do svého jídelníčku. Abyste jí mohli jíst víc. A ještě víc. A ještě…
Zeleninové řízky
Jak tvrdí i britská bohyně domácí kuchyně Nigella Lawson, smažení pozvedne každé jídlo. A my zase tvrdíme, že trojobal sluší nejen masu, ale i zelenině.
Ať už se stejně jako my pustíte do experimentu s bramborovými řízky nebo vsadíte na klasiku v podobě smažených květákových kousků, nešlápnete vedle.
Podobná úprava je vhodná také pro cuketu, kedlubnu, předvařený patison nebo plátky celeru.
Zeleninový vývar
Horká léčivá polévka, která vyžene z těla chlad i nemoci, nemusí být jen z masa. Poctivý vývar z kostí směle zastoupí i ten zeleninový. Kořenová zelenina mu dává sílu, pórek, cibule i zelené natě chuť a drožďové knedlíčky jsou skvělým zdrojem bílkovin a vitaminů skupiny B. Chuť vylepší také čerstvě nasekané bylinky, které přidejte ke konci vaření.
Zelenina zapečená jako francouzské brambory
Zelenina z pekáče v jakékoliv podobě je sázkou na jistotu. Díky pořádné vrstvě sýra ji milují děti i dospělí. Sýr k zapékání vybírejte takový, který se dobře rozpouští, má ale spíše jemnější chuť (např. gouda).
Pokud nevaříte pro vegetariány, můžete jídlo obohatit také na kostičky nakrájenou klobáskou nebo uzeným masem. Uzeninu předem opečte, bude chutnější. A jakou zeleninu přidat na pekáček? To je hlavní výhoda tohoto jídla. Může to být prakticky cokoliv vás napadne.
Od brokolice, květáku, hrášku přes cukety a dýni až po kořenovou zeleninu. Tužší zeleninu předem uvařte do poloměkka.
Těstoviny se zeleninou
Obohaťte zeleninou klasickou omáčku k těstovinám. V rajčatové výborně fungují mrkev, dýně a všechna škrobovitá zelenina. V sýrových omáčkách vynikne brokolice, květák a hrášek. Zelenina může být součástí omáčky, nebo ji opečte na másle či oleji a přidejte k těstovinám až na závěr.
Květák jako kuře
Když aromatickou marinádou na maso zalijete květák a upečete ho doměkka na grilu nebo v troubě, máte skvělou variaci klasického masitého pokrmu, která nadchne nejen vegetariány. Květáku indické chutě opravdu sluší!
Rajčatový tarte Tatin
Francouzská jablečná legenda ve slaném provedení. Klasický obrácený koláč se peče s jablky utopenými v karamelu, zeleninová varianta to stejné provádí s rajčaty, česnekem a bylinkami. Jako sladkou tečku ji sice podávat nebudete, s kozím sýrem ale představuje vyváženou večeři. A nezapomeňte na sklenku bílého vína.
Dalších 9 nápadů, jak jíst ještě více zeleniny:
- Uvařte si zeleninovou polévku.
- Přidejte ji do karbanátků a sekané (skvělé jsou v mletém mase kapusta i mrkev).
- Přidejte ji do ragú a jídel z jednoho hrnce.
- Upečte ji v jednom pekáčku společně s masem.
- Uvařte si ovesnou kaši naslano (osmažená cibulka a zelený hrášek jsou jedinečná kombinace).
- Místo rýžového papíru zabalte letní závitky do listu salátu.
- Přidejte ji do smoothie.
- Udělejte lasagne z cuketových plátků místo těstovin.
- Jako přílohu si dejte květákovou rýži nebo z květáku připravte podklad na pizzu.
1 @ottolenghi Skvělý britsko-izraelský kuchař Yotam Ottolenghi o jídle píše, jídlo sám připravuje a k tomu vede vlastní restaurace, z nichž nejvíce proslula londýnská NOPI. Neskutečně kreativní šéfkuchař dokázal zrovnoprávnit…
MrkevJedna z nejoblíbenějších kořenových zelenin. Patří k prvním příkrmům, které se doporučují batolatům, a v receptech funguje jak naslano, tak nasladko. Co by byl legendární mrkvový dort bez mrkve? Mrkev je bohatým zdrojem betakarotenu a…
Pohled na přetékající popelnice, které se po odjezdu popelářského vozu opět téměř okamžitě zaplní, nás nutí k zamyšlení. Opravdu musíme kupovat tolik zboží zabaleného v několika vrstvách? Opravdu si musíme vzít na každý kus pečiva, ovoce a…
1. Křupavý[[nid:26379]]2. Voňavá večeře[[nid:26381]]3. Báječný předkrm[[nid:26385]]4. Osvěžující[[nid:26418]]5. Pikantní[[nid:26426]]6. Hřejivá[[nid:26420]]7. Originální[[nid:26424]]…
1 Čerstvé bylinky definují chuť a charakter jídlaKaždá kuchyně používá své bylinky a jejich přidáním můžete vychýlit pomyslnou chuťovou ručičku na tu či onu stranu. Zelený koriandr nás vezme na výlet do Mexika, perilla a klasnatka s…
Co potřebujeteVýhonky řeřichy jsou sice běžně k dostání v supermarketech, ale vypěstovat si svoje vlastní je mnohem větší zábava. Ocení ji nejen děti. Potřebujete jen plochou misku, buničitou vatu a především semínka řeřichy zahradní. Ta…
Hádanku se pokusily rozluštit redaktorky Darina Sieglová a Katka Švejdová. Radí servírovat místo kopce obligátních brambor nápadité zeleninové přílohy. Rybu doplňte hráškovým pyré, zapečte krémový pórek se strouhankou, ke kuřecímu masu…
Zelenina – je lepší syrová nebo vařená?
Otázka toho, jestli zeleninu vařit nebo ne, je opravdu zapeklitá. Zelenina totiž obsahuje velké množství různých látek, které jsou pro zdraví člověka prospěšné. Patří mezi ně vitamíny, minerální látky, antioxidanty, enzymy, vláknina a mnoho dalších.
Některé z těchto látek se pod vlivem tepla ničí, jiné se naopak aktivují a stávají se tak pro naše tělo lépe dostupnými. V zásadě proto platí, že bychom se neměli omezovat jenom na syrovou nebo vařenou zeleninu a to druhé zatracovat.
Lepší je zařadit do jídelníčku obojí, jak syrové saláty, tak i tepelně upravenou zeleninu, protože obojí má své výhody i nevýhody.
V syrovém stavu je zelenina o něco hůř stravitelná, protože buněčné stěny jsou u rostlinných potravin tlustší a pevnější a pro naše trávení jsou tedy tvrdším oříškem. Velké množství vlákniny však pročisťuje trávící trakt a látky obsažené v syrové zelenině působí na organismus detoxikačně, tělo se díky nim zbavuje škodlivin.
Příznivci syrové stravy navíc tvrdí, že v tomto stavu může naše tělo látky obsažené v zelenině využít nejefektivněji. Je to díky tomu, že syrová zelenina obsahuje enzymy, které napomáhají rozkladu složitějších chemických substancí, které jsou v ní obsaženy.
Podle nich každá potravina v syrovém stavu obsahuje přesně ty enzymy, které jsou potřebné k jejímu strávení. Přestože toto tvrzení není vědecky dokázané, zaslouží si pozornost. Faktem zůstává, že enzymy se při tepelném zpracování nad 45 stupňů Celsia nenávratně ničí.
Syrová zelenina má vyšší schopnost preventivně působit proti rakovině než vařená. Vděčit za to můžeme chemickým látkám zvaným indoly. Podobně jako vitamin C, také indoly se působením tepla znehodnocují. Dalším faktorem, který se přimlouvá za syrovou zeleninu, je obsah vitaminů.
Ten při vaření rychle klesá, například obsah vitaminu C poklesne přibližně o polovinu. Taktéž thiamin, který patří mezi B vitaminy, se působením tepla ničí. Hodně závisí od délky a způsobu tepelného zpracování.
Vařit bychom zeleninu měli rozhodně co nejkratší dobu, při delším vaření zbytečně klesá obsah vitaminů. Nejvíce se doporučuje vaření na páře. Jaké jsou jeho výhody? Jde především o to, že mnoho vitamínů je rozpustných ve vodě.
Jsou to především vitamin C a všechny vitaminy ze skupiny B. Když zeleninu vaříme ve vodě, vitaminy se rozpustí a uvolní se do vody. V zelenině jich zůstane jen menší množství.
Proto pokud se už rozhodneme pro vaření ve vodě, tuto vodu rozhodně nevyléváme! Můžeme ji výborně využít třeba pro přípravu polévky či omáčky.
Jaké jsou tedy důvody, proč se rozhodnout zeleninu uvařit?Čínská tradiční medicina doporučuje zeleninu aspoň částečně tepelně opracovat, protože se tím stává pro člověka stravitelnější. Navíc některé zdraví prospěšné látky jsou pro nás lépe dostupné právě až po jejím uvaření.
Jde o minerály a další látky, například beta-karoten, kterých obsah se pod vlivem tepla nesnižuje, stávají se však pro tělo dostupnějšími, když je buněčná stěna rostliny vařením narušená.
Jejich obsah není ve všech druzích zeleniny stejný, proto některé druhy jsou pro vaření vhodnější než jiné.
Podívejme se na některé druhy zeleniny, které se vám vyplatí uvařit!Mrkev Mrkev je mimořádně cenná především díky obsahu beta-karotenů, ze kterých se v těle tvoří vitamin A. Tento vitamin je nezbytný pro správnou funkci zraku.
Vědecké výzkumy ukazují, že karoteny jsou pro lidský organismus mnohem lépe využitelné ve vařené zelenině. Doporučuje se taktéž mrkev nastrouhat, čímž se dostupnost karotenů ještě zvýší.
Vitamin A patří mezi vitaminy rozpustné v tucích, proto je pro jeho efektivní využití vhodné připravovat jídlo s olejem nebo jiným tukem.
Rajčata Tato zelenina je velmi chutná i v syrovém stavu, přestože někteří lidé jednoznačně preferují vařená rajčata. Vařením klesá obsah vitaminu C, ale aktivuje se jiná látka, která si zaslouží pozornost. Jmenuje se lykopen.
V největším množství ho najdeme právě v rajčatech, odpovídá za jejich jasně červené zbarvení. Lykopen je silný antioxidant, který chrání tělo před škodlivinami z okolního prostředí. Navíc účinkuje preventivně proti některým typům rakoviny, především proti rakovině prostaty.
Výborným zdrojem této látky je například čerstvě uvařená rajčatová omáčka!
Brokolice Brokolice má vysoký obsah minerálů, je dobrým zdrojem například zinku, draslíku nebo vápníku. Obsahuje taktéž provitamin A, podobně jako mrkev.
Pro jeho využití a také pro využití minerálních látek je nejlepší brokolici tepelně upravit a podávat s tukem, třeba máslem nebo olejem.
Na brokolici si však můžeme pochutnat i v syrovém stavu, tehdy se stává vynikajícím zdrojem vitaminu C!
Špenát Špenát je velmi bohatý na minerály, především vápník a železo. Obsahuje však kyselinu šťavelovou, která zabraňuje vstřebávání vápníku. Tato látka se vařením ničí, proto bychom měli špenát konzumovat raději vařený než jako čerstvý zelený salát.
Zdroj obrázků: Fotolia.com